Věřící v USA jsou šťastnější než ateisté, hlavně v neděli

Autor | 23.03. 2012

Podle včera zveřejněného průzkumu Gallupova ústavu pravidelní návštěvníci kostela, synagogy, nebo mešity prožívají více pozitivních emocí než Američané, kteří tam chodí méně nebo vůbec. Obzvlášť lépe se pak pravidelní návštěvníci svatostánků cítí hlavně v neděli, kdy bývá návšťevnost nejvyšší a pravidelní účastníci tak mají například větší šanci setkávat se se svými přáteli ve víře, zatímco ostatní se souží tím, že budou zase v pondělí muset do práce. Tento efekt vyšší míry pocitu blahobytu (štěstí, pohody) je pak zřejmě patrný jen na místech a v kulturách, kde je vysoká míra religiozity. Věřící pak mají mj. pocit, že dělají správnou věc.

Samozřejmě zásluha boha, ani jiné nadpřirozené bytosti nebo síly to není. Navíc měřit štěstí, blahobyt je vždy ošemetná záležitost.

Já osobně to mám ve své oblíbené kavárně. A v jakém svatostánku se socializujete a čerpáte „pozitivní energii“ vy?

via: livescience.com

62 thoughts on “Věřící v USA jsou šťastnější než ateisté, hlavně v neděli

  1. Slávek ČernýSlávek

    Já mám rád sobotní trhy 🙂 A nakonec i ty nedělní návštěvy kostela, když jsem na Slovensku, mají něco do sebe.

  2. protestant

    …….Samozřejmě zásluha boha, ani jiné nadpřirozené bytosti nebo síly to není….

    Autor by to měl buď dokázat nebo takovou větu nepsat.

  3. protestant

    Ono je toho více než jen pocit štěstí:

    „Pečlivou analýzou sociologických výzkumů se zjistilo, že náboženská víra dodává člověku pocit jistoty a zvýšené sebevědomí. Věřící žijí v průměru zdravěji a mají delší život. Příčinou je jistě určitá střídmost, méně stresu. V průměru jsou věřící lidé spokojenější, netrpí v takovém měřítku depresemi a úzkostmi. I abusus alkoholu je menší. Samozřejmá je vyšší stabilita rodin a s ní související manželská spokojenost. Konečně i sebevražednost je nižší. A o tom, jak obrovský význam má víra pro těžce nemocného a umírajícího člověka, mohou nejlépe vyprávět lékaři.
    Prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc.“
    http://www.dingir.cz/nabozenstvi_nepotrebuje_kazdy.shtml

  4. protestant

    Jaro Křivohlavý

    Víra a zdraví

    http://www.volny.cz/j.krivohlavy/clanky/c_vira_a_zdravi.html

    …..Celkový pohled

    Stríženec (2001) shrnuje celkový pohled na stav dané oblasti slovy: „Religiozní lidé žijí déle, mají menší sklon k sebevraždě, méně používají drogy a alkohol. Mezi delikvencí a náboženskou angažovaností je záporný vztah. U religiózních lidí je menší rozvodovost, avšak ne proto, že by náboženství zakazovalo rozvod, ale je u nich i větší spokojenost s manželstvím. Podobně je i vyšší dobrá pohoda při náboženské participaci. Při religiozitě je menší depresivita a anxieta (zvláště při zvnitřněné religiozitě). Nezjistil se jasný vztah mezi náboženstvím a psychózami….

    ……Chceme zde upozornit na velice solidní studii, kterou provedl Uri Godbourt v r. 1993 (byla publikována v čas. Cardiology), na níž upozorňuje Koenig (1999). Goldbourt porovnával průměrný věk věřících a nevěřících židů v Izraeli. Obě skupiny pečlivě vyrovnal s ohledem na výskyt diabetes, kouření, cholesterolu, systolického krevního tlaku atp. Výsledek tohoto srovnání ukázal, že věřící židé měli o 20 % nižší mortalitu, nežli židé ve druhé skupině (Koenig, 1999)……

    …..Víra a sebevraždy. Statistická šetření vztahu víry a sebevražd (např. v USA v r. 1980) ukázala, že sebevražd je podstatně méně ve státech, kde je vyšší religiozita. Z různých teorií vztahu mezi vírou a sebevraždou se ukázala jako nejspolehlivější teorie Stacka a Lestera (1991). Ta hovoří o přesvědčení člověka zabezpečujícím „záchranu či spásu“. Víra je mu ochranou před sebevraždou. W. Stone (1993) upozorňuje na to, že to je prohloubený vztah k tomu, co člověka přesahuje (k Bohu), co drží člověka nad vodou. Tento vztah zjišťoval frekvencí návštěvy kostela, modliteb, čtení bible atp. Stack a Lester (1991) zjišťovali v representativním šetření v USA v r. 1988 – 1989 dotazníky postoj studentů k sebevraždě. Ukázalo se, že čím četnější byla návštěvnost kostela, tím byl souhlas dotazovaných se sebevraždou menší……

    ……Fyzické zdraví

    Larson zjišťoval vztah mezi religiozitou a krevním tlakem. (Larson et al. 1989). Kriteriem religiozity mu bylo zjištění, zda daný člověk chodí nebo nechodí do kostela. Zjistil, že ti lidé, kteří považují náboženství za důležitý moment svého života a kteří častěji chodí do kostela, mají statisticky signifikantně nižší diastolický krevní tlak. Koenig, Smiley a Gonzales (1988) poskytují dokumentaci o tom, že lidé, kteří chodí do kostela, mají nejen nižší mortalitu, ale i nižší častost výskytu koronárních onemocnění…..

    ……Stríženec (2001) odkazuje na výzkum, který byl proveden u celkem 4000 lidí. Bylo v něm mimo jiné zjištěno, že ti lidé, kteří vykazovali vyšší návštěvnost kostela, měli nižší krevní tlak a méně trpěli hypertenzí. Hovoří zároveň o výzkumech, které zjistily nižší výskyt rakoviny u aktivních členů křesťanských náboženských skupin. Obdobný výzkum provedený v Izraeli u

    10 000 úředníků, prokázal nižší riziko infarktu myokardu u tzv. religioznějších Izraelců….

    ……Koenig (Koenig et al., 1998) v rámci širší studie zjišťoval metodou RCI vztah mezi krevním tlakem a intrinsickou vírou pacientů u celkem 3.963 lidí. Výsledky byly jednoznačné. Skupina lidí s vyšší mírou intrinsické víry měla statisticky vysoce signifikantní (0,0001) nižší krevní tlak. Významný byl i rozdíl v tzv. diastolické hypertenzi. Oxman (1995) se ve svých studiích zaměřil na pacienty na chirurgickém oddělení, u nichž byla provedena operace na otevřeném srdci. Sledoval celkem 232 pacientů po dobu pěti měsíců po operaci. Zjistil, že tam, kde pacienti sami sebe charakterizovali jako „hluboce věřící“, byla úmrtnost po operaci v daném časovém rozmezí nulová. U těch, kteří o sobě prohlašovali, že občas navštěvují kostel, zemřelo v daném období 5 % pacientů. Ze skupiny těch pacientů, kteří na počátku uváděli, že „nikdy“ nenavštěvují kostel, jich během 5 měsíců zemřelo 12 % (Oxman et al., 1995)….

    …..Vezmeme-li schopnost lépe (tvrději) bojovat s nepřízní (hardiness) za kriterium úspěšného zvládání, pak nám výsledky studia Ellisona a Smithe (1991) ukážou, že míra nezdolnosti typu hardiness je u religioznějších lidí podstatně vyšší….

  5. Slávek ČernýSlávek

    Zajímavé. některý věc jsou zřejmý (zjišťovali v representativním šetření v USA v r. 1988 – 1989 dotazníky postoj studentů k sebevraždě. Ukázalo se, že čím četnější byla návštěvnost kostela, tím byl souhlas dotazovaných se sebevraždou menší……), ale některý ty studie mě fakt překvapují. Možná by stálo za to zjistit i vztah jednotlivých náboženství. Jak jsou na tom muslimové, budhisté, hinduisté a křesťané. Které náboženské prvky ovlivňují jaké projevy. Další věc co by mě zajímala je vztah těch korelací. Je skutečně vnitřní víra příčinnou, nebo projevem, nebo za těmi korelacemi je nějaká další nesledovaná veličina (strava, životní styl). Třeba u těch židů mě napadá to, že nejedí vepřové a tedy se snižuje ta infarktovost. Nebo třeba méně vzdělaní lidé v nižších pozicích s menší odpovědností a více pohybem, mají být sklony více nábožensky aktivní a mají zároveň nižší tlak. Stejně tak v USA ty náboženštější státy mohou mít zcela odlišný lifestyle od těch méně nábožensky zapálených.

    A co třeba protestanté vs. katolíci? No těch otázek je dost.

  6. protestant

    Tak to tedy nevím, kdo ti na tohle odpoví …. 🙂

  7. protestant

    To si myslíš, že ti psychologové co dělali ty studie jsou takoví hlupáci že nebyli schopni vyloučit vlivy vzdělání, životní úrovně atd? Opravdu si myslíš že byli takoví ignoranti?

  8. Slávek ČernýSlávek

    Tak o tom můžeme jen spekulovat, pokud si nepřečteme ty původní studie. Já to nicméně nijak nezpochybňuji, jen mě napadají doplňující otázky. ono skutečně co se týče zdraví, tak najít příčinu a následek je někdy velmi obtížné a těch vlivů může být strašně moc. Uvědom si třeba, jak protichůdné informace podávají třeba studie o alkoholu (nebo jiných potravin) na lidské zdraví. myslíš, že pokud se jedná o tak komplexní otázku, jakou je náboženská výra, tak ty studie budou přesvědčivější? Podle letmé zmínky se mi jeví jako pečlivě provedená třeba studie Uri Godbourt (1993), ale nemohu ji dohledat. Byli tak pečliví i ostatní?

  9. protestant

    Kdyby ze studií vycházelo že jsou zdravější, spokojenější a méně vystresovaní ateisté, pak bys dále nepátral. Holt na vše nemáme stejný metr.
    Klidně se hlásíš k petici té spisovatelky přesto, že píše naprosté bludy. To ti nevadí, hlavně, že jde tvým směrem… 🙂 Přemýšlím, s kým vším by se byli ateisté ochotni spojit pro výhru ateismu…

  10. Shadowman Post author

    cenim si, ze sis udelal chvili na komentar i o vikendu, kdy mas jiste zajimavejsi veci na praci ci zabavu 🙂

    buh neexistuje, nadprirozeno neexistuje. ergo nemuze to byt zasluha boha, nadprirozena. paklize si myslis, ze ateiste nikdy nic takoveho dokazat (ci aspon presvedcive naznacit) schopni nebyli, neni nic snazsiho nez mi dokazat, ze buh nebo nadprirozeno existuje, a je (mozne ze je) to tedy zasluha samotneho boha ci nadprirozena.

  11. protestant

    Neexistence důkazu není důkaz neexistence.

  12. Slávek ČernýSlávek

    Tak já dál nepátrám ani v tomto případu. Klidně to může být, tak jak to píšeš. Nicméně jsem se už naučil být ke zprávám o tom, co prodlužuje život apod. velmi opatrný a nebrat je úplně za bernou minci. Týká se to hlavně stravovacích návyků, kde si ty studie často protiřečí a nemá to s ateismem nic společného.

    Stejně tak by se třeba dala najít data, která tvrdí něco jiného o vztahu náboženství vs. delikvence. Tady třeba píší, že ten vztah je složitější a projevuje se jen v silně nábožensky založených komunitách: http://jrc.sagepub.com/content/19/1/4.short
    Ono to nakonec dává smysl i logicky: pokud je celá komunita věřící a je společenskou normou chodit do kostela, potom do kostela chodí téměř všichni normální lidé. Ti, kteří do kostela nechodí, jsou nějakým způsobem výjimeční a nepodílí se na společenském dění. Mohou to často být lidé na šikmé ploše, lidé co se vyhýbají oficiálním institucím, chodí za školu apod. Naopak v kostele určitě najdeš všechny „šprty“ a „jedničkáře“. Společensky konformní jedince. V komunitách, kde chození do kostela normou není, tak vztah mezi návštěvou kostela a delikventním chováním neexistuje. To že někdo nejde do kostela neznamená, že se straní společnosti.

    http://jrc.sagepub.com/content/19/1/4.short

    Takže ta věta „Mezi delikvencí a náboženskou angažovaností je záporný vztah“ neplatí obecně, ale jen v určitých případech. navíc se jeví jako zřejmé, že vyšší náboženská angažovanost nemusí snižovat delikvenci, ale že oba dva jevy jsou projevem další hlubší příčiny.

    A to jsem jen rozebral jednu větu na začátku tvého článku. Na ostatní nemám čas. Podle mého to je vybrané dost selektivně.

  13. Slávek ČernýSlávek

    protestant: Kdyby ze studií vycházelo že jsou zdravější, spokojenější a méně vystresovaní ateisté, pak bys dále nepátral. Holt na vše nemáme stejný metr.

    Slávek: Nezapomeň, jaký článek tu komentuješ. Ten článek právě informuje o tom, že věřící jsou šťastnější. Kde tedy vidíš dvojí metr? Jinak ano, budeme tu věci komentovat z pohledu ateistů. Přijde mi to přirozené.

  14. protestant

    ….Nicméně jsem se už naučil být ke zprávám o tom, co prodlužuje život apod. velmi opatrný a nebrat je úplně za bernou minci…..

    Zkus být ke všem zprávám takto opatrný. Třeba i ke zprávám o církevním majetku, ke zprávám o deliktech kněží, ke zprávám o kreacionistech atd. 🙂

  15. protestant

    Ten článek tam dal Shadowman a já kritizuji tvůj postoj. Tedy nejde o rozpor. 🙂

  16. Slávek ČernýSlávek

    Protestante, budu rád, pokud si své rady schováš pro někoho, kdo je ocení.

  17. Slávek ČernýSlávek

    Plácl jsi sem jednostranně zaměřený okopírovaný traktát. Já napsal, že to je účelově slepeno a uvedl konkrétní příklady, kdy je ten tvůj příspěvek lživý a zavádějící. Ty tvoje kecy mě dneska nějak serou. :-/

  18. protestant

    Nejde o žádný traktát, ale o shrnutí desítek odborných průzkumů (s odkazy na ně). A nikde jsi žádnou lživost těch odborných prací neuvedl. Jen se pokoušíš (pochopitelně) snížit důvěryhodnost autorů těch prací, protože ti (samozřejmě) jejich závěry nevyhovují… 🙂

  19. Slávek ČernýSlávek

    Uvedl jsem, proč je věta: „Mezi delikvencí a náboženskou angažovaností je záporný vztah.“ lživá. Lživá je proto, že je nepravdivá. Zamlčuje podstatný fakt, že to platí jen ve společnostech, které jsou velmi religiózní a tedy se to třeba vůbec nedá uplatňovat na Česko. K tomu jsem uvedl na rozdíl od tebe konkrétní studie a shrnul důvody.

    A ano, pokud vidím jednostranně zaměřený příspěvek a hned jedno z prvních tvrzení se ukáže jako lživé a zavádějící, potom to významně snižuje hodnověrnost celého textu. Na útoky ad hominem dnes nehodlám reagovat. Nemám na to náladu.

    PS: ukaž mi studii, která PROKAZUJE „Mezi delikvencí a náboženskou angažovaností je záporný vztah.“ a v příspěvku na ni odkazuješ.

  20. Slávek ČernýSlávek

    Podíval jsem se na další tvrzení: „Při religiozitě je menší depresivita“. Což se skutečně prokázalo. Zeptal jsem se, jestli existují studie, které ukazují, jestli větší religiozita snižuje riziko deprese, nebo deprese snižuje religiozitu. To většina studií nezkoumala, ale našel jsem toto: http://www.reuters.com/article/2012/02/28/us-religion-depression-idUSTRE81R1R320120228

    V podstatě tam tvrdí, že lidé u kterých se vyvine deprese častěji přestanou navštěvovat bohoslužby. Proto je mezi těmi co na bohoslužby chodí méně lidí trpících depresí. A teď mi protestante vysvětli, proč v tvém příspěvku není jediný fakt, který by ukazoval na to, že to s tím náboženstvím není tak růžový? Že by v tom byla nějaká agenda autorů, ať už vědomá nebo podvědomá? Proč jsou v těch X studiích jen takové, které podporují jejich tezi?

  21. Slávek ČernýSlávek

    A ještě jeden dotaz: proč u všech zveřejněných článků píšeš vždy „druhý“ pohled na věc, ale jen u tohoto jsi vyznění článku podpořil? Nemyslíš, že děláš přesně to, z čeho mě obviňuješ?

  22. protestant

    V odkazu na tuto zprávu jsou prameny. To co potřebuješ bude mezi nimi.

  23. protestant

    Však to JE druhý pohled na věc. Článek tvrdil, že věřící jsou šťastnější. Mnou odkazovaná studie ukazuje, že šťastnost věřících je jen velmi malou částí skutečných profitů víry.

  24. protestant

    více informací najdeš zde:
    Stríženec, M. (2001) Súčasná psychológia náboženstva. Iris, Bratislava..zvl. kapitola IX.. „náboženstvo a zdraví“ 136 – 155.

  25. protestant

    přesněji je to zde:
    Stríženec, M. (2001) Súčasná psychológia náboženstva. Iris, Bratislava..zvl. kapitola IX.. „náboženstvo a zdraví“ 136 – 155

  26. Colombo

    Blahoslavení budiž chudí duchem.

  27. protestant

    Takovou větu neznám, Co znamená?

  28. Slávek

    Samozřejmě, že v ta kniha nic takového neukazuje. není to primární zdroj onoho tvrzení, které navíc bylo už dávno vyvráceno/upřesněno, jak píši výše.

  29. Slávek

    Samozřejmě, že v ta kniha nic takového neukazuje. není to primární zdroj onoho tvrzení, které navíc bylo už dávno vyvráceno/upřesněno, jak píši nahoře

  30. protestant

    Tys tu knihu četl? Tam nejsou odkazy a zdroje?
    A čím a kde to bylo vyvráceno?

  31. protestant

    Upřesněno možná. Vyvráceno nikoliv.

  32. Slávek

    Z toho tvého textu vyplývá, jak má náboženství pozitivní vliv na zdraví a psychiku. Podrobně jsem se podíval na dvě ta tvrzení a zjistil, že minimálně u těch dvou tomu tak není. Věty jsou schválně formuulované tak, aby podsouvali myšlenku: díky návštěvám ostela lidé méně trpí depresemi. Ve skutečnosti je ale ten směr implikace obrácený. Lidé, kteří trpí depresemi, častěji přestávají navštěvovat kostely.

    Je to jako bys tvrdil: „Při vyhýbání se psychologovi je menší depresivita. Bylo totiž zjištěno, že lidé, kteří nikdy nenavšivili psychologa mají v průměru několikrát menší depresivitu než lidé, kteří někdy psychologa pravidelně navštěvovali.“

    Ten článek není poctivý v tom, že v textu VŽDY psychologicky naznačuje ten směr religiozita -> lepší zdravotní stav. Nikdy to není formulováno naopak, i když třeba u těch mých dvou rozebíraných tvrzení by to bylo vhodnější. SPrávně totiž je: Lidé trpící depresí častěji přestávají navštěvovat kostely. A delikventi méně často navštěvují kostely.

  33. protestant

    Mnou uváděné průzkumy nemají s navštěvováním kostela nic společného. Vliv má víra, ne kostel.

  34. Pingback: Američané neradi ateisty | Občanské sdružení ateistů České republiky

  35. Shadowman Post author

    evidence je docela hodne (naturalismus/veda vs. supernaturalismus). explanacni schopnosti, sila supernaturalismu pomalu ale jiste konverguje k nule.

    samotnej buh je pak udrzitelnej jenom jako nedefinovatelnej blabol, cokoliv imunni vuc falsifakaci.

    a ja opravdu netusim, proc bych mel prirknout zasluhu necemu, co ani neumis definovat, co je jenom shluk 3 pismen.

  36. Shadowman Post author

    skutecne me potesilo, ze sem narazil na neco pekneho, co by mohlo udelat radost i nasim, rekneme odpurcum.

    samozrejme vyvozovat z toho: „hura! buh existuje (a je to American)!“ by bylo IMHO i na supernaturalistu velmi odvazne 🙂

  37. protestant

    Zajímavé ateistické dogma…. spíše zbožné přání ateistů…

  38. protestant

    Věřící lidé mají méně absencí v práci a jsou zdravější psychicky i fyzicky

    Spiritualita prospívá člověku fyzicky i psychicky. Věřící lidé – bez ohledu na to v co věří a zda vyznávají náboženství či další duchovní filozofické systémy – jsou zdravější, mají méně absencí v práci a lépe odolávají stresu a nepřízním života. Jsou také méně úzkostní při práci a častěji reagují na stres pozitivně, tvrdí psychologové z Manchesteru.
    Čím více jsou lidé duchovně založení, tím méně trpí úzkostmi, depresemi a vyčerpáním.
    Čím více jsou lidé duchovně založení, tím méně trpí úzkostmi, depresemi a vyčerpáním.

    Spiritualita totiž věřícím lidem poskytuje silný nárazník před všemi nápory moderního života.Méně úzkostí a depresí
    „Čím více jsou lidé duchovně založení, tím méně trpí úzkostmi, depresemi a vyčerpáním,“ tvrdí tým doktorky Roxane Gervaisové z Health and Safety Laboratory v Manchesteru. Duchovně založení lidé také méně často tápou nad smyslem života, jsou se sebou spokojenější a méně se psychicky trápí.

    Duchovnost pomáhá lépe snášet zátěž
    „Jak se rychlost práce a života zvyšuje, lidé touží po smyslu bytí; zvláště mladší generace dnes žádá více než jen velkou výplatu na konci měsíce. Můj výzkum dokazuje, že duchovnost na pracovišti může sloužit jako zdroj, který pomáhá lidem lépe odolávat zátěži a lépe se vyrovnávat s různými úkoly života,“ uvedla doktorka Gervaisová v rozhovoru pro britský deník The Telegraph.

    Podle ní by měli zaměstnavatelé duchovnost svých podřízených podporovat a nebránit jim v praktikování různých rituálů přímo na pracovišti. „Jen na tom mohou vydělat,“ tvrdí Gervaisová.
    http://www.novinky.cz/kariera/324089-verici-lide-maji-mene-absenci-v-praci-a-jsou-zdravejsi-psychicky-i-fyzicky.html

  39. Colombo

    Článek novinek, který vychází z článku Telegrafu. Gratuluji protestante, důvěryhodnější si snad už nemohl být.

  40. protestant

    Není důležité, ldo to přinesl, ale kdo to vyzkoumal …. tým doktorky Roxane Gervaisové z Health and Safety Laboratory v Manchesteru.. 🙂

  41. Colombo

    Vidíš. To je zrovna blbost.

    Není důležité, kdo to vyzkoumal, ale:
    Jaké použil metody
    Jakým způsobem byl vybrán populační vzorek
    Jaká byla kontrolní skupina…

    Jistě dokážeš najít zprávu té černošky (-> už sem se to pokoušel najít, neúspěšně, mimo to Health and Safety Laboratory v Manchesteru je slepá adresa, tím to nevygooglíš) a ukázat, že studie je metodicky správná a je tedy možné vynést toto stanovisko.

  42. protestant

    Kdybych si takto ověřoval každý koupený rohlík (je to opravdu rohlík? proč se to tak jmenuje? má rohlík opravdu vypadat takto? který výzkumný ústav to stanovil a prozkoumal?), každé datum uvedené v kalendáři (proč je dne zrovna 26.2.2014?, není to chybně? nenarodil se Kristud jindy než před 2014 lety? ), atd, tak bych se nedostal k žití, tedy k péči o bližní….. 🙂

  43. Colombo

    studie na 34 lidech. Super! Buď rád, že další data o studii nejsou k dispozici.

    ad to druhé, ten je naštěstí popsaný lépe
    http://bps-research-digest.blogspot.co.uk/2013/04/atheists-as-stressed-as-believers-when.html

    a jde pěkně vidět, jak je tenhle titulek totálně tahaný z nosa. (ne jen cucaný z prstu, ale rovnou tahaný z nosa, jo, tak hnusný!)

    protože výsledky ZJEVNĚ ukazjí něco zcela jiného a na tento výsledek ZJEVNĚ nebyla studie stavěná (tedy jej nemohla odhalit).

    Takže FU protestante. Netvrdím, že když si kupuješ rohlík, tak jej máš nějak studovat. Ale když mi ten rohlík budeš cpát a tvrdit, že tvůj rohlík je lepší než můj, tak bych byl rád aby si se předtím ujistil, jestli tvůj rohlík není náhodou pokrytý azbestem.

    Což v tomhle případě rozhodně je.

  44. Colombo

    Takže k té druhé studii:

    Buď je dotyčný neschopný
    nebo lhal úmyslně.

    Možná proto to hrdě šíří všechny náboženské stránky.
    Jsou postavené na lhaní;)

  45. protestant

    …a pak že nejsou ateisté více ve stresu….. :-)))

  46. protestant

    Colombo (26.02. 2014 | 16:20) napsal:
    ….Ale když mi ten rohlík budeš cpát a tvrdit, že tvůj rohlík je lepší než můj…

    protestant:
    Já ti ho ale colombo necpu. Já vím, že je pro tebe nestravitelný…. 🙂

  47. protestant

    Colombo (26.02. 2014 | 16:20) napsal:
    protože výsledky ZJEVNĚ ukazjí něco zcela jiného a na tento výsledek ZJEVNĚ nebyla studie stavěná (tedy jej nemohla odhalit).

    protestant:
    A co ZJEVNĚ podle tebe ukazují?

  48. Colombo

    Protestant: Takže popořadě.

    Používali polygraf na zjištění stresu. Tedy takzvaný detektor lži. Běžně se používá k tomu, aby odhalil, když někdo lže. Tedy proces lhaní zvýší stres.

    Už jen z toho bych jako správný hajzl interpretovat, že všichni, jak ateisti tak věřící, prostě věděli, že daná prohlášení jsou lživá.
    To ale neudělám, protože chápu, že přístroj odhaluje stres a ne původ stresu a že jsou různé původy stresu.
    Třeba samotná negativní konotace dané přednášené věty. Je poměrně jednoduché usoudit (a byla by to i správná interpretace na základě takových dat), že slovo bůh nijak nemění reakci na negativní prohlášení. Tedy že už samotné „podřezat žíly“ vybudí stres, ať už podřezávat žíly bude ty, tvoje máma, Tonda, já, Bůh, Mašinka Tomáš, Gumoví Medvídci nebo Sněhurka a 7 trpaslíků.

    To je správná interpretace výsledku. Experiment prostě neměl sílu odhalit různé zdroje stresu nebo dokonce rozlišit mezi negativním prohlášením a negativním prohlášením s jedním konkrétním nositelem (bohem).

  49. Colombo

    Mimo to, cpeš mi to. Máš azbestový rohlík a cpeš mi těmi odkazy
    „Hele jak je MŮJ rohlík lepší jak TVŮJ rohlík“, přitom všichni ví, že azbest škodí.

  50. protestant

    Colombo (26.02. 2014 | 17:15) napsal:
    Mimo to, cpeš mi to. Máš azbestový rohlík a cpeš mi těmi odkazy
    „Hele jak je MŮJ rohlík lepší jak TVŮJ rohlík“, přitom všichni ví, že azbest škodí.

    protestant:
    Tobě? Sám jsi se zakousnul. Vůbec jsem ti to nenabízel…. 🙂

  51. protestant

    Colombo (26.02. 2014 | 17:14) napsal:
    To je správná interpretace výsledku. Experiment prostě neměl sílu odhalit různé zdroje stresu nebo dokonce rozlišit mezi negativním prohlášením a negativním prohlášením s jedním konkrétním nositelem (bohem).

    protestant:
    Promiň, ale já dám na odborníky – psychology.

  52. Shadowman Post author

    Jéé, jeden z prvních článků. A já myslel, že to nikdo nečte, nikdy už neuvidí. Potěšilo mě, že sis na něj vzpomněl, protestante 🙂

    Já bych chtěl jen podotknout, a zřejmě jsem to i psal, že štěstí se měří asi docela blbě.

    A taky si zašermuju na tenkém ledě konfirmačního biasu a autorit:
    Religious believers more depressed than atheists: study

    Richard Carrier: Atheism Doesn’t Suck: How Science Does Not Prove Atheists Are Less Happy, Healthy, and Sane

    Zajímavá studie twitterosféry, která Tě taky asi potěší, protestante: Are Christians Happier Than Atheists on Twitter?

    a tak dál…

    PS: Ja třeba zrovna psychologům moc nedůvěřuju 🙂 (Neříkám, že to má někoho o něčem přesvědčit. Já nejsem autorita, ani jí být nemůžu a nechci.)

  53. Colombo

    Protestant: aha, ty dáváš na odborníky — psychology, ale ne na odborníky, kteří ví, jak sestavit experiment tak, aby dokázal testovat takovou hypothézu, kterou sis vytyčil a nemusel pak vařit z vody, protože experiment ti nemůže dát takové informace, jaké sis původně přál?

    Dáváš na odborníky, psychology, ale ne na odborníky, kteří ví, jakým způsobem musíš zpracovat (a získat, to taky prosim pěkně musím vědět), aby si z nich vůbec něco mohl interpretovat?

    Vidím, že to máš tam uvnitř už jasné…

    bez ohledu na to, jaká je realita…

  54. protestant

    Nedám Colombo na ty, kteří si myslí, že jen oni jsou schopni sestavit experiment a zpracovat jej….. Na takové „odborníky“ si dávám pozor.

  55. protestant

    Shadowman (26.02. 2014 | 23:05) napsal:
    Zajímavá studie twitterosféry, která Tě taky asi potěší, protestante: Are Christians Happier Than Atheists on Twitter?

    a tak dál…

    PS: Ja třeba zrovna psychologům moc nedůvěřuju 🙂 (Neříkám, že to má někoho o něčem přesvědčit. Já nejsem autorita, ani jí být nemůžu a nechci.)

    protestant:
    Takových jako ty si vážím.
    A k tomu potěšení – já mám radost z rodiny, dětí, přátel, toho, že mohu druhým občas pomoci, že jsem se dožil dneška… apod. Potěšení z nějakých průzkumů na nějakém twitteru pro svůj život nepotřebuji.

  56. Colombo

    protestant: copak, potřebuješ slaměného panáčka?
    Nikdy jsem netvrdil, ŽE JEN JÁ umím sestavit experiment. Tvrdím, že vzhledem k tomu, co popisuje daný článek, TAMTI KONKRÉTNÍ LIDÉ to zjevně neumí.

  57. ch@ch.ar

    Titulek mi zpravil náladu, i když je čtvrtek 🙂

  58. Santiago

    No, mozna ze pripadna kauzalni zavislost mezi virou a stastnosti ma opacny smer:

    Low mood has its benefits. Non-depressed people tend to overestimate their abilities, are prone to positive illusions, and demonstrate overconfidence and blindness to faults. When depressed, people are more realistic; they are more deliberate, skeptical, and careful in processing information from the environment.

    http://www.sciencebasedmedicine.org/depression-re-examined-a-new-way-to-look-at-an-old-puzzle/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *