Je Dalajláma spasitel nebo sobecký blb? / Aktualizováno

Autor | 23.05. 2012
Dalajláma

Dalajláma, Tändzin Gjamccho

Tibetský vůdce Dalajláma je celosvětově uznávanou osobností a morální autoritou. Je to vůdce národa, který je v posledních desetiletích velmi zkoušen a stojí na prahu svého zániku. V posledním týdnu napsal Filip Tvrdý dva články, ve kterých vyjadřuje svoji nechuť k jeho osobě a v podstatě píše, že je dobře, že Čína Tibet obsadila, protože je na tom teď Tibet lépe. Dále popisuje, jak strašně to v Tibetu vypadalo v Tibetu a jaký relativní ráj tam vládne dnes. Nejzávažnější výtkou potom je, že se Dalajláma neozval proti sebeupalujícím se mnichům

Přestože je Dalajláma jistě náboženským představitelem, odmítám vidět svět jako místo, kde jsou lidé nálepkováni jen pro své přesvědčení, jakkoliv mně třeba přijde mylné. Všechny Filipovy argumenty mi přijdou nesmyslné a do jisté míry morálně zvrácené. Pokusím se svoje stanovisko vysvětlit bod po bodu.

První tvrzení: Dalajlamova popularita je absurdní, protože používá vyprázdněné aforizmy

V celém odstavci jsem pravda nenašel příliš argumentace a v podstatě prezentuje autorovu nechuť k Dalajlamovi. Jediný „hloupoučký“citát je pak Dalajlámovy přičítán neoprávněně, jak píše sám autor. Budu tedy stejně osobní a napíšu, že je mi zcela ukradené Dalajlámovo náboženství. Přijde mi jako dobrý člověk, který velmi dobře reprezentuje Tibet jako jeho hlavní představitel. Je absurdní očekávat od politika s výkonou a symbolickou rolí nějaké provokativní filosofické myšlenky. A role politika je určitě v případě Dalajlamy mnohem důležitější, než detaily lámaistického budhismu, který zastává.  Ale, ať už je Dalajlamova popularita zasloužená nebo ne, určitě mu pomáhá s přístupem k vlivným osobnostem. Mnozí státníci jsou ochotni obětovat ekonomické zájmy a osobně se s ním sejít.

Druhé tvrzení: Anexe Tibetu Čínou je dobrá, protože je na tom teď Tibet lépe než byl před anexí.

Na podporu tohoto tvrzení jsou nám předkládány hrůzy, které se v Tibetu děli před čínskou anexí. Země pod teokratickou vládou  je potom přirovnávána ke starověkým otrokářským dynastiím. Jako protiklad je postaven hospodářký pokrok, který Tibet zažívá pod Čínskou nadvládou. Nemyslím, že můžeme porovnávat zemi kolem roku 1900 se zemí v roce 2012. Naprostá většina zemí je na tom dnes výrazně lépe, než byla před 60 nebo 100 lety. Můžeme argumentovat, že s přispěním Číny je na tom země dnes lépe, než by byla bez ní, ale jedná se o čirou spekulaci. O tom, jaký názor potom měli na Čínskou anexi Tibeťané snad nejlépe vypovídá krvavě potlačené lidové povstání z roku 1959. Jen pod čarou připomeňme, že když v roce 1950 nastupoval současný 14. Dalajláma jako patnáctiletý na trůn, tak už byly karty dávno rozdány. Těžko mohl mít na běh událostí nějaký zásadnější vliv.

UPDATE: Vyjádření Filipa Tvrdého z komentářů:

 Přesto si dovolím dosti pobouřeně reagovat na nepravdivé obvinění, že o Tibetu pod čínskou okupací píši jako o „relativním ráji“, případně že „anexe Tibetu Čínou je dobrá“. Pochopitelně jsem nikdy nic takového netvrdil. Protestant má pravdu, že Číňané Tibet okupovali nelegitimně a z mocenských důvodů, prováděli na tibetském obyvatelstvu genocidu a zlikvidovali tamější kulturu. Znovu opakuji, že jsem chtěl pouze polemizovat se selankovitou představou harmonické tibetské kultury bez násilí.

A odstaveček z jeho blogu, ze kterého jsem chybně odvodil, že preferuje čínskou okupaci, před původní teokracií:

Cítím silný odpor k čínskému režimu, ale ve srovnání se situací před vstupem komunistických vojsk je na tom teď Tibet lépe. Tamější teokratická společnost byla zcela podřízena bohatým klášterům, jejichž lámové parazitovali na zotročených rolnících a shromažďovali obrovský majetek, za nějž by se nemusela stydět ani katolická církev. Dalajlámovým sídlem byl do roku 1959 čtrnáctipatrový palác Potála s tisíci místnostmi a deseti tisíci svatyněmi. Veškerý stavební materiál byl na nepřístupné místo dopraven pomocí oslů nebo vynesen lidmi. Zatímco se dělníci krmili ječnou kaši, kterou si občas vylepšili kouskem jačího másla, mrtví dalajlámové byli pohřbeni ve zlatých rakvích zdobených drahokamy. Naprostá většina obyvatelstva byla ještě v 40. letech 20. století negramotná a nevlastnila žádný majetek, tibetská společnost tak ze všeho nejvíc připomínala starověké otrokářské říše. Tibet sice už v roce 1898 oficiálně zrušil trest smrti, ale lámové nadále uvalovali na své poddané fyzické tresty zahrnující bičování, uřezávání uší a nosů, vytrhávání jazyků, vypichování očí, usekávání rukou a nohou. Pokud tedy někdo doslovně požaduje návrat do stavu před čínskou okupací, pak je neinformovaný nebo zvrácený. Čínská armáda se sice dopustila v Tibetu mnoha zločinů proti lidskosti a systematicky potlačuje jakoukoli formu politické opozice, ale země prošla elektrifikací, byly zde postaveny silnice, došlo ke vzniku systému zdravotní péče a školství. Zní to poněkud cynicky, ale při rozhodování mezi teokracií a komunismem volím to druhé; obě tyto formy útlaku by ovšem měly být nahrazeny liberálními a kapitalistickými demokraciemi.

Třetí tvrzení: Dalajláma je oportunista, který svůj vliv využívá k propagaci knížek a fundrisingu

Nevím. Principiálně mi na psaní a propagaci knih nepřijde nic špatného, stejně jako na sbírání peněz. Předpokládám, že Dalajlama není v situaci, kdy může někoho ze západu k něčemu nutit. Pokud se lidem jeho knihy líbí a pokud se jim zamlouvá Dalajlama, co je špatného na tom, že mu finančně přispějí? Navíc mám pocit, že tato jeho činnost je plně komplementární se zvyšováním jeho prestiže jako politika a s propagací Tibetského pohledu na okupaci Tibetu.

Čtvrté tvrzení: Dalajlama se musí pokusit odradit mnichy v Tibetu od toho, aby se upalovali

Dalajlama tak prý nečiní proto, že to vyhovuje jeho finančním zájmům a že už se nesnaží o samostatnost Tibetu ale „jen“ o autonomii ve stylu Hong Kongu. Do politické situace okolo Tibetu příliš nevidím, ale z toho co vnímám mi to přijde jako naprosté nepochopení  a naivní přístup k politice. Ti mniši žijí v Tibetu. Dalajlama nad nimi nemá žádnou reálnou kontrolu. V Tibetském hnutí za nezávislost sílí hlasy, že Dalajlama je příliš opatrný a jeho požadavky skromné. Ve stejné době potom dochází k masívní  a Čínskou vládou podporované imigraci Chanů do Tibetu a tibeťané jsou pravděpodobně již dnes ve své zemi menšinou. Dochází k rychlému a trvalému zničení tibetského národa. Jak může člověk, který žije v exilu, mimo dosah čínské vlády soudit statečné lidi, kteří se rozhodli položit život za svou vlast? Může jim exilový vůdce a politik ze svého teplého místečka poradit „že jejich životy nestojí za jeho návrat“? A může si vůbec skoro osmdesátiletý stařec myslet, že těm lidem vůbec o jeho návrat jde? To by musel být skutečně naprosto senilní blb.

V situaci, kdy čelí sám rozjeté Čínské ekonomické a politické mašinérii jsou Dalajlamovy výsledky jako politika obdivuhodné. Z jeho vyjádření je zřejmé, že chápe rozdíl mezi tradičním budhismem a realitou současného světa. I v tomto ohledu obstál: je široce uznáván jako velká osobnost na záapadě a zároveň slouží jako symbol naděje pro svůj lid, který se nachází v téměř bezvýchodné situaci. Žádat navzdory rozjeté Číně samostaný Tibet by bylo bláznovství a i ta autonomie po Honkongském vzoru je pravděpodobně nereálný cíl. Přesto je to cíl, jehož dosažení si lze za určitých podmínek představit.

Na Dalajlámu můžeme mít různé názory. Můžeme mu  asi i vytýkat různé chyby. Přesto si myslím, že by nám protináboženský zápal neměl bránit ve vnímání reality. Nálepkování a škatulkování je většinou pomůckou primitivů.

15 thoughts on “Je Dalajláma spasitel nebo sobecký blb? / Aktualizováno

  1. protestant

    V posledním týdnu napsal Filip Tvrdý dva články, ve kterých vyjadřuje svoji nechuť k jeho osobě a v podstatě píše, že je dobře, že Čína Tibet obsadila, protože je na tom teď Tibet lépe. …..

    Myslím, že to pěkně demonstruje Tvrdého ubohost.

  2. Slavek

    Ano protestante, lide jsou ubozi jen proto, ze maji jiny nazor nez ty.

  3. protestant

    Kdo schvaluje agresi a obsazování jiných státu je pro mne blb.

  4. protestant

    ……Čína v Tibetu vyvraždila přibližně jednu pětinu celkové populace a do značné míry zlikvidovala tamní unikátní buddhistickou kulturu – to vše s vypočítavým kalkulem kolonizačního záměru. Cílem následující části této práce je dokázat, že počínání Číňanů v Tibetu je možno zahrnout pod skutkovou podstatu zločinu genocidia podle platného mezinárodního práva, tedy zejména v souladu s jeho definicí podle Úmluvy o genocidě z roku 1948……

  5. Filip Tvrdý

    Na tento příspěvek jsem byl upozorněn až dnes, a proto reaguji se zpožděním. Velice mě mrzí, že Slávek dosti nevybíravým způsobem dezinterpretuje to, co jsem napsal. Upletl nám slaměného panáka, jakého jsem už dlouho neviděl. Nemám potřebu se tu nějak zvlášť rozepisovat, zvlášť když jsme si naše pozice dovysvětlili v komentářích na mém blogu. Přesto si dovolím dosti pobouřeně reagovat na nepravdivé obvinění, že o Tibetu pod čínskou okupací píši jako o „relativním ráji“, případně že „anexe Tibetu Čínou je dobrá“. Pochopitelně jsem nikdy nic takového netvrdil. Protestant má pravdu, že Číňané Tibet okupovali nelegitimně a z mocenských důvodů, prováděli na tibetském obyvatelstvu genocidu a zlikvidovali tamější kulturu. Znovu opakuji, že jsem chtěl pouze polemizovat se selankovitou představou harmonické tibetské kultury bez násilí.

  6. protestant

    Pak se omlouvám. Vycházel jsem z toho, že to co píše Slávek je pravda.

  7. Slávek ČernýSlávek Post author

    Filipe, ty věci jsme si skutečně dovysvětlili. Jsem rád, že jste to uvedl na správnou míru i zde. Snažil jsem se z vašich článků vypreparovat vůbec nějaké výroky, se kterými bych mohl polemizovat, protože mi to celé přišlo spíše jako takové „Dalajláma je špatný, protože je špatný a já už na něj něco vyhrabu“.

    K té anexi. Vycházel jsem z tohoto odstavce:

    „Cítím silný odpor k čínskému režimu, ale ve srovnání se situací před vstupem komunistických vojsk je na tom teď Tibet lépe. Tamější teokratická společnost byla zcela podřízena bohatým klášterům, jejichž lámové parazitovali na zotročených rolnících a shromažďovali obrovský majetek, za nějž by se nemusela stydět ani katolická církev. Dalajlámovým sídlem byl do roku 1959 čtrnáctipatrový palác Potála s tisíci místnostmi a deseti tisíci svatyněmi. Veškerý stavební materiál byl na nepřístupné místo dopraven pomocí oslů nebo vynesen lidmi. Zatímco se dělníci krmili ječnou kaši, kterou si občas vylepšili kouskem jačího másla, mrtví dalajlámové byli pohřbeni ve zlatých rakvích zdobených drahokamy. Naprostá většina obyvatelstva byla ještě v 40. letech 20. století negramotná a nevlastnila žádný majetek, tibetská společnost tak ze všeho nejvíc připomínala starověké otrokářské říše. Tibet sice už v roce 1898 oficiálně zrušil trest smrti, ale lámové nadále uvalovali na své poddané fyzické tresty zahrnující bičování, uřezávání uší a nosů, vytrhávání jazyků, vypichování očí, usekávání rukou a nohou. Pokud tedy někdo doslovně požaduje návrat do stavu před čínskou okupací, pak je neinformovaný nebo zvrácený. Čínská armáda se sice dopustila v Tibetu mnoha zločinů proti lidskosti a systematicky potlačuje jakoukoli formu politické opozice, ale země prošla elektrifikací, byly zde postaveny silnice, došlo ke vzniku systému zdravotní péče a školství. Zní to poněkud cynicky, ale při rozhodování mezi teokracií a komunismem volím to druhé; obě tyto formy útlaku by ovšem měly být nahrazeny liberálními a kapitalistickými demokraciemi.“

    Takže: uznávám, že nepíšete, že ta čínská nadvláda je dobrá. Na druhou stranu mi to i nyní vyznívá tak, že prostě považujete čínskou komunistickou nadvládu za lepší než tu jejich původní teokracii. V komentářích u Vás na blogu jsme si to vyjasnili až potom, co jsem tento článek napsal.

    Pro úplný obrázek doplním článek o vaše vyjádření.

  8. Pingback: Moudra hodného strýčka Duky | Občanské sdružení ateistů České republiky

  9. Manas

    Jen, k doplnění. Studoval jsem historii Tibetu několik let. Přečetl jsem vcelku dost materiálů od tibetologů a historiků a myslím, že něco oTibetu a jeho historii vím. Lidé propagující nezávislost Tibetu spojuje z velké části jedna věc, neví o Tibetu prakticky nic. Jediné informace, kterými se ohánějí, že do Tibetu přišla čínská armáda, která vyvraždila mnichy, zatrhla buddhismus a konvertovala všechny na komunistickou ideologii.. Tak jen krátké shrnutí historie:
    V době Čínské okupace, byl mladý dalajláma v Pekingu na přání Mao Ce-tunga, kde se vyučoval komunistickým ideologiím a to po dobu téměř jednoho roku. Dalajláma byl Maovo ctitelem a horlivým zastáncem komunismu. Dalajláma si přál založit v Tibetu komunistickou stranu a když se vrátil do Tibetu zpět Mao ce-tunga vyzdvihoval do nebes a příchod čínské armády považoval za velkou pomoc čínských bratrů. Dalajláma první roky podporoval příchod číňanů. Nedocházelo zprvu k žádným potyčkám. Až v polovině padesátých let se vytvořily skupiny vzbouřenců, kteří napadali čínskou armádu, což vyvolalo celotibetské násilí. Tito vzbouřenci byli partyzáni, cvičené CIA. Do celé akce se CIA byl zapojený i dalajlámův bratr. Dalajláma se o tom dozvěděl až o pár později. Nicméně tato akce vyvolala vlnu násilí, která donutila Dalajlámu opustit Tibet.

    Jinak víte, že krátce před vpádem čínského vojska byl v Tibetu jeden z nejkrvavějších konfliktů v moderní historii Tibetu? Jednalo se o střet věčně znepřátelených škol buddhistů Karma Kagju s dalajlámovou linií Gelug. Mniši se vzájemně vraždili a vypalovali si chrámy. Gelugpové zvítězili. Víte, že dalajláma svůj status vládce získal násilím. Pátý dalajláma, vůdce linie Gelugpa s pomocí mongolského vojevůdce Gošira Khana násilí nutili konvertovat na jeho školy všechny buddhistické linie Tibetu, ti, kteří se nechtěli přizpůsobit, těm vypálili kláštery. Mniši ostatních buddhistických škol utíkali před dalajlámovou armádou, ti přeživší, kteří nechtěli konvertovat na gelugopský buddhismus byli nuceni platit nehorázné daně, či byli jinak diskriminováni. Dalajlámovo škola je přitom nejmladší buddhistická tradice. První buddhistická škola byla Ňingma a poté vznikla Kagju. Tyto školy jsou dodnes ve válečném sporu. Poté, co dalajláma porazil ostatní buddhistické školy, prohlásil se za vládcem Buddhismu a Tibetu a posléze poprosil čínského císaře o ochranu…….

    Ano čínští komunisté se dopouštěli zvěrstev vůči buddhistům, ale to až za doby kulturní revoluce pod taktovkou Maa. Po smrti Maa, čínská vláda investovala mnoho peněz do obnovy buddhismu, chrámů atd a v současné době není buddhismus rozhodně pronásledované náboženství či diskriminované. Trnem v oku pro čínskou vládu není buddhismus, nýbrž dalajlámova škola Gelugpa a jeho stoupenci.

  10. Tonda Vlas

    Článek je hodně starý, ale nezohledňuje jednu věc, která nastala rok předtím, než byl článek napsán. V roce 2011 se dalajláma vzdal všech světských politických funkcí a od té doby se považuje pouze za nejvyššího náboženského představitele Tibetu. Od toho roku vede exilovou tibetskou vládu demokraticky zvolený světský exilový ministerský předseda.

    O dalajlámovi jako takovém se vůbec vyjadřovat nechci ale okolnost, že se vzdal světské politické moci považuju za velmi důležitou. Já se to dověděl také poměrně nedávno.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *