Církevní vyrovnání: ve sněmovně půjde o každý hlas

Autor | 29.05. 2012
Kateřina Klasnová, poslankyně za Věci veřejné

Kateřina Klasnová, poslankyně za Věci veřejné

Schvalování zákona o církevních restitucích (Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náb. společnostmi) spěje do finále. Jednat se o něm bude na začátku června a vládní koalice, která jej usilovně tlačí, rozhodně nemá situaci jasně vyhranou. Věci veřejné totiž zákon pravděpodobně nepodpoří. I když zrovna tato strana je známá svou „zásadovostí“ a v podstatě vše závisí na tom, kolik jim kdo nabídne. Al i další poslanci z jiných stran váhají a podle Kateřiny Klasnové pro návrh zvedne ruku i poslanec VV, pan Šťovíček. Vládní koalice by tedy měla mít ve sněmovně těsnou většinu 101 hlasů.

Každý poslanec si za této situace bude vědom své ceny. Ve sněmovně se v tuto chvíli pohybuje 200 „jazýčků na vahách“, takže během tohoto a příštího týdne se můžeme těšit na různé rošády, zvraty a eskapády. Musíme vyvinout maximální tlak na poslance, aby návrh zákona sněmovnou neprošel. Zkuste kontaktovat svého poslance nebo senátora a nechte si od něj vysvětlit jeho postoj. Buďte prosím slušní a korektní. V takto nerozhodné situaci může situaci zvrátit i drobnost. Jako pomůcka vám může sloužit třeba tato stránka http://napistejim.cz/ , nebo přímo stránky poslanecké sněmovny http://www.psp.cz/sqw/organy2.sqw?kr=1.

Argumenty potom můžete čerpat pod štítkem církevní restituce.

30 thoughts on “Církevní vyrovnání: ve sněmovně půjde o každý hlas

  1. protestant

    Podle mne nespěje do finále.

  2. Slavek

    uvidime, v pripade schvaleni nas jeste ceka senat, tam pravdepodobne odmitnuti a zase snemovna (nutnych 101 hlasu), alternativne prezident.

  3. xorron

    Jako vždy – najdou si někoho z tzv. opozice kvůli většině, kdo ví za jaký bonus, ten to odhlasuje a bude to. Příští vláda soc. dem. sdělí, že již nedá nic dělat a my budeme na církve platit a platit. A ještě nám televize a rozhlas budou přinášet co nejčastěji náboženské vysílání, placené z daní ateistů. Papeže budou také vítat, a my jeho návštěvu platit. Není nad tuto demokracii.
    Bohužel kdo byl dřív bolševik (Nečas), tak dnes je věřící pantáta.

  4. protestant

    Zatím je to opačně – stát vydělává na církevním majetku. A poměrně dost.

  5. protestant

    ..a ústavní soud…. a možná ještě vyšší soudy … atd..

  6. xorron

    Protestante, opakuješ mantry. Jaký majeteček jste měli? Co čekáte? Po Tolerančním patentu si protestanti platili vše své a ještě štolu odváděli katolickým bratřím v Kristu.

  7. protestant

    Pak přišel protestantský patent, lidé něco našetřili, darovali to sboru kde byli členy a v r 1948 už nějaké pozemky a majetky církve měly.

  8. xorron

    Hlavně že jste dostali vše po německé evangelické církvi gratis.

  9. protestant

    Však také celou historii kromě pár roků to byla jedna církev. Toleranční patent neumožňoval se hlásit k německé či české evangelické církvi. Byla jen jedna.

  10. xorron

    Špatné informace. Komu patřil Červený kostel a budova, v níž máte faru a pronajímáte obchodní prostory?

  11. protestant

    Původně patřil jediném evangelickému sboru, který se až později rozdělil na český a německý.

  12. protestant

    ..a která informace byla špatně?

  13. xorron

    Německá církev evangelická, a. v. neměla nic společného s Českobratskou církví evagelickou. Němci byli odsunuti, kostely, zámky atd. dostala ČCE, něco husité. A dnes chcete odškodnění. Za co? Vemte si těch pár políček a starejte se. Třicet let vás ještě platit? Děkuji pěkně.

  14. xorron

    To co vy píšete sami o sobě není absolutní pravda. Faktem je, že tu byla německá církev. Zrovna tak byla rozdělena Jednota bratrská. Kostel na Špilberku byl postaven proto, že Němci v Červeném kostele nechtěli povolit české bohoslužby. A nakonec nejde jen o Brno. Pokud zapátráš, najdeš články o německé církvi a. v. Něco mám i archivováno.

  15. xorron

    A kdy byl postaven kostel na Špilberku? Problémy před 1918 nebyly? Svatá prostoto.

  16. protestant

    Problémy byly. Ale až po postavení Červeného kostela. Červený kostel postavili brněnští evangelíci společně.

  17. xorron

    Ne. Zaplatili Němci, postavili Němci, farnost luteránská německá. Jak se stěhovali z venkova evangelíci slovanského jazyka, ovšem vesměs kalvinisté, nastala potřeba bohoslužeb v jejich jazyku. A to byl problém. Proto byl postaven kostel na Špilberku, kde se Němec neukázal. Po vzniku ČCE Němci zůstali mimo. Červený kostel jim sloužil stejně jako škola a fara na Opletalově ul. Po odsunu Němců obojí dostala ČCE a kostel byl kalvinizován. To je realita. Dostali jste zdarma spoustu majetku.

  18. protestant

    Tebe mate to, že většina brněnského obyvatelstva té doby byli Němci. Ale v době stavění ČK žádná německá církev neexistovala.

  19. xorron

    Jednotlivé farnosti byly většinou národnostně různé, podle obyvatelstva, jak kde žilo. Brno nebylo německé město, to bylo jen zdání, ale ekonomicky a společensky byli Němci a proněmečtí židé v převaze. V Brně byla prostě farnost německá. To neznamená, že tam nemohl přijít kdokoliv.

    Toto je citát z tvého odkazu: V roce 1902 došlo k rozdělení dosud jazykově smíšené církve augsburského vyznání na českou a německou církev a.v. Již toto rozdělení a vzrůstající odpor proti české pobočce německého gustav-adolfského spolku (založení vlastní podpůrné stavební organizace povoleno nebylo) dávaly tušit, že se tu schyluje k novým změnám.

  20. protestant

    Výborně. Jsem rád, že jsi to naše.
    Teď to porovnej s datem vzniku ČK…. 🙂

    A Němci byli v převaze i početně:
    „V encyklopedie Brockhaus (Londýn 1894), zjistíme, že Brno v roce. 1890 mělo 94.462 obyvatel, z toho 61 834 bylo Němců a 26 836 Čechů.“

  21. xorron

    To bys něco musel vědět o tom, jak se lidé hlásí k národnosti. Po roce 1918 se spousta lidí, dříve hlásících se k němectví, najednou obrátila. Dále německá radnice bránila připojení okolních čtvrtí. Královo Pole bylo samostatné město. Jejich připojením by se i za R.-U. národnostní poměry změnily. Po roce 1918 se to dělalo arci naopak, připojilo se vše možné, takže procentuálně neměli Němci ani právo na dvojjazyčné město, k takové restrikci ovšem nedošlo.

  22. protestant

    Ano. To je mi jako brňákovi dobře známo.
    Nic to ale nemění na faktu, že v době stavění ČK v Brně žádná německá církev neexistovala.

  23. xorron

    To je teda rozmluva. Od začátku tvrdím a je to tak, že Červený kostel a škola/fara Opletalova patřily německé farnosti evang. a. v. a nikomu jinému až do roku 1945 a později.

  24. protestant

    Už jsem ti přece řekl, že v době stavby ČK existovala v Brně jen JEDNA farnost AV, později unionistická, tedy přístupná i kalvinistům.

  25. xorron

    Já o voze, ty o koze. Bylo zde divadlo vydržované německy mluvícím obyvatelstvem, jemuž to divadlo sloužilo. No jistě, mohl tam jít každý, občas i na odpolední české představení. Proč si tedy založili nové Národní divadlo jinde? Německý dům mohl navštívit také každý, v restauraci by ho obsloužili. Proč si tedy postavili Besední dům? Vy jste měli unionistickou farnost. Proč jste si postavili kostel na Špilberku?
    Je to snad jasné, komu co patřilo. Ale Němci byli odsunuti. Jejich divadlo je nyní české, Německý dům byl s láskou zcela odstraněn, německý ev. kostel jste dostali vy.

  26. protestant

    Myslíš, že když se manželé rozejdou a jeden z nich si postaví nový domek tak tím ztrácí podíl na to, ve kterém žili dosud?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *