Evoluce krokokachny

Autor | 05.06. 2012

Krokokachna. Courtesy of Kari Fry: karifry.com

Krokokachna (crocoduck) je fiktivní evoluční přechodný článek/mezičlánek uvedený v existenci kreacionisty Kirkem Cameronem a Rayem Comfortem během debaty televizní stanice ABC na téma „Existuje bůh?“ v roce 2007 (viz crocoduck.com). Jedná se o stvoření s tělem kachny a hlavou krokodýla. Tenhle hloupý vtípek měl být argumentem proti evoluci – absence fosilních pozůstatků přechodného článku mezi krokodýlem a kachnou. Samozřejmě je to celé nesmysl a jedna z ukázek nepochopení evoluční teorie kreacionisty. I když dnešní druhy sdílejí společného předka, nepocházejí ze sebe navzájem, ani žádných takových směšných složenin, ani nepocházejí kachny z krokodýla. Anekdoticky my vlastně dnes 2 kandidáty na krokokachnu máme. Jedním z nich je Pelagornithid – vyhynulý pták se zobákem s něčím jako zuby. Druhým kandidátem je Anatosuchus – „kachní krokodýl“ („DuckCroc“) – vyhynulé zvíře, jehož čumák připomíná kachní zobák. 

Anatosuchus - "kachní krokodýl"

Proč o tom vlastně píšu? Při prohlížení webu křesťanské internetové televize TV7.cz jsem totiž narazil na takovou docela vtipnou kábrtovinu – krátký animák zpochybňující evoluci.

Tohle kreacionistické video se mj. soustředí právě na problematiku přechodných článků, kterou podobně jako Cameron karikuje. K tématu přechodných článků dezinterpretovaných odpůrci evoluce se detailně vyjádřil třeba mladý paleontolog Daniel Madzia:

„Přechodné články“ bychom si rozhodně neměli představovat jako cosi, co stojí mezi dvěma druhy, a to prostě proto, že žádné takové striktně dané hranice neexistují (ostatně jen diskuze na téma definice pojmu druh by vydala na celou knihu).

Z evolučního hlediska je proto vhodné přijmout, že „přechodným článkem“ je naprosto každý jedinec, který má potomstvo. Z pohledu fosilního záznamu je pak „přechodným článkem“ každá zkamenělina, která vykazuje znaky známé u starších i mladších nálezů. (Celý příklad je samozřejmě nutné brát pouze jako zjednodušené přiblížení; ve skutečnosti se evoluce různých skupin může v závislosti na různých záležitostech výrazně lišit. K tomu už ale slouží učebnice evoluční biologie.)

zdroj: wildprehistory.org; viz také část II jeho seriálu

Zájemcům o další argumentaci obou stran pak mohu nabídnout například příslušná hesla na RationalWiki a CreationWiki. Problematiku také rozebíra Jerry Coyne ve své knize Why Evolution Is True. Jako velmi základní a stručné uvedení do evoluce bych pak doporučil kurz Evolution 101 Kalifornské univerzity.

Kreacionisté a zastánci inteligentního designu (ID; „kreacionismus light“) darwinisty obviňují z kde čeho. Mým osobním oblíbeným příkladem je námitka, že evoluce je imunní vůči falsifikaci, že se tedy nejedná o vědeckou teorii, nýbrž o víru. Jak ale slavný evoluční biolog J. B. S. Haldane jednou suše odvětil na otázku, co by vyvrátilo evoluční teorii: stačil by nález (kosterních pozůstatků) králíka v prekambriu. Ostatně, diskutovat s kreacionisty nemá ani smysl, stačí se neshodnout, kdy končí mikroevoluce – vývoj v rámci druhu (za předpokladu, že oponent mikroevoluci uznává – jako třeba ŘKC) a začíná makroevoluce – vznik druhu nového, a ze sporu se stává jen takový šlendrián a tyjátr.

Jako doplněk připojuji přednášku hlavního proponenta kreacionismu u nás – Pavla Kábrta – s názvem Darwinovy tragické omyly. Na jeho vystoupení jsem ještě neměl sílu se podívat 🙂 A i když kolikrát slyšívám, že evoluce byla přece už vyvrácena, jejím advokátem nejsem (ve smyslu, že by to byla téma, na které bych se soustředil), takovou práci přenechám odborníkům, ostatně jsem zvědav, jestli jsem se i v tomhle příspěvku nedopustil nějakého faux pas neinformovaného laika 🙂

16 thoughts on “Evoluce krokokachny

  1. selviskhed

    „Darwin si myslel, že tyto znaky, tyto odlišné znaky tam nějakým způsobem dodalo to prostředí. Že to prostředí nějakým způsobem podnítilo a spustilo určitou reakci organismu, že se vytvořila třeba tato barva chlupů a tato hustota srsti.“ WTF? 😀

  2. Colombo

    selviskhed: ale ano, tyto věci si skutečně Darwin myslel. Ale on sám byl co se týče samotných metod a funkčních prostředků evoluce poměrně nešťastný. Vůbec si nevěděl rady. A to už tehdy a někde uplně jinde náš Řehoř objevil DNA a onen funkční prostředek.
    Darwin sám navrhnul, že by to mohlo být skrze krev, že se celé zkušenosti organismu sbírají z krve do spermatu… ale pak sám řekl, že je to asi blbost.

  3. selviskhed

    Colombo: Tak v tomhle konkrétním případě je Kábrt chytřejší než já, protože já jsem si vážně myslel, že Darwin měl zato, že VARIACE JE NÁHODNÁ a selekce je nenáhodná. Samozřejmě sem věděl, že když Darwin mluví o dědičnosti získaných vlastností, tak že říká všelijaký „mohlo by“ a „snad“, ale že by měl variaci za nenáhodný proces, který má něco společného s prostředím, to jsem fakt netušil.

    Přitom stačí číst první odstavec V. kapitoly O vzniku a je to jasný. Moc díky za výklad.

  4. Hrabě_Monte_Cristo_2011

    Evoluce je totální nesmysl, blábol a fantasmagorie!!!! Takovými alibistickými a zmatečnými argumenty a dehonestací oponentů ET, na tom nic nezměníte!!!

  5. Pingback: Proč mají věřící problém s darwinismem; bůh do evoluční teorie nepatří | Občanské sdružení ateistů České republiky

  6. Pingback: Rozhovor s R. Dawkinsem pro časopis Playboy | Občanské sdružení ateistů České republiky

  7. pd

    Největší problém je, že na to aby mohla evoluce proběhnout jsou málo i miliardy let (vědecky dokázané).Jestli tomu ale někdo chce věřit, má na to právo jen by se to nemělo ve školách povině učit jako vědecky dokázaný fakt. Evoluční teorie je testovatelná, ale právě její testovalelnost svými omezenými výsledky dokazuje, že to tak nebylo. Ani bakterie které se rychle množí a můžeme jich laboratorně testovat biliony, se nevyvíjí k nějakým složitějším organismům (např. jim nenaroste bičík, virům se nevytvoří buněčné jádro) pouze jim drobné měny umožňují přežít, získají rezistenci, pozmění metabolismus atd. Čím jsou organismy složitější, tím více trpí náhodnými mutacemi které podle fanatických darwinistů měly v kombinaci s přirozeným výběrem zkonstruovat oči, končetiny, mozek,….. Tohle je vědecky dokázané, kdyby byla věda vědou dávno by vědci uznali že tohle byl omyl, jenže ET není vědou ale ateistickou vírou.Ateisté chtějí být ateisty a ET je pro ně ideovou základnou bez které by upadli do nejistoty.Existují stovky vědeckých prací které jsou v rozporu s předpoklady ET, to i přezto že většina biologů byla a je darwinisty a že témata výzkumů jsou vybírána tak, aby byla šance na úspěch.

  8. Jarda

    Nejde mi do hlavy např. jak se evolucí vytvořil hadí jed. To ten živočich zkoušel všechny možné tekutiny systémem pokus omyl, až přišel na tu pravou? Ale to by si musel pamatovat, co už zkoušel a co ne a vyhodnocovat jak to působí na jeho oběť, což mi přijde jako nesmysl s ohledem na skutečnost, jak složitá látka to je.Takových příkladů je v přírodě nesčetně. Nejspíše tím nejblbějším tvorem v přírodě je člověk i když si myslí pravý opak.

  9. Antitheista

    On to přece nezkouší pokus omyl, ti hadi co neuměli ulovit kořist nepředali geny, předali je ti, co uměli ulovit kořist. Navíc vždycky daný jedinec vychází ze svých předků, jeho předci měli v genech tuto strategii lovu, vyvíjelo se to postupně. Bourec morušový je třeba odkázaný na moruši, jinak je v pytli… Je to vzájemně provázaný vývoj. Pavouk taky předpokládá mouchy, a nemůže ulovit tygra. Vyvíjíme se v nějakém prostředí. Geny tomu odpovídají do jisté míry. Ale boj pokračuje a s tím i vítězství více přizpusobených genomů – díky mutacím se někteří zlepší a jiní vymřou (a těch je vždy hodně)

    Chceš říct, že milosrdný bůh stvořil tvora s jedem, který zevnitř vysává svou oběť, která se zmítá v bolestech? 😀

  10. Petr TomekPetr Tomek

    @Jarda: Tohle je zásadní chyba v logice. Evoluce nefunguje tak, že by něco chtěla a záměrně k tomu směřovala. Představa zkoušení je tedy nesmyslná. Naopak v historii obratlovců se spousta prvků objevuje opakovaně (jako třeba uzpůsobení očí pro vidění za určitých podmínek). Ani jednotlivý druh se tak nechová. Fungovalo to asi takhle: Samičky nějakého druhu preferují nejsilnější samce, tedy ty kteří toho dokáží nejlépe optimalizovat poměr vydané energie a úlovku. A naopak samci preferují životaschopné samičky. To je nevědomé, kdyby uměli mluvit, řekli by že se jim líbí. Mezi miliony a miliony mutací se objeví ta, která způsobuje, že jsou výměšky slinných žláz pro nějaká zvířata toxická. Získá tedy výhodu.
    Různé verze slinných výměšků budou fungovat s různou účinností, ale ty nejúčinnější jedy budou znamenat největší výhodu při rozmnožování pro své majitele. Když bude mít nějaký jedinec jed silnější, bude muset vynaložit méně energie při lovu na získání stejného množství potravy než jedinec nejedovatý. Bude proto při rozmnožování preferovaný. A protože sexuální výběr probíhá v každé generaci, bude onen had nebo štír stále jedovatější až dosáhne určité hranice, kde mu už vyšší jedovatost nepřinese dostatečnou výhodu. Je pak už jedno, jestli kořist zemře po kousnutí nebo bodnutí za 21,3 sekundy nebo za 21,2 sekundy.
    Vznik jedovatosti není zase až tak náročný z hlediska chemie jako z hlediska energie, ale to jej už jiný příběh…

    Pro lepší pochopení doporučuji knihu Nejlepší show pod Sluncem
    http://www.kosmas.cz/knihy/161067/nejvetsi-show-pod-sluncem/?gclid=CM3qs7Wa3rgCFXMbtAodf2UAqg

  11. Petr TomekPetr Tomek

    @pd: „Ani bakterie které se rychle množí a můžeme jich laboratorně testovat biliony, se nevyvíjí k nějakým složitějším organismům (např. jim nenaroste bičík, virům se nevytvoří buněčné jádro) pouze jim drobné měny umožňují přežít, získají rezistenci, pozmění metabolismus atd. “

    Takhle to nefunguje. Bakterie které máme dnes jsou stejně evolučně úspěšné jako jejich mnohobuněční příbuzní. Všechno živé co tu dnes je se vyvíjelo stejně dlouho.
    To co popisujete je iluze vzniklá z představy že evoluce má nějaký záměr a nějaký směr. Tedy že baktérie „touží“ po to se stát třeba motýlem.
    Jinak s tou evolucí ve skleničce – evoluce jednobuněčných začala před 4 miliardami let. Jednoduché mnohobuněčné organismy se objevily asi před 1 miliardou let. Vy znáte nějakou laboratoř, kde mají vzorky odložené už 3 miliardy let?
    Jenom minimum jednobuněčných se při tom vyvinulo ve vícebuněčné, naprostá většina se prostě dál vyvíjela jako jednobuněční.

  12. Medea

    Peter Tomek napísal: “A protože sexuální výběr probíhá v každé generaci, bude onen had nebo štír stále jedovatější až dosáhne určité hranice, kde mu už vyšší jedovatost nepřinese dostatečnou výhodu.”

    Sexuálny výber sa na tom ani nemusí (ale môže) podieľať. Ono stačí, keď tieto jedovaté (alebo jedovatejšie) hady budú viac nasýtené a (následne) zdravšie a vďaka tomu vyprodukujú viac potomkov (nesúcich zvýhodňujúci gén pre jedovatosť (alebo väčšiu jedovatosť)) než ich nejedovatí (alebo menej jedovatí) kolegovia.

  13. Antitheista

    A pak se taky ty hadi musí svejm hadicím líbit (a nebo je musej umět přeprat – což například lidské samice dokonce někdy samy vyžadují 😀 ) …

    A jindy stačí prostě stát ve správnou chvíli na správnym místě a „z nouze ctnost“ …

  14. Medea

    Jarda napísal: “Nejde mi do hlavy např. jak se evolucí vytvořil hadí jed. To ten živočich zkoušel všechny možné tekutiny systémem pokus omyl, až přišel na tu pravou? Ale to by si musel pamatovat, co už zkoušel a co ne a vyhodnocovat jak to působí na jeho oběť, což mi přijde jako nesmysl s ohledem na skutečnost, jak složitá látka to je.”

    Had je len nositeľom svojich génov. Hady nevedú žiadne toxikologické úvahy, oni si len žijú a snažia sa množiť (teda šíriť svoje gény). To náhodné mutácie menia parametre ich tiel a sito prírodného výberu tieto mutácie preosieva a vytvára adaptívne znaky.

    Gény sa kopírujú a prenášajú z generácie na generáciu, ale toto kopírovanie nie je perfektné, objavujú sa pri ňom mutácie – odchýlky od génov, ktoré mali predkovia. Vďaka mutáciám sa v hadej populácii objavujú nové gény, teda mutácie sú zdrojom génovej variability a tieto variácie sú preosievané sitom prírodného výberu. Nevýhodné mutácie mutanta znevýhodnia v jeho reprodukcii a do nasledujúcich generácií sa dostanú len s problémamy alebo sa vôbec nedostanú. Šírenie neutrálnych mutácií je vecou náhody a výhodné mutácie tým, že reprodukčne zvýhodňujú svojho nositeľa, uľahčujú svoje šírenie. Neutrálne a výhodné mutácie sa v priebehu generácií kumulujú a potomkovia sa v genetickom priestore stále viac vzďaľujú od svojich predkov.

  15. Petr TomekPetr Tomek

    @Medea: Ano, jde o právo na rozmnožování, ale u hadů už jsou boje o samice a preference, takže sexuální výběr funguje. U štírů to může být také tak, že příliš slabý sameček bude působit na potenciální partnerku spíše dojmem potraviny.

  16. Medea

    Peter Tomek: “Ano, jde o právo na rozmnožování, ale u hadů už jsou boje o samice a preference, takže sexuální výběr funguje.”

    No, ide o to, či tá praveká jedovatosť bola pre samice dostatočne viditeľná alebo či bola smerodajná pre výsledky nejakých dávnych samčích zápasov, pokiaľ by nebola, tak by za jej zvyšovanie mohla byť zodpovedná iná forma prírodného výberu. Selekcia, to nie je len sexuálny výber. A rozmnožovanie, to nie je len boj o samice alebo párenie, možno bola dávna hadia jedovatosť väčšou výhodou pre prahadice, než prahady-samce 🙂 Ale ja nepopieram ani tú možnosť zvyšovania dávnej jedovatosti, ktorú uvádzaš, len upozorňujem na ďalšie možnosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *