Patent na morálku nikdo nemá

Autor | 15.06. 2012

O morálce se diskuse vedou často. Omlouvám se tedy předem, že nastoluji pár myšlenek na toto téma.

Křesťané si nezřídka nárokují na morálku patent. Nemyslím tím jen nějaké hlubokomyslné úvahy, ale třeba – ani nepočítám, kolikrát jsem to už slyšel – kdyby lidé dodržovali desatero… Asi by byl na zemi ráj. Samozřejmě takové vyjádření má nepatrnou hodnotu. Je to pouze přání či apel, což nic nemůže změnit. A dále, proč desatero? Jakou autoritu v dnešní společnosti to má? Oni si třeba myslí, že silou myšlenky. Ale jaký je původní plný text desatera? Co s tam uvedeným inventářem dnes? A proč vypreparovat desatero a nehledět na celý židovský zákon, což se zdá logické? Není to prostě k ničemu. Pro mě má cenu číst myšlenkově hodnotné věci, třeba starých moralistů. Srovnejte Hovory k sobě Marka Aurelia s bláboly v Novém či Starém zákoně.

Abych nekřivdil, v tom starém jsou literárně i myšlenkově hodnotnější texty, původem ovšem odjinud – například Kniha Jobova, Přísloví, Píseň písní…

Morálka je ve společnosti jen jedna. Katolík z 18. století po morální stránce nemá nic společného s katolíkem dneška. Dnes mají všichni lidé podobnou toleranci k morálním jevům, ať jsou jakékoliv. Křesťané rozvádějí svá manželství jako ostatní, podobně páchají kriminální činy, chodí rádi korzovat do hypermarketů, sledují přiblblé televizní seriály atd. Nic odlišného od většinové populace. Já si myslím, že i lpění na katolickém celibátu může souviset s vědomím obecné krize manželství. Rozvody kněžských manželství by církvi na věrohodnosti moc nepřidaly.

Příznačné pro křesťanská společenství je časté pokrytectví. Na jedné straně úsměvy, potřásání rukou apod., na straně druhé to rychle vyprchá. Není divu. Člověk v nějaké společnosti rychle cítí sympatie a antipatie. Jsou lidé, kteří jsou nám na první pohled milí, příjemní, důvěryhodní, jsou jiní, kteří nám jsou na první pohled lhostejní či nesympatičtí. Pokud se někdo přetvařuje a předstírá všude sympatii, kde však není, dostává se do pokrytecké pozice. Odtud častá rozčarování těch, co byli v křesťanské společnosti zprvu zaplaveni pokryteckou předstíranou láskou a až později si uvědomili realitu. Podívejme se na křesťany veřejně činné. Ministr financí M. Kalousek se jistě považuje za správného katolíka. Nedávno se rozhořčil a dál pár facek mladíkovi, který se k němu nechoval slušně. Bylo to křesťanské? Měl se usmát a láskou přemoci zlobu. Ale kdepak, pan Kalousek reagoval jako jiný, popudlivý člověk.

Na základě čeho chtějí křesťané dávat morální lekce ostatním? Bible? Tato stará snůška literatury má velmi rozmanitou hodnotu. Nový zákon je po literární stránce ubohá záležitost. Fakta, myšlenky, reálie…? Nic takového, samé hloupé zázraky a pohádková vyprávění. Jedna stránka ze Seneky je mi víc než tento obskurní spisek. Ohánět se Starým zákonem je rovněž docela legrační. Co nějaký pastýř ze starověkých luhů a hájů může říci dnešní době? Na co to lze dnes aplikovat? Ať se tím zabývají filologové, historikové, specialisté a zájemci, jinak je to mrtvé a nikomu to nepomůže, ať si sám namlouvá, co chce.

Pro mě je nepochopitelné, že jsou posíláni křesťanští duchovní k armádním jednotkám nasazeným v zahraničí. Copak nejsou k dispozici psychologové, kteří jsou specialisty na tyto věci? Spíš to vidím jako uchycování se církve ve státních strukturách, získání slušně placeného místa a cestování. Rád bych věděl, co farář může lidem v boji vykládat. Nastav na útok svou tvář, buď pokorný, nebojuj… toto jsou přece křesťanské myšlenky. Navíc farář na bojišti, to samo je v rozporu s jeho učením. Měl by to být pacifista, nositel myšlenek lásky, odpuštění, dorozumění… Ale když si vzpomenu na filmové záběry kněží v 1. světové válce, jak světí děla, tak se divit vlastně nemusím. Nakonec celé dějiny jsou protkány náboženskými válkami, ve jménu boha se válčilo, dobývaly se kolonie, likvidovali se kacíři… To všechno jde na účet křesťanství, údajně náboženství lásky k bližnímu.

Láska k bližnímu, to je jen teorie, praxe je jiná. Ve skutečnosti nemají žádnou morální autoritu, jen si ji sami sobě a jejich sponzoři jim přičítají. Morálka je ve společnosti společná.

43 thoughts on “Patent na morálku nikdo nemá

  1. protestant

    Co to je ta morálka. Dawkins píše o sobeckých genech o replikaci ale ne o morálce. Existuje vůbec morálka?

  2. xorron

    Je v textu něco o Dawkinsovi? Je tam něco o genech? Asi někoho osvítil Duch sv.

  3. xorron

    Dawkins je autor a ne Písmo sv. Nechápu, co zde s ním. Až se to bude hodit, můžeme psát o Dawkinsovi.

  4. protestant

    Takže znovu – co to je ta morálka (z pohledu ateisty)

  5. xorron

    Jestli sis ráčil všimnout, jde o pár poznámek, nikoliv o odbornou studii o morálce. Existenci morálky ve společnosti nepopírám. Beru ji na vědomí, sám se řídím některými principy jako všichni lidé.

  6. Vladimír Krásný

    „znamená celkovou představu správného jednání ve společnosti.“ – toliko wikipedie. Co je ale za tvou otázkou ?

  7. protestant

    Článek ,á v názvu slovo morálka, točí se kolem morálky. Měli bychom si ale ujasnit co to ta morálka je. Co je to z pohledu evolučního? Z pohledu sobeckých genů? Z hlediska neexistence svobodné vůle?

  8. protestant

    Ateisté zde zastávají teorii sobeckého genu a neexistenci svobodné vůle. Jak mluvit o správném jednání, když nemáme možnost se rozhodovat?

  9. xorron

    V úvodu píši jen o pár otázkách na dané téma. Pokud chceš nastolovat téma morálka obecně, napiš článek sám. Já tuto potřebu nemám, myslím, že jsou od toho větší odborníci. Nehodlám se vyjadřovat k ničemu jinému, než o čem jsem se zmínil.

  10. Vladimír Krásný

    „Ateisté zde zastávají teorii sobeckého genu a neexistenci svobodné vůle. Jak mluvit o správném jednání, když nemáme možnost se rozhodovat?“

    Sobecký gen bych sem netahal. Sice je morálka dost ovlivňována naší schopností empatie apod, ale její utváření (resp. určování, co je a co není správné) je ve výsledku racionální proces.
    A ne všichni ateisté zastávají názor, že nemáme svobodnou vůli, ačkoliv já osobně deterministou jsem.

    Nemyslím si ale, že by skutečnost, že nemáme svobodnou vůli (přijmeme-li tuto premisu), tj. že jsme jen figurkami ve hře udávané fyzikálními zákony, měla mít vliv na naše snahy o co nejlepší společnost (co nejlepší morálku).

    Pokud chceš hrát tyhle hry typu „pokud je vše už dáno, proč se snažit“, pak ti na to můžu ve stejném duchu odpovědět „snažit se musíme, protože nemůžeme jinak – protože je to tak dáno“. Sice to ve výsledku znamená, že naše rozprava bude mít hodnotu rovnou nule, ale nenechám se zahnat do kouta rádoby sofistikovanými otázkami.
    ——

    Proto prosím vykašli se na podobné otázky (tj. vliv svobodné vůle).
    Co se tvých dalších „sofistikovaných“ otázek ohledně morálky z pohledu evoluce/sobeckého genu týče, přijde mi, že jdeš úplně mimo podstatu debaty.
    Je to jako bychom chtěli zjistit, co je to dobrá hudba a ty se ptal „co je to vlastně hudba z evolučního hlediska“ – neříkám, že ta otázka je nesmyslná, ale je to otázka mimo oblast debaty. Můžeme se pokoušet vysvětlovat, proč máme potřebu poslouchat krásné zvuky, proč zrovna určité frekvence a souzvuky znějí lépe než jiné, ale neřeší to otázku, zdali hudba zbůsobující krvácení z uší je ta pravá.

  11. Slávek ČernýSlávek

    Rozhodovat se samozřejmě můžeme. Každý člověk se rozhoduje mnohokrát denně.

    Sobecký gen asi chápeš špatně. Neznamená to, že gen myslí jen na sebe – on nemyslí vůbec, nebo že snad jedinec musí být nutně sobecký – není. Ta zkratka znamená, že geny jsou hlavním objektem evoluce. Dnes už ale, pokud tomu správně rozumím, mají biologové trochu vyváženější pohled na evoluci. Ta probíhá na několika úrovních a geny jsou jednou z těch úrovní. Otázka je, jak se ty úrovně ovlivňují a tak dále.

  12. Slávek ČernýSlávek

    Platí, neplatí – kniha Sobecký gen je už několik desítek let stará a od té doby se biologie prostě posunula. Stejně jako dnes asi nepůjdeš studovat Darwina, pokud si chceš udělat nějaký obrázek o evoluci, tak podobně, ale v menší míře je na tom Dawkinsova kniha sobecký gen. Dawkins není bůh a jeho knihy nejsou Bible.

  13. Slávek ČernýSlávek

    Asi záleží koho se zeptáš. To co psal Vladimír mně přijde dobrá definice odpovídající tomuto prostoru: „Morálka znamená celkovou představu správného jednání ve společnosti“

  14. protestant

    Gratuluji. Umíš mnoha slovy neříci nic.

  15. protestant

    Je zde problém – co je to SPRÁVNÉ jednání.
    Jednali nacisté v koncentračních táborech správně? Nejednali? Co nedělali správně? Proč to nebylo správné? Je nějaké objektivně správné jednání?

  16. protestant

    Je tedy morální jednání to stejné co altruismus?

  17. Vladimír Krásný

    „Je zde problém – co je to SPRÁVNÉ jednání.
    Jednali nacisté v koncentračních táborech správně? Nejednali? Co nedělali správně? Proč to nebylo správné? Je nějaké objektivně správné jednání?“

    Když jsi se ptal na to, co je to morálka, měl jsi na mysli definici morálky a nebo soubor věcí, které považujeme za morální (správné jednání) ???
    Protože tvá otázka vyzněla jako ta první možnost.

    Pokud se chceš ale bavit o tom, co je právě správné jednání, tak to jistě uvítáme.
    Začněme hezky od podlahy. Neexistuje objektivní morálka. Proto tvá poslední otázka nedává smysl.

    Už jsem psal, že morálka je výsledkem racionálního procesu (alespoň by tedy měl být, proto se mi taky líbí Sam Harrisova Moral Landscape, protože je to velice blízké mé vlastní představa.
    Základem pro morálku by měl být nějaký soubor „axiomů“, které říkají, že nebýt ubližován, je fajn apod. Z toho ti pak už snadno vyjdou různé důsledky (třeba jakože se nacisté nechovali zrovna správně) – ale to ti snad nemusím psát, to je i tobě intuitivně jasné. Proto se znovu ptám, co je za tvou otázkou ? Protože cítím, že se ptáš jen proto, abys dostal nějakou odpověď a na to zareagoval nějakým určitým způsobem…a mě zajímá ta reakce.

  18. Vladimír Krásný

    Děkuji. Inu jaká otázka, takový odpověď.

  19. protestant

    V nějakém článku zde padlo, že pojem „bůh“ je zbytečný, protože jej jde naplnit skoro jakýmkoliv obsahem. Ptám se proto, že jsem přesvědčen, že pojem „morálka“ je na to stejně.

  20. Vladimír Krásný

    „Je tedy morální jednání to stejné co altruismus?“

    Spíše než rovnítko to budou dvě různé množiny, které mají ale mnoho společného. ([ )] – if you know what i mean.
    Např. pokud by někdo obětoval svůj život pro jiného, může to být důsledkem altruismu, ale neznamená to, že ta oběť byla jeho morální povinností. Naopak jistě existují jednání, která jsou morální a přitom ne altruistická.

  21. Slávek ČernýSlávek

    Čímž v podstatě souhlasíš s článkem: Patent na morálku nikdo nemá, ne?

  22. Vladimír Krásný

    (asi) Rozumím jak to myslíš.
    Tak to ale není. Sice je morálka nějaký soubor správného jednání a jsme to my, kdo určuje, co je a co není správně – ale z toho bych hned neskákal k závěru, že si můžeme prohlásit bičování černochů za správné a hned bude jejich bití morální.

    A proč si to myslím ? Co je a co není morální se sice neustále vyvíjí (mění – a proto máš možná pocit, že za morální můžeme časem prohlásit i vážně hnusné věci z dnešního pohledu), ale když se podívám do minulosti a do vývoje té „základny“ axiomů, přijde mi, že ta základna se jen a jen zlepšuje, tj. přidáváme „dobré“ a ubíráme „špatné“.
    Šlo by si to možná i představit jinak, vizuálně. Je to jako bys vytesával z kamene sochu… kdysi to byl jen kus skály, ale postupně se opracovává, ty hrubé špatné kusy opadávají a začíná se rýsovat něco dobrého.

    Nebudu ale dělat, že jsem vědma a že vím, jak bude vypadat morálka za 10 000 let. Nicméně směr, jakým se vydal její vývoj za posledních pár století mě naplňuje dobrým pocitem.

  23. xorron

    Morálka je složitá a dost neurčitá záležitost. Přístupy k tématu a definice jsou různé. Je marnost nad marnost pokoušet se o jednoznačnou, jednoduchou definici. Morální normy se vyvíjejí, modifikují a dědí po staletí z generace na generaci. Učíme se ji v rodině, ve škole atd. Sami se můžeme rozhodnout pro pravidla, která jsme se učili, či něco z nich zavrhnout. Člověk silný, zdatný, inteligentní věci morálky vidí trochu jinak než slabý jedinec. Nikdo však obecně neřekne, že krást, lhát, být zbabělý… je správné.

    Na druhé straně vidíme, že se hojně krade a lže, zloději a podvodníci mají také svou verzi morálky, kterou ovšem ti, co nekradou a nepodvádí, vidí poněkud jinak. Svou verzi morálky měli či mají třeba SSmani, bandité, politici, sportovci atd. Ve svém okruhu ji vnímali a vnímají silně, ti co jsou mimo, to vidí poněkud jinak. Důležitý faktor je veřejné mínění, v určitých dobách to byl postrach jedinců či skupin porušujících obvyklá pravidla, dnes je veřejné mínění volné, jeho tlak je malý. Morálku nelze nějak vynucovat, přesto se často připomíná, lidé rádi moralizují, bere se v úvahu i při soudech…

  24. protestant

    Tedy jinými slovy – pojem morálka je na tom stejně jako v tom článku pojem bůh. Je tedy zbytečný.

  25. Vladimír Krásný

    Ne, není. Viz má reakce.

    To others: Je protestant jen troll nebo píše někdy i smysluplné reakce ?

  26. protestant

    Dělám cokoli abych z vás (ateistů) dostal nějaké informace. Ale jde to ztuha. 🙂

  27. Vladimír Krásný

    Mně spíše přijde, že si hraješ na dítě typu „A proč“ 🙂

    Dobrý by bylo najít nějakou common grounds, co je podle tebe morálka (její definice nejprve, klidně ale napiš, čím se řídíš ty při posuzování toho, co je a co není správně – z morálního hlediska).

  28. Slávek ČernýSlávek

    Podle mě je to není správné (podle mého chápání morálky i nemorální). Správné to není na několika rovinách:
    – ten člověk byl zavřen jen proto, že vyjádřil svůj názor.
    – byl zavřen pro své přesvědčení
    – jakmile lidi nemohou svobodně vyjadřovat své názory, tak o nich ani nelze diskutovat a nezjistíme, jestli jsou dobré nebo špatné
    – ve společnosti ten trest vyvolá strach – je to špatné pro tu společnost
    – člověk bude trpět, aniž by někomu dalšímu záměrně způsobil újmu
    – i pokud bychom přijali premisu, že tím urazil náboženské cítění jiných lidí, tak je trest naprosto neodpovídající skutku

    Na druhou stranu trest upozornil na naprosto absurdní indonéské zákony, kdy se člověk musí přihlásit k jednomu z 6 státem uznaných náboženství. Nevíra mezi nimi samozřejmě není.

  29. Shadowman

    „What is the difference between right and wrong, good and bad? There is no moral difference between them.
    Why should I be moral? Because it makes you feel better than being immoral.“
    (Rosenberg) 🙂

  30. protestant

    Morálkou se snažím neřídit. Žil jsme v době, kdy morálka říkala – kdo nekrade okrádá rodinu. Jindy zase morálka říkala, že zbavit se žida je OK. Tedy morálka je asi to, co vyhovuje většině té které společnosti.

  31. protestant

    Tedy připouštíš, že pro jiného to z hlediska jeho morálky morální být může. Pak je ovšem slovo morálka skutečně zbytečné, nic neříkající slovo.

  32. protestant

    Takže cítit se dobře je to měřítko dobra a špatna?

  33. Colombo

    Protestante. Všichni víme, že to chápeš a že tu jen trolluješ. Pro tvou informaci, my narozdíl od náboženských fanatiků netvrdíme, že existuje jedna jedinná morálka a ergo to, že v různých časech, v různých společnostech a pro různé lidi má morálka různý význam dává smysl, narozdíl od premisy jedinného dokonalého správného boha, který je taky v různých časech a místech u různých lidí naprosto odlišný, byť proklamují, že věří ve stejnou věc.

  34. Shadowman

    pokud se ptas na nejaky „objektivni“ zdroj moralky, ze ktereho bychom meli cerpat, tak ta otazka nedava smysl, kdyz „dobro“ a „zlo“ neexistuje. mohl Ti taky odpovedet, ze jako socialni primati mame nejakou moralku vrozenou (tzn. chovame se naprosto deterministicky jako treba mravenci nejakym zpusobem, ktery umoznuje zit nam v socialnich skupinach), do znacne miry ale eticke problemy pak zalezi na nasi dohode.

  35. slávek

    Protestante, já nikde o altruismu nemluvím. Vůbec nechápu, jakou souvislost tvého komentáře s předchozí diskusí. To řže tu náhodně hážeš větičky a dotazy z našich příspěvků nedělá diskusi. A na něčem takovým nehodlám participovat.

  36. slávek

    Ano, připouštím, že pro jiného to morální být může. To že je morálka evidentně relativní pojem ještě z toho slova nedělá zbytečný a prázdný pojem.

    Je pravda, že mě se třeba jeho nadužívání příliš nelíbí a jakmile někdo použije slovo morálka, tak zbystřím, protože ten člověk pod to chce často něco nepěkného schovat.

    Jestli jsem to ale pochopil správně, tak Xorron v podstatě jen tvrdí, že křesťané se často chovají pokrytecky, představitelé křesťanů tedy nemají nárok nějak určovat co morální je a co není a že morálka je pro celou společnost společná.

    S prvními dvěma body spíše souhlasím a s poslední spíše ne. Lépe řečeno mi ten poslední přijde jako prázdné tvrzení, bez toho, abychom lépe určili o jakou společnost se jedná a co to je ta morálka, jak správně píšeš.

    Obecně mi ten článek přijde spíše takovým shlukem myšlenek, bez jasného směřování. Trochu ho sráží i kostrbaté vyjadřování. Být šéfredaktorem, tak to asi rozdělím na 2 nebo tři části, nebo zkrátím.

  37. Shadowman

    @slavku, text je na nase pomery delsi, spis jsem premyslel, ze by bylo vhodne publikovat ho na nejake strance s uvahami – „O ateismu“ napriklad, a v „newsfeedu“ na nej odkazat, jak jsi to udelal treba s tim dialogem.

  38. protestant

    ….Jestli jsem to ale pochopil správně, tak Xorron v podstatě jen tvrdí, že křesťané se často chovají pokrytecky, představitelé křesťanů tedy nemají nárok nějak určovat co morální je a co není a že morálka je pro celou společnost společná….

    protestant:

    S tou první částí souhlas.
    S tou druhou ne. Morálka není pro celou společnost společná. Jiná byla morálka dozorce v koncentráku, jiná židovského vězně, přesto, že oba patřili do jedné společnosti.

  39. slávek

    Takže se shodnem protestante 🙂 Přesně to stejné mě napadlo k té třetí části. Morálka je společná pro společnost, ale tu společnost musíš lépe definovat: je společnost vězňů a společnost dozorců. To co tyto dvě skupiny považují za správné/špatné se liší. Stejně tak to budeme moc dělit dál až k úplným jednotlivcům.

    Proto ten pojem osobně rád moc nemám. Nicméně chápu, jak to myslel xorron. Ten tím v podstatě chtěl vyjádřit, co je dobré a co špatné. Církevní autority potom nemají o nic větší právo určovat co je dobré nebo špatné, než kdokoliv jiný. A sdílím tu jeho frustraci z toho, že toto téma ve veřejném prostoru v podstatě ovládli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *