Návod: Duchové šťastného Húdú. Magie, která funguje.

Autor | 30.08. 2012
Oltář Húdú

Oltář Húdú

Dostal jsem se k příručce Šťastné Húdú, kterou přeložil/napsal Jaroslav A. Polák alias Kojot. Každý si ji nakonec můžete stáhnout jako pdf a sami přečíst. Dokončil jsem teprve druhou kapitolu, ale již teď jsem nadšený. Jsem naprosto přesvědčený, že tato „magie“ funguje. Vážně. Já jako ateista, skeptik a asi nejméně spirituální člověk, kterého znám, jsem po pouhých dvou kapitolách na skoro stejné lodi, jako člověk, který pravidelně komunikuje s duchy.

Rád bych Vám tu předložil pár úryvků, které mě dostaly na palubu „magických rituálů“. Jsem přesvědčený, že už těchto pár odstavečků má potenciál z Vás učinit daleko úspěšnějšího člověka. Člověka, kterému se budou plnit jeho sny a přání. Čtěte proto pozorně a hlavně potom jednejte. Tyto rituály, které budete praktikovat z vás udělají jiného, mnohem úspěšnějšího člověka. A nejlepší tom celém je, že žádnou magii nakonec ani nepotřebujete.

Šťastné Húdú – Rituál 1

Přípravný rituál, který nesmíte vynechat. Následující postup byste si měli dokonale zažít. Sami, v klidu, po západu slunce si sedněte a několik minut se věnujte svým přáním. Rozjímejte nad tím, co si vlastně přejete a co chcete. Můžete to udělat jen jednou, ale klidně rituál několikrát opakujte. Rituál potom opakujte kdykoliv pocítíte potřebu.

Povězme si něco o přáních. Říká se, že přát si něco je nebezpečné – co kdyby se vám to splnilo? Připrav se na to, že se tvá přání skutečně plnit budou.

Šťastné Húdú – Rituál 2

Oblasti, ve kterých jsou duchové Húdú dobří jsou hlavně tyto tři.

Peníze a vše co s nimi souvisí (nečekané obchodní příležitosti, nečekané dary). Ovlivňování lidí ve váš prospěch (výhodná pracovní nabídka, kontakt na zajímavé lidi, kteří vás mohou obohatit finančně, ale i jinak) a samozřejmě lidské vztahy a sex.

Duchové ti nepomohou, pokud nemáš jasno v tom co doopravdy chceš. Věnuj hodně času zkoumání svých tužeb. Přijít na to, co doopravdy chceš je mnohdy těžší, než se může na první pohled zdát.

Své přání si potom po západu slunce, v klidu, sám, při zapálené svíčce napiš na papírek, který budeš potom nosit stále u sebe. Papírek nech několik minut ležet na stole a přemýšlej o tom, co je na něm napsáno.

Šťastné Húdú – Rituál 3

Skutečně podstatnou věcí, kterou nelze dostatečně zdůraznit, je nutnost chytit příležitost, jakmile se vyskytne, za pačesy. Je nezbytné s duchy spolupracovat! Pokud budeš celé dny zavřený doma a dělat jeden svíčkový rituál za druhým, těžko dosáhneš nějakých výsledků. Musíš vyjít příležitostem vstříc (což znamená především vycházet vstříc komunikaci s okolím) a když se příležitost objeví, neváhej a využij ji.

Šťastné Húdú – Rituál 4

Vzhledem k tomu, že stačí jen několik týdnů nebo dnů praktikování výše uvedených rituálů, aby se dostavily první jednoznačné výsledky, tak je dobré občas duchům také poděkovat. Když vám duchové splnili vaše přání, potom si po západu slunce, v klidu, sami a při zapálené svíčce nalijte do sklenky drahý lahodný nápoj (duchové preferují kvalitní karibský rum, třeba 25-ti letý Cubaney) duchům v duchu poděkujte a sklenku jim obětujte její konzumací. Kvalitní alkohol vnímejte všemi smysly, aby z něj duchové měli požitek.

I přesto, že jsou duchové velmi efektivní, může se stát, že některé přání nesplní. Týká se to především takových přání, jejichž splnění by húduistovi uškodilo, a pak věcí, po nichž doopravdy netoužíš. Přání, která maskují jiné, skrytější a neuvědomované či nepřiznané tužby.

Je dobré si také uvědomit, že se již nemusíte ničeho obávat. Buďte při jednání s lidmi klidně sebevědomí a uvolnění. Vždyť právě v tuto chvíli za vás pracují mocní duchové, kteří věci upravují tak, aby vám vše vycházelo. Buďte zároveň trpělivý, jestliže nevyjde nějaké jednání nebo promeškáte příležitost, stačí udělat znovu rituál č.2 a počkat na příležitost další. Ta jistě brzo přijde, možná z nečekaného směru.

Na závěr bych rád dodal, že výše uvedené rituály jsou naprosto dostatečné k tomu, aby obrátily váš život k lepšímu. Jestliže si ale skutečně chcete vychutnat pravou spiritualitu a komplexní rituály Húdú, potom si přečtěte skvělou kojotovu příručku. Je velmi dobře napsaná a seznámí vás i s hlubším pochopením této spirituální cesty k Bohu.

Zdroj: Michael Bertiaux a Jaroslav A. Polák (Kojot) – Šťastné Hoodoo

UPDATE: No a když nevěříte na duchy, tak stejného výsledku dosáhnete tím, že si ujasníte co chcete, zvednete zadek od televize a vyrazíte mezi lidi, se kterými budete komunikovat. V neposlední řadě chytíte za pačesy jakoukoliv příležitost, co se vám naskytne.

59 thoughts on “Návod: Duchové šťastného Húdú. Magie, která funguje.

  1. Dominik

    Slávku, tys prohrál nějakou sázku, že ano? 😀

  2. Standa

    Vždyť to jsou úplně fádní, všeobecně známé rady a pravidla jak uspět, ale jen oblečené do nesmyslných řečiček o duších. Jako recese dobrý a snad i s dobrou vírou vymyšlený, ale je spousta jednoduchých lidí který to budou brát vážně. A budou uctívat a prosit nějaký duchy, ale kompletně minou to jádro. Takhle nějak vznikají náboženství. Někdo oduševnělý použije nadnesenou metaforu, která jednoduché lidi akorát zmate a vemou ji doslova. Na těch duších vůbec nezáleží, důležitý je že člověk co si myslí že „spolupracuje s duchy“ ve skutečnosti zvedne prdel od televize a začne něco dělat…

  3. Slávek ČernýSlávek Post author

    Dominiku, ani ne. Jen mi přišlo, že když se někdo bude držet tady těch rad, tak skutečně na tom bude daleko líp, než kdyby se jich nedržel. Abych to shrnul: ujasni si co chceš, choď mezi lidi a komunikuj s nimi a jakmile se naskytne příležitost, tak ji chyť za pačesy.Ti duchové kolem mi přijdou zábavní, stejně jako to, že tomu někdo říká magie.

    Stando, možná máš pravdu, že to není úplně jasný. Ještě to doplním o disclaimer.

  4. Petr Tomek

    Jen poznámka z hlediska Occamovy břitvy: k čemu přesně tam ti duchové vlastně jsou a co mají jako opravdu dělat?

  5. Slávek ČernýSlávek Post author

    Mně to přijde, že ti hlavně mají dodávat sebevědomí (stojí za tebou někdo mocný, nemůžeš selhat) a zároveň ti ty rituály mohou pomoci se soustředit na věci, které jsou pro toho konkrétního jedince důležité. Proto jsem nakonec přidal i ten konec, aby to bylo fakt jasné.

    Zatím jsem ale přečetl jen necelé tři kapitoly a nehodlám to praktikovat 🙂

  6. Petr Tomek

    Ale to je přece jeden z principů fungování náboženství – fiktivní mocná postava, která dodává věřícímu pocit výjimečnosti. Funguje to dobře, asi jako pervitin – ze začátku posiluje, pak zotročuje.

  7. Slávek ČernýSlávek Post author

    Petře, to je dobrej postřeh. Na začátku jsou přínosy obrovské. Jsi jinej člověk: sebevědomej, máš nové přátele a daří se ti. Postupně se ale z toho stává rutina a náklady rostou. Stavíš další a další oltáře, pořádáš víc a víc rituálů ale ono už to nefunguje tak jako na začátku.

  8. Slávek

    Kojote, proč obhajobu. Ty tvé postřehy jak dosáhnout úspěchu považuji za dost užitečné. Nakonec jsem to v článku i napsal. Sám bych asi na tak jasné formulace nepřišel.

    Mám v okolí několik lidí, kteří bz se těmi pár jednoduchými pravidly měli začít řídit:

    Ujasníte co chtějí, zvednout zadek a vyrazít komunikovat mezi lidi. A chytit za pačesy jakoukoliv příležitost, co se naskytne.

  9. Jaroslav A. Polák

    Slávku, na tom nic objevného není. Jinak jsem to s tím obhajováním se myslel spíš vůči ostatním. Ale když už jsme u toho: Osobně jsem přesvědčen, že samo o sobě to nestačí. Jo: náklady po prvním roce už nerostou – jsou konstatntní nebo mírně klesají.
    Další oltáře, návaznou magii atd. pěstuji ze spirituálních důvodů, obohacuje mě to a inspiruje a tak; není to součást šťastného húdú, je to součást určité duchovní cesty, po níž jsem se rozhodl jít.

  10. Slávek ČernýSlávek Post author

    Kojote, jsem přesvědčen, že samy o sobě tyto tři jednoduché rady dokáží významně, viditelně a velmi rychle pomoci komukoliv, kdo se jimi do té doby neřídil.

    Pokud píšeš, že samy o sobě nestačí, potom se nabízí otázka“nestačí k čemu?“.

  11. Petr TomekPetr Tomek

    Hele Slávku, pokud to chce někdo pěstovat jako koníčka, je to jeho věc, ale s kritickým myšlením je tahle knížka na štíru a pokud se tenhle web hlásí k hnutí Nových ateistů, nemá to tady co dělat. To by tu za chvíli mohl být „opravdu fungující orgonit“, „fakt skvělé kouzelné kyvadélko“ a „děsně sympatické operující thetany“.

  12. slavek

    Zkus se přihlásit do administrace a potom jít sem ke komentářům, možná ti to půjde.

    Na druhou stranu není moc dobře, když lidi mají přístup k úpravě diskuzních příspěvků. To se taky může stát, že na něco reaguješ a potom zjistíš, že autor původní věci ten příspěvek upravil a vypadáš jako blbec.

    Nebo mluvíš o článku?

  13. Sargon

    Náhodou ty rituály jsou super.
    A když jen zvednu zadek, začnu komunikovat s lidma a když přijde příležitost, tak jí chytnu za pačesy, tak přijdu o čtvrtý rituál(můj oblíbený) a to by byla vážně veliká škoda.
    Já, pokud se mi tento týden povede to, co bych chtěl, tak hodlám duchům děkovat velice intenzivně. 🙂

  14. slavek

    Petře, četl jsi ten článek? Tam o „duchách“ v podstatě nic není.

  15. Standa

    Sargon: Rituál 4 je nesmysl.
    Vůbec nechápu proč duchové preferujou zrovna karibskej rum, když se mi z něj zvedá kufr (asi preference autora toho výmyslu 🙂 ) Konec konců to štamprle jako poděkování prdlejm duchům do sebe můžeš hodit i kdykoliv jindy (děkovat s mírou, jinak jdou duchové do kolen) Je to všechno stejně jen o vůli že si prostě řekneš že si ho dáš za odměnu a pak to dodržuješ a nebo nedodržuješ. Podle mě ale dávat sám sobě něco jako za odměnu je pěkná pitomost.

  16. Standa

    „I přesto, že jsou duchové velmi efektivní, může se stát, že některé přání nesplní. Týká se to především takových přání, jejichž splnění by húduistovi uškodilo, a pak věcí, po nichž doopravdy netoužíš. Přání, která maskují jiné, skrytější a neuvědomované či nepřiznané tužby.“

    Tohle je taky klasa. Není v tom nic víc než „některé věci se někdy nepodaří, nelam si s tím hlavu“

  17. Giordana

    Pěkný článek s nadsázkou.

    Když něco funguje, není třeba tomu věřit, stačí to používat. Když něco nefunguje a nemá žádný efekt k čemukoliv, je zbytečné tomu věřit.

    Nemá cenu řešit nějaké duchy, když je nikdo nikdy neviděl, tak na co na ně věřit. Pokud je někdo viděl, už nejde o víru. Pokud šťastné húdú funguje i bez duchů, tím lépe.

    Řešit duchy mi přijde jako řešit, jestli mám obyčejnou propisku, nebo infantilní propisku s Hello Kitty. Pokud píše, tak mi to může být jedno, čím píšu, ne? Horší je trvat na Hello Kitty i když propiska nebude psát, nebo trvat na zásedě „Hello Kitty nikdy“ a nemít čím psát.

  18. Standa

    Giordana: Já bych to přirovnal k propisce v kapse bíle košile (a ještě s obrázkem Hello Kitty) 🙂

    Nejen že je to naivní, občas to člověku přímo uškodí. Ta citace z rituálu 4 je zrovna takový případ:

    Racionální zamyšlení nad tou kterou konkrétní situací v kontextu daných okolností je nahrazováno hloupoučkým „zdůvodněním“ že duchové to asi něchtějí. Ve skutečnosti se ale věci mohou nepodařit z mnoha různých příčin a s mnohými nemusím mít já vůbec nic společného. Ale když znám duchy, řeknu si: No co duchové si to nepřejí, není to pro mě dobré. Místo abych po rozumové úvaze zkusil podruhé, potřetí, třeba trochu jinak a kdy by to třeba vyšlo!

    Jsem zásadně proti těmhle duchovním systémům, protože VŽDY je to určité zjednodušení, nadsázka, někdy to funguje dobře ale jindy zase hodně blbě. Je třeba spíše přemýšlet, racionálně myslet nad každou jedinečnou situací a ne se obracet na univerzální principy duchovna.
    Ale přemýšlení asi spoustu lidí bolí. Duchovno je tak nějak jednodušší že, budeme bez přemýšlení fyzicky do aleluja opakovat nějaké rituály.

    Duševní lenivost je problémem, ne nedostatek duchovna!

  19. Slávek ČernýSlávek Post author

    Stando, v rovině, že to funguje i bez duchů se s tebou ztotožním. On to byl i záměr článku, ale asi jsem to napsal hloupě, takže to spousta lidí nepochopila. Já si nemyslím, že duchové existují.

    Na druhou stranu bych asi zcela nezatracoval rituál. Ono podmínkou toho, aby ty věci fungovaly je, že si ten dotyčný začne věřit. A je dost lidí, kteří na to nemají a jimž určité rituály (nemyslím jen s duchy) mohou dodat potřebnou sebejistotu. Ten člověk najednou má v zádech mocné spojence a ty mu pomůžou překonat jeho stydlivost a zakřiknutost.

  20. Standa

    Slávku, to co obhajuješ je princip náboženství. Obhajuješ užitečnost, účelnost víry v nějaké nadpřirozené bytosti. Tedy, můžu to chápat tak – nic proti tomu ale nemám – že zastáváš postoj spíš „měkého“ ateisty, tj. minimálně věříš v náboženskou víru. ?

  21. zdenka galajdova

    jo, jo… není nad to, přečíst si na vegetariánských stránkách recept na štavnatý steak :-)))

  22. zdenka galajdova

    Teda, jestli můžu….. já bych se tím moc nezabývala… každý je jiný a kdo si teprve hledá cestu, má to těžké…. začně jako třeba věřící, po šoku se stává ateistou (nebo naopak ! ), pak odkryje magii a hledá dál….. autor zřejmě teprve hledá… nemá v tom jasno…. ale sem to fakt nepatří :-)))

  23. Slávek ČernýSlávek Post author

    Stando, přiznám se, že moc nechápu otázku, jestli věřím v náboženskou víru. Náboženská víra je existující jev. Náboženská víra má konkrétní dopady na život člověka a lidí.

    Co je na tom k věření? Ty s tím nesouhlasíš?

  24. Slávek ČernýSlávek Post author

    Zdenko, díky za názor. každopádně by mě zajímalo, proč si myslíš, že ten článek sem nepatří? Myslíš si třeba, že bychom jej měli smazat?

  25. Standa

    Myslím to tak, že sice nevěříš v boha, ale možná věříš v to, že víra v boha je správná věc a že lidé by v Boha (nebo nějaké nadpřirozeno) věřit měli. Taky se tomu někdy říká víra ve víru.

  26. Slávek ČernýSlávek Post author

    Stando, nemyslím si, že víra v boha je správná věc. Tak to je snad vyjasněný. 🙂 Nemám moc rád pojmy správný/špatný, dobrý/zlý ať už se to týká víry nebo čehokoliv jiného. V podstatě tak ani neuvažuju. To je ale spíš taková má soukromá „slabůstka“. Ty pojmy často spíše zakrývají podstatu sdělení, než aby věci nějak objasňovali.

    Co takhle tvrzení, že víra v boha může být NĚKDY nejefektivnější cesta, jak něčeho dosáhnout? A hodím rovnou příklad: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/hovoryovire/_zprava/s-oldrichem-svobodou-o-vire-a-alkoholismu–1071944

  27. Jaroslav A. Polák

    Stando, duchy nechme stranou, ale tohle – „Podle mě ale dávat sám sobě něco jako za odměnu je pěkná pitomost.“ – je pitomost. Možná jsi výjimka a opravdu nepotřebuješ sám sebe odměňovat, ale většina lidí to potřebuje a je to úplně normální, souvisí to s motivací atd. Jen je samozřejmě třeba, aby se to sebeodměňování nezvrhlo třeba v závislost, i v tomto případě platí, že lék často bývá ve velkém množství jedovatý.

  28. Jaroslav A. Polák

    Jo, ohledně diskusí nad nepatřičností a možnám smazáním tohoto článku: Pokud bude tento článek smazán, může OSACR.CZ doufat, že Tvrdý FIlip vyměkne a dá vás zpátky do svého blogrollu 😉
    To je pokušení, což?

  29. Colombo

    Naopak, tady se slávkem celkem shodnu. Ačkoliv už nevěřím v mystiku tak, jako kdysi, tak tady souhlasím s celým vyzněním Slávkova článku.

    Ukazuje to, že zbytečně neodhazujeme staré vědomosti, ale naopak je podrobíme podrobnému rozboru.
    To, že jsme ateisté neznamená, že se lusknutím prstu vzdáváme své kultury a tradic, že nejsme slepí technokraté, ale to, že jsme schopni si uvědomit, že ne všechno spojené s duchovnem je nesmysl a natolik „znesvěcené“, že je to pro nás nepoužitelné. Naopak to ukazuje důmyslný rozbor oněch duchovních záležitostí a snahu z původních „rituálů“ a fungujících návodů vydolovat právě to úspěšné jádro.
    A právě bych rád, kdyby se stejně postupovalo při rozhodování o osudu nás všech.

  30. Standa

    Kojote, dívám se na to trochu jinak:

    Člověku by mi měla být odměnou konkrétní smysluplná činnost samotná, její výsledek, nebo peníze za ni. Platí vztah že čím častější odměna, tím menší uspokojení z ní a naopak když je odměna málo častá, tak když už přijde má o to větší význam. Právěže dnešní konzumní svět vede k tomu že se lidi odměňujou až moc často, za každou blbost. Tím se ale na ty dobré pocity z častých odměn adaptují, zvyknou si a přímo je vyžadují. Přesně jak říkáš, bez častých odměn jim pak chybí motivace.
    Umělé odměny dále degradují hodnotu odměny, ale určitě nejhorší je odměňování se jen tak, za nic, to jsou třeba drogy, alkohol, cigarety.

    Povzbuzovat lidi k ještě většímu odměňování, či dokonce k jeho rituálnímu předstírání, když už tak se odměňujeme až moc mi přijde kontraproduktivní, jenom to dále snižuje hodnotu jedné odměny a musí jich pak být ještě víc.

    Myslím si že nám chybí spíš střídmost, odměňujeme se víc než je zdrávo.

  31. Jaroslav A. Polák

    Slávku, to, že lidé sami sebe odměňují víc, než je zdrávo, neimplikuje fakt, že samo odměnění se je pitomost. Pokud jsi nikdy neoslavil složení těžké zkoušky, nekolaudoval (colaudare – společné slavení) byt či dům, neslavil výročí s ženou či partnerkou atd., pak jsi asi hodně velký asketa a možná poněkud suchar, ale já budu i nadále tvrdit, že to patří k životu a prospívá mu to.
    Jinak co se odměňování se v rámci šťastného húdú – tam exces opravdu nehrozí. Lok alkoholu po hodinovém rituálu věru není žádná bezuzdná pařba. Kupříkladu láhev Chartreusse Verte mám už skoro dva roky a ještě cca rok mi vydrží. Mimochodem: Je to fantastický likér!

  32. Standa

    Kojote, souhlasím, že na výjmečné životní události se to nevztahuje.
    Ty se slavit mají, do němoty 🙂

  33. Slávek ČernýSlávek Post author

    Kojote, tak smazání článku fakt nehrozí. Já nechápu, co pořád máte s tím blogrollem. Už to někdo nadhodil na tvých stránkách. Já to pak dohledával, o co se vlastně jedná a hledal jsem i v návštěvnosti, odkud lidé chodí. Přiznám se, že úplně jedno mi to není, ale zase na druhou stranu si nemyslím že já, nebo ostatní autoři potřebujeme vnější uznání za jakoukoliv cenu. Ateismus je poměrně širokej proud a tam se schovají lidi s různými názory. Jednou někoho naštveš článkem o zoofilii (Shadowman), podruhý já článkem o Húdú, jindy se zase půlka ateistů naštve pod Dominikovým článkem o A+. Všem se zavděčit nelze a já jsem spíše pro, pěstovat určitou diverzitu, než z toho tady dělat sektu. Samozřejmě potom hrozí, že některé články budou na hranici nebo za ní, ale bez toho bychom ani nevěděli, kde ty hranice máme.

  34. Petr TomekPetr Tomek

    Hele Kojote, já mám rád svý kamarády, ale třeba Petrovi Kalačovi odkaz na Dokumentační centrum českého hermetismu taky svoje stránky taky nedám, prostě proto, že si myslím že jeho působeni v důsledku zdravé moc není. Přitom to, co píše je opravdu spíš dokumentace a ne „čarování“. Právě tak si myslím, že sem nepatří ani politické ani húdúistické proklamace – sorry, prostě to tak je.
    Mimochodem u Filipa Tvrdýho to už mám asi rozlitý navěky, protože jsem přesvědčen o tom, že se na světě vyskytují skupinky s ambicemi na světovládu (http://enzmannovaarcha.blogspot.cz/2012/02/svetovladci.html) takže jsem pro něj konspirační šílenec a navíc zastávám myšlenku NWO
    http://gutenberg.net.au/ebooks04/0400671h.html#c08
    http://www.amazon.co.uk/Global-Democracy-Case-World-Government/dp/0748634991
    První knížku celkem znám i když bych ji raději měl v češtině, druhou bych si moc rád přečetl…

  35. Slávek ČernýSlávek Post author

    Jen pro informaci o tom, co je a co není důležité. V srpnu jsme zaznamenali 6993 návštěv. Z toho bylo od Filipa Tvrdého 164. Tedy 2,35 procenta. Jistě nejde o zanedbatelné číslo, ale ani se kvůli tomu nehroutí svět, nebo tak něco.

  36. Slávek ČernýSlávek Post author

    Člověku by mi měla být odměnou konkrétní smysluplná činnost samotná, její výsledek, nebo peníze za ni

    Stando, proč si to myslíš. Myslíš, že odměnou nemůže být cokoliv jiného, co člověk za odměnu považuje? Proč zrovna tyto tři věci?

    Drogy jsou zcela mimo téma. Ale ohledně těch odměn máme celkem dobrou evidenci a to co píšeš není možná špatně, ale je to hlavně úplně mimo.

    Odměňování JE důležité hlavně kvůli tomu, že máme omezenou zásobu vůle. Někdo větší, jiný menší, ale principiálně jde o to, že jakmile děláme něco co vyžaduje „překonat sama sebe“, tak této vůle je omezené množství. Lidé, kteří mají tuto vůli menší, potřebují menší odměny častěji, aby úkol dokončili, lidé s větší vůli jsou schopni čekat delší dobu na odměnu větší. Říci o jedné variantě, že je dobrá nebo špatná je absurdní a zcela mimo realitu.

    Na druhou stranu je pravda, že tu vůli jsme schopni do jisté míry trénovat. V tomto třeba vidím poměrně velký posun. Ještě před druhou světovou válkou byly běžné týdenní výplaty, dnes máme měsíční. Nakonec to je také jeden z důvodů, proč se některé skupiny lidí dostávají do problémů. Jejich vůle není dostatečná k tomu, aby si byli schopni odepřít okamžitou materiální odměnu a nákup. Měsíc je potom dostatečná doba, aby se dostali do dluhových pastí.

    To co píšeš je potom spíše přání, bez reálného základu. Nevidím důvod, proč by menší a častější odměna měla být jakkoliv horší, než větší odměna jednou za čas.

    Jinou věcí ale je, že se občas dostáváme do situací, kdy odměna s časem neroste lineárně, ale exponenciálně. Potom mají výhodu ti, kteří jsou schopni vyvinout větší vůli a počkat si déle. Jednou z technik, které tomu mohou napomoci je právě stanovení si menších milníků a za ty se uměle odměnit.

    Je to fakt dost zajímavá problematika a myslím, že zrovna ty Húdú techniky jsou poměrně založeny na znalosti reality. Stačí si odmyslet duchy a máme reálný rady, které fungují.

  37. Petr TomekPetr Tomek

    Slávku to už jsi někde v teorii motivace, která patří do psychologie, filosofie, teorie her a kybernetiky. Je to docela složitá věc a myslím, že střílet to takhle „od stolu“ je jako zkoušet z hlavy vypočítat osmdesátou číslici za desetinou čárkou čísla Fí.
    Viz:
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Maslowova_pyramida
    http://www.vedeme.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=85:teorie-motivace&catid=65:teorie-motivace&Itemid=214
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_her
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Bayesovsk%C3%A9_hry

  38. Slávek ČernýSlávek Post author

    Ale tak určitě je to složitá věc, sám to nakonec píšu na konci komentáře. Na druhou stranu, to co píšu jsou věci podložený výzkumem. I když to pozadí je složitější, tak to nijak nefalsifikuje to, co jsem napsal.

    Problém náboženství a třeba i těchto Húdú duchů vidím v tom, že ty jejich techniky někdy fungují a někdy ne. Pravé příčiny jsou potom zastřeny tím balastem a dogmaty (staré knihy, duchovní vúdci), takže ve skutečnosti netušíme, proč co funguje a naopak nefunguje. Často to někomu skutečně sedne ale v mnoha případech to prostě fungovat nebude a může to nakonec i reálně uškodit.

    Ten článek je nakonec o tom, že za „magickou“ technikou se skrývají reálné mechanismy, které fungovat mohou. Ty mechanismy jsem se snažil demaskovat od toho balastu kolem.

  39. Standa

    Slávku, v zásadě s Tebou souhlasím, jsou to různé pohledy na věc. Každý má jen trochu jiné představy a zkušenosti, jaké vlivy na člověka působí více jaké méně a je to taky hodně individuální.

    Tohle mi přijde zajímavé, tak k tomu řeknu svůj názor:

    „ohledně těch odměn máme celkem dobrou evidenci“

    Evidence je určitě rozsáhlá, dělá se v dnešní době hromada zajímavých psychologických výzkumů. Upozornil bych ale na jedno specifikum těchto výzkumů, s kterým se možná moc nepočítá:

    Ta evidence vychází z nějakého stavu společnosti který ma velký vliv i na jednotlivce. Současná společnost: konzumní, stresující, nejistá, rychle se vyvíjející. Spousta lidí má psychické problémy, deprese atd. a mám pocit že je to čím dál horší.

    Tak a na tomto stavu je založena ta evidence o tom že lidi potřebují hodně odměn. Kdyby se ty výzkumy dělali před 200 lety, dost možná by výsledky byly odlišné.

    Je zajímavá otázka jestli je vůbec dobré chovat se přímočaře na základě toho co potřebují současní lidé, jestli by ten vzor němel ležet spíš mimo současnou společnost (jelikož má sama spoustu problémů) Jestli když naše budoucí chování bude vycházet jen z našich současných potřeb, jestli to situaci spíš ještě nezhoršuje…

    Je to opravdu zajímavá problematika, ale asi bez pevné půdy pod nohama.

  40. Jaroslav A. Polák

    Petře, upřímně řečeno já si taky myslím, že sem ten článek nepatří, já se prostě jen tak, doufám, že v mezích normy, lehce bavím na cizí účet 😉 Co bys taky čekal od Kojota?

  41. Standa

    Pro Slávka:

    „Stando, proč si to myslíš. Myslíš, že odměnou nemůže být cokoliv jiného, co člověk za odměnu považuje? Proč zrovna tyto tři věci?“

    Nedovedu to teď zdůvodnit argumentem. Je to spíš pocit, že je lepší když je odměna PŘÍMO spojena s průběhem, nebo nějakým cílem a není prováděna uměle, paralelně, tak že nemá vůbec nic společného s cílem.

    Nemusí to být zrovna tyto tři věci. Někomu třeba může být odměnou že je nebo bude obklopen lidmi. A někomu zase něco jiného.

  42. Slávek ČernýSlávek Post author

    Stando, díky za odpověď. Pokud je to ale tak, že:

    osobně je mi příjemnější, když je odměna přímo integrální součástí činnosti

    a nemáš pro to žádný objektivní argument, tak i tvá další argumentace prostě stojí na vodě.

    Další věc, co jsem si všiml je, že zaměňuješ frekvenci a původ odměn. Podle mě není žádná souvislost mezi způsobem odměny a její frekvencí. Můžeš dělat práci, která je uspokojující, protože ti poskytuje mnoho menšíc odměn průběžně (prodej drobného zboží v obchodě?) a naopak práci, kde se na výsledek a odměnu čeká velmi dlouho, jestli vůbec nějaká přijde. Já bych prostě řekl, že ty z nějakého důvodu preferuješ situaci, kde je odměn méně, jsou větší a čeká se na ně dlouhou a jsou nějak spojeny přímo s danou činností (pokud se nejedná o plat). Nic víc v tom není. Je to jen tvá subjektivní preference.

    Rozhodně tam nevidím žádný argument, který by nějak zpochybňoval efektivitu rituálu 4.

  43. Standa

    Asi to bude tak jak píšeš. Ok. Dík za zajímavou diskusi.

  44. Standa

    Víte, šel jsem na to špatně. Netřeba zpochybňovat tvrzení Šťastného Húdú. Je účinější rovnou poukázat na konkurenci, která to má zpracované lépe a i racionálně podložené.

    Přestože Kojotův systém může být třeba ze 70% pravdivý, pořád je tam 30% zavádějících nesmyslů (duchové) a před konkurencí prostě neobstojí. Zdrojů informací je dnes dostatek, abychom jako skeptici upřednostnili takové zdroje, kde té pravdy bude 95% a nesmyslů jenom 5%. (Nebrat čísla doslova, jde o princip.)

    Různí šarlatání a podobně magicky smýšlející lidé mohou mít občas pravdu, přesto je rozumnější je jako zdroje informací ignorovat. Je z čeho vybírat.

    Howgh, už prudit nebudu. Snad. 🙂

  45. Hana

    Páne jo, rok 2012 to mi asi nikdo neodpoví. Nevadí!!
    Pánové. Evidedentně je jasné, že nevíte, co tento rituál přináší, obnáší,… a nebo se tady úmyslně mlží.
    A stím rozhodně souhlasím. Každopádně bych ho já nikomu nedoporučila, zaměstná vás to na celý život.Tělo i mysl,
    si po čase sice zvykne, ale stále si připadáte jako v jiném světě a „sám“. Není jiného co dodat. Děkuji za tichou
    pozornost. Věřte, nevěřte. :o) vaše volba.

  46. Saog

    Drahy skeptici a ateisti nebudem si davat pozor na diakritiku ani na podobne sracky.. Som Hudista a pracujem s Duchmi mozno tomu neverite a ani nemam potrebu Vas presviecat ze to ozaj funguje a duchovia su skutocnejsi ako si myslite. Ale dkozaku viac ako si myslite a pokial nemate ziadne emocionalne či sproste moralne zasadi moze zacat pracovat.. ja som aspon pochopil preco som si musel prejst tym vsetkym aby som sa k tymto Drahym Duchom Hudu dostal… DAjte do toho TELO DUSU a zahodte racionalny rozum, a keby to duchovia chceli tak aj zabijajte.. oni najlepsie vedia co potrebujete a vsetko dostanete, pekny vecer

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *