První ohlasy na sobotní debatu spolupořádanou naším sdružením

Autor | 10.09. 2012

Na sobotní panelové diskusi Tomáše Hříbka s Davidem Černým jsem naneštěstí nebyl, neměl jsem ani možnost pohovořit ještě s žádným jejím účastníkem. Jako jediný feedback na akci jsem zatím objevil příspěvek Jaroslava „Kojota“ Poláka, na který ostatní čtenáře dychtící po zážitcích z debaty tímto odkazuji: „Bůh nebo Evoluce“ – zpráva o panelové diskusi mezi ateisty a křesťany.

Shodou okolností v sobotu také ve víkendové příloze Mf DNES vyšel článek D. Černého: Bůh je mrtvý. Když chcete. A aby to v rámci tohoto blogpostu bylo fér, připomínam i starší článek T. Hříbka, který taktéž vyšel v DNES: Jak být dobrý i bez pánaboha (u nás zde a zde).

O další případné ohlasy, materiály, komentáře a články účastníků se s vámi samozřejmě podělíme.

86 thoughts on “První ohlasy na sobotní debatu spolupořádanou naším sdružením

  1. Gatto

    Tak jsem oba články přečetl včetně diskuse. Jen jsem se utvrdil v názoru, že v posledních letech se teologie snaží tvářit, že jde vlastně ruku v ruce s přírodními vědami, že mezi nimi není žádný rozpor. Zaznamenal jsem několikrát dokonce názor věřících, kteří mi tvrdili, že věda vlastně potvrzuje kreacionismus, že Darwin neměl pravdu a tak podobně. Ohánějí se přitom knihami kreacionistických autorů, jak jinak. Věřící totiž čtou jen to, co je utvrzuje v jejich názoru, navíc se pak naivně cítí sečtěle a znale.Teologie se snaží nasadit masku serióznosti a vědeckosti, podobně jako to činí třeba esoterici, kteří to své magično a nadpřirozeno rovněž rádi halí do závoje pseudovědeckých blábolů.

  2. Borius

    Ono vždycky záleží na tom, jestli ta která konkrétní víra s sebou nese i konkrétní způsob empirického nazírání. Je například rozdíl mezi ultrakatolíkem, který chápe Bibli jako dílo diktované Bohem, a mezi gnostickým křesťanem, který na Bibli nahlíží jako na inspirovanou (a inspirující) knihu. Zatímco v první případě se může vyskytnout rozpor s přírodní vědou, ve druhém nikoli.

  3. xorron

    Na besedě také zazněla námitka, že církev bránila rozvoji vědy. D. Černý se tazatele za uchechtávání přítomných teistů kreacionistů zeptal, zda tazatel může uvést nějaké příklady. Holt, přece nic takového není, že? Ten jen zmateně uváděl Galiea a ještě cosi. Není mi jasné, proč nebyla zmíněna bible a celá její namnoze iracionální až hloupá nauka. Ta není v rozporu s vědou? Co je tzv. biblická kritika? Ta už dávno odhalila, o co běží. Jen málokdo z biblistů má však odvahu říci to naplno veřejnosti a vyvodit z toho osobní závěry. U nás třeba O. A. Funda. Docela hodnotně vystupuje občas biblista P. Pokorný. – T. Hříbek upozornil, že církev měla problém s odůvodněním dědičného hříchu, pokud ustoupila od pojetí pouhých prvních lidí Adama a Evy. Ale dodones spousta teistů věří všem těm bajkám doslova a ohánějí se vědeckostí, protože prý jde o dvě roviny – víra a věda, a ty mají každá jiné kompetence, neprotínají se. To je tedy opravdu řešení duševně méně hodnotné.

  4. protestant

    Kde v Bibli je návod na bránění vědě?

  5. xorron

    Bible se vědou nezabývá, ale podává nějaké příběhy, příkazy a teorie o světě. Tyto věci nejsou vědeckým podáním. Adam a Eva, ráj, ohnivý keř, chození po vodě, vzkříšení z mrtvých, teorie spasení – Bůh obětoval sám sebe sobě samému…. Toto jsou vědecké teorie?

  6. Petr Tomek

    Náboženství především historicky opravdu potíralo vědu a kulturu. Stačí si projít Index Librorum Prohibitorum, je to společnost do které by mi bylo ctí patřit! Je tam Diderot, Agricola, Jean Paul Sartre, Voltaire, Denis Diderot, Victor Hugo, Jean-Jacques Rousseau, Immanuel Kant, David Hume, René Descartes, Francis Bacon, John Milton, John Locke, Galileo Galilei, Blaise Pascal a Charles Darwin!
    Sákryš, vždyť dostat se na index u ŘKC je opravdové vyznamenání!
    http://search.beaconforfreedom.org/search/censored_publications/result.html?author=&cauthor=&title=&country=8052&language=&censored_year=&censortype=&published_year=&censorreason=&Search=Search

  7. Gatto

    Kde je v Bibli bránění vědě? Není náhodou v Bibli řečeno, aby člověk nemyslel sám, ale nechal se ovládat Bohem? Není už jen toto návod na vypnutí racionálního myšlení? Mimochodem, jak se církev stavěla k přírodním vědám? Třeba v dobách, kdy se opisovaly knihy nebo byl knihtisk v plenkách. Vznikaly vědecké náboženské knihy, které interpretovaly nové objevy v souladu s náboženstvím. Tak se stalo ze zatmění Slunce běžného astronomického jevu, „boží znamení“, a to je jen jeden příklad. Když už je řeč o knihách, tak knihy, kterými by se mohla šířit vzdělanost lidí, církev psala zase jen pro sebe, nedávala je k dispozici jiným. Proto máme dodnes tolik starých tisků z církevních knihoven. Chci tím říci, že náboženství vždy šíření vědy bránilo. Nejsem demagog, vím také to, že církve pomáhaly šířit znalost písma atd., ale k přírodním vědám se vždy náboženství stavělo odmítavě, protože vyvracely samotné základy víry. Tento stav trvá dodnes. Poznatky přírodních věd, protestante, mají na rozdíl od náboženství jednu úžasnou vlastnost. Fungují, a fungují bez ohledu na to, co si kdo o nich myslí či zda v ně věří nebo ne.

  8. protestant

    to xorron:

    Ano. V Bibli nejsou vědecké teorie. Ty nejsou ani v umění. Dá se snad říci, že umění je proti vědě?

  9. protestant

    Gatto (11.09. 2012 | 09:46) napsal:
    Kde je v Bibli bránění vědě? Není náhodou v Bibli řečeno, aby člověk nemyslel sám, ale nechal se ovládat Bohem?

    protestant:

    Kde to v Bibli je? Rád si to přečtu.

    Já tam naopak nalézám toto:
    Všecko zkoumejte, dobrého se držte;
    1 Tesalonickým 5:21

  10. Petr Tomek

    Blahoslavení chudí duchem (to není příspěvek do diskuse, jen povzdech nad touhle argumentací).

  11. protestant

    to Petr Tomek:

    Je vidět, že ani tomuhle verši nerozumíte. Mimochodem – on zní jinak. 🙂

  12. Degas

    „Beati pauperes spiritu quoniam ipsorum est regnum caelorum.“
    „Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské.“
    (Matoušovo evangelium 5,3)

  13. protestant

    Co jste to Degasi použil za český překlad? :-)))

  14. xorron

    protestant: Ano. V Bibli nejsou vědecké teorie. Ty nejsou ani v umění. Dá se snad říci, že umění je proti vědě?

    já: umění je pouze umění. Nic jiného nesleduje. Náboženství, církev a její nástroj bible vyhlašuje nárok na celý vesmír, prostě veškerenstvo. Celá teorie boha stvořitele je současně teorií o vzniku světa, jeho řízení, správě, je to teorie o člověku atp. Rozumíme?

  15. protestant

    to xorron:

    Podle toho co jsem napsal jste to vy kdo nerozumí křesťanství. 🙂

  16. Degas

    Bible Kralicka.

    Predpokladam, ze hladate tento preklad:
    Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království.

  17. protestant

    xorron (11.09. 2012 | 10:35) napsal:
    já: umění je pouze umění.

    protestant:
    věda je pouze věda…

  18. protestant

    to Degas:

    Zkuste nějaký překlad, který nepoužívá 400 let starou češtinu, tedy češtinu, kterou dnes už nikdo nepoužívá …

    A ještě k tomu prvnímu řádku. To je latina. A co ta má s tím společného?

  19. Pingback: Několik postřehů k sobotní diskuzi Tomáše Hříbka a Davida Černého | Občanské sdružení ateistů České republiky

  20. protestant

    to Petr Tomek:

    Nějak zaměňujete ŘKC a křesťanství. Jak je to tedy s tím bráněním. Kdo podle vás bránil vědě?

  21. Degas

    to protestant:

    neskusim ziadny iny preklad. Vlastne ani neviem preco som na vas reagoval. Zo skusenosti viem, ze s vami diskusia nema ziadny vyznam.

  22. protestant

    to Degas:
    Já vás nenutím.
    Jen zkuste nepoužívat 400 let starý jazyk. 🙂

  23. Petr Tomek

    To Protestant: Alexandrijskou knihovnu vypálili koptové, index knih měli katolíci, Rusko v době temna drželi pravoslavní, současný boj proti evoluci vedou především evangelikálové. Skupin křesťanů, které neměly zatím moc možností se postavit proti vědě je celkem málo.

  24. protestant

    ….zničilo vojsko římského císaře Theodosia I…..

  25. Petr Tomek

    Hele dohledej si to, je to zničení Serapea, to zase není tak neznámá epizoda. Byla to poslední zachovaná část Alexandrijské knihovny a shodou okolností to byla taky svatyně Serapise, proto měli křestýši takovou touhu ji vypálit. Císař byl v té době už taky křesťan, ale byl to důsledek politického vlivu křesťanů a taky toho že město bylo plné fanatických parabolánů.

  26. Petr Tomek

    To je jako hádat se že církev neupalovala, protože chudáky předala k potrestání „světskému rameni“. Bez příčiny není důsledek!

  27. protestant

    ….Alexandrijská knihovna byla poprvé zničena v roce 47 př. Kr. V tomto roce probíhaly boje mezi Egyptem a Římskou říší, kterou vedl Caesar. Část ztracených svitků byla nahrazena darem Marka Antonia milence Kleopatře ( celý obsah řecké knihovny v Pergamonu 200 000 svitků). Roku 391 byla zničena pobočka vybudovaná v chrámu pohanského boha Serapida. K úplnému zničení došlo v 7. st.n.l. (642), kdy Alexandrijská knihovna nevydržela nájezd muslimů. 901 let života této jedinečné a nenahraditelné knihovny bylo v prachu!!! Navždy….

    http://www.inflow.cz/zajimava-knihovna-0

  28. Gatto

    protestantovi: Důvěřuj Hospodinu celým svým srdcem, nespoléhej se na svoji rozumnost. (Př 3:5)

  29. protestant

    to Gotto:

    A kde je to o tom zákazu myšlení?

    Váš odkaz má jiný význam:

    Izajáš 5:21 Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích a rozumní sami před sebou.

  30. Petr Tomek

    Jo, ale křesťané likvidovali i spisy v domácnostech, což se jaksi dříve nedělo. Také v podstatě úplně zlikvidovali poslední klasickou filosofickou školu. Hele tohle nemá smysl. Čteme oba stejný text a vidíme v tom každý něco jinýho. Já taky vím, že muslimové uměli ničit knihy, ale to co likvidovali oni byla i proti Serapeu „příruční knihovnička“. Přesto se antické spisy dostávaly do Evropy před Araby a tady způsobily humanismus a renesanci (jo a taky ideologicky podpořily agnosticismus).

  31. Petr Tomek

    Kromě toho ta otázka zněla „Je náboženství nepřítelem vědy?“
    a ne „Kolik nepřátel má věda?“
    Nepřítelem vědy je každá pavěda, protože s ní musí bojovat a každá válka, protože znamená ztrátu vzdělanců i jejich spisů.

  32. protestant

    Prostě výsledkem je to, že naopak na území křesťanství rozkvetla věda nejvíce a předběhla tak celý zbytek světa. ….. 🙂

  33. Petr Tomek

    Jo, rozkvetla, ale jen v době kdy se jí podařilo tu křesťanskou duchnu setřást, což bylo tisíc let po zničení Serapea. Mimochodem předtím rozkvetla věda v muslimských zemích a taky to nebyla zásluha islámu. Kdyby ses alespoň podíval na ten graf co jsem na něj odkazoval.

  34. Petr Tomek

    Jo rozkvetla, ale jen v době kdy se jí podařilo tu křesťanskou duchnu setřást, což bylo tisíc let po zničení Serapea. Mimochodem předtím rozkvetla věda v muslimských zemích a taky to nebyla zásluha islámu. Kdyby ses alespoň podíval na ten graf co jsem na něj odkazoval.

  35. protestant

    Nikde jinde tak nerozkvetla. Proč asi?

  36. protestant

    ……Nicméně moderní přírodověda je do značné míry produktem té části civilizace, kterou lze označovat jako křesťanskou. Jsem přesvědčen, že existuje korelace mezi křesťanským náboženstvím a vznikem vědy…..
    http://www.astro.cz/~grygar/universum30.htm

  37. xorron

    Protestant: Role církve při vzniku univerzit
    já: to má takovou hodnotu, jako když přiznám roli církvi při vzniku třicetilé války a jiných podobných radostí. Máme i křesťanskou stranu. Co je na ní křesťanského, nevím. Doufám však, že si koupím třeba křesťanské sirky.

  38. Colombo

    Ne Protestante. Rozvoj vědy naopak souvisí s odlukou církve. Konečné uchycení rozvinutých starořeckých myšlenek araby. Za jejich přijetí se dříve upalovalo.

  39. protestant

    Jediný argument, který tvoji tezi podporuje je to, že ty jako ateista bys to takhle chtěl…. 🙂

  40. Jaroslav A. Polák

    Koukám, že nejen na té panelovce, ale i tady je to jak u blbejch. Používáte různé jazyky, pohybujete se v nejrůznějších historických rovinách, špatně citujete Bibli (tolik spíš k ateistům), popíráte realitu co se týče vztahu náboženství a vědy a náboženské cenzury (k teistům).
    Stojí vám to za to?
    Já osobně bych, když už, řešil současný stav věcí, ne Alexandrijsou knihovnu atd., a konkrétní problémy.
    Jo, a abyste věděli, že ne všichni teologové jsou pitomci, věnujte čas Petru Pokornému v tomto rozhovoru: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/osobnosti-na-ct24/195286-cesi-jsou-vuci-krestanstvi-imunni-rika-petr-pokorny/

  41. protestant

    Je pikantní, že sama redaktorka dokazuje míru neznalosti. Nazvat Pokorného knězem je naprosto směšné. On nikdy knězem nebyl. 🙂

  42. Petr Tomek

    Musím přiznat, že mě to vlastně dost otravuje. Celá argumentace proti křesťanům je postavená na defenzivě, hrajeme (my nevěřící) na jejich hřišti, používáme jejich pojmy a očekává se od nás znalost toho jejich starověkého manuálu. Navíc je to dialog s popírači reality, kteří sice brojí proti vědě ale sami mají v kapse mobilní telefony.

  43. Petr Tomek

    Ten článek „Vznikla by moderní věda bez křesťanství?“ je pěkně stupidní. Za prvé antické vynálezy jsou skutečnými vědeckými vynálezy, za druhé jedním z nejvýznamnějších historických použití experimentu je vznik Archimédova zákona, za třetí arabská i evropská věda nedosáhla úrovně antiky až do sedmnáctého století! Proč nejsou indiánští Koperníci a Einsteinové? No protože jejich kultury nenahromadily dostatek informací na to aby k takovým výsledkům dospěli. (Jenže antickou obdobu Koperníka známe – byl to Anaxagoras z Klazomen dokonce včetně onoho procesu.) Ale tihle lidé bývali také církví většinou odsouzeni. Opravdovým počátkem moderní vědy, tedy její systematičnosti je Keplerův „boj s Marsem“, který vyvrcholil objevem Keplerových zákonů. A k tomu by zase nikdy nedošlo nebýt Eukleidových Základů. Takže to naopak všechno souvisí s renesančním uvolněním náboženského šílení. Renesance – to slovo jasně mluví o tom, co se tehdy opravdu dělo a o co šlo: renesance antické kultury! Indiáni jaksi žádnou takovou kulturu před sebou neměli, tak neměli na co navazovat. A že byli všichni věřící? Šlo to snad tehdy jinak?

  44. Petr Tomek

    Jinak Arabové i Evropané vycházeli ze stejných antických knih. K Evropanům se dostaly přes Araby, ale byli to ti samí autoři – Aristoteles, Platón, Klaudius Ptolemaios…

  45. Jaroslav A. Polák

    Petře, prvním heliocentrikem nebyl Anaxagorás ale Aristarchos ze Samu. Anaxagorás měl popotahovačky proto, že Slunce označil za horký kámen velikosti Peloponésu, ale ne jako střed soustavy. Jeho Slunce obíhalo kolem Země.

    Jinak polemiky na téma „Co by bylo kdyby…“ prakticky nelze rozhodnout. Je to zajímavé téma pro scifi o paralelních realitách, ale seriózní debata na toto téma je podle mě skoro nemožná.

  46. Jaroslav A. Polák

    @protestant: Ano, redaktorka vskutku nemá přehled, nicméně je výbornou ukázkou zmateného myšlení průměrného člověka co se těchto věcí týče. A já se ptám: Opravdu je to její vina? Neměly by církve místo tahanic o majetky třeba srozumitelně prezentovat lidem, v čem spočívá jejich učení, v čem se liší od učení jiných církví atp.?

  47. Jaroslav A. Polák

    @protestant: Ale jo, já to vím, vy to víte, ale lidi v tom mají hokej a ta redaktorka to dobře odráží. Ano, ona se samozřejmě mohla a měla lépe připravit, ale jako ukázka typických zmatků běžného Čecha byla velmi ilustrativní.

  48. Slávek ČernýSlávek

    Kojote, souhlas. Pokoušet se interpretovat historii a něco z toho dokonce vyvozovat pro přítomnost je IMHO nesmysl. Tedy, lépe řečeno, neviděl jsem jediný případ, kdy by nám to něco zajímavého skutečně osvětlilo.

    S historií je to jako s Biblí: její interpretace nám spíše poskytne hodně informací o autorovi, než o předmětu jeho bádání. Viz třeba http://www.osacr.cz/2012/07/23/nabozenstvi-je-rorschachuv-test/

  49. Slávek ČernýSlávek

    S tím knězem. Je to vůbec důležité? Pojmout, čím se liší jednotlivé křesťanské a skoro křesťanské sekty, nebo dokonce i jednotliví věřící je nadlidský úkol i pro člověka, který se tomu věnuje.

  50. protestant

    To nebylo vůbec proti té redaktorce. Spíše jaku ukázka kolik toho musí vědět běžná populace, která se na to – na rozdíl od redaktorky – nepřipravila.
    Všimni si také, že Pokorný na to ani nemrknul okem. Je na takové neznalosti zvyklý.

  51. Jaroslav A. Polák

    Slávku, jsem přesvědčen, že je to důležité v okamžiku, kdy se rozhoduješ vstoupit do diskuse s věřícími. Postoj: „Beztak věří samým nesmyslům.“ je podobně nekorektní a arogantní, jako argogance věřících vůči ateistům a hlášky typu („Jsi ateista. Stalin byl ateista….“ a vla bla.)

  52. Slávek ČernýSlávek

    Jaroslave, to jestli je znalost historie důležitá nebo ne, záleží spíše na tom, co tou diskuzí sleduješ. Jestliže chceš nějak obhajovat svoji interpretaci historie, potom je asi dobré to znát. jestliže se chceš dozvědět něco o realitě, potom je to zbytečné.

    Nerozumím, proč by to mělo být arogantní…

  53. Jaroslav A. Polák

    Slávku, nejde mi ani tak o historii, i když i v té je užitečné se orientovat, ale o to, co sám píšeš: „Pojmout, čím se liší jednotlivé křesťanské a skoro křesťanské sekty…“ Mimochodem už použití slova „sekta“ pokládám za projev arogance. A pojmout to samozřejmě lze a není to zase tak strašně těžké – alespoň k praktickému použití není třeba znát kdejaké teologické nuance, ale třeba neznalost rozdílu mezi katolíky a evangelíky pokládám v diskusi o náboženství za tragickou, stejně jako neschopnost rozlišit evengelíky a evangelikály atd. Prostě a jasně: Chci-li něco kritizovat, musím o tom něco vědět. Jinak je to podobné, jako když kreacionisté neustále operují svým předpotopním (sic!) pojetím druhů a naprosto se neorientůjí v moderní evoluční biologii. Je to prostě… trapné.

  54. Petr Tomek

    To Kojot: O té obžalobě Anaxagora za to že prohlásil že slunce není Helios ale kovová koule vím, ale měl jsem za to, že byl heliocentrik. No nic, zjevně máš pravdu a já studoval ze špatných zdrojů. Budu si muset omladit heliocentrickou teorii asi o dvě staletí. Díky za upozornění!

  55. Slávek ČernýSlávek

    Kojote, moc nechápu o čem se vlastně bavíme. Přijde mi, že volně měníš téma Nejdřív stála tvá teze „Chceš-li vstoupit do diskuze s věřícími.“ Tam jsem oponoval, že chci-li s někým diskutovat není mou povinností znát interní fungování křesťanských sekt. A na tom trvám a nevidím žádný argument proti.

    („Sekta“ – ano, to bych také klidně označil za arogantní. To slovo má jasné negativní konotace.)

    Potom už ale říkáš jasně a stručně: „Chci-li něco kritizovat, musím o tom něco vědět.“ To je teze, na které se shodneme.

    Takže: je absurdní chtít po nekřesťanovi, který se chce bavit o náboženství nebo diskutovat s křesťanem, aby znal rozdíl, mezi knězem, presbyterem nebo kdoví čím ještě. Stejně tak určitě není nutné vědět, jaký je rozdíl mezi protestantem, evangelíkem nebo evangelikálem. Mezi Lutherskou a Kalvínskou tradicí apod. Je to o to větší nesmysl, když si uvědomíme, že většina křesťanů nepřečetla bibli a jsem přesvědčen, že rozdíl mezi evangelíkem nebo evangelikálem by ti většina také nevysvětlila.

    Stejně tak jsou výše uvedené znalosti v diskuzi jistě užitečné. Celkem si užívám situaci, kdy mám o křesťanství lepší znalosti, než většina křesťanů.

  56. Jaroslav A. Polák

    Slávku, v tom případě už tedy opouštím diskusi a nebudu to dál řešit. Nemám rád namyšlené ignoranty jakéhokoli druhu a nejsem schopen s nimi dlouhodobě koexistovat dokonce ani na virtuální úrovni.

  57. protestant

    Slávek (12.09. 2012 | 16:11) napsal:
    …….Celkem si užívám situaci, kdy mám o křesťanství lepší znalosti, než většina křesťanů.

    protestant: A proč se neprojevují navenek?

  58. Petr Tomek

    Je fakt, že detailní informace o evoluci křesťanských nauk (trocha ironie) a jejich rozmanitých výkladech jsou k něčemu jen tam, kde mohou posloužit jako argument. Pro mě to samozřejmě končí hned na začátku: Pokud nemohu uznat, že něco jako bůh existuje, jsou pro mě spory mezi jednotlivými vykladači božství i mezi celými církvemi a sektami jen mlácení prázdné slámy. Mohou mít význam historický, etnologický nebo kulturní, ale z hlediska pravdivosti nemá hádka o jedno slovo, o hodnost v hierarchii, o to jestli na společných setkáních mají jíst oplatku nebo ji zapít vínem, žádnou cenu.
    Tenhle přístup přesně považuji za „hraní na cizím hřišti“ – po ateistech se chce aby ovládali náboženské pseudoznalosti, ale po věřících se už nechce aby uměli správně (!) vysvětlit o čem třeba je evoluční teorie a jaké jsou její důkazy nebo odkud pochází morálka nevěřících. Oni to prostě nemusí…

  59. protestant

    Diskuze na tomto webu jsou důkazem, že se to po věřících chce. A věřící to znají.

  60. Petr Tomek

    Prošel jsem tento web křížem krážem a nenašel jediný důkaz že byste rozuměl evoluční teorii nebo jiné než náboženské etice. Vlastně jsem od vás našel jen zpochybňování hodně nedoložených zpochybňování. Asi byste měl také doplnit, co vás k nim přivedlo.

  61. protestant

    Možná je to tím, že tomu sám nerozumíte…. 🙂

  62. Petr Tomek

    Možná ne, samozřejmě můžete mít pravdu. Prosím poučte mě! Jak je to třeba s etikou u ateistů?

  63. protestant

    Zkuste se podívat na vaši produkci na blogu Enzmannova archa a možná vás napadne jak je to s tou etikou ateistů… 🙂

  64. Jaroslav A. Polák

    Petře: Jen pro upřesnění – pokud jsi reagoval na mě, pak argumentuješ nepsrávně: Nikdy jsem netvrdil, že by věřící měli být osvobozeni od tebou uvedených znalostí, pakliže vstupují do dialogu se scientisty. Arogantní ignoranci shledávám nechutnou u kohokoli. Dialog by měl spočívat v ochotě obou stran zajímat se o druhého, nikoli na deklasování oponenta předem a z principu, pak je to bohapustá (sic!) hádka, jakých je všude plno a není o nic víc na úrovni, než „diskuse“ na iDnes či Novinkách a asi takový má také význam – jen zasviňuje už tak dost zaneřáděný kyberprostor dalšími tunami verbálních sraček. Howgh.

  65. Petr Tomek

    No na tebe Kojote jsem reagoval opravdu jen trochu (minimálně). Spíš mě to celé nějak otravuje v tom jak ta hra vypadá. Já si vlastně myslím, že by se věřící nechtěli stát ateisty ani kdyby měli všechny důkazy na hromadě před sebou. Zrovna tak si nemyslím, že by cílem ateisty měla být dokonalá znalost cizího světonázoru už proto, že každý z nich má v sobě miliardu absurdit s nimiž by člověk musel bojovat pořád, aniž by měl šanci na výhru. Vezmi si, kolikrát za mnou někdo přijde s hodinkama v pytli, neredukovatelným okem, s tím že jsem Hitler nebo Stalin. Víš kolikrát se už o tom psalo? Já to nechci opakovat několikrát několika miliardám lidí a každýmu zvlášť!

    Pane Protestant:
    Za prvé je někdy dobré formulovat cizí myšlenku vlastními slovy, aby si člověk mohl ověřit, že si ji vykládá správně.
    Za druhé jsem se na Enzmannově arše zabýval spíše zrůdnými morálními konstrukcemi teistů, pokud vím je tam o neteistické etice sotva zmínka. Z toho myslím žádné etické principy neodvodíte. A to bych měl ještě dodat, že těch etických směrů (neteistických) je několik.

  66. Jaroslav A. Polák

    Petře, to záleží na tom, kdo s čím přichází. Pokud přichází teista, otevírá diskusi o evoluci, ví o tom kulový a odmítá se o tématu dozvědět něco víc, protože si myslí, že to, co ví, je dostatečné, je to arogantní kripl. Pokud ateista otevírá diskusi o obsahu něčí víry, ví o tom kulový a odmítá se o tématu dozvědět něco víc, protože si myslí, že to, co ví, je dostatečné, je to arogantní kripl. Ani v jednom případě se nejedná o partnera dialogu.
    Je v pořádku, pokud někdo zastává mylné či zkreslené přesvědčení ohledně nějakého jevu, nejsme vševědoucí. Ale okázalá ignorance a povýšenecké odmítání je pro mě nepřijatelné. Tož tak.

  67. Jaroslav A. Polák

    Můj předchozí komentář byl příliš silný, co se týče připsání vlastnosti. Místo „je to arogantní kripl“ mělo být „chová se jako arogantní kripl“.

  68. protestant

    to petr:

    O neteistické etice hovoří všechny ty články. A výmluvně.

  69. Petr Tomek

    Myslel jsem tím, že to vlastně žádná diskuse není, protože to že nikam nepovede se dalo odhadnou dopředu – nikdo to ani neměl v úmyslu.

  70. Petr Tomek

    To Kojot: To co teď napsal Protestant je toho myslím dost názorná ukázka.

    To Protestant: Ne nemluví o tom, mluví o snaze přežít a uchovat si hodnotový žebříček ve kterém je lidský život cennější než náboženská „citlivost“ a pravda se nekádruje.

  71. protestant

    to Petr:

    A nemluví snad? Tvoje etika se nedostává do tvých článků?

  72. Pingback: Marek Picha: Na tvrzení boží neexistence není nic nepoctivého | Občanské sdružení ateistů České republiky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *