Jak se dívá na Ateismus+ Tomáš Marvan a má smysl sdružování ateistů?

Autor | 25.09. 2012

Ateismus+Filosof Tomáš Marvan napsal velmi povedený článek o Ateismu+. Na našem webu jste se nedávno mohli setkat s úvodem do této problematiky. Mezi zastánci Ateismu+ a jeho odpůrci v současné době probíhá živá diskuse (dá-li se to tak říci). Vzájemná animozita mezi oběma tábory je pro vnějšího pozorovatele zřejmě dost nepochopitelná. Ačkoliv je  jasné, že i mezi ateisty panují nazorové rozdíly a vyskytují se tu sexisté a lidé jiných „postižení“ a „vad“, přijdou mi tyto neshody do značné míry zbytečné. Na druhou stranu se nezřídka stává, že na internetu vypadá leccos dramatičtěji, než jaké je to ve skutečnosti. Uvidíme do budoucna.

V článku se také objevila zmínka o našem sdružení:

Roztržka se sice týká převážně jen USA. Ukázalo se nicméně, že když u nás vyjde příspěvek o A+, jak se poprvé stalo na webu OSA, rozkol na sebe nenechá dlouho čekat. Usuzuji z toho, že kdyby byl český ateismus tak organizovaný jako v USA, obdobné spory by již dávno probíhaly i u nás. Což mne trapným oslím můstkem vede k ještě důležitější otázce. Má smysl sdružovat ateisty v nějaké organizaci v tak bezbožné zemi, jako je ta naše? Můžeme společně dosáhnout něčeho opravdu důležitého? A chceme vůbec?

Autor zde pokládá velmi pěkné otázky. Za sebe bych řekl, že podobně jsme se ptali sami sebe při zakládání OSA ČR (a myslím, že se ptáme stále). Domnívám se, že někteří ateisté o sdružování zájem mají. Je to pro nás nová zkušenost a jsme sami zvědaví, kam přesně bude naše organizace směřovat.

Podrobněji v samotném článku Tomáše Marvana: Ateismus s plusem nebo bez?

30 thoughts on “Jak se dívá na Ateismus+ Tomáš Marvan a má smysl sdružování ateistů?

  1. Petr TomekPetr Tomek

    Přiznávám, že se na něj dívám špatně. Je to štěpení, které se snaží dostat do ateismu ideologii, jenže podstatou ateismu je to že jde o „vnější“ označení. Dokonce i kdybychom vymezili ateisty jako „kriticky myslící nové ateisty“, nebylo by to o moc lepší. Zastávají totiž také pestrou směs etických a filosofických postojů. (viz třeba můj spor o vůli a svobodné vůli)
    Podle mě bychom se v první řadě měli ptát:
    Co děláme a proč to děláme?
    Sdružujeme ateisty k obraně našeho práva nevěřit na bohy. V zásadě jde o obranu plurality a sekulární společnosti. K tomu se hlásím. Probírat feminismus, etiku, lidská práva…proč ne, ale prvotní účel nebyl vytvoření nového dogmatu nebo filosofického směru, byl prostě sebezáchovný.

  2. protestant

    Právo nevěřit v bohy není potřeba v ČR bránit. Nikdo toto právo neohrožuje ani nezpochybňuje.

  3. Petr TomekPetr Tomek

    Jinak řečeno: Jako emancipační organizace pro mě OSACR smysl má, jako ideologická nikoli.

  4. Slávek ČernýSlávek

    Petře, souhlasím. Na druhou stranu si ale myslím, že i pro A+ tu prostor je. Třeba v rámci nějakého projektu. Je to prostě záležitost která se nás nějakým způsobem dotýká a přijde mi pozitivní, že máme členy, kteří to nejen chápou, ale jsou na stejné vlně jako jejich zahraniční protějšky.

    Ono asi ty ideologie a konkrétní činy nejde zcela izolovat a potom mi přijde lepší jim dát k dispozici tolerantní prostor, než je nějak uměle potlačovat.

  5. Tomáš Marvan

    Díky za reklamu i vlídná slova. K té organizovanosti: jako největší problém vnímám, že u nás člověk nemá silnou motivaci. Nejsou tu hordy vlivných kreacionistů, ve školách se učí rozumné věci, politici se neohánějí bohem etc. Kdybych byl aspoň třeba gay, jako někteří mí přátelé, mohl by mě pohánět vztek na to, jak se ke mě staví církev a její představitelé. Kdybych se měl opravdu snažit najít pořádný důvod, asi bych dokázal přijít jen s tímhle: vadí mi, že velkou část veřejného prostoru u nás okupují buď lidé protlačující náboženský pohled na věc, nebo rovnou představitelé církví. Jsem přesvědčený, že je třeba víc vystupovat a ukazovat, že náboženská perspektiva má atraktivní alternativu. Faktem ale je, že k prosazení tohoto cíle není nutné organizovat se, stačí jen psát, přednášet atp. Takže vlastně fakt nevím 🙂

  6. Pig Bang

    Taky si dovolim nazor.
    Sdruzovani se ve jmenu neviry v bohy ma samo o sobe asi takovy smysl jako sdruzovani se ve jmenu nesbirani ani znamek, ani minci atd.. Proc tedy? Ja nemam potrebu se s nikym spojovat bez duvodu. Jenze ten duvod tu je. Je to organizovani opozice proti necemu, co povazuji za ohlupujici a zotrocujici ideologii (dnes jiz jen mentalne a ekonomicky). Organizovane nabozenstvi je narozdil od filatelie ideologicke monstrum, ktere na usvitu prvnich civilizaci vzniklo jako fenomen schopny uridit velke spolecnosti (strachem a nadeji). Ve sve dobe to bylo mozna jedine prakticky mozne reseni. Jenze ve vyspelem svete nabozenstvi tuto funkci (vyzadujici kolektivni sebelhani) uz davno ztratilo. Nabozenske predstavitele to ale nezajima a neustale se snazi o navrat spolecnosti ke starym „dobrym“ poradkum. Laxni spolecnost jim to ale mnohokrat na mnoha mistech znova a znova umoznuje diky sve naivite a opakujici se ztrate pameti. Totez se deje i prave ted u nas s restitucema. Tady se chysta nevidane podporeni neproduktivni organizace, ktera tuto zemi po staleti primo terorizovala z jenvyssich mocenskych pater a spojila se s kazdym nasim tyranem. Zejmena katolicka cirkev je nezmar.
    Sdruzovani ateistu vidim jako cestu k zamezeni vlivu cirkvi na politiku, a zejmena skolstvi.

    Dalsi duvod ke sdruzovani vidim v tom, ze u druhu homo sapiens uz davno neprezivaji jednotlivci, ale spolecnosti. (Sdruzovani se k vetsim spolecne postupujicim celkum a predavani tradice je hlavni evolucni vyhoda nabozenstvi – nektere jsou centralne rizene z Moskvy,… pardon z Vatikanu, jine jedou prisne podle prikazanych nemennych stanov z doby bronzove).
    Sdruzovani se za spolecnym zajmem je podstatene efektivnejsi prakticky z jahokoli uhlu pohledu. Sdruzeni ateistu dle meho nazoru predstavuje opozici nabozenstvi a partu lidi, kteri se (alespon se mi to tak jevi) spolu bavi dokonale opacnym zpuseboem nez napr Katolici. Zde nejsou dogmata (protestante, steblo), zde neexistuje lepsi nazor, je tu diskuse a hledani vychodisek. Lide tu chapou co jsou fakta a dukazy a jaka je jejich hodnota. (cimz ale nechci rict, ze to je mezi nevericimi pravidlo)

  7. Petr TomekPetr Tomek

    reakce na protestanta: Z mého pohledu je naše společnost vlastně zranitelnější než země, kde jsou zvyklí se nátlaku náboženských organizací bránit. Částečně je to vina i ateistů. Považujeme naši nevíru za tak samozřejmou, že si nějakou potřebu její ochrany ani neuvědomujeme. Kniha Avro Manhattana se u nás spoustu let nevydávají, ke knize Boží blud dopisují omezenci stupidní komentáře a nepravdivé redakční poznámky, dokonce z ní je vypuštěna jedna část „protože je to určitě nezajímavé“ (ani nikdo neví jak velká), média současné skutky ŘKC bagatelizují, o Rwandě se ve spojení s křesťanstvím vůbec nemluví, naše hlavní „kritická“ organizace Sisyfos se rozhodla, že bude kritizovat cokoli kromě náboženských blábolů, na katolických školách se zesměšňuje evoluční teorie (ne že ne!), když přijede papež jako představitel komického mikrostátu, mají z toho týden státní zpravodajská média komunikační výpadek, nikdo z našich čelných představitelů nezná jinou etiku než katolickou, protože se tu ani neučí – většina utilitaristických děl (Bentham, Mill) nebyla nikdy do češtiny přeložena. Většina lidí tu nezná Richarda Mervyna Hareho, Petera Singera (toho alespoň znají někteří vegani), Richarda Brandta, Torbjörna Tännsjö ani Michela Onfraye. Alespoň že je v češtině něco od Richarda Dawkinse a Christophera Hitchense, ale nic od Daniela Dennetta nebo Sama Harrise.
    Vždyť i já znám u většiny jen jména!
    Pokud se chceme bránit tomu návalu pitomostí, který se teď dere do Evropy, měli bychom se především vzdělávat a dát tu možnost ostatním.

  8. protestant

    to Petr Tomek:

    Klasické projevy xenofobie.

  9. Colombo

    Jo, to co předvádí česká společnost vůči sekularismu je klasický případ xenofobie.

  10. Slávek ČernýSlávek

    Tomáši, myslím že nemáš pravdu. Nemyslím, že jakýkoliv ateista je schopný třeba získat v rozhlase pravidelný pořad, který by nějakým způsobem propagoval ateistický pohled na svět, nebo jej nějak objasňoval a zasazoval do kontextu. Dominik Duka ten pořad má a spolu s ním jich existuje ještě dalších 15. A to nepočítám třeba pořady, různé „fejetony dne“ které z velké části okupují také nábožensky orientovaní lidé.

    V reálu ani neexistuje škatulka nebo pořad, kde by mohlo něco takového existovat. Takže je mnoho situací, kde psát a přednášet fakt nestačí.

  11. Arkande

    To je taková ta klasika…málokdo si uvědomuje, že má něco vyjímečného a myslí si, že to tak měl vždycky a vždycky to mít bude(např. sekulární stát, svobodu vyznání, projevu, shromažďování atd.)…pak najednou hupss…zmizí to a najednou se mohou všichni přetrhnout aby to získali zpátky, jenže pak už to tak snadno nejde.

    V A+ vidím zbytečné tříštění síly. Pokud ovšem spolu dokáží Ateisté i plusáci vycházet, pak to nevadí. Obávám se ale, že se pouze dostanou do sporu mezi ssebou a když se dva perou tak církev se vždycky směje (viz židé a muslimové)

  12. Tomáš Marvan

    @Petr Tomek: to s tím osekaným překladem Dawkinse je fakt? Já jsem si všiml jen těch dvou stupidních doslovů dua z Viničné a několik lidí mi řeklo, že překlad je zpackaný (ono taky když to překládá osoba, jejíž jediným dalším překladem je dílo „Neuvěřitelná tajemství hořčice“, věru se není čemu divit). Tak to fakt síla, Academia se zase jednou vycajchnovala!

    S tím dovzděláváním obyvatelstva naprosto souhlasím. Pro mě je v tomhle ohledu vzorem Tom Hříbek; bylo by skvělé, kdyby ho následovali další. Otázkou je pro mě jen to, jestli se to dá dělat nějak efektivněji, když se budeme organizovat. Slávek má ovšem dobrou připomínku, třeba to s tím rozhlasem mě nenapadlo. V každém případě prvotním úkolem je ukázat lidem, jak současný ateismus vypadá a že se toho není třeba bát, ba naopak. Jak všichni víme, díky komančům to není úplně jednoduchý úkol.

  13. protestant

    Dovzdělání je potřeba na obě strany. Někdy zde čtu informace o náboženství, které naprosto neodpovídají skutečnosti.

  14. Slávek ČernýSlávek

    Přiznám se, že by třeba bylo skvělé, kdybyste vy filosofové dali dokupy nějaký zajímavý koncept na ten pořad a my bychom to potom mohli zkoušet nějak prosadit. Takhle sice mám předběžně domluveno, že by se třeba do rozhlasu něco prosadit dalo, ale zoufale mi chybí ten obsah.

  15. Slávek ČernýSlávek

    Ty knihy by třeba mohly být další projekt, na kterém se budeme podílet. Dovedu si představit třeba sbírku na vydání první knihy (udělat anketu, jaká to bude?) a potom ji fakt zkusit vydat. pokud bude nějaký výnos, tak z něj vydat druhou atd. …

  16. Petr TomekPetr Tomek

    Na těch knihách by byl asi nejdražší překlad. Nějaký systém vydávání a distribuce by se už najít dal. Jinak třeba Millovy knížky vycházely na přelomu 19. a 20. století, možná by šly jen oprášit a aktualizovat. Jeho Utilitarismus je ještě v prodeji (ale doprodává se). Na modernější autory by se musely koupit autorská práva.

    To protestant: Oni i věřící často argumentují dost podivně o víře a o bibli (nemyslím váš případ) a přitom ti mají možnost informovat se.

  17. Arkande

    U těch knížek … myslíte knížky nebo elektronické knihy? Protože ty první jsou evidentně dražší(tisk zrhuba 150kč za 200 stran, zisk dejme tomu 30% takže by se prodávaly za zhruba 200kč) a pomalu vycházejí z obliby. Ty druhé jsou pak mnohem dostupnější(cca 100kč) a „problém“ by byl jen s překladem, autorskými právy a marketingem. Navíc by nebyla nutná prvotní investice která by při nákladu 1000ks „opravdových“ knih dělala 150 000,-kč. A jestli dobře počítám pak by se muselo prodat 750 (75%) knih aby se nám náklady VRÁTILY. Čili pořád žádný zisk na další projekt.

    Upozorňuji, že Vaněk si naběhl velmi podobně se svou knihou „Zvažuji zažalovat ŘKC.“ Nemusíme dělat stejnou chybu jako on.

    Knihy bez marketingové kampaně nejdou zrovna dvakrát na odbyt. Dal by se možná využít „Čtenářský klub“ který vnucuje čtenářům své knihy(tuším 3 knížky ročně).Nebo nějaké zviditělnění.

    PS:Mám prodloužený víkend a zrovna popíjím vínko, takže s mými výpočty opatrně a raději si je ověřte. 🙂

  18. Slávek ČernýSlávek

    Souhlas, kvalitní překlad půjde i přes 100 tisíc. Co tak sleduju e-booky, tak to ještě na solo ebook úplně nevypadá. Ideální je kombinace. Jeden z našich členů je vydavatel, takže i to by se dalo udělat za rozumnou cenu. Poprosím tedy čtenáře o laskavé návrhy na knihu, kterou byste si přáli vydat. Každý 3 návrhy.

  19. Arkande

    -Avro Manhattan: Vatikánský holocaust (autorská práva vypršela, alespoň doufám, protože Jiří Šoler udělal překlad a knihu dal volně k dispozici-jenže o tom spousta lidí neví…a překlad je hotový s tím, že by ho mohl pan Šoler pustit levněji)

    -Avro Manhattan: Vatikán ve světové politice (stejné důvody)

    – Mark Twain: Dopisy z planety Země (Zvláště ten Satanův, je krátký a výstižný. Což by se hodilo jako kombinace.)

  20. Tomáš Marvan

    Pokud jde o překlady, tak já zcela aktuálně řeším vydání „Dialogů o přirozeném náboženství“ od Davida Huma, které překládám. Jsem někde ve 2/3 knihy a budu muset nějakou podporu na vydání sehnat. Jsem předběžně domluvený s nakladatelstvím Argo, ale nemám na to žádný grant. Nepředpokládám ale, že by na to OSA měla nějaké fondy, a ve sbírku mezi občany moc nedoufám. I když je to hezká představa: národ český se složil na vydání „Dialogů“ podobně jako na Kapličku. To by se mi líbilo.

    Další knihy raději navrhovat nebudu, protože bych teď neměl kapacitu je překládat. Ale v jiném možném světě bych řekl aspoň Sam Harris, The End of Faith.

  21. Petr TomekPetr Tomek

    To Tomáš Marvan: Boží blud, poznámka na straně 137:

    V následujícícm odstavci anglického originálu se autor věnuje etymologii spojené s některými feministickými otázkami. Pro obtížnost překladu a specifický anglo-americký kontext byla tato pasáž v českém vydání vynechána (pozn. rec.)

    Nevím, jestli něco takového opravdu autor schválil, vlastně ani nevím, jestli by mi ta část připadala nějak důležitá, ale připadá mi to divné.

  22. Petr TomekPetr Tomek

    Ještě musím dodat pár drobností:

    Jiří Šoler je trošku cvok, říkám to protože to vím. Avro Manhattan a Herbert George Wells (které tam má) jsou samozřejmě ještě pod autorskými právy. Jak je to vyřešeno jinde nevím, protože knihy A. Manhattana jsou i na angl. serwerech, nicméně zemřel v roce 1990!

    Byl jsem upozorněn na dvě knihy o nichž jsem nevěděl – Utilitarismus od Milla (v prodeji) a Druhy mysli od Daniela Dennetta (beznadějně rozebraný).

    @ Tomáš Marvan : Čeští politici se na Boha odvolávají – V. Klaus, Marek Benda, Nečas… že tím nezískávají body u nás by v nás nemělo vyvolávat klamnou iluzi, že to na nikoho nepůsobí.

    Na začátek bych navrhoval založit projekt Knihovna, aby měli lidé alespoň přehled o doporučené literatuře. Ostatně něco se dá půjčit – máme alespoň ty sto let staré překlady.

    A konečně u věcí, na které nemáme a nebudeme mít práva na překlady můžeme udělat alespoň informativní shrnující přednášky pro zájemce.

  23. Petr TomekPetr Tomek

    Zajímavé, přesto bych asi ještě dost knih přidal. Někdy to sepíšu a hodím to sem.

  24. Petr TomekPetr Tomek

    @ Tomáš Marvan: Zabývám se nějakou dobu myšlenkou crowfundingu. Napadlo vás použít něco jako Indiegogo, kreaticisobe.cz nebo tak? Možná bychom se přece jen na vydání složili.

  25. Pingback: Projekt Knihovna | Občanské sdružení ateistů České republiky

  26. Tomáš Marvan

    @PT: vůbec o těch nástrojích nevím, díky za tip, podívám se na to.

  27. Naboženství míru

    Ateismus je také víra. Každý má právo věřit v sebe. Shromažďování je potřebné, protože ostatní věřící mají tendeci ateisty diskriminovat a sami požadují toleranci a dokonce se snaží šířit svojí víru a nabádat na ní ostatní. Takže pro doplnění rovnováhy je potřeba, aby se i ateisté ozvali a šířili svou víru v SEBE.

  28. Petr TomekPetr Tomek

    Jedna věc mě na teistech štve více než jiné: Nemoří mě nekonečným množstvím argumentů, ale několika, které omílají stále dokola a přitom ignorují že jim už byly asi tisíckrát vysvětleny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *