Čím nás podle de Bottona může náboženství obohatit

Autor | 08.10. 2012

Ondřej Justin Horák, autor čtivého blogu some selfish memes, pro Lógr magazín napsal recenzi na knihu Alaina de Bottona: Náboženství pro ateisty. De Botton je částí ateistů (především táborem nových ateistů) za své snahy ateismus obohatit o „dobré“ stránky náboženství kritizován. Myslím, že se Ondřejovi podařilo to podstatné velmi pěkně vystihnout. Se spíše negativním hodnocením de Bottonova smířčího programu souhlasím.

Kniha má za cíl představit novou verzi ateismu, kterou autor ve svých přednáškách nazývá „Ateismus 2.0“. Jasně se přitom vymezuje vůči údajně agresivnímu a destruktivnímu ateismu známého z děl a vystoupení Richarda Dawkinse. De Botton navrhuje, aby ateismus přestal být negativistickou kritikou náboženství a místo toho se stal spíše jeho pozitivní alternativou. Asi nejdůležitějším poselstvím knihy je pak tvrzení, že by se ateistické hnutí nemělo apriori štítit všeho náboženského, protože některé náboženské vynálezy jsou údajně užitečné. (Ondřej Horák, logrmagazin.cz)

Více v Ondřejově recenzi Sekta pro ateisty.

Také bych na tomto místě rád zmínil, mezi našimi pravidelnými čtenáři jistě notoricky známou, ateistickou příručku filosofa Alexe Rosenberga: The Atheist’s Guide to Reality: Enjoying Life Without Illusions (Amazon), která negativistickou kritikou náboženství není, pozitivní alternativu nabízí.

4 thoughts on “Čím nás podle de Bottona může náboženství obohatit

  1. Ondřej Justin Horák

    Moc děkuju za sdílení, Honzo:) Doplnil bych snad jen, že ačkoliv recenze vyšla až teď s vydáním verze knihy pro čtečky, napsaná byla už v únoru. Není tedy zdaleka tak aktuální, jak se v prvním a druhém odstavci tváří:)

  2. Petr Tomek

    Myslím, že ateistická síť restaurací není zrovna to co by mělo charakterizovat ateismus. Myslím, že podobné věci by měly mít jiný filosoficko-psychologický základ. Pokud by člověk něco takového zakládal, bylo by asi dost divné kdyby na dveřích bylo napsáno: Teistům vstup zakázán.
    Na druhou stranu by asi mělo být pro ateisty (zvláště pro „nové ateisty“) přirozené zakládání vzdělávacích spolků u vědeckých institucí a pořádání osvětových přednášek.
    Co se týká chrámů ateismu, jsou podle mě zbytečné, protože tuhle funkci by stejně dobře měla plnit muzea a lidové univerzity. Vlastně si myslím, že z historického hlediska je spíše náboženství náhražkou opravdového poznání a prožitek „styku s Bohem“ náhražkou pocitu uvědomění velikosti vesmíru, stáří a historie světa.

  3. protestant

    Petr Tomek (11.10. 2012 | 08:38) napsal:
    …..Na druhou stranu by asi mělo být pro ateisty (zvláště pro „nové ateisty“) přirozené zakládání vzdělávacích spolků u vědeckých institucí a pořádání osvětových přednášek….

    protestant:
    Na vzdělávacích spolcích a vědeckých institucích není nic charakteristicky ateistického.

  4. Arkande

    Chrám ateismu. Jestli myslíte tenhle. ( http://www.dezeen.com/2012/01/30/temple-to-perspective-by-tom-greenhall-and-jordan-hodgson-for-alain-de-botton/ ) Tak si sice díky něj zavzpomínám na monolit z Vesmírné Odyssey. Ale jinak mne upřímně děsí. Obrovská černá stavba. Pokud dobře odhaduji tak úzká jako komín bez rozdělní pater. Dole stojí malinký človíček…to mi připomíná cestu po střední Francii a návštěvy katolických katedrál.

    Chrám ateismu (když už by měl být) bych si představoval jako lehkou, vzdušnou stavbu v klasickém slohu. Oslavujicí moudorst starobylého řecka atd. Nabízející bezplatné přednášky a sloužící jako centrum vzdělanosti (něco jako lepší knihovna).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *