Pokusme se definovat náboženství

Autor | 15.10. 2012

Náboženství je zajímavým pojmem, které de facto nemá žádnou definici (případně jich má tolik, že je to jako by nemělo žádnou). Nemůžeme říci, že náboženství je skupina lidí věřících v boha(y), protože některá náboženství boha nemají, např. buddhisté nebo třeba Pozitivistická církev (založena Augustem Comtem). Stejně tak nemůžeme ani omylem hovořit o tom, že náboženství je skupina lidí věřící stejným rituálům či ve stejné iracionální představy. Např. miliony lidí věří, že jim králičí packa přinese štěstí. Další miliony lidí věří v horoskopy nebo si třeba myslí, že když spatří kominíka, mají si sáhnout na knoflík pro štěstí a to asi nebude náboženství, že?

Z ateistického (ale i vědeckého) pohledu můžeme hovořit pouze o určitých znacích, které náboženství provázejí a které můžeme srovnávat, takovouto definici nám přináší profesor antropologie Clifford Geertz:

Náboženství je 1) systém symbolů, které 2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že 3) formulují pojmy obecného řádu bytí a 4) obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že 5) se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické.

To vystihuje spíše metodiku zkoumání náboženství, ale opět nám to nepomáhá dojít k jeho skutečné definici.

Émile Durkheim: Náboženství je jednotný systém víry a praktik vztahujících se k posvátným věcem, to jest k věcem odtažitým a zakázaným; systém víry a praktik, které sjednocují všechny své přívržence v jediném morálním společenství nazývaném církev.

Ze studie Bible a světa okolo nás dojdeme k názoru, že ani Durkheim nemá pravdu. Jeho definice se vztahuje pouze na křesťanství a to ještě špatně. Protože tato víra má mnoho podob, záleží na místě, kde je vykonávána. V Africe (Severní Afrika vyznává islám a střední s Jižní jsou zcela křesťanské) dodnes probíhá vymítání démonů a duchů kombinované s honem na čarodějnice katolickými (ale i protestantskými) kněžími. V Evropě se to děje také. Rituál je poněkud zábavný. Lehne si na vás skupina lidí, cákají na vás vodu a předčítají vám z Bible, čím více se kroutíte a vzpíráte, tím více vody na Vás vycákají, ale je zcela nemyslitelné, že by dal kněz nalít dítěti do hrdla kyselinu, či že by někoho obvinil z čarodějnictví. Tedy obě skupiny katolíků věří v démony, čarodějnice a v jejich vymýtání ale zcela jinými prostředky. Navíc protestanté nemají stejné symboly ani rituály jako katolíci. A nemívají v kostelech kříže. Tedy jaké uctívání společných symbolů, že?

Gottlieb Fichte: Náboženství je poznání; objasňuje člověka sobě samému, odpovídá na nejvyšší otázky, které vůbec mohou být vzneseny, a přináší tak člověku dokonalou jednotu se sebou samým a skutečně posvěcenou mysl.

Náboženství nikdy na nic neodpovědělo. Jednoduše vloží do prázdného místa boha či jinou nadpřirozenou bytost. Proto Perun způsoboval hromobití. Nebo Odin (mimo jiné bůh zrádce) zase způsoboval náhodná úmrtí atd. A díky komunikaci s kreacionisty si myslím, že to s tím posvěcením mysli také nebude až tak žhavé, tedy pokud to neznamená lobotomii.

Sigmund Freud: Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého.

Freud je považován za překonaného psychologa, dokázal sice zlomit odpor společnosti k podvědomým touhám, ale vše svaloval na potlačovanou sexualitu. Přesto jak jste si přečetli má i pár zajímavých postřehů. A co se týká mne, tak tato definice se mi prostě líbí. Když jsme malí, věříme, že nám dárky nosí Ježíšek (Santa Claus) a že mrtvá zvířátka jdou do nebíčka. Když vyrosteme, tak se z tohoto dětského bludu vymaníme (alespoň někteří z nás).

K čemu jsme se tedy dopracovali. Definice náboženství jako takového je nemožná. Může být pouze srovnávací a pro každé náboženství tím pádem zcela jiná. Což mne docela mrzí, protože ti tak milý čtenáři nenabízím dostačující odpověď. A musíš si vystačit s vlastní definicí založenou na svých empirických a subjektivních zkušenostech, které můžeš opřít o definici Geertze a zaměřit se na symboly, rituály, svátosti, prožitky věřících atd. Pokud se ti někdy podaří přijít s lepší teorií náboženství, neváhej a poděl se o ní buď v komentářích pod článkem nebo na facebooku.

27 thoughts on “Pokusme se definovat náboženství

  1. elviin

    Náboženství je kult osobnosti, která už je po smrti.

  2. Petr TomekPetr Tomek

    S tímhle se dostaneme do potíží. Můžeme ho definovat z hlediska státu jako iracionální způsob legalizace moci, nebo ho můžeme definovat z pozice jednotlivce jako specifický druh narušeného vnímání reality. Dokonce existuje chápaní náboženství jako systému vzájemně se potvrzujících pověr (v podstatě druh konspiračních teorií). Já bych se asi přikláněl k teorii že jde o komplex různých společenských jevů. Znaky náboženství bych pracovně to shrnul takto:
    1.) Udržitelnost – náboženství musí být populačně a ekonomicky udržitelné – náboženství které stále chudne a vymírá nemůže expandovat a nakonec ani přežít.
    2.) Expanze – náboženství je expandující (vyplývá z předchozího) – lidé vyznávající náboženství musejí na toto náboženství jiné lidi konvertovat a to buď své potomky nebo i příslušníky ostatních skupin.
    3.) Legalizace moci – náboženství je prostředek k získání a legalizaci moci – kněží i dosazení vladaři mají moc vyvozenou z náboženství
    4.) Manipulace s davem – náboženství obsahují iracionální motivační prvky pro manipulaci s davem (fanatizace, davové rituály – vyplývá z předchozího)
    5.) Manipulace s jednotlivcem prostřednictvím skupiny – prostřednictvím manipulace s davem dokáží indoktrinovat jednotlivce a manipulovat s ním (propaganda, love bombing, vyvolávání pocitu viny…)
    6.) Manipulace jednotlivcem prostřednictvím jeho samotného – k manipulaci s jednotlivcem využívají fantazii, dočasnou slabost, atatvismy, úlomkovité znalosti psychologie, vztah ke skupině, rodiči, sobě, obci a světu. (Je lékem na utrpení, které samo způsobuje.)
    7.) Učení – Mýty, pravidla (dogmata) a postupy vytvářejí nějaký druh vzájemně provázaného celku – „aletrnativního“ vysvětlení reality (konspirační teorie). K vytvoření souladu mezi svým učením a realitou mají potřebu upravovat realitu.
    8.) Vertikální stavba společnosti – náboženství vždy chápou jednoho vládce jako nejvyššího, jednoho boha jako vládce všech bohů nebo „světců“. Náboženské učení chápe duchovní svět jako diktaturu, jeho uspořádání promítá do společnosti. Zpravidla vede až k nekromancii.
    9.) Nepřátelství k rozumu – z rozporu mezi konzervativním „učením“ a rozumem vždy nakonec vzniká nepřátelství k rozumu, pronásledování vědců, zakazování a ničení knih, zatajování objevů.

    Víru v křesťanského Boha či vzývání Krista považuji za specifické druhy nekromancie, proto je nepopisuji samostatně.

  3. Doctor Subtilis

    Arkande,

    ani prachbídná úroveň vašeho vyjadřování nedokázala zakrýt amatérismus, kterým se formulace vašich „závěrů“ vyznačují.

    Jen jednu ilustraci: „Gottlieb Fichte“, přesněji Johann Gottlieb Fichte, žádnou definici náboženství nevypracoval (proboha, to se dokonce dozvíme i na anglické a německé wikipedii). To, co jste ve vašem „příspěvku“ uvedl jako Fichtovu domnělou definici náboženství, pochází z publikace Nástin religionistiky od autorů Hellera a Mrázka (Kalich, 2004, s. 18).
    Vaše reakce na domnělou Fichtovu definici má navíc lehce absurdní nádech, když vezmeme v úvahu, že Fichte byl „odejit“ z jenské univerzity pro své ateistické názory (které několikrát pracně vysvětloval a svébytně vyvracel, srov.: http://www.zeno.org/Philosophie/M/Fichte,+Johann+Gottlieb/Appellation+an+das+Publicum+%C3%BCber+die+%5B…%5D+ihm+beigemessenen+atheistischen+Aeusserungen).

    Krátce: pokud chcete argumentovat proti náboženství na úrovni, kterou jste předvedl ve svém „článku“, tak bůh s vámi.

  4. Pig Bang

    Nabozenstvi je software, ktery se kopiruje, mutuje a prirozenym vyberem adaptuje. Byl, a mozna jeste je, vhodny k preziti spolecnosti hominidu, kteri maji nekterou z jeho verzi nainstalovanou.
    ———————————————————————————-
    v 1.0: ochrana pred utopenim pomoci viry ve vodniky. Ti, kteri maji tuto verzi nainstalovanou, se spise neutopi a nakopiruji tento program do svych deti.
    v 1.1: zavedena sitova komunikace. Spolecna vira ve vodnika je predavana na ostatni cleny spolecnosti.
    v 1.2: Software se stava operacnim systemem. Jsou zavedeny hry. Spolecna vira a ritualy, sjednocuje spolecnost stejne jako spolecenske hry nebo chozeni do hospody. Upevnuje spolecenske vazby umoznuje urcovani pravidel souziti.
    ——————————————-
    v 2.0: Predhod do rezimu client – server. Beta verze. Centralizuje autoritu ve velke spolecnosti. Programatory a clienty jsou lidsti bohove (je jich mnoho a soupericich – z velke casti open source pro vhodne narozene). Zbytek spolecnosti je server.
    v 2.1: Zavedeni cloudu nadprirozenych bohu. Autoritativnim centrem je pozemni personal mocnejsich a nesmrtelnych bohu. (u pozemniho personalu dochazi k predani autority z generace na generaci). Pocet bohu se snizuje. Vetsinou fyzickou likvidaci serveru.
    —————————————–
    v 3.0: Implementace posmrtne odmeny a trestu za poslusnost/neposlusnost serveru. Nastavuje server tak, aby makal a neremcal po celou dobu sve zivotnosti. (dle Spanelskych klerofasistu, udela z lidi voly, kteri tahnou). Program se stava vedle ekonomiky a armady jednim ze tri nosnych piliru internetu.
    ——————————————-
    v 4.0: zavedeni pametovych medii (pisma): zpresneni mezigeneracniho predavani programu a dat. (vyzaduje cteci nebo poslouchaci jednotku). Vyrazne rozsiruje sit, jejiz vzdalenejsi uzly drive mivaly tendenci se s casem vzajemne stale vice odlisovat, az se obcas nestacili divit.
    ——————————————-
    v 5.0: Zavedeni interpretace. Umoznuje libovolnou transformaci puvodni informace a nasazeni vlastnich potreb a novych poznatku na neaktualni soubor dat. Nekdy se pise transformacni tabulka – napr katechismus.
    v 5.1: Vyladena Eisegeze (mnohdy nazyvana exegeze) dokaze nasadit realitu na puvodni tvrzeni jako kondom na kaktus
    ——————————————-
    v 6.0: Uctivani media (souboru dat), ktere se zasadne necte. (odpada potreba cteci jednotky, zbyva jen poslouchaci)
    ——————————————–
    v 7.0: Odpada potreba jak cteci tak poslouchaci jednotky. Spoleha se na vlastni bujnou fantazii. Vyladena schopnost uhybat racionalnim argumentum, logice, vysledkum experimentalniho pozorovani, faktum. Podoba se prechodu do hibernace. Vyzaduje vypnuti vetsiny smyslu, zastrceni procesoru do pisku, a naproste podlehnuti vlastnim hormonalnim bourim pri detinskych predstavach. Mnohdy pomaha nezvladatelna touha po vecnem blahobytu nebo strach z vecneho trestu.
    ——————————————–
    v 8.0: Nuti jednotlivce, kteri ji maji nainstalovanou k politicke angazovanosti.
    ——————————————–

  5. Standa

    Náboženství je složitý společenský a kulturní jev. Přesná definice by musela zahrnovat svévolné jednání velkého množství lidí a něco takového jednoznačně definovat půjde těžko. Lze kritizovat konkrétní jednání. K čemu by vlastně měla sloužit taková všezahrnující definice?

  6. Petr TomekPetr Tomek

    Definovat ho jako software je zajímavá možnost, pak bychom ovšem měli tvrdit, že je to evoluční software, protože ty sekty které učily že je lepší zemřít hned po narození a učily malé děti milovat vodníky a vrhat se naproti žralokům, většinou prostě vyhynuly.
    Náboženství nevzniklo jako ochrana, ale to které shodou okolností jako ochrana před něčím fungovalo mělo lepší šance.

  7. fes50

    Problém je v českém slově náboženství, které obsahuje ono „boha“. Buddhismus pak ovšem není náboženství, není jím ani taoismus atd.
    Taková religiozita mi připadá lepčejčí.

  8. Antitheista

    Náboženství je klam, ale hlavně i sebeklam! Nemůžeme si myslet, že vypočítaví lidé prostě jen tak podvedli ty hlupáky a nasadili jim parohy! Je to tak, že lidé hlavně klamaly sami sebe (a tím i druhé – což může být evolučně výhodné, sebelež znamená, že lépe lžeme i druhým)! Je to reakce na strach ze smrti, který skutečně cítí pouze člověk. zvíře jen v přímého ohrožení a nepřímo, je to spíše útěk před bolestí, snaha přežít a rozmnožit se, zbytečně neriskovat. Ale člověk tam má ten strach celoživotní, uvědomuje si tu marnost světa a vyrovnává se tím pomocí náboženství – ostatně Budha sice o bohu nemluvil, ale je jasné, že karmu někdo stvořit musel, tak složitej morální vesmírnej řád nezvnikne náhodou, jako třeba život – postupně, tohle nepřímo vyzývá k existenci boha! A nakonec si z budhismu také lidé udělali šarlatánské náboženství se spoustou různých polobohů a bohů,…

  9. Pig Bang

    Petre, jasne i mezi nabozenstvimi pravidelne vznikaji vyvojove vetve ala blboun nejapny, ktery proste zkonci pri prvni zmene prostredi. Nebo taky rychle mutace se sebevrazednymi sklony, ktere nejsou schopny reprodukce a umiraji.

    Na druhou stranu vznikaji i takove zvlastni organismy, jako napr katolicka verze nabozenstvi, ktera vypada jako fosilie, ale pritom je to argumentacni princezna kolobezka, ktera navic mutuje jako ve Springfieldskem radioaktivnim rybnicku. Me nejvice pripada jako mimozemstan z hororu The thing, ktery si bere geneticky fond ze vsech nabozenstvi, ktery v minulosti sezral.

  10. Pig Bang

    Jinak jeste k pojmu definice obecne…… Definovat lze cokoli a jakkoli. Tedy i nabozenstvi jako prvomajovy pruvod. Problem je se snahou o spojeni definovaneho pojmu, jeho subjektivne zaziteho chapani, a nejakeho realneho fenomenu. Ten totiz definovat nelze, ten proste je. Muzeme ho jen nejak nazvat, popsat a ohranicit.

    To nam ale nebrani pouzit jakakoli z vyse uvedenych definic a v jejim ramci diskutovat a snazit se najit ji odpovidajici realny fenomen. Napr definice nabozenstvi vazana na viru v bohy nezahrnuje budhismus. Slus. Definice pana Gottlieba Fichta odpovida daleko spis vede (az na to neurcite slovo posveceny), odpovida i necim zazitym predstavam, ale rozhodne ne tomu fenomenu, kde panove s pozlacenyma cepicema kydaji mlhu o jsoucnech, ktera nikdy na nic zadnou odpoved nedala.

  11. Petr TomekPetr Tomek

    Ona zase katolická církev tak zázračná není, její výdaje na propagandu začínají dosahovat za meze udržitelnosti a i před tím byl její způsob přežívání postavený na tom že brala peníze od vladařů (kteří je vzali poddaným), za ně si udělala svoje živobytí (a propagandu) a dala zabít všechny kdo byli proti ní. Teď jí vládci tolik peněz nedávají (kromě TOP09 a ODS), věřících je pořád méně a nevěřící už zabíjet nesmí (ne oficiálně).

    Poznámka: Jestli mi tu bude někdo argumentovat světským ramenem, tak ho zahluším, protože je ve vztahu s ŘKC asi jako nájemný zabiják k zákazníkovi.

  12. Petr TomekPetr Tomek

    Ono se také dost liší moderní náboženství, které má asi 200 let historie, od těch ostatních. Já proto nedefinuji náboženství jako něco s bohy ale jako konfesi, která umožňuje víru v boha(y).

  13. Arkande

    @Doctor Subtilis … Vy jste mne drahý pane skutečně rozesmál 🙂

    Definice náboženství od Geertze, nemá nic společného s jeho vyznáním. Ve článku se nezabývám tím zda je katolík, muslim nebo ateista. Ale tím co o náboženství řekl…

    Článek je psán pro normálního, běžného člověka a nebyl psán jako bakalářská či doktorská práce (což Vám snad došlo), byl psán tak aby podnítil myšlení ostatních a abychom narozdíl od religionistů dokázali přijít s nějakou definicí náboženství. Protože jak jistě víte, religionistům se to zatím nepodařilo.

    Doctor Subtilis: pokud chcete argumentovat proti náboženství na úrovni, kterou jste předvedl ve svém „článku“, tak bůh s vámi.

    Arkande:Já, že chci argumentovat proti náboženství, kde? Napsal jsem jen jeho definice a přidal komentář zda se mi líbí či ne, případně kde pokulhávají. Na někoho kdo se tady ohání „inteligencí“ máte solidní problémy vyvodit reálné závěry.

    Takže doktore, jakkékoliv přípomínky k tématu, tedy DEFINICE NÁBOŽENSTVÍ, např. z vašeho úhlu pohledu, budou vřele vítany.

    Nepouštějete se ale prosím do kravin typu: Geertz byl ateista, hahaha. Váš článek nedosahuje odobrné úrovně hahaha.

  14. Arkande

    @Standa: Definice náboženství je k ničemu ale taky ke všemu. To je na ní parádní :-).

    Tento článek spíše reaguje na jeden komentář který tvrdil, že KOMUNISMUS je NÁBOŽENSTVÍ. Proto jsem se rozhodnul ukázat jaké jsou definice náboženství a že buď je tedy náboženstvím všechno(protože jde o abstraktní pojem zahrnující společenské, kultůrní atd. činnosti), nebo jim není nic(V tom případě je religionistika k ničemu a může ji nahradit sociologie,politologie atd).

    Ber to jako intelektuální cvičení pro lepší pochopení pojmu který stojí před námi a který ,jako ateisté, často kritizujeme.

  15. Arkande

    @ Petr Tomek: To je dobrý souhrn, problém je, že by mohl sedět vlastně na skoro všechno. Např. na Stát. Rozšiřování hranic, agresivní výboje, vlastní pravidla, tlak na jednotlivce, manipulace s davem atd.

    Proto píši, že je obtížné nějak neutrálně definovat náboženství.
    Já jsem zatím přišel ke třem způsobům jak definovat náboženství.

    1.Empirické poznání (rituály)
    2.Filozofie (myšlení či texty)
    3.Posvátno

    S tím, že mohou vyjít z přesně definovaného náboženství (třeba Islámu) a na jeho základě obsáhnout všechny ostatní.(To se ale ukázalo nedostatečným)

    Nebo jsem zkusil využít jednoho jedinného kritéria a to „Posvátna.“ (Také to není efektivní vzhledem k subjektivnímu pojetí: co je a co není „Posvátno“)

    Obě metody jsou ,jak jsem byl upozorněn, součástí hermeneutického kruhu. Takže jsme vlastně tam kde jsme začali 🙂 jen o pár informací bohatší…

  16. Arkande

    @Pig Bang: Tak to je opravdu dobré 🙂 Náboženství jako software.

  17. fes50

    Petr Tomek: sice „věřících je pořád méně“, a takřka ve stejné úměře přibývá duchovních.
    A církve jsou u nás placeny podle počtu duchovních, nikoliv podle počtu věřících.

    Standa: Komunismus a náboženství jsou obé ideologie, proto mají mnoho společných rysů.
    On i komunismus má vizi ráje a bludné výklady světa, který se musí věřit a má také své nedotknutelné proroky, velmi podobně nakládá s lidmi a velmi podobně potírá nevěrce.

  18. Standa

    fes50: Jo, určitě by to tak šlo definovat.

    Nemusíme chodit ani až ke komunismu. I kapitalismus má ve svém středu určitou představu, které mnozí věří. Neviditelná ruka trhu. Nikdo ji nikdy neviděl. Neopodstatněná víra, že je všemocná, všechno zařídí, všechno vyřeší a pokud se snad zmýlí, nejde o chybu. (Cesty boží jsou nevyzpytatelné). I tato ideologie má své nedotknutelné proroky. Často, kdo tvrdí něco jiného je vyvrhel, komouš. Přitom jde také o blud, přílišné zjednodušení složitého jednání lidských společenství. Při dostatečně široké definici by do náboženství krásně určitě spadl komunismus i s kapitalismem. 🙂

  19. Standa

    Ano, při dostatečně široké definici by do náboženství krásně spadl komunismus s kapitalismem i s ateismem. 😉

  20. Standa

    Jeden z možných rozdílů mezi náboženskými a nenáboženskými ideologiemi:

    Nenáboženské ideologie alespoň mají v základu nějakou racionální myšlenku, která je následně idealizována, ideologizována. Naproti tomu náboženské ideologie takřka bosýma nohama na nesmyslech přímo stojí. 🙂

  21. Arkande

    @Standa

    Tak to je zatím nejlepší argument 🙂

  22. Petr TomekPetr Tomek

    @Arkande:
    Poznámka k „filozofii“ – tohle slovo dnes už nemá obsah, ale původně vzniklo jako opozice proti náboženství. Měla to být rozumová cesta k moudrosti, proti cestě extatického vytržení, kterou nabízelo náboženství (tehdejší mysteria). Proto se označuje jako „matka věd“. Vzhledem k tomu, že za filosofy je dnes považováno také dost lidí o jejichž zdravém rozumu lze s úspěchem pochybovat (např. Jiří Fuchs, ač vzdělaný rozhodně je), používám občas nenápadnou hříčku filosofové a filozofové.
    První je do slova „sofia“ – moudrost, tedy milovníci moudrosti. Druhý je od slova „zofos“ – temnota, tedy milovníci temnoty. A skutečně jedni svými řečmi objasňují, zatímco druzí spíše zatemňují.

  23. Mufi

    A co tohle – částečně moje definice, častečně z diderota.

    Náboženství je souborem teoretických ideí a názorů na svět kolem nás, rituálních praktik a životních filozofií jsoucna člověka, vztahujících se k subjektivní trancendentní zkušenosti.

  24. Antitheista

    Náboženství je soubor neprověřených či neprověřitelných idejí/spekulací (na rozdíl od vědy, která své ideje prověřuje a testuje), které se vztahují k něčemu, co samo není dobře definované – k „transcendentnu“ 😀

  25. Pingback: Jídlo – kultovní záležitost | slavík a vanilka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *