Nicholas Epley: Vím přesně co si myslí Bůh

Autor | 28.11. 2012
Iva Pekárková

Iva Pekárková

Iva Pekárková dnes na svém blogu uvažuje nad velmi zajímavým výzkumem profesora Epleyho z Chicagské university. Pan profesor zkoumal, jaké oblasti se rozsvítí na MRi skanu mozku, když se člověk zeptáme, co si o určité věci myslí ono, „průměrný američan“ nebo Bůh. A výsledky byly překvapující:

Pak zjistil pozoruhodnou věc: když subjekty přemýšlely o svém vlastním názoru, rozsvítily se jim v mozku naprosto stejné oblasti, jaké se rozsvítily, když se zamyslely nad názorem Božím. Naproti tomu, jakmile začaly uvažovat, co si asi tak myslí průměrný Američan, rozsvítily se oblasti zcela jiné – evidentně se žádný z nich za průměrného Američana nepovažoval. Fungovalo to úplně stejně u všech sedmnácti počátečních subjektů, které pan Epley napojil na fMRI.

To samozřejmě poskytuje velký prostor k úvahám o tom, co si vlastně Bůh skutečně myslí 🙂 Odpovídá to také pozorování, že se náboženství podobá rorschachově testu.

53 thoughts on “Nicholas Epley: Vím přesně co si myslí Bůh

  1. Josef

    No, myslím, že to je přehnané.
    Katolická církev přeci svými rozhodnutími zavazuje i nebesa, tzn. Bůh si myslí to, co chce církev, resp. co odhlasuje klér nebo co vyhlásí papež. Což je zcela logické, neboť jiný Bůh, než ten církví vymyšlený, ve skutečnosti neexistuje.

  2. Josef

    Vy se tomu hoši smějete, ale ve jménu a pod záštitou této stupidity se už 1600 let znásilňují a vraždí lidé. A to s žehnající pravicí a s úsměvem na pokřivených rtech .

  3. Borius

    Myslím, že ty výsledky by neměly být nikterak překvapující či udivující. A sice proto, že každý zdravě uvažující člověk je přesvědčen, že právě on má ty nejsprávnější názory. Neboli, jeho názor a názor, který považuje za správný, budou vždy identické. Pro věřícího člověka je pochopitelně „Boží názor“ a ten nejsprávnější jedno a totéž. Minimálně u každého spirituálního člověka, který není příliš ovlivněn negativním aspektem některé ideologie (církevní, politické či jiné). Tedy žádný div, že testy ukázaly takové výsledky, žádnou záhadu za tím netřeba hledat 🙂

  4. Antitheista

    No zmanená to především, že boží názor je pouze názor dotyčného člověka a že bůh je pouze v jeho mozku 😀 😀 😀

  5. Josef

    Borius:“ každý zdravě uvažující člověk je přesvědčen, že právě on má ty nejsprávnější názory.“

    Proč si to myslíte?
    Mám za to, že platí pravý opak: zdravě uvažující člověk ví, že se může ve svých názorech plést.
    Myslet si, že právě já mám „ty nejsprávnější názory“ je podle mne znakem chorobné mysli.

  6. Petr TomekPetr Tomek

    Josef
    Mám za to, že platí pravý opak: zdravě uvažující člověk ví, že se může ve svých názorech plést.
    Myslet si, že právě já mám „ty nejsprávnější názory“ je podle mne znakem chorobné mysli.

    Petr Tomek
    Nebral bych to zase tak tragicky, normální člověk samozřejmě žije v sebeklamu. Třeba toho že něco ví lépe, že jedná správně. Spoustě normálních ba i velmi inteligentních lidí se stává, že se na nějakém názoru „zaseknou“. Spíš mi připadá špatné, když nějaké učení říká, že je to tak dobře. Ono totiž přiznat že něco nevím nebo že něco co jsem dělal s nejlepším přesvědčením je špatné, může člověku připadat ponižující (a mezi pitomci tomu tak i bývá). Je to přirozený stav, ale nežádoucí,tak bychom se měli spíš učit tenhle stav překonávat a děkovat lidem kteří se v diskusi nevytahují a umějí upozornit čověka na jeho omyl.

  7. Borius

    Josef
    „Mám za to, že platí pravý opak: zdravě uvažující člověk ví, že se může ve svých názorech plést.
    Myslet si, že právě já mám „ty nejsprávnější názory“ je podle mne znakem chorobné mysli.“

    Borius:
    Jistě, každý člověk je omylný. Proto by měl být schopen přehodnotit svůj názor, jakmile by poznal, že se mýlil. O tom tu nikdo nepochybuje. Avšak, přesto je v lidské přirozenosti – a jinak to ani nejde – že důvěřuje spíše svým názorům a postojům, svému rozumu, svým smyslům. Neznám žádného člověka, který by považoval své názory za mylné a přesto (sic!) by je zastával. Právě v takovémto případě by se jednalo o znak chorobné mysli.
    Každý se přece snaží co nejvíce přiblížit spíše „správnému“ názoru nežli názoru „průměrného Američana“, jak také prokázal ten test.

  8. Josef

    Tak já nejsem „přesvědčen, že právě já mám ty nejsprávnější názory“.
    Podle vás jsem chorobný, hm… Dobrá. Možná.

  9. Josef

    Petr: „normální člověk samozřejmě žije v sebeklamu. “
    Co dále popisujete, je spíše už stavem víry, nikoliv jen názoru.
    Například já si připadám „normální“, a přitom nevím o tom, že žiji v nějakém sebeklamu.

  10. Borius

    Josef:
    „Tak já nejsem „přesvědčen, že právě já mám ty nejsprávnější názory“.
    Podle vás jsem chorobný, hm… Dobrá. Možná.“

    Borius:
    Pokud kdokoli zjistí, že se v nějakém stanovisku zmýlil, měl by podle toho to své stanovisko přece zkorigovat. Například pokud bych se domníval, že Země je plochá a pak bych došel novému zjištění, že tomu tak není, měl bych svůj názor tomu přizpůsobit, nikoli dál lpět na nesprávném stanovisku. Nedává mi smysl, abych nezměnil nesprávný názor za správný. To by měl přece udělat každý. Chybou by naoak bylo nepřiznat omyl a dále v něm setrvávat. A je zcela jedno, jakého oboru poznání se to týká.

  11. Antitheista

    Takže ste již ateista, Borie?

  12. Josef

    Borius: S tím (11:38) nijak nepolemizuji.
    Polemizuju s větou:
    „každý zdravě uvažující člověk je přesvědčen, že právě on má ty nejsprávnější názory. “
    Opakuji: podle mne je tento postoj naopak důsledkem nezdravého uvažování.

  13. Slávek

    Přidávám se k těm, co nejsou přesvědčeni o svých „nejsprávnějších“ názorech. Spíš naopak. Snažím se, abych byl schopen jakýkoliv svůj názor opustit nebo zkorigovat, pokud se objeví rozumné důvody. Někdy je to celkem těžký.

  14. Borius

    Antitheista:
    „Takže ste již ateista, Borie?“
    Borius:
    Z čeho tak usuzujete? Už je to hodně dlouho, co jsem býval ateistou.
    Ve skutečnosti se nehlásím ani k otodoxně chápanému náboženství ani k vyhraněnému ateismu, snažím se o určitý nadhled. Nezahazuji nic, co může nést nějaké hodnoty, ať už materiální nebo duchovní.

    Josef:
    Zkuste to uchopit takto: Proč usilujete o poznání? O vzdělávání? Proto, abyste získal kvalitnější základnu pro své názory. Snažíte se je mít lepší, nikoli horší. Sokratovi se přiřkl citát „Vím, že nic nevím.“ A přesto usiloval o lepší vzdělanost, učil, filosofoval, diskutoval, snažil se povznést ducha vědění na co nejlepší úroveň. Bezpochyby máte pravdu v tom, že mýlit se a chybovat je lidské, ale ty chyby by vždycky měly vést ke změně k lepšímu, vždycky by se z nich mělo vytěžit nějaké ponaučení, pro jednotlivého člověka, případně pro konkrétní společnost. To je motor evoluce, o lepší usilovat a z horšího se umět poučit.
    Pokud bude někdo rezignovat s tím, že se vždycky jenom mýlí, přestane se posouvat výš a ustrne.

  15. Borius

    Slávek:
    „Snažím se, abych byl schopen jakýkoliv svůj názor opustit nebo zkorigovat, pokud se objeví rozumné důvody. “
    Borius:
    To je určitě ten nejrozumnější postoj. Pokud poznám, že se mýlím, dokázat si ten omyl přiznat a přehodnotit vlastní názor. Nezůstat stát uprostřed chybné pozice. Někdy to může být těžké a vyžadovat to i jisté sebezapření. Ale za to úsilí to rozhodně stojí.

  16. Petr TomekPetr Tomek

    Josef: Například já si připadám „normální“, a přitom nevím o tom, že žiji v nějakém sebeklamu.

    Petr Tomek: Samozřejmě, když člověk pozná, že sám sebe obelhává, většinou už o jeden sebeklam přišel.

    Většina sebeklamů se vztahuje k nám samotným – to jak vypadáme, jak na ostatní působíme, jak dobrá stanoviska zastáváme, jakou jsme měli roli v nějaké události. Nechte vyprávět dva lidi stejný příběh a uvidíte jak se jejich verze budou lišit. Někdo se holt obelhává málo, někdo velmi málo a někdo hodně…

  17. protestant

    Josef:
    Bezpochyby máte pravdu v tom, že mýlit se a chybovat je lidské, ale ty chyby by vždycky měly vést ke změně k lepšímu,

    protestant:
    Jak se pozná to lepší?

  18. Antitheista

    Že žijete pravdivěji, bez předsudků a sebeklamu! že vaše představy o světě více odpovídají světu samotnému, že si uvědemujete jaký svět spíše je X jaký by měl být a nežijete v tom „měl být“!! Vy nábožní často zaměňujete svět jaký ho chcete za to, jaký by měl být – a to je špatně!

    Borius: že si neodpíráte ani duchovní ani materiální „pravdy“ – no, oni se dost vylučují, takže když vám nevadí žít v protikladu … 😀

  19. Antitheista

    Pardon oprava: vy nábožní často zaměňujete svět jak ho chcete aby byl za to, jaký spíše je !! Vy zaměňujete – jaký svět je a jaký by měl být! Vidíte svět příliš růžově (protože věříte že vše má smysl)! Já vidím, že spousta věcí je absurdních (utrpení, války,…) a tak se je snažim mírnit, protože žádný smysl nemají… nechci za každym „prdem“ viděl anděla strážnýho, spíš se snažit svět měnit tady a teď a nespoléhat na modlitbu či vyšší spravedlnost…

  20. Borius

    Antitheista:
    „že si neodpíráte ani duchovní ani materiální „pravdy“ – no, oni se dost vylučují, takže když vám nevadí žít v protikladu …“
    Borius:
    Oboje hodnoty (psal jsem hodnoty, výrazu pravdy nelze v tomto kontextu použít) v životě přijímám, samozřejmě. Materiální: bydlím, jím, oblékám se, zajišťuji rodinu apod. Duchovní: kultura, umění, víra, vzdělání apod. Obojích hodnot je zapotřebí. Myslete si třeba, že se navzájem vylučují, ale takový názor nesdílím. Upnout se jen na jeden aspekt života mi nepřijde nejvhodnější.

  21. protestant

    Antitheista (30.11. 2012 | 15:00) napsal:
    Já vidím, že spousta věcí je absurdních (utrpení, války,…) a tak se je snažim mírnit

    Pošlete pár odkazů jak vy osobně mírníte války a utrpení.

  22. Antitheista

    Kultura je nemateriální? Odkdy?? 😀 – Obrazy jsou nemateriální? Hudba je nemateriální (saxofon je nehmotnej??? a ten co na něj hraje?? a zvuk sám nejsou záchvěvy vzduchu a impulzi v uších a v mozku???)!!

    Protestant: posílám peníze na chudé děti a šířim svobodu slovem a perem (pero je někdy mocnější než meč…)

  23. protestant

    Borius ale nepíše o tom, že by kultura byla nemateriální. On píše že je duchovní. Ale to asi nevíte co znamená, že?

  24. Petr TomekPetr Tomek

    To Borius: Vaše představa materialismu je hodně primitivní. To nemyslím zle, jen je to opravdu materislismus filosofický naprosto omezený materialismem finančním. Tedy chápání principu hmoty jako fyzikálního základu existenece versus extrémní ochuzení prožívání na atributy majetku.

    Mimochodem víra zrovna ve smyslu toho druhého materialismu nematerialistická není – když se podíváte co slibuje, tak jsou to vesměs materiální požitky, naopak emotivní bere dost hákem.

  25. Borius

    Díky za upřesnění, Protestante, přesně tak.

    Antitheisto, můžete mít celý sklad plný saxofonů, ale budete mít jen nástroje schopné zvuku a nic víc. Aby to k něčemu bylo, potřebujete, aby nějaký skladatel zkomponoval nějakou skladbu. Až poté, co skloubíte produkty obou prací – dělníka, vyrábejícího saxofon (tedy manuální činnost) i skladatele skládajícího hudbu (tedy spirituální činnost), pak to má smysl, pak jsou ty saxofony skutečně k něčemu.
    Stejně tak s filmem. Nemůžete poukazovat jen na to, že film je materiál ve formě DVD. Nikoli, to DVD je pouze nosič. 🙂

  26. Borius

    Ano, Petře, to byl příklad ad absurdum. Pokud bychom přijímali pouze statky hmotné statky a odmítali veškeré duchovní, pak by to bylo přesně jak píšete.

    „Mimochodem víra zrovna ve smyslu toho druhého materialismu nematerialistická není – když se podíváte co slibuje, tak jsou to vesměs materiální požitky, naopak emotivní bere dost hákem.“
    S tímto už souhlasit nemohu. Teď ruku na srdce – že ani vy ve skutečnosti nevěříte tomu, že víra přináší především materiálního uspokojení? Chodí lidé do kostela proto, aby zbohatli? Rozhodně ne, to by lépe udělali, kdyby šli spíše do práce. Do kostela jdou spíše pro zcela jiné obohacení. (Ale možná jste měl na mysli jinou víru, něco na způsob evangelia prosperity nebo tak něco. Tam už by to mohlo být skutečně i diskutabilní.)

  27. Josef

    Borius:
    „Proč usilujete o poznání? O vzdělávání? Proto, abyste získal kvalitnější základnu pro své názory.“
    – V žádném případě. Poznání mě zajímá proto, že jsem zvědavý jak opice. Nikoliv pro mé názory.
    Nejsem přesvědčen, že „právě já mám ty nejsprávnější názory“, jsem si velice dobře vědom jejich chatrnosti, ba dokonce se snažím názory nemít.
    V žádném případě si ale nemyslím, že „každý zdravě uvažující člověk je přesvědčen, že právě on má ty nejsprávnější názory.“
    Podle mé zkušenosti – nikoliv názoru ale zkušenosti – právě takto přesvědčený člověk není zdravě uvažující.

    Protestant:
    To jsem nepsal já, nemohu vám tedy odpovědět.

  28. Borius

    Josef:
    „Nejsem přesvědčen, že „právě já mám ty nejsprávnější názory“, jsem si velice dobře vědom jejich chatrnosti, ba dokonce se snažím názory nemít.“

    Pokud se snažíte žádné názory nemít, jenom proto, že byste se snad mohl mýlit, to mi přijde docela smutné, submisivní. 🙁 Ale alespoň už rozumím tomu, že se za své názory nechcete postavit.
    V tom se patrně neshodneme. Já se naopak snažím názory mít a vytvářet si je, právě z opačného důvodu: Abych se vyvaroval různých chyb a kopanců (které děláme všichni) a dopouštěl se jich pokud možno co nejméně. Osobně bych se asi těžko spokojil s tím, aby za mne všechno rozhodovali druzí. Nehledě na to, že bych si musel najít takovou práci, kde by po mne nikdo žádné názory a odpovědnost nepožadoval.

  29. Josef

    Boriusi, proč má koho zajímat, co vám připadá smutné, třebaže tomu nerozumíte? Za jaké názory že se nechci postavit? Co mi to vkládáte za nepravdivé záměry? Neustále tu přeci jasně opakuji svůj jednoznačný názor na vaši tezi, že

    „každý zdravě uvažující člověk je přesvědčen, že právě on má ty nejsprávnější názory. “

    Opakuji: podle mne je tento postoj naopak důsledkem nezdravého uvažování. Jste to naopak vy, kdo tu neustále kličkuje kolem a kroutí se jako had.

  30. Borius

    Josefe, já si stále myslím, že člověk by měl usilovat o správný názor, upravovat jej a vylepšovat na základě nových poznatků a zkušeností, jak postupně přibývají. Podobně jako sportovec by se neměl spokojit s tím, že zaběhl za takový a takový čas a lepší už to nejspíš nebude. Nebo malíř, který namaloval krásný obraz a o lepší se už raději nepokusí. Proč se nepokusit o lepší? To je můj názor, který považuji za správný. (Vy jej třeba považujte za „důsledek nezdravého uvažování“;-)
    Každý řešíme denně tisíce situací, v nichž se ocitáme, na základě osobních názorů. Vlastně každé rozhodnutí se opírá o názor, bez něj nelze učinit jakékoli rozhodnutí. Raději zde (pro jistotu) ocituji shrnutí z Wikipedie, co je názor:
    „Jedná se fakticky o myšlenkový útvar různého obsahu: náhled, pohled, mínění, přesvědčení, bezprostřední poznání, osobní zkušenost.“
    To vše přece stojí za neustálé rozvíjení. (To je opět názor, který považuji za správný.)
    Ale ponechme si každý svůj vlastní pohled, další diskuze by už stejně nikam nevedla.

  31. Josef

    Boriusi, Vy ale mi vkládáte do úst své věty. Já jsem nikde nenapsal, že považuji za důsledek nezdravého uvažování, když člověk usiluje o správný názor.
    Podle mne je důsledek nezdravého uvažování tento přístup:
    „každý zdravě uvažující člověk je přesvědčen, že právě on má ty nejsprávnější názory. “ Což je vaše, nikoliv má teze.
    Čili opět se kroutíte a kličkujete.

  32. Petr TomekPetr Tomek

    Borius:
    Teď ruku na srdce – že ani vy ve skutečnosti nevěříte tomu, že víra přináší především materiálního uspokojení? Chodí lidé do kostela proto, aby zbohatli? Rozhodně ne, to by lépe udělali, kdyby šli spíše do práce. Do kostela jdou spíše pro zcela jiné obohacení.

    Petr Tomek:
    Nevím, jestli bych to označil jako „obohacení“ (pokud ovšem neoznačíme jako kulturní obohacení i koncert Michala Davida :-). Lidé chodí do kostela především pro pocit, že jsou ostatním lidem (nevěřícím) nadřazeni a že na nich Bohu záleží. Také tam chodí z podvědomého strachu že se nějak provinili proti víře a svou účastí to trochu „smažou“. Uklidnit špatné svědomí je určitě úleva, ale jen asi taková jako když si náruživý kuřák o přestávce v divadle může vyběhnout ven si zapálit.
    Náboženství je prostě skvělý lék na trauma, které samo způsobuje. Ale podstata toho mechanismu je velmi fyzická – špatné věci Bůh potrestá, dobré věci odmění. První budou poslední poslední budou první. Problém samozřejmě je ve výkladu toho co je „špatné“ a co je „dobré“. Když můžete mít hřích i z používání kondomu s vlastní manželkou, tak se trauma vyrábí dost snadno.

  33. Antitheista

    Saxofon je materiální a ten co na něj hraje taky… Foukání do něj taky a záchvěvy zvuku taky! Impulzi v uších a v mozku taky! Skládání je paměť (musel se učit noty – zrakem a sluchem) + kreativní část – také mozek a jeho kombinační schopnosti… kde je to nemateriálno ?? 😀

  34. Antitheista

    Protestant: já vídím dualismus jako nesmyslný koncept, jelikož vidím, že chemické látky působí na mou „nehmotnou duši“ ! Z piva se mi točí duše… příčina-následek! Žádná nehmotná duše neni…

  35. Josef

    Pivo je taky ten největší duchovní statek, na který lidstvo přšlo!

  36. Borius

    Petr:
    »Nevím, jestli bych to označil jako „obohacení“ (pokud ovšem neoznačíme jako kulturní obohacení i koncert Michala Davida 🙂 . Lidé chodí do kostela především pro pocit, že jsou ostatním lidem (nevěřícím) nadřazeni a že na nich Bohu záleží.«
    Borius:
    Osobní preference bych nepodceňoval. Jedna kamarádka byla na koncertě zrovna zmiňovaného Michala Davida a prý tam bylo docela narváno. Takže každého může obohatit něco trochu jiného (jiný zpěvák, jiná filosofie, jiné koníčky…). Právě ta diferencovanost skýtá možnost kulturního bohatství. Lépe je mnoho zpěváků než dva, lépe je více politických stran než jedna jediná, lepší je koexistence více vyznání (plus možnost bez vyznání) než jediná víra či pouze ateismus, lepší je více názorových proudů než cenzura atd. Bohatství kutlury je v různorodosti. Ti co pamatují opak, jistě potvrdí.
    Jinak, nejsem si vůbec jist, že by věřící chodili do kostela pro pocit nadřazenosti. Ostatně nebude nic snažšího, než se některého katolíka na to zeptat, proč chodí do kostela. Mám takové 3–4 tipy, ale důvod nadřazenosti mezi nimi není. Byl bych velmi překvapen.

    „Jo a zkuste si někdy přebrat, za co se lidé vlastně modlí.“
    Myslím, že za všechno, o co usilují a co je v souladu s jejich vírou. Nejspíš je v tom celý balík osobních přání a tužeb. Zdraví, pokoj, porozumnění, ale jistě i třináctý plat, módní halenka, dobrá večeře…

  37. Petr TomekPetr Tomek

    To Borius:Nevěřím, že by si to zrovna třeba katolíci běžně přiznávali. Možná někdo takový existuje, ale většina lidí by to samozřejmě neřekla.
    Zkuste si takový test, ne z paměti, ale když budete na mši. Všimněte si co katolíci nebo prostě kněží (nevím jaké je vaše vyznání) co uvádějí jako to, co člověku dává křesťanská víra (a co tedy nevěřící nemají). Já mám zkušenost s prapodivnými prohlášeními o etice, morálce, manželství, prožitcích, citech, altruismu, sobectví, primitivním materialismu (ve smyslu zaměření na majetek). Jednou jsem byl na nějaké mši se známými a bylo mi až na zvracení z toho co bych podle kázání měl být. Opravdu dost divná řeč – normálně bych řekl že to byla černá propaganda. Ale zvláštní je, že si to ti moji známí ani neuvědomili, dokonce se to tehdy snažili otočit, jako že to náboženství nabízí. Nevím, proč bych měl být majetnický amorální sobec neschopný emocí jen proto, že nevěřím zrovna na tohohle boha.

  38. Borius

    To Petr:
    Nemám žádné konkrétní vyznání, do žádné škatulky se nevejdu, Snažím se k věcem přistupovat z vlastního pohledu, tedy bez někým narýsovaných předsudků, bez předpřipravených dogmat (včetně některých křesťanských, třebaže vyznávám křesťanské hodnoty). Proto odmítám kohokoli hodnotit podle jeho vyznání. Už dávno jsem zjistil, že víra není zárukou pozitivního či negativního směrování člověka. Pravda, může člověka změnit k lepšímu, ale také nemusí. Také si jsem vědom toho, že je i mnoho ateistů, kteří mají svou vlastní spiritualitu, kteří svým přístupem k životu a svou etikou překračují mnohé věřící (myslím obecně, nejen křesťany).
    Víte Petře, on je problém v tom, že v očích mnoha věřících jsou ateisté ti, kteří ve skutečnosti nemají žádnou víru a tedy nevzniká ani žádný prostor pro příklon k spravedlnosti, morálce, porozumnění, solidaritě apod. Jenže oba (předpokládám) víme, že tomu tak vůbec není. Věci nejsou zdaleka tak černobílé.

    Na bohoslužby takřka nechodím (letos jsem ještě nebyl), takže ten test provést bezprostředně nemohu. Ovšem Vánoce se blíží a vzhledem k tomu, že jde o kesťanské svátky, křesťanští duchovní se budou vyjadřovat i v médiích – budu moct ten test provést. 🙂

  39. Colombo

    Ano, strojení stromečku je TÁK křesťanské.

  40. Josef

    Vánoce jsou mocensky uzurpovaná původně „pohanská“ oslava.
    Jejich prvořadým cílem bylo – jak u dalších křesťanských svátků – zničit svobodné náboženské myšlení a cítění a nahradit je unifikovaným a násilně vnuceným způsobem trpného přijímání příkazů.

    To bude dobré mít na mysli, pokud náhodou o Vánocích zaslechneme ve sdělovacích projevy křesťanských koryfejů, jejichž političtí nohsledi jim právě darovali ze společných peněz obyvatel této země cca 200 miliard korun, aniž by se na to lidí zeptali, a s čímž 90 procent národa nesouhlasí. Jistě budou mluvit o pokoře, tichosti, skromnosti a pravdě.

  41. Borius

    Znám rodinu, která se od všeho křesťanského distancuje, u nich vánoční stromeček nenaleznete. Jejich dítě zná vánoce jenom z vyprávění svých vrstevníků, kde tradiční křesťanské svátky nezavrhují.

  42. Josef

    Proboha stromeček není křesťanský!!! Ach jo…

    Stromeček je jedním z důkazů křesťanského znásilnění jakékoliv nekřesťanské víry.

  43. Borius

    Vánoční stromeček je již dlouho nedílnou součástí Vánoc, jedním z nejpodstatnějších vánočních symbolů. Již od 17. století (ačkoli první zmínky pocházejí už z roku 1517), u nás v Čechách od začátku 19 století. Vánoce beze stromku (byť i umělého) – to není jaksi ono…

  44. Josef

    To s tím ale přeci vůbec nesouvisí… Stromek není křesťanský symbol.

  45. Borius

    Symbol Vánoc to je. Čeho jiného by se měl vánoční stromek týkat, než Vánoc? Pokud by se zdobil na začátku prázdnin, byl by symbolem prázdnin. Když se zdobí o Vánocích, je symbolem Vánoc. Jaký jiný smysl mu přiřazovat?

  46. Josef

    Stromeček symbol Vánoc je, ale nikoliv křesťanský. Vánoce byli původně oslavy zimního slunovratu. Narození Ježíše je na ně naroubováno zcela uměle, vánoce (slunovrat) se nevztahují k ničemu skutečně křesťanskému, o datu narození Ježíše se neví vůbec nic (ani rok – počátek letopočtu je křesťanský blud). Uzurpování oslav slunovratu bylo snahou o zničení pohanského svátku a nahrazení novým.

    Podle většinových názorů obyčej vánočních stromků sahá do doby předkřesťanské. Někteří se odvolávají na bájesloví skandinávské. Dále germánské kmeny prý tak kdysi o zimním slunovratu uctívaly boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce. Viz např. zde: http://vanocnistromecek.wz.cz/

    Pokud je někdo antikřesťan, i tak klidně může slavit Vánoce.

  47. protestant

    Co brání ateistům neslavit Vánoce, či případně slavit zimní slunovrat?
    Připomínám, že letos je slunovrat 21.12.2012.

  48. Antitheista

    Já slavim hlavně silvestr a pak svoje narozky… 😀 – na Ježíše neni čas 😀

  49. Čestmír Berka

    Můžem slavit Festivus:http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/stvou-vas-v-usa-komercni-vanoce-slavte-festivus_152746.html

    Stejně jako Vánoce i Festivus se skládá z řady zvyků. Někdy nezapřou inspiraci nenáviděným komerčním protějškem. Příznivci Festivusu tak například své příbytky místo vánočního stromečku zdobí hliníkovou tyčí, která v žádném případě není zdobená. Festivus rovněž není prost slavnostní večeře, ale tou podobnost mezi oběma svátky končí.

    Během večeře je totiž čas „ventilování křivd“, kdy si členové rodiny a další spolustolovníci vzájemně dávají najevo, čím se jich v uplynulém roce nejvíce dotkli. Zlatým hřebem večera jsou pak „skutky síly“, kdy hostitel vyzve jednoho z účastníků oslavy k zápasu, který skončí, až když je vyzyvatel na lopatkách.

    Teda já neslavím ani Festivus..neslavím nic..narozeniny, jmeniny, Silvestr.. díky tomu jsem v práci oblíben- neperu se s ostatními o volno na tyto dny a i ve dnech, kdy jsou mnozí opilí, zůstávám střízliv a připraven 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *