Ateismus a politika

Autor | 05.02. 2013
Hrad Bouzov, o který se německý řád dlouhodobě pře se státem.

Hrad Bouzov, o který se německý řád dlouhodobě pře se státem.

V reakcích na náš předchozí článek o souvislostech ateismu a prezidentských voleb, se objevily komentáře odmítající jakékoliv spojení ateismu a politiky. S komentáři souhlasím v tom, že bychom se jako sdružení ateistů měli vyvarovat prvoplánové politické agitky, nebo dokonce orientace jen na určitou část politické scény. Jasně pravicová nebo levicová orientace by nás mohla jen rozeštvat proti sobě. Mezi ateisty se vyskytují lidé mnoha životních osudů, preferencí a zkušeností, které ústí v podporu různých stran, osob a světových názorů.

S čím ale bytostně nesouhlasím je názor, že bychom se politice měli vyhýbat. Už jenom fakt, že máme potřebu se sdružovat znamená, že chceme být slyšet a chceme něco změnit. A to v demokratické společnosti nejde jinak než skrz politiku. V ideálním případě vezmeme svůj názor, svůj cíl, veřejně jej deklarujeme a pokusíme se uspět v demokratických volbách. Jestliže máme názor jen na určitý aspekt veřejného života a nechceme k němu uměle roubovat další programové body, potom je naprosto legitimní snaha hledat spojence všude, kde je můžeme najít a tedy i v politice.

Byl-li zvolen prezident, který se veřejně deklaruje jako ateista a který v této jediné otázce, která nás spojuje zastává naše stanovisko, potom je naprosto přirozené na tuto záležitost upozornit a analyzovat možnosti, které nám z tohoto vývoje vyvstaly. Podle mého názoru by bylo dokonce naprosto v pořádku, pokud bychom tuto partikulární analýzu provedli před volbami a než až po nich. Tomuto jsme se sice vyhnuli kvůli emocionálně vyhrocené předvolební kampani, ale do budoucna bychom to rozhodně neměli vylučovat.

Politické rozhodování je mnohorozměrná záležitost. S málokterým politikem nebo stranou se ztotožníme na sto procent a potom je již na nás, jakou váhu přiřkneme jednotlivým kritériím. Pro někoho je sekulární stát, kde není státem zvýhodněna žádná náboženská víra nebo nevíra, na špičce jeho hodnotového seznamu. Jiný bude klást větší důraz na jiné oblasti. Naším úkolem není a v budoucnu ani nebude říkat koho by měl ateista volit. To je každého soukromá věc. Na druhou stranu je naprosto přirozené, že se budeme veřejně vyjadřovat k jednotlivým kandidátům z paradigmatu jejich postoje k ateismu, sekularismu a humanismu.

Po tomto delším úvodu bych rád upozornil na zajímavé komentáře a články. V Britských listech vyšel článek, který se zabývá osobou Karla Schwarzenberga. S článkem můžete, a jistě budete, v mnohém nesouhlasit, stejně jako já. Přesto bych rád vypíchl dvě zajímavé pasáže:

Organizovaní věřící se myslím v politice rádi semknou nad kýmkoliv, kdo se hlásí k jejich víře. Ať už je to kdokoliv a dělá cokoliv, především patří do specifického klubu a je pro souvěrce implicitním spojencem. Spojencem proti bezvěrcům – proti těm druhým; nevyvoleným; naivním; nechápajícím; nesrozumitelným či rovnou odsouzeným k zatracení. Zkrátka proti všem těm troubům, kteří nevědí, jaké duchovní blaho je mít na kufru auta nalepený emblém ryby. Neformální soudržnost této sociální skupiny je záviděníhodná a v určitých základních tématech představuje dnes mnohem silnější platformu, než jakákoliv jiná zájmová skupina nebo politická strana, kde aby člověk aspoň nějaké ty sdílené ideje pohledal. Stát ve státě, struktura ve struktuře. Jak vysvětlit lidem, že z falešné solidarity volí pouhý idol, když i evoluční paradigma milióny z nich považují za pouhou ďáblovu vějičku?!

Největší a společensky nejcitelnější problém s těmi všemi denominacemi je ale myslím ten, že pravidelné morální selhávání se v nich nejen předpokládá, ale pracuje se s ním a dokonce existují mechanismy, jak se od něj uvnitř i navenek očistit. Ostatně základní morální zásady jsou pro věřící z principu především něčím vnějším, diktátem shora, požadavkem vyšší bytosti – a nikoliv samozřejmým axiomem lidské koexistence a nejcennějším odkazem jejich vychovatelů.

Druhý článek na Novinky.cz se věnuje kauze Řádu německých rytířů, kteří se v rámci církevních restitucí budou domáhat obrovského majetku na severní Moravě. Mě zaujala spíše informace o ústavní stížnosti, kterou bude podávat Sociální demokracie. Ústavní stížnost se týká přesně těch bodů, které jsme na církevních restitucích kritizovali.

Tato kompenzace je trnem v oku ČSSD. Ta proto v nejbližších dnech podá k Ústavnímu soudu stížnost, aby zrušil aspoň část zákona týkající se náhrad. Podle předsedy poslanců ČSSD Jeronýma Tejce restituce odporují článku 2 Listiny základních práv a svobod, který říká, že stát se nesmí vázat na náboženské vyznání.

„Jsme přesvědčeni, že jsou některé církve zvýhodňovány na úkor jiných církví,“ řekl Právu Tejc. Kompenzaci dostane pouze 17 církví a náboženských společností. Druhá výtka vychází z článku 11 Listiny o rovném postavení všech druhů vlastnictví. Církve podle ČSSD mají při vracení majetku jiné podmínky než restituenti z devadesátých let.

„Porušení rovnosti je v kompenzaci, která je od ostatních restituentů rozdílná, jim se přiznával zlomek odhadní ceny a církvím se přiznává násobek tržní hodnoty,“ dodal Tejc.

Výše odkázané články ukazují, že mnoho otázek, které se ateismu týkají, je úzce provázáno s politikou. Nemůžeme efektivně „prosazovat principy sekulární společnosti“ , jak uvádíme hned v prvním bodu našich stanov a zároveň se absolutně stranit politiky. Apolitičnost našeho sdružení nesmí znamenat, že na naše cíle a hodnoty rezignujeme, nebudeme je ve veřejném prostoru komentovat, podporovat a prosazovat. Apolitičnost, tak jak bychom ji měli chápat, naopak znamená, že tyto cíle a hodnoty podpoříme, ať s nimi přijde Petr nebo Pavel, Standa nebo Jarda.

15 thoughts on “Ateismus a politika

  1. protestant

    Kdo by se politice věnoval, kdyby se jí nevěnovali ani ateisté, ani věřící. Nikdo by neměl tvrdit, že se jej politika netýká.
    Je to podobné, jako by členové rodiny tvrdili, že se jich netýká rodinný život.

    A to, že pravidelně selháváme? To je skutečnost. Kdybychom vše vzdali po prvním selhání, pak by byl svět velmi smutné místo plné zklamaných a flustrovaných lidí.

  2. Petr Tomek

    Mám s konfliktem náboženství a politiky jistý problém. V ideálním světě by mě nemuselo zajímat, jaké má konkrétní politik vyznání, záleželo by pouze na jeho osobních vlastnostech. Jenže v reálném světě se církve chovají jako lobbistické skupiny. V současnosti máme extrémní nepoměr mezi zastoupením věřících v zákonodárných sborech – mají převahu v poslanecké sněmovně a ve vládě, navíc se k nim přiklání i dosluhující prezident. Moje otázka tedy zní: Měli by politici také veřejně deklarovat své náboženské vyznání?

  3. protestant

    Náboženské vyznání je podle mne čistě soukromá záležitost a nikdo nesmí být nucen ji prozrazovat.

  4. Antitheista

    Jako veřejně činná osoba by měl, jelikož platy také u veřejných činitelů máme znát, ale u normálních lidí ne … Ať víme, čemu a komu podléhá…

  5. protestant

    Co si kdo myslí je evidentně soukromá záležitost. Něco jiného je např. členství v církvi.

  6. Antitheista

    Ne co kdo si myslí, když je politik a ovlivňuje miliony lidí – pak máme znát jeho názory a charakter 😀

  7. xorron

    Z tohoto důvodu dnes věřím, že jednám v souladu s vůlí všemocného Stvořitele: tím že se bráním proti Židovi, bojuji za dílo Hospodina.
    Adolf Hitler

    Náboženství je shledáváno prostým lidem jako pravda, vzdělaným lidem jako lež a vládnoucí vrstvě jako užitečnost.

    Řeč pravdy je prostá.

    Miluj rozum! Láska k němu tě vyzbrojí proti nejtvrdším útokům.

    Seneca

  8. rawal

    Z historie Sázavského kláštera aneb Co bylo ukradeno, musí být vráceno

    16. 5. 2013, 17 reakcí

    Jistě jste zaregistrovali, že v úterý byl předložen ze strany ČSSD návrh zákona, podle něhož by měl stát a církev informovat o restitučních požadavcích (seznam objektů, cena atd.). Všemi oblíbený poslanec ODS „JUDr.“ Marek Benda to odmítl se slovy: „Jediné, co sociální demokraté chtějí dosáhnout, je, aby se na to veřejnost vrhla a začala jednotlivé položky kritizovat.“

    V článku se mimo jiné uvádí, že „…Mezi objekty, jejichž část chce církev v restitucích získat, patří i Sázavský klášter.“ A já jako turista se zájmem o historii, jsem si hned vzpomněl na to, že klášter byl zrušen Josefem II. a poté sloužil jako sídlo ředitele panství knížat Thurn-Taxisů. Informaci jsem si ověřil v knize „Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezku (díl VI, Východní čechy), kde se na str. 438 píše toto: “V roce 1785 byl klášter zrušen a objekt připadl náboženskému fondu. Ještě v roce 1785 byl klášterní chrám změněn v chrám farní a na faru změněna budova prelatury. Ostatní klášterní budovy i s celým panstvím byly v r. 1804 prodány náboženským fondem ve veřejné dražbě Františku Heilbergerovi, který však nesplnil kupní podmínky. Proto byla r. 1808 v nove dražbě Sázava prodána pražskému měšťanu Vilému Tiegelovi z Lindenkronu, za něhož byl konvent přestavěn na zámek. Vilém Tiegel zemřel v r. 1827 a jeho syn Emanuel Tiegel prodal sázavský velkostatek i s bývalým klášterem Janovi z Neuberka . Jan z Neuberka prodal v r. 1867 Sázavu s velkostatkem Bedřichu Schwarzovi, řediteli Thurn-Taxisských panství. Jeho potomkům náležel až do roku 1945.”

    Dále se zde uvádí, že k velkostatku a panství Sázava náleželo 11 vesnic. Dle těchto internetových stránek žádá církev jen v katastru obce Sázava o tyto pozemky: Hřbitov 71 886 m2 lesní půda 4 020 795 m2 louky 624 505 m2 nezastav. stav. parcela 678 m2 orná půda 5 176 899 m2 ostatní plochy 88 103 m2 Dále církev žádá o další pozemky v okolních vesnicích příslušejících tomuto panství.

    Tak co tomu říkáte? Kdo tady krade? Kolik podobných případů je v tom seznamu restitucí? Ten klášter byl zrušen 163 let před únorem a byl prodán 140 let před tímto datem.

    ——————————————————————————–
    Pozn. aut.: Kniha Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezku vyšla v nakladatelství Svoboda, Praha 1989; autory jsou prof. dr. Zdeněk Fiala DrSc, prof. dr. Ladislav Hosák, DrSc., doc. dr. Jakub Pavel DrSc., dr. Josef Janáček DrSc., Ludvík Kotek, prom. hist., dr. Tomáš Šimek

  9. Antiateista

    pravicová nebo levicová orientace by nás mohla jen rozeštvat proti sobě. – pravicový ateismus je nesmysl

  10. Antitheista

    Pravicový ateismus není nesmysl, pan Petr Mach ze svobodných řiká, že je nevěřící…

  11. xjur

    Politici a ješjich vyznani.
    Me pripada, ze v 3. tisicileti by melo byt normou spise pouzivani rozumu, nez vira v nadprirozeno. To se tyka predevsim politiku. Verici jsou trenovani uz od malicka, aby verili nedokazanemu. Nechapou, ze to co neni dokazane a je v rozporu se zkusenosti, nemusi byt pravdive. Takova vira je zjevne skodliva, zvlastepak jde li o veci prakticke. Vede to totiz k naivite. Je-li politik naivni, pak je to cista hruza. Viz hodna pi Marvanova, astrolog Baudis atp.
    Proto by na kandidatkach melo byt vyznaceno vyznani kandidata, jako varovani pro volice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *