Jsou věřící lidé více ochotni pomáhat? Možná méně, než byste čekali!

Autor | 14.03. 2013

Jednou z kladných stránek náboženství by měl být jeho apel na sociální cítění. V knihách i různých přikázáních nám známých náboženství rozhodně takové příkazy jsou, znamená to ale že jsou věřící opravdu z tohoto důvodu empatičtější, společenštější a ochotnější pomoci? Ne nutně.

Před několika lety vytvořili sociologové Ara Norenzayan a Azim Shariffčlánek The Origin and Evolution of Religious Prosociality”(Původ a vývoj náboženského sociálního cítění), který vyšel v Science Magazine roku 2008. Nepříliš jasně v něm tvrdili, že náboženství opravdu zvyšuje sociální cítění a ochotu pomáhat, nicméně lidé našli způsob, jak se obejít bez něj.

Takové tvrzení je ale v rozporu s předešlými závěry výzkumů a právem se na něj dodnes snáší kritika, především kvůli nejasnému rozlišení mezi autoritou náboženskou a jinou. Bude opravdu reakce lidí slabší, když je vyzve k budování povodňové hráze starosta než když je vyzve kněz? A jakou část z tohoto vlivu bude představovat náboženská autorita?

Můžeme opravdu považovat za morální, pokud člověk jedná pod vlivem hrozby posmrtným trestem?

Ve skutečnosti se zdá, že rozdíly v altruistickém chování podle víry vykazují pouze výzkumy vedené experimentátory, kteří takové výsledky automaticky předpokládají. Testy samy však tak průkazná data nedávají.

Výjimečně se v jedenkrát dokonce ukázalo že ateisté byli jedinou skupinou, která neměla sklony k podvádění. V tomto případě ale šlo o nějaké místní specifikum, protože jinak se nebyly v různých skupinách v ochotě pomáhat  rozdíly.

V testech se spíše projevily rozdíly mezi pohlavími, protože výraznější snahu pomoci vykazovaly ženy. Nelze ale odhadnout nakolik měl v tomto případě vliv sociální stereotyp (pocit že by takové být měly).

Dokonce ani žebříček charitativních zemí neukazuje výrazné rozdíly mezi oblastmi s vysokým počtem věřících a nízkým počtem věřících. Česká republika se například umisťuje na úrovni Polska.

Naopak u věřících byl zaznamenán sklon k šikaně lidí nábožensky chladných či nevěřících.

Více v článcích:

Ronald E. Smith, Gregory Wheeler, Edward Diener§: Faith Without Works: Jesus People, Resistance to Temptation, and Altruism Journal of Applied Social Psychology  Volume 5, Issue 4, pages 320–330, December 1975 (abstract, placený odkaz)

Alfie Kohn: Do Religious People Help More? Not So You’d Notice(volně přístupný rozšířený článek) Psychology Today  December 1989,

Josef Pazdera: Proč věřící nemají rádi ateisty Osel.cz

Ota Beran: Náboženství činí lidi obětavějšími a velkodušnějšími,… ale jde to i bez něj Osel.cz

Ara Norenzayan,  Azim F. Shariff: The Origin and Evolution of Religious Prosociality (abstrakt, placený odlkaz)

Ashley Harrell: Do religious cognitions promote prosociality? University of South Carolina, USA, Rationality and Society (abstrakt, placený odlkaz)

6 thoughts on “Jsou věřící lidé více ochotni pomáhat? Možná méně, než byste čekali!

  1. protestant

    ….Věřící lidé jsou v porovnání s ateisty pravděpodobně mnohem častěji ponoukáni k sociálnímu cítění a jednání, které prospívá ostatním, tedy společnosti. Takové vyzývání k jednání ve prospěch společenství a na vlastní náklady padá na úrodnou půdu zejména tehdy, když to podporuje sebeúctu jedince nebo když jsou zbožné myšlenky „oveček“ čerstvě aktivovány slovy jejich „pastýře“, to tvrdí sociologové z UBC Ara Norenzayan a Azim Shariff. Jejich dokument “The Origin and Evolution of Religious Prosociality”(Původ a vývoj náboženského sociálního cítění) se objevuje v říjnovém vydání Science Magazine….
    http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=3982

  2. Antitheista

    A pomáhaj věřící také ateistům či lidem jiné víry? Zatím to vypadá pouze na evoluční strategii skupin či klanů, v rámci nichž jsou možná obětavější, aby uspěla celá skupina a tím i ti, co jí tvoří – takže nic než boj o moc a úspěch 😀 (byť je pochybné, že nábožní jsou více altruističtí, výzkumů zatím moc neproběhlo…)! Ale mimo svou skupinu jsou, dle historické zkušenosti, věřící buď lhostejní či dokonce nepřátelští (teď mluvím o většině věřících, ne o matce Tereze, byť i ta to dělala jako misii a šířila svou víru, takže pouze „nepomáhala“ – ostatně Hitchens ten kult osobnosti kolem ní pomohl zničit, naštěstí)…

  3. Petr TomekPetr Tomek Post author

    Ano protestante, přesně s tím jsou ostatní články v rozporu, stačí číst…

  4. Sam

    Znám různé křesťany, co jsou fajn a ostatním pomáhají…
    Dělal jsem takový soukromý 🙂 osmiletý průzkum, jestli jsou na katolickém gymnáziu slušnější studenti, než na sekulárním gymnáziu. Došel jsem k závěru, že spíše ano, ale ten rozdíl nebude moc velký…
    Asi jako že Škoda 120 jezdí rychleji než Trabant, ale ano jedno není žádná sláva.

  5. Sam

    Oprava: Asi jako že Škoda 120 jezdí rychleji než Trabant, ale ani jedno není žádná sláva.

  6. Antitheista

    4. Věřící a altruismus

    Dá se předpokládat, že věřící budou altruističtější než ateisté. Zdá se však, že věc není tak jednoduchá – věřící lidé (religious individuals) sice v dotaznících uvádějí, že se chovají altruisticky, a v těchto dotaznících dosahují vyššího skóre než ateisté, ale několik empirických výzkumů, které byly prováděny, ukazuje, že to není pravda. Někteří vědci uzavírají věc tak, že věřící lidé nejsou poctivější (honest) než ateisté, ale mají motivaci tak vypadat.

    http://www.ivtt.net/nabozenstvi.php

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *