Proč ateismus nebude nikdy úspěšný a rozšířený

Autor | 08.04. 2013

Už jsme si řekli, že ateisté jsou v průměru chytřejší a racionálnější než věřící. Tušíme, že ateismus nám svou nedogmatičností a otevřeností novým podnětům a poznatkům umožňuje lépe poznávat realitu. Přesto si nemyslím, že by ateismus jako takový mohl být někdy rozšířeným a dominantním hnutím či myšlenkovým směrem. Proč tomu tak je?

Maslowova hierarchie potřeb

Maslowova hierarchie potřeb

Prvním důležitým důvodem je, že ateismus sám o sobě není nic. Je to prázdno. Tvrzení, že neexistuje pohádková entita je čistou negací, která nám neříká nic o našem životě. To by asi nemusel být problém, ateismus nám tím dává prostor, abychom našli vlastní cestu. Dává nám svobodu volby a svobodu myšlení. Jako takový je ateismus tedy vhodný pro lidi, kteří tuto svobodu chtějí. Kteří jsou schopni najít vlastní cestu a kteří jsou silní a zvídaví. Myslím, že to je i poměrně častá stížnost věřících a zároveň námitka proti ateismu: „Proč bych se měla stát ateistkou, když mi má víra tolik dává? Víra v boha mi dala smysl života a  nic z toho ateismus nenabízí.“ Nu, pravda. Nenabízí.

Důvodem druhým je, že náboženství a jiné ideologie právě to „něco“ nabízí. Nabízí to v nespočetné nabídce tisíců náboženských směrů. A co že to něco je? To něco je všechno. Americký psycholog Maslow vytvořil v roce 1943 dnes široce uznávanou pyramidu lidských potřeb.Jsou to univerzální lidské potřeby, kdy nejníže stojí potřeby nejdůležitější a jejich naplnění umožňuje naplňovat i potřeby vyšší, méně důležité.

Náboženství a náboženské organizace se často velmi silně a systematicky angažují v nejnižších patrech pyramidy. I když dnes tuto schopnost a pověst třeba křesťanství poměrně rychle ztrácí, ta snaha je viditelná a nesporná. Není také náhoda, že křesťanští politikové jsou většinou velmi silně a antisociálně zaměřeni a jejich hlavním nepřítelem (čti konkurentem) jsou politická hnutí, která se tyto základní lidské potřeby snaží saturovat bez spojování s náboženstvím. Pokud bychom byli cyničtí, tak lidé kteří jsou šťastní a spokojení, Boha potřebovat nebudou.

V dnešní společnosti si ale mohou pomoci sami jen lidé buď velmi dobře fyzicky a psychicky disponováni k vytváření vlastních sociálních vazeb nebo lidé, kteří najdou alternativní sociální struktury, které jim budou schopny pomoci v době nouze. Jen pro takové lidi vůbec připadá v úvahu ta varianta, že budou šťastnými ateisty.

Islám je dnes díky relativně pevným pravidlům a silné sociální struktuře schopen zabezpečit většinu základních lidských potřeb. Není náhodou, že prvními konvertity často bývají lidé ze sociálně vyloučených skupin, jako jsou třeba vězňové. Islám možná selhává na samém vrcholu pyramidy, to ale pro většinu lidí není vůbec zásadní vada na kráse. Výsledná islámská společnost a její horizontální struktura je velmi podobná té komunistické. Není divu, že k islámu inklinují i podobní lidé.

Podobnou funkci možná kdysi plnilo i křesťanství, ale to na ty nejnižší patra de facto rezignovalo. Křesťanské společnosti se sice snaží provozovat charitu a sociální služby, ale tyto služby nejsou nedílnou součástí křesťanského života a mezi nimi a křesťanskou komunitou existuje značná propast. Zjednodušeně řečeno, křesťané sice poskytnou bezdomovci střechu nad hlavou v ubytovně, ale k sobě domů si jej nevezmou.

Ateisté možná okupují špičku pyramidy, ale nižší a důležitější patra potom nechávají na každém, aby si je zabezpečil sám. Takových lidí, kteří to dokáží nikdy nebude mnoho.

46 thoughts on “Proč ateismus nebude nikdy úspěšný a rozšířený

  1. Petr TomekPetr Tomek

    Mám poznámku, že tomu tak nebylo vždycky. Naopak v dobách největšího rozkvětu Epikúrovy Zahrady, jež byla relativně ateistická (v tom smyslu že v podstatě bohy vyšachovala z lidského světa) byl naopak silný sociální důraz u této skupiny. Také socialistická hnutí jež byla založena (alespoň částečně) na utilitarismu se o nižší vrstvy velmi zajímala.
    U islámu i například katolicismu ale funguje ještě jiný princip – vytvářejí bídu aby jí mohly „léčit“ charitou. Také se nikdy nestaví na úroveň chudých ale „obdarovávají“ almužnou. Viz:

    http://enzmannovaarcha.blogspot.cz/2013/03/cena-riziko-lek-ktery-je-zaroven-nemoc.html

  2. Ivan

    Presne. Kdyz jsem po mnoha letech hledani pochopil, ze boha nepotrebuji, zazil jsem obrovsky pocit svobody a zaroven jistoty ze cokoli v zivote ucinim, ci dosahnu, jsem to ja, jen ja komu se zadarilo.

  3. Sam

    Ať chceme nebo ne, potřeba nějakýho náboženství je v lidech hluboce zakořeněná a nikdo s tím nic nenadělá. Jakožto pesimista bez vyznání jsem si furt vědom toho, že příslušnost k nějakýmu náboženství a pravidelné chození do kostela / modlitebny / apod. je docela dobrý způsob seznamování se s lidma. Může to být lepší, než chodit s kámoši na hokej. Jinak teda nechodím ani na jedno z toho. 🙂
    Ateismus víceméně tvrdí, že po smrti nic není. Je to dost blbá představa, která se ani mě moc nezamlouvá. Je snadnější věřit v nějaký ten posmrtný život, že jo?

  4. Petr TomekPetr Tomek

    @Sam: Jakožto pesimista bez vyznání jsem si furt vědom toho, že příslušnost k nějakýmu náboženství a pravidelné chození do kostela / modlitebny / apod. je docela dobrý způsob seznamování se s lidma.

    Petr Tomek: Ano, proto jsem hédoniosta!

  5. josef

    Trochu mám problém s označením ateismu jako „Tvrzení, že neexistuje pohádková entita“.
    Já kupříkladu nic takového netvrdím. Pouze tvrzení o existenci podádkové entity nepřijímám, toť vše. Nemám potřebu tvrdit, že neexistuje něco neprokázaného, připadalo by mi to absurdní.
    Detail, který může znamenat mnoho.

  6. Čestmír Berka

    josefe, ale konec budeš mít stejný s námi, co tvrdíme, že nic takového jako bůh/bozi/démoni/andělé reálně neexistuje.
    No dobře, ateismus se třeba všeobecně neprosadí- ale naděje římských katolíků ( a ostatních velkých spolků věřících), že to budou nakonec oni, kdo převládnou je myslím také lichá. Společnost, kde se prosadí vedoucí silou víra v iracionálno začne ekonomicky a intelektuálně zaostávat…

  7. Slavek

    Jsem myslel, že bude někdo nesouhlasit. V zahraničí berou ateismus dost budovatelsky. A samozřejmě souhlas, že existují nenáboženské ideologie, které se zajímají i o ty potřeby v nižších patrech.

  8. josef

    Čestmíre, jakej konec? Jako po smrti? To je mi ouplně jedno, tam už se o tomhle nebudeme bavit.
    Mně jen připadá tvrzení o existenci bohů jako výzva k boji a tvrzení o neexistenci jako přijetí výzvy, tedy podlehnutí té samé magorii – ne po smrti, ale v tomhle životě.
    Já bojovat nechci, chci žít život v klidu a míru. Proto říkám – mně vaše trvzení nezajímá, já ho nepřijímám, bojujte si sami mezi sebou. Jsem a-teista, nikoliv anti-teista.

  9. Slavek

    Josefe, s tím nepřijímáním tomu moc nerozumím. Jako že k tomu nezaujímáš žádný postoj?

  10. josef

    Nepřijetí tvrzení o existenci bohů přeci je zaujetím postoje.

  11. Petr TomekPetr Tomek

    Chtěl bych připomenout, že v zahraničí tohle začalo jako boj za svobodu vzdělání. Pokud bychom chtěli být také nějak aktivní, navrhoval bych něco jako semináře nebo cony. Mohly by být 2x ročně – na jaře a na podzim, nebo i vícekrát. Dokážete si představit, čím byste mohli přispět do programu?

  12. Antitheista

    Tak to jste josefe spíše apateista, až vám to ale budou všichni vnucovat, tak už bude pozdě se bránit…

  13. josef

    Apatie je rezignace. Já nejsem apatický. Já tezi o teismu vědomě nepřijímám – jsem a-teista.

  14. Antitheista

    Antitheista je proti náboženství, neříká, že není bůh na 100%, může být i deistou, takže on odmítá náboženství v důsledku toho, že sou vyvratitelná jejich učení, že jsou škodlivá a svět by se měl řídit sekulární politikou a morálkou…

  15. Sam

    >>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>
    josefe, ale konec budeš mít stejný s námi, co tvrdíme, že nic takového jako bůh/bozi/démoni/andělé reálně neexistuje.
    <<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>
    Problém je to čemu věříme mění jen naše chování, ne svět kolem nás.
    <<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<
    U věřících lidí lze pozorovat o něco málo slušnější chování a lepší mravy, ale ten rozdíl není tak velký. Kdy proběhla třicetiletá válka? No přece tehdy, když v Evropě bylo cca 99% křesťanů.

  16. Antitheista

    „U věřících lidí lze pozorovat o něco málo slušnější chování a lepší mravy, ale ten rozdíl není tak velký. Kdy proběhla třicetiletá válka? No přece tehdy, když v Evropě bylo cca 99% křesťanů.“
    NESOUHLASÍM – v tomto bodě bych chtěl podotknout, že ateisté vždy tvořili malou a poměrně morální skupinu filosofů, až do osvícenství, i dlouho poté, byli to slušní jedinci a nebylo jich mnoho. Pak se ateismus rozšířil hlavně ve 20.st a sestoupil od elity dolů (ale rozšířil se i v rámci elity). No a „dole“ nadělal hodně škody a také smíchaný s bolševismem byl velmi škodlivý (ale hlavně ten bolševismus samotný než ateismus).

    Ateisté málokde dělají ženám obřízky a vraždy ze cti, ….

    Ateistů je dnes více, takže je mezi nimi podobný poměr slušných i nešlušných jako u lepších „liberálních“ věřících. U ostatních věřících ? Ti sou na tom hůř podle mého pozorování

  17. Čestmír Berka

    Ateismus sestoupil dolů a nadělal škodu? A to podle čeho? Nacisti a bolševici? Německo a Rakousko byly na začátku 20. století proklatě křesťanské země nejen podle počtu pokřtěných a navštěvujících kostel. To vůbec nebránilo jít do války s křížkem na krku, křížem ( nemyslím hákový) na vojenské technice, Železným křížem jako vyznamenáním. To si myslíte, že někdo tlesknul a přes noc se z desetimilionů křesťanů stali ateisté? Hitler naposledy zabil člověka v první světové…kdyby se křesťanské obyvatelstvo nezblblo, tak mohl akorát vykřikovat u piva,. Se židy byli první obyvatelé koncentráků ateističtí komunisté! A ti křesťané, co nadšeně nenarukovali do války se v neděli nemodlili za ubohé židy, ale za Hitlera a Vítězství. Totéž se týká Ruska, které bylo téměř totálně věřící. Ano vedení bolševiků bylo ateistické, ale kdyby se věřící vojáci k bolševikům nepřidali, bolševické povstání by neuspělo. Ve válkách a revolucích se na víru dost často kašle. „Ateistické“ Německo bojovalo proti „ateistickému“ Sovětskému svazu. Víra rozdělovala bojující strany snad jen za občanské války ve Španělsku.

  18. Antitheista

    Já myslel komunisty, ale je mi jasné, že komunisté nevraždí kvůli ateismu, ale lidi si je běžně (a často nesprávně) spojují… myslel jsem prostě hlavně komunisty. O fašistech sem naspal to co vy

  19. xorron

    Tak jako Halík plácá o něcismu na podporu své ideologie, tak fakticky existuje praktický ateismus i u lidí, kteří údajně věří. Nějakého boha se moc nebojí a žijí stejně jako kdokoliv jiný. Z pouhé lenosti myšlení připouštějí cosi nad námi. Prakticky však žádný strach z nějakého živého boha nemají, jeho příkazy se neřídí, a tedy hřeší vesele zcela ve všem. Faktický ateismus existuje naprosto v převaze.

  20. howto

    Jeden ze zakladatelů Armády spásy v ČR a známý kreacionista Pavel Kábrt dokazuje svou obětavostí a životem propastný rozdíl mezi křesťanstvím a ateismem. Mohl to být velmi bohatý člověk a restituent, ale vše rozdal pro dobro chudých.

    Je pravdou, že křesťanství v Evropě díky zahnojení liberalismem svoji roli v oblasti saturování potřeb běžných lidí opomíjí, nicméně zůstává stále naděje, že se zreformuje a podobně jako po pádu Říma zachrání naši zkaženou, sobeckou a darwinisticky asociální, ekonomicky se hroutící EU civilizaci.

    Autor článku totiž jako ateista vůbec nepochopil, co křesťanství vlastně nabízí. To hlavní není nakrmit bezdomovce (za každého krále chudí budou stále) nebo postarat se o staré a nemohoucí, cílem je člověka spasit (zachránit) od věčné smrti pokáním (odvrácením se od zlého bezbožného způsobu života) a vírou v živého Boha Stvořitele, který své boží děti miluje.

    Nemilovaný, bohem opuštěný člověk, si časem připadá opuštěný, zoufalý, deprimovaný, neúspěšný, sám a to se netýká jen jednotlivců, ale i celé společnosti.

    Ateisté dobře vědí, že církev nejlépe zničí, když se mocný sociální stát o lidi dobře postará a dá jim pocit, že jsou vzdělaní (pozn. je diskutabilní např. dnešní maturanty za inteligenci považovat). Jenomže zapomínají, že mnoha lidem naplnění hmotných potřeb nestačí.

    Ateistické režimy v Číně či Severní Koreji už pochopily, že musí vytvořit něco jako komunistickou morálku občana, což je velmi patrné v kultu Kim Čong Ila a Mao ce Thunga. Zpěvy rudých písní, pochody, nástupy a ceremoniály nejsou ničím jiným než rudým evangeliem s evidentními znaky náboženství.

    Abych to shrnul závěrem. Být ateistou vyžaduje možná větší víru než být věřícím. Člověk byl stvořen k uctívání, a proto si domnělý ateista vlastně vytváří vlastní náboženství, to svoje – svůj systém hodnot, víry, výkladů vzniku světa, apod. V ČR i v EU se ateismus projevuje zejména anticírkevnictvím a odmítáním starých pořádků, morálních norem a hodnot. nejedná se však o ateismus v pravém slova smyslu, spíše o antiteismus.

    Souhlasím s článkem, že skutečných ateistů nikdy nebude mnoho, odhaduji to tak na promile %. Je vůbec s podivem, že nejsou ještě vyselektováni, neboť věřící mají evoluční výhodu.

    Osobně bych ateismus skutečných ateistů nepovažoval pro církev za skutečnou hrozbu nebo za něco s čím by měla bojovat či čím by se měla zabývat. Hrozbou je spíše to vyprázdnění místa po křesťanství, které může naplnit více radikální náboženství, kult či sekta. Společnost má duchovní potřeby a jistě si najde způsob jak si je naplnit.

  21. Slávek ČernýSlávek Post author

    howto, super že souhlasíš (není divu). Za tak pěkný komentář Vám odpustím i tu reklamu na sebe sama. Vždy mě ukápne slza, když slyším, jak někdo mohl být velmi bohatý a úspěšný, ale vzdal se toho ve prospěch lidstva. No, skromnost jste do svého repertoáru evidentně zatím nezařadili, ale pro příště by to bylo věrohodnější, kdyby se někdo tím bohatým teprve stal a majetku se vzdal a navíc to neříkal sám o sobě 🙂

    Autor, toho času já, naprosto přesně pochopil, co křesťanství nabízí, a to co píšete tam samozřejmě je, konkrétně patro 3 a částečně 4. A máte pravdu, že toto ateismus sám od sebe nabídnout neumí a není to ani jeho primárním cílem, na rozdíl od jiných filosofických a ideologických systémů, které toto nabízejí. Být vědomým ateistou nepotřebuje ani tak silnou víru, jako spíše osobnost, která ty potřeby dokáže saturovat bez náboženství.

    Jsem také rád, že souhlasíte, že církev není potřebná tam, kde je schopen její funkce plnit někdo jiný – stát či jiné sekulární organizace.

    Až dojemná shoda, řekl bych 🙂

    V úctě, Slávek

  22. Sam

    Ať chceme, nebo ne, křesťanství má v Evropě dlouholetou tradici. Pan Slávek by byl nejradši, kdyby lidi odvrhnuli křesťanství a začali se řídit tzv. zdravým rozumem. Bohužel, tohle se sotva stane. Po opuštění křesťanství lidi furt chtějí něčemu věřit, tak se začnou zabývat konzumní ezoterikou. To máte různé ty kartářky, horoskopy, numerologie… Většina lidí se zdravým rozumem nedokáže řídit.
    Dalším druhem konzumní ezoteriky je Andělská terapie, resp. jakási víra v Anděly. (???) V knihkupetcví najdete plnej regál na tohleto téma, především tam budou díla autorky jménem Doreen Virtue. http : / / cs. wikipedia. org / wiki / Doreen_Virtue
    Je to celkem milá paní. http: // www. angeltherapy. com /
    Jedna moje příbuzná tyhle knížky čte. Jednu jsem taky přelouskal, je to docela čtivé, ale raději jsem k tomu přistupoval jako ke svéráznému fantasy. 🙂 Jinak ta moje příbuzná je v dospělosti pokřtěná katolička (resp. možná evangelička, nejsem si zcela jist), absolventka VŠ, nyní vyučuje ZSV na základní škole…

  23. josef

    Kam se hrabe islám na křesťanství! To ve jménu svého Boha a šíření svých „Pravd“ zavraždilo v historii více lidí než jakákoliv jiná ideologie, ba možná více než všechny ostatní dohromady, alespoň v přepočtu na počty populace, které v daných obdobích tuto planetu obývaly; vždyť de fakto do její historie zavedlo světové války byť je zvalo křížové výpravy. Dále si, prosím, uvědomme, že islám, nacismus i komunismus jsou ve skutečnosti vedlejší produkty křesťanství. Není v historii lidstva zrůdnější ideologie, než je ta křesťanská.

  24. Antitheista

    Pokud budou lidé používat rozum, jak chce pan Slávek, tak nebudou chodit ke kartářkám ani na andělskou terapii… 😀

  25. Sam

    ——–Pokud budou lidé používat rozum, jak chce pan Slávek, tak nebudou chodit ke kartářkám ani na andělskou terapii…———-
    Máte někdo nějaký nápad, jak naučit lidi používat rozum?? Mám takový pocit, že jistý Niccolò Machiavelli pronesl něco takového, že většina lidí jsou zlí a hloupí. Snad někde v knize Vladař.

  26. Čestmír Berka

    Howto, Mao už je nějakej čásek mrtvej a lidi žijí jinak, než za jeho vlády. Spolu s jehovisty volám: probuď se!

  27. Antitheista

    Školství, Same – rozvíjení kritického myšlení…

  28. Slávek ČernýSlávek Post author

    Same, já někde psal, že chci aby lidé používali rozum? Proč bych měl toužit po něčem, co nemohu ovlivnit? Sám se navíc k lidské racionalitě (včetně té svojí) stavím poněkud skepticky.

  29. Nazemidan

    Vážený pane Slávku. Se zájmem jsem přečetl některé Vaše texty. Jsem „praktikující křesťan“ a proto se mi líbily zejména Vaši průvodci náboženstvím. (Bible z 21. 8. 2012 a katol. církev ze 17. 10. 2012.) Váš popis vztahu křesťanů k Bibli sice (nevím proč) předpokládá jen dvě alternativy, a to buď doslovné přijetí bez účasti rozumu, nebo opačný extrém (Vašimi slovy „totálně na ni kašlou“), ale jinak poměrně trefně vystihujete některé otázky, které by po mém soudu neměl křesťan ignorovat. S tímto Vaším textem (Proč ateismus… z 8. 4. 2013) si ale dovoluji nesouhlasit. Ateismus podle mě může být úspěšný a rozšířený, a to z těchto důvodů:
    1) Může nabídnout „víru“ v lidské schopnosti (vědu, stálý pokrok v technologiích a spotřebě,…) Pro mnohé to může být relativně uspokojivá náhražka „náboženské víry“ ve smysluplnost „nespotřebního“ („duchovního“?) zaměření života.
    2) Islám možná bude ještě nějaký čas ve spodních patrech Maslowovy pyramidy úspěšný, ale v Evropě je zatím v menšině. O křesťanství jste správně napsal, že na ona spodní patra nezaostřuje zrovna s maximálním nasazením. Je to s námi křesťany podobné jako s Vámi ateisty: Okupantů vršku pyramidy není moc a ti, co se s problémy plácají v dolní části, mají jiné starosti, než lézt směrem k vrcholu rozvoje schopností a seberealizace.
    3) Pokud si ateismus vytesá nad bránu nějaké chytlavé heslo, které dá člověku pocit, že tam bude v „lepší společnosti“, určitě se zájemci najdou. Jen je dobré nějak rozlišit, kdy se tvářit „korektně“ a kdy je možno si naopak dovolit poněkud vulgární vtipy o tom, zda na kříži trpěl bokorys (článek ze 17.10., diskuse 18. 10.), o vycházení ducha v souvislosti s espumisanem (také tam, diskuse 18. 10.) či zda Jákob kopl boha kamsi (tamtéž, diskuse 20. 10.).

  30. Slávek ČernýSlávek Post author

    Nazemidane, dekuji za podnetne komentare. clanky o krestanstvi jsou pomerne zjednodusujici a psane lehkym perem. Jiste by se jim dalo vytknout vice veci, ktere tam nejsou zmineny, nebo naopak jsou nepomerne zvyrazneny. S tvoji interpretaci ateismu je to tak, ze za ateismus povazujete neco plus ateismus. to neco, nejaka dalso ideologie kompatibilni s ateismem, jiz samozrejme muze resit i dalsi lidske potreby. Ateismus dokonce celkem dobre vychazi i ve spojeni s duchovnem. islam bych tak nepodcenoval, tvuj pristup mi prijde dost lehkomyslny. O tom, ze by ateisticka spolecnost nebo spise lide v ni byly nejak vyrazne lepsi dost pochybuji. K michani nizkeho humoru s necim vznesenejsim. je mi to blizke. Povahou jsem spis plebejec nez aristokrat.

  31. Nazemidan

    Vážený Slávku. Psaní lehkým perem rozhodně neodsuzuji a kompatibilitu ateismu s duchovnem nevylučuji. Ani humor nižší kategorie není cosi, z čeho bych se vyvrátil. Nemyslel jsem tu zmínku o humoru jako výtku, jen jsem si dovolil (asi také lehčím perem) upozornit na to, že takový humor osloví spíše lidi z „nižších“ pater Maslowovy pyramidy. Ohledně mé údajné interpretace „ateismus = ateismus + cosi“ a ohledně „lehkomyslného přístupu“ k islámu bych potřeboval nějaké naťuknutí, takhle to nejsem schopen rozklíčovat. (Snad jen přiznání myšlenkových pochodů: 1. Na http://www.osacr.cz/o-nas/stanovy/ jsem si přečetl cosi o prosazování, reprezentaci a informační činnosti, tak mi tento článek přišel v souvislosti s tím poněkud defenzivní. 2. O islámu píšeš, že „díky relativně pevným pravidlům a silné sociální struktuře je schopen zabezpečit většinu základních lidských potřeb.“ Já si vzpomněl jednak na vlastní skromné kontakty s lidmi blízkými tuzemskému islámu a druhak na zprostředkované informace ze zahraničí. A přišlo mi, že Tvé tvrzení může být mnohdy pravdivé.)
    ((„S tvojí interpretací … že považujete“ – přimlouval bych se za tykání.))

  32. Slavek

    no jo, ten článek je fakt defenzívní. v podstatě by měl vést k úvaze, že samotný ateismus není pro každého nebo je potřeba k tomu ateismu něco přidat. což se dělá dost blbě tak, aby to nebylo dogmatické. Takže jo, pravda, je defenzívní:-)

  33. Slavek

    Ono ten článek by se neměl chápat nijak normativně. Spíš je to popis stavu, než něčeho, jak by to měl být. Takže pokud takový humor někoho osloví budu rád, pokud ne, žíly mi to trhat nebude.

    Já si třeba myslím, že většina věřících jsou ateisté. Určitě to platí o většině těch sofistikovanějších a liberálnějších, jako je třeba Halík nebo Pokorný. Nebo by se dalo říci, že ateisté jsou věřící. To už je jen o úhlu pohledu.

  34. Nazemidan

    Slávek 15. 4. 2012 21:22: „Já si třeba myslím, že většina věřících jsou ateisté… Nebo by se dalo říci, že ateisté jsou věřící. To už je jen o úhlu pohledu.“

    S až takhle nestandardně přeznačenými pojmy bych byl opatrný. Proti tomu je vyjádření Petry Bézové o jejím kladném leč ne zcela tupém vztahu k Bibli (článek ze 21.8., diskuse 21.–25.8.) zcela kompatibilní s běžnými pojmy i s logikou. A přesto se našlo pár lidí, kteří ji na jejích formulacích s potěšením povozili. (Spíš bych možná navrhl upustit od dogmatu o chytřejších ateistech a hloupějších věřících z odkazu první věty zdejšího článku a případně je nahradit konstatováním, že v obou skupinách lze nalézt lidi s myslí otevřenou i lidi zabedněné ve fanatismu či fundamentalismu.)

  35. Slávek ČernýSlávek Post author

    nazemidane, to neni dogma, ale stav soucasneho poznani a jeho interpretace. To ze existuje skupina vericich v prumeru chytrejsich nez skupina ateistu je jiste fakt. Ale ok, bavit se o tom je nesmysl.

    K tem vericim ateistum to vysvetlim. Zjistil jsem, ze nekteri chytrejsi a mene fundamentalisticti verici razi tezi o nepoznatelnem bohu. Buh je proste mimo nase kategorie poznani a cokoliv o nem napiseme je de fakto modlosluzebnictvi. Viz treba Duka v nejnovejsim clanku. Takova vira je naprosto kompatibilni s ateismem. Prijde mi to samozrejme.

  36. Nazemidan

    Slávku, vůbec není překvapivé, když někdo metodou statistických šetření zjistí, že v Nigeru a v Senegalu je průměrná hodnota naměřená IQ testy výrazně nižší než ve Švédsku a v Dánsku. Ani že „religiozita“ ve srovnávaných oblastech s tím koreluje negativně. Jen interpretace těchto skutečností typu „ateisté jsou v průměru chytřejší než věřící“ je dosti diletantská. Doprovod sebestředným prohlášením o doprovodu výzkumu formou barevného grafu, který umožní pochopení i těm méně obdařeným, to jen dokresluje. Interpret opomíjí vysoce pravděpodobnou závislost IQ na životní úrovni, religiozity na míře svobody a patrně i další rozdíly mezi obyvateli severní Evropy a afrického sahelu. O „culture – free“ vlastnosti IQ testů (invariantnosti vzhledem ke kultuře testovaných) se snad ani šířit netřeba, je o tom spousta literatury.

    K „věřícím ateistům“: Nechci Tě odrazovat od zavedení takového termínu, ale bude pro zbytek zeměkoule patrně nesrozumitelný. Tezi o „nepoznatelném Bohu“ zastává většina křesťanů i jiných monoteistů. Říkat jim ateisté je určitě nestandardní. Mně to tedy nevadí, ale fakt jde o silně nestandardní přeznačení pojmu.

  37. Slávek ČernýSlávek Post author

    Nazemidane, to že je to nestandardní je pravda. Nicméně to pro mě není jen samoúčelná hra se slovy. Vezmu-li to z osobního hlediska. jak sis jistě všiml, Duka říká, že ten kdo mluví o Bohu, jak vypadá atd., tak je ve skutečnosti modloslužebník a pracuje jen se svou představou. Z tohoto hlediska je nejdokonalejším vyznavačem Boha ten, který o něm žádnou představu nemá – ateista.

    Pominu-li, že je Duka členem organizace, která neustále mluví o tom, jak Bůh vypadá a dokonce mají jeho obrazy v každém kostele, tak je to skvělá zpráva. O transcendentním Bohu nelze ani říct, že existuje stejně, jako třeba ty, já nebo láhev vody. Dokonce o něm nelze říct, že existuje podobným způsobem, jako matematická konstrukce (číslo, součet, rovnice). Slovo „existuje“ tedy nemá v relaci s Bohem žádný význam. Duka nevěří, že Bůh existuje. Možná tak maximálně věří že věří, že Bůh existuje. Dennettova víra ve víru.

    Když se potom zabýváš výroky těchto křesťanů a pochopíš jejich kód, tak zjistíš, že k většině výroků najdeš ekvivalent ve výrocích ateistů. Nelze-li mluvit o existenci Boha (Jsem ten který jsem), je podobné nebo stejné, jako když prohlásíme, že neexistují přesvědčivé důkazy o existenci Boha. Stejně tak víra těchto křesťanů není postavena na víře v existenci Ježíše Nazaretského. Oni spíše věří stejně jako třeba Pavel, ve vzkříšeného a živého Krista, který se zjevuje, sejdou-li se „dva nebo tři v jeho jménu“. Mluvíme tedy o osobních prožitcích, kterých jsou schopni věřící i ateisté. jen to jinak nazýváme. Podobně bych mohl pokračovat dál a dál. Mezi takovýmto věřícím a ateistou je jediný rozdíl: v terminologii, kterým popisují své zkušenosti.

  38. Nazemidan

    Tak s tímto Tvým komentářem souhlasím téměř bez výhrad. My křesťané skutečně o Bohu vyznáváme, že je „totaliter aliter“ – zcela odlišný od stvoření. Dokonce i v „temném středověku“ prohlašoval Tomáš Akvinský, že všechny filosofické výroky o „existenci“ Boha etc. Platí ve významu analogickém, tedy ne tak, jako výroky o stvoření. Já jsem sice trochu „tmářštější“, neboť svou víru ve „vzkříšeného a živého Krista“ doprovázím i vírou v to, že ten Ježíš z Nazareta, co chodil po zemi a byl pravým člověkem, to dělal dost dobře a měl bych v něm hledat inspiraci pro svůj život. Ale to je možná pro zběžné porovnání teistické a ateistické terminologie detail.
    Ještě bych chtěl trochu korigovat své předpředchozí prohlášení: Teze o chytrých ateistech a hloupých věřících není dogma, ale předsudek. Je symetrický k předsudku druhé strany o morálních věřících a nemorálních ateistech.
    (Ale už musím běžet do pracovního procesu.)

  39. Slávek ČernýSlávek Post author

    To s tím Ježíšem Nazaretským beru spíše jako detail. Předpokládám, že pokud bychom se o něm bavili, tak bychom se snažili vycházet z nám dostupných nejlepších empirických zjištění a podle toho bychom mohli (nebo nemuseli) dojít ke stejnému závěru, podobně jako se třeba shodují (nebo někdy neshodují) vědci, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou ateisté.

    O té chytrosti nebo hlouposti věřících či ateistů je to podobné. Uznávám, že ta interpretace je hodně zkratkovitá. Spíše se jedná o korelaci v jednom konkrétním případě a může za ní stát třeba jiný faktor, který nebyl zkoumán.

    V podstatě to beru jako potvrzení mé teze, že jako věřící můžeš mít na Boha stejný nebo podobný pohled jako většina ateistů. Myslím, že zrovna v tvém případě tak tomu je.

  40. Nazemidan

    Nejsem si jist, jak je to s tou podobností názorů. Ateista asi řekne, že věřit nechce, protože víra může vést k mnoha špatným věcem. (A připustí, že někdy pro někoho také k dobrým.) Věřící řekne, že věřit chce, protože víra může vést k věcem dobrým. (A uzná, že v mnoha případech i ke špatným.) Jsou to podobná stanoviska? Myslím, že sice nejsou v rozporu, ale jsou docela rozdílná. Já riskuji raději víru, protože se obávám, že jako ateista bych se mohl s něčím dost důležitým (pro mě důležitým) minout. Rozumný ateista to má asi přece jen poněkud „jinak“. (Ale já netvrdím, že „hůř“.)

  41. Slávek ČernýSlávek Post author

    Nazemidane, určitě netvrdím, že všichni ateisté jsou věřícími a naopak. Víru ti vůbec neberu, jen upozorňuji na to, že naše názory na Boha mohou být prakticky identické a jediný rozdíl může být v použité terminologii. Pokud vyjdu z tohoto, tak samozřejmě bys přechodem k ateismu nic neztratil, spíš by se ti otevřeli určité možnosti.

    Předpokládám, že jako praktikující křesťan bys mohl fungovat dál (sám chodím poměrně často do kostela), jen bys nemusel dál používat těch pomůcek, které ti cestu k poznání usnadnili. Ježíš je naprosto skvělé simulakrum, pokud je použito správně. Od určité úrovně ale spíš překáží. Pokud je prostě Bůh nepoznatelný a nepopsatelný, tak ti neustálá konfrontace s jeho obrazem a folklórní mytologie s tím spojená spíš překáží, než aby ti cestu usnadňovala. Podle mě ti na této úrovni může pomoci, pokud si uvědomíš, že Bůh neexistuje a jako takovému mu prostě nemůžeš žádné vlastnosti přiřadit. Lidský rozum totiž funguje lingvisticky a ve chvíli, kdy Bohu dáš jméno, tak mu mozek, ať chceš nebo nechceš ty vlastnosti dává a činí z toho (chybné) závěry. Tomu se nemůže vyhnout žádný člověk. Věděli to nakonec už staří židé a pokud budeš číst starý zákon správně, tak to pochopíš i ty. Vždyť co je to ten neustálý boj s těmi, kteří boha pojmenovávají a zpodobňují?

    Jen můj názor.

  42. Nazemidan

    Tvůj názor Ti neberu, ale dolovím si upozornit na některá problematická místa v něm:
    1) „Pokud je prostě Bůh nepoznatelný a nepopsatelný, tak ti neustálá konfrontace s jeho obrazem a folklórní mytologie s tím spojená spíš překáží, než aby ti cestu usnadňovala.“
    …To nemusí být vždy pravda. A nejde jen o to, že v kostelích mé církve obrazy a sochy nebývají a folklórní mytologie je zredukována ne značně malou míru. Domnívám se, že ani mým přátelům z katolické církve nepřekáží konfrontace s obrazy a sochami v jejich kostelích ve víře v Boží jinakost. Skoro bych řekl, že folklórní opakování některých aklamací („…a pokoj Boží, který převyšuje veškerý rozum lidský…“) to těm „zapomětlivějším z nás“ může i připomínat. Prostě je to možná pro některé ateisty překvapující, ale nejsme v těch církvích samí infantilní spoluobčané hodni laskavého soucitu těch dospělejších.
    2) „…mozek, ať chceš nebo nechceš (Bohu) ty vlastnosti dává a činí z toho (chybné) závěry.“
    …Vůbec si nemyslím, že zrovna můj mozek je ze všech mozků ten nejschopnější, ba možná není ani úplně nejodolnější proti „chybování“ (či blbnutí). Ale rozhodně si nemyslím, že by o Bohu přemýšlel jinak, než chci. Dokonce si myslím, že jsem se svým mozkem docela kamarád.
    3) „…pokud budeš číst Starý zákon správně…“
    …No, to je silná formulace. Je docela možné, že z hlediska někoho jiného nečtu „správně“. Čtu tak, jak mi mé vnitřně svobodné a jedinečné vědomí umožňuje. Čtu a konfrontuji s mravním zákonem v sobě. Jsem (zjednodušeně řečeno) vyznavačem Kantovy filosofie (možná existenciálně zabarvené) a Ducha Svatého vnímám prostřednictví regulativní ideje, již nalézám ve svém (k transcendentalitě poukazujícím) vědomí. Nemohu jinak, než říci, že nejen Starý zákon, ale i další textové i jiné informace přijímám (ze svého hlediska) „správně“. A nepovažuji to za nějakou velikou výsadu – ono to přece u svobodného člověka snad ani jinak nejde.

  43. Antitheista

    Bible je buď:
    za A) špatný a nepřesný popis kruté historie Židovského národa a krutého a rasistického boha, který se najednou změnil v Novém zákoně téměř na svůj opak (ale pořád vyhrožuje peklem a posledním soudem, něco v něm ze starýho dobrýho Jahveho přece zůstalo 😀 )

    nebo za B) je Bible primitivní metafora, jakésy hloupější mýty a legendy na způsob těch řeckých, ale hůře napsané (takřka jungovské hledisko)

    nebo za C) kombinace A a B

    Ani jedno mě nijak nevábí 😀 😀

  44. Sam

    Znáte tento web? http : // www . atheistmemebase . com / Obsahuje různé ateistické vtipy. Některé jsou blbé, jiné často obsahují nějakou zásadní myšlenku. No každopádně se ten web hodí na procvičování angličtiny. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *