Sýrie: ukradená revoluce

Autor | 18.05. 2013

Sýrie dnes může sloužit jako taková karikatura arabského jara, ze kterého je spíše arabská zima. Všechny rysy tam jsou vyostřené, rozvrat téměř dokonán. Syrští ateisté to dnes nemají rozhodně jednoduché. Procházejí, stejně jako celá země, nám těžko představitelným peklem. Na jejich facebookových stránkách se objevil tento absurdní vtip ze života:

– „Jsi sunita nebo alawit?“
– „Jsem ateista.“
– „Jasný, to je v pohodě … ale jsi sunitský ateista nebo alawitský ateista?“

Prý velmi častý průběh konverzace. Nejen že muslimové nechápou, jak absurdní je bojovat mezi sebou kvůli 1300 let staré hádce Mohamedových následovníků, ale dokonce často zapomenou, že ta sektářská nenávist má náboženský původ a tak zůstává jen samotná nenávist pro nenávist.

Sýrie je země, která se dnes rozpadá ve frenetických křečích násilí a brutality. Velmi výstižný popis syrské revoluce zveřejnili syrští ateisté na svých stránkách. Je to text, který se mě hluboce dotkl. Byl napsán v zoufalství z toho, jak je lidé na internetu nazývají teroristy nebo je naopak obviňují z toho, že slouží zahraničním mocnostem.

Syrská revoluce - originální ilustrace konfliktu ze stránek Syrských ateistů

Syrská revoluce - originální ilustrace konfliktu ze stránek Syrských ateistů

„Často na naše stránky přijdou cizinci aby nás obvinili z podpory terorismu a z toho, že jsme Americké/NATO/Sionistické loutky, což je pochopitelné, uvážíme-li státní propagandu vykreslující revoluci jako mezinárodní spiknutí v kombinaci s globálním antiamerickým sentimentem, způsobeným jejich nekonzistentní zahraniční politikou, často ovlivněnou korporátními zájmy.

Syrská revoluce začala nenásilnými protesty proti brutálnímu diktátorovi, který se u moci držel 40 let pomocí teroru a smrtící síly. Protesty byly násilně rozdrceny režimními bezpečnostními složkami. Lidé vyzbrojeni růžemi byli stříleni ostrou municí, jejich domy byly ostřelovány dělostřelectvem a mnoho z nich bylo uvězněno a obviněno z terorismu. Revoluce vydržela být nenásilnou po 7 měsíců, zatímco mrtvých přibývalo spolu s rostoucí brutalitou Asadova režimu a rostoucím vztekem lidí.

Syřané a občanské organizace jako jsou Syrští ateisté volali v zoufalství o pomoc mezinárodní komunitu, ale odpovědi se nedočkali. Brzy poté se armádní dezertéři, odmítající střílet do civilistů, začali organizovat do malých jednotek a nazvali se Svobodná syrská armáda. Ta myšlenka byla zprvu tak přitažlivá! Konečně bude mít za civilisty kdo bojovat a revoluce přemůže nenáviděný režim.

Ale těžká realita brzy udeřila. Nikdo se neobtěžoval pomoci nově formovaným jednotkám FSA. Tedy nikdo kromě Saudských a Katarských ropných peněz, které přicházely s podmínkou kompletní islamizace revolučních jednotek. Toto je okamžik, kdy se objevila velká propast mezi syřany a progresivními silami jinde na světě. Tyto pokrokové síly opustily boj a utrpení, zatímco islamističtí zpátečníci přišli s pomocí a cílem využít a ukradnout revoluci. Téměř všechny sekulární složky ozbrojených rebelů zmizely. Terorismus, sektářství a radikalizace se šíří jak divoký požár.

Dnes už extremisté mezi rebely drtivě převažují. Přidali se k nim džihádisté Al Kajdy z celého světa včetně Afghanistánu, Saudské arábie a Libanonu. Režimní jednotky potom spolupracují s radikálními sektářskými komandy smrti tureckých Alawitských extremistů, Libanonského Hizbaláhu a Iránských revolučních gard. Podtrženo a sečteno je dnes většina ozbrojených sil v Sýrii tvořena kriminálníky a extremisty.

Jistě, lidské naděje to svádí k jednoduchému dvoustranému konformnímu vidění konfliktu, kde jeden je dobrý a druhý špatný, ale propast mezi syřany a zbytkem světa se neustále prohlubuje. Svět se stále obává terorismu, jehož nebezpečí se ve srovnání s šíleným počtem lidských obětí v Sýrii zdá být nedůležité.

Reprezentují islamističtí rebelové syrskou revoluci? Má odpověď je ne. Myslím, že revoluci reprezentují milióny syřanů včetně ateistů a všech ostatních společenských, politických a náboženských skupin, které začaly protestní pochody za svobodu. Jsou to lidé, kteří se dnes buď skrývají před stínem smrti ve svých domech, nebo jiní, kteří utekli ze země, aby přečkali protivenství a zneužívání v uprchlických táborech za hranicemi Sýrie

Takže příště, než začnete někoho obviňovat ve věcech, o kterých víte tak málo, pamatujte, že věci jsou často složité a nedají se snadno vykreslit jako černé a bílé!“

18 thoughts on “Sýrie: ukradená revoluce

  1. Vladimír Krásný

    Ten vtip je myslím převzatý, prve jsem ho slyšel od RD na téma irských ateistů.

  2. Machi

    Těžko říct s jistotou, ale ten „vtip“ snad prvně vyprávěl Ch. Hitchens jako zážitek z Irska. Je ale možné, že stejní omezenci (jako onen tazatel) se vyskytují po celém světě.

  3. Antitheista

    Výbornej článek !! Stejně teď Syřané chtějí demokracii, a pokus si zvolí (ale svobodně) místo Asada islamisty, poznají brzy, co jsou zač, a svrhnou i je – nakonec se stejně přiblíží k sekulárnímu státu, dříve či později… Začít se musí odstraněním diktátora a svobodnými volbami, pak se uvidí, jak jsou Syřané připraveni na demokracii, když ne, bude to jejich chyba (ale svobodná) a pak jí napraví – dříve či později, další „revoluce“ (tentokráte již sekulární). A když si islamisty místa Asada nezvolí, jen dobře!

  4. Jaroslav A. Polak

    Ano, ten vtip je fousatý, ale to neznamená, že není výstižný. Nicméně ukazuje to, co autor článku nepochopil, když napsal „Prý velmi častý průběh konverzace. Nejen že muslimové nechápou, jak absurdní je bojovat mezi sebou kvůli 1300 let staré hádce Mohamedových následovníků…“ Kvůli tomu tam nikdo nebojuje, stejně jako v Severním Irsku nešlo o náboženský boj katolíků s protestanty, ale separatistů od Velké Británie s loajalisty.
    Přeložený text syrských ateistů je zcela výstižný a soudím, že je tomu v Sýrii přesně tak, jak to píší.
    Je třeba si uvědomit, že proasadovské síly nebojují ve jménu náboženství, ale z politických důvodů, zatímco současní „rebelové“, tedy salafističtí žoldáci, ve jménu náboženství bojují, tím se konflikt liší od toho severoirského. O čistě náboženský konflikt ve smyslu konfliktu náboženských představ ale opravdu nejde. Ostatně i na straně tzv. „rebelů“ jde kromě víry i o politické zájmy Saúdské Arábie.
    V každém případě je třeba podotknout, že by bylo absurdní pokládat tento konflikt za argument proti islámu jako takovému, na obou jeho stranách převažují muslimové.

  5. Antitheista

    My máme proti islámu úplně jiné argumenty než tyto, zde se jenom Slávek postavil za demokracii…

  6. Slávek

    Kojote, ten komentář „1300“ jsem také převzal z jejich stránek…

    Takže to blbě chápou ti syřané.

  7. Jaroslav A. Polak

    Slávku, už jsem to tam našel. Nicméně moje přesvědčení, že zde nejde o spor věrouk, ale o konflikt zájmových skupin, to nemění.

  8. Antitheista

    Ale to se přece nevylučuje – zájmové skupiny a různé věrouky…

  9. Slávek ČernýSlávek Post author

    Kojote, myslíš, že se to nějak vylučuje? O tom je přece nakonec ten vtip, ne? „Ateista sunita nebo ateista alavit?“

    Náboženství je používáno zájmovými skupinami. Je to jedna z jeho hlavních funkcí. To bys měl jako marxista přece vědět, ne?

    PS: teď jsem si všiml antitheistova komentáře. Souhlas.

  10. Jaroslav A. Polak

    Slávku, jde ale o to, že podstatou vtipu o „ateistech sunnitech a ateistech alawitech“ je to, že neběží o víru, ale o příslušnost k nějaké partě. Úplně stejně by mohlo jít o nenáboženské „štítky“, třeba národnostní. Ten konflikt by existoval i kdyby neexistovalo náboženství, není způsoben náboženstvím, ale jinými faktory. To je oč mi šlo, nic víc.

  11. Slávek ČernýSlávek Post author

    Hmm … tak interpretací toho vtipu je evidentně víc. To co ty považuješ za „podstatu“ je tvá podstata.

    Ano, jde o nálepkování, ale náboženství samo o sobě je právě takovou nálepkou. A ty nálepky mají tu moc, že způsobí rozdělení společnosti a nenávist.

    To je celkem dobře psychologicky prozkoumaná oblast, kdy stačí něco oštítkovat a tím změnit chování lidí, kteří by se normálně chovali zcela jinak. A ty náboženství je právě takovým štítkem, který lidi rozděluje.

    Vem si třeba aktuální situaci tu v Čechách. Existují tu náboženské společnosti. Náboženské společnosti mají „oštítkované“ své příslušníky. Dosud to neexistovala jasně ošťítkovaná ateistická skupina. Vzhledem k tomu, jak se chovala „náboženská“ skupina, tak to nás motivovalo, abychom se také ošťítkovali. Nyní tu již máme dvě jasně ohraničené skupiny (ta naše je spíš zárodek, přiznávám), které stojí na opačných stranách barikády. Čím výrazněji se bude náboženská skupina profilovat, tím více bude nutit neoštítkované ateisty a něcisty se nějak profilovat. My budeme samozřejmě na jejich akce reagovat a to donutí reagovat zase je.

    Vzniká tak rozdělení, které by bez náboženských společností nikdy nevzniklo.

  12. Jaroslav A. Polak

    Ateisté s věřícími, rukou společnou a s vytrvalým úsilím stavějí barikády. Tak jo, jen stavějte. Třeba se najde pár potměšilých kojotů, kteří vám je budou s donkichotským nadšením rozebírat.

  13. Antitheista

    My ale nechceme ustupovat z pozic rozumu a dělat kompromisy mezi racionalitou a šílenstvím (náboženstvím)…

  14. Petr TomekPetr Tomek

    Jaroslav A. Polak (24.05. 2013 | 01:12) napsal:
    Ateisté s věřícími, rukou společnou a s vytrvalým úsilím stavějí barikády. Tak jo, jen stavějte. Třeba se najde pár potměšilých kojotů, kteří vám je budou s donkichotským nadšením rozebírat.

    Kojote skláním se před tvou neskonalou moudrostí – jedna strana říká, že je nás třeba všechny zabít, druhá že je dobré tenhle postoj přehodnotit. Já tuhle logiku znám, vždy v ní vítězí ti, kdo své protivníky v zabíjejí nad těmi, kteří se s nimi pokoušejí mluvit. Mrtvoly nekladou hloupé otázky, vlastně nakladou žádné otázky. Pokus spojit kotec lišek se slepičárnou, tím že zbouráš dělící zeď je asi stejně moudrý.
    Potměšilí Kojoti se pak mohou nad tou hromadou mrtvol chechtat.

  15. Slávek ČernýSlávek Post author

    Petře, naprosto skvělé. Srovnávat občanské sdružení o pár lidech s minimálním financování z dobrovolných darů s organizací s tisícovkami zaměstnanců a stamiliardovým financování a prohlásit, že děláme vůbec chybu, že si troufnem udělat něco jako organizaci a že nejsme dokonalí profesionálové … nechápu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *