Ohlasy na Atheocon 2013

Autor | 09.10. 2013

Autor: Adam „Arkande“ Válek.

 21.9.2013 se v Praze, jak jistě víte, konal Atheocon. Hned ze začátku bych rád řekl, že to byla jedna z nejlepších akcí, na kterých jsem kdy byl. Nejen, že jsme měli hromadu fantastických přednášek, ale bylo tam i velké množství inteligentních lidí a jen mluvit s nimi byla pro mne neskutečná radost.

Je pravda, že jsem ten den byl trošku pomalejší, protože stávat ve 3 hodiny ráno není zrovna nejpříjemnější a 4 hodiny ve vlaku tomu taky zrovna dvakrát nepřidaly. A jak to celé proběhlo?

Fotografie z Atheoconu 2013

Kavárna UTOPIA je zajímavé místo. Nejenže se jedná o anarchistickou kavárnu vedenou sympaťákem až na půdu (Petrem), ale výzdobu tvoří vzpomínka na squat „Ladronku“ , kde mimo jiné byl i Petr a bylo zajímavé si s ním o ní promluvit. Zvláště proto, že byl aktivistou Anarchistické federace z okruhu časopisu Autonomie. Jejichž cílem (s Ladronkou) bylo vybudovat autonomní kulturně – sociální centrum. Což se jim povedlo. Pořádali výstavy, koncerty, divadelní představení. To pro mne bylo celkem velkým překvapením, protože u nás výraz „squater“ zahrnuje prostor mezi bezdomovcem a feťákem, za což se samosebou omlouvám. Mimo jiné se „squateři“ snažili o objekt starat (opravili střechu), ovšem roku 2000 byli vystěhováni policií. Vím, že to nemá s Atheoconem moc společného, ale schválně řekněte, že to není zajímavé.

Takže pojďme si říci něco o přednáškách. Předně, všechny byly opravdu výtečné a jen mne mrzí, že si Petr Tomek nenabil kameru a tak budete o značnou část připraveni. Což je zároveň i největší kritikou, kterou bych k Atheoconu měl. Ještě nesmím zapomenout zmínit, že přednášky byly zpřeházeny a některé zcela vypuštěny. Tedy první přednáškou nebylo Sci-fi a víra…

První přednášku měla sympatická rusovláska Daniela. Působila na mne nesmělým dojmem, ale zase věděla o svém tématu (Islám) opravdu hodně. Zvládala i předčasné dotazy z publika od Míšy Hanka, který se snad třikrát zeptal na historicitu Mohameda. Dotazy ji nedělaly problémy. Tedy ještě jednou tleskám.

Druhá přednáška se týkala Hedonismu a přednášel nám sám Petr Tomek (nejsem si jistý jestli jsem si s ním tykal nebo ne). Petr má knírek alá Hercule Poirot a přísáhám, že jsem dodnes nepotkal člověka, ke kterému by se tento knírek hodil více. Petrova přednáška byla vtipná a zajímavá. Dotazy zvládl bez problému. Dovolím si snad jen drobnou kritiku a to tu, že nám neřekl o některých nenáviděných Hedonistech (Nero, Tiberius a buďmě upřímní on i ten Washington nakonec prodal vlasy a zuby, aby měl na chlast). Jinak opět tleskám.

Třetí přednáškou byl „Mírně debilní design“ od Pavla Turka. Vzhledem k tomu, že má žena je zdravotní sestra jsme si užili tuto přednášku oba. Např. víte, že velryby mají ve svých tělech zbytky pánve a stehenních kostí? Nebo jak nám znesnadňuje život karpální tunel a co to vlastně je? Pavlova přednáška nebyla vtipná, ale zase byla přímo nabitá zajímavostmi. Dotazy zvládl bez problému. Tedy potlesk pro Pavla.

Čtvrtý se nám představil Phill Mason a říkejte si o mne, že jsem nedouk. Jeho přednáška byla v angličtině a já jsem se zkrátka nechytal. A abych rozuměl nějakým 60%, tak to je dost zbytečné… Proto nemohu tuto přednášku nijak hodnotit a ani nezatleskám. Čas jsem využil na pokec s Petrem z Ladronky.

Pátou přednášku nám přednesla něžnější část z přednášejících a to Scarlett alias Darth Zira. Neměl jsem štěstí si s ní pokecat, neměl, neměl, neměl. A to jsou ženy, které mají rády sci-fi vymírající druh. Scarlett bych chtěl rozhodně pochválit a možná ji vyzdvihnout poněkud výše než ostatní řečníky. Zvláště proto, že Scarlett hovořila o roli ateistů za Velké francouzské revoluce. To je neskutečně obsáhlé téma, které se prostě nedá vtěsnat do 30 minut. Scarlett se to ale téměř podařilo, takže z její přednášky jsem měl výborný pocit. Rovněž dotazy z publika zvládla na jedničku. Tedy paní Scarlett – tleskám.

Šestou přednášku si střihla Julie Nováková a týkala se tolikrát omýláných memů. Nemůžu si pomoct, ale memické teorii jsem nikdy moc nevěřil. Ony většinou všechny společenské vědy a jejich teorie jsou blbosti. Je to jako ekonomie, jednoduše hledáme řád v chaosu. Říkáme si – jo to je dobrá teorie, přesně takhle to je, dokud nenastane ekonomická krize. Pak musíme vypotit zase něco nového. To nic ale nemění na faktu, že byla dobrou přenášející a i dotazy zvládla velmi dobře. Slečno Nováková – opět tleskám.

Sedmý se nám představil Michal Hanko, kterého jistě všichni, neignoranti, znají. Míša založil první web o ateismu v ČR a to www.i-ateismus.cz. Jen tak mimochodem, to je první ateistický web, kde se nám objevil bratr Protestant. Také osoby: Skorodesetmiliard, Shadowman, Arkande, Slávek, Samain, Colombo, Medea, Jack, Karel, Josef… a spousta dalších. To píšu jen tak, abychom nezapomněli, kde to bylo poprvé. Michal nám přednášel o historicitě Ježíše, takže jistě chápete, proč nedal Daniele chvíli oddechu. :-) Michalova přednáška se mi líbila a vzhledem k tomu, že se „náboženství“ věnuje takovou dobu, mu ani dotazy nedělaly problémy. Takže Míšo – potlesk.

Osmý byl Dominik a tedy má toho hodně co zlepšovat. Příště by to měla být přednáška a ne slohová práce. Také by se měl více zaměřit na konkrétní téma a ne jen generalizovat. Určitě by nebylo na škodu dokázat se odpoutat od jediné myšlenky a přejít kousek dál…v ekonomice bychom ti řekli ať použiješ Gordonovu metodu tvůrčího myšlení a zkusíš vykouknout z té myšlenkové bedny, do které ses zavřel. Potlesk, i když slabší, získáváš za odvahu.

Devátá přednáška byla většinou účastníků, s kterými jsem mluvil, hodnocena nejlépe a to především proto, že se k nám dostavil doktor Filip Tvrdý z univerzity Palackého v Olomouci. Takže nadhodíme superlativ – Filip je český Dawkins. Všichni jsme na tuto přednášku čekali a všichni jsme si od ní hodně slibovali a já si myslím, že se nám to všem splnilo. Skvěle předneseno, bravůrně vyvážena vtipnost a informativnost. Celá přednáška byla prostě jízda. WOW! Dotazy… výborný odhad lidí, kteří dotaz pokládali a skvělá manipulace s publikem. Tedy Filipe potlesk ve stoje a to zcela zasloužený. Už jen kvůli takového pedagoga bych šel studovat filozofii do Olomouce.

Tak tímto jsem Vás ve zkratce seznámil s historií Ladronky a přednášejícími. Pevně věřím, že jsem nechal dost prostoru pro podrobnější články zabývající se konkrétními přednáškami. Vynechal jsem přestávky, pokec s účastníky a další věci, o kterých si myslím, že jsou víceméně irelevantní i když byly absolutně skvělé (vlajka na měsíci se na filmovém záběru hýbe proto, že je teleskopická/ Náboženský rituál postupně přešel do právního systému /atd. :-)

V rámci vymezeného prostoru bych rád dodal, že s námi byl i předseda polských ateistů Jacek (skěvěle jsme si pokecali v angličtině – byla srozumitelná) a dozvěděl jsem se, že ateistů, kteří to veřejně přiznávají je v Polsku 5%. Ale Jacek tvrdí, že je to číslo výrazně vyšší a lidé se jen ze strachu z celospolečenského tlaku bojí k ateismu přihlásit. Také jsem si promluvil s poslancem ČR panem Zahradilem,. Kdyby Vás to zajímalo, tak „Církevní restituce“ si prý vydupali starostové, aby mohli konečně odblokovat majetek, na který nemohli sáhnout…

Jako poslední zmíním, že v době, kdy jsem psal tento článek jsem neměl aktuální program, proto je pořadí přednášek čistě jen záležitostí mé chabé paměti a o něco lepšího vkusu.

Fotografie z Atheoconu 2013

 

15 thoughts on “Ohlasy na Atheocon 2013

  1. xorron

    Škoda že Filip Tvrdý nenapíše nějakou knihu pro širší veřejnost. Knihu aktuální do našich poměrů. Snad ho to ještě napadne.

  2. Petr Tomek

    xorron: Škoda že Filip Tvrdý nenapíše nějakou knihu pro širší veřejnost. Knihu aktuální do našich poměrů. Snad ho to ještě napadne.

    Petr Tomek: Snad neprozradím nějaké temné tajemství, když řeknu že o tom přinejmenším hodně vážně uvažuje.

  3. Arkande

    No pokud by se Vám nechtělo čekat, až napíše vlastní knihu. Pak Filip napsal (jako jeden z autorů): Pojetí člověka v dějinách a současnosti filozofie I – Od Kanta po současnost.

  4. Tvoj Oponent

    „www.reflex.c­z/clanek/zpravy/52181/britsky-muslim-by-chtel-v-cesku-zavest-islamske-pravo.html“
    Len aby mu to českí moslimovia dovolili…

  5. Colombo

    Jen poznámka k memetické teorii, ona nepochází ze společenských věd, ale původně přišla od Dawkinse. V sobeckém genu nadefinoval gen tak, že se dal uchopit jako sebereplikující informace na DNA. Dost DNA se tak i chová. Jakmile se takhle odprostil od konkrétních proteinových jednotek atp., tak navrhl, že stejně dobře by se pak „sobecký gen“ dal aplikovat na myšlení.

  6. Tvoj Oponent

    Colombo…Možno sa spýtam hlúpo, ale mal Darwin vedomosť o nejakých génoch?

  7. Colombo

    TO: Vůbec to není hloupá otázka. Ne, neměl, sám navrhl, že by se snad mohla ona informace sbírat z krve a koncentrovat ve spermatu. Ačkoliv geny mendel „objevil“ (spíše matematicky vydedukoval, fyzicky objeveny byly až dlouho poté) už před Darwinovou myšlenkou. Je třeba si ale uvědomit několiv věcí
    1. co to je darwinistická teorie evoluce a na čem závisí
    2. jaké teorie vývoje existovaly

    Faktem je, že defacto každá teorie vývoje byla založena na značně abstraktní rovině. Dokonce i Darwin uvažoval jen o variabilitě (která z jeho pohledu vznikala náhodně — z bayesiánského pohledu je náhoda jen nedostatek informace, takže je to v cajku) a poté způsobu výběru. To bylo dostatečné a defacto žádné geny nejsou potřeba.

    No a pak se zpětně objevila tzv. Mendelovská genetika, která v jednoduchých případech platí. Jenže to, že platí prakticky jen ve výmečných případech se nevědělo. No a tak byla evoluce velmi pevně zpjata s geny jako mendelovskými jednotkami.

    No a pak jsme zase postoupili ve vědomostech dál a to tak, že Dawkins nazval gen jako „replikátor“. Tedy jsme zase u té abstraktní roviny.

    Schválně si povšimni, že i Mendel vydedukoval geny zpětně, prakticky pozorováním populačních změn. Kdyby žil pár set let, měl k dispozici superpočítač a několik set giga paměti, možná by jeho mysl dokázala odvodit i podobné zákony z evolučního hlediska, ne jen populačního.

  8. Colombo

    Sranda taky je, že spousta genetiků, biologů atp., kteří potřebovali analyzovat podobná data defacto založilo statistiku.

    Jenže to byla klasická statistika a bayesiánskou celkem výrazně odmítali (přesto, že denska je to ústřední pohled).:)

  9. Tvoj Oponent

    Ďakujem Colombo. Odpoveď ma potešila. Svojou neutralitou a konštruktívnosťou. Dnes jav v komunikácii takmer zriedkavý.
    Poďme o kúsok ďalej.
    Viete, že Mendel napísal Darwinovi dopis? … a snáď aj oprávnene sa nádejal ocenenia. Informoval ho práve o výsledkoch jeho skúmania vzťahov prírody a matematiky.
    A viete ako reagoval Darwin? Ignoroval ho! Darwin urobil v živote snáď najtragickejšiu chybu, keď nedocenil význam skúmania Mendela. Keby bol Mendel Angličan, dnes by bol žiariacou ikonou prírodovedy. No keďže pochádzal len z akéhosi primitívneho teritória, zapadol prachom a bahnom – a žiaľ aj v rodnej krajine. Myslím si, že Mendel je neprávom zaznávaný a prehliadaný. Tak apoň takto pripomínam jeho slávu a pretláčam na plecia toho dedka Charlesa ;-)

  10. S.V.H.

    Tvoj Oponent (20.10. 2013 | 08:04) napsal:
    Viete, že Mendel napísal Darwinovi dopis? … a snáď aj oprávnene sa nádejal ocenenia. Informoval ho práve o výsledkoch jeho skúmania vzťahov prírody a matematiky.
    A viete ako reagoval Darwin? Ignoroval ho! Darwin urobil v živote snáď najtragickejšiu chybu, keď nedocenil význam skúmania Mendela. Keby bol Mendel Angličan, dnes by bol žiariacou ikonou prírodovedy. No keďže pochádzal len z akéhosi primitívneho teritória, zapadol prachom a bahnom – a žiaľ aj v rodnej krajine. Myslím si, že Mendel je neprávom zaznávaný a prehliadaný. Tak apoň takto pripomínam jeho slávu a pretláčam na plecia toho dedka Charlesa ;-)

    S.V.H.:
    Odkud máte informaci, že Mendel Darwinovi napsal dopis? Pokud vím, tak Darwin Mendelovu práci pravděpodobně neznal. V jeho knihovně se sice našel text, který na Mendelovu práci odkazoval, ale měl nerozřezané strany, takže ho Darwin nečetl. Možná mohl narazit na zmínky o Mendelově práci někde jinde, ale pokud ano, pak pravděpodobně nedokázal rozpoznat význam Mendelových výzkumů pro svou teorii a považoval je za nedůležité. Což by byla samozřejmě chyba – Mendelova práce mohla lépe vyřešit některé aspekty Darwinovy teorie už tenkrát a nemuselo se na jejich spojení čekat dalších pár desítek let. Ale nebyla to jediná příležitost k podpoře své teorie, kterou Darwin prošvihl (ať už že o ní nevěděl nebo jí nerozpoznal).

    A i když se Mendel za života valného uznání nedočkal, nesouhlasím, že by dnes byl přehlížen. Jeho jméno patří k těm největším v dějinách vědy.

  11. Medea

    I keď Darwin Mendelovu prácu nepoznal, vo svojom liste z roku 1866, napísal Wallaceovi toto:

    Drahý Wallace,

    obávám se, že nerozumíte, co míním nemísitelností jistých odrůd. S plodností to nemá nic společného! Vysvětlím na příkladu. Zkřížil jsem dvě barevně velmi odlišné odrůdy hrachoru a získal jsem – dokonce z jednoho lusku – obě původní odrůdy, a to dokonalé a bez přechodných forem. Něco podobného se Vám muselo přihodit již dříve u Vašich motýlů. (…) Ačkoli tyto případy rozdílů jsou obdivuhodné, nevím, zda jde skutečně o něco více, než když každá samice na světě produkuje zřetelně odlišené potomstvo bud samčí, nebo samičí.

    (Citované z knihy Richarda Dawkinsa: Největší show pod sluncem)

    Teda, súdiac podľa toho citátu, Darwin sa myšlienkovo značne priblížil k Mendelovmu zákonu “o čistote a segregácii dedičných vlôh”.

  12. Arkande

    to Colombo: Mem, jak to chápu já, je jakési přenášení Genetiky do Kultůry (Snaha o jakousi kulturní obdobu genu?)…což defacto spadá do kategorie společenských věd (Protože ta se zabývá člověkem a společností. Přičemž není založena na „přesných výpočtech“, ale spíše na zobecňování) :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *