Příběh našeho života

Autor | 20.10. 2013

Vědci se snaží fenomén náboženství uchopit mnoha způsoby, přesto z obecného hlediska poměrně spektakulárně selhávají. Dodnes není jasné, proč je náboženství univerzálním fenoménem ve všech lidských společnostech. Z evolučního hlediska není jasné, jestli je náboženství spandrelem (vedlejším vývojovým znakem) nebo nějakým způsobem zvyšuje evoluční zdatnost jedinců. Není ani jasné, jestli je náboženství společensky užitečné nebo naopak škodlivé. Stejně se můžeme hádat, jestli je náboženství lidem obecně prospěšné individuálně z psychologického hlediska nebo není. V tomto článku se pokusím poodhalit roušku tajemství, proč vůbec něco jako náboženství existuje a proč je dnes pro lidi nenahraditelné.

Důvodem, proč je pro nás náboženství tak těžko uchopitelné, je obrovská rozmanitost náboženských forem, mezi kterými se těžko hledají jednotící prvky. Třeba jen v rámci křesťanství existuje bezpočet přístupů a dá se snad prohlásit, že co věřící, to individuální víra v nadpřirozeno.

Možná bychom se na náboženství měli podívat z jiného, užitečnějšího úhlu pohledu. Jako ateisté chápeme, že neexistují nadpřirozené bytosti – bohové, v jejichž existenci téměř univerzálně doufají věřící. Podíváme-li se na náboženství očištěné o tyto bytosti, co nám zbude? Zůstanou pohádky pro dospělé, mýty plné symbolů a archetypů. Tím se ale dostáváme na poměrně známou půdu narativního paradigmatu.

Dnes široce uznávaná teorie Waltera Fishera postuluje, že lidské bytosti v zásadě uvažují a komunikují pomocí příběhů. Náš život a svět kolem nás chápeme jako sérii příběhů, ze kterých si neustále vybíráme ty, které jsou blízké našim zájmům, hodnotám a vědomostem. Náboženství je potom nástroj, který nám umožňuje efektivně tento příběh našeho života vyprávět. Různá náboženství nám dávají poměrně efektivní nástroje a šablony k interpretaci našeho života jako uceleného úspěšného příběhu zakončeného happyendem.

Všimněme si, jak věřící poměrně oprávněně kladou otázku po „smyslu života“, která je pravděpodobně jednou z nejdůležitějších otázek všech náboženských systémů a která velmi nápadně chybí v systémech ateistických. Z pohledu ateismu nemáme schopnost na tu otázku vůbec relevantně odpovědět, protože ateista vidí svůj život jako sérii poměrně nahodilých událostí řídících se přírodními zákony. Otázku po smyslu života je možné položit až v rámci uceleného příběhu a jeho směřování. Příběhu, který posuzujeme z hlediska konzistence a vztahů mezi jeho aktéry.

Pohled na náboženství, jako na servisní konstrukci k vytváření životních příběhů jednotlivců a celých společností, umožňuje položit otázky, jejichž zodpovězení bude užitečné a umožní nám porozumět světu věřících. Při rozhovoru s věřícím člověkem si můžeme všimnout, jakou důležitost přikládá termínům, které jsou pro nás spíše iluzorní. Věřící mluví o svém životě jako o příběhu, který musí dávat smysl a události, které se mu dějí se snaží v rámci tohoto příběhu interpretovat. Náboženská literatura je potom plná archetypálních příběhů a symbolů, se kterými se může věřící ztotožnit a kde může čerpat inspiraci k interpretaci vlastního života. Plasticky nám tu vyvstává náboženský slovník: smysl, symbol, příběh, vztah …

Tento slovník je nápadně podobný pohledu a pojmům se kterými pracuje snad všudypřítomný obor reklamy a marketingu. Dnes není těžké napodobit výrobek nebo službu. Proto se firmy snaží svůj produkt odlišit za pomoci příběhu se kterým se mohou zákazníci ztotožnit. V dnešní době se často kupují firmy ne kvůli svým výrobním kapacitám a know how, ale z důvodu vlastnictví cenných značek – symbolů, se kterými se spotřebitelé nějakým způsobem identifikují. Symbolů, které jsou nedílnou součástí životů lidí, od jejich dětství až do jejich stáří. Coca-cola, Škoda, Kofola, Google … Není těžké vyrobit limonádu jako Coca Cola a prodávat ji levněji než originál. Přesto to není zárukou úspěchu, protože Coca Cola se stala symbolem západní civilizace. To je nakonec i důvodem, proč je „konzumerismus“ úhlavním nepřítelem a konkurentem samotných náboženských systémů, které se proti němu brání. Symboly a ikony nejsou něco neskutečného a zdánlivého. Jsou to věci, jejichž hodnota se dnes vyjadřuje i v miliardách dolarů a jako k takovým bychom k nim měli přistupovat.

Některé příběhy fungují lépe než ty jiné. Těm příběhům se říká archetypální a vystupují v nich ikonické, archetypální postavy. Můj názor je takový, že k tomu abychom se zbavili náboženství s jeho nepravdivými předpoklady a nepodloženými závěry, je nutné umět vyprávět příběh lidského života minimálně na stejné úrovni, jako to dokáží různé náboženské systémy. Všechno ostatní jsou potom z hlediska našeho úspěchu spíše podružnosti. Schopnost vyprávět příběhy je zároveň hledisko ve kterém jako ateisté spektakulárně selháváme.

29 thoughts on “Příběh našeho života

  1. protestant

    Tento poctivě a dobře míněný článek je bohužel založen na jednom nepravdivém předpokladu, který je vyjádřen ve větě:

    „…Jako ateisté totiž máme obrovskou výhodu v nadhledu, který nad celým fenoménem máme…. “

    🙂

  2. Slávek

    Ano protestante, to je jistě předpoklad, na kterém je založen celý článek.

    IMHO tu větu jsem si mohl klidně odpustit. Při zpětném pohledu mi přijde balastní.

    Předpokladem článku je, že bohové neexistují. A v tom se, pokud si dobře vybavuji shodnu i s tebou. Navíc je to logický předpoklad v úvahách ateisty.

    A ještě navíc, článek funguje, po drobne úpravě i bez tohoto předpokladu. Stane se prostě úvahou na téma, jak nejefektivněji „prodat“ svého Boha. Šíření dobre zprávy je myslím přiznaný hlavni křesťanský cíl, ne?

  3. protestant

    S předpokladem že „bohové neexistují“ v tvých článcích samozřejmě počítám. Bez toho ateista neexistuje.
    Ale to o tom nadhledu mne překvapilo. Většinou totiž o svém nadhledu mluví právě ti co nadhled nemají. To co jej skutečně mají o něm naopak nemluví.

  4. Antitheista

    Takže ty věříš na boha nebo na bohy, protestante? Jestli na bohy, tak fajn, Višnu, Šiva a Ježíš/Jahve/duch svatej ti za to poděkují. Jestli ale věříš na boha, tak si na tom podobně jako my, my taky nevěříme na bohy, akorád odškrtáváme ještě toho jednoho, na kterého věří monoteista 😀

  5. Arkande

    No v konzumní společnosti je smysl života celkem prostý…“Konzumuj, nebo chcípni“ 🙂

    Žádná věda nám nemůže přinést univerzální smysl života. Protože jednoduše každý máme své vlastní cíle a potřeby. Společenské vědy nám mohou v hledání smyslu života sice značně napomoci. Např. Maslowova pyramida potřeb (O které nám vyprávěl Petr na Atheoconu)…

    Ale nikdo nám smysl „našeho“ života nepřinese. Pokud na něj chceme přijít, pak musíme začít s introspekcí (abychom porozuměli alespoň základním pocitům…fakt jich je víc než dva….proč takové pocity máme atd. V kostce – abychom dokázali za pomocí psychologie poznat sami sebe)

    Pokud to zvládneme, pak není už tak těžké určit smysl „svého“ života. i když to mohou být zcela „primitivní záležitosti.“ (Mít rodinu, snažit se vzdělávat, nechovat se jako zmrd, vydělat miliardy atd.)

    Náboženství sice předstírá, že dokáže přinést univerzální smysl života, ale nedokáže. Protože člověk se vyvíjí a mění. 🙂

  6. Slávek ČernýSlávek Post author

    @Protestant: Máš pravdu. Větu jsem z článku vypustil a ještě jsem jej trochu učesal. Balast nemám v článcích rád a toto byla už třetí vlna zkracování 🙂

    @Arkande: Myslím, že tvůj komentář se s článkem trochu rozchází. Nikde nepíšu, že náboženství člověku dokáže dát univerzální smysl života. Ono mu poskytne nástroje, aby si ten svůj individuální smysl života snadněji našel.

    Je 12 uznávaných hlavních archetypů a čím jednoznačněji je nějaká osoba, výrobek nebo značka s jedním z nich identifikována, tím snadněji a silněji se dá komunikovat. Náboženství ti umožňuje vyprofilovat vnímání sebe sama do jednoho z těchto archetypů a tedy se stotožnist se svým životem. Přijmout je za svůj a necítit se odcizený.

    Nevinný
    Sirotek/Obyčejný člověk
    Hrdina
    Pečovatel
    Průzkumník
    Rebel/Psanec
    Milenec
    Tvůrce
    Bavič
    Mudrc
    Mág
    Vládce

  7. protestant

    “ ….Jako ateisté chápeme, že neexistují nadpřirozené bytosti – bohové, v jejichž existenci téměř univerzálně doufají věřící…..“

    pokud slovo „chápeme“ užíváš ve smyslu „věříme“ pak je vše ok

  8. Slávek ČernýSlávek Post author

    chápat = porozumět, uvědomit si
    věřit = doufat, důvěřovat

    Takže, ne protestante. Slovo chápat užívám ve významu chápat. Další komentáře v tomto směru budu mazat.

  9. protestant

    Já tě jen chci pochopit = porozumět 🙂

  10. Antitheista

    Komentář smazán – nijak nesouvisí s tématem článku. /Slávek

  11. Slavek

    @Elviin: tím si právě nejsem moc jistý, že teleologický ( ale i jakýkoliv jiný filosofický) argument nejak souvisi s motivaci lidi věřit.

    Možná u těch chytřejších jim to usnadňuje zpětnou racionalizaci. Pochybuji ale, že někdo věří kvůli něčemu takovému.

  12. Arkande

    Je možné, že jsem špatně pochopil hlavní myšlenku. Zdálo se mi, že tvrdíš, že hlavní úlohou náboženství je přinést univerzální smysl života a že ateisté si takovýto úkol nekladou.

    Což mi přišlo nebezpečné. Každý člověk který se dobrovolně zařadí do škatulky(Ochránce, Rebel, Milenec), se pak podle toho snaží chovat, což je velmi nebezpečné. Protože je to stejné jako chovat se podle znamení zvěrokruhu (býk je tvrdohlavý, tedy všichni býci…). Od toho je pak jen kousek k tomu, začít se chovat jako někdo jiný(Ježíš, Aláh, hromada svatých…). Čímž dojde ke ztrátě vlastní individuality a může to vést i ke ztrátě identity.

    Jen na okraj, inspirace neznamená chovat se jako…ale vzít si z určité postavy,příběhu atd. příklad.

    A jestli jsem opravdu ulétnul od tvého článku, pak se omlouvám.

    PS: Co se týká značek se kterými se le lidé identifikují, pak bys mohl doplnit „fajfku“ Nike, kterou si lidé nechávají celkem často vytetovat.

    Cílová skupina kterou zmanipulujeme a potom jim střelíme náš produkt, nemůže být považována za určitý pevně stanovený kolektiv. Ekonomie (Marketing) je vidí pouze v obecné rovině…

  13. elviin

    Slavku, myslim si, ze je to jedna z tech vyznamejsich motivaci. Proc existuji, proc existuje tento svet, jaky to ma ucel. Pokud ve vsem spatrujes zamer, tak potrebujes nejakyho agenta, ktery veci tvori a dava jim vyznam a tim agentem je rodic, a pak treba buh. Dawkins to naznacil v diskuzi v Guardianu ironickym tvrzenim, proc potrebujeme vedet, kvuli cemu nejaka hora existuje, jaky tam je ucel. Tu potrebu si vykladat existenci veci teleologicky buh a vsechny ty pribehy kolem vyborne uspokoji.

    Viz Deborah Kelemenova z Bostonske univerzity: http://www.scipie.net/docs/2007/Kelemen_PS_2004.pdf
    „Evans has found that regardless of the religiosity of their home background, children show a bias to endorse intentional accounts of how species originate.“

  14. Antitheista

    Uspokojí sice tu potřebu smyslu, akorát nepravdivě…

    Jinak všechny teologické a teleogické a kosmologické pseudo-„důkazy“ byly již vyvráceny Humem, Kantem, či prostě moderní vědou (evoluce, kvantová fyzika,…) 🙁

  15. Standa

    Šok!!!

    – Rada pro rozhlasové a televizní vysílání prý uděluje pokuty za šíření ateismu v reklamách!!! Viz citace z webu svobodných:

    „Rada uděluje pokuty mimo jiné i za reklamy, které mohou „přímo pobízet děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo někoho jiného k nákupu nabízeného zboží nebo služeb“, „ukazují děti v nebezpečných situacích“ nebo jsou „ateistické“. Rovněž je zakázáno vysílat reklamy před i po vysílání bohoslužby.“

  16. Colombo

    Rovněž je zakázáno vysílat náboženské reklamy. Takže tady bych problém neviděl.

  17. Antitheista

    Ale není zakázáno propagovat církve, čili ateisté musí mít svůj POŘAD !

  18. Arkande

    Na druhou stranu můžeme být rádi. Že na nás RpTV myslí … když jsme v ČR jen taková bezvýznamná minoritka. 🙂

  19. Antiateista

    „Jinak všechny teologické a teleogické a kosmologické pseudo-“důkazy“ byly již vyvráceny Humem, Kantem, či prostě moderní vědou (evoluce, kvantová fyzika,…)“ – tady si někdo potřebuje doplnit vzdělání, že?

  20. =8)-DX

    „Náboženství ti umožňuje vyprofilovat vnímání sebe sama do jednoho z těchto archetypů a tedy se stotožnist se svým životem“

    Nemyslím si, že by se lidé přímo identifikovaly jako jeden archetyp – spíš střídají celou řadu složených identit, které si třeba ani neuvědomují a archetypy používají ke komunikaci s druhými, případně k popsání nebo pochopení druhých. Identita jednotlivce je velice nepřesně definovaná, často jen částečně ohraničená a stále se měnící a tyhle archetypy jsou pouze zjednodušením (škodlivá ve formě předsudků, konstruktivní při společném dialogu).

    U mě náboženství mělo ten vliv, že vnucovalo archetypům vlastní řád který odporoval realitě (a tím je deformoval a činil méně použitelné): být milenec bylo zároveň nejhorším hříchem i největším dobrem podle svévolných náboženských pravidel. Kdežto ve skutečnosti je povaha archetypu milence závislá na vzájemném vztahu milenců.

    Takže náboženství pro mě ty archetypy deformuje a tlačí lidi do určité identifikace na základě dogmatů – tím jim omezuje svobodu vyjádření, svobodu vlastní identity.

  21. Pavel

    Jak chcete vyprávět příběh života ateisty. Naše životy jsou přece náhoda, nemají žádný smysl. Náš příběh je nahodilým sledem událostí bez vzorce. Co to tady rozebíráte za nesmysly. Ve skutečnosti nemáte odvahu být ateisty, proto bojujete s vírou, a ani věřícími. Tak si krátíte nesmyslnost našeho bytí u netu, místo toho, abyste zašli na jedno do hospody. Co se tak konečně rozhodnout a podle toho logicky žít. Zdarec.

  22. Antitheista

    Evoluce není jen náhoda, ale i zákonitost 😀

  23. =8)-DX

    > Pavel > Naše životy jsou přece náhoda, nemají žádný smysl. Náš příběh je nahodilým sledem událostí bez vzorce.

    Tak ti ještě jednou Pavle odpovím tady. To, že je něco náhodného neznamená, že to nemá smysl. Díky náhodě můžu na někoho myslet a za hodinu mi zavolá: pokud chci, mohu v tom nějaký smysl vidět, pokud nechci nemusím. Smysl totiž není nějaký vnější zákon, který padá na naše hlavy a na životy lidí, ale je to příběh, který si mi lidi vytváříme v rámci svých životů. Neexistuje jediný „smysl“, který by do tohoto světa vnesl někdo jiný než člověk (pochopení reality nelidskými organismy je nám bohužel skryté).

    > Pavel > Co to tady rozebíráte za nesmysly. Ve skutečnosti nemáte odvahu být ateisty, proto bojujete s vírou, a ani věřícími.

    Bohužel musí mít ateista odvahu rozebírat nesmysly, jinak by jednak asi nebyl ateistou (pokud by jen tak náhodile věřil v každý nesmysl), a taky má za úkol upřímně přistoupit na na skeptický pohled na svět (který neuznává neracionální přijmutí víry či jiného tlachání bezdůvodně).. v aktuální společnosti a s množstvím názorů a informací kterou jsou k dispozici, to dá dost práce, dost přemýšlení a dost rozebírání.

    > Pavel > Tak si krátíte nesmyslnost našeho bytí u netu, místo toho, abyste zašli na jedno do hospody.

    To říkáte jako člověk který si krátí čas čtením o „ateistické nesmyslnosti bytí“, reakcemi na ně, místo toho abyste zašel na jedno do hospody? Jako člověk který do hospody chodí často, a nesmyslnost si krátí tak jako tak, nechápu vaší výtku (třeba myslíte že bychom si měli někam kleknout, sepnout ruce, otevřít ústa a příjmout do sebe tělo boží. Nic proti ale každý ať tráví svůj čas tak jak mu vyhovuje).

  24. Arkande

    =8)-DX….(třeba myslíte že bychom si měli někam kleknout, sepnout ruce, otevřít ústa a příjmout do sebe tělo boží. Nic proti ale každý ať tráví svůj čas tak jak mu vyhovuje).
    ***
    Tak tímhle jsi mne hned po ránu dostal 🙂 🙂 🙂

  25. dorota

    Arkande: Náboženství sice předstírá, že dokáže přinést univerzální smysl života, ale nedokáže. Protože člověk se vyvíjí a mění.

    Myslím, že podstata člověka se až tak nemění. Zajímavě o ní mluví transpersonální psychologie (když už jsme u té introspekce).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *