Psychotropní látky: Šalvěj divotvorná, ibogain, durman a příbuzné solanecie (díl 3.)

Autor | 04.12. 2013

autor: Foxy

předchozí díly:
Psychotropní látky: To co ukazuje boha uvnitř (díl 1.)
Psychotropní látky: Ayahuasca, lysohlávky a peyotl (díl 2.) 

Šalvěj divotvorná – Salvia divinorum

Kvetoucí šalvěj divotvorná

Kvetoucí šalvěj divotvorná / zdroj: Wikipedia, Eric Hunt

Šalvěj divotvorná je rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Tato rostlina pochází z hornaté části jižního Mexika. Lidových názvů má mnoho. Je botanicky považována za produkt lidského pěstování, protože je prý schopna se rozmnožovat pouze vegetativně (stonkovými řízky), nikoli pohlavně (semeny). Na druhou stranu se objevují i zprávy, že tato šalvěj je schopna plodná semena vytvořit a že je to normální přírodní evolucí vzniklý druh. Ale ať už je to pravda nebo ne, mimo mazatéckou kulturní oblast se tato rostlina vyskytuje jen jako nepůvodní druh pěstovaný ve sklenících a některých domácnostech.

Pro své psychoaktivní účinky jsou užívány listy, obsahující hlavní účinnou látku nazvanou Salvinorin A. Účinky a délka jejich trvání se mohou výrazně lišit v závislosti na dávce a způsobu užití. Zdrojem psychoaktivních účinků šalvěje divotvorné je bicyklický diterpen salvinorin A. Ten je součástí pryskyřice, která se tvoří pod žláznatými chloupky na listech. Pryskyřice obsahuje také další látky, např. salvinorin B, C či D – ty však nejsou psychoaktivní. Salvinorin A je selektivním inhibitorem kappa-opioidních receptorů a je zatím jedinou známou látkou působící na tyto receptory, která zároveň nepatří mezi alkaloidy. Průměrná účinná dávka salvinorinu A je velmi nízká a pohybuje se v rozmezí pouhých 0,2–0,5 mg, což z něj jakožto z chemické látky činí nejsilnější přírodní halucinogen vůbec.

Svými účinky je salvinorin halucinogenem (narušení pohybové koordinace, zrakové halucinace, prožitek „jiné reality“, pocity empatie, vyrovnanosti nebo naopak zmatení či strachu atd.). Účinky v nízkých dávkách jsou zejména zvýšení vizuální představivosti, pocity empatie, záchvaty smíchu a narušení pohybové koordinace. Časté jsou také pocity, kdy uživatele „něco“ táhne do strany, změní se směr a síla gravitace, nebo pocit, že tělo obklopuje pevná neviditelná krusta. Vysoké dávky jsou charakteristické prohloubením optických halucinací až za hranici ztráty kontaktu s realitou a úplným pohlcením vizemi; cestováním časem, dissociací (rozpuštěním) osobnosti v nekonečnosti vesmíru (OBE) a spirituálními prožitky.

Po tisíce let je Salvia pěstována v mexické oblasti Oaxaca, v pohoří Sierra Mazateca, starobylým kmenem Mazatéků. Používají ji k rituálním obřadům, podobným těm, ke kterým byly v Mexiku tradičně používány psilocybinové houby či peyotl.

Durman – Datura

Durman je rod rostlin z čeledi lilkovitých. Všechny durmany jsou jedovaté a zároveň halucinogenní rostliny kvůli obsahu tropanových alkaloidů jako je atropin, skopolamin nebo hyosciamin. Rod Datura má díky halucinogennímu, ale i léčivému účinku dlouhou tradici využívání jak na Starém kontinentě, tak i v Novém světě.

Semena durmanu / zdroj: Wikipedia, Nova

Obyvatelé Nového světa považovali durman za posvátnou rostlinu a u některých kmenů s ním směla zacházet pouze pověřená osoba. Sloužil hlavně k věštění. Indiánský kmen Čibčů, který žil na území dnešní Kolumbie, dával odvar z durmanu pít manželkám svých zemřelých soukmenovců a jejich otrokům. Durman u nich vyvolal strnulost a oni tak mohli být zaživa pohřbeni se svým pánem.

V Indii byla tato rostlina pokládána za účinné afrodiziakum. O durmanu se tvrdilo, že zbavuje ženy studu a semena se jim proto někdy tajně přidávala do jídla. Podobně ale mohli dopadnout i muži, kterým indické tanečnice sypaly semena durmanu do vína. Jejich oblouznění hosté prý pak vyzradili každé tajemství.

U některých kmenů v Africe se dodnes používá Datura fastuosa v procesech se zkouškou neviny a také v obřadech spojených se vstupem do dospělosti. V těchto obřadech se dospívajícím dívkám podá halucinogen a poté následuje rituální bičování a deflorace. Durman používali rovněž staří Aztékové, kteří ho nazývali tlapatl. U Aztéků, patří durman mezi posvátné halucinogeny a měl velký význam při zasvěcovacích rituálech.

Vzhledem k obsahu atropinu a skopolaminu, působí tato droga jako typický deliriogen – má intenzivní centrální anticholinergní vlastnosti, které zpravidla vedou ke kvalitativní poruše vědomí. Halucinogenní účinky durmanu, které se projevují v přechodu mezi vědomím a spánkem, jsou způsobeny především skopolaminem (atropin a hyoscyamin zde hrají spíše druhořadou úlohu) a od běžných intoxikací se liší; člověk si z průběhu silnější intoxikace moc nepamatuje. Ztrácí veškerý pojem o skutečnosti a upadá do hlubokého spánku, podobného alkoholickém deliriu.Účinek tropanových alkaloidů se u intoxikovaného projevuje touhou a snahou po intenzívním pohybu a vznikem zrakových, sluchových a čichových halucinací. Tyto halucinace jsou velmi pohyblivé, mnohočetné a mají povahu létání, ježdění a otáčení. Zde je zdroj prožitků „čarodějnic“ a jejich létání na košťatech (dřevní předchůdce dnešních robertků), a to, co z těchto nešťastnic vynutili u výslechů, by se dalo označit za „tripreporty“. I proto mají výpovědi z různých míst i dob mnoho společných rysů.

Iboga – Tabernanthe iboga

Iboga je tropický keř, poskytující halucinogenní a stimulační drogu, vhodnou i k léčení závislosti na opiátech. Iboga v malých dávkách stimuluje centrální nervový systém, ve velkých navozuje halucinace. V západní Africe je ibogain užíván z rituálních důvodů.

Keř a plody iboga / zdroj: ibogalive.com

Keř a plody iboga / zdroj: ibogalive.com

Iboga je centrálním objektem náboženství Bwiti praktikovaného v západní Africe, především v Gabunu, Kamerunu a Republice Kongo. Zde jsou užívány části rostliny v mnoha rituálech. Kůra je nejčastěji užívána v podobě odvaru, rozemletá i čerstvá. Iboga je požívána v masivních dávkách, 1-3 košíky kůry během 8-24 hodin při zasvěcení do Bwiti.

Iniciace je drsný obřad, při těchto rituálech někdy dochází k úmrtí. Při iniciaci se iboga kombinuje s rostlinami jako Alchornea floribunda a Elaeophorbia drupifera, které dohromady s ibogou působí jako MAO inhibitory. To může způsobit až fyzické zhroucení a formativní prožitek blízké smrti, což je při rituálu žádoucí. Věří že požití jim umožní kontakt se světem duchů a komunikaci s předky. Podle pygmejských pověstí vznikla iboga z těla roztrhaného muže, aby s ním jeho manželka mohla rozmlouvat. Ženská verze Bwiti bývá nazývána Mbiry.

Menší dávky, 2-5 kávových lžiček rozemleté kůry, jsou užívány ve spojení s rituálními a kmenovými tanci, pořádanými většinou v noci. Účinkem se blíží MDMA, soudobé taneční droze zvané Extáze.

Bwitisté byli objektem persekuce katolických misionářů, kteří proti tomuto náboženství vystupují dodnes. Ještě před svým nástupem do funkce prezidenta Gabunu (roku 1960), bránil Léon M´ba kult Bwiti a užívání ibogy u francouzských koloniálních soudů.

6. června 2000 pak Koncil ministrů Republiky Gabon vyhlásil ibogu národním pokladem.

27 thoughts on “Psychotropní látky: Šalvěj divotvorná, ibogain, durman a příbuzné solanecie (díl 3.)

  1. Ambrož

    Dokázal by mi někdo vysvětlit proč se zrovna ateisti zabývají zrovna tímhle ? Drogami a pověrčivými rituály ? Z nichž některé končí i smrtí ? Co se vám na tom tak líbí a proč se to snažíte obhajovat ? Když na žádné bohy a duchy nevěříte ?

  2. Colombo

    Dokázal by mi někdo vysvětlit proč se zrovna ateisti zabývají zrovna tímhle ?
    Hloupost. Nikdo netvrdí, že se tímhle zabývají ateisté jako celek nebo je to nějakou ústřední součástí ateismu.

    Z vědeckého pohledu ovšem studium stavů změněného vědomí (a tedy i látek, které různé stavy navozují) může vysvětlut spoustu z toho „esoterického“ a „náboŽenského“ chování.

    Mimo to, kdyby tu byl recept na bábovku, psal by si:
    „Nevím, proč se zrovna tímhle ateisté zabývají.“?

    Drogami a pověrčivými rituály ? Z nichž některé končí i smrtí ? Co se vám na tom tak líbí a proč se to snažíte obhajovat ?
    Pokud vím, pověrčivé rituály jsou zde plošně kritizovány. Zejména ty, které mají velký politický přesah, jako je nedávna mše za českou televizi.

    Z historického pohledu se ovšem jedná o velmi zajímavý materiál, který dává nahlédnout do představ a kultury dané společnosti. Což neznamená, že nějak glorifikujeme exorcismus epileptičky, který provedly řádové sestry někde v Maďarsku či kde.

  3. Slávek ČernýSlávek

    Ambroži. Celkem intenzivně se tu zajímáme o křesťanství nebo islám, jako dvě náboženství, které náš život asi nejvíce a nevyžádaně ovlivňují. Přišlo mi zajímavé, podívat se podrobněji na stavy mysli, které zase jiní lidé stotožňují s komunikací s Bohy a které fungují na jiném principu. Foxy k tomu myslím vytvořil poměrně erudovaný materiál, který stojí za přečtení.

    Už mi poslal i naprosto úžasné pokračování, které se zabývá NDE, což je zase poměrně aktuální téma ve vztahu k náboženství a mnoho lidí tyto stavy považuje za důkaz existence něčeho, jako je Bůh.

    Jako vzdělaní ateisté bychom o těchto věcech měli mít alespoň povšechný přehled.

  4. protestant

    Také mám Slávku pocit, že se zde zabýváte vším možným od křesťanství, přes islám až k houbám…… jen ne ateismem.

  5. Foxy

    Ad: pocit, že se zde zabýváte vším možným od křesťanství, přes islám až k houbám…… jen ne ateismem.

    Jak se chceš, proboha, zabývat ateismem? Ateismus není jednotná víra vyfutrovaná systémem pevně daných pouček (dogmat). Již z názvu je patrné, že vymezení vůči víře v „něco“ je negativní, není to víra v neexistenci boha/bohů, je to nevíra v jejich reálnou existenci, a to není totéž.

    Pro mne je to skeptický přístup k záležitostem metafysickým obecně. S člověkem věřícím mohu mít v otázce existence transcendentna názorový průnik zhruba vymezený pojmem agnosticismus.

    Proto se domnívám, že i pátrání po „kořenech víry“ (čímž rozhodně nenaznačuji, že by věřící byli nějací kořeni!), po příčinách, které vedou k víře v transcendentno je činnost, kterou je možno pod pojem ateismus zahrnout.
    Změněné stavy vědomí, ať již navozené uměle či vzniklé z přirozených příčin mohou být jedním z mohutných zdrojů víry v nadpřirozeno.
    To je, domnívám se, důvod pro to, aby i tento okruh otázek a možných odpovědí mohl být na stránky, věnující se ateismu, připlácnut.

  6. Petr TomekPetr Tomek

    Protestante, není to náhodou tak, že prostě věříš na ateismus? Jenže ateismus jsou prostě jen zvuky, které vydává člověk nevěřící na bohy kterému se někdo snaží takovou ideu podstrčit.

  7. Colombo

    Ale my se tu zabýváme ateismem! Byly tu články o různých pseudonáboženských odnoží ateismu jako je ateismus+ nebo ateismus 2.0.

    Možná by to tu chtělo nějaký článek o různých typech ateismu:
    gnostický ateismus, agnostický ateismus atp.

  8. Foxy

    Ad: Možná by to tu chtělo nějaký článek o různých typech ateismu:
    gnostický ateismus, agnostický ateismus…

    Nemělo by se spíš jednat o ateistický gnosticismus, ateistický agnosticismus… ?
    Stále se totiž nemohu zbavit dojmu, že ateismus je spíš způsobem přístupu k otázkám duchovním než nějakým uceleným světonázorem, vírou či vyznáním.
    V přístupu k praktickým dopadům působení organisací typu církví či náboženstvím obecně bych spíš viděl přiléhavější pojem sekularismus, založený na přístupu atheistickém.

  9. Borius

    „Ale my se tu zabýváme ateismem! Byly tu články o různých pseudonáboženských odnoží ateismu jako je ateismus+ nebo ateismus 2.0.
    Možná by to tu chtělo nějaký článek o různých typech ateismu:
    gnostický ateismus, agnostický ateismus atp.“

    Tak to by bylo fajn. Jistě by tu byl přínosný nějaký důkladnější rozbor ateismu a jeho jednotlivých odnoží (ateismus 1.0, ateismus 2.0, hnutí nového ateismu) přímo od ateistů. O náboženství si můžu přečíst na stránkách s náboženskou tématikou (takových je spousta, s různou kvalitou), o ateismu očekávám, že si něco přečtu především na stránkách ateistů. 🙂

  10. protestant

    Souhlasím s Boriem. Kdyby se na webu našeho sboru objevovalo slovo ateismus častěji než víra či křesťanství, tak bych začal pochybovat o tom co vlastně jsme…. 🙂

  11. Slávek ČernýSlávek

    No, je skvělé, že jste se tu jako věřící shodli, o čem bychom tu jako ateisté měli nebo neměli psát články Boriusi a protestante.

  12. Foxy

    Ad protestant: „Kdyby se na webu našeho sboru objevovalo slovo ateismus častěji než víra či křesťanství, tak bych začal pochybovat o tom co vlastně jsme…“
    Víra křesťanská je soustředěna kolem jednotící ideje: Bůh existuje a je takový, jak ho popisuje bible.
    Ateismus takovou jednotící vírou není. Není to víra v neexistenci, ale nevíra v existenci boha (či metafysična obecně).
    To nejsou zaměnitelné pojmy.
    Není ateismus jako světonázor, je jen ateistický přístup k světonázorům již existujících.
    Tož asi tak.

    A jestli ti chybí plkba na téma ateismus na webu vašeho sboru, není problém ji tam zanést… 🙂

  13. protestant

    Foxy (06.12. 2013 | 19:59) napsal:
    …..Ateismus takovou jednotící vírou není. Není to víra v neexistenci, ale nevíra v existenci boha (či metafysična obecně)…..

    protestant:
    Tomu rozumím.
    Nerozumím tomu, že pokud je ateismus o nevíře, proč se zde stále mluví o víře. Proč místo o ateistech stále píše o věřících, církvích a náboženstvích.
    Je to jako by vegetariáni pořád psali o mase.

  14. Foxy

    Ad: protestant: „…pokud je ateismus o nevíře, proč se zde stále mluví o víře. Proč místo o ateistech stále píše o věřících, církvích a náboženstvích…“

    Domnívám se, že je to proto, že organisace věřící sdružující se snaží rozšiřovat své působení do „veřejného prostoru“ (často si i onen veřejný prostor usurpovat). Součástí věroučných systémů křesťanských a islámských je dokonce úsilí získávat pro sebe „nevěřící“ a svou víru prosadit jako jedinou přípustnou. Se všemi důsledky na občanské svobody, svobodu slova, svobodu vědeckého bádání atd. z toho vyplývajícími. Ateistický přístup je zde obranou sekularismu. Teokracii (skrytou či zjevnou) považuji za úplně stejné zlo, jakým jsou ostatní totalitární systémy vládnutí.
    Ateismus (ve smyslu ateistického přístupu) proto považuji za obrannou reakci.
    Expanse křesťanství, islámu atd se odvolává na to, že tím plní boží vůli. Není tedy divu, že ateistický přístup je směřován mimo jiné i na zpochybňování tohoto argumentu.
    To je, po mém soudu, hlavní důvod, proč se na ateistických stránkách mluví hlavně o církvích, náboženstvích… protože ateistický přístup je zde předpokládán a netřeba jej imrvérefurt zmiňovat.

  15. protestant

    Na tohle odpověděl už Chesterton:

    “The atheist is not interested in anything except attacks on atheism.”

  16. protestant

    Foxy (06.12. 2013 | 21:55) napsal:
    Součástí věroučných systémů křesťanských a islámských je dokonce úsilí získávat pro sebe „nevěřící“ a svou víru prosadit jako jedinou přípustnou.

    protestant:
    Toto je ovšem lež.

  17. Colombo

    I detest what you write, but I would give my life to make it possible for you to continue to write.
    Voltaire

  18. Foxy

    Napsal jsem, že součástí věroučných systémů křesťanských a islámských je dokonce úsilí získávat pro sebe „nevěřící“ a svou víru prosadit jako jedinou přípustnou, načež tvá odpověď, protestante, byla:
    Toto je ovšem lež.
    Zajisté máš pravdu. Víra křesťanská nikdy nebyla šířena ohněm a mečem. Rozhodně nebyla násilím vnucována domorodcům na dobytých územích. Misionáři neexistovali. Církev katolická za svůj název rozhodně neskrývá ambici státi se církví všeobecnou.
    Ani islám se za celou dobu své existence nikdy nepokusil svou víru šířit.
    Výklad, že džihád je především šíření víry všemi možnými prostředky je sprostou pomluvou. Stejně tak al-džihád bi´l-lisán jistě není podpora a šíření misijní činnosti islámu. A že by al-džihád bi´l-sajf bylo něco jiného než vedení válek za zoufalou obranu neznabohy strašně utiskovaného islámu?
    To, že základními termíny džihádu mečem jsou tzv. Dár al-harb a Dár al-islam je též pouhá pomluva. Jen zlovolný nactiutrhač si dovolí tyto pojmy přeložit jako „dům války“ (Dár al-harb) a „dům islámu“ (Dár al-islam). Výklad, že Dár al-islam je území ovládané muslimskými vládci, kde je prosazována šarí´a, zatímco Dár al-harb je celý zbylý svět, ten je zcela jistě skrznaskrz prolhaný.
    Máš pravdu, to vše je pouhý příšerný horrortrip, ze kterého může ďáblem posedlého bezbožníka vysvobodit snad pouze zdatný exorcista…
    Hezké a příjemné sny!

  19. protestant

    Foxy (06.12. 2013 | 21:55) napsal:
    Součástí věroučných systémů křesťanských a islámských je dokonce úsilí získávat pro sebe „nevěřící“ a svou víru prosadit jako jedinou přípustnou.

    protestant:
    Nemělo by být pro tebe problém něco takového doložit, ne?

  20. toli

    Bohužel je to pravda.Jako bývalý katolík aktivně se zůčastňující života místní komunity vím že je kladen důraz na evangelizaci (šíření dobré zprávy).Kde se slibuje život věčný za dodržování boží vůle(tedy ve skutečnosti vůle ŘKC ).Z mého pohledu tedy „dělejte ze sebe otroky a blbce a budete mít věčný život ve večné blaženosti“.Při hovorech o víře kolikrát kněz prohlásil že nám náš život nepatří….Křesťané to pochopitelně takto nevnímají,oni si myslí že konají dobro,loví duše pro jejich spásu.Říkat jim že duše nepřežije smrt mozku je zbytečné,oni prostě vědí vše nejlépe,jsou nemocní.I když si myslím že kněží velmi dobře vědí o co ve skutečnost běží (zmanipulované ovce přinášejí církvi peníze).Kolikrát slyším nářky kněží na nedostatek lidí „Kde to (lidi) mám shánět? „

  21. toli

    Přesto se s katolíky nadále rád stýkám,jednak mne nutí pracovní povinnosti a jednak jako psycholog zkoumám jejich způsob myšlení,vnímání.Pro mne je to něco jako návštěva zoologické zahrady 🙂

  22. Foxy

    Součástí věroučných systémů křesťanských a islámských je dokonce úsilí získávat pro sebe „nevěřící“ a svou víru prosadit jako jedinou přípustnou.

    protestant: Nemělo by být pro tebe problém něco takového doložit, ne?
    Problém by to nebyl. Ovšem jindy, jinde, v jiném diskusním vláknu. Protože to znamená zahltit to tu velehromadou historického materiálu a prokecat se až do středu zemského.
    Zde by to bylo prudce O.T.

  23. Foxy

    Salvia divinorum – to je rostlina, která skutečně dělá čest svému jménu.

    Nezúčastněně odtažitý popis rostliny a konstatování toho, že teda fakt je to kytka psychotropní nedá nahlédnout tomu, jak vlastně působí na lidskou mysl a proč úlet právě na křídlech této rostliny může přinést hluboký psychedelický prožitek.
    Teprve pak je možno alespoň trochu se přiblížit tomu, jaký vliv může mít intoxikace salvinorinem na mozek, jakým způsobem může mysl nakopnout do výšin transcendentálních.

    Zde jeden z tripreportů, kde se intoxikovaná pokusila zachytit svůj prožitek z „jiného světa“. (Úmyslně se zde vyhýbám vlastním prožitkům, abych z toho neudělal one man show.)
    – – –
    stryga 2011; Salvia Divinorum, extrakt 20X:

    Po natahování a zadržování kouře (v sedě, zvládla jsem dva šluky, zřejmě poctivé) prudký přechod do jiné reality. „Zakalení zraku“ a pocit, že mě moji 2 sitteři pokládají a já synchronně uléhám, hysterický smích, snad že to Všechno je tak paradoxní. Okolí vnímám vizuálně, ale spíš celým já, než očima, jakoby se smísily všechny smyslové vjemy, nebo jako by mělo vědomí a cítění schopnost vidět.

    Záblesk, jak kráčím se známými lidmi uličkou ve starém mexickém městě (chrámový komplex?, ale plný lidí a aktivity), potom mě něco vtahuje krátkou uličkou do nitra svatyně-hory-džungle, cítím, že jsem na pokraji ztráty vědomí a ztráty života, něco mě vcucává dovnitř.
    Jako by mě vsával bůh (mužský rod) džungle do podzemí, nebo podsvětí. (On) ztělesňuje chaos, vlhkost a nepřehlednost džungle a snad samotného bytí, temnou nicotu, ze které se přesto po důkladném zpracování rodí nový život, byť to individuální zaniká v reji neprojeveného potenciálna.
    Cítím, že umírám, jsem pohlcována, s němým výkřikem a prosbou v očích zírám do uličky, jestli tam někdo je, mí předchozí průvodci, s nadějí, že si uvědomí závažnost situace a podají mi doslova pomocnou ruku, vytáhnou mě z tlamy podsvětní, temné, noční džungle.
    Postavy průvodců se změnily v reliéfy vytesané do kamenných zdí lemujících průchod z ulice do svatyně, ornamentální zkamenělé kresby. Někdo mě zachytává a vytahuje, myslím, že pochopili a pomáhají mi ven (ve skutečnosti prý ne). Jde to ztěžka, neskutečně ztěžka, jakobych za sebou měla nepředstavitelně silný vír, proud, který se mi přilepil k zádům a stále hrozí, že mě vysaje.
    Vidím po levici obličej mladé Indiánky, olemovaný tmavými vlasy, napůl nehybný, zčásti naplněný strachem, nic nedělá.
    Přepadávám dopředu na všechny čtyři, začínají se mi prokládat vjemy z obou skutečností, chvíli vidím, že jsem v pokoji, vedle mě sitteři, ale přijde mi to jako neskutečná halucinace, co by dělal nějaký obyčejný pokoj s dvěma přihlížejícími a jedním tripujícím v Mexiku, hloupost, neskutečně bizarní!
    Snad se pokouším něco vyžbreptnout, snad mi něco říkají (že to skončí), ale jsem paralyzovaná.
    Přepadá mě naprostá zmatenost, prostor jako by mizel, nebo jako by vyprchávalo vědomí, začínám se dusit, snažím se dopachtit bůhví kam, protože tam, kde jsem, se nedá dýchat, a je úplně jedno, že lezu po zemi a okolo je vzduch. Nedá se dýchat. Indiánka, která se mezitím proměnila v kohosi, mi říká, že se mi to jen zdá, že můžu dýchat, ale já NEMŮŽU D Ý C H A T!!! Natahuju vzduch tak hluboko, jak jen to jde, ale kyslíku mám méně a méně. Vnímám, že někdo otevřel okno, pokouším se lézt k němu, ale přepadává mě vyčerpání a krátké okamžiky na hranici ztráty vědomí.
    Snad pomohl čerstvý vzduch a to, že jsem se zas o trochu víc probrala z hlubokého změněného stavu vědomí, začíná mi být jasné, že musím vystupovat pomalu, lehám si a čekám, cítím, že mám na levém boku přilepeného něco vlhkého a studeného, palmový list, nebo list vodní rostliny, snažím se si to sundat. Cítím se, jako bych se vylupovala z jakési blány, hlava, ruce, konce nohou, zbytek ještě vězí tam.
    Začínám si zpívat, naprosto jasně vnímám význam zpěvu, toho, jakou sílu má hlas a melodie. Stýská se mi po slunci a jeho hřejivé síle.
    Najednou je ze mě jakási Mexičanka, mám šedivé vlasy, ale nejsem zas příliš stará, rozhodně jsem neskutečně vitální.
    Ležím na písku, okolo rostou neznámé rostliny a je noc. Cítím v sobě sílu. Vím, že mi dokáže vrátit život nějaká mexická píseň, prosím, aby mi pustili něco mexického, nakonec končíme u La Cucarachy, Mariachiho songu z Desperada, La Brujy ze soundtracku k Fridě, předtím zkouším zpívat, podaří se mi zamňoukat cosi, co zní čínsky, a udělá se mi z toho zle (Čínu do Mexika v žádném případě ne!:)).
    Postupně nabírám vědomí, ale pořád se cítím mexikánsky, vnímám živelnost hudby a hrozně intenzivně jí prožívám, vnímám, že je tak živelná, aby dokázala vracet život v končinách, které můžou být tak temné a určitým způsobem nepřátelské.
    Emoce jsou přinejmenším 4D, tak trochu dětsky plné a spontánní.
    Mám pocit, že do mě vstoupila nějaká Mexičanka, nebo duše jakési Mexičanky, aby mohla promluvit k lidem tady a teď. Je to její jediný nástroj, jak to udělat, půjčit si tělo těch, kteří se rozhodnou pro šalvějový trip. Cítí(m) potřebu sdělovat, zpětně nevím, co vlastně. Je to hodně o emocionálnu a prožívání, těžko sdělitelné (slovy, abstraktně). Bolí jí, že vidí odstup, strach zasahovat, spojit se, prožívat a prožívat druhé, nedostatek empatie…
    Střídavě se objevuje obava z přílišné přímosti, ukecanosti. Cožpak jsou na něco takového zvědaví?
    Tam v písku v kruhu rostlin extáze z plného rejstříku plných prožitků. Ona ví, jak rozesmát, kdy povyprávět vtip, jak strhnout ke smíchu a vytvořit spojení, pocit komunity. Je upovídaná a od rány, velmi dobrosrdečná, ale může asi převálcovat slabší nátury…

    Probírám se víc a víc a cítím se cize, jako bych byla jediná, kdo prožil něco tak silného, což je svým způsobem samozřejmé, ale asi mě překvapuje dojem velkého nezájmu. Necítím, že by mi někdo chtěl pomoci, nebo by ho vůbec zasáhlo to, co se odehrálo. Kruté střízlivění. Mám pocit, jako bych porušila tabu, tedy ne ze srdce, ale z reakcí lidí okolo. Jako by to buď nebyl můj trip, nebo jako bych neměla právo cokoliv chtít, nebo po čemkoliv toužit ve směru od druhých lidí.

    Celkově uplynulo od kouření do doby návratu, kdy jsem byla schopná vcelku normálně chodit, komunikovat vnímat konsensuální realitu, zhruba 40 minut.

    Trip následován zhuštěním synchronicit, zatím je do určité míry změněné i běžné vědomí, vnímám svět jaksi organičtěji, provázaněji, pozoruji zvýšenou schopnost spontánně reagovat.

    (http://www.biotox.cz/enpsyro/index.php?L=0&P=7757&R=intox_1294127772)
    – – –
    Možná je teď pochopitelnější, jak může prožitek takové síly přispět ke spirituálnímu vnímání světa, jak snadno může být psychedelický prožitek brán jako nepochybný důkaz existence transcendentna.

    Domnívám se, že i zde je jeden z mohutných zdrojů víry v boha/bohy, zdroj víry v existenci duše, nezávislé na fysické schránce tělesné.

    Proto si myslím, že pátrání i tímto směrem je užitečným zdrojem poznání. Třeba poznání toho, že za neochvějnou vírou v reálnou existenci světa metafysického může být i celkem jednoduchá chemická sloučenina.

  24. Colombo

    Tyvole, tohle bych chtěl zkusit.

    A asi bych si měl fakt přečíst Dona Juana.

  25. Martin Malec

    V textu je chyba – salvinorin A není selektivním INHIBITOREM, nýbrž selektivním AGONISTOU kappa-opioidního receptoru. Inhibice spíš naznačuje, jako šlo o antagonismus…

  26. Foxy

    Ano, chyba se vloudí… a pokud je včas odchycena jistě se vloudí jiná; tož děkuji!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *