Vánoce jsou ateistický svátek

Autor | 08.12. 2013
Vánoční stromeček, nejrozšířenější symbol Vánoc / autor: Wikipedia, Malene

Vánoční stromeček, nejrozšířenější symbol Vánoc / autor: Wikipedia, Malene

V předvánočním čase se často setkávám s otázkou, jestli jako ateista slavím Vánoce a pokud ano, tak proč a jak, když přece nejsem věřící. Krátká odpověď je ano, Vánoce slavíme, stromeček zdobíme, dáváme si pod něj vzájemně dárky „od Ježíška“, jíme kapra a zpíváme koledy. Otázka se ale vrací každý rok a každým rokem se na ni ptá více a více lidí, takže si zaslouží i odpověď druhou, delší.

Určitě nechci brát křesťanům jejich nijak originální a v určitých ohledech kuriózní pojetí Vánoc. Tento článek nebude soupisem toho, jak vánoce slaví křesťané, protože to se na nás valí v tomto období horem spodem snad ze všech stran. Skutečností je, že křesťané měli s Vánoci poměrně dlouho problém a oprávněně je považovali je za pohanské svátky. Až někdy kolem 4.století našeho letopočtu, když se křesťanství stalo státním náboženstvím Římanů vznikla potřeba pro tento kult nadchnout co nejvíce lidí. Zrušení největšího a nejoblíbenějšího svátku v roce – Saturnálií by věci nijak nepomohlo a tak byl již zaběhnuté oslavě a zvykům přidán křesťanský kontext. To naroubování je ovšem poměrně hrubé a neumělé. Dnes víme poměrně jistě, že:

  • Ježíš se nenarodil 25. prosince
  • příběh narození boha panenské matce je velmi obvyklý i v jiných náboženských systémech
  • křesťané vánoce neslavili až do 4.století
  • tradice nekřesťanské oslavy vánoc byla obvyklá v mnoha zemích světa, od Egypta, přes Mezopotámii až po většinu míst v Evropě
  • naše tradiční podoba vánoc s jejich stromečky, dárky od Ježíška, kapry, svíčkami, prskavkami, půlenými jablky a házenými střevíci ke křesťanství téměř nijak neodkazuje. Nakonec s tím, proč Ježíšek dárky dává, místo aby je dostával mají mnohem větší problém křesťané, než my ostatní.

Tradiční oslava a smysl Vánoc

Vánoce se slavili v mnoha kulturách již od pradávna, mnoho tisíc let před tím, než vzniklo křesťanství. Mnoho starověkých kultur slavilo znovuzrození Slunečního Boha a jeho návrat k lidem, které předtím postupně opouštěl. Neexistuje naprosto žádný důvod, proč by si tuto oslavu zrození Slunce měli z nějakého důvodu monopolizovat křesťané.

Starověcí Egypťané uctívali novorozence Hora a jeho panenskou matku Isis. Žide slavili Chanuku 25. měsíce Chasleu. Peršané uctívali boha Mitru, o kterém věřili, že se zrodil z panny 25.prosince, aby vykoupil lidstvo z hříchu; a Mitra měl velmi silný kult právě ve starověkém Římě, kde během velké oslavy Saturnálií slavili společně lidé všech vyznání. V severských germánských zemích se slavil svátek Yule, vázaný právě k zimnímu slunovratu symbolizovaný kruhem Slunce, které také značilo jednotlivá roční období.

Slované slavili v tomto období svátek Kračůn (někdy také personifikován i jako přímo bůh a stotožněn s Dažbogem). Během nejdelší zimní noci přebírali nad světem vládu zlí duchové a Černoboh. V tento den 22. prosince je bůh slunce Dažbog (jinde i Chors či Svarožic) poražen Černobohem a vzdává se tak vlády nad světem. 23. prosince se potom Dažbog znovuzrodí a stává se novým sluncem, Božicem, božím synem nebo také Koledou. Oslavu narození páně Božice potom Slované slavili tak, že koledníci chodili po sousedství s figurkou dítěte nebo slunce, zvěstovali tu dobrou novinu a zpívali koledy. Sousedé jim potom dávali malou výslužku a dárky – koledu.

V kruhu rodinném se Slunovrat slavil společným jídlem při svíčkách, ke kterému byli pozváni domácí duchové a duchové zemřelých. Prováděli se různé magické rituály, krájely se jablka, házelo se hrachem o stěnu a odhadovala se tak příští úroda, zdravá jádra rozlousknutých ořechů znamenala zdraví a tak dále a tak podobně. Spoustu těchto regionálních zvyků a magických úkonů znáte jistě i vy sami.

Po zimním slunovratu následovalo 12 dnů a nocí (odtud dvanáctinoce, naše vánoce), kdy síly temna vedené Černobohem (někdy Velesem) měli navrch nad ještě slabými silami světla a Slunce. Tyto noci byly považovány za nečisté. Doba temna byla zakončena oslavou příchodu tří králů, pravděpodobně symbolizovaných třemi jasnými hvězdami v pásu Orionu, kteří zvěstují příchod nového boha. Ukazují na obloze k místu, kde vyjde na východě jasná hvězda – Sírius. Tyto tři hvězdy jsou ještě dnes v některých částech Evropy známy jako tři králové a tato symbolika je známá i z Egyptských mýtů.

Naše oslava Vánoc je tedy součástí bohaté mytologické tradice která se pne tisíce lety do minulosti a je společná většině Indoevropských národů. Jednotlivé vánoční zvyky a symboly se prolínají mnoha národy a epochami a tvoří tak společnou a pestrou mozaiku oslav, které jsou a vždy byly spojovány s magickým obdobím kolem zimního slunovratu.

Vánoce a ateisté

Odhlédneme-li od těch, kteří vánoce z různých důvodů neslaví, tak je asi vhodné podotknout, že Vánoce jsou dnes u nás pro většinu lidí stále svátkem sekulárním, nenáboženským a bez zásadního množství křesťanských nebo pohanských prvků. Vánoce dnes pro Čechy představují zimní ateistický svátek, největší oslavu z celého roku. Rodinné setkávání, dávání dárků, zdobení vánočního stromečku, pojídání kapra a další tradiční zvyky nás k žádnému náboženství neodkazují. Po staletí trvající tlak sice ztotožnil některé původně pohanské symboly, jako narození boha, zpívání vánočních koled a zapalování svíček s některými prvky křesťanské mytologie, ale ta je dnes většinou lidí ignorována stejně, jako původní mytologie pohanská.

Ježíšek zanechávající dárky pod stromečkem je dnes, i přes velký křesťanský tlak, jen velmi řídce ztotožňován s Ježíšem. Samotný tento zvyk potom může sloužit i jako určitý ateistický a humanistický přechodový rituál. Dítě v určitou chvíli rozumově dospěje na určitou úroveň a s nápovědou od vrstevníků odhalí, že dárky nedostává od Ježíška, ale od členů rodiny, dospěje zároveň k poznání že „Ježíšek neexistuje“ a všechno dobro a zlo, kterého jsme na tomto světě součástí, má zcela přirozené vysvětlení. V těžké situaci neexistuje žádný Bůh, který by nás obdařil dárky, ale jsme to my lidé, naše rodina, naši přátelé a známí, kteří nám mohou pomoci a často tak i nezištně činí. Je to zároveň i připomenutí toho, že jsme už dost staří, abychom začali tuto pomoc, symbolizovanou anonymními dary pod stromečkem, ostatním vracet a tak se podílet na štěstí nás všech.

139 thoughts on “Vánoce jsou ateistický svátek

  1. protestant

    …..Odhlédneme-li od těch, kteří vánoce z různých důvodů neslaví, tak je asi vhodné podotknout, že Vánoce jsou dnes u nás pro většinu lidí stále svátkem sekulárním, nenáboženským a bez zásadního množství křesťanských nebo pohanských prvků. Vánoce dnes pro Čechy představují zimní ateistický svátek, největší oslavu z celého roku. Rodinné setkávání, dávání dárků, zdobení vánočního stromečku, pojídání kapra a další tradiční zvyky nás k žádnému náboženství neodkazují….

    protestant:
    A co tedy Slávku vy ateisté na vánoce světíte? Svátek je totiž od slova světit – svatý.

  2. protestant

    Pak nemůže jít o ateistický SVÁTEK.

  3. Foxy

    Svátek… Víš, Protestante, existují totiž i vyprázdněné pojmy. Svátek je jeden z nich. To, že byl kdysi odvozen od slova svatý je pak pro neznaboha irelevantní.
    Takových výrazů je víc. Coby nevěřící mám ještě jednu výhodu. Jako neznaboh mám mnohem větší svobodu vyjadřování, protože mi nedělá problém bráti jméno boží nadarmo.

  4. Slávek

    Svátek není vyprázdněný pojem Foxy, jen dnes už znamená i něco jiného. Je to obvyklá protestantova diskuzní taktika, vzít jedno slovo, interpretovat je v nějakém obskurním kontextu a na základě toho potom vyvracet tezi, kterou nikdo nenapsal.

  5. protestant

    Jen chci pochopit co slaví ateisté. Pohané slavili slunovrat, protože byli jako zemědělci závislí na slunci, křesťané slaví Krista, protože jsou závislí na Kristu a ateisté….. ?

  6. Slávek

    Asi jak kdo protestante. Nemáme nějaký jednotný předpis, protestante. Pro mě znamenají vánoce slavení rodinné a lidské vzájemnosti. O tom je nakonec i hlavní jejich symbolika. Ve druhém sledu jistě i konec prodlužování noci.

  7. Izak

    Ateiste existuji az od 20stoleti!
    Vanoce jsou ryze krestansky svatek, datum je samozrejme namontovan na staroslovanske nabozenstvi (to je to pohanstvi, ono je to totiz taky nabozenstvi) …. vlastne 24.12, slunovraty, jaro, etc slavi vlastne vsechny nabozenstvi ;-))

    Vanoce jake zname dnes jsou prevzaty od krestanskych germanu, symbolika je jasna treba RYBA – ICHTIS atd. atd. … ale krestane nejsou muslimove, takze si kazdy muze slavit co chce, treba i neslavit, nikoho tim neurazi a muze si tam dat symboliku jakou chce, treba ze bude jist datle a hovezi steaky jsme svobodna spolecnost a kazdy si muze doma delat v mezich zakona co chce, takze treba i nic neslavit, slavit rize po svem, treba darky davat az 25 rano jako v USA … presne, jsme sekularni stat a tedy zadne nabozenstvi nesmi zasahovat do zivotu jinych, coz se tyka hlavne muslimu, kteri by nam nejlepe vse zakazali a jeste nam tvrdili, ze kdyz se nam to nelibi, mame z Evropy vypadnout … a presne takove fanatiky hnat holi …. mimochodem do krestanskych kostelu muzou i ateisti ;-))) … nikdo je z tama vyhazovat nebude.

  8. Foxy

    protestant (08.12. 2013 | 21:55) napsal:
    Jen chci pochopit co slaví ateisté…

    Tak hele, u velkého vánočního stolu se už tradičně sejde praktikující katolička, budhista, vyznavačka přírodních sil, pár muslimů, několik agnostických neznabohů a dá li bůh 🙂 tak možná i nějaký ten žid. A spousta dětí…
    Všichni budem rádi, že jsme pohromadě a rozhodně se nebudem bavit o víře či nevíře.
    Co že budeme slavit? To bys asi nepochopil…
    Ale je fakt, že protestant mezi námi bude chybět.

    PS
    Nakonec si asi my velcí opět připijeme vynikající medovinou. Od žida včelaře. I muslimové, protože ti mají zapovězeno se opít, nikoliv napít 🙂

  9. protestant

    Slávek (08.12. 2013 | 22:32) napsal:
    Asi jak kdo protestante. Nemáme nějaký jednotný předpis, protestante. Pro mě znamenají vánoce slavení rodinné a lidské vzájemnosti. O tom je nakonec i hlavní jejich symbolika. Ve druhém sledu jistě i konec prodlužování noci.

    protestant:
    Asi jak kdo? Čím jsou tedy Vánoce ateistické? Popsal jsi pohanské i křesťanské vánoce. Ale jak a kdy vzniky ty ateistické? A evidentně pro něj nemáte náplň. Proto píšeš „asi jak kdo“.

  10. protestant

    Foxy (08.12. 2013 | 22:45) napsal:
    Tak hele, u velkého vánočního stolu se už tradičně sejde praktikující katolička, budhista, vyznavačka přírodních sil, pár muslimů, několik agnostických neznabohů a dá li bůh 🙂 tak možná i nějaký ten žid. A spousta dětí…

    protestant: A kde je ateista?

  11. protestant

    Na http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1noce nic o ateistech není. Ale našel jsem tam tohle:

    ….V Česku je však za vrchol Vánoc považován především nevěřícími omylem Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází….

  12. Foxy

    protestant: A kde je ateista?
    Víš co, trhni si.
    (Ale ne oběma nohama najednou. To bys dopad… no prostě dopad. To raději ne.)

  13. Colombo

    Kravina. Zase si někdo hrál na wikipedii.

  14. Colombo

    protestant:
    Asi jak kdo? Čím jsou tedy Vánoce ateistické? Popsal jsi pohanské i křesťanské vánoce. Ale jak a kdy vzniky ty ateistické? A evidentně pro něj nemáte náplň. Proto píšeš „asi jak kdo“.

    Ty vole, protestante, to máme jako vyhlásit oficiální svátky mezinárodní ateistické aliance a předepsat kdy, co a jak se má přesně slavit? Neupadl si trochu?

  15. Foxy

    Colombo: Ty vole, protestante, to máme jako vyhlásit oficiální svátky mezinárodní ateistické aliance a předepsat kdy, co a jak se má přesně slavit? Neupadl si trochu?

    No vidíš, a já mu radil, aby si netrhnul oběma nohama najednou…

    On si fakt myslí, že ateismus je cosi jako nějaká další věrouka, další vyznání víry, že ateistou se člověk stane vyslovením jakési ateistické šahády… Vysvětlovat mu to je ale marný, je to marný, je to marný.

    Dobrou noc!

  16. Aleš

    …pripada mi, ze Vanoce budou uplne stejne ateisticke jako vsechny dalsi svatky, ktere krom krestanu slavi i ateisti:)
    (aneb: nazev clanku je imho spatny a neni proto mozne se divit komukoliv, kdo na to upozornuje nebo se dozaduje vysvetleni)

  17. Slávek ČernýSlávek Post author

    Protestante, to že každý vánoce vnímáme jinak je v pořádku. Je to osud většiny rituálů, které se každého člověka dotýkají jinak.

    Nejvýznamnějším rituálem ateistických vánoc je předávání dárků lidem, na kterých nám záleží a setkávání se s nimi. Symbolika toho je snad jasná.

    Druha rovina jsou ty vsudypritomne svíčky a svetla. Prosvětlení tmy, vítání mladého slunce, boj s temnotou. Často při společných rituálech. Vzájemnost nejen lidska( krmení zvere) .

    Mně to jako náplň stačí. Ty zvyky jsou prastare a rozhodně většinou nemají křesťanský původ. Nějaká zmatena oslava narození divnyho udajnyho bohocloveka, ale spis nejakyho apolkalyptickyho kauatele,který se v tuto dobu asi stejně nenarodil, je oproti tomu plytka a působí trochu komicky.

  18. Slávek ČernýSlávek Post author

    Aleši vporadku snažím se protestantovi odpovědět a situaci mu vysvětlit. Chápu ze jako křesťan tomu diky te vseobecne krestanske masirce nemusí rozumět.

    V článku ani nadpisu nepravim, že je to svátek výhradně ateistický. Proto je to správně. Jinou věci je, že v Čechách je pro většinu lidi ten význam vánoc zcela nenabozensky.

  19. Slávek

    Izaku, souhlas kromě první věty. V te si protirecis se zbytkem prispevku. A ne, křesťané neprevzali jen datum, ale téměř kompletní symboliku včetně zrození boha.

  20. Machi

    .V Česku je však za vrchol Vánoc považován především nevěřícími omylem Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti
    No tak vidíš, my nevěřící máme vrchol Štědrý večer a vy si je slavte kdy chcete. 🙂
    Mimochodem to je takový blábol jako napsat „za vrchol Vánoc je především věřícími omylem považována oslava narození Ježíše Krista“.

  21. protestant

    Slávek (09.12. 2013 | 01:42) napsal:
    Aleši vporadku snažím se protestantovi odpovědět a situaci mu vysvětlit. Chápu ze jako křesťan tomu diky te vseobecne krestanske masirce nemusí rozumět.

    protestant:
    Ale já Slávku slavil ateistické vánoce možná vícekrát než ty…. 🙂

  22. protestant

    Slávek (09.12. 2013 | 01:40) napsal:
    Protestante, to že každý vánoce vnímáme jinak je v pořádku. Je to osud většiny rituálů, které se každého člověka dotýkají jinak.

    Nejvýznamnějším rituálem ateistických vánoc je předávání dárků lidem, na kterých nám záleží a setkávání se s nimi. Symbolika toho je snad jasná.

    protestant:
    Já ti rozumím. Minimálně 30 let jsem slavil Vánoce rozdáváním dárků a oslavováním rodiny. Musel u toho být stromeček, kapr svíčky a podobné.
    Jen jsem se nikdy jako ateista nedozvěděl proč zrovna my ateisté (tehdy jsem jím byl) rozdáváme dárky a zdobíme stromky právě 24. prosince.
    A to jsem se nedozvěděl ani z tvého článku. Proto se ptám… 🙂
    Když tvrdíš že Vánoce jsou ateistický svátek, tak určitě víš proč se slaví 24. prosince. nebo ne?

  23. protestant

    to Mach:
    Blábol to není. Projdi se Brnem a uvidíš dva obrovské „vánoční“ trhy.
    Jenže Vánoce začínají 25. prosince a to už jsou všechny stánky zavřené a možná i zbourané. Tedy někdo si omylem spletl advent a vánoce…. 🙂

  24. josef

    Vždy jsem měl za to, že vánoční dárky jsou až v době křesťanské přípomínkou resp. obdobou toho, že Ježíšovo „narození“ je dar lidem od Boha, dříve se jistě Slunovrat slavil, ale snad bez darů.
    Je to jen tušení, možná mě někdo vyvedete z omylu a budu tomu rád 🙂

  25. Slávek

    Protestant:
    Když tvrdíš že Vánoce jsou ateistický svátek, tak určitě víš proč se slaví 24. prosince. nebo ne?

    Slávek:
    To snad v článku vysvětluji celkem podrobně protestante. Líp to neumím. Kolem zimního slunovratu slavili indoevropské národy vždy. Tady ty věci jsou většinou trvalejší než konkrétní náboženské nebo nenáboženské interpretace.

    Byl jsem třeba na východním Slovensku svědkem mše na velikonoční pondělí, kdy se v kázni farář vyjádřil ne zrovna lichotivě o „pohanských“ velikonočních rituálech jako je třeba „oblévání vodou.“ Tak nasraný lidi po odchodu z kostela jsem tam ještě asi neviděl. Tam bylo pěkně vidět, že katolická církev může sice tyto rituály a oslavy nějakým způsobem využít, ale ve skutečnosti s nimi nemůže mnoho dělat.
    Stejně tak jsem přesvědčen, že ta naše nenáboženská interpretace Vánoc je možná blíže tomu podpovrchovému vnímání kultu Vánoc než je interpretace křesťanská.

    Křesťané se možná tak trochu podobají sovětům, kteří prosazovali dědu Mráze. Snaží se znovuzrozeného božího syna ztotožnit s Jahvem, potažmo Ježíšem. To je nakonec asi i chytřejší a díky tomu i úspěšnější symbolika, než ten děda Mráz. Ale přesto i po 1000 letech tuhé propagandy zůstávají u nás Vánoce svátkem převážně nekřesťanským.

  26. josef

    Bohužel pro křesťanství – zákony vesmíru, včetně otáčení Zeměkoule kolem Slunce, žádná dogmatická ideologie nezmění. I když se o to snažila seč mohla, bránila vědeckému poznání a ničila lidské osudy. Vánoce coby oslava Slunovratu jsou toho dokladem.

  27. Slávek

    Josefe, to je dobrá otázka. Nejdřív krátce: dárky se dávaly na Vánoce již dlouho před příchodem křesťanství. Mrkni třeba na Saturnálie, jako jeden ze zdrojů našich Vánoc:
    “ Byly spojeny se všeobecným veselím, hostinami, tolerovanou nevázaností a nekázní, vzájemným obdarováváním se a zejména s dočasným uvolněním sociálních rolí.“

    nebo Slovanská Koleda:
    „Koledování spočívalo v obchůzkách, s figurou dítěte symbolizující právě zrozeného boha či se zobrazním slunce, za doprovodu písní, pořekadel a proseb o obdarování. Štědrost vůči koledníkům měla zajistit blahobyt v příštím roce.“

    (zdroj u obého Wikipedie)

    Celý kouzlo spočívá v pochopení, jaký je vztah náboženství, rituálu (obřadu) a kultu. Kult je podpovrchová síla. Je to často trvalejší a mnohem neovladatelnější, než je konkrétní náboženství. Konkrétní náboženství ten kult může chytře využít a možná i trochu ovlivnit, ale často je jen ve vleku a spíš se snaží, aby nebylo samo kultem smeteno.

    Křesťané s Vánocemi nebo Velikonocemi bojovali odjakživa. Za ty stovky let se s těmi svátky naučili žít a nenechat se jimi úplně převálcovat. Ale to je tak vše. Maximum, na co mají nárok. Křesťanské Vánoce (Vánoce jsou pohanský pojem) to je asi to stejné, jako ateistický křesťan. Trochu schýza. Nakonec nejstarší zmínka o Koledě je křesťanská, kdy se autor snaží očernit ty, kteří tento „pohanský rituál“ provádějí.

    „Nejstarší zmínka o slavení slunovratu Slovany se nachází ze staroslověnského rukopisu Euchologia sinajského datovaného do 10. století. To zmiňuje „Jašte kto vъ prъvyi denъ idetъ na kolędǫ enuarja, jakože prъvěe pogani tvorějachǫ…“, tedy kritizuje ty kteří po pohanském způsobu slaví koledu“
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Kra%C4%8Dun

  28. protestant

    Upřesním dotaz. Jaký je ateistický důvod slavit Vánoce 24.12. když slunovrat je prokazatelně kolem 21.12. ?

  29. josef

    Protestante – to se ptáte vážně? 🙁

  30. Slávek

    Řekl bych protestante, že je to zvyk, rituál. Stejně se mohu ptát, jaký je křesťanský důvod slavit Vánoce 25.prosince, když nevíme, kdy se Ježíš narodil. Neznáme rok, natož měsíc, či den. A odpověď je stejná: zvyk, rituál.

  31. Jiří

    Hezky napsáno Slávku. Křesťanství jen potřebovalo „překrýt“ oslavy zimního slunovratu a tak si na něj udělalo výhradní právo svými účelovými povídačkami. Na zdobení stromků, rodinném slavení a předávání dárků není cokoliv náboženského.

  32. protestant

    Díky Slávku za odpověď. Ateistický rituál…

  33. josef

    „…slunovrat je prokazatelně kolem 21.12.“
    Nevěřím, že se může někdo tak hloupě ptát.
    Oslavy kultu jsou přeci věcí úzu a ničeho jiného.
    U nás doma se třeba svátky a narozeniny slavily vždy v předvečer dotyčného dne.
    V Americe se vánoční dárky rozdávají až 25., nikoliv 24. jako u nás.
    Že vládnoucí klika dávné oslavy vypozorované změny času ideologicky přejmenuje a přesune o den dva nebo tři dále nebo blíže, to na věci nic nemění.
    Konečně velikonoce, prý nejdůležitější křesťanské svátky, se hýbou jak papír ve větru, a to podle úplňku, nikoliv dle údajného zmrtvýchvstání.

  34. protestant

    Jiří (09.12. 2013 | 11:50) napsal:
    …..Na zdobení stromků, rodinném slavení a předávání dárků není cokoliv náboženského….

    protestant:
    Výborně Jiří. Také jsem jako ateista nechápal, proč moji věřící prarodiče nemají na Vánoce stromek…
    Teď jako křesťan to už chápu. Vánoce jsou o něčem jiném…

  35. protestant

    josef (09.12. 2013 | 11:54) napsal:
    „…slunovrat je prokazatelně kolem 21.12.“
    Nevěřím, že se může někdo tak hloupě ptát.
    Oslavy kultu jsou přeci věcí úzu a ničeho jiného.
    U nás doma se třeba svátky a narozeniny slavily vždy v předvečer dotyčného dne.
    V Americe se vánoční dárky rozdávají až 25., nikoliv 24. jako u nás.
    Že vládnoucí klika dávné oslavy vypozorované změny času ideologicky přejmenuje a přesune o den dva nebo tři dále nebo blíže, to na věci nic nemění.
    Konečně velikonoce, prý nejdůležitější křesťanské svátky, se hýbou jak papír ve větru, a to podle úplňku, nikoliv dle údajného zmrtvýchvstání.

    protestant:
    1. díky za potvrzení, že i u ateistů jsou Vánoce kultem..
    2. Velikonoce ze hýbají proto, že jiný údaj, než údaj závislý na tom úplňku o Ježíšově dni zmrtvýchvstání v Bibli není.

  36. protestant

    josef (09.12. 2013 | 11:54) napsal:
    V Americe se vánoční dárky rozdávají až 25., nikoliv 24. jako u nás.

    protestant:
    To je tím, že dávání dárků je o Vánocích marginální záležitost.

  37. josef

    1) Samozřejmě, že jsou Vánoce kultem.
    Stejně je kultem, když si děvčata lepí na zeď plakáty Brada Pitta.
    2) A kde tedy je v Bibli datum narození Ježíše, když se nehýbají?

  38. Čestmír Berka, skeptik a materialista

    protestant napsal:
    To je tím, že dávání dárků je o Vánocích marginální záležitost.

    To jako VÁŽNĚ? :-O Dávání dárků je na vánocích to nejdůležitější…pak následuje : mít aspoň dvacet druhů cukroví, vygruntovaný byt a v Čechách ještě Mrazík v TV.

  39. Foxy

    Hele, protestante, nic proti tobě, ale jsem docela rád, že u našeho vánočního stolu nebudeš. Mám pocit, že už vím, jak vznikají náboženské války.

  40. Havran

    Pro protestanta: Jaký je ateistický důvod slavit Vánoce 24.12. když slunovrat je prokazatelně kolem 21.12. ?

    „Jdeme všichni sborem za tím jedním volem“ – ne to je kruté, tak to jistě nebude.
    Rituály jsou prostě sexy, co naplat. Trochu se pomazlit s pozlátkem, muc muc muc, to je, oč tu jde.

  41. josef

    Jojo, bez křesťanů by opravdu byly Vánoce svátky klidu a míru… 🙁

  42. Machi

    Jenže Vánoce začínají 25. prosince a to už jsou všechny stánky zavřené a možná i zbourané.
    Protestante, dovedeš pochopit, že každý považuje za vrchol Vánoc něco jiného? Pro mě je to Štědrý večer a dle wiki asi nejsem sám.
    Mě prostě narození JK vůbec nezajímá, neslavím ani narozeniny Christophera Hitchense a to ho mám podstatně raději.
    Nicméně právě tohle dobře demonstruje ten sekulární rozměr Vánoc a snahu věřících si ty svátky přivlastnit („né, né, vrchol není 24. vy bezbožnící, ale 25.!“).
    Mimochodem pochopitelně, že 25. jsou stánky zbourané, proč asi? 🙂

  43. protestant

    Čestmír Berka, skeptik a materialista (09.12. 2013 | 12:14) napsal:
    To jako VÁŽNĚ? :-O Dávání dárků je na vánocích to nejdůležitější…pak následuje : mít aspoň dvacet druhů cukroví, vygruntovaný byt a v Čechách ještě Mrazík v TV.

    protestant:
    Ano. Čestmír přesně popsal ateistické Vánoce. Ale ony jsou i jiné…. 🙂

  44. protestant

    Čestmír Berka, skeptik a materialista (09.12. 2013 | 12:14) napsal:
    To jako VÁŽNĚ? :-O Dávání dárků je na vánocích to nejdůležitější…pak následuje : mít aspoň dvacet druhů cukroví, vygruntovaný byt a v Čechách ještě Mrazík v TV.

    protestant:
    Ano. Čestmír přesně popsal ateistické Vánoce….. 🙂

  45. dogbert

    Jenom poznámka.

    V minulosti se den počítal nikoliv od půlnoci, ale od západu slunce. Tedy, náš Štědrý večer 24. je vlastně Štědrý večer 25.

  46. protestant

    Foxy (09.12. 2013 | 12:23) napsal:
    Hele, protestante, nic proti tobě, ale jsem docela rád, že u našeho vánočního stolu nebudeš. Mám pocit, že už vím, jak vznikají náboženské války.

    protestant:
    Přesně. Začínají tím, že někteří některé někde nechtějí….. 🙂

  47. Foxy

    protestant: Přesně. Začínají tím, že někteří některé někde nechtějí…..
    Máš tam příliš moc negace, v té větě.

  48. protestant

    Foxy (09.12. 2013 | 13:09) napsal:
    protestant: Přesně. Začínají tím, že někteří některé někde nechtějí…..
    Máš tam příliš moc negace, v té větě.

    protestant:
    Negace je tam jen jedna.

  49. protestant

    dogbert (09.12. 2013 | 13:03) napsal:
    Jenom poznámka.

    V minulosti se den počítal nikoliv od půlnoci, ale od západu slunce. Tedy, náš Štědrý večer 24. je vlastně Štědrý večer 25.

    protestant:
    Ano. židé to tak měli. Ti ale zase neslavili Vánoce.

  50. Colombo

    On protestant tady trollí, ale v realu je to příjemný člověk. Podle mě z toho má stejnou prdel jako my.

  51. Slávek

    protestant:
    Ano. Čestmír přesně popsal ateistické Vánoce. Ale ony jsou i jiné…. 🙂

    Slávek:
    A to někdo popírá? Je to hned na začátku článku. Zase někdo objevuje ameriku. „Určitě nechci brát křesťanům jejich nijak originální a v určitých ohledech kuriózní pojetí Vánoc. “

    protestant: “ To je tím, že dávání dárků je o Vánocích marginální záležitost.“

    Slávek: Naopak, je to celosvětově nejrozšířenější vánoční záležitost. Předpokládám, že tento rituál dodržuje i naprostá většina křesťanů.

    Protestant: „Díky Slávku za odpověď. Ateistický rituál…“

    Slávek: není zač.

  52. xorron

    Dobrý článek, Vánoce, Velikonoce a kdoví co ještě jsou prastaré věci, na které si církev nasadila svou pohádku. Lidi by od slavení neodradila, tak si to přivlastnila jako své slavení.

  53. protestant

    Machi (09.12. 2013 | 12:40) napsal:
    Nicméně právě tohle dobře demonstruje ten sekulární rozměr Vánoc a snahu věřících si ty svátky přivlastnit

    protestant:
    Já naopak vidím v titulku článku ateistický pokus přivlastnit si Vánoce.
    Kdyby Slávek napsal „Vánoce jsou i ateistický svátek“ pak by bylo vše OK. Proti tomu nic nemám.

  54. dogbert

    Protestant:

    Nejenom židé. I Keltové, např. Podstatné je, že to platilo i ve velké části středověké Evropy, i u nás (říkolo se tomu italský čas). Podívej se někdy na orloj v Praze.

    Takže to Tvé bazírování na počátku skutečných Vánoc je od podstaty absurdní.

  55. protestant

    Colombo (09.12. 2013 | 13:22) napsal:
    On protestant tady trollí, ale v realu je to příjemný člověk. Podle mě z toho má stejnou prdel jako my.

    protestant:
    Díky colombo. Ano je to prdel vidět jak lidé najednou nakupují jako magoři…. 🙂

  56. protestant

    dogbert (09.12. 2013 | 13:32) napsal:
    Protestant:

    Nejenom židé. I Keltové, např. Podstatné je, že to platilo i ve velké části středověké Evropy, i u nás (říkolo se tomu italský čas). Podívej se někdy na orloj v Praze.

    Takže to Tvé bazírování na počátku skutečných Vánoc je od podstaty absurdní.

    protestant:
    My ale nežijeme ve středověku a hádám, že ateisté neuznávají středověké rituály. Dnes ale víme, že slunovrat je 21.12. Tak co ti ateisté blbnou?
    Jinak – pro doplnění – Vánoce 25.12. teprve začínají. Končí až 6. 1.

  57. dogbert

    protestant

    Ale houbeles, končí později. Zkus si něco naštudovat, a pak trousit rozumy 😀

  58. protestant

    to dogbert: uvedl jsem nejkratší možnou dobu Vánoc.

  59. protestant

    to dogbert:
    Uvedl jsem minimální dobu.

  60. nuclearboy

    Protestant má sice pravdu, že původní význam slova „svátek“ je odvozen od slov jako světit a svatý, ale měl by brát do úvahy také jednoznačné výsledky lingvistiky, která jednoznačně prokázala, že významy slov se časem mohou měnit a mění se.

    Dnes například, když většinou mladí lidé řeknou, že je něco „hustý“, tak to nemá nic společného s hustotou, nebo když řeknu, že nějaká hudba je „nářez“, tak to nemá nic společného s řezáním.

    Stejně tak slovo „svátek“ dnes není vnímáno nutně jako něco odkazující na svaté či svěcení. Například máme Svátek práce, který evidentně se svatými nemá nic společného, žádná církev popravené chicagské dělníky „nevysvětila“. Příkladů by mohlo být více.

    Jinak Slávek se podle mě dopouští určité nepřesnosti v popisu vzniku vánoc. Zimní slunovrat byl a je „svátkem“ pro všechny zemědělské společnosti dostatečně daleko od rovníku, tedy v subtropickém a mírném pásu. Důležité je tam právě to spojení se zemědělstvím, protože mimo jiné s ním souvisí i vznik (nějaké formy) kalendáře.

    Jinak spojení pohanských zvyků s křesťanstvím je typickým příkladem synkretismu, který existoval v náboženstvích už dávno před křesťanstvím. Například Římané přijímali nová božstva, prvořadě řecká, které pak považovali za ekvivalenty římských božstev. A celkově helénistické období bylo typické tím, že jak se šířila řecká kultura, mísila se s místními vlivy v celé oblasti Středního Východu, a evropského a afrického pobřeží Středozemního moře.

    Ostatně křesťanství samo je příkladem synkretismu mezi židovskou a řeckou ideologií.

    Dalším výrazným příkladem je uctívání různých svatých v latinskoamerickém katolicismu, kdy šlo prakticky hlavně o transformaci božstev místních polyteistických náboženství na křesťanské svaté při zachování mnoha původních rituálů (s významnou výjimkou lidských obětí).

    Ještě k otázce, jestli jsou vánoce ateistické.

    Popravdě většina lidí v Česku si vánoce s křesťanstvím nijak nespojuje, jen vágně ví, že tam hraje nějakou roli biblický příběh.
    Sám se přiznám, že jsem celé dětství vůbec netušil, že vánoce mají něco společného s křesťanstvím a že Ježíšek má něco společného s Ježíšem.

    Možná to bylo tím, že jsem neznal žádné křesťany. Nicméně se domnívám, že to byl případ mnoha dětí v 70. a 80. letech.
    Dnes je to trošku jiné hlavně kvůli / díky tomu, že je křesťanský původ vánoc více zdůrazňován v médiích. Ale stejně bych řekl, že většina i starších dětí to vnímá stejně jako já před 30 lety.

  61. nuclearboy

    K otázce datumu narození Ježíše.
    To samozřejmě nikdo nezná. Existují určité náznaky, že to bylo v létě.
    Nicméně není to dobrý argument, protože ani křesťané netvrdí, že se Ježíš skutečně narodil 25.12. (s výjimkou úplných idiotů).
    Pro křesťany je 25.12. datum oslavy narození Ježíše, nikoliv datum jeho skutečných narozenin.
    Jinak je zřejmé, že první křesťané v tomto období slavili chanuku, neboť zpočátku bylo křesťanství sektou v rámci judaismu a dodržovali téměř všechny židovské zvyky té doby, ostatně stejně jako Ježíš.

  62. Čestmír Berka, skeptik a materialista

    Moji ruští příbuzní mají vánoce až v lednu… ale v prosinci si dárky dávají taky… prostě tlak okolí je silný. Vánoce jsou svátky OBCHODU

  63. S.V.H.

    Pěkný článek, zvláště poslední odstavec a zejména myšlenka s ateistickým přechodovým rituálem je zajímavá. Mohu k tomu jen přihodit známý strip 🙂
    http://calamitiesofnature.com/archive/?c=470

    K Vánocům ještě osobní poznámka:
    Pocházím z ateistické rodiny v tom smyslu, že se u nás o náboženství nebo bohy nikdo nijak nestaral. Vánoce jsme slavili celkem standardně – stromeček, kapr atd. Nejblíže k náboženskému nádechu měly asi koledy, ale jejich obsahu jsem jako velmi malé dítě stejně nerozuměl. A dárky samozřejmě nosil Ježíšek. Ten ovšem nebyl spojen s Ježíšem nebo jinou konkrétní pohádkovou postavou – rodiče nám o něm nepředkládali žádnou představu (na naše dotazy přepokládám odpovídali, že ho nikdy nikdo neviděl nebo tak něco), takže jsem vlastně nevěděl, co je ta tajemná entita „Ježíšek“ vlastně zač. Rodiče tak nechali široký prostor dětské fantazii. Jelikož je slovo „Ježíšek“ podobné slovu „ježek“ (případně „ježeček“), představoval jsem si Ježíška jako ježka přerostlého do rozměrů dospělého člověka a chodícího částečně po zadních. Nebyl to žádný idealizovaný ježek jako z pohádek o krtečkovi, ale pořádný obrovský ježek s dlouhý čenichem, očima jak korálky (tedy korály), chlupy i blechami – prostě zvětšený normální ježek (jiné děti by se ho možná bály, ale pro mě to byl hodný Ježíšek). A tento prapodivný tvor nám o Vánocích nosil dárky. 🙂
    Ani nevím, jestli jsem dřív přestal věřit na Ježíška, nebo zjistil, že si pod tímto pojmem někdo představuje něco jiného než já.

  64. Slávek ČernýSlávek Post author

    Ad „Snaha přivlastnit si vánoce.“

    Samozřejmě protestante, že chci mít svoje vánoce a vadí mi, když mi ostatní furt cpou nějaký náboženský kokotiny ve jménu „skutečného smyslu vánoc,“ jak je to nakonec i v té Wikipedii, že „skutečné vánoce“ jsou až 25. haha 🙂 Skutečné by byly, kdyby je tak lidé skutečně slavili.

    Druhá rovina je ta, že skutečné Vánoce nejsou ty, jaké by křesťané chtěli slavit, ale ty, které skutečně slaví. A ty jsou dnes zvětší části skutečně nenáboženské. Reálně to vypadá tak, že lidé dnes u nás obecně slaví Vánoce a křesťané si k tomu něco málo přidají a nějakým málem se jim podařilo ovlivnit ty obecné zvyky, které a le mají daleko hlubší původ.

    Ano je mnoho ateistů a celkem dost křesťanů, kteří tu z onoho, tu z jiného Vánoce neslaví (pro ateisty jsou moc křesťanské, pro křesťany moc světské a pohanské), ale většině lidí se to tak prostě líbí.

  65. Jiří

    Poprvé v dějinách lidstva dokázal někdo určit, že dny se od teď zase budou prodlužovat. Poprvé tehdy lidé oslavili slunovrat, dnes zvaný Vánoce. Slavili tak, jak to lidé mají vrozené. Jedli, pili a dávali si dárky. Tím samým způsobem, jako je lidé slaví dnes.
    Podle křesťanství, tím samým chybným způsobem, ze kterého se ten původní smysl vytratil. Onen původní, jediný a správný smysl, který nikdy neexistoval.

  66. Slávek ČernýSlávek Post author

    Objevil jsem naprosto skvělý rozbor od jednoho anonyma na inetu v diskusi. Krásně ukazuje to napětí a um, který museli křesťané vyvinout, aby Krista na Vánoce naroubovali, je to delší, tak sorry:

    Danny L. napsal(a):
    13. 1. 2010 v 0:23
    Hezký den ! V současné době provádím větší soukromý výzkum dobových zdrojů týkajících se původu vánoc, jakož i stanovisek odborných kruhů, k této tématice. Narazil jsem přitom i na vaše zajímavé webové stránky. Článek prezentující názory Hanse Forstera o mizivém vlivu slunečního kultu na římskou říši, mne svým nedoceňováním naprosto zřejmých faktů na tolik překvapil, že mne vlastně přiměl k tomu, abych se pokusil o trochu objektivnější pohled, který nám křesťanům může možná pomoci vidět i méně příjemná fakta církevní historie bez potřeby sebeklamu či zbytečného přikrašlování „lakováním na růžovo“.
    Písemný citát manichejce Fausta k sv. Augustinovi (354-430), který v diskuzi zmiňuje Jirka, se v úplném znění dokonce přímo dotýká „slunovratů a kalend“/zde patří např. 25. prosinec a 1. leden/ svěcených křesťany. Vědec J.W. Draper jej uvádí hned ve dvou svých knihách a v kontextu zní takto:
    „Tento pokus získat ze světa nové konvertity převzetím jejich idejí a zvyků, neprocházel bez námitkek těch, jejichž rozum tento motiv rozpoznal.”Vy jste, ” říká Faustus Augustinovi, “nahradili oběťi pohanů svými mšemi; jejich modly vašimi mučedníky, kterým sloužíte s úplně stejnými poctami. Vínem a svátky si snažíte obměkčit duchy mrtvých; vy oslavujete důležité svátky pohanů, jejich kalendy i jejich slunovraty; a ty jste ve svých způsobech přejali beze změn. Ničím se nelíšíte od pohanů, až na to, že od nich máte oddělená svá shromáždění.” Pohanské obřady byly všude zaváděny. (John William Draper, M. D., LL. D., History of the Conflict Between Religion and Science, Chapter II., p. 38 /New York: D. Appleton, 1874/ chap. „CHRISTIANITY UNDER CONSTANTINE“. ) http://www.freeinfosociety.com/media/pdf/4742.pdf
    Je třeba vzít do úvahy fakt, že křesťanská církev čtvrtého století měla již z minulosti poměrně bohaté zkušenosti z pozměňováním pohanských svátků na křesťanské, neboť jak např. uvádí ve svém díle význačný kardinál J.H. Newman, tak např. biskup a životopisec Řehoř z Nyssy(330-395) chválí svého jmenovce žijícího v předchozím století biskupa Řehoře zvaného Thaumaturgus(330-395) za to, jak obratným způsobem převádí svátky pohanských bohů na svátky křesťanských mučedníků využívajíc při tom i uctívaní jejich relikvií. (John Henry Newman, An Essay on the Development of Christian Doctrine/Wipf-Stock, 2005/)
    “Když si Řehoř (Thaumaturgus – p.m.) uvědomil, že prostý a nezkušený dav setrvává ve svém uctívání obrazů, pro libosti a ukojení smyslů, která si užívali v pohanských svátcích, udělil jim svolení dopřát si stejných potěšení slavením památky svatých mučedníků, doufaje, že postupem času je to přiměje z vlastní vůle obrátit se k více chvályhodnému a řádnému životu.” (Uvedeno v “Ecclesiastical History,” J. L. Mosheim, Vol I, cent. 2, p.202).
    Současný katolický slovník významných osobností v křesťanstvu o Řehoři Thaumaturgovi říká: „On věřil, že pohanské učení může být použito pro podporu křesťanství, on pozměnil tradiční pohanské svátky na křesťanské a byl vysoce úspěšný v přivádění pohanských davů do své církevní diecéze.“ (Lavinia Cohn-Sherbok “Who’s who in Christianity“ /London,1998/, p. 115)
    Fakt, že tato praxe byla používána jeho předchůdci, byl dobře znám i sv. Augustinovi a on sám ji používal při svém získávání pohanů a což oboje sv. Augustin sám přiznává, píšic o tom Alysiovi z Tagastu.(Viz Ep. XXIX. in Benedict, ed. ii. 52.; „SPIRITUAL HEALING“, W. F. COBB, D.D. /1914/ p. 80) Také Řehoř z Nyssy píše Abbotu Mellitovi, že Augustin tyto metody používal (viz dopis uvedený v Bede, H.E., Plummer´s ed., Vol. 1, p. 65).
    Zrovna tak dobře Augustin věděl o silném vlivu kultu slunce na křesťany, snažil se ale bránit tehdy běžnému ztotožňování Krista se sluncem:
    Ti, kdo říkají, „Kristus je slunce“, lžou o slunci. Slunce ví, že Kristus je jeho Pán a Stvořitel. (Ennaratio v Psalmum 93) http://www.tertullian.org/rpearse/sol_invictus.htm
    Také ve svých kázáních, které Augustin míval o vánocích jasně dává najevo, že ví, že jde o den pro pohané i křesťané té doby považují za svatý a že pohané v tomto dni ke cti slunce silně povykují.
    Hugo Rahner, Greek myths and Christian mystery, /1971/ p. 151 uvádí Augustinova slova:
    „Nechte nás radovat se, moji bratři, jakkoli mnoho mohou pohané pokřikovat, protože to není viditelné slunce, které dělá tento den svatý, ale jeho neviditelný strůjce.”(„Let us rejoice, my brethren, however much the pagans may shout, for it is not the visible sun that makes this day holy, but its invisible maker.“) Sermo 186, I (PL, 38, 999A)
    O dalších Vánocích říká : „ Ano, moji bratři, my budeme zachovávat tento svatý den, ale ne jako nevěřící kvůli tomuto slunci, ale kvůli Tomu, kdo je Stvořitel slunce.” (He says on the Christmass following: „Yes, my brethren, we will keep this day holy, but not like the unbelievers because of this sun, but because of the him who is the sun´s Creator.“) Sermo 190, I (PL, 38, 1007C)
    Někdy se i sám Augustin se v té kombinaci „pohanství-křesťanství“ ve svém kázání trochu ztratil, protože i on Krista zřejmě omylem ztotožnil se dnem( tedy časem), a o času jak dobře známo sám ve svých dílech tvrdil, že také onen je části stvoření /Hebrejcům 1,2.3/.
    „Natalis dies quo natus est dies – Christ is the true day of the sun – Kristus je pravý den slunce.“
    Sermo 196, I (PL, 38 1019A). Cf. W. Roetzer, Des hl. Augustinus Schriften als liturgie-geschichtliche Quelle (The Writings of St. Augustine as a Source for the History of the Liturgy), Munich, 1930, pp. 38-43
    Augustina trochu omlouvá fakt, že nebyl křesťanem vždy. Ve svých mladých letech vyznával manichejský kult, což byl zvláštní gnostický směr, který mimo jiné Krista ztotožňoval s hmotným Sluncem a právě v tomto náboženství Augustin strávil celých devět let. Proto se velmi dobře znal s Faustem, který v manichejkém kultu zastával úřad biskupa. Oba tedy dobře znali i detaily manichejského náboženství i jeho specifické uctívání slunce. A právě k tomuto, poskytuje The New Shaff-Herzog Encyclopedia of Religious Knowledge zajímavý poznatek o jistém vlivu manicheismu na stanovení data vánoc.
    „Pohanské saturnálie a brumálie byly příliš hluboce zavedeným a oblíbeným zvykem, než aby je křesťanský vliv odstranil. Uznání neděle císařem Konstantinem jako státního svátku (dne slunce Phoebuse a Mithry a dne Páně), spolu s vlivem manicheismu, který identifikoval Syna Božího jako hmotné Slunce, mohlo křesťany čtvrtého století přivést k tomu, aby považovali za vhodné ustanovit narozeniny Syna Božího v časové shodě s narozeninami hmotného Slunce. Pohanský svátek s jeho vzrušením a radovánkami byl tak populární, že křesťané byli potěšení ze záminky, která jim dovolovala pokračovat v oslavě tohoto svátku s malou změnou v duchu či způsobu. Křesťanští kazatelé Západu a Blízkého východu protestovali proti nevhodné povrchnosti, se kterou se Kristovy narozeniny slavily, kdežto křesťané Mezopotámie obvinili své západní bratry kvůli přijetí tohoto pohanského svátku jako křesťanského z modlářství a uctívání slunce.” The New Shaff-Herzog Encyclopedia of Religious Knowledge, Samuel Macauley Jackson.(Michigan: Baker Book House), p. 48
    Jak je zatím z výše uvedeného docela zřejmé,že Augustin měl tedy nemalé poznání o vlivech slunečních kultů na křesťany a měl mnohé, dokonce i praktické poznatky s pozměńováním pohanských svátků na svátky v křesťanském hávu. S kritickou tézi o závislosti vánoc na pohanském slunovratu nepřišeli jako první vědeckými hypotézami vyzbrojeni protestanté 18. století, ani puritáni 17. století, ani reformátoři 16. století, ani syrský mnich z 12. století, ale jak uvádí posledně uvedená encyklopedie, šlo o mezopotamské křesťany, kteří byli současníky tehdejšího dění. Také The Encyclopedia Britannica, /1946 edition/, states, “Christmas“ uvádí, že přesně z těch samých důvodů, t,j z „uctívaní slunce a modlářství“ syrští a arménští křesťané obviňovali římské křesťany a i v tomto připadě jde o soudobé účastníky nově zaváděného solárního data 25. prosince. I další aktér tehdejšího dění sv. Jan Zlatoústý ve svém kázání z roku 386 uvádí, že jak pohané i tak od nedávné doby i křesťané oslavují 25. prosinec, a přitom dobře věděl, že pohané tak činí proto, že uctívají sluneční kouli, kterou pojmenovávají „Jediný neporazitelný“.
    „Na tento den byly v Římě nedávno ustanoveny narozeniny Krista k tomu, aby zatímco pohané jsou zaneprázdněni svými nesvatými obřady, křesťané mohli nerušeně slavit své posvátné obřady. Tento (den – 25. prosinec) nazývají Narozeniny Jediného Neporazitelného; ale kdo je tak neporazitelný jako Pán? Oni to nazývají narozeninami slunečního kruhu, ale Kristus je Slunce spravedlnosti.” /”Del Solst. Et Aequin.” (II, str. 118, ed. 1588)/
    Nutno jen dodat, že je velice dobře badatelsky i archeologicky doloženo, že jako „Neporazitelný“ byl nazýván syrsko-římský bůh slunce Sol Invictus, kterého ve třetím i čtvrtém století v římské říši silně zpopularizovali samotní císařové a stejně byl čím dál, tím častěji nazýván i perský bůh slunce Mithra, jehož uctívání začalo v římské říši již prvním století př. Kr. a který široce zpopularizovali římští legionáři. Datum vánoc se nestanovovalo v žádném „vnitrocírkevním vákuu“, ale v souboji se silnými protivníky.
    Historik C.E.Olmstead napsal:
    “Mithraismus přijal formu tajemného náboženství, s propracovanými zákonitostmi a obřady. Přišel do starověkého římského světa asi r. 75 př. Kristem., a za 200 let se dostal do pozice hlavního konkurenta křesťanství.“
    (Olmstead CE. Mithras. The World Book Encyclopedia, 50. vydání, svazek 13, Chicago, 1966, s. 566)
    Historik a sociolog E. Royston Pike, Encyclopedia of Religion, Art. Mithraism.: „První dnem týdne byla mithraistická neděle již dříve, než se stala křesťanskou, a 25. prosince byly Mithrovy narozeniny.“
    Agostino de Almeida Paiva, portugalský expert na mithraismus, uvádí: „Neděle, první den každého týdne, byla zasvěcena Mithrovi od dávných časů, což je potvrzeno různými autory. Protože Slunce bylo bůh, Pán par excellence, neděle byla nazývána dnem Páně, jak ji později začalo nazývat i křesťanstvo. (0 Mitraismo, p.3) Tentýž autor při porovnání obou náboženství napsal: “Jedno i druhé považovalo neděli za svatou, jako den Páně, a jedno i druhé slavilo narození svého boha 25. prosince; a je nepochybné, že mithraismus předcházel křesťanství v těchto, ale i jiných bodech.” (“O Mitraismo”, p. 60; Quoted in Sunday in Roman Paganism, p. 149)
    Katolický učenec Charles Aiken napsal:
    „V žádném městě neměli mithraisté tolik chrámů jako v Římě.“
    (Aiken C.F., Mithraism and Christianity. The Catholic University bulletin, Volume 19, 1913. Original from the University of Michigan, Digitized Dec 19, 2008, p. 386)
    Specialista na starověká orientální náboženství Dr. Rudolf Drossler napsal:
    „Když Římané dobyli v prvním století před naším letopočtem a po něm všechny státy malé Asie, v nichž kult Mithry zapustil hluboké kořeny, přišli rovněž do styku s mytologií kolem tohoto boha. S neuvěřitelnou rychlostí se nyní jeho uctívání rozšířilo po celém helénsko-římském světě, v němž se tomuto bohu říkalo Mithras.“ (Dr. Rudolf Drossler „Když hvězdy byly ještě bohy“/1980/ s. 52)
    Archeoložka Kate Prendergast napsala:
    „Archeologické důkazy pro praktiky mithraistického kultu v římském světě jsou víc než bohaté, v archeologickém záznamu bylo identifikováno čtyři sta mithraistických “nalezišť”. Většina z nich jsou místa pro shromáždění: podzemní Mithraea, také známé jako jeskyně, kde se setkávali zasvěcenci, aby praktikovali kult. Také bylo nalezeno tisíc nápisů věnovaných Mithrovi, a přes tisíc kusů soch a některých fresek dosvědčujících výjimečně bohaté posvátné umění spjaté s kultem./…/Mithra se narodil o zimním slunovratu“
    (Kate Prendergast is Senior Writer for Science & Spirit. She has a doctoral degree in archaeology from St. Hugh’s College, Oxford. This article was adapted from her paper, “Chronos, Saturn, Mithra: Archaeology and the Pagan Origins of Christmas,” in Case Studies in Archaeology and World Religion. The Proceedings of the Cambridge Conference, T. Insoll, ed., BAR International Series 755.)
    Církevní historik H.M. Gwatkin napsal:
    “Mithra vystoupil do popředí ve třetím století. Byl zde všeobecně vidět jistý mravní prvek v uctívání Mithry, autora a ochránce života, Mithra očišťovatele, dárce nesmrtelnosti. Ohromná Mithrova katolická církev se rozprostírala zeměmi od Persie k Britanii, zvláště podél velkých řek, kde se usadily legie. Měla řádné kněze i laiky, askety a žebravé mnichy i rozmanité řády věřících mužů. Měla třikrát denně pravidelné bohoslužby, roční cyklus svátků vrcholících 25. prosince Mithrovými narozeninami, s bohoslužebnými shromážděními a procesími řeholníků.” (Gwatkin, Henry Melvill. Early church history to A.D. 313 2nd Edition. Macmillan, 1912. Original from the University of Michigan Digitized Nov 13, 2008, p. 140)
    Velký expert mithraismu Franz Cumont napsal:
    „Mithra, byl ztotožnován s neporazitelným Sluncem…oni také měli neděli za svatou, a slavili narození Slunce 25. prosince“/…/ Mithraismus dosáhl vrcholu své mohutnosti v polovině třetího století, a v tu chvíli to vypadalo, jako kdyby svět byl jen kousek k tomu stát se mithraistickým.“
    (Cumont Franz. Translated from the second revised French edition by Thomas J. McCormack. The Mysteries of Mithra. Chicago, The Catholic University bulletin Author Catholic University of America Publisher Catholic University of America., 1913 Item notes v. 19 Original from the University of Michigan Digitized Dec 19, 2008pen Court [1903] pp.193.199)
    Katolický učenec John Arendzer o mithraismu napsal:
    „Dosáhl svého vrcholu v průběhu třetího století, a zmizel pod represivními nařízeními císaře Theodosia na konci čtvrtého století./…/Otcové vedli uctívání. Hlava otců, jakýsi papež, který vždy žil v Římě a byl nazýván “Pater Patrum” nebo “Pater Patratus.” Členové pod stupněm otce navzájem se nazývali “bratři” a společenské rozdíly v Mithrově jednotě byly zapomenuty.“
    (Arendzen J.P. Transcribed by John Looby. Mithraism. The Catholic Encyclopedia, Volume X. Published 1911. New York: Robert Appleton Company. Nihil Obstat, October 1, 1911. Remy Lafort, S.T.D., Censor. Imprimatur. +John Cardinal Farley, Archbishop of New York )
    Univerzitní profesor religionistiky S. Douglas Waterhouse napsal:
    “Okamžik zimního slunovratu (ve starověku zachovávaném 25. prosince) byl uctíván Chaldejci jako vznik světla – dítěte Slunce. Bylo to odvozeno z babylonského konceptu, když tam později vznikl svátek Mithrakana věnovaný Mithrovi (lux mundi, ” světlo světa”), na počest události, která vyznačila vzestup Mithry z podzemí (25. prosinec). Naproti tomu Syro-Féničané se drželi odlišného učení. Zimní slunovrat byl pro ně proměnou starého, oslabeného Slunce na mladé, vitální, nikým neporazitelné. Římský císař Elagabalus(218-222 po Kr.), zavedl v Římě syrský kult slunce, a císař Aurelián (270-275 po Kr.) ustanovil v roce 274 po Kr. 25. prosinec jako význačný římský výroční svátek. V císařském Římě, málokdo uměl rozlišit tyto dvě učení; dies natalis Solis Invicti byl oslavován mnoha světly a pochodněmi. Den uctívání narozenin světla a Slunce byl vybrán papežem Juliem I. (337-352 po Kr.), jako den památky narození Krista.” Cf. the remarks of the Theodor H. Gaster, Myth, Legend, Custom in the Old Testament (New York, 1969), pp. 569.570; Gaston H.Halsberghe, The the Cult of Sol Invictus (Leiden,1972), pp. 55,56,120,158,174; Julian Morgenstern, “The Son of man of Daniel 7:13f: A New Interpretation,” JLB 80(1961):68,69. (S. Douglas Waterhouse “Planetary Week in the Roman West”, The Sabbath in Scripture and History /Washington, 1982/, p.320)
    „Nová katolická encyklopedie poznamenává: “Narození Krista bylo přiděleno datu zimního slunovratu (prosinec 25. v juliánském prosinec kalendáři, 6. leden v egyptském), protože v tento den, kdy Slunce započalo svůj návrat k severu, pohané ctíci Mithru oslavovali Dies Natalis Solis Invicti (Den narození Neporazitelného slunce). 25.prosince, roku 274, [římský císař] Aurelián prohlásil boha Slunce hlavním patronem Impéria a zasvětil mu chrám v Campus Martius. Vánoce vznikly v době, kdy byl v Římě kult Slunce mimořádně silný.“ (New Catholic Encyclopaedia, Vol. III, p.656, 1967 ed.)
    Katolický teolog a historik Jan Wierusz Kowalski napsal:
    „V roce 274 se císař Aurelián rozhodl sloučit všechny přírodní kulty – a mezi nimi i mithraismus – v náboženskou poctu prokazovanou Slunci. Bůh – Slunce byl božstvem nejrůznějších podob a objevoval se pod rozmanitými jmény a symboly. S postupem rozvoje tohoto kultu se zformovala takřka monoteistická forma úctívání neporazitelného Slunce, Sol Invictus, jsouce symbolem nejen přírodních sil, ale rovněž symbolem římské nadvlády osvěcující sluneční září celý svět. Posvátné zvyky mitraismu však přetrvaly. Poslední taurobolium (mithraistický obětní obřad) se v Římě konal koncem IV. století na Vatikánském Pahorku., právě v tom místě, kde až do dnes stojí bazilika svatého Petra. A slavnost ke cti Boha Mithry, později pojmenovaného Neporazitelné Slunce, se v druhé polovině čtvrtého století přeměnila na křesťanský svátek narozenin Ježíše (25. prosinec, den slunovratu, den vítězství Slunce). Ještě v V. století si papež Leo I. stěžoval, že obyvatelé Říma vypravující se v tomto dni ráno na bohoslužby, vítali vycházející slunce starodávným mithraistickým polibkem, poslaným dlaní obrácenou k slunci.“ (Jan Wierusz Kowalski „Křesťanství“ /Warszawa, 1988/, str. 57)„
    “Vatikánská jeskyně patřila Mithrovi až do roku 376 n.l., kdy městský prefekt potlačil kult konkurenčního Spasitele a zmocnil se ve jménu Krista svatyně, právě o narozeninách pohanského boha, 25. prosince.” — Barbara G. Walker “The Woman’s Encyclopedia of Myths and Secrets”, p. 155
    Prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc. vedoucí Katedry pomocných věd historických a archivního studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy říká:
    „V každém případě o prosazení data 25. prosince se opět zasloužil Řím. Římští křesťané se snažili čelit Mitrovu kultu a svátku neporazitelného Boha slunce, který připadal právě na 25. prosinec. Protože s tím byly spojeny oslavy, měli hlavní představitelé římského duchovenstva zájem na tom, aby v tuto dobu byl svátek křesťanský. A tak se dostal svátek Narození Páně právě na 25. prosinec, což zároveň odpovídalo době zimního slunovratu. Je to období, které bylo ve všech předkřesťanských kultech nějak oslavováno.” (První díl historických obzorů, věnovaných kalendářům a Vánocům. Historické obzory- Svátky a vánoce ve světle kalendářů I. (07-12-2003), Herbert Brynda) http://209.85.135.132/search?q=cache:myKn5wdPJpMJ:www.radio.cz/cz/clanek/48187+V%C3%A1noce+pape%C5%BE+Julius+I&cd=20&hl=cs&ct=clnk&gl=cz
    New Catholic Encyclopedia /1967/, v článku Konstantin Veliký říká :
    „Mimo jiné, Sol Invictus byl přijat křesťany v křesťanském smyslu, kdy je Kristus znázorněn jako Apolón/Helios v hrobce, objevené pod bazilikou sv. Petra ve Vatikánu.“
    Encyclopédia Britannica /2000/, Volume 11 ; page 390 v článku Uctívaní slunce uvádí: „Během pozdější doby římské historie, získalo uctívání slunce na významu a nakonec vedlo k tomu, co bylo nazýváno “sluneční monoteismus.” Téměř všichni bohové této doby vlastnili solární vlastnosti, a to jak Kristus a tak Mithra získali rysy slunečních božstev. Svátek Sol Invictus (Neporazitelné slunce) byl slaven 25. prosince s velkou radostí, a nakonec toto datum bylo převzato křesťany jako Vánoce, narozeniny Krista.“ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/573676/sun-worship
    Křesťanský historik Alois Spisar napsal: “Konečným a posledním stadiem pohanského náboženství římského je uctívaní Slunce, s nímž je ztotožněn Mithra. Ve 3. století zvítězil kult slunce úplně. V Římě byl slunci zbudován nádherný chrám, ustaven sbor kněží k jeho službě, zařizovány skvělé hry. Bůh Slunce byl učiněn “Pánem římského imperia”. Kult slunce potrval až do 5. století po Kristu. Tehdy ještě o vánocích bylo uctíváno Slunce místo Krista.” (“Dějiny náboženství před Kristem”, str. 200.)
    Univerzitní profesor starověkých dějin Gordon J. Laing napsal:
    “Během druhého, třetího a čtvrtého století dosáhly kulty Slunce veliké obliby. V náboženském světě, ve kterém křesťanství bojovalo o místo, tvořili uctívači Slunce jednu z velkých skupin. Mnoho z nich bylo získáno pro křesťanství a přinášeli si do své nové víry zbytky starého náboženství./…/ Zrovna naše Vánoce připadají na den svátku populárního římského boha slunce.” (Gordon J. Laing, Survivals of Roman Religion /New York: Longmans, 1931/, p. 192.)
    Dr. Gilbert Murray, M.A., , D.Litt., LL.D, F.B.A., profesor řečtiny na Oxfordské univerzitě říká:
    “Právě od té doby byl Mithra Slunce, neporazitelný, a Slunce bylo královskou hvězdou, a náboženství hledalo krále, které by mohlo sloužit jako zástupce Mithry na zemi. Římský císař se jevil jako jasný adept na pravého krále. V kontrastu s křesťanstvím, mithraismus rozpoznal císaře jako nositele boží milosti. A byl natolik akceptován, že byl schopen vnutit křesťanskému světu svůj Den-slunce (neděli) místo soboty a své narozeniny Slunce – 25. prosinec – jako narozeniny Ježíšovy.” ( „History of Christianity in the Light of Modern Knowledge“, Chap. III.; cited in „Religion and Philosophy,“ p. 74 /New York:1929/)
    Univerzitní profesor starověkých dějin Walter Woodburn Hyde, Ph.D.:
    „Mithrův kult se stal v dlouhém zápase v římském pohanství soupeřem křesťanství. Pozůstatky tohoto zápasu jsou ve dvou institucích, které křesťanství převzalo od svého soupeře, dva posvátné dny Mithrova náboženství : 25.prosinec dies natalis solis (den narozenin Slunce) jako narozeniny Ježíšovy, a neděle „ctihodný den Slunce“, jak ji nazval roku 321 ve svém ediktu císař Konstantin.“ („Paganism to Christianity in the Roman Empire“, 1946, Philadelphia, p. 60)
    Polská „Katolická encyklopedie“ pod heslem „vánoce“ uvádí : „1.Svátek vánoc byl zaveden teprve ve 4.století a to v Římě. 2. Rychlému rozšíření vánoc přála skutečnost, že byl přijat na dvoře císaře Konstantina Velikého“.
    Významný německý teolog a historik Oscar Cullman napsal:
    „Svůj vliv na tomto vývoji pak jistě sehrála zcela záměrná snaha Konstantina Velikého sloučit úctu Slunce s úctou Krista. Dnes se považuje za jisté, že Konstantin nebyl ani tak křesťanem jako spíše vědomým synkretistou, to znamená, že chtěl vytvořit syntézu mezi křesťanstvím a nejvznešenějšími ideály pohanství. Křesťanství bylo samozřejmě preferovanější, protože za pomocí jeho struktury mohl lépe sjednotit císařství. Konstantin sám se domníval, že uvnitř křesťanského teritoria by se klidně mohla praktikovat různorodá směs rozličných náboženství. Nevíme nic o tom, že by bojoval proti pohanství a on sám se vzdal pohanství až na smrtelném lůžku, kdy byl pokřtěn. Jistě, zahájil reformu pohanství, která pak přispěla k přestupu ke křesťanství. Například zrušil pohanské věštění, soukromý obětní kult a některé velmi nemorální kulty praktikované v chrámu. Ovšem po celý svůj život podněcoval kult Slunce, nechal se sám znázornit na dvou sochách jako bůh Slunce v zářící nádheře a nechal na podstavec napsat: „Konstantinovi, jako Slunce zářícímu.“ Konstantinovým záměrem bylo spojit kult Slunce a Krista na základě symboliky Krista-Slunce. /Z knihy „Die Entstehung des Weihnachtsfestes und die Herkunft des Weihnachtsbaumes“ luteránského teologa a historika Oskara Cullmanna, jejíž druhé vydání připravilo nakladatelství Quell Verlag, Stuttgart 1990.(uvedlo http://www.katolik.cz)/
    Klasická archeologie filozofické fakulty univerzity Karlovy v Praze – „Sluneční kulty“: „Aurelianus (270-275), který přejal říši po neklidném období, se snažil za pomoci jednotného náboženství nastolit opět jednotu a mír, proto obnovil kult Nepřemožitelného Slunce – Deus Sol Invictus. Tento bůh se stal r. 274 n.l. oficiálním bohem římské říše, a císař byl brán jako zosobnění i převtělením boha. Aurelianus Slunci postavil chrám na Campus Agrippae (Agripovo pole) v Římě. Konstantin Veliký v uctívání pokračoval, na jeho oblouku v Římě se dokonce objevují na třech místech sošky Deí Solí Invictí. Konstantin také nařídil na 7 května r. 321 dies solis – den slunce, Sunday/Sonntag/neděli, jako den odpočinku. Uctívání slunce vydrželo až do vlády Theodocia I., kdy bylo roku 390 zrušeno. Idea jednotného boha byla však rozvinuta do podoby Krista a za křesťanství dále rozvíjena. Kristus stejně tak jako Sol Invictus je znázorňován s paprsky kolem hlavy – svatozář. Stejně tak jako den jeho narození byl připodobněn narození slunečního boha – zimní slunovrat 25. prosince.“(Seminární práce z Mytologie,18. 11. 2008) http://archeologieuk.blog.cz/0811/slunecni-kulty
    Historik církevních dějin Williston Walker napsal:
    “25. prosinec byl velký svátek pohanů, onen Sol Invictus, který oslavoval vítězství světla nad temnotou a prodlužování slunečních paprsků o zimním slunovratu. Přizpůsobení Krista k slunečnímu bohu, jako Slunce spravedlnosti, bylo ve čtvrtém století běžně rozšířeno a bylo podpořeno Konstantinovým nedělním zákonem, jenž souvisí ze skutečností, že bůh Slunce byl titulárním božstvím jeho [Konstantinovy] rodiny.” (Williston Walker, A History of the Christian Church, third edition, page 155.)
    Archeoložka Kate Prendergast napsala:
    „Deus Sol Invictus “Bůh neporazitelné Slunce”- tento kult má orientální, syrský původ; a byl zaměřen na zimní slunovrat. Nejprve byl importován do Říma v r. 219 po Kr. Od r. 274 po Kr., byl římským císařem Aureliánem vyhlášen jako dominantní náboženství římského státu. Během vlády Konstantina Velikého (306- 337 po Kr.), dosáhl kult Deus Sol Invictus mimořádné výše, takže o Konstantinovu panování bylo dokonce mluveno jako vládě císaře Slunce. Ohnisko kultu bylo soustředěno na oslavu Dies Natali Invicti dne narození Neporazitelného 25. prosince, což bylo datum, na které Konstantin následně umístil datum Vánoc. Konstantinem stanovené datum Kristova narození tak připadlo na 25.prosinec – čímž byly do křesţanství současně včleněny Saturnálie, “nejveselejší svátek roku” (Cattalus) – úřední datum julianského kalendáře pro slunovrat, a symbolismus Mithrova narození [z kosmického vejce o zimním slunovratu]“. (Kate Prendergast, “The Merriest Days of the Year: Unearthing the Pagan Origins of Christmas”, Science & Spirit, January 2000, p. 20-21)
    Italsko-americký profesor teologie a církevních dějin Samuele Bacchiocchi, Ph. D., který věnoval pět let studia na papežské Pontifikální Gregorian univerzitě v Římě studiu vlivu solárních kultů na křesťanskou liturgii, získal od papeže Pavla VI. zlatou medaili v oblasti akademického vzdělávání summa cum laude. K předmětu původu Vánoc mimo jiné napsal:
    „Datum vánoc. Přijetí data 25.prosince pro svěcení vánoc je snad nejzřetelnějším příkladem vlivu kultu slunce na křesťanský liturgický kalendář. Je známým faktem, že pohanský svátek dies natalis Solis Invicti – den narozenin Nepřemožitelného Slunce byl slaven právě v tomto dni. (viz odvolávka č. 1 pod čarou) Přiznávají otevřeně křesťanské historické prameny, že bylo od pohanů zapůjčeno datum pohanského svátku ? Samozřejmě že ne. (viz odvolávka č. 2 pod čarou) Přiznání se k převzetí pohanského svátku, byť po obratném převysvětlení (reinterpretaci) jeho významu, bylo by hodnoceno jako zjevné odpadnutí od víry. Tomu se však církevní otcové usilovali vyhnout.“
    str. 284 : „Poznamenejme, že sbor v Římě (jak v případě velikonoční neděle, tak i v otázce svěcení vánoc) se projevil jako průkopník a advokát za osvojení nového data. Je faktem, že první zřetelná zmínka o tom, že 25. prosinec mají křesťané světit jako den narození Krista, se objevuje v římském dokumentu známém pod názvem „Chronograf 354“ (kalendář je připisován F.D.Filokalovi), kde čteme : „VIII Kal. Jan. natus Christus in Betleem Judaeae“ – Na osmou kalendu ledna [to je 25. prosince] narodil se Ježíš v Betlému Judském. O tom, že církev v Římě byla iniciátorem a zastáncem tohoto nového data je přesvědčena drtivá většina vědců. Např. Mario Righetti, renomovaný katolický liturgik píše : „Církev v Římě, hodlaje usnadnit pohanským masám přechod na křesťanskou víru, uznala za výhodné ustanovit datum 25.prosince, neboli den pohanského svátku slaveného ke cti „Neporazitelného Slunce“ – Mithry, vítěze nad temnotou, za den pozemského narození Krista. Tímto způsobem se je snažila odtrhnout od mitraismu.“ (Manuale di Storia Liturgica; 1955, II., s.67).
    str. 285 : „Nutno poznamenat, že přijetí data 25. prosince znamená další příklad netoliko vlivu kultu slunce, ale svědčí také o prvenství získané Římem v oblasti zavádění liturgických novinek.
    Odvolávka č.1 : Historik Gaston H.Halsberghe „The cult of Sol Invictus“ ; 1972, str. 174 :
    „Autoři, se kterými jsme konzultovali toto téma, souhlasně přiznávají vliv pohanského svátku užívaného k uctění Deus Sol Invictus dne 25. prosince – Natalis Invicti – na křesťanské svěcení vánoc. Tento vliv je příčinou přijetí data 25. prosince za datum narozenin Krista, které bylo některými doposavad slaveno v den Epifanie, tj. 6. ledna. Svěcením narozenin boha Slunce, které bylo provázeno rozžeháváním světel a pochodní zároveň s ozdobováním větví a malých stromů, zotročilo stoupence tohoto kultu do té míry, že dokonce i tehdy, když byli obráceni křesťanstvím, nepřestávali oslavovat svátek narození boha Slunce.“
    Odvolávka č.2 : Výjimkou je zde komentář neznámého syrského autora, který napsal pod čarou díla „Expositio in evangelia“ … následující : „Odtud též příčina, pro kterou výše jmenovaná slavnost byla přenesena církevními otci … na 25.prosince, které byla – dle jejich objasnění – ovlivněna následujícími okolnostmi : Byl to mezi pohany slavnostní rituál slavení východu slunce právě v tomto dni – 25.prosince. Navíc, aby podtrhli slavnostní charakter tohoto dne, měli obyčej zapalovat ohně a na tyto obřady byli zvyklí zvát a zúčastňovat se jich i křesťanský lid. Když potom církevní učitelé zpozorovali, že si křesťané zvykli na tento obyčej, svolali koncil a ustanovili tento den svátkem pravého Východu (Slunce – Krista).“ (J.S.Assemanus, Bibliotheca orientalis 2, 164, trans. By P.Cotton, From Sabbath to Sunday, 1933, pp.144-145/“(„Od soboty k neděli“/Warszawa 1988/, přeloženo z polštiny-Imprimatur)
    Významný anglický historik Edward Gibbon napsal:
    “Musíme úpřimně přiznat, že kněží římskokatolické církve napodobili pohanský model, který tak nedočkavě chtěli zničit. Nejúctyhodnější biskupové sami sebe přesvědčili, že neznalí pohané se snadněji zřeknou svých pověr, pokud by tito nalezli v lůně křesťanstva nějakou nápodobu, nějakou náhražku. Náboženství Konstantinovo za necelé století dosáhlo definitivního dobytí římského imperia: jenže sami vítězové, aniž by si to přiznali, byli porobeni lstí poražených soupeřů.” Decline and Fall of the Roman Empire (XXVIII) vol. iii. p. 163.;
    Církevní historik Philip Schaff napsal:
    “Počet církevních svátků velmi rostl; procesí, a poutě, a velké množství významných a pověrčivých zvyků a obřadů bylo zavedeno./…/ / Zatímco smysly a obrazotvornost byly pobavené a okouzlené, srdce nezřídka naplňoval chlad a hlad. Nemálo pohanských zvyků a obřadů, skrytých pod novými jmény, se vplížilo se do církve, nebo bylo pokřtěno jen vodou, a ne ohněm a Duchem evangelia.” Schaff, Philip, History of the Christian Church, (Oak Harbor, WA: Logos Research Systems, Inc.) 1997. This material has been carefully compared, corrected¸ and emended (according to the 1910 edition of Charles Scribner’s Sons) by The Electronic Bible Society, Dallas, TX, 1998.
    Pokud Michael Karger správně popsal názory Hanse Forstera, papyrologa Rakouské národní knihovny na původ vánoc, pak tyto názory je nutno považovat jak za příliš jednostranně zjednodušující, tak i za chybně prozkoumanou látku . Nejvíce chyb vidím již v podivné logice při nakládání se situacemi, v nichž podle něj něco očekávaného chybí, a proto je prý z toho jasné, že věc neexistuje. Viz…
    Z toho dospěl Forster k závěru, že žádný sluneční svátek nemohl existovat…
    Z toho vyvozuje Forster otázku, zda vůbec existoval nějaký římský svátek neporaženého slunce.
    Z toho Forster vyvozuje, že pro vznik vánočních svátku musí existovat jen ryze vnitrocírkevní důvody.
    Nejčastější omyl, kterého se H. Forster tedy dopouští , spočívá v tomto – kvůli tomu, že mu v určítých situacích u daných akterů historie chybí jím očekávaný typ chování či chybí dialog o jim sledovaném tématu, pak proto dospívá k názoru, že daný typ chování či téma vůbec neexistuje. Je téměř vždy velice ošidné vytvářet dalekosáhlé závěry o neexistenci něčeho, jen proto, že v určitých momentech historie nenácházím či dokonce nevidím co bych čekal, nebo co bych chtěl. Když v určitých momentech historie něco nevidím, pak to zdaleka ještě neznamená, že to neexistuje. Pokud jsem např. v knize Ester nenalezl Boží svaté jméno, pak to určitě nemusí znamenat, že Bůh žádné svaté jméno nemá.
    S přáním Božího pokoje a moudrosti s hůry
    Danny L.
    laický badatel

  67. protestant

    to Slávek:
    Samozřejmě Slávku, že chci mít svoje vánoce a vadí mi, když mi ostatní furt cpou nějaký ateistický kokotiny ve jménu „skutečného smyslu vánoc,“ 🙂

  68. Slávek ČernýSlávek Post author

    Tak pokud ti vadí ateista, který povídá o ateistickém smyslu ateistických vánoc na ateistických stránkách, asi bys to tady neměl číst, ne? To je stejný, jako bych si stěžoval, že na stránkách arcibiskupství do mě lejou katolicismus.

  69. protestant

    Tím se ovšem Slávku hlásíš ke stejnému stylu komunikace jako jsou na stránkách arcibiskupství. 🙂

  70. Michal

    Moc pěkný článek. Poslední odstavec je vynikající. Díky.

  71. Slávek ČernýSlávek Post author

    Ne, hlásím se k tomu, že tady na těchto stránkách fakt žádnýmu křesťanovi nic necpeme.

  72. Foxy

    Protestant: Samozřejmě Slávku, že chci mít svoje vánoce a vadí mi, když mi ostatní furt cpou nějaký ateistický kokotiny ve jménu „skutečného smyslu vánoc,“

    Hmmm, ostatní furt cpou… není to spíš tak, že ty zde ony „ateistický kokotiny“ se zjevným potěšením aktivně vyhledáváš?
    Jo, vábivost diskusních fór má i svůj adiktivní potenciál, jednou okusíš a rtů svých odtrhnouti nedokážeš více…

  73. DarthZira

    Protestant – toto je taky možný křesťanský pohled na Vánoce.
    http://www.apologet.cz/?q=articles/category/24-uvahy-/id/367-vanoce-skoncily-konecne

    Myslím, že se Slávkovým článkem to vůbec není v rozporu 😉

    Btw – jak už jsem jednou psala, já slavím (nebo světím, chceš-li – ovšem to „svěcení“ je přesně v těch intencích jako když o něčem řeknu, že je to „fakt megahustej nářez“) prostě významné mezníky v určitém koloběhu času. Tento koloběh byl samozřejmě životně důležitý pro zemědělské kultury, ale i nás, kteří žijeme ve městech a maximum něčeho spojeného se zemědělstvím, k čemu jsme schopni se vybičovat, je kytka za oknem, to pochopitelně stále významně ovlivňuje. Tisíce let naší minulosti se vymazat prostě nedají – a kdo ví, možná nějaký základní přírodní koloběh spojený s plynutím času nějakým způsobem ovlivňuje úplně všechny živé organismy, tedy všechny naše předky až do dob, kdy první obratlovci vylezli na souš. Takže doba kolem Slunovratu je pro nás lidi bez ohledu na to, jestli jsme ateisti, křesťani nebo třeba buddhisti, nějakým způsobem vážně přelomová, podobně jako doba kolem Beltině, Samhainu nebo Imbolgu (nevím, jak jiní, ale já osobně jsem se o tomto faktu přesvědčila na vlastní kůži několikrát) a to si zkrátka zaslouží oslavu. A kdy přesně kdo chce slavit a jakým způsobem už je jeho soukromá věc.

    A naprosto normálním způsobem slavení čehokoli je zkrátka setkání s těmi, které mám rád(a), dobré jídlo a pití a případně i nějaké ty dárky – ostatně svátky nebo narozeniny se přece slaví úplně stejně. Což je taky důvod, proč jehovisté odmítají kromě Vánoc a Velikonoc i slavení těchto osobních výročí (mám dojem, že se to u jehovistů týká i věcí jako výročí seznámení, svatby atd.) – a je to imho argument na hlavu, jelikož tvrzení, že dárky máme těm, které máme rádi, dávat namátkou kdykoli během roku a ne v nějaký k tomu určený slavnostní den, a že stejně tak že sejít se se svými blízkými a dát si něco dobrého k jídlu taky můžu kdykoli se mi zachce, je sice velmi hezká teorie, ale prakticky by to vlastně v reálu mohlo taky znamenat, že by k tomu nedošlo nikdy, jelikož každý den v roce by se dalo najít, že se stalo něco významného buď pro mě osobně a nebo tak nějak „globálně“ – narodil se nebo umřel nějaký významný umělec či vědec, byl založen nějaký stát, byla nějaká slavná bitva, bylo založeno to či ono město, kostel, univerzita… – a tedy že slavím právě toto a ne jen tak namátkou posedím s mým bližním a něco mu dám bez ohledu na cokoli.

    A jen tak mezi námi – 25. prosince zemřel Karel Čapek, takže čeští ateističtí humanisté tak mají velmi elegantní možnost taky místo na nějakého židovského kazatele vzpomínat raději na našeho velmi významného spisovatele a humanistu.

  74. Slávek ČernýSlávek Post author

    Co mají ti křecíci pořád s tím zemědělstvím? Jakej význam mohl mít zimní slunovrat pro zemědělství? Možná nepřímo pro kalendář, ale to přece platí i dnes.

    Podle mě to jsou vánoce naprosto jednoznačně svíčkou zapálenou v té nejhustší tmě. Docela dobrej důvod k oslavě.

  75. nuclearboy

    Slávku, lovecko-sběračské společnosti nepotřebovaly znát kalendář, protože nic nepěstovaly. Potravu si opatřovaly průběžně.

    Zemědělská společnost naopak potřebuje kalendář kvůli tomu, že zemědělství je sezónní činnost, potřebují vědět, kdy sít, kdy sklízet, apod.
    Mimo to jí také kalendář říká, kolik může konzumovat z poslední úrody.

    Nevím, co je na tom nepochopitelného. Ostatně veškeré výzkumy ohledně období paleolitu i neolitu to jednoznačně potvrzují.

    Neolitická revoluce v podobě přechodu k zemědělství se projevila taky ve změně v náboženství, ale také v rodině, v sociální struktuře, atd.

    Pokud je mi známo, tak všechny společnosti, které mají významné oslavy a rituály kolem zimního slunovratu, byli a jsou zemědělské (případně průmyslové, ale ty svátky pocházejí z předchozí zemědělské společnosti).

  76. dogbert

    nuclearboy

    Dá se předpokládat, že pro zemědělce je kalendář důležitější. Ale i lovci a a sběrači jsou radši, když je teplo a světlo, než zima a tma, zvlášť dále na severu. A lovecké výpravy se musí koordinovat s pravidelnými tahy zvěře, zásoby přes zimu se musí dělat taky.

    „Ostatně veškeré výzkumy ohledně období paleolitu i neolitu to jednoznačně potvrzují.“
    Neexistence kalendáře v paleolitu se dá dost těžko potvrdit, to plyne z podstaty věci. Ale máme nálezy z paleolitu a mezolitu, které interpretaci kalendářů připouštějí, i od nás, z Dolních Věstonic.

    http://www.scienceworld.cz/videa/objeven-pry-nejstarsi-znamy-kalendar/

    http://www.scienceworld.cz/biologie/pribeh-samanky-s-krivymi-usty-3367/

    http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/perlicka-kost-z-ishanga-1460/

  77. Santiago

    Me ta argumentace z clanku prijde dost pokrytecka. Neni pochyb, ze oslava slunovratu je podstatne starsi nez krestanstvi, a ze si na oslavu slunovratu namontovalo svou ideologii kdejake ve sve dobe dominantni nabozenstvi (vcetne krestanskeho), ale pokud v ramci te oslavy clovek prejima i prvky te ideologie (napr. krestanske koledy), tak tezko muze tvrdit, ze slavi meta-svatek slunovratu. Ze si nekdo predava darky u stromecku, budiz, ale pokud u toho zpiva ci si pousti ‚Narodil se Kristus pan‘, tak proste slavi krestansky svatek a okecavat to nema smysl. Ateiste by meli omezit koledy na sekularni ‚Rolnicky, rolnicky‘ ci socialisticke ‚Vanoce, vanoce prichazeji‘.

    A pokud nekdo oslavuje zimni slunovrat a je zaroven sekularni humanista uctivajici vedecke poznani, pak by davalo smysl, aby slavil uz 21./22. (kdy je astronomicky slunovrat) a ne az 24./25. – netusim, proc je u tradicnich svatku to zpozdeni, hadam, ze to muze byt dusledek toho, ze narozdil od rovnodennosti je to ‚pomala‘ udalost, takze je citelna az po nekolika dnech.

  78. toli

    No astronomicky údajně zůstane Slunce na nejnižším jižním bodu (obratníku kozoroha) 3 dny,teprve poté se opět začne „pohybovat“ směrem k severu.Znáte to z rčení „Sv.Lucie noci upije ale dne nepřidá“ kdysi byl svátek Lucie kolem 21.prosince,tedy spadal do časové prodlevy Slunce na obratníku kozoroha.A všimněte si křesťanství-Ježíš zemřel a 3 dny strávil v podsvětí,teprve poté byl „vzkříšen,zmrtvýchvstal“.
    Dokonalá kopie chování Slunce,Podobnost čistě náhodná ? 🙂

  79. Foxy

    Santiago (09.12. 2013 | 22:50) napsal: …ale pokud u toho zpiva ci si pousti ‘Narodil se Kristus pan’, tak proste slavi krestansky svatek a okecavat to nema smysl…
    Domnívám se, že nemáš pravdu. Když povídám vnoučadlům o šupinaté sani zelenooké s jemnopaprsčitými řasami, také to neznamená, že věřím v existenci takových roztomilých potvůrek. Když si zapějeme u stolu vánočního koledu, je to kvůli „atmošce“, připomínka tradic, ale rozhodně ne vyznání víry. Už vzhledem k složení stolovníků by to bylo srandovní.

    Slova jsou pouhý zvuk. Nebo si snad myslíš, že tím, že jsem (dokonce opakovaně!) vyřknul šahádu (Ašhadu lá iláha illálláhi wa Muhammadun rasúl ulláhi), že jsem se skutečně stal mohamedánem?
    Kdepak, nadále jsem neznabohem. Jako agnostický neznaboh (atheistou se nazvat nemohu, protože čaj piji hojně, rád a s potěšením) mám dokonce naprostou svobodu vyjadřování, nic mi není svaté, proklaté či jinak z důvodů víry zapovězené.

  80. dogbert

    „Váš komentář čeká na schválení. “

    uf, teda, nevím, spam filtru by mohly vadit dvě slova
    nuclearboy nebo videa

    ale teď to jde… :/

  81. miroslav

    Vánoce dobře vystihl Tim Minchin v písničce „White Wine In The Sun“:

    I really like Christmas
    It’s sentimental, I know, but I just really like it
    I am hardly religious
    I’d rather break bread with Dawkins than Desmond Tutu, to be honest

    And yes, I have all of the usual objections
    To consumerism, the commercialisation of an ancient religion
    To the westernisation of a dead Palestinian
    Press-ganged into selling Playstations and beer
    But I still really like it

    I’m looking forward to Christmas
    Though I’m not expecting a visit from Jesus

    I’ll be seeing my dad
    My brother and sisters, my gran and my mum
    They’ll be drinking white wine in the sun
    I’ll be seeing my dad
    My brother and sisters, my gran and my mum
    They’ll be drinking white wine in the sun


  82. Colombo

    nuclearboy:
    lovci sběrači -> nomádi (putují za potravou) -> nutná znalost cyklů

  83. Hosamen

    protestant:
    A co tedy Slávku vy ateisté na vánoce světíte? Svátek je totiž od slova světit – svatý.
    Tak tuhle blbost jsem slyšel dva roky po sobě v jiné podobě na ateistickém fóru v podobě:
    Vánoce jsou církevní svátek. Pokud se někdo hlásí k ateismu, neměl by Vánoce slavit.
    1) První rok byla odpověď ve stylu: Vánoce jsou státní svátek a nikdo nemá právo jinému určovat, co má o svátcích dělat.
    2) Druhý rok byla odpověď ve stylu: Klidně budu dělat místo svátků ale v tom případě za splnění všech podmínek, budu moci dělat vše, co dělám v pracovní dny. Mám potíže nakupovat, protože špatně chodím, budou otevřeny obchody a úřady.

  84. Foxy

    — protestant: A co tedy Slávku vy ateisté na vánoce světíte? Svátek je totiž od slova světit – svatý.—
    Ono je to jen blbé hraní si se slovíčky. Je jedno, jaký původ má slovo, důležité je pouze to, v jakém významu je použito. Postihne li mne syndrom (ΣΥΝ-ΔΡΟΜΟΣ), taky si nebudu myslet, že jsem postižen místem, kde se sbíhají cesty.
    Takže vánoční SVÁTKY si budu užívat, nikoliv světit. Pokud zavítám na Rybovku, bude to pro mne koncert, nikoliv mše. Jako neznaboh nejsem vázán tím, co do toho vkládají věřící.

  85. Colombo

    Protestant si chce hrát na velkého frajera a prej že „svátek“ je od „světit“. Houby. Svátek je od moci.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C3%A1tek

    A co ty Protestante, co mocníš? Já teda o svátcích mocním hodně. Odmocňuju i umocňuju. A hele, že ty to neděláš a děláš místo toho jiné kraviny? No to ale děláš blbě. Takže vlastně svátky neslavíš!

  86. Kojot

    PS: Slávku, smysl zimního slunovratu pro zemědělství spočívá v tom, o čem sám píšeš, tedy ve „sluno-vratu“, tedy že zima prošla zenitem a začíná se blížit jaro, setba atd…

  87. josef

    Jen maličkosti ve stejné souvislosti:

    jedním z nejuctívanějších „božstev“ prvních Slovanů na našem území byl Svantovít, bůžek války. Jeho kult, socha, či cosi takového stálo na kopci nad jejich sídlem (dnešní Prahou), kam ho Slované chodili uctívat. Tento kult přežil do doby mocenského pokřesťanštění českého národa natolik, že když církev při stavbě katedrály hledala světce, jemuž bude zasvěcen, našla sv. Víta, Siciliána, který se Slovany neměl nic společného, ba dokonce žil mnohem dříve, než se Slované na zdejším území usadili.

    Dnešní pokatoličtění jihoameričané afrického původu v pohodě uctívají kult voodoo. Kdyby římští pohané uctívali kult voodoo v době tvorby církevního dogmatu, mohl dnes být součástí oficiální katolické věrouky, tak jak s tím nemají problémy v Jižní Americe.

    Čili křesťané nejen že vykradli mýty, kulty a zvyky, které tu byly před nimi či současně s nimi, ale sami nemají NIC originálního, křesťanství je jen nesmyslná a nelogická zplácanina volovin, stojící na faktu, že na stokrát opakovanou lež si lidé zvyknou a přijímají ji pak za pravdivou.

  88. Arkande

    K té rybě (kaprovi)… To nemusí mít souvislost přímo s křesťasntvím, vzhledem k tomu, že lidé v tehdejších dobách měli zakázáno lovit (Lov byl výsadou šlechty). Takže ryba mohla být jedinná „pochutina“ kterou si mohli snadno opatřit chudí lidé i v zimě.

    Navíc Symbol ryby (ICHTYS) byl používán před křesťanstvím jako symbol několika různých bohů(např. Afrodity). Jak asi tušíte, tak symbol ryby měl odkazovat na plodnost a velmi pravděpodobně znázorňuje ženský klín.

    Ach ti křesťané… 🙂

  89. Giordana

    Protestante, já jako ateistka nevím, co slova svátek a světit znamenají. Je to odvozeno od slova svatý? A co znamená svatý? Nevím, co to slovo znamená, nikde nic takového nevidím. Ani nemůžu vidět, když nevím, CO bych měla vidět.

    Dobře, když připustím, že něco „svatého“ je z vyšší moci člověka přesahujícího, jak by mohl člověk pak cokoliv posvětit? To přece jsou věci, které není v jeho moci ovlivnit.

    Můj verdikt je, že tu je nějaký slovní garbage, nedávající nikomu smysl. A podle tebe máme z toho jazykového atavismu padnout na kolena. To je padlé na hlavu.

  90. Kojot

    Připojuji se k těm, kdo poukazují na to, že Protestantovy argumentační hrátky s etymologií slova „svátek“ jsou absurdní. Konec konců slovo „děvka“ v Bibli kralické a slovo „šukat“ v Babičce Boženy Němcové znamenají něco jiného než dnes atd. Navíc dnes lidé svátky obvykle nesvětí, ale slaví.

  91. Petr TomekPetr Tomek

    @Arkande: Kapr je vůbec nejmladším symbolem Vánoc. U nás se ve velkém chová asi 150 let. Ve středověku se sice jedly ryby, ale byly to nejspíše cejni, pstruzi, parmy a candáti. Paradoxně je na českém stole mnohem déle doložitelná ústřice (od raného středověku), než kapr.

  92. Petr TomekPetr Tomek

    @Slávek: Samozřejmě, že jsou rybníky starší, jenže se v nich tehdy nechovali jen kapři ale i pstruzi, líni, candáti, cejni… Ty pstruhový byly zvlášť zajímavý, protože musely mít průtok čistý vody, ale stejně byli pstruzi z rybníků mnohem „bahnitější než potoční. Kapři se chovali také, ale nebylo jich tolik, aby se jimi mohl zásobovat celý trh s rybami.

  93. nuclearboy

    dogbert: dík za upřesnění. asi bych to teď přeformulovat tak, že zatímco pro loveckosběračské společnosti by byl kalendář fajn, pro zemědělce to byla naprostá nezbytnost.

  94. Mitra vánoce

    Jako ateista musím jen napsat jelikož nemám rád mýty, že články o tom,že příběh Mitri je podobný jako příběh o Ježíšovi je lež a pozdější úprava nás ateistů!

  95. protestant

    Kojot (11.12. 2013 | 14:56) napsal:
    Připojuji se k těm, kdo poukazují na to, že Protestantovy argumentační hrátky s etymologií slova „svátek“ jsou absurdní. Konec konců slovo „děvka“ v Bibli kralické a slovo „šukat“ v Babičce Boženy Němcové znamenají něco jiného než dnes atd. Navíc dnes lidé svátky obvykle nesvětí, ale slaví.

    protestant
    Má se tedy Kralická bible přepsat?
    Slaví se slavnost. Svátek se světí…

  96. protestant

    Giordana (11.12. 2013 | 11:26) napsal:
    Protestante, já jako ateistka nevím, co slova svátek a světit znamenají. Je to odvozeno od slova svatý? A co znamená svatý? Nevím, co to slovo znamená, nikde nic takového nevidím. Ani nemůžu vidět, když nevím, CO bych měla vidět.

    protestant:
    http://biblickyslovnik.pleva.info/#Svatost, svatý

  97. protestant

    Colombo (11.12. 2013 | 00:13) napsal:
    Protestant si chce hrát na velkého frajera a prej že „svátek“ je od „světit“. Houby. Svátek je od moci.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C3%A1tek

    protestant:
    tamtéž – ……Svátek (od svatý…..

  98. protestant

    Foxy (11.12. 2013 | 00:00) napsal:
    – protestant: A co tedy Slávku vy ateisté na vánoce světíte? Svátek je totiž od slova světit – svatý.–
    Ono je to jen blbé hraní si se slovíčky. Je jedno, jaký původ má slovo, důležité je pouze to, v jakém významu je použito. Postihne li mne syndrom (ΣΥΝ-ΔΡΟΜΟΣ), taky si nebudu myslet, že jsem postižen místem, kde se sbíhají cesty.
    Takže vánoční SVÁTKY si budu užívat, nikoliv světit. Pokud zavítám na Rybovku, bude to pro mne koncert, nikoliv mše. Jako neznaboh nejsem vázán tím, co do toho vkládají věřící.

    protestant:
    To že je t pro tebe koncert nic nemění na tom, že je to MŠE.

  99. Hosamen

    Svátky existují déle než křesťané.

  100. Jan Kupka

    Pokusím se přispět svou troškou do diskuze a rozporovat některá tvrzení v článku.

    Nemáme sebemenší důkaz, že se Ježíš nenarodil 25. prosince. Zajímalo by mě, jak může někdo tvrdit, že to víme poměrně jistě. Je to nepodložená ateistická tradice, vycházející z předpokladu, že se Dionysius Exiguus mýlil. Což se také jen předpokládá a fakticky doloženo to není.

    Křesťané sice oficiálně neslavili vánoce až do 4. století, ale datum Ježíšova narození znali prokazatelně už dřív.

    Tradice nekřesťanské oslavy vánoc je protimluv. Je to to jako tvrdit, že mezinárodní den studenstva je původně křesťanský svátek Alžběty Uherské. Pohané mohli v daném časovém období slavit ledacos, ale rozhodně ne narození Krista.

    Že byla bohyně Isis panna je možná nějaká variace egyptské legendy, ale v původní verzi počne syna Hora se svým manželem Usirem a ještě mu kvůli tomu musí vyrobit zlatý falus…to by bylo dlouhé vysvětlování. Ale varianta s panenskou Isis také existuje, propagoval ji například český obdivovatel nacismu Felix Cammra alias Felix de la Cámara ve své knize Královské potěšení Isis, přesně v duchu nacistické propagandy opojené pohanstvím.

    Mihraismus se bez uzardění opičil po křesťanství a nikoli naopak a jsou o tom zachovaná písemná svědectví. Tedy narození Mitry 25. prosince spíše svědčí pro pravost tohoto data, nikoli proti němu.

  101. toli

    Tak třeba Jehovisti vánoce vůbec neslaví protože v té době je v betlému záplava sněhu a ovce ani kozy se tam nevyskytují,proč taky když je není kde pást.Je to horská oblast kde padá pochopitelně sníh,a padal i tenkrát když ještě neměli problémy s globálním oteplováním.Tudíž je datum narození vycucané z prstu.Nehledě na to že jediný mimobiblický doklad poskytl židovský historik Flavius který píše o “ jakýchsi lidech co se nazývají křesťané“ o samotném Ježíši ani zmínka.V podstatě odkazuje celou bibli do beletrie,pochopitelně musel existovat někdo kdo tu lavinu spustil,obyčejný potulný kazatel (jakých byli a jsou) kterého popravili protože bouřil lidi proti zavedeným pořádkům.Vše ostatní je fikce,spisovatelská invence.
    Jinak vánoce nejsou ani tak ateistické jako spíše pradávně pohanské,Keltové ,Slované,Germáni a jiné národy slavili jednoduše slunovrat což je velmi důležitý jev pro zemědělskou společnost.Astronomické úkazy stouply v hodnotě když lidstvo skončilo s loveckou a pasteveckou činností,přestali kočovat a usadili se a začali pěstovat plodiny.
    V teritoriu římské říše se v té době (vánoc) slavili saturnálie.Což vlastně představuje dnešní obdoba různých štědrovečerních večírků a párty v angloamerickém kulturním okruhu.

    Jinak mi chybí důkazy že by se mitraismus opičil po křesťanství,existují nějaké nebo to jsou opět jenom žvásty ?

  102. toli

    Z toho všeho vyplývá že křesťanství není nic jiného než mocensko politický nástroj zabalený do „boží vůle“
    Pomatení namítají že kdyby nebylo křesťanství od boha tak by netrvalo tak dlouho,při tom zapomínají že křesťanství je druhé nejmladší náboženství světa.Pouze křesťanství a islám překročily své národní limity a proto je čeká stejný osud,postupná transformace do jiných vypírání mozků.Islám bude následovat křesťanství později protože je mladší.Obecně náboženství bude existovat potud pokud bude existovat člověk,lidé se prostě potřebují ukájet nějakými pohádkami.

  103. Belzebub

    Pokud je svátek od slova „moci“ či „slavit“ a mimo jiné i „světit“, tak my ateisté si z toho bereme to „slavit“ nebo „moci“ a ne „světit“ 🙂 Jednoduché. Prostě původně pohanské svátky převzali křesťané a mírně pozměnili a my je dnes pozměnili ještě víc. Jsou o dárcích a mohly by být i jindy, třeba v březnu. Jednou dvakrát za rok si předat dárky a bylo by to. Více dnů už by šlo do peněz. Máme i jiné sekulární svátky (od slova slavit či moci), např. 1.1. nebo 17.11. 🙂

  104. Sam

    ——————————————Ježíšek zanechávající dárky pod stromečkem je dnes, i přes velký křesťanský tlak, jen velmi řídce ztotožňován s Ježíšem. Samotný tento zvyk potom může sloužit i jako určitý ateistický a humanistický přechodový rituál. Dítě v určitou chvíli rozumově dospěje na určitou úroveň a s nápovědou od vrstevníků odhalí, že dárky nedostává od Ježíška, ale od členů rodiny, dospěje zároveň k poznání že „Ježíšek neexistuje“ a všechno dobro a zlo, kterého jsme na tomto světě součástí, má zcela přirozené vysvětlení. ———————————
    Velmi správně. Co se s tím dá dělat? No svěřit rozdávání dárků jiné mytologické, vymyšlené, či pohádkové postavě. Může to být Santa Claus, Děda Mráz, Joulupukki, skřítek Jultomten, skřítek Julenissen, Père Noël, svatý Basil… Když děti přestanou věřit v Santa Clause, tak jejich křesťanská víra zůstane nenarušena.
    Vypadá to, že tzv. Ježíšek „nosí dárky“ jenom dětem v Jižním Tyrolsku (severní Itálie), Rakousku, České republice, jižním Německu, Maďarsku, Lichtenštejnsku, na Slovensku a ve Švýcarsku.
    Představa narozenýho příp. ukřižovanýho Ježíše Krista nosícího dárky je natolik kuriózní, že v mnohých křesťanských zemích to raději nepoužívají.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1noce#Postavy_rozd.C3.A1vaj.C3.ADc.C3.AD_d.C3.A1rky

  105. Jan Kupka

    Toli: Že ti chybí důkazy o tom, že se mithraismus opičil po křesťanství, může být nejspíše tím, že jsi je nikdy nehledal. Například Justin Mučedník o tom píše, nebo Tertullian. Tedy lidé, kteří žili v době začátku rozmachu mithraismu v Římském impériu. Není to nic překvapivého, mithraismus byl celkově dosti synkretický směr a narození Krista není jediné, co z křesťanství převzal.

    Argumenty o ovcích a sněhu jsou podle mě velice chabé. V době kdy tento příspěvek píšu je v Betlémě 16 stupňů jasno. Není pravda, že je to oblast, kde by byla jistota, že je na Vánoce sníh, ba naopak, v tu dobu tam bývá přes prakticky každoročně přes 10 stupňů. Navíc je to argument někoho, kdo neví o ovcích zhola nic. Chce to zase zkusit zabádat, ideálně u někoho, kdo je pase, zda pouští ovce, když je sníh, nebo ne. Nebo si prostě zadat do google „ovce sníh“ a žasnout.

    Tedy oba argumenty jsou falešné – sníh tam na 99 % nebyl a i kdyby tam byl, ovcím by nevadil, pokud by nešlo o metrové závěje.

  106. toli

    Justin mučedník byl pochopitelně křesťan že? To hovoří za vše,chtělo by to nějaké nezaujaté zdroje….
    Sníh by ovcím pochopitelně nevadil,jen by neměli co žrát…….

  107. Jan Kupka

    „Co čekat od křesťana“ je argument „ad hominem“, který neberu. Je to jako argumentovat: „co čekat od fyzika“, „co čekat od žida“, „co čekat od ateisty“, „co čekat od mithraisty“.

    Zatímco u stoupenců Mithry nenalezneme písemné zmínky, že se křesťanství opičí, u křesťanských autorů takové zmínky najdeme. Pořád mi přijde pravděpodobnější vysvětlení, že se tedy mithraismus opičí po křesťanství, než obráceně. Aby se křesťané, kteří pro čistotu své víry pokládaly životy v koloseu, opičili po mithraismu a pak si ještě stěžovali, že se mithraismus opičí po nich. Byť pro to máme pouze zaujaté svědectví.

    Prosím o trochu věcnější diskuzi. Buď mají ateisté / Svědkové Jehovovi nějaký vědecký důkaz o tom, že v době Ježíšova narození byla v Betlémě sněhová nadílka, navzdory tamním každoročním teplotám v tomto období, nebo prostě takový argument nelze brát. To je prosté. Skepticismus je třeba používat oběma směry, ne jen výlučně proti křesťanům. I ateisté musejí podrobovat své argumenty kritice.

  108. Jan Kupka

    Jak k tomu bůh Saturnus přijde, že je kdejaká pokleslá vánoční párty spojována s jeho oslavou? Jakou to má souvislost? Ono prakticky každý den v roce se někde něco slavilo, když vezmeme celou lidskou historii a všechny civilizace. A okolo zajímavých astronomických jevů, jako jsou slunovraty a rovnodennosti, bývá docela natřískáno. Křesťané v prvních staletích skutečně věřili, že se Ježíš Kristus narodil okolo 25. 12. Svědčí o tom i některé ortodoxní církve, které se odtrhly v prvních staletích. Že to koliduje s nějakými pohanskými svátky, s tím těžko mohli něco dělat. Není to jako případ svátku všech svatých, který si mohli křesťané vybrat, kdy ho budou slavit a nejspíše ho úmyslně určili do blízkosti svátku Samhain. Konec prosince je konzistentní s ostatními svátky, které se slaví – narození Jana Křitele (který byl o půl roku starší), Zvěstování Páně (9 měsíců před Vánoci) a Velikonoce (věřilo se, že Ježíš zemřel ve stejný den, v jaký se vtělil).
    Zrovna od narození Jana Křitele se dá odpíchnout, protože máme dochovaný rozpis chrámové služby a víme, že jeho otec Zachariáš sloužil koncem září, když se dozvěděl, že jeho žena Anna počala. Odtud 9 měsíců vychází na konec června a vzhledem k tomu, že podle Bible byl Jan o půl roku starší než Ježíš, tak by Ježíšovo narození vycházelo na konec prosince. Tedy „nějak“ podložené to datum přeci jen je. A i prvotní křesťané se k němu nějak dobrali, nevycucali si ho kompletně z prstu. Nemusíme tomu věřit. Můžeme to i zpochybňovat. Ale nemůžeme ignorovat motivaci tehdejších křesťanů slavit skutečné datum narození Ježíše a obviňovat je z toho, že si ho úmyslně plácli do pohanského svátku, aby ho mohli slavit spolu s ostatními.

  109. toli

    Aby se křesťané, kteří pro čistotu své víry pokládaly životy v koloseu, opičili po mithraismu a pak si ještě stěžovali, že se mithraismus opičí po nich. Byť pro to máme pouze zaujaté svědectví.

    Musíte brát v úvahu že se jednalo (a jedná ) o pomatené osoby které se řídí oním biblickým „Kdo za mne položí život získá život věčný“ Navíc si myslím že konkrétně v koloseu neměli na výběr.Císař potřeboval bavit obyvatelstvo (chléb a hry) aby udržel pořádek v říši.Maso křesťanů bylo podstatně levnější než maso gladiátorů navíc se zbavil odpůrců uctívání římských bohů a i císaře,takže tři mouchy jednou ranou,pobavil Římany jatkami v cirku,nakrmil divá zvířata a ještě si vyčistil město od nebezpečných buřičů.Za Konstantina došlo k obrátce o 180 stupňů.Křesťanství se stalo státním náboženstvím a pro změnu byli pronásledováni pohané.Důvod byl opět politický,Říše potřebovala jednotné velení a jednotnou víru.Vlastně ŘKC je dodnes řízena římským stylem kdy papež je vlastně císař,kurie senát a biskupové gubernátoři v jednotlivých částech států,vládce celého státu nebo historické země je pak arcibiskup.U nás Duka (pro ČR) a Graubner pro Moravu.

  110. toli

    Že to koliduje s nějakými pohanskými svátky, s tím těžko mohli něco dělat. Není to jako případ svátku všech svatých, který si mohli křesťané vybrat,

    Právě proto že to koliduje s pohanskými svátky se musela vymyslet křesťanská omáčka 🙂

  111. Jan Kupka

    Stejně tak mohu napsat, že je třeba brát v potaz, že Toli je pomatená osoba zaujatá proti křesťanství a nemá smysl ho brát vážně. Existují prostě určité způsoby argumentace, na které nejsem ochoten přistoupit. Co jsem chtěl napsat co už napsal.

  112. toli

    Stejně tak mohu napsat, že je třeba brát v potaz, že Toli je pomatená osoba zaujatá proti křesťanství a nemá smysl ho brát vážně
    Argumentum ad homine, běžte si laskavě na křesťanské weby tady na vaše „argumenty“ není opravdu nikdo zvědavý.

  113. Jan Kupka

    „Argumentum ad homine, běžte si laskavě na křesťanské weby tady na vaše „argumenty“ není opravdu nikdo zvědavý.“
    To byla jen parafráze toho, jak tu argumentuješ ty. Byla to reakce na výrok:
    „Musíte brát v úvahu že se jednalo (a jedná ) o pomatené osoby“
    A vidíš, sám nejsi rád, když s tebou někdo takto jedná. Tak tak nediskutuj ani ty.

  114. toli

    Trvám na tom že křesťané potažmo náboženští věřící mají slušně řečeno poněkud nestandardní myšlení.Dost o tom vím.
    A pokud jste nám sem přišel lhát o původu svátků tak to bylo opravdu zbytečné,všimněte si že na vás reaguji pouze já , ostatním nestojíte ani za námahu,protože znají metodu mystifikace kterou používá církev…..

  115. Jan Kupka

    „Trvám na tom že křesťané potažmo náboženští věřící mají slušně řečeno poněkud nestandardní myšlení.Dost o tom vím.“
    Tento způsob vyjadřování ti sluší mnohem víc. Celkově ale na základě toho, co píšeš, nechápu, proč ti tedy za tu námahu stojím a reaguješ na mě. Ostatně já bych taky uvítal, když by na mě reagoval někdo jiný než ty. Sám jsi se do reagování dal, já tě k ničemu nevyzýval, polemizoval jsem v první řadě s autorem článku, Slávkem Černým. Takže je to vzájemné. Tvoje reakce mě k nějakému hlubšímu zamyšlení nevedou, buď už tím, že jsou to jen klišé prokládaná wiki-znalostmi, nebo tím, že jsem naprostý náboženský pomatenec a ignorant. Těžko říct. No a ty máš moje argumenty rovnou za lži a mystifikace. Takže asi asi vzájemně nemáme co říct. Ale je potěšující, že to není jednostranné. Takto si můžeme popřát dobrý den a dohodnout se, že už se sebou nebudeme navzájem ztrácet čas.

  116. Jan Kupka

    „jedním z nejuctívanějších „božstev“ prvních Slovanů na našem území byl Svantovít, bůžek války. Jeho kult, socha, či cosi takového stálo na kopci nad jejich sídlem (dnešní Prahou), kam ho Slované chodili uctívat. Tento kult přežil do doby mocenského pokřesťanštění českého národa natolik, že když církev při stavbě katedrály hledala světce, jemuž bude zasvěcen, našla sv. Víta, Siciliána, který se Slovany neměl nic společného, ba dokonce žil mnohem dříve, než se Slované na zdejším území usadili.“

    Na místě stavby katedrály (1344) nestála svatyně Svantovíta, ale rotunda sv. Víta z roku 929. Tu založil kníže Václav a nechal ji zasvětit sv. Vítu kvůli paži sv. Víta, kterou dostal od Jindřicha I. Ptáčníka. Bohužel teď nemám po ruce Bájesloví slovanské, abych to doložil přesně, ale i tam se myslím píše, že mezi sv. Vítem a Svantovitem jde pouze o zvukovou shodu, nic víc. A nevím o tom, že by zrovna v Praze byl Svantovít nějak ctěn.

  117. Jaro

    Pokud jsou vánoce ateistický svátek, proč ateisté v USA a ostatních západních zemích dostávají vzteklinu když vidí vánoční stromky a betlémy a když slyší vánoční koledy_ Proč se neustále snaží vánoce zakazovat? 🙁

  118. Belzebub

    Kde je chtějí zakazovat?

    Dnešní vánoce jsou na Západě většinou nábožensky vyprázdněné a pro většinu lidí mají naprosto sekulární a nenáboženský charakter a to je fakt 🙂

    Koledy o Ježíškovy jsou pohádky, jako když si pouštíme na vánoce bolševické pohádky každý rok jako je Císařův pekař atd… 🙂 prostě tradice

  119. toli

    Svantovít nebo jiným jménem Svarožic byl hlavní slovanský bůh
    oproti tomu Jahve byl původně bůžek války z židovského před monoteistického náboženství,proto je bůh SZ tak ješitný,agresivní a žárlivý.V samotném starém zákoně je uvedeno že je mnoho bohů,což je pozůstatek židovského polyteismu,křesťanství je kompromis kdy se vyšlo vstříc konvertovaným pohanům,kteří byli na polyteismus zvyklí.Takže máte vlastně 3 bohy v jednom a katolíci ještě navíc své svaté patrony-přímluvce.A málem bych zapomněl na zástupkyni žen,Marii a její kult což je opět obměna antických mýtů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *