Vánoční fňuk

Autor | 09.12. 2013

Přichází tradiční čas vánočních rituálů a s ním i jeden, provozovaný pravděpodobně již několik desetiletí, protože si jej vybavuji až tam, kam má paměť sahá. Tím zvykem je tradiční vánoční fňuk.

Vánoční fňuk můžete provozovat u piva s kamarády, v nákupních galeriích ale i v tisku, rozhlasu a televizi. Fňukat můžete jednomu naslouchajícímu i v poselstvu celému lidstvu.

Takový tradiční vánoční fňuk vypadá zhruba takto:

„Vánoce se staly svátkem konzumu! Ztrácí se jejich původní duchovní smysl!“

Weihnachtsmann in Stanniol

Vzhledem k tomu, že tyto fňuky poslouchám celý život, jsem měl za to, že je to tak v pořádku. Vánoce se stávaly svátkem konzumu každý rok a končily stejně při svíčkách a stromečku. Nakonec jsme si pustili písničku z gramofonu namísto „zábavného“ pořadu v televizi, snědli děsně studený bramborový salát s něčím, čokoládové ozdoby, vánočku, vanilkové rohlíčky a zapili je kakaem nebo svařeným vínem, přitom si řekli, že se máme rádi. Občas někdo, jako odpustku za to že žijeme v evropském přepychu, poslal peníze na kozu do Afriky (což je jedna z mála odpustek, které mají i nějaký rozumný smysl) a všechno bylo dobré.

Jako občan evropské civilizace znám samozřejmě také onu proklínanou stránku Vánoc, kdy mi naskakuje husí kůže už když v polovině září zaslechnu v obchodech koledy.

Teprve letos jsem se ale dozvěděl, že jsem vším tím konzumem vinen já, protože nevěřím na Ježíše a tím Vánocům upírám jejich duchovní rozměr.

Potřeboval mi to sdělit Jakub Roth v článku Ateisti, na co si stěžujete?

Že se vánoce staly oslavou konzumu a obžerství? Ano. Sami jste si je v to přetvořili. Odmítli jste jejich křesťanský rozměr a nyní se divíte sami sobě, kam se svátek narození Krista dostal.

S vyděšenými úvahami o děsivosti předvánočního šílenství se jako každý rok v posledních letech roztrhl pytel. Fascinující, a zároveň absurdní, na tom je, že podobné rozvahy se derou z per a klávesnic levicových ateistů. Najednou se diví, kam druhý nejzávažnější křesťanský svátek dostali. Oni sami. Nezřídka dokonce použijí slova o vánocích ukradených.

(Pozoruhodné přitom je i to, že jako ilustraci použil Roth fotografie z anarchistické demonstrace roku 2009, jíž se podle médií zúčastnilo asi 10 lidí.)

Po všech těch letech mi najednou začala docházet zvláštní věc, totiž kolik je v tom tradičním vánočním fňuku pokrytectví. V první řadě si rozhodně nemůžeme myslet, že jsou Vánoce skutečně ryze křesťanský svátek. Museli bychom totiž přiznat že je to svátek mnohokrát ukradený, nakonec i samotnými křesťany.

Ostatně symbolika Vánoc – ozdobený jehličnan – patří k příběhu o umučení pouštního rabína asi stejně, jako ufon do pohádky O Popelce. To by bylo za prvé a za druhé si ateisté v podstatě nestěžují ani tak na konzum, ale na torturu vánočních reklamních kampaní, mučení uší kolovrátkováním koled a umělohmotností televizní maškarády.

Jenže stejně vypadají Vánoce v převážně křesťanském Rusku, USA i v komunistické Číně. Není to náhodou tak, že naše nejfňukavější média jsou ta samá, která zároveň bijí na poplach při poklesu vánočních tržeb a (u nás) ta samá, která zcela nepokrytě katolické církvi podlézají? Odkud se opravdu ty fňuky nejvíce ozývají? Z Českého rozhlasu, z České televize, z Rádia Proglas, z kostelů, z Vatikánu.

Když tyto fňuky spojíte s jinou stále silněji se šířící představou, že ateisté prostě nemají slavit Vánoce, (Tuto teorii jsem žel poprvé slyšel od jedné věřící milenky zrovna ve velmi intimní chvíli, což mě poněkud vykolejilo.) začnete možná přemýšlet o tom, kam až tato demagogie může zajít.

Zakáží snad křesťané ateistům s definitivní platností slavit Vánoce a zdůvodní to nějakým absurdním pomotaným výkladem svých náboženských práv, podobně jako když v berlínské čtvrti Friedrichshain-Kreuzberg Vánoce raději odpískali, než aby jimi „urazili“ místní islamisty (které však neurazit nelze)?

Tohle je totiž druhá stránka interpretace Vánoc jako svátku náboženského a nikoli rodinného. Jakmile bychom je začali chápat jen takto, budou z nich samozřejmě vyloučeni nejen ateisté, ale i například místní Židé a buddhisté, kteří se ale s tímto svátkem poměrně dobře sžili i když se z nich rozhodně kvůli tomu nestali křesťané.

Pokud budou Vánoce nadále chápány jako čistě církevní svátek, bude mít berlínský radní Peter Beckers naprostou pravdu, když říká: „Nechápu, proč by se náboženské slavnosti měly konat na veřejnosti.“

Zamyslete se nad tím milí křesťané, protože pokud vaše chápání zvítězí, Vánoce možná jednou zmizí z ulic, náměstí i kalendářů, co víc, v takovém případě bych stejný postup musel sám podporovat.

Právě proto je mi stále milejší to naše sekulární chápání Vánoc jako tradice a svátku rodiny, které mohou přijmout lidé bez ohledu na vyznání. Vždycky si při tom musím vzpomenout na odpověď manželky mého kamaráda, která je Židovka, když jsem se jí kdysi ptal, jestli u nás fakt Židé nezdobí  stromeček:

„No, jak kdo, my máme vánoční stromeček a na něm židovskou hvězdu.“

Víte stromeček naštěstí není náboženský symbol křesťanství, takže ateistům, Židům, buddhistům, hinduistům, šintoistům ani umírněným muslimům nic nebrání si jej ozdobit a pokud vím, tak vzájemné obdarovávání žádné náboženství nezakazuje.

Na prázdno tak i o letošních Vánocích vyjdou jen děti jehovistů, což jsou ale paradoxně křesťané.

Na jednu stranu by mi to přišlo poněkud líto, kdyby se Vánoce měly přestat slavit, ale na druhou stranu vlastně nepochybuji, že i kdyby se ale nakonec všichni naši křesťané docela pomátli a prosadili chápání Vánoc jako náboženského svátku, my ateisté bychom si už nějaký důvod k oslavě stejně našli.

Takže než někdo zase přijde s nějakou kvazináboženskou pitomostí:

Šťastné a sekularizované!

Petr Tomek
Autor: Petr Tomek

Neúnavný komentátor společenského dění ( především na svém blogu ), propagátor a popularizátor kosmonautiky, bývalý redaktor časopisu VTM Science a v současnosti též již bývalý šéfredaktor elektronického literárního časopisu Lemurie , člen Kosmo Klubu, sdružení UnderFilm a autor knihy Ztracený Měsíc, o tom, proč nebyli lidé čtyřicet let na Měsíci, populárně-vědecké miniatury Láska, sex a vesmír a sbírky esejů Ateista. Zkrátka člověk s nepředstavitelnou schopností zaměstnávat sám sebe, případně i všechny ostatní. Na internetu vystupuje jako militantní ateista, ač v životě razí heslo: „nejdůležitější je, abychom se všichni navzájem nezabili“.

31 thoughts on “Vánoční fňuk

  1. protestant

    Výborný článek.
    Teď jsem jeden takový fňuk zaslechl na ulici: „..Kdyby nebylo tolik lidí v obchodech tak by ty vánoce byly docela pěkné…

  2. Slávek ČernýSlávek

    Snad jen doplnění. Vánoční fňuk je pravděpodobně vůbec jeden z nejstarších křesťanských vánočních zvyků:

    „Pohanské saturnálie a brumálie byly příliš hluboce zavedeným a oblíbeným zvykem, než aby je křesťanský vliv odstranil. Uznání neděle císařem Konstantinem jako státního svátku (dne slunce Phoebuse a Mithry a dne Páně), spolu s vlivem manicheismu, který identifikoval Syna Božího jako hmotné Slunce, mohlo křesťany čtvrtého století přivést k tomu, aby považovali za vhodné ustanovit narozeniny Syna Božího v časové shodě s narozeninami hmotného Slunce. Pohanský svátek s jeho vzrušením a radovánkami byl tak populární, že křesťané byli potěšení ze záminky, která jim dovolovala pokračovat v oslavě tohoto svátku s malou změnou v duchu či způsobu. Křesťanští kazatelé Západu a Blízkého východu protestovali proti NEVHODNÉ POVRCHNOSTI, se kterou se Kristovy narozeniny slavily, kdežto křesťané Mezopotámie obvinili své západní bratry kvůli přijetí tohoto pohanského svátku jako křesťanského z modlářství a uctívání slunce.”

    The New Shaff-Herzog Encyclopedia of Religious Knowledge, Samuel Macauley Jackson.(Michigan: Baker Book House), p. 48

  3. Santiago

    Ja jako ateista tedy Vanoce neslavim a povazuju to, ze jsou Vanoce a Velikonoce statni svatky, ci ze se do organizace tech oslav zapojuje statni sprava, samosprava ci verejne skoly, za hrube poruseni sekularnich principu statu.

    I kdyz zatim to vypada, ze pokud nekdo v techto vecech dosahne posileni sekularizace, tak to budou paradoxne spis muslimske nez ateisticke organizace.

  4. protestant

    Já zase nechápu proč by měl být státní svátek 1.1 nebo 1.5

  5. Jirka

    Protestant: Já zase nechápu proč by měl být státní svátek 1.1 nebo 1.5

    Dovedete si představit, že by všichni ti bujaří násoskové den po Sylvestru šli do práce? A jak by to tam dopadlo?

  6. dogbert

    Santiago:“Ja jako ateista tedy Vanoce neslavim a povazuju to, ze jsou Vanoce a Velikonoce statni svatky, ci ze se do organizace tech oslav zapojuje statni sprava, samosprava ci verejne skoly, za hrube poruseni sekularnich principu statu.

    I kdyz zatim to vypada, ze pokud nekdo v techto vecech dosahne posileni sekularizace, tak to budou paradoxne spis muslimske nez ateisticke organizace.“

    Jo, jsi na jedné lodi s jehovista a muslimy. Co myslíš, nemá to nějaký hlubší důvod, který si neuvěmuješ?

  7. Machi

    Vzpomínám si na jednu odnož naší rodiny, která byla více křesťansky zaměřená a ti si dávali dárky, tzv. šmigrust i na Velikonoce.
    To my nevěřící jsme zůstali jen u vajíček a cukroví. 🙂

  8. dogbert

    „I kdyz zatim to vypada, ze pokud nekdo v techto vecech dosahne posileni sekularizace, tak to budou paradoxne spis muslimske nez ateisticke organizace.“

    Ještě to trochu rozvedu. Tohle je přesně to, o čem zpívá Pepa Nos: „..kdo jde příliš do leva octne se vpravo…“ 90% nekřesťanů chce slavit Vánoce, a nábožensky je nechápou, prostě to považují za zvyk naší kultury. Čemuž odpovídá i ta „státní podpora“, tedy stromečky na náměstích a ve školách. S náboženstvím to nemá společného nic. Ale fantičtí sekularisté se to snaží zastavit, a ještě se ohání muslimy, případně rovností víry apod (a v EU se jim to už často daří). Pod záminkou posílení sekulární společnosti dochází k pravému opaku. Náboženství určuje život lidem, kteří o něj nemají absolutní zájem.

    Přičemž musím s povděkem kvitovat, že většina místních ateistů se k Vánocům staví zcela přirozeně

  9. dogbert

    sorry za překlepy, „absolutně nemají zájem“

  10. xorron

    Já nic neslavím, den jako den. Jen dřív s přáteli spolku uživatelů PDA Brno jsme chodívali na vánočního kapříka. Bývalo to fajn posezení u pivečka. PDA už neletí, Palm už nemám, psion ještě jakž takž jako bílá vrána občas beru do ruky, takže – kde jsou ty krásné časy? Svátky obžerství, což jsou dnešní Vánoce už řadu desetiletí, mě vůbec neberou. Pokud to někdo přičítá navrub ateistům, je duševní ubožáček a měl by raději kriticky pohédnout do vlastních řad.

  11. Čestmír Berka, skeptik a materialista

    Taky neslavím… myslím, že dost lidí slaví jen kvůli malým dětem… prostě „pohádka“

  12. Petr TomekPetr Tomek Post author

    Slavit se má všechno co jde, rok bez svátků je jako dlouhá cesta bez hospod!

  13. Šriber

    protestant: Já zase nechápu proč by měl být státní svátek 1.1 nebo 1.5
    Šriber: 1.1 je výročí vzniku našeho státu, 1.5. je výročí stávky za osmihodinovou pracovní dobu, která vyústila v masakr. Už chápete?

  14. Foxy

    Šriber: 1.1 je výročí vzniku našeho státu…
    Ano, dalo by se říci, že Česko se vynořilo z kocoviny rozpadu Československa.
    Oslava? To už raději poklidná procházka přírodou. S někým, s kým jsem rád.

    Proto mám raději ty profláklé vánoce, příležitost setkání se rodinného klanu a přátel nejbližších.

  15. Jirka

    JakubM: Nějaké alternativy k těm výkladům vánoc jako „umělého zkřešťanštění pohanských svátků“

    Jirka: Ty odkazované články jsou dost tristní. Těžko říct, jestli autoři měli aspoň na střední škole dějepis… Každopádně kdyby měli trochu sebeúcty, tak by nejprve k tématu něco nastudovali (nejen bibli!) a pak teprve psali.

    Mimochodem, ten jistými individui permanentně citovaný Chesterton měl zůstat u průměrných detektivek. Neboť jeho křesťanské apologie jsou dosti podprůměrné.

  16. DarthZira

    To není ad hominem, ti autoři opravdu mají znalosti dějepisu na tak mizerné úrovni, že by se za ně musel stydět každý středoškolák – resp. kdyby podobné „znalosti“ v dějepise předváděl, tak by nejspíš propadl.
    A jinak webové stránky ultraortodoxních katolických fundamentalistů jako nezávislý zdroj informací o počátcích křesťanství v Evropě jsou asi podobně „hodnověrný zdroj“ jako kdyby někdo čerpal informace o staré arabské kultuře ze stránek Talibanu a na téma historie Jeruzaléma by odkazoval na stránky Al Fatáhu.

  17. JakubM

    Darthzira:
    Do doby, než se tato neznalost dějepisu konkrétně manifestuje, to ad hominem jednoduše je. Hodnotí se nikoliv argumenty, nýbrž jejich předkladatelé.
    Další věcí pak samozřejmě je fakt, že dějiny píšou vítězové. To jistě není poukaz na to, že pravdu mají autoři článků, ale je to prostě třeba vzít v úvahu.

  18. dogbert

    Taky bych poprosil o konkrétní příklady. Nenacházím tam žádnou chybu, která by se dala označit za středoškolskou.

    Dotyční autoři zpochybňují tradiční teorii o pohanském svátku s pevným datem 25. prosince. Podle nich je to pouze tradiční výklad, který získal popularitu a všeobecné uznání, ale nemá skutečnou oporu v pramenech. Nebyl by to první případ v historii historie (kolik takových „pravd“ které další generace historiků zpochybnila, je v českých dějinách?). Rozhodnutí je možné pouze analýzou tradičních pramenů, případně historiků a filologů, kteří z nich vycházejí.

    I když samozřejmě můžeme považovat za nejpravděpodobnější, že je to jejich zbožné přání, tak bez argumentů to smést nelze.

    Byl by mimochodemgól, kdyby měly kus pravdy obě strany, a Ježíš by získal pozici ve své sektě proto, že se narodil na svátek Slunce 😀 ale moc pravděpodobné to není.

  19. Colombo

    Jakub, Dogbert: Třeba tahle věta je blbost:
    „Již před sto lety nám dal Chesterton správnou odpoved’ podle zdravého rozumu i podle osobního přesvedčení, ale především jako křesťan a religionista, který velmi dobře ví, co se slaví o Vánocích“

  20. Colombo

    dogbert, Jakub: Ten článek se vůbec nevypořádává s tradičními symboly vánoc, dávání dárků a stromeček. A to jsou jen ty nejprofláklejší, je tu hromada ostatních (věštění z olova, adventní věnce…). Teze článku, že když se jako křesťanské vánoce ustanovil nějaký svátek 25., který byl jako že dva dny dále od předchozích pohánských svátků je kravina. Dva dny sem, dva dny tam, u astronomického svátku nevzdělané vrstvy obyvatel asi těžko mohli ověřovat „kdy to jako že je“ atp. Prostě zase to může být tak akorát nějaký teologický nesmysl pro klid v duši křesťanům, ne reálný argument.

  21. toli

    3 dny Ježíš strávil v podsvětí teprve poté byl vzkříšen a vstoupil na nebesa.Velikonoční klišé které je překopírováno do Vánoc.Slunce opravdu zůstává jakoby na obratníku Kozoroha a poté se „hne“ k severu aby přineslo jaro,tedy nový život.Ona je vůbec zajímavá shoda bible a astronomie (astrologie).Třeba 12 apoštolů a 12 znamení zvěrokruhu,Jidáš a neuznané 13.znamení hadonoše.Když se apoštolové ptají Ježíše kde ho najdou tak odpoví že v domě muže nesoucího vodu,tedy po věku Ryb je věk Vodnáře.Vypadá to že spousta pasáží bible má s astrologií společného víc než si myslíme….

  22. dogbert

    Colombo, šmárjá, to je přece jasné.

    Mě jde o něco jiného. Existuje obvyklý syžet 25. byl pohanský svátek, křesťani ho převzali. A třeba to tak není. pokud pomineme lehce psychopatickou motivaci autorů a náboženskou vatu, nevypadá to až tak špatně vyargumentované.
    Třeba byly důvody pro 25. opravdu vnitrocírkevní. Možná skutečně info o narození historického Ježíše (ta pravděpodobnost je samozřejmě minimální). Možná to někdo spočítal, podobně jako v příspěvku, nebo existoval náhodný zápis, kterému uvěřili.

    Nebo byla snaha vytvořit konkurenční svátek, pár dní po slunovratu (protože při slunovratu by se asi neprosadil). O něco podobného se snažívali misionáři u Eskymáků, odvést je od slunovratu (ten slavili správně 21.) k jinému zimnímu svátku, zkoušeli to s Vánocema 25., pak jim je přesunuli podle pravoslavi na 6.ledna, protože si je eskymáci se slunovratem spojili, a slavili je po pohansku.

    Třeba byly dějiny o něco složitější, než si myslíme. Samozřejmě, o tom, že Vánoce prakticky převzaly tradici slunovratu, o tom nemůže být pochyb.

  23. dogbert

    toli, souhvězdí jsou dohodnutá konvence. A osa země se pohybuje, takže Hadonoš v době Krista v ekliptice ještě nebyl.

  24. Colombo

    dogbert: tady bych dal přednost, než hypotetickým kravinám, principu parsimonie/occamově břitvě.

    Jako nejúspornější řešení, v návaznosti na to, jak křesťané měnily pohanské svátky na svoje a jak i v těchto svátcích, podobně jako u Vánoc, zůstávaly pohanské prvky (npř. pálení zimy/Morany), je to, že tento svátek převzali. Ostatně, jak jinak, když se velmi pravděpodobně slavil i v společnosti, odkud křesťané vzešli.

  25. dogbert

    Colombo, Occamova břitva:
    Datum 25. prosince:

    1) může to být převzatý pohanský svátek, důvod posunutého data je, že to pohané moc neřešili.

    2) může to být vědomě stanovený křesťanský svátek, jako protiváha slunovratu, datum bylo úmyslně stanoveno krátce po slunovratu na stejný způsob, jako když večerní zprávy na ČT dali časově těsně vedle těch na Nově (protože jinak by se na ně nikdo nedíval). Možná se náhodou hodila nějaká starší křesťanská tradice.

    Obě jsou docela pravděpodobné, ve prospěch 2) by mohlo hovořit to, že se podobná situace později párkrát opakovala (třeba na Labradoru). Rozhodně by bylo lepší opírat se o rozbor pramenů, než o jen o spekulace.

    Tak jako tak tradice slunovratu na Vánoce samozřejmě přešly. Otázkou je ale, konkrétně jak.

  26. dogbert

    Colombo, tak jsem teďka v Kosidowském četl citáty starokřesťanských autorů, kteří přímo píšou, že 25. prosince bylo zvoleno podle pohanského vzoru. Bohužel Kosidowský je popularizátor, a neuvádí přesně své zdroje, ale pravděpodobnost se rapidně přesunuje k 1)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *