Tip na vánoční dárek: Dialogy o přirozeném náboženství od Davida Humea

Autor | 22.12. 2013

David Hume: Dialogy o přirozeném náboženstvíautor: Tomáš Hříbek

Přátelé ateisté, letos máte mimořádnou šanci pěkně popíchnout Ježíška žádostí o last minute dárek v podobě Dialogů o přirozeném náboženství z pera Davida Huma (1711-1776). Hume je považován za nejvýznamnějšího britského filosofa vůbec, zvláště za své příspěvky k teorii poznání, metafyzice i etice. Dialogy jsou Humovým nejvýznamnějším dílem na téma filosofie náboženství a jedním z nejdůležitějších děl tohoto žánru vůbec. Titul odkazuje k dobovému dělení náboženství na „zjevené“, které se týká těch názorů, k nimž nelze dospět bez pomoci zjevení – to jsou například dogmata o trojici či neposkvrněném početí –, a „přirozené“, jehož teze lze naopak zdůvodnit pouhým rozumem – zde se jedná v první řadě o samotné přesvědčení o existenci boha a některých jeho dalších atributech. Humova kniha je tedy rozborem klíčových racionálních argumentů ve prospěch teismu, a to v přitažlivé literární formě dialogu mezi fiktivními postavami Démeou, Kleanthem a Filónem, jež reprezentují tři rozdílné filosofické pozice v rámci filosofie náboženství. Démeás je přesvědčen, že boží existence je takřka evidentní, popřípadě dokazatelná čistě apriorně, ale samotná povaha boha je zastřena tajemstvím a pouhým lidským rozumem nepochopitelná. Naproti tomu Kleanthés je empirik, protože věří, že k závěru o existenci boha můžeme dojít na základě pozorování – svět se mu prostě jeví jako výtvor nadlidské inteligence, která se nicméně do jisté míry podobá té naší, pouze je mnohem dokonalejší. Moderní čtenář pozná, že Kleanthés obhajuje tzv. teleologický důkaz boží existence, někdy nazývaný též důkazem z účelnosti světa. Konečně Filón vystupuje téměř během celého dialogu jako skeptik, jenž zvláště elegantně a efektivně demoluje Kléanthův teleologický důkaz. Je pak kuriózní, že v závěru knihy sám Filón opouští svůj skepticismus a do jisté míry uznává platnost teleologického důkazu. V knize tedy nevystupuje žádný ateista, a předmětem pokračujících sporů mezi humovskými badateli je tudíž mimo jiné otázka, zda Hume sám promlouvá ústy některé z postav, resp. zda sám byl ateistou a své skutečné mínění z nějakých důvodů v knize nevyslovil. (Mohl se Hume třeba obávat reakce ze strany náboženských kruhů? Za života svou knihu skutečně raději nepublikoval, takže vyšla až tři roky po jeho smrti, v r. 1779.)

Osobně přikládám této otázce relativně druhořadý význam; zdá se mi, že může vzrušovat téměř výhradně jen humovské učence, kteří chtějí přijít s nějakou koherentní interpretací jeho celkové filosofie. Pro ostatní z nás je ale vedlejší, zda Hume sám byl ateista, skeptik či vlažný teista, protože v první řadě jde o kvalitu jeho filosofické argumentace, a ta je prvotřídní. Ne nadarmo napsal nedávno jeden z předních současných ateistů, filosof Alex Rosenberg, že bychom již neměli příliš ztrácet čas vyvracením důkazů boží existence, protože vše za nás udělal Hume ve svých Dialozích, publikovaných před téměř čtvrt tisíciletím (viz Rosenbergovu knihu The Atheist’s Guide to Reality [2011]). Rosenberg má naprostou pravdu – moderní teisté přišli s různými komplikacemi a detaily, případně využívají fines moderní matematické logiky, ale ve skutečnosti opravdu více méně opakují argumenty, které jasně formuloval a elegantně vyvrátil již Hume. Kdo je ochotný to vidět, ten to vidí; kdo ochotný není, s tím je dost zbytečné ztrácet na toto téma čas.

Závěrem malá spekulace ohledně Filónovy (a snad Humovy?) rezignace na skepticismus ve prospěch teleologického důkazu. Tahle rezignace je asi pochopitelná vzhledem k tomu, že v Humově době neexistovalo plauzibilní přirozené vysvětlení zjevné účelnosti přírody, zvláště pak pozoruhodné účelnosti a rozmanitosti organismů. Jak známo, osmdesát let po vydání Humových Dialogů přišel s epochálním přirozeným vysvětlením této účelnosti Darwin, a jeho myšlenka evoluce přírodním výběrem se od té doby stala jednou z nejúspěšnějších přírodovědných hypotéz moderní doby. Jak napsal Richard Dawkins ve Slepém hodináři (1986), teprve po Darwinovi je možné být ateistou intelektuálně uspokojivým způsobem. Shora jsem vyslovil názor, že nejasnost ohledně otázky, zda Hume sám byl ateista či skeptik, nemá pro většinu čtenářů jeho knihy význam. Ale troufám si odhadnout, že pokud by duch tak mimořádný, jako byl David Hume, měl k dispozici Darwinovu teorii, pak by v závěru své knihy – za předpokladu, že promlouvá ústy Filóna – měl pro nějaké ústupky vůči náboženství pramalý důvod.

Dialogy opatřil současným překladem filosof Tomáš Marvan a zakoupit je můžete ve všech dobře zásobených knihkupectvích nebo eshopech.

27 thoughts on “Tip na vánoční dárek: Dialogy o přirozeném náboženství od Davida Humea

  1. Antiateista

    „argumenty, které jasně formuloval a elegantně vyvrátil již Hume“ – haha, jestli jste uvízli u Huma, tak vás teda lituji. A pak kdo „nám“ vyčítá, že nejsme progresivní. A sám opakuje jen starou veteš. To platí i o Rosenbergovi, který vlastně nerozumí ani sám sobě. Ale aspoň je to pravý a důsledný ateista, což vy tady většinou nejste.
    Jen je škoda, že křesťanská anglická společnost 18. století byla příliš přívětivá ke svým nepřátelům a nepohoupala Huma v Tyburnu pěkně na oprátce. Jako Thomas Aikenhead. 😀

  2. Medea

    Thomas Aikenhead, na rozdiel od Huma, nežil v 18. storočí. Ale je pravda, že protestantská spoločnosť v Británii 17. storočia, sa vedela pekne vyporiadať so svojimi “nepriateľmi”. Okrem toho, že nemala problém obesiť študenta Aikenheada (v Británii posledný človek popravený za rúhačstvo), nemala problém ani s rozštvrtením rímskokatolíckeho biskupa Plunketta 😉

  3. Medea

    Tomáš Hříbek napísal: “Ne nadarmo napsal nedávno jeden z předních současných ateistů, filosof Alex Rosenberg, že bychom již neměli příliš ztrácet čas vyvracením důkazů boží existence, protože vše za nás udělal Hume ve svých Dialozích, publikovaných před téměř čtvrt tisíciletím (viz Rosenbergovu knihu The Atheist’s Guide to Reality [2011]).”

    Mmm, obávam sa, že názor, že všetku prácu už vykonal Hume, je len Rosenbergovo (be)zbožné želanie. Modálna logika a od 60. rokov aj nástup a rozkvet novej metafyziky v rámci analytickej filozofie (analytická metafyzika, samozrejme, nemusí byť teistická), skôr svedčia o silnom oslabení humovských antimetafyzických pozícií v rámci analytickej filozofie. Pokiaľ sa ateistickí filozofi budú opájať Humom a zanedbávať nové filozofické trendy, môžu posilniť teistické prúdy vo filozofii. Hume bol skvelý filozof, ale 18. storočie už dávno skončilo 🙂

  4. Antitheista

    A jaká je nová obhajoba těch „důkazů“ boží existence? Nebo mají nové „důkazy“ ? 😀 – já jen, že Kant i Hume si s nima docela poradili a to nemluvim o fyzicích a kosmogonickym důkazu a věčný regresi….

  5. Antiateista

    „Kant i Hume si s nima docela poradili a to nemluvim o fyzicích a kosmogonickym důkazu a věčný regresi“ – haha, jak is soudruhu na to příšel? To si musel zavolat Tvrdému o radu?

  6. Medea

    “já jen, že Kant i Hume si s nima docela poradili”

    No obávam sa, že ich kritika ontologických argumentov, sa nedá aplikovať na Gödelov ontologický argument 🙂 Samozrejme, aj Gödelov argument je nedostatočný, ale, podľa mňa, z iných dôvodov, než aké uvádzali proti ontologickým argumentom Hume alebo Kant. A môžu byť predsa objavené nové ontologické argumenty a “strácať s nimi čas” môže byť, podľa mňa, užitočné pri rozvíjaní naturalistických metafyzických systémov 🙂 No, a antimetafyzický prístup Huma a Kanta je zastaralý.

  7. Petr TomekPetr Tomek

    Antiateista:„argumenty, které jasně formuloval a elegantně vyvrátil již Hume“ – haha, jestli jste uvízli u Huma, tak vás teda lituji. A pak kdo „nám“ vyčítá, že nejsme progresivní. A sám opakuje jen starou veteš.

    Petr Tomek: Nebude to náhodou tím, že vy opakujete „argumenty“, které jsme vám už dávno vyvrátili? Není to náhodou tak, že tady někdo dluží byť jen jediný důvod k tomu abycho se vůbec mohli zabývat otázkou jestli to vaše superstrašidlo existuje? Když mi někdo položí otázku, kterou zodpověděl už Eukleides, neodpovím mu úplně stejně jako on?

  8. Antitheista

    Tak pokud vesmír potřebuje příčinu, tak bůh taky. A pokud jí nepotřebuje bůh, tak vesmír taky ne…

  9. Medea

    “Modálna logika a od 60. rokov aj nástup a rozkvet novej metafyziky v rámci analytickej filozofie (analytická metafyzika, samozrejme, nemusí byť teistická), skôr svedčia o silnom oslabení humovských antimetafyzických pozícií v rámci analytickej filozofie.”

    Toto súvetie, v mojom príspevku z (17.01. 2014 | 13:58), nebolo adresované pánovi Hříbekovi (pretože on, ako analytický filozof, to vie), ale je to informácia pre iných 🙂

  10. toli

    @antiateista
    Jen je škoda, že křesťanská anglická společnost 18. století byla příliš přívětivá ke svým nepřátelům a nepohoupala Huma v Tyburnu pěkně na oprátce. Jako Thomas Aikenhead

    No tohle je úžasně křesťanské.Smím se zeptat pán ráčí být protestant nebo katolík ?

  11. Antiateista

    Nevím, jestli je důležité jestli jsem katolík nebo protestant. Když je vám křesťanství u „něčeho“, tak proč bych se měl k vám chovat podle křesťanských zásad? Bylo řečeno „Miluj bližního jako sebe sama“ . Kristus mluví o lásce k nepřátelům. Ale nechci házet perly sviním, který je všecho, víte kde. Ateista podle mě není vlastně ani nepřítel není. To by musel být člověk, ale jak čtu ty vaše texty, tak jsem dospěl k tomu, že vás za lidi nepovažuji. I komár má větší etiku než nihilistický ateista – svoje přestavy o etice ateisté jasně ukázali od Španělska po KLDR. Ateisté jsou jako nemoc.

  12. Antiateista

    „Tak pokud vesmír potřebuje příčinu, tak bůh taky. A pokud jí nepotřebuje bůh, tak vesmír taky ne…“ – haha, to je ale nesmysl, to melou někteří ateisté pořád dokola jako kolovrátek (Např. Keith Parsons)

    „vy opakujete „argumenty“, které jsme vám už dávno vyvrátili? “ – to si myslíte jen vy, že jste je vyvrátili.

  13. Antitheista

    Tak mi ten nesmysl vyvraťte, proč je potřeba bůh ?

  14. Medea

    “Tak pokud vesmír potřebuje příčinu, tak bůh taky. A pokud jí nepotřebuje bůh, tak vesmír taky ne…”

    Anti, a čo povieš na takýto “argument”: “Tak pokud slon potřebuje příčinu, tak bůh taky. A pokud jí nepotřebuje bůh, tak slon taky ne…”?

    Anti, a čo si myslel pod slovom “vesmír”?

  15. Petr TomekPetr Tomek

    @Medea: Nevím, jestli tohle bude úplně pochopeno, ale je to ten základní rozpor, zda existuje nekonečno a pokud ano, tak jakého je typu. Představa počátku nekonečna může být stejně zavádějící, jako průšečík rovnoběžek – i když matematicky existuje, reálně nikoli. Zároveň je to také jedna z pastí, do které se sám chytá Grygar. Teorie Velkého třesku zná představu počátku času a on z toho odvodil, že tam je Bůh, jenže ono tam může být cokoli, naopak nic neukazuje na to, že by tam bylo něco tak antropomorfizovaného.

  16. Antitheista

    Já tim chci říct, že pokud má svět příčinu, tak bůh by jí musel mít taky…

    Příčinou není nutnost, protože nutnost by se dala použít i na vznik světa, aniž by tam byl zapotřebí bůh…

    Nutnost není žádná příčina, to je jenom taková slovní hříčka

  17. Medea

    “jako průšečík rovnoběžek – i když matematicky existuje, reálně nikoli.”

    Tak v euklidovskej geometrii sa dve rôzne rovnobežky nepretínajú 🙂

  18. Medea

    “Já tim chci říct, že pokud má svět příčinu, tak bůh by jí musel mít taky …”

    Anti, Ty vlastne tvrdíš, že ak nemá nejaká entita príčinu, tak ani “vesmír” (čo pod tým slovom vlastne myslíš?) ju nemá, ale Ty si túto tézu nedokázal, zatiaľ je to len Tvoje vyznanie viery.

  19. Petr TomekPetr Tomek

    Medea: Tak v euklidovskej geometrii sa dve rôzne rovnobežky nepretínajú 🙂

    PT: Samozřejmě, ale lze matematicky zapsat, že jejich průsečík leží v nekonečnu, což ale znamená, že není.

  20. Medea

    “A jaká je nová obhajoba těch „důkazů“ boží existence? Nebo mají nové „důkazy“ ? 😀 – já jen, že Kant i Hume si s nima docela poradili a to nemluvim o fyzicích a kosmogonickym důkazu a věčný regresi …”

    Neviem, či som správne pochopila to Rosenbergovo vyjadrenie, ale mám dojem, že navrhuje programovo ignorovať ontologické argumenty. Ja s tým nesúhlasím, môžu sa predsa objaviť nové zaujímavé ontologické argumenty a analýza takýchto argumentov môže byť logicky aj filozoficky obohacujúca.

  21. Antitheista

    Já myslel konečnou příčinu a slon konečnou příčinu nemá, dokud jí nedokážeme, má příčinu evoluční a tak, sama evoluce pak ve fyzikálních zákonech a ty kde? No, takže konečnou příčinu si u slona taky nedokázala…

    čili si stojím za svým slovem, že pokud má svět nějakou příčinu (tim se myslí konečná), tak bůh ji musí mít taky… a pokud nemá, tak jí nepotřebuje ani svět

  22. Medea

    “No, takže konečnou příčinu si u slona taky nedokázala …”

    Anti, ja nič dokazovať nemusím. Ja som len poukázala na defektnosť Tvojej vlastnej argumentácie 🙂

  23. Medea

    Petr Tomek napísal: “Samozřejmě, ale lze matematicky zapsat, že jejich průsečík leží v nekonečnu, což ale znamená, že není.”

    Peter, existujú rôzne geometrické axiomatické systémy, napr. rôzne projektívne geometrie. Do euklidovskej roviny môžeš doplniť body, v ktorých sa zbiehajú zväzky rovnobežných priamok a priamku, na ktorej tieto nové body ležia a získaš geometrický systém, v ktorom sa každé dve rôzne priamky pretínajú v práve jednom bode – reálnu reálnu projektívnu rovinu. Ale tieto nové body a priamka, existujú rovnako ako existujú body a priamky v pôvodnej euklidovskej rovine 🙂 Euklidovská rovina alebo projektívna rovina – ani jeden z týchto abstraktných matematických objektov, nie je viac alebo menej skutočný.

  24. Medea

    malo tam byť len jedno “reálnu” 🙂

  25. Antitheista

    Neukázala jsi na ní, protože já psal o poslední či první příčině, a tu slon nemá a proto jí nemusí mít i vesmír, a jestli jí slon má, tak jí má i vesmír…

    A to samé platí pro boha, buď jí má a pak jí zjevně potřebuje i vesmír, nebo jí nemá a vesmír ji také nepotřebuje…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *