A. C. Grayling: Život bez bohů je dobrý

Autor | 02.01. 2014

Autor: Tomáš Marvan

A. C. Graylinga The God Argument Nová kniha A. C. Graylinga The God Argument (Bloomsbury 2013) –­ sumář jeho humanistického světonázoru – je rozdělena na dvě části. První se věnuje tradičním argumentům pro Boží existenci. Grayling rozebírá tři nejznámější: teleologický, ontologický a kosmologický. Málokoho překvapí, že Grayling všechny tři argumenty považuje za zcela nefunkční. První část je šitá dost horkou jehlou, je poněkud upovídaná a poučeným čtenářům nepřináší vesměs nic nového.

Druhá část knihy, které bych chtěl věnovat tento příspěvek informační povahy, je zajímavější. V ní se autor věnuje humanistickému pojetí etiky. Začíná užitečným rozlišením mezi ateismem, sekularismem a humanismem. To první je prostě nepřijímání teorií o existenci boha či bohů. To druhé je snaha o důsledné oddělení náboženství od politiky a vzdělávacího systému. Grayling se domnívá, že populární obrat „militantní ateista“ je nesmyslný. Militantní může být jen sekularista. Humanismus je pak pozitivní etická náplň ateistického přístupu k realitě (řeč je o humanismu v britském pojetí, které ateismus implikuje ­– viz např. stránku Britské humanistické asociace).

Uvedu hlavní body, na kterých humanistická etika dle Graylinga stojí, aby si čtenář mohl udělat obraz. Ateistům je někdy předhazováno, že jsou jen negatvisté, kteří nenabízejí pozitivní etické alternativy a sami se v etice nemají čím řídit. Grayling přesvědčivě ukazuje, že tyto výtky jsou dokonale absurdní. Nechci zabíhat do podrobností, navíc se s Graylingovými závěry víceméně ztotožňuji, takže nemám důvod je kritizovat. Zde je tedy výčet jeho hlavních tezí:
• Humanistická etika a morálka je plodem otevřené, racionální veřejné debaty. Její principy se neohlížejí na žádné bytosti či síly mimo tento svět a respektují jen hodnoty, aspirace, potřeby a emoce lidí. Křesťanská morálka je příliš minimalistická (thin), protože zdůrazňuje jen některé ctnosti na úkor jiných. Navíc není s to čelit současným etickým výzvám a není založena na racionální úvaze, nýbrž na slepé tradici a „pověrách nevzdělaných pastevců“ žijících v dávné minulosti.

• Morální pravidla musí respektovat sdílenou biologickou podstatu lidí a zároveň ponechávat prostor pro individuální odlišnosti a pro různé představy o tom, jak lze vést naplňující život.

• Homofobie a misogynie, církví protežované postoje, nemají v humanistickém světonázoru co pohledávat.

• Humanista odmítá postoje a teorie založené na předsudcích a ignoranci (homeopatie, feng­šuej, astrologie…). Snaží se být „epistemicky zodpovědný“: svá přesvědčení zakládá na dostupné evidenci. Víra nepodložená evidencí není hodnota sama o sobě, ale spíš něco patologického.

• Humanista klade velký důraz na přátelství, kvalitní partnerské vztahy a vůbec společenské vztahy založené na vzájemném respektu a toleranci (s tímto postojem přistupuje i k věřícím, kteří nemohou za to, že jim rodiče, učitelé nebo kdokoli jiný vtloukal do hlavy náboženské maximy). Jeho mottem je Millovo „neubližuj druhým“.

• Navzdory názvu nemusí humanista své etické principy aplikovat jen na lidi. Někteří humanisté argumentují ve prospěch rozšíření etických principů na zvířata nebo dokonce na životní prostředí.

• Estetické stránky života jsou pro humanistu důležité. Je nesmyslné odpírat si potěšení, která nabízí umění a literatura, příjemná společnost, konsenzuální sex. Aktivní život je dobrý život.

• Humanista je ochotný debatovat o svých hodnotách, projektech a aspiracích, a případně je přehodnotit pod tíhou férové kritiky.

• Filozof má aktivně vstupovat do veřejných debat a pomáhat formulovat humanistický pohled na svět. Filozofie je dědicem tradice debat o dobrém životě (tyto debaty byly obzvlášť silné v období před nástupem křesťanství a znovu se rozhořely, když jeho vliv začal slábnout). „Literatura a umění k těmto debatám přispívají ještě výrazněji; poznatky sociálních a stále častěji některých oblastí přírodních věd jsou klíčové.“

• Život by měl mít určitou nezadatelnou kvalitu. Proto je přípustná eutanázie, která umožňuje na žádost pacienta ukončení života v situaci, kdy léčba není možná a kvalita života přitom klesla pod určitou úroveň.

• Potrat je přípustný např. v následujících případech: pokud je těhotentsví nechtěné (např. znásilnění), pokud je plod postižen závažnou genetickou vadou nebo ohrožuje život matky, pokud by dítě bylo odsouzeno k velkému materiálnímu strádání, nedostatku péče apod. Názor, že plod je třeba za každou cenu donosit, je motivovaný náboženskými teoriemi. I ještě nenarozená bytost sice má určitá práva, avšak práva matky jsou vždy důležitější.

• Humanista podporuje legalizaci drog, protože represivní přístup je kontraproduktivní. To ovšem neznamená, že by humanista aktivně podporoval konzumaci drog.

• Humanista nemá na náboženství stoprocentně negativní pohled. Uznává, že kdybychom z dějin škrtli např. příspěvek křesťanství, o něco cenného bychom přišli, zejména v oblasti umění (hudba, malířství, architektura). Tato ztráta by ale byla mnohonásobně vyvážena lepším světem, z něhož by vymizela řada negativních jevů zapříčiňovaných právě náboženstvím (náboženské půtky, konflikty a války, moralizující tradice, které jsou lecky velmi drastické, netoleratní postoje vůči druhým a jejich diskriminace – seznam by byl velmi dlouhý). Nadto, náboženské umění v lidech někdy posiluje ty nesprávné pocity a emoce: „By almost any standards, apart from the macabre and gloomy ones of Catholic kitsch, an Aphrodite emerging from the Paphian foam is an infinitely more life­enhancing image than a Deposition from the Cross.“

Grayling možná není nejhlubším myslitelem současné humanistické tradice, ale tento svůj handicap kompenzuje naprosto neodolatelnou a nakažlivou vášní pro obhajobu a šíření humanistických ideálů. Ve své nové knize také velmi přesvědčivě odpovídá na mnoho námitek vůči ateistickému humanismu, z nichž většina je založena na nedorozumění nebo prosté ignoranci faktů a historie.Rozhovor A.C.Graylinga se Samem Harrisem (Anglicky)

109 thoughts on “A. C. Grayling: Život bez bohů je dobrý

  1. Krásný Vladimír

    Nefunkční odkaz na britskou humanistickou asociaci 🙂
    Knížka stažena, díky za doporučení.

  2. Jakub

    Mezi „nevěřím v Boha (Bohy)“ a tím programovým výčtem, který v některých bodech připomíná spíše politický program, mi přijde velmi volná vazba. Ona takvaná „pozitivní etická náplň ateistického přístupu k realitě“ nemá podle mě s nevírou v Boha v mnohém vůbec co dočinění. Jsem nevěřící (striktně vzato agnostik, ne ateista) a opravdu mi z toho neplyne, že mám podporovat homosexuály, resp. požadavky jejich organizací, být pro legalizaci fetu (a zároveň jeho užívání nepropagovat), natož pak považovat interrupci za legitimní v autorem zmíněných případech. Takovéto „násilné“ spojování ateismu s konkrétními světonázorovými postoji mi přijde ku škodě věci. Ateista může být pochopitelně svými názory na svět upřímný autoritář, libertarián, rasista, antirasista, liberální levičák, sociální konzervativec, prolife, prochoice, příznivec velké státní regulace i volného trhu, státní suverenity i jejího vzdávání se….. To samé platí i o postojích k homosexuálům, interrupcím či legalizaci drog. Teda s výjimkou toho, že nemůže své názory podpírat existencí nějakého Boha či nějakého Bohem sděleného poselství.

  3. Jakub

    „Grayling se domnívá, že populární obrat „militantní ateista“ je nesmyslný. Militantní může být jen sekularista.“ – Teď nevím, zda jde o chybu Graylinga či autora článku. Militantní sekularismus je obvykle tím, co bývá zváno militantní ateismem, ale to nikterak nepopírá existenci militantního ateismu.

    Dám závěrně krajní případ, aby bylo jasné, co tím myslím. Pokud půjdu a začnu v rámci svého individuálního teroru v České republice vraždit křesťanské, židovské a muslimské duchovní a vypalovat kostely, synagogy či mešity s tím, že nesnáším náboženské nesmysly, které dotyční hlásají a místa, kde tak obvykle činí, neboť správný je jen ateismus (a ostatním nechám vzkaz, ať v rámci obavy o své životy žádné své bludy veřejně nehlásají a uznají ateistickou pravdu), rozhodně nemůjde o militantní sekularismus, tj. snahu o důsledné oddělení náboženství od politiky a vzdělávacího systému, ale o extremistickou a teroristickou metodu prosazovaní ateismu.

  4. Tomáš Marvan

    @Jakub: Grayling neříká, že jako ateista musíte přijímat cokoli z onoho výčtu etických norem. V tom s Vámi souhlasí: ateismus je, striktně vzato, odmítání existence Boha nebo Bohů, a logicky z něj neplyne nic o homofobii, politické orientaci apod. Pokud ovšem chcete, můžete jako ateista navíc přijmout některé nebo všechny principy humanismu (který, v britské tradici, implikuje ateismus, nikoli naopak; v USA jsou prý některé humanistické spolky křesťanské, což pokládám za protimluv). Vámi zmíněné chyby se dopouští např. P. Z. Myers, kterému se tím podařilo téměř dokonale rozložit ateistickou komunitu v USA. Právě proto, že ateisté se nikdy dokonale neshodnou třeba na tom, jakou politickou orientaci by měli mít, zatímco Myers a spol. by například z ateistických sdružení rádi vyštípali libertariány. Takže opakuji: mezi Vámi a Graylingem v tomto bodě není sporu.

    K druhému komentáři: Grayling skutečně v knize tvrdí, že ateista nemůže být militantní. Já si tou tezí taky nejsem úplně jistý, ale zkusím vstřícnou rekonstrukci. Grayling píše, že být ateista je něco jako nesbírat známky (teista jakéhokoli vyznání je v tomto příměru filatelistou). Činnost nesbírat známky podle G. nelze provádět militantně, agresivně apod. Člověk prostě nesbírá známky, tečka. Pokud se začne chovat agresivně vůči filatelistům (zde reaguji na Váš příklad), jeho postoj už není pouhé nesbírání známek, ale něco silnějšího. Mohli bychom tomu říkaz třeba „anti-filatelismus“, po vzoru pojmu „anti-teismus“, který se občas používá, a který by mohl být tím, co mají na mysli uživatelé obratu „militantní ateismus“.

  5. toli

    Možná trochu OT ale mě k totálnímu odklonu od náboženství přimělo přemýšlení nad jejich vlastními pojmy věčná spása a věčná blaženost,co vlastně znamenají? Blaženost je silně individuální,co je blažené pro mne není blažené pro druhého při čemž pokud by má blaženost měla být věčná tak se pocitově a prožitkově změní v to největší peklo.Dokážete si představit to utrpení z věčného orgasmu ? Který druh blaženosti má být tedy podle věřících v nebi ? Neustálá adorace boha a otročení mu mi teda blažené vůbec nepřipadá.Stejně tak život věčný (spása).Možná znáte legendu o Longinovi (ten voják co probodnul Kristův bok a bůh ho potrestal tím že mu daroval nesmrtelnost ať do konce věků bloudí světem a sleduje jak mu postupně umírají všichni blízcí. i v následujících generacích).Nějak mi z toho vychází že nesmrtelnost by byla děsivě nudná v nebi a děsivě traumatizujíci na zemi.

  6. Tomáš Marvan

    @Toli: Grayling k tomu má v knize nějaké poznámky, v podobném duchu (nesmrtelnost by byla zcela nesnesitelná apod.). Já bych dodal, že výborným čtivem k těmto otázkám jsou Dopisy z planety Země od Marka Twaina, imho nejvtipnějšího spisovatele všech dob. Twain si utahuje například z toho, že v náboženských představách nebe by se lidé museli neustále věnovat činnostem, které většina z nich v pozemském životě upřímně nesnáší (sborově zpívat, hrát na flétnu, velebit Pána…).

  7. Foxy

    Jakub: a uznají ateistickou pravdu..

    Ateistická pravda (ve smyslu jediné přípustné pravdy, což by mohl být ideologický základ militantního atheismu) je imho nonsens.
    Protože pak už by se jednalo o víru.
    Atheistický přístup považuji za jednu z možných formulací obecně skeptického přístupu k nadpřirozenu. Není to víra v jeho neexistenci, ale nevíra v jeho existenci, což není totéž. Víra a nevíra se zde stýkají v agnosticismu, ke kterému se přibližují z opačných směrů.
    Alespoň tak to vidím.

  8. Foxy

    Toli: …věčná spása a věčná blaženost,co vlastně znamenají? Blaženost je silně individuální,co je blažené pro mne není blažené pro druhého při čemž pokud by má blaženost měla být věčná tak se pocitově a prožitkově změní v to největší peklo…

    Tyto extrémní stavy (nekonečná blaženost a nekonečné peklo) jsem prozkoumával ve svém experimentálním období při svých četných výletech za hranu vědomí velice důkladně… a je to spíš na delší článek než na jednoduchou odpověď. I pak by však zůstalo mnohé z prožitků onoho světa pouhými slovy nesdělitelné.
    Dostal jsem se velice blízko k jednomu z pravděpodoných zdrojů universálních představ o ráji(nirváně), peklu či nesmrtelné duši – a namísto víry v transcendentno mne to přivedlo ke krajně skeptickému názoru na metafysično.

  9. Medial

    Diky za shrnuti. Je dobre si zakladni pilire humanismu alespon v rychlosti cas od casu promrskat. Me to vlastne staci jen takto v bodech, takze se cetbe knihy samotne asi ted venovat nebudu, ale mozna na ni presto nekdy v budoucnu dojde.

  10. toli

    @foxy
    Ano u mě totéž,krajní skepse k metafyzičnu

  11. toli

    Věřící protiargumentují že u boha není čas (je tedy věčnost neexistence času ? ) časem tedy lze měřit děje všeho stvořeného nikoliv však samotného tvůce.Tuto chiméru jim dobře nabourává vědec Stephen Hawking ve videech na youtube kde ukazuje na kosmologii že teorie Stvořitele je zbytečná.Bohužel pro mozek zasažený náboženským dogmatismem je to nezpracovatelné,myšlení se prostě pohybuje v jiných koridorech

  12. Hosamen

    Jakub (03.01. 2014 | 11:24)
    „Grayling se domnívá, že populární obrat „militantní ateista“ je nesmyslný. Militantní může být jen sekularista.“ – Teď nevím, zda jde o chybu Graylinga či autora článku. Militantní sekularismus je obvykle tím, co bývá zváno militantní ateismem, ale to nikterak nepopírá existenci militantního ateismu.

    ******

    Pozor, ateista je bez víry, jakým způsobem může být názor militantní mi není jasné.
    Pokud máte na mysli odpůrce víry nebo náboženství, tak to je antiteista. Za antiteistu označují katolíci třeba Dawkinse.

  13. Medea

    Tomáš Marvan napísal: “Grayling se domnívá, že populární obrat „militantní ateista“ je nesmyslný.”

    Hoci aj stúpenec teórie strún, panspermie alebo monetarizmu, môže byť militantný. Teda nemyslím si, že slovné spojenie “militantný ateista” je nutne nezmyselné, pokiaľ teda použijeme slovo “ateista” na označenie stúpenca ateizmu (tvrdého ateistu).

  14. Medea

    Tomáš Marvan napísal: “Grayling se domnívá, že populární obrat „militantní ateista“ je nesmyslný.”

    Hoci aj zástanca teórie strún, panspermie alebo monetarizmu, môže byť militantný zástanca teórie strún, panspermie alebo monetarizmu. Teda nemyslím si, že slovné spojenie “militantný ateista” je nutne nezmyselné, pokiaľ teda použijeme slovo “ateista” na označenie zástancu ateizmu (tvrdého ateistu).

  15. Foxy

    Medeo, pokiaľ teda použijeme slovo “ateista” na označenie zástancu ateizmu (tvrdého ateistu), pak se ve shodě s Hosamenem domnívám, že zde jde o antitheistu.

    Atheista = nevěří v existenci boha, neboli neshledal důkazy, které by předpoklad existence boha/nadpřirozena potvrzovaly (skeptický přístup, agnostický přístup).
    Antitheista = věří v neexistenci boha (víra nepodložená důkazem, neb neexistence entity typu boha či nadpřirozena obecně imho není dokazatelná).

    Alespoň tak to vidím. Možná ale má někdo jiný lepší definici.

  16. Medea

    Ak si definujem vieru (belief) ako propozičný postoj (tak ako je to bežné v analytickej epistemológii): “Subjekt S verí, že propozícia P” = “S považuje P za pravdivú”, tak tvrdenie: “Verím, že Boh neexistuje”, implikuje tvrdenie: “Neverím, že Boh existuje” (samozrejme, pokiaľ nie som práve iracionálny subjekt, ktorý verí tvrdeniam, ktoré si protirečia), teda každý antiteista (ktorý neverí navzájom si protirečiacim tézam), je ateista. Opačná implikácia neplatí.

    Foxy napísal: “věří v neexistenci boha (víra nepodložená důkazem, neb neexistence entity typu boha či nadpřirozena obecně imho není dokazatelná).”

    Pokiaľ by tomu bohu boli pripisované vlastnosti, ktoré vedú ku kontradikcii, tak jeho neexistencia je logicky dokázateľná.

  17. Medea

    Hosamen napísal: “Pozor, ateista je bez víry …”

    Pre istotu zdôrazním, že ateista je bez náboženskej viery (faith). Iné viery (belief), v zmysle: “veriť P” = “považovať P za pravdivé”, ateista môže mať. Napr. ateista môže veriť, že π je iracionálne číslo, môže veriť, že Zem je guľatá (s presnosťou lepšou než 1%) alebo veriť, že jadro uhlíka obsahuje 6 protónov 🙂

  18. Šriber

    Ateismus – absence víry v bohy…
    Antiteismus – aktivní opozice teismu…
    Antiteista nevěří v existenci bohů a aktivně oponuje teismu (třeba tvrzením, že bohové neexistují)…
    Antiteismus je podmnožina ateismu…

  19. Medea

    “Ateismus – absence víry v bohy …”

    Myslím, že aj u nosorožcov absentuje viera v bohov, teda aj oni sú ateisti 🙂 OK, sú rôzne definície ateizmu, a tá uvedená Šriberom, je asi najpopulárnejšia, ale mne je osobne najsympatickejšia definícia: ateizmus – názor, že neexistujú bohovia. Teda moja množina “ateistov” bude menšia než Šriberova.

  20. Medea

    Ale v diskusiách na tomto fóre budem používať tú širšiu definíciu, ktorú som už napokon použila v mojom príspevku z (04.01. 2014 | 12:31).

  21. Foxy

    Medeo, ve výrokové logice jsi (jak jsem zde shledal i v jiných diskusních vláknech) nepřekonatelná. Což je konstatování holého (nechlupatého) faktu.

    Píšeš: Pokiaľ by tomu bohu boli pripisované vlastnosti, ktoré vedú ku kontradikcii, tak jeho neexistencia je logicky dokázateľná.
    Ano.
    Ale jak je to s nadpřirozenem jako takovým? Beru li nadpřirozeno jako neuchopitelný fenomen, který vnáší kauzalitu do náhodných dějů?
    Třeba: Jsem pod ochranou (kouzlem) Velkého Ducha a tak se mi v boji všechny střely vyhnou. Pokud vyjdu z boje nezraněn, je to zásluhou Velkého Ducha. Pokud mne něco trefí, je to tím, že jsem něčím Velkého Ducha naštval. Je na mě, abych zpytoval svědomí a ono své selhání odhalil (tedy racionalizoval nějakou autofabulací). To, že ochrana Velkého Ducha funguje, dokazuje případ mého spolubojovníka Divokého Čuňase, který byl též pod ochranou Velkého Ducha a přesto vyváznul z té nejhorší fáze bitvy jako zázrakem zcela nezraněn!
    Ale jaké má ten Velký Duch vlastnosti? Jak vypadá? Není ten Velký Duch náhodou Velká Duchna? To nikdo neví; ale pokud o jeho existenci máte nějaké pochybnosti, Divoký Čuňas i všichni jeho spolubojovníci vám je rázně rozptýlí.
    Těžko přinést obecné důkazy o neexistenci něčeho, co nemá popsatelné vlastnosti a přesto to (jak Divoký Čuňas i všichni jeho spolubojovníci věří) dokáže zacloumat slepou náhodou.

  22. Medea

    “Těžko přinést obecné důkazy o neexistenci něčeho, co nemá popsatelné vlastnosti a přesto to (jak Divoký Čuňas i všichni jeho spolubojovníci věří) dokáže zacloumat slepou náhodou.”

    Foxy, súhlasím. Ak chceme logicky vyvrátiť existenciu nejakej entity, musí byť jej opis dostatočne jasný, aby sa z neho dala “vydestilovať” nejaká logická štruktúra. Okrem toho, Divoký Čuňas by mohol mať aj logicky konzistentný popis Veľkého Ducha a potom by sa jeho existencia logickým rozborom opisu vyvrátiť nedala 🙂 Teda v takýchto prípadoch by som pri konfrontácii s Čuňasovou vierou, použila hlavne induktívny úsudok a kvôli nedostatočnej empirickej evidencii by som jeho vieru neakceptovala.

  23. Tomáš Marvan

    @Medea (04.01. 2014 | 03:13): viz můj komentář výše (03.01. 2014 | 11:55), víc k tomu nemám. Jak píšu, taky si tím Graylingovým tvrzením nejsem jistý, ze stejného důvodu jako Vy.

  24. Hosamen

    Medea (04.01. 2014 | 13:12)

    Ano:
    A theos je bez boha, ateistovi tedy chybí víra v bohy nebo je popírá, bez ohledu na názor proč.
    Aktivní přístup proti bohům a víře má antiteista, tedy víru v bohy a náboženství popírá i u jiných jako špatnou, sám v bohy nevěří.

  25. Jardaqt

    toli (03.01. 2014 | 12:01) napsal:
    … Možná znáte legendu o Longinovi (ten voják co probodnul Kristův bok a bůh ho potrestal tím že mu daroval nesmrtelnost ať do konce věků bloudí světem a sleduje jak mu postupně umírají všichni blízcí…

    Mýlíš se. Kopiník, který probodl Kristův bok, nebyl potrestán. Naopak byl obrácen a stal se hlasatelem Božího slova. A nebyl sám, spolu s nim to potkalo zbylé dva římské vojáky, kteří podle Nového Zákona trávili inkriminované odpoledne službou u kříže. A stejně jako Longin jsou příslušníky početného panteonu křesťanských svatých. Tím, kdo byl odsouzen čekat na Zemi do Kristova návratu nebyl římský voják, ale žid jménem Ahasver.

  26. Jardaqt

    Foxy (04.01. 2014 | 12:02) napsal:

    Antitheista = věří v neexistenci boha (víra nepodložená důkazem, neb neexistence entity typu boha či nadpřirozena obecně imho není dokazatelná).

    Vycházíš z jednoho vžitého omylu, a to, že existence Boha/bohů není (vědecky) vyvratitelná, ani doložitelná. To tvrzení je sice pravdivé, týká se však pouze přírodních věd. Ty samozřejmě nic takového nemohou ani dokazovat, ani vyvracet, protože jim k tomu chybí jakékoli prostředky i aparát. Mohou dělat pouze to, co dělají už dlouhá staletí. Postupně dokazovat, že jakoukoli hypotézu, ve které se vyskytují nadpřirozené jevy, lze nahradit jinou hypotézou, případně i teorií, která se bez nadpřirozena obejde, a zároveň je funkčnější a nabízí vyšší míru vnitřní konsistence.
    Ovšem krom přírodních věd existují i soft obory, které jsou schopny jakéhokoli boha vyvrátit takovým způsobem, že i zkáza Sodomy je proti tomu dětskou besídkou. Už to mnohokrát v různých souvislostech udělali literární a kulturní historikové, své k tomu řekla srovnávací lingvistika atd., atd. Například křesťanský nejvyšší má jistou vadu na kráse. Už jen fakt, že se objevil (metamorfoval z jednoho lokálního bůžka války – odtud jeho poněkud neurvalá povaha) přibližně pět století před Kristem jaksi vylučuje jeho všemohoucnost kupříkladu v dobách tvoření světa. Tedy, je-li znám proces stvoření Boha, lze o něm, jako o nadpřirozené entitě, uvažovat stejně, jako o kterémkoli lidském výrobku.

  27. Medea

    Jardaqt napísal: “existence Boha/bohů není (vědecky) vyvratitelná, ani doložitelná. To tvrzení je sice pravdivé, týká se však pouze přírodních věd.”

    Existencia Boha/boha môže byť vyvrátiteľná aj pomocou prírodných vied, pokiaľ sa mu pripisujú empirické prejavy, ktoré sú v rozpore s empirickými pozorovaniami príslušnej vedy. Ak napr. niekto verí v boha – pôvodocu celosvetovej potopy, ktorá prebehla tak a tak, pred 4300 rokmi, tak táto údajná ceslosvetová potopa môže byť konfrontovaná napr. s geológiou, archeológiou, genetikou, … a následne zamietnutá, teda aj boh s vlastnosťou “byť pôvodcom takejto udalosti” neexistuje, alebo existencia boha – stvoriteľa plochej Zeme s nebeskou klenbou, môže byť obdobne zavrhnutá …

  28. Foxy

    Jardaqt (04.01. 2014 | 21:15) napsal: „Ovšem krom přírodních věd existují i soft obory, které jsou schopny jakéhokoli boha vyvrátit takovým způsobem, že i zkáza Sodomy je proti tomu dětskou besídkou“…

    Obávám se, že nikoliv.
    Jistě by šel tímto způsobem úspěšně zpochybnit například konkrétní bůh biblický a nejspíš sama bible coby pouhé staré pověsti hebrejské s naroubovanou legendou o jednom židovském disidentovi a případným Mohamedovým doplňkem.
    Ale nedomnívám se, že by bylo možno touto cestou vyvrátit existenci či dokázat neexistenci JAKÉHOKOLIV (tedy obecného) boha. Protože vždy lze zkonstruovat boha logicky konsistentního, přesto však neuchopitelného. To je pak jak sekat tupou sekyrou do gumového špalku.

  29. Jardaqt

    Medea (04.01. 2014 | 12:31) napsal:
    Ak si definujem vieru (belief) ako propozičný postoj (tak ako je to bežné v analytickej epistemológii): “Subjekt S verí, že propozícia P” = “S považuje P za pravdivú”, tak tvrdenie: “Verím, že Boh neexistuje”, implikuje tvrdenie: “Neverím, že Boh existuje” (samozrejme, pokiaľ nie som práve iracionálny subjekt, ktorý verí tvrdeniam, ktoré si protirečia), teda každý antiteista (ktorý neverí navzájom si protirečiacim tézam), je ateista. Opačná implikácia neplatí.

    Medeo, dopustila ses dost závažné chyby v úvaze. Abych Ti ji ukázal, začnu dost zeširoka. Věty, tedy – a to je velmi důležité – souvětí, které zde používáš, pocházejí z jednoho rozšířeného argumentačního faulu, kterým se vzdělanější věřící snaží dokázat, že i ateismus je vírou. Používají k tomu tato souvětí, jimž ovšem předchází ještě jedno: Věřím, že Bůh existuje.
    Všimni si, že ani jedno z těchto souvětí není uceleným tvrzením – to je první omyl, kterého ses dopustila – ale vždy jde o soustavu dvou výroků. (Já) věřím/nevěřím, (on) je/není. Ten argumentační faul, který používají, spočívá v tom, že použijí, tak jako jsi to udělala Ty, binární funkci. Jen ji použijí správně. Aplikují disjunkci, tedy logický součet. A v tom případě mají všechny věty stejnou hodnotu. Viz tabulka, kde věřím=1, nevěřím=0, existuje=1, neexistuje=0:
    1 1 = 1
    1 0 = 1
    0 1 = 1
    Vypadá to logicky, ovšem pouze do chvíle, kdy si uvědomíš, že lze vyslovit i souvětí, které z dobrého důvodu už nikdo nevysloví: Nevěřím, že Bůh neexistuje, a které po disjunkci dává výsledek:
    0 0 = 0
    který poněkud nesedí, protože je jasné, že věta „Věřím, že je“, je významově ekvivalentní větě „Nevěřím, že není“.
    Správnou binární funkcí je v tomto případě ekvivalence, kdy obě souvětí vyjadřující víru jsou si ekvivalentní, stejně tak, jako jsou si ekvivalentními obě souvětí vyjadřující nevíru:
    1 1 = 1
    1 0 = 0
    0 1 = 0
    0 0 = 1

    Druhým omylem, kterého ses dopustila, je nesprávné použití implikace. Jak už jsem ukázal, tato souvětí jsou nikoli jedním tvrzením, ale vždy jde o dva výroky. Větu „Věřím, že není“, nelze označit za propozici implikující tvrzení „Nevěřím, že je“. Zde se nejedná o implikaci, tato souvětí jsou ekvivalentní. V případě, kdy budeš chtít aplikovat implikaci, musíš se nejprve vypořádat s logickými vztahy v jednotlivých větách. Jediné, co lze udělat, je vzít souvětí „Věřím, že není“ a uvědomit si, že propozicí je věta „(Já) věřím, tvrzením je věta „(Bůh) neexistuje“ a implikací je pravdivostní, nebo v tomto případě výpovědní hodnota souvětí. Pravdu máš samozřejmě v tom, že obrátíme-li pořadí argumentů v implikaci, nedojdeme ke stejnému výsledku. Takže „Věřím, že není“, předává jinou informaci, nežli „Nevěřím, že je“. (Ten rozdíl se netýká existence či neexistence (Boha), ale víry, či nevíry (nikoli však v náboženském slova smyslu, o tom se zmíním v dalších odstavcích) V implikaci je důležitá je právě propozice tvrzení. Viz tabulka implikací:
    1 1 = 1
    1 0 = 0
    0 1 = 1
    0 0 = 1
    Všimni si, jak pouhé slovo „/ne/věřím“ ovlivnilo výsledek implikací, a uvědomíš si, že argumentační klam, o kterém jsem se zmínil na začátku má ještě jednu vrstvu. Díky vývoji našich jazyků došlo k tomu, že „/já/ věřím“ a „/jsem/ přesvědčen“ jsou vnímána jako ekvivalentní výroky. Byť pochody vedoucí k víře a k tomu přesvědčit se o něčem jsou zcela rozdílné. Takže když ateista prohlásí: „Věřím, že není“, samozřejmě tím myslí: Jsem přesvědčen, že není“. V obou případech však mohou věřící lidé označit tato tvrzení za důkaz, že že ateista „věří“. Použijí k tomu již zmíněnou implikaci: (On) říká /propozice/, že věří (je přesvědčen) /tvrzení/.Ale kupodivu negace těchto výroků, které jsou vnímány jako ekvivalentní, už vypadá o něco jinak, a opět je usvědčuje z klamavé argumentace: „Nevěřím, že existuje“ je něco zcela jiného, nežli „Nejsem přesvědčen, že existuje“. Najednou je zde agnostik, namísto ateisty.
    Ale, až na tu dnešní implikaci, nemám s logikou Tvých příspěvků problém nikde, kde na ně narazím.

  30. Jardaqt

    Pro Médeu:
    Jak jsem napsal, přírodní vědy nejsou s to vyvrátit existenci jakékoli nadpřirozené entity. Jsou pouze schopny nahrazovat hypotézy, ve kterých jsou tyto entity uvažovány jako původci nějakých jevů, hypotézami jinými, ve kterých se tyto entity nevyskytují. Takže vyvrátí-li geologie, společně s jinými obory hypotézu potopy světa, kterou jakési božstvo seslalo na nezdárnou lidskou rasu, nevyvrátí tím existenci tohoto božstva, pouze vyvrátí jedno tvrzení, ve kterém je zmíněný všemohoucí označen jako původce něčeho, co se neuskutečnilo. Ale tím, že dokážeš, že křesťansko-židovský Bůh něco neudělal ještě nedokážeš, že neexistuje. Stejně jako důkazem, že slovo „robot“ nevymyslel Karel Čapek, ale jeho bratr, nevyvrátíš existenci autora hry R.U.R. Přírodní vědy, a jejich aparát, mají prostě jistá omezení, která jim brání vynášet absolutní soudy. Ovšem humanitní obory, to je jiná liga. Prostý důkaz, že tento bůh neexistoval ještě v první půli prvního tisíciletí před naším letopočtem už znamená, že také nemohl zasahovat do žádného ze starozákonních příběhů. A vědomost o tom, že ho vymysleli lidé, a vědomosti o tom, jakým způsobem a z jakého důvodu mu postupně přisuzovali jednotlivé vlastnosti, už jeho existenci zcela vyvrací. (I když některé lidi lze těžko přesvědčit. Jsou schopni uvěřit i daleko větším hovadinám. Osobně znám pár jedinců lidské rasy, kteří jsou zcela vážně přesvědčeni o věcech, které si vymysleli autoři fantastické literatury před pouhými třiceti lety.)

    A Foxy:
    Máš pravdu v tom, že: … vždy lze zkonstruovat boha logicky konsistentního, přesto však neuchopitelného.
    A jak už potřetí opakuji, není v moci přírodních věd jej s konečnou platností vyvrátit. Ovšem, jak jsi sám napsal, lze jej zkonstruovat. A tedy pomocí metod jiných vědních oborů lze nalézt stopy a důkazy o tom, jak, a kdy byl zkonstruován. Myslíš, že takové důkazy k vyvrácení takového boha nepostačují?

  31. Medea

    Jardaqt, moja odpoveď k Tvojmu príspevku: (04.01. 2014 | 23:09), je NIE 🙂

    V mojom príspevku sa jednalo o doxastickú logiku:

    Nech modálny operátor B je formalizáciou “verím, že” (“považujem za pravdivé”).
    e bude označovať propozíciu: “Boh existuje”.
    V príspevku som hovorila o racionálnom subjekte-mysliteľovi (consistent reasoner), ktorý neverí súčasne, že p a ¬p, teda platí axióma: Ɐp: Bp → ¬B¬p.

    Neformálne “Verím, že Boh neexistuje”, môžem formálne zapísať: B¬e.
    Zo spomínaného axiómu dostávam: B¬e →¬B¬¬e, z čoho vyplýva B¬e →¬Be, teda neformálne vyjadrené: “Ak verím, že Boh neexistuje, tak neverím, že Boh existuje”.

    Jardaqt: “Větu „Věřím, že není“, nelze označit za propozici implikující tvrzení „Nevěřím, že je“. Zde se nejedná o implikaci, tato souvětí jsou ekvivalentní.”

    Jarda, pokiaľ by V a W boli ekvivalentné, tak by automaticky platili aj implikácie: V →W, W →V 🙂 Ale okrem toho, “Verím, že nie P” a “Neverím, že P” (pri mojom epistemologickom vymedzení viery v mojom príspevku: “veriť” = “považovať za pravdivé”), ekvivalentné nie sú. Však uvažuj: ak nepovažujem nejaké tvrdenie P za pravdivé (teda náš momentálny význam “neveriť P”), tak to ešte neznamená, že považujem za pravdivú jeho negáciu ¬P (náš momentálny význam “veriť ¬P”).

  32. Medea

    “Ale tím, že dokážeš, že křesťansko-židovský Bůh něco neudělal ještě nedokážeš, že neexistuje.”

    Pokiaľ niekto trvá na tom, že jeho boh je iste pôvodocom udalosti U a dokážem, že udalosť U nikdy nenastala, tak tým automaticky dokážem, že pôvodca U neexistoval.

  33. Medea

    Jardaqt: “Takže vyvrátí-li geologie, společně s jinými obory hypotézu potopy světa, kterou jakési božstvo seslalo na nezdárnou lidskou rasu, nevyvrátí tím existenci tohoto božstva, pouze vyvrátí jedno tvrzení, ve kterém je zmíněný všemohoucí označen jako původce něčeho, co se neuskutečnilo.”

    Jarda, si nepozorný! Ja som v mojom príspevku jasne napísala: “boh s vlastnosťou “byť pôvodcom takejto udalosti””. Teda hovorila som o tom, že boh so spomínanou vlastnosťou neexistuje, rovnako ako neexistuje prezident USA, ktorý zhodil v roku 1969 vodíkovú bombu na Hanoj 🙂 (Pokiaľ má teda náš čas len jednu minulú líniu :))

  34. Medea

    Ešte raz pre istotu zdôrazním, že v mojom príspevku (04.01. 2014 | 12:31) som hovorila o (dostatočne) racionálnom subjekte, teda o subjekte, ktorý vie a verí napr. v také triviality, že p a ¬¬p sú ekvivalentné 🙂

  35. Tvoj Oponent

    Citujem:
    Humanista podporuje legalizaci drog.

    Nuž hor sa do ulíc,dúhoví proletári, za chlast, heroin, kokain či pervitín.

    Akoby by skúsenosti s automatmi nestačili.
    Slávny Hollande, ikona sekhumanizmu, vo Francúzsku „zakázal“ prostitúciu.
    No námietky RKC voči promiskuite tí istí sekhumanistíci berú ako útok na svoju kultúru.

  36. Tvoj Oponent

    Medea…pri dokazovaní Boha narábate s hypotézou, že ste bohorovná.
    Nájdite mi spermiu, ktorá dokáže existenciu muža. Lebo ak takú nenájdete, logicky muži neexistujú.

  37. Foxy

    Milý Můj Oponente! Napsal jsi: Humanista podporuje legalizaci drog… Nuž hor sa do ulíc, dúhoví proletári, za chlast, heroin, kokain či pervitín.
    Ano, jsi dalším spasitelem světa… strážcem Neochvějné Morálky… jsi si tím skutečně tak skálopevně jist?
    Tak hele; tenhle text jsem objevil při vyklízení disku svého starého počítače; je ještě z minulého století, dokonce z minulého tisíciletí. Sám posuď, nakolik je ještě aktuální.
    – – – – – –
    Úvaha o substancích žití ozvláštňujících. VI. 1999
    – – –
    Nedokážu přesně definovat pocit, který mám z onoho čerstvého zákona o množství větším než malém. Je to taková podivná směs údivu, rozpačitosti a bezmocného vzteku.
    Vlastně by mi to vše mohlo být jedno; v tuto chvíli mi netřeba k žití zapovězených látek. Nepotřebuji vyhledávat dealera, abych v případě pokušení zdroj silných pocitů sobě opatřil. Přesto mi tato zcestnost zákona vadí mnohem víc, než si rozumově připouštím. Štve mě to, že tu zas vznikl blátivě gumový zákon umožňující zavřít natvrdo množství lidí mnohem větší než malé; zavřít, když bude něčí vůle, a třeba nezavřít, když bude vyprodukována vůle k spolupráci.
    Většinu života jsem prožil jako člověk kdykoliv zavřitelný, protože vždy jsem naplňoval skutkovou podstatu aspoň několika zločinů proti danému společenskému řádu. Neznám ostatně ve svém okolí toho, kdo by se onomu kriteriu zavřitelnosti vymykal. Byla to holt taková doba, a nevím, proč by to ausgerechnet teď mělo být jinak. Lidi se totiž nezměnili…
    Ale zpátky k tomu zákonu.
    Je zjevné (a vehemence popírání této skutečnosti to jen podtrhuje), že to vše je namířeno proti té drzé a protivné puberťácké svoloči, neuznávající hodnoty co se uznávat mají, a navíc provokativně hulící trávu. Takže když už to s nima jinak nejde, bude je možno skřípnout aspoň za toho jointa.
    – – –
    Ani můj pohrdavý vztah k zákonům ony zakázané látky opečovávajícím není tím, co mne na této nové lidovecké tvorbě tak strašně irituje. Vyvstala li by snad chuť na doušek jinakosti, ani na zlomek okamžiku bych v tu chvíli neuvažoval, porušuji li snad nějaký zákon. Samo rozhodnutí se pro takovou cestu do jiné reality má pro mne neskonale větší váhu, než může mít nějaký pofiderní zákon.
    V takovou chvíli jest mi totiž uvážit, zda a nakolik tím ohrožuji vše, co mám rád a za co jsem chtě i nechtě zodpovědný; své blízké, svou práci – a konec konců svou psychickou i fysickou existenci. Váha toho všeho je neporovnatelně větší než váha onoho produktu parlamentních zvolenců…
    Dokonce si myslím, že nastala li by situace, kdy by někoho mohla taková zakázaná substance zachránit, uzdravit či i jen přinést úlevu, bez váhání takovýto prohibiční zákon přestoupím a udělám vše pro to, abych jej mohl mařit.
    – – –
    Proč vlastně ale právě k takovýmto zákonům mám tak silný niterný odpor? Proč mi právě takové zákony tak iritativně vadí?
    Protože veškeré prohibiční zákony jsou ve své podstatě i dopadu zločinné.
    A tenhle gumový zákon je navíc se svatě se tvářící pastýřskou starostlivostí určen k hromadnému lámání charakterů lidí…
    – – –
    Vždycky mám moc rád, když někdo podrobuje zjevnou a obecně odmítanou kravinu sžíravé kritice. Jak příjemné je také si přisadit a jak je to nádherně laciné… jenomže co s tím?
    Nad tím si už lámali hlavu onačejší duchové a tak asi už budu omílat omleté a objevovat objevené.
    Budiž.
    Ale poté, co jsem se dopustil euforie kritického sžírání, nezbývá než projít absťákem pokuď možno konstruktivních úvah.
    – – –
    Je banální pravdou, že prostředky vnímání měnící provází lidstvo od chvil, kdy se vydělilo z proudu ostatního života.
    Měnit si vědomí však není privilegium člověka, sama sebe označujícího se za rozumného. Dokonce to není ani specialita tvorů považovaných za vyšší (opilí sloni, sobi sjíždějící se muchomůrkou červenou či ptáci nadraní konopím).
    Leckterý hmyz se umí taky pěkně rozšoupnout. Opilé mouchy, vosy a zfetovaní mravenci jsou nasnadě, méně nápadní jsou takoví čmeláci, kdy na podzim v divoce krásných květech bodláků tráví sklonek svého života se sosáky zabořenými do opojného ráje, tak vzdáleného sychravé realitě.
    Bylo by teď možno začít rozvíjet úvahy o tom, nakolik afinita k látkám vědomí měnícím je podmíněna existencí nějaké formy vědomí (už proto, aby vůbec bylo co měnit).
    Bylo by lákavé zabřednout do těchto úvah, ale teď by mělo stačit konstatování, že ulétání do jiné reality je zjevně zakořeněno do podstaty lidstva tak hluboko, že je nevykořenitelné.
    Rozhodně to není pouhý zlozvyk, pouhá neřest, kterou je možno vymýtit. Obávám se, že jestliže jedinci odejmeme jakoukoli možnost vnitřního úniku z reality, vyvoláme u něj trauma se zničujícím dopadem.
    – – –
    Kam paměť lidstva sahá, vždy nalezneme nějakou substanci, která únik z reality umožňovala. Obvykle to bylo hned celé spektrum takových prostředků, některé zahalené tajemnem esoterického posvátna, jiné sdílené lidem sprostým.
    Téměř vždy také soudobí ideologové některé, či dokonce všechny takové prostředky, samozřejmě v zájmu své vlastní moci, monopolisovali, nezasvěceným či nedostatečně privilegovaným zakazovali a tyto zákazy těmi nejsilnějšími prostředky vymáhali.
    Ale ani ta nejhorší prokletí, ani ty nejstrašnější postihy nedokázaly žádný, jednou již objevený prostředek úniku trvale potlačit. Nanejvýš se podařilo na nějaký čas nahradit jeden prostředek jiným.
    – – –
    Látky měnící vědomí, obecně, byť i poněkud nepřesně nazývané drogy, jsou jen jednou cestičkou úniku do jiného světa.
    Takové opojné látky si konečně tělo každého z nás umí vyrobit samo a k vyvolání extatického stavu vůbec není třeba konsumovat drogu.
    A nemusí taky jít jen o holotropní dýchání… Namátkově stačí zmínit čistě autogenními praktikami vyvolané blouznění nábožné; též opojení bojem, adrenalinovým sportem; extrémním fysickým výkonem či konečně i šílenství workoholické. Nakonec sem patří i snění za bílého dne…
    Samotné unikání realitě je zjevně neoddělitelnou, dokonce přímo imanentní částí člověčí duše.
    – – –
    Snění za bílého dne… (Nevím, zda to platí obecně, ale zjišťuji, že míra schopnosti a hloubky takto se zasnívat bývá úměrná hloubce myšlení toho kterého člověka.)
    Zde neshledávám problém.
    Problémem je tu závislost. Závislost na úniku z reality. Pro tuto oblast je to ovšem problém fundamentální.
    Opět to není specifický atribut aplikace drog. Chorobně závislý gambler či fanatik čehokoliv dokáže napáchat i bez drog více zla než zavedený konsument i tvrdé drogy, mající svou náruživost pod kontrolou (i takoví totiž jsou, není to nic vyjímečného, ale bývá to skryto – nebudí to totiž pozornost).
    Bylo by hezké pustit se do úvah, proč někdo dokáže postupně zabřednout i do několika závislostí a plácat se v nich jako moucha v pavučině, zatímco jiný se jeví být proti závislostem zcela imunní. Je možno uvažovat, je li sklon k závislosti dán jedinci již do jeho genového vínku, zda je získán někdy v nejčasnějších fázích života či jedná li se o kombinaci toho všeho. Konečný výsledek to ale neovlivní. Zřejmě tu stále bude početná vrstva těch, kdo mají pád do závislosti buď přímo naprogramován, nebo aspoň mají zvýšenou šanci do závislosti spadnout.
    Jediná obtíž pak je vybrat si z té nepřeberné nabídky, kterou doba nabízí.
    – – –
    A každá doba nabízí. Čím vyšší stupeň civilisace dosáhne, tím hlubší je studnice možností zabřednutí a širší sortiment cest do pekel. Protože každá závislost má někde v sobě zabudovánu positivní zpětnou vazbu.
    Každá závislost, není li korigována, má tendenci se stále se zrychlujícím vývojem končit právě tam.
    – – –
    Lidi mají mnohé vlastnosti.
    Jedny jsou brány za příkladné a vzorové, za jiné se člověk spíš stydí. Každý má svůj žebříček hodnot.
    Některé hodnotové stupnice jsou pro lidstvo společné, jiné pak sdíleny užšími okruhy. Obecná je však snaha o maximalisaci vlastního uspokojení.
    Mnoho je těch, kdo tento svůj sklon krotí ve prospěch širšího společenství, pro nemálo jsou však peníze až na prvním místě. Někteří to dokonce i bezostyšně hlásají.
    – – –
    Je až příliš dobře známo, že na ničem se nedá vydělat víc, než na lidské bídě.
    V čím zoufalejší situaci je ať už jedinec či společnost, tím víc se z nich dá vyždímat.
    Těžko najít zoufalejší situaci jedince, než beznadějná závislost na návykové substanci.
    Jeden z bezproblémových způsobů, jak bezpečně a dobře vydělávat, je poskytovat takovým nešťastníkům to, po čem touží, a dát si to pořádně zaplatit. Ještě lepší je pak takovéto poskytování monpopolisovat. Je už pak srdečně jedno, je li takový výnos zajištěn královským regálem či moderní daňovou soustavou.
    Ale k těm vůbec nejpohádkovějším ziskům vede cesta jiná.
    Tou je ZÁKAZ.
    – – –
    Co se tedy stane, bude li některá, pokuď možno vysoce účinná a silně návyková, látka zakázána?
    Podle jednoduché logiky by se taková látka, nazvěme si jí termínem droga, měla v dotčené populaci zcela přestat vyskytovat. Rameno zákona, poslušno jeho litery i ducha, by mělo nekompromisně zasáhnout proti výrobcům i distributorům dotčené drogy, populace dbalá zákona by odvrátila svá pokušení a těch pár jedinců, závislých příliš než aby se jí vzdali, by hrozba drakonických trestů zahnala do detoxikačních center. Zbytek by propadl vězení, kde by byl od jakýchkoli drog naprosto odříznut a nezbývalo mu než abstinovat.
    Že to tak v praxi ani náznakem takto nefunguje, je možno shledat na nespočetných příkladech dnes a denně.
    Nemůže to tak fungovat, protože teprve zákaz drogy umožní netušený zisk.
    – – –
    Není trest dostatečně velký, aby odradil toho, kdo takové droze propadnul, od dalšího užívání. Když to na takového nešťastníka přijde, musí prostě tu svou dávku dostat, a neodradí ho ani bezprostřední hrozba následné exekuce.
    Nemít dávku je totiž horší než smrt, koneckonců u některých drog hluboce závislého prostým jejich odepřením celkem spolehlivě zabijete. Ostatně kdo delší dobu v něčem takovém jede, ten už si svou smrt a své umírání nanečisto vyzkoušel tolikrát, že ho ta doopravdická zubatá už sotva rozhází.
    Všichni, kdo se odvažují o takových nešťastnících z výše svého majestátu rozhodovat, by měli na vlastní duši ochutnat, co taková droga i při letmém setkání udělá s jejich vědomím.
    – – –
    Neexistují na světě lepší a spolehlivější zákazníci než ti, které má ve svém okruhu stálých klientů dealer takové drogy.
    Právě prohibiční zákaz způsobí, že u nikoho jiného než u něj tu svou dávku nekoupí. Jen ti, kdo možnost postihu kalkulují jako obchodní riziko, poskytnou onu dávku za přiměřeně tučný peníz.
    Ani to riziko zas není tak velké. Vždy se najde policajt, který za přiměřený bakšiš očko přihmouří, navíc dnes již není osamělých dealerů, pracujících výhradně ve své režii. Naopak, skoro všichni ti, co prodejem drogy vydělávají chléb svůj vezdejší jsou jen údy mocných, respekt budících, známostmi, penězi a brilantními, kluzkými právníky oplývajících zločinných společenstev.
    A policie, tím, že odlovuje malé rybky, činí tento trh přehlednější a cenový kartel pevnější.
    – – –
    Je těžké i jen vyjmenovat, komu všemu takový zákaz drogy prospívá.
    Jsou to všelicí překupníci kradeného zboží, často majitelé zastaváren, bazarů a výkupů barevných kovů, neboť zde končí vše, co takový závislák ukradne či uloupí, aby si vydělal na svou dávku.
    Denní dávka totiž není nějaký luxus, je to existenční imperativ, důležitější než cokoliv jiného. A ten, kdo v zoufalství si nízce cení vlastního života, těžko bude více cenit majetku cizího, i života cizího…
    – – –
    Zákaz drogy prospívá policii.
    Dává smysl existence protidrogových oddělení a nemalým výdajům s tím spojeným. Dává možnost ukázat potřebu rasantních a efektních zásahů. Živí ty, kdo s idealismem, důvtipem, nelidským pracovním nasazením a úctyhodnou osobní odvahou ze všech sil bojují se zlem drogy, a ještě lépe živí ty, kdo z toho mají korupční vejvar.
    – – –
    Co bylo řečeno o složkách policejních, beze zbytku platí pro ostrahy hranic a celníky.
    I zde zákaz vyvolává potřebu personálního pokrytí jeho vymáhání a přímo umožňuje existenci dost rozsáhlého a dost nákladného aparátu. Jak velké zde je korupční pokušení si lze jen domýšlet.
    – – –
    Zákaz drogy prospívá tajným službám.
    Boj proti narkomafiím může natolik zahltit jejich provoz, že pak nemusí zbývat čas na optimální plnění jejich vlastního poslání.
    Na druhou stranu sama existence drogové závislosti je vynikající příležitostí k výlovu kalných vod či přímo k vydírání.
    I zde bude protidrogový boj dominantní nebo dokonce výhradní náplní nemalého počtu vysoce kvalifikovaného personálu. Také tu vzniká oprávněný požadavek na nárůst financí pro další personální i technické vybavení…
    – – –
    Zákaz drogy prospívá politikům.
    Dává možnost předvést voličstvu svůj pevný a nekompromisní postoj v boji proti obecně uznávanému zlu, které je tu vždy pohodlně připraveno.
    Dá se jím krásně zakrýt prázdnota idejí či ještě lépe přebytek jiných malérů. Také umožňuje vznik rozličných komisí a výborů…
    – – –
    Zákaz drogy prospívá fašizujícím fanatikům vlády pevné ruky.
    Máma, které se smysl života hroutí před očima do prolhané, kradoucí či vraždící odporné trosky toho, co bývalo její hrdostí a láskou, ráda obětuje nějaká ta abstraktní lidská práva a svobody.
    Obraz odporných, divoce vyhlížejících feťáků třímajících obligátní injekční stříkačku (ze které kapají písmena AIDS), je propagandisticky ještě efektnější než byli „podlidé“ dob nacistických.
    V dobře popularizovaném strachu z drog si nikdo ani neodváží uvědomit, že právě největšími producenty tvrdých drog jsou vesměs území s autoritativními, extrémně represivními režimy. Je lhostejno, zda území ovládaná vládami či „osvobozeneckými“ militanty libovolného ražení.
    – – –
    Konečně zákaz drogy nebývale prospívá strukturám organisovaného zločinu.
    Nikde není tak dokonale naplněn podnikatelský ideál jako zde, kdy výrobek s tak nepatrnými výrobními náklady je prodáván s tak obludným ziskem. A to přesto, že je z příjmů třeba odečíst nezanedbatelné technické, personální a korupční náklady.
    To, že se navíc jedná o zisk nezdaněný, může podotknout už jen odporně otrlý tržní fundamentalista.
    – – –
    A nakonec drobný detail.
    Těžko najít účinnější propagaci jakéhokoliv zboží, než kombinaci zákazu a současně bezproblémové dostupnosti. Je to téměř ideální kombinace lákavosti zakázaného ovoce a rozkoše z přestoupení pofiderního mravního kodexu světa dospěláků, která přitom nevyžaduje přílišného úsilí.
    Navíc rozpor mezi oficiální namnoze neuvěřitelně povrchní a diletanskou protidrogovou propagandou a úžasnou sílou zcela nové osobní zkušenosti násobené vybičovanou vnímavostí mládí je zdrcující. Veškerá varování mají pak přesně opačný účinek.
    To, že za tyto nepopsatelně úžasné zážitky, za tento vstup do světa zasvěcených, bude nejspíš třeba krutě zaplatit, je v prvých chvílích naprosto marginální.
    – – –
    Že toto hodnocení zákazu drogy nejen že není přehnané, ale že je spíš zbytečně umírněné, dokazuje historie americké alkoholové prohibice.
    Těžko nalézt lépe dokumentovaný příklad, kdy pokrytecké puritánství zplodilo fenomén, se kterým se nejen tamnější společnost ještě dnes potýká. Zároveň se ukazuje, že ani z takového příkladu si společnost nemusí vzít poučení a že stále sází na prokazatelně kontraproduktivní represi.
    – – –
    Zde je jen jediné řešení.
    Zrušit zákaz.
    Zrušit jakoukoliv formu prohibice.
    – – –
    Není to řešení ideální, je jen nejméně špatné z těch, která mohou být.
    Jako všechna taková řešení je při své jednoduchosti vůbec nejobtížnější. Také je nejhůře prosaditelné a iracionální i ryze pragmatický odpor proti němu bude největší.
    I malá, byť třeba vynucená chyba při jeho realisaci nadlouho zdiskredituje tuto cestu, která se přesto jeví jako nejspíš jediná správná.
    – – –
    Jako prvý krok musí být provedena kategorisace zakázaných látek.
    Ty, které mají menší či srovnatelný dopad na zdraví při dlouhodobém užívání než drogy dosud legální (alkohol, tabák…), musí jim být postaveny naroveň. Jako příklad takové drogy se nabízí konopí.
    Další kategorií by měly být ty, které sice jsou silně návykové, nevedou však při kontrolovaném užívání k rychlé devastaci uživatele.
    Příkladem mohou být látky s morfinovou bází. Na každé poliklinice by měla být šlehárna, kde by závislý mohl zcela zdarma získat k okamžité aplikaci svou dávku. To vše v nemotivujícím, přiměřeně hygienickém prostředí a v standardní kvalitě. Nebylo by samozřejmě možné si drogu odnést; přípustná by byla pouze právě ona místní jednorázová aplikace.
    Poslední kategorie by byla vyhrazena látkám vysoce rizikovým a toxickým.
    Zde by byla namístě opět zdarma poskytovaná vhodná substituční látka s méně rizikovým dopadem.
    – – –
    Tak, jak to bylo naznačeno, to vypadá strašlivě primitivně a samozřejmě by to tak prostě nefungovalo.
    Stačí se jen trošku zahloubat nad prvou skupinou drog plně legalisovaných. Otázkou teď je, proč je legální devastačně působící alkohol a silně návykový tabák. Je to vlastně jednoduché. Alkohol je natolik rozšířen (uvažuji teď náš civilizační okruh), že jej prostě zakázat nejde. Sám zákaz by tu ani nebylo možno důsledně vymáhat, protože svépomocná výroba alkoholických nápojů je tak jednoduchá, že jí není možno účinně kontrolovat. Jak by to dopadlo, ukazuje již zmíněný příklad americké prohibice.
    Kouření tabáku je zase natolik rozšířené a závislost na něm je natolik pevná, že zákaz by vyvolal enormní nárůst nelegálního trhu, srovnatelného snad jen se soudobým trhem tvrdých drog.
    A právě ono ohromné rozšíření konopných produktů, kterého (když nebudeme zavírat oči a ucpávat si uši i nos) můžeme dnes být svědky, si jednoduše ve velice blízké době vynutí stejnou legalisaci.
    Už teď zdrcující většina mladých nepokrytě přiznává zkušenost s ním; a přičtou li se ti, kteří tuto svou zkušenost tají, bude to možná až osmdesát procent mladistvé populace.
    Je jen otázkou času, kdy si této masy všimne některý pragmatický politik a postupnou legalisaci protlačí.
    Tabákové firmy pak jistě briskně odpoví něčím, co by se případně dalo nazvat joint venture.
    – – –
    Rozhodně tu nijak nemíním hlásat konopné náboženství.
    Má li kdo v sobě tendenci k závislosti, spadne do ní na křídlech konopí stejně jako na čemkoli jiném a se stejně debaklickým dopadem. Legalita konsumace tu při tom rozšíření, jaké už v současnosti reálně je, nehraje vůbec žádnou roli.
    – – –
    Legalisace měkkých drog sama o sobě ale ještě vůbec nic nezmění.
    Snad jen to, že ilegální trh náhle ztratí část svých nemalých zisků. Ztratí se také něco z onoho nimbu zakázaného ovoce. Ne ale vše; on takový přidrzlým adolescentem provokativně hulený joint zabere stejně spolehlivě jako mužně šlukovaná cigareta v sotva ochmýřené tváři.
    – – –
    Ve zdejším obecně přijímaném chlapáctví teprve prvá přestálá opilost bývá bránou do společenstva dospělých.
    A stejné je to s prvou cigaretou.
    Přesto, a také proto, musí následovat restriktivní opatření.
    U látek prvé, lehké skupiny rozhodně nesmí být přípustná propagace, a to ani u dosud legálních drog, jako tabák a alkohol. (Úplný zákaz reklamy ale nesmí být provázen nadměrným zdaněním, aby se nevytvořil černý trh.)
    Snad by bylo záhodno i omezit konsumaci mladistvými; o tom, že by se ale takovou restrikci skutečně podařilo prosadit není třeba dělat si nějaké iluse.
    Zde je namístě spíš naprosto otevřená osvěta; osvěta úplná a neomezovaná přes riziko možné návodnosti. Kdo se experimentovat s drogou rozhodne, nebude odrazen nedostatkem otevřených informací.
    Pro omezování rozšíření těchto drog bude účinnější soustavná a pokud možno nenásilná erose jejich popularity.
    – – –
    Mnohem komplikovanější to bude s onou druhou skupinou drog.
    Jsou to ty, které pravidelně vyvolávají těžkou fysickou závislost.
    Tady je ono těžiště pohádkových zisků struktur označovaných za narkomafie.
    – – –
    Zde je také jeden z hlavních kořenů drogového zla.
    Prohibiční systém vede k tomu, že dealer drog měkkých bývá zhusta též dealerem zboží tvrdého. Je logickým důsledkem, že jen proto mnozí experimentátoři v oboru drog měkkých jsou svedeni, často nevratně, k droze tvrdé. Co obchodní artikl tu převládají drogy na bázi morfinu (heroin), kokainu (dnes převážně přírodního původu) a amfetaminu (metamfetamin neboli pervitin).
    Zde se také ukazuje, jak aplikaci těchto potěšení ovlivňuje neviditelná ruka trhu.
    – – –
    Nejběžnější způsob aplikace heroinu je dnes injekcí do žíly. Není to jediný možný, má obrovská vedlejší rizika, přesto je to způsob téměř výhradní.
    Co k tomu vede?
    Při prvém přiblížení se jako nejpravděpodobnější jeví rychlost účinku. Říká se tomu šleh; a skutečně to je jako když kdesi uvnitř mysli exploduje granát neskonalé blaženosti. (Táž prudkost účinku dala vzniknout inhalačnímu fenomenu zvanému crack.)
    Vše by se tedy zdálo jasné.
    – – –
    Skutečnost je jiná a daleko prostší.
    Pro vyvolání stejného objemu blaha stačí u tohoto způsobu aplikace podstatně menší dávka než u způsobů jiných.
    Přitom ostatní způsoby aplikace morfinových drog rozhodně nejsou podřadnější co do kvality účinku. Takové pokouření si kvalitního opia dá zajisté zážitek nesrovnatelně hlubší; hlubší ovšem pak musí být i hrábnutí do financí.
    Ještě zřetelnější je to u údajně ryze české drogy zvané pervitin. (Kdo měl možnost držet v ruce onu trubičku ze šedozeleného papíru s nápisem Pervitin, zjistil, že od jazyka nápisů, přes použitý typ písma až po celkový vzhled se jedná o produkt posledních let Hitlerovy Třetí říše.)
    Původně to byly malé kulaté tabletky pro perorální konsumaci. Trofejní zásoby byly také zkonsumovány právě takto.
    Ryze domácí už však je vynález jeho injekční aplikace.
    Prvotním popudem tu byla nedostatkem vyvolaná ekonomická šetrnost. Vše ostatní je až následné vytěžení tohoto způsobu užívání.
    – – –
    Obvyklý způsob presentace účinnosti represivních orgánů spočívá v manifestaci zadržené a k likvidaci určené drogy a rozbití pašeráckých a dealerských řetězců.
    Nikdo si ale ani na okamžik nepřipustí, co to udělá s drogově závislými. Jen někdy se prokmitne médii škodolibá zpráva, že narkomani marně sháněli svou dávku.
    Jenže oni závislí tu svou dávku prostě sehnat musí, i kdyby proto měli strhnout nebesa a peklo převrátit.
    Obvykle to však není ani nutné; jiný dealer už pohotově čeká na své ovečky. Jen těch peněz je teď třeba o trošinku víc.
    A ty se vždy nějak seženou. Specielně morfinové drogy, které při onom hlubokém pádu do propasti pekla už zdevastovaly vůli, charakter i osobnost své oběti, ještě dlouho neničí jedno; intelekt. Často jej paradoxně i zostří.
    Jenomže celý ten nouzí vybičovaný nemalý inteligenční potenciál je teď zaměřěn na jediné.
    Za jakoukoli cenu sehnat drogu.
    Bez drogy, která teď už neznamená rozkoš, ale jen nutnou podmínku přežití, čeká jen peklo absťáku. Peklo bezvýchodné, protože vražedné.
    Kdo nikdy nezabředl do této bažiny, těžko pochopí.
    Kdo se zde snaží o nápravu kazatelským mentorováním, páše zločin.
    Tam, kde se droga stala součástí žití, tam, kde její inflační záplava potlačila přirozenou produkci endorfinů, tam náhlé odstavení jejího přívodu rozvrátí vnitřní rovnováhu a zabíjí tím nejhorším možným způsobem, totiž transferem do pekla věčného.
    – – –
    A tak troska toho, kdo kdysi býval něčí nadějí a radostí, milovaný a milující, teď spáchá cokoliv, jen aby odvrátil aspoň na chvíli ten strašný pád.
    Není virtuosnějších lhářů, prohnanějších podvodníků a krutě bezcitnějších násilníků, než absťákem do kouta zahnaných nešťastníků, propadlých droze.
    – – –
    Tyhle odporné feťácké trosky (feťácké od amfetaminu, se kterým to kdysi u nás začínalo), tahle strašidla novodobých populistických demagogů, nejsou pohromou, která vylezla z žump a kanálů, kam by jí bylo třeba zahnat zpět.
    Jsou to zhusta naši blízcí, bráškové a ségry, naše děti, které tak nesmyslně krutě platí za svou naprosto přirozenou zvědavost.
    I tam, kde se k droze utíká outsider této společnosti, je jejím odporným zločinem, umožňuje li či toleruje li nelítostný systém, který své oběti stahuje až ke dnu.
    – – –
    Když vidím, jak je zadržená droga vítězoslavně vrhána do plamenů, vím, že je to naprosto špatně.
    Vím, že toto zlo by mělo být zdarma rozdáno potřebným, aby se rozetnul ten bludný kruh, kdy zločin tyje z těch, kdo nemají vůbec žádnou šanci uniknout.
    Tak jako volně dostupné valuty odstranily veksláky, volně dostupné drogy by odstranily jejich dealery. Odetnu tím kořenový systém, ze kterého proudí životodárná finanční míza organisovanému zločinu.
    – – –
    Je mi jasné, že učiním li to, stanu se pronásledovaným vyvrhelem.
    Vztáhnu totiž ruku, vlastně od této chvíle už jen odporný spár, na to, co je i pro tuto dobu nejposvátnější, na peníze a moc. Navíc moc peněz a moc moci.
    Nejsem takový geroj, abych to dokázal sám. Nevím ani, jak to prosadit. Přesto to bude muset být vykonáno.
    Tyhle potůčky špinavých peněz, plnící čistá bankovní konta, musí vyschnout.
    Droga zdarma je reálnou cestou, jak je zastavit.
    A legalisace je tu jen prvým, nutným krokem.

    – – – – – – – – – – – – – – – – –

    Obávám se, že na svěm textu bych i s odstupem roků musel jen máloco měnit.
    Hezký den!

  38. Tvoj Oponent

    Ďakujem Foxy!
    Mám dopňujúcu otázku:
    Mohol by som vedieť niečo o autorovi toho textu?
    Drogy nie sú len chémia. Drogou je aj sex. Najvýznamnejší sekhumanista EU Hollande presadil zákaz prostitúcie. Nevídaný-neslýchaný krok – viete si predstaviť, aké zemetrasenie by nastalo napríklad tu na tejto taľafatkárni, keby také niečo presadila RKC.
    Ak hovorímeo sexe ako droge, čo s pedofíliou? Tiež ju povolíte? Všetko napísané by sa dalo použiť na zdôvodnenie takého kroku.
    Čo urobíte s obmedzením rýchlosti pre tých rýchlosťou posadnutých?
    Čo urobíte obmedzovaním incestu? Zasadíte sa za jeho legalizáciu? (Odpoveď na túto otázku ma zaujíma ,prosím neobíďte ju)
    Čo urobíte so všetkými zákonmi? Lebo porušovanie čohokoľvek sa dá ospravedlniť závislosťou.
    Potom nerozumiem, prečo je Breivik stále vo väzení. Veď ten formálny protestant a konaním humanista chcellen dobro a bojom za neho bol tak „trošku“ posadnutý. Závislý.
    Boj proti hlúposti je márny, ale nevyhnutný. Werich.
    Vaše snahy sú také ajdsovské. Rozvracajú imunitu. Imunitu spoločnosti. Všetci vieme, ako naši nielen teplí bratia s touto chorobou končia. Končia v teple.

  39. Tvoj Oponent

    Inak, čo sa týka tých vekslákov… Nemám pocit, že by zmizli. Narážam na nich pred každou zmenárňou. Ako je to možné? A valuty sú dostupné všade.
    Prehliadate základnú ideu obchodu – tam, kde je dopyt, je ponuka. No neregulovaná ponuka vedie k anarchii.
    A tú ja neprosím. A Vy?

  40. xorron

    Dovoluji si upozornit na novou stanici Český rozhlas Plus. Zde mají ateisté možnost dostat patřičné školení a věřící si přijdou na své. Toto si platíme. Podávám přehled patřičných relací posledních dní. Je to husté:
    28. 12 Média Plus: Martin C. Putna a Pavel Hošek (evang. fakulta) o církevní tematice médiích (zde zazněl i „pěkný“ rozhovor kardinála Duky“, redaktorka ho uťala v jeho vzteklém výlevu, inu lekce lásky v praxi. Martin C. Putna se samozřejmě zastal pana kardinála.
    28. 12. Jiří Grygar Nebeský cestopis
    29. 12 Zaostřeno na církve
    31. 12. Na silvestra řeční Pavel Černý, kazatel Církve bratrské
    31. 12 Svoboda a křesťanské sociální učení
    2. 1. Alfred Fuchs – móc dobrý v judaismu i křesťanství
    3. 1. O současném řádu Maltézských rytířů
    4. 1. O opravených varhanách v kostele v Zábřehu na Moravě
    4. 1. O jakési pouti do Santiaga de Compostela
    4. 1. Marek Vácha a Jan Sokol o evoluci
    4.1. Papež František o chudobě

  41. Foxy

    Ad: Tvoj Oponent: …“Potom nerozumiem, prečo je Breivik stále vo väzení. Veď ten formálny protestant a konaním humanista chcel len dobro a bojom za neho bol tak „trošku“ posadnutý. Závislý“….
    inu obávám se, že je to téměř vzorová ukázka falacie typu slippery slope.

    Nicméně pokusím se postupně na této taľafatkárni veškeré dotazy co nejlépe zodpvědět – jen co bude chvilka času.

    K otázce o autorovi tohoto textu – je to tvůj oponent.

    Ať je ještě lépe, než vůbec může být!

  42. Tvoj Oponent

    Foxy.
    Vašu reakciu beriem ako vypratanie diskusného poľa.
    Idem počítať vašich padlých… 😀

  43. Tvoj Oponent

    xoron.
    Dajte program na najbližšie dni.

  44. Foxy

    Ad xorron (05.01. 2014 | 11:26):
    Ano, je to smutné – a obávám se, že bude ještě hůř. Se stoupajícími finančními možnostmi bude promořenost rozhlasu i televize „veřejné služby“ touto ideologií ještě narůstat. Naštěstí každý tlak vykonává protitlak… ono to nakonec nějak dopadne (citát pilota, plachtícího k zemi na urvaném křídle svého ajroplánu).

  45. Foxy

    Ad Tvoj Oponent: „Vašu reakciu beriem ako vypratanie diskusného poľa“…

    Jste vítez!
    Tak si, oponente můj, račte vychutnat svou chvíli slávy.
    Dovolil bych si k tomu citovat kousíček z jedné básně:

    Kdo je tu pánem?
    Kdo tady velí?
    Komisař rudý
    rozkročen v zelí!

    Nashledanou v lepších časech.

  46. xorron

    Ad Tvoj oponent.
    Program bohužel nemám. Doporučuji stáhnout si podcast stanice. Vše se načte až po odvysílání, ale poslechnete si, jen co chcete a kdy chcete, a máte přehled.

  47. protestant

    xorron (05.01. 2014 | 11:26) napsal:
    Dovoluji si upozornit na novou stanici Český rozhlas Plus. Zde mají ateisté možnost dostat patřičné školení a věřící si přijdou na své. Toto si platíme. Podávám přehled patřičných relací posledních dní. Je to husté:
    28. 12 Média Plus: Martin C. Putna a Pavel Hošek (evang. fakulta) o církevní tematice médiích (zde zazněl i „pěkný“ rozhovor kardinála Duky“, redaktorka ho uťala v jeho vzteklém výlevu, inu lekce lásky v praxi. Martin C. Putna se samozřejmě zastal pana kardinála.
    28. 12. Jiří Grygar Nebeský cestopis
    29. 12 Zaostřeno na církve
    31. 12. Na silvestra řeční Pavel Černý, kazatel Církve bratrské
    31. 12 Svoboda a křesťanské sociální učení
    2. 1. Alfred Fuchs – móc dobrý v judaismu i křesťanství
    3. 1. O současném řádu Maltézských rytířů
    4. 1. O opravených varhanách v kostele v Zábřehu na Moravě
    4. 1. O jakési pouti do Santiaga de Compostela
    4. 1. Marek Vácha a Jan Sokol o evoluci
    4.1. Papež František o chudobě

    protestant:
    Na to že je zde třetina věřících to není mnoho.

  48. toli

    @protestant
    Kde pořád bereš tu třetinu ? K oganizovanému náboženství (křesťanství) se hlásí cca 12% obyvatel.
    @foxy
    Tak bledě bych to neviděl.Češi jsou obecně k náboženství velmi chladní.Navíc mají svou historickou zkušenost s církvemi.Jak správně říkáš jakýkoliv tlak k burcování národa k náboženskému uvědomění vyvolá opačnou reakci.

  49. Medea

    To Jardaqt:

    Ten včerajší doxastický dôkaz som trochu viac sformalizovala a zprehľadnila. OK, tak teda stručne a jasne!

    Predpokladám dostatočnú racionalitu doxastického subjektu, teda aj o jeho systéme vier predpokladám, že sa dá axiomaticky charakterizovať týmto spôsobom:

    (1) Bp →¬B¬p (consistent reasoner)
    (2) Bp →B¬¬p

    Ak do schémy (1) dosadíme ¬e a do (2) e, tak dostávame:

    (3) B¬e →¬B¬¬e
    (4) Be →B¬¬e
    (5) Be →B¬¬e├ ¬B¬¬e →¬Be (požitie transpozičného pravidla)
    (6) B¬e →¬B¬¬e, ¬B¬¬e →¬Be├ B¬e →¬Be (požitie hypotetického sylogizmu) QED.

    ***
    Ak teda e predstavuje propozíciu: “Boh existuje”, tak potom B¬e →¬Be môžeme preložiť ako: “Ak verím, že Boh neexistuje, tak neverím, že Boh existuje”.

  50. Foxy

    Odpověď mému milému oponentovi (Tvoj Oponent (05.01. 2014 | 11:08):
    – – –
    Můj milý oponente!
    Dovolil bych si podniknout pokus o zodpovězení Vašich otázek.
    Chtěl bych na začátek jenom předestřít, že nikde v mém příspěvku nenaleznete ani přímé, ani nepřímé vybízení k abusu jakýchkoliv psychotropních látek.
    Dále bych chtěl upřesnit, že slovo „droga“ znamená usušené nebo jinak konzervované rostliny, živočichy, jejich části nebo produkty jejich metabolismu, sloužící k farmakologickým účelům. Ale beru to, že Vy máte svou terminologii poněkud posunutou

    Takže z mosta do prosta:
    1) Drogy nie sú len chémia. Drogou je aj sex…
    Sex je kromě jiného intoxikace endogenními psychotropními (a zatraceně silnými) látkami. Jako takový má i svůj nezanedbatelný adiktivní potenciál. Je proto pochopitelné, že i ideologie opírající se o hypotézu existence boha či jiného nadpřirozena se snaží využít/zneužít této mocné síly pro snazší kontrolu svých oveček.

    2) …Hollande presadil zákaz prostitúcie. Nevídaný-neslýchaný krok – viete si predstaviť, aké zemetrasenie by nastalo napríklad tu na tejto taľafatkárni, keby také niečo presadila RKC…
    Tento krok presidenta Hollanda se mi jeví politicky chybný a navíc i hloupý. Stejně hloupé mi však připadá Vaše „sekhumanista“, ono podivné epiteton ornans, které panu Hollandovi přisuzujete.
    Co se týče zemětřesení či jiných seismických jevů, vyvolaných Vámi naznačeným působením církve římskokatolické, k tomu se nedokáži vyjádřit, pokud k tomu skutečně nedojde.

    3) Ak hovorímeo sexe ako droge, čo s pedofíliou? Tiež ju povolíte? Všetko napísané by sa dalo použiť na zdôvodnenie takého kroku.
    Zde bych prosil o upřesnění o jaký typ pedofilie se ve Vaší otázce jedná. Zda o pedofilii platonickou, kterou v sobě měli mnozí významní spisovatelé a pedagogové, nebo o agresivní pedofilii explicitně (homo)sexuální, kdy takto jednali (zneužívaje svou moc) i hodnostáři církve římskokatolické, nebo sadismus s pedofilním zaměřením, který vede ke krutým odporným vraždám.
    Ve svém příspěvku jsem se ovšem pedofilií nezabýval a vaše závěry („všetko napísané by sa dalo použiť na zdôvodnenie takého kroku“) považuji jen za výplod Vaší poněkud přebujelé fantasie.

    4) Čo urobíte s obmedzením rýchlosti pre tých rýchlosťou posadnutých?
    Toto je s dovolením dosti hloupý argumentační klam (falacie), zvaný po anglicku slippery slope. Vzhledem k tomu, že se navíc zcela míjí se zaměřením mého příspěvku, dovolil bych si v tom Vašem výživném falaciálním eintopfu zaznamenat i přísadu čehosi, co vypadá jako red herring.

    5) Čo urobíte obmedzovaním incestu? Zasadíte sa za jeho legalizáciu? (Odpoveď na túto otázku ma zaujíma ,prosím neobíďte ju)
    Tato otázka je mi lhostejná. Je to problém výhradně pro odborníky v genetice, aby ti určili, nakolik je v daném případě takový vztah rizikový.
    Z hlediska „vyššího principu mravního“ je mi též lhostejný. Pokud by staré pověsti Hebrejské, též bible zvané, byly pravdivé, tak jsme navzájem všichni pokrevní příbuzní, neb jsme měli mít společné rodiče (Evču s Adamem). Takže v tom případě by samo slovo incest bylo nesmyslné.

    6) Čo urobíte so všetkými zákonmi? Lebo porušovanie čohokoľvek sa dá ospravedlniť závislosťou.
    Nejsem zákonodárce a nemám zákonodárnou iniciativu, takže Váš dotaz je chybně položen. Vaše these, že „porušovanie čohokoľvek sa dá ospravedlniť závislosťou“, je pouhou Vaší (evidentně chybnou) dedukcí, která z mého příspěvku nikterak nevyplývá.

    7) …nerozumiem, prečo je Breivik stále vo väzení. Veď ten formálny protestant a konaním humanista chcellen dobro a bojom za neho bol tak „trošku“ posadnutý…
    Tak toto je absurdní, obzvlášť hloupý a ve Vašem případě navíc zlomyslný argumentační klam. Máte li klobouk, strčte si prosím takovýto typ argumentace za něj. Pokud nejste kloboukem vybaven, stále je ještě jedno vhodné místo, kam si argumentaci tohoto typu můžete laskavě strčit.

    8) …Vaše snahy sú také ajdsovské. Rozvracajú imunitu. Imunitu spoločnosti.
    Zde bych prosil důkaz vašeho tvrzení. Jinak bych byl nucen brát to jako argumentum ad hominem, což je další typ diskusních podrazů.

    9) …Všetci vieme, ako naši nielen teplí bratia s touto chorobou končia. Končia v teple.
    Ohrazuji se proti Vašemu „Všetci vieme“. Další falacie. Vyprošuji si být zahrnován mezi Vaše všechny.
    Nevím, zda máme nějaké společné bratry. Ani nevím, nakolik je relevantní jejich tělesná teplota k meritu mého příspěvku. Zdá li se Vám teplota Vašich bratří příliš vysoká, zkuste aplikovat antipyretika.

    10) Boj proti hlúposti je márny, ale nevyhnutný.
    Ano. Je víc než zřejmé, že Werich měl v tomto punktu velmi hlubokou pravdu.

  51. Tvoj Oponent

    Foxy!
    Ďakujem za snahu o zodpovedanie mojich otázok a som rád, že ste moju iróniu pochopili.

    Nemôžem súhlasiť s tým, že by mali byť strhnuté akékoľvek manitinely zasahujúce do používania narkotík. Opieram sa o osobnú skúsenosť s ľuďmi, ktorí s touto chorobou zapasia a odborníci zaoberajúci sa liečením drogovo závislých sú rozhodne proti dokonca aj v prípade „trávy“.
    Pravidlá spoločnosti určuje táto prostredníctvom zákonov. To, čo vy presadzujete, je anarchia.
    Váš ideál spoločnosti by fungoval jedine v utopickom komunizme,kde by všetci poznali svoje potreby a boli by natoľko uvedomelí, že by dokázali svoje pudy a žiadze dostatočne korigovať. Žiaľ, táto utópia nefunguje – človek je zviera ovládané egoizmom.
    Ak sa pýtam na pôvod toho článku, zaujímajú ma jednoducho súvislosti.

    Otázke pôvodu textu ste sa však vyhol. Dĺžite mi teda odpoveď na túto kľúčovú vec.

  52. Foxy

    Tvoj Oponent (05.01. 2014 | 20:06) napsal: Otázke pôvodu textu ste sa však vyhol. Dĺžite mi teda odpoveď na túto kľúčovú vec.
    Nedlužím. Již jsem odpověděl. Autorem textu jsem já, napsal jsem ho v reakci na tehdy čerstvě schválený lidovecký zákon o „množství větším než malém“. Na internetu je v nezměněném znění dohledatelný.

    Ad: „Pravidlá spoločnosti určuje táto prostredníctvom zákonov. To, čo vy presadzujete, je anarchia“.
    Neprosazuji anarchii. Prosazuji dekriminalisaci a legalisaci na stejné úrovni, jako má tabák a alkohol. Protože prohibice, jak ostatně ukazují americké zkušenosti, přináší víc zla než užitku. To vše však již bylo široce rozvedeno v onom mém poněkud delším diskusním příspěvku.

    I já se opírám o dlouhodobé zkušenosti se závislostmi různých typů, zároveň ale i o zkušenosti terapeutického využití zmíněného konopí, i o prokazatelné léčivé účinky konopí a preparátů na jeho základě připravených.

    Hezký večer!

  53. Medea

    Prohibičné zákony sa mi javia spoločensky oveľa škodlivejšie, ako látky nimi zakazované 🙂

  54. Tvoj Oponent

    Medea… čo dobré si sľubujete od dekriminalizácie heroínu alebo kokaínu?

  55. Tvoj Oponent

    Foxy.
    Nesúhlasím s Vami.
    Ale rešpektujem Váš názor.

  56. protestant

    Medea (05.01. 2014 | 21:28) napsal:
    Prohibičné zákony sa mi javia spoločensky oveľa škodlivejšie, ako látky nimi zakazované 🙂

    protestant:
    A co kdybychom zrušili zákaz vraždění. To je také v podstatě prohibice….

  57. protestant

    toli (05.01. 2014 | 15:50) napsal:
    Kde pořád bereš tu třetinu ? K oganizovanému náboženství (křesťanství) se hlásí cca 12% obyvatel.

    protestant:
    Z kterého prstu jsi vycucal těch 12 procent?

  58. protestant

    Přibližně třetina občanů ČR věří v Boha, k některé církvi se u nás hlásí na základě svého přesvědčení zhruba dvě pětiny (39 %) dospělé populace a zhruba každý druhý se alespoň občas účastní bohoslužeb.

    Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 1. – 8. prosince 2008. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1282 respondentů.

    http://www.stem.cz/clanek/1663

  59. Foxy

    protestant pravil:
    A co kdybychom zrušili zákaz vraždění. To je také v podstatě prohibice….

    Tak tohle sis mohl odpustit. Slippery slope jak kráááááááááááva. A zrovna po ránu, kdy bylo takové náledí, že byl problém se do práce na tom zatraceným bicyklu vůbec dostat…

  60. Foxy

    protestant pravil: …a zhruba každý druhý se alespoň občas účastní bohoslužeb…
    Vypadá to roztomile, ale v onom linkovaném článku stojí i:
    „Návštěva kostela patří k vánočním zvykům ve dvou pětinách (39 %) českých domácností“.
    Kolem vánočních svátků navštíví bohoslužbu (obvykle onu profláklou půlnoční) i naprostý neznaboh. To, že je přítomen náboženskému obřadu vůbec ještě neznamená, že je věřící. Je to pro něj záležitost kulturní, nikoliv náboženská.
    Ale takové detaily na důvěryhodnosti takového výzkumu nemohou rozhodně nic změnit, není liž?

  61. Foxy

    protestant pravil: …Prohibice (lat. prohibitio – zákaz) v obecné formě znamená zákaz…atd.
    Tady, v téhle diskutovačce, jestli sis jako neuvšimnul, se jedná o ekvivalent americké alkoholové prohibice, co poskytnula tak báječné podmínky pro růst mafiiánství. Vyplývá to z kontextu diskuse.
    Obecnou formu slova „prohibice“ mám v tomto kontextu… no řekněme na hrbu. Protože v tomhle případě to je obyčejný falaciální herynek.

    Když se tu mudruje o drogách, taky se tím nemíní obecný pojem, sušená kytka či její části, určené pro farmakologické použití.

    Ale je to od tebe vysoce roztomilé 🙂

  62. protestant

    Foxy (06.01. 2014 | 10:21) napsal:
    protestant pravil: …Prohibice (lat. prohibitio – zákaz) v obecné formě znamená zákaz…atd.
    Tady, v téhle diskutovačce, jestli sis jako neuvšimnul, se jedná o ekvivalent americké alkoholové prohibice, co poskytnula tak báječné podmínky pro růst mafiiánství. Vyplývá to z kontextu diskuse.

    protestant:
    Patrně sis nevšiml, že jsem se poznámkou o vraždách vrátil k původní, obecné definici prohibice.

  63. protestant

    Foxy (06.01. 2014 | 10:09) napsal:
    protestant pravil: …a zhruba každý druhý se alespoň občas účastní bohoslužeb…
    Vypadá to roztomile, ale v onom linkovaném článku stojí i:
    „Návštěva kostela patří k vánočním zvykům ve dvou pětinách (39 %) českých domácností“.
    Kolem vánočních svátků navštíví bohoslužbu (obvykle onu profláklou půlnoční) i naprostý neznaboh. To, že je přítomen náboženskému obřadu vůbec ještě neznamená, že je věřící.

    protestant:

    Zopakuji:
    Přibližně třetina občanů ČR věří v Boha, k některé církvi se u nás hlásí na základě svého přesvědčení zhruba dvě pětiny (39 %) dospělé populace …….
    http://www.stem.cz/clanek/1663

  64. Foxy

    protestant:
    Patrně sis nevšiml, že jsem se poznámkou o vraždách vrátil k původní, obecné definici prohibice.

    Všimnul, a proto jsem to nazval falacií (red herring), protože tak, jak jsi to sem plácnul, to nic jiného není.

  65. Foxy

    protestant: Zopakuji:
    Přibližně třetina občanů ČR věří v Boha, k některé církvi se u nás hlásí na základě svého přesvědčení zhruba dvě pětiny (39 %) dospělé populace …….
    http://www.stem.cz/clanek/1663
    Fajn Tak teda zopakuji svůj příspěvek, ty zas zopakuješ zopakování svýho a vznikne krásný diskusní pingpong. Na to dlabu, jdu dělat něco rozumnějšího.
    Maucta!

  66. Šriber

    Ten průzkum je pět let starý a dělal ho STEM. Vzhledem k tomu, jak přesné jsou jejich průzkumy před volbami, mám jisté pochybnosti…

  67. Medea

    Tvoj Oponent napísal: “čo dobré si sľubujete od dekriminalizácie heroínu alebo kokaínu?”

    Prohibičné zákony výdatne vykrmujú organizovaný zločin. Prohibičné zákony sú ľahko zneužiteľné (drogu je možné nepohodlnej osobe podstrčiť). Prohibičné zákony bránia alebo obmedzujú vedecké skúmanie psychotropných látok a ich prípadné medicínske využitie. Droga zakúpená na čiernom trhu môže byť nekvalitná alebo môže obsahovať nebezpečné látky, o ktoré jej konzument nemal záujem. Prohibičné zákony sú spojené s pokryteckou a lživou propagandou, ktorá zveličuje škodlivosť zakázaných psychotropných látok a nedáva ich účinky do primeranej relácie s alkoholom a tabakom.

  68. Medea

    Tvoj Oponent napísal: “čo dobré si sľubujete od dekriminalizácie heroínu alebo kokaínu?”

    Prohibičné zákony výdatne vykrmujú organizovaný zločin. Prohibičné zákony sú ľahko zneužiteľné (drogu je možné nepohodlnej osobe podstrčiť). Prohibičné zákony bránia alebo obmedzujú vedecké skúmanie psychotropných látok a ich prípadné medicínske využitie. Droga zakúpená na čiernom trhu môže byť nekvalitná alebo môže obsahovať nebezpečné látky, o ktoré jej konzument nemal záujem. Prohibičné zákony sú spojené s pokryteckou a lživou propagandou, ktorá zveličuje škodlivosť zakázaných psychotropných látok a nedáva ich účinky do primeranej relácie s alkoholom a tabakom.

  69. Medea

    Máte tu strašne hlúpy alebo hlúpo nastavený antispam.

  70. toli

    @Šriber
    Jedna moje kamarádka o sobě tvrdila že je katolička,docela tím lezla na nervy.Tak jsem jí vysvětlil čemu všemu musí věřit a co vše nesmí dělat (v intimní oblasti) pokud se považuje za katoličku.Ušklíbla se a pohlásila „Takto já mám jiného boha “ 🙂 od té doby jsem od ní neslyšel že by byla katolička.Ve stejném antiteistickém duchu vychovává isvé 3 děti.Spousta lidí se prohlásí za křesťany či se přihlásí k nějaké denominaci (protože tam patřili třeba jejich rodiče) a přitom o tom co to znamená nemají ani páru.
    Na druhou stranu znám katolíky kteří provozují magii,okultismus,věštění.Kněz o tom ví,ale může tak maximálně nadávat.Čili každý člověk děla to co chce,a o tom to je,církev necíkev.

  71. Shadowman

    @Medea, jestli jsem se správně koukal, máme tady ‚akismet‘. Hm, malwarem jsem se jistou dobu zabýval, ale přiznám se, že antispamům nerozumím. Čistě statisticky, nedávno jsem prošel a promazal asi 500 spamů, z toho bylo mylně zachyceno kolem 5-10 příspěvků. IMHO, dobrý výsledek 🙂

    Za způsobené nepříjemnosti se ale samozřejmě omlouváme. Příjemnou a ničím nerušenou další diskusi přeju 🙂

  72. Medea

    Inak, nechcem aby sa moje príspevky (pokiaľ o to výslovne nepožiadam) vyťahovali z antispamu. Mám dojem, že som tam (experimentálne) zakomponovala aj nejaké vulgarizmy 🙂

  73. Shadowman

    @Medea, za malej poplatek… Teď vážně, akismetu jsem taky vyčinil, zmíněný příspěvky smazal a mnou obnovený duplicitní příspěvek s odkazem na osel.cz smazal. PS: Ani podruhé se akismet na osla netvářil a žádal schválení 🙂 (Jinak ale třeba na větší množství odkazů je hodně alergickej).

  74. Medea

    Shadowman, ďakujem 🙂 Ešte by som pekne poprosila, ten príspevok s odkazom na osla (ak je to možné) vrátiť a zmazať tento bez odkazu 🙂

  75. Shadowman

    @Medea, nz, rádo se stalo. Taky vidím, že máte commenty z několika různých IP krátce za sebou, předpokladám, že i proto si Vás akismet tak oblíbil 🙂

  76. Medea

    Nemohol by sa akismet radšej zamerať na môj nick a mailovú adresu a podľa toho zaujať postoj k mojím komentárom? 🙂

  77. Shadowman

    @Medea, mělo by se to zlepšit, je to dost sofistikovanej automatizovanej proces se schopností poučit se z vlastních chyb. Naneštěstí konfigurovat to ručně nejde (přítomní ajťáci mě dyžtak opravte), jinak bych Vám výjimku přidal rád.

    @ostatní, sorry za off-topic, už mlčím.

  78. Šriber

    @toli: Mám podobnou zkušenost s mojí katolickou babičkou…

  79. Jardaqt

    Medeo

    Stále tam máš zásadní chybu v úvaze, na kterou jsem se Tě snažil upozornit od začátku. Používáš vyšší logiku na složité celky, aniž bys nejprve vyřešila vztahy jednotlivých součástí. A díky tomu používáš jednotlivá souvětí tak, jak se Ti to právě hodí, tedy přesněji tak, jaký Ti právě vypadne výsledek.
    Samozřejmě, že z hlediska formální logiky nejsou některé kombinace ekvivalentními, ovšem pouze do chvíle, nežli stejně formálními metodami zpracuješ dílčí části. A nežli zjistíš, že i věty, které mohou vypadat téměř jako protimluvy, nesou ve skutečnosti totožnou informaci.
    Ve svém příspěvku jsem Ti psal i o jistém klamu, kterému jsi evidentně podlehla, a tím je záměna skutečného významu slova za význam předpokládaný. Tak si prosím zkus udělat test vlastních tvrzení třeba tím, že si nahradíš některé pojmy za takové, které pokládáš za významově shodné, a vyzkoušej taková tvrzení negovat. (Viz uvedená dvojice víra vs. přesvědčení.)
    A když Tě někdo upozorní, že máš chybu už v základu konstrukce, nepokoušej se tu výtku přetlouct tím, že postavíš další dvě patra.

  80. Medea

    Jardaqt, vidím, že okrem náboženského iracionalizmu, existuje aj ateistický iracionalizmus 😉

  81. Jakub M.

    toli:
    „Možná trochu OT ale mě k totálnímu odklonu od náboženství přimělo přemýšlení nad jejich vlastními pojmy věčná spása a věčná blaženost,co vlastně znamenají? Blaženost je silně individuální,co je blažené pro mne není blažené pro druhého při čemž pokud by má blaženost měla být věčná tak se pocitově a prožitkově změní v to největší peklo.Dokážete si představit to utrpení z věčného orgasmu ? Který druh blaženosti má být tedy podle věřících v nebi ? Neustálá adorace boha a otročení mu mi teda blažené vůbec nepřipadá.Stejně tak život věčný (spása).“

    Tohle křesťanství řeší dvěma argumenty:
    – Jednak už zmíněným rozdílem mezi časem a věčností, kdy věčnost je nehybné TEĎ, čili nehrozí žádné „omrzení dlouhým trváním“.
    – Jednak katolické křesťanství tvrdí de facto to, že – velmi zjednodušeně řečeno – se Tvé nitro a Tvé touhy nejpozději v očistci promění tak, že ona věčná adorace Boha bude pro Tebe tím největším možným štěstím a naplněním, které může existovat.

  82. Jakub M.

    Foxy:
    „Pokud by staré pověsti Hebrejské, též bible zvané, byly pravdivé, tak jsme navzájem všichni pokrevní příbuzní, neb jsme měli mít společné rodiče (Evču s Adamem). Takže v tom případě by samo slovo incest bylo nesmyslné. “

    Dle katolictví je incest špatný pokud vím jen nahodile, tzn. kvůli spáchání prvotního hříchu. První generace lidí se samozřejmě rodily „incestem“, tehdy to ještě nebyl problém, protože člověk ještě nebyl tolik mravně a jinak zkažený a nepromítlo se to do jeho genetické výbavy. S tím, jak to šlo dál a dál, se to kazilo více a více a musel být zaveden zákaz „incestu“. Pokud by k prvotnímu hříchu nedošlo, mohli by se dnes zřejmě vesele brát bráchové a sestry.

  83. Jakub M.

    Foxy:
    „Tak tohle sis mohl odpustit. Slippery slope jak kráááááááááááva.“

    Nebylo to sice na mne, nicméně: doplňkem Slippery slope je splašený vlak, aneb Runaway train. A na ten de facto implicitně poukazoval Tvůj oponent. Tudíž nelze někoho obvinit ze slippery slopu, aniž by se zároveň ukázalo, že splašený vlak má dostatečně silnou záchrannou brzdu a naopak – splašený strojvedoucí musí ukázat, proč by měl jeho oponent nutně sklouznout až na dno kopce.

  84. toli

    @JakubM
    Tohle křesťanství řeší dvěma argumenty:
    – Jednak už zmíněným rozdílem mezi časem a věčností, kdy věčnost je nehybné TEĎ, čili nehrozí žádné „omrzení dlouhým trváním“.
    – Jednak katolické křesťanství tvrdí de facto to, že – velmi zjednodušeně řečeno – se Tvé nitro a Tvé touhy nejpozději v očistci promění tak, že ona věčná adorace Boha bude pro Tebe tím největším možným štěstím a naplněním, které může existovat

    A odkud to katolicismus ví ? Rovněž vycucáno z prstu jak vše ostatní ?
    Teď o víkendu jsem se dověděl od terciářů (kteří se to musí učit nazpaměť) že sv.František z Assisi se narodil v chlévě.Přitom z historických pramenů je známé že Františkův otec byl jeden z nejbohatších kupců ve městě.Takže buď jeho matka byla duševně vyšinutá (což nepředpokládám) anebo opět další výmysl kléru pro posíllení víry jak svoji tak ovčí….

  85. Jakub M.

    Toli:
    Neřešil jsem, jak to katolicismus ví. Napsal jsem, jak řeší tu námitku. Můžeš to brát jako kondicionál: pokud existuje věčný život/spása, katolictví tímto způsobem odpovídá na námitky věčné nudy a spol.

  86. toli

    BTW-Bible neobsahuje nauku o očistci,takže pro protestantské církve očistec vůbec neexistuje (sola scripta)
    Před 3 lety jsem byl u lůžka umírajícího kněze.Umíral v komatu.Na chvíli se probudil a z posledních sil vydechnul „Je to jinak“
    Vzpomínka na tento příběh je pro mne připomínkou abych neztrácel zdravý kritický rozum….

  87. Foxy

    Jakub M. (13.01. 2014 | 09:58) napsal:: Tohle (pojmy věčná spása a věčná blaženost) křesťanství řeší dvěma argumenty:
    – Jednak už zmíněným rozdílem mezi časem a věčností, kdy věčnost je nehybné TEĎ, čili nehrozí žádné „omrzení dlouhým trváním“.
    – Jednak katolické křesťanství tvrdí de facto to, že – velmi zjednodušeně řečeno – se Tvé nitro a Tvé touhy nejpozději v očistci promění tak, že ona věčná adorace Boha bude pro Tebe tím největším možným štěstím a naplněním, které může existovat.
    – – –
    Totéž řeším z hlediska neznaboha poukazem na prožitek bízké smrti a mimotělní prožitky (NDE, OBE). Už jsem tato svá moudra, založená ovšem na důkladné osobní zkušenosti, porůznu ve zdejších diskusích trousil. Vysvětlením pak může být vedlejší účinek primárně neuroprotektivního mechanismu, který má ochránit neurony při akutní hypoxii a hyperkapnii. (Hypoxie je nedostatek kyslíku v krvi. Hyperkapnie je vzestup koncentrace kysličníku uhličitého v krvi. Opakem hyperkapnie je hypokapnie, která se uplatňuje při „holotropním dýchání“ Stanislava Grofa.)
    Oním vedlejším účinkem neuroprotektivního mechanismu je skutečně mohutný psychedelický prožitek. Pokud jej člověk prožívá poprvé, je nesrovnatelný s čímkoli, co prožil do té doby (formativní prožitek).

    Odtud tedy prožitek „bezčasí“ (kdy věčnost je nehybné TEĎ) a prožitek či stav bezbřehé blaženosti (v tvé interpretaci „ona věčná adorace Boha bude pro Tebe tím největším možným štěstím a naplněním, které může existovat“, v jiných věroučných systémech pak pojem „nirvana“).

    Na základě svých zkušeností s (mnohonásobně opakovaným) prožitkem blízké smrti si troufnu tvrdit, že i onen křesťanský výklad života věčného a posmrtného blaženství se opírá o prožitky těch, kteří přežili svou smrt (měli plnokrevné NDE/OBE) a měli tak možnost své prožitky popsat.

  88. Foxy

    Pro Jakuba M. (13.01. 2014 | 10:09) bych chtěl jen zdůraznit, že extrapolace Mého Oponenta, kterou z mého (fakt dlouhého) diskusního příspěvku vycucal, byla skutečně slipáčem, jehož horáznost se limitně blížila nule. Stačí se kouknout do mého příspěvku a porovnat s ním onu oponentí reakci.
    Ale abych nebyl tak expresivní, tak své hodnocení „Slippery slope jak kráááááááááááva“ bych upravil na „Vaše odpověď má, alespoň jak se domnívám, velmi výrazné znaky falacie nazývané „slippery slope“.
    Ať to však přehrabuji jak chci, ten tvůj runaway train z toho ne a ne vyběhnout, dokonce ani koleje, kterými by jeho směrování naznačeno býti mohlo, neshledávám.

  89. Foxy

    Pro Jakuba M. (13.01. 2014 | 10:01), který pravil „S tím, jak to šlo dál a dál, se to kazilo více a více a musel být zaveden zákaz „incestu“. Pokud by k prvotnímu hříchu nedošlo, mohli by se dnes zřejmě vesele brát bráchové a sestry“.
    Zjevně vycházíš z (nedoloženého) předpokladu, že na (blíže nedefinovaném) počátku byl jakýsi „ideální stav“, a od té doby probíhala pouze jeho postupná degradace.
    Já vycházím z jiné premisy, totiž že něco takového jako ideální výchozí stav neexistovalo, že probíhala (a probíhá) pouze průběžná reakce na neustále a nepravidelně se měnící existenční podmínky, kdy „pohodové chvíle“ byly jen dočasné víceméně rovnovážné stavy.

    Je pak zřejmé, že naše úvahy probíhají v mimoběžných rovinách. Míjejí se v prostoru i v čase.

  90. Jakub M.

    Ad Foxy (13.01. 2014 | 12:33)
    Já jsem zde jen představil – doufám, že ne příliš zkresleně – jak by na tu námitku incestu asi reagovalo katolické křesťanství. Neřeším momentálně, jestli na počátku nějaký ideální stav byl či ne.

  91. Jakub M.

    Ad Foxy (13.01. 2014 | 11:53)
    Možná by pro Tebe mohla být zajímavá kniha – nenech se odradit názvem – neurochirurga Ebena Alexandera „Proof of heaven“. Byl týden v komatu, celou dobu připojen na přístroje, které dokládaly, že jeho mozek v té době nevyjazoval absolutně žádnou činnost – byl zcela „vypnutý“. Pak se Alxander zázračně probudil. Důležité je, že v tom týdnu měl právě ony mimotělní zážitky a zkušenosti typu „tunel“.

  92. DarthZira

    Nějak se mi nechce věřit, že by někdo mohl mít týden křivku EEG odpovídající smrti mozku a pak by se z tohoto stavu „zázračně“ probudil bez jakýchkoli následků. Navíc by bylo velmi divné, kdyby v nějaké nemocnici udržovali na přístrojích člověka, který by dle EEG měl mrtvý mozek, a nikdo ty přístroje nevypnul. Tak pár minut, možná i hodin, bych uvěřila, že mohla křivka EEG ukazovat nulovou aktivitu mozku a nikdo by přístroje nevypnul, ale týden? A i po těch několika minutách či hodinách by podle mého byl mozek takového člověka nevratně poškozený, takže pochybuji o tom, že by pak psal knihy. Asi to bylo jinak, tedy že aktivita mozku podle EEG byla velmi nízká, že to vypadalo, že mozek asi přestává pracovat a odumírá, ale než byla křivka EEG zcela odpovídající smrti mozku, dotyčný se „probudil“.

  93. Jakub M.

    Medea
    Díky za odkazy, mrknu na to. Každopádně by mne zajímalo: reagoval na to nějak i Alexander?

  94. DarthZira

    Foxy, už chystáš ten článek o NDE a OBE?

  95. Foxy

    DarthZira (13.01. 2014 | 16:24) napsala: Foxy, už chystáš ten článek o NDE a OBE?
    Ano, je dokonce sepsán, odeslán, a už jen čeká na parkovací dráze na vhodné startovní okno.
    Kdy a jestli vůbec to nastane, na to už vliv nemám 🙂

  96. Antiateista

    „Tato ztráta by ale byla mnohonásobně vyvážena lepším světem“ – tak v Albánii byl lepší svět. No podívejme se… 😀

  97. Antitheista

    Ano, v Albánii je hodně křesťanů a muslimů 🙁

  98. Pingback: A. C. Grayling: Kreacionistická muzea jsou zločinem proti lidským právům | Občanské sdružení ateistů České republiky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *