Veřejným zájmem je podle ČT a ČRo zřejmě z koncesionářských poplatků dotovat křesťanský brainwashing

Autor | 20.01. 2014

Jeden z našich čtenářů, Petr Horník, byl tak laskav a podělil se s námi o svůj malý souboj s Českým rozhlasem (ČRo) a Českou televizí (ČT). Petrovi se podobně jako nám nelíbí, že česká veřejnoprávní média, jak se domníváme, za naše koncesionářské poplatky dává náboženským pořadům neúměrně větší prostor než příspěvkům pro ateisty.

Petr jen tak nelenil, a jako v minulosti například Michal Hanko a Vladimír Krásný, poslal Radám ČT a ČRo stížnost, ve které argumentuje:

Podle ústavních zákonů jsou si lidé před zákonem rovni.
1) Člověk má právo na víru. To neznamená že musí věřit.
2) Všechny víry jsou si rovny. Proč tedy ateismus nemá stejné zastoupení v pořadech, v názorech na politickou situaci a skladbu pořadů? Proč jiné víry nemají stejná práva jako křesťanství?
3) Kdy dojde k vyrovnání práv všech občanů pokud všichni občané musí platit za vysílání? Je správné zvýhodňování jedné skupiny na úkor ostatních v rozporu před zákonem?

Od ČT se Petrovi dostalo poněkud vágní odpovědi, ze které odcituji, co považuji za nejdůležitější.

Ve svém programu Česká televize nevylučuje žádnou z diváckých skupin nebo téma takové skupině vlastní. Současně však ve své programové skladbě klade důraz na prostor pro menšinové žánry a témata, která ostatní provozovatelé televizního vysílání v České republice ve svém programu nenabízejí buď vůbec, anebo jen v omezené míře.

Což je docela pikantní, protože zrovna ateismus podle nás mezi taková zanedbávaná témata rozhodně patří. Odpověď potom končí konstatováním, že poslání ČT bylo úspěšně splněno.

Vysíláním pořadů s náboženskou tématikou považujeme za naplnění poslání veřejné služby.
Na odkazu níže naleznete pořady věnované tématice napříč náboženským spektrem:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/tema/nabozenske/?allprog=1

Za sekretariát Rady ČT
Bc. Petra Dvořáková1

Petr možná trochu neobratně označuje ateismus2 za víru3 (nebo to tak lze z jeho textu chápat; možná šlo ale o vědomý ústupek, nevím), čímž Českou televizi mohl zmást. Přesto v odkazu od slečny/paní Dvořákové nevidím jediný ateistický pořad; navíc je jejich skladba výhradně křesťanská, takže ani o přibližně rovném zastoupení jiných vyznání nemůže být řeč. Je až zarážejicí, jak byla Petrova námitka ignorována. Na což Petr ČT upozornil s dotazem, proč teda nic z jiných vír není v programu. Dostal jen suché oznámení, že jeho email byl smazán bez odpovědi.

Následuje mnohem informativnější odpověď ČRo od paní Bečkové, vedoucí náboženské redakce. Rozhlas je přeci jenom přístupnější (méně oblíbené) médium. Slávek Černý měl dokonce možnost v něm asi 2x vystoupit a s pí Bečkovou se setkal i osobně.

V případě této stížnosti musíme rozlišit náboženství a víru. Pokud jde o náboženství, je sporné, zda se ateismus může za náboženství pokládat. Poskytuje sice celistvý výklad světa, ale neguje něco vyššího, k čemu se člověk náboženský vztahuje. Pokud jde o víru, která počítá s tímto přesahem, je ateismus negací víry v boha, pak se dá říci, že se nejedná o víru, ale spíš ideologii.

Rozlišení náboženství a víry? Výborně. Ateismus skutečně není náboženství ani víra, a to i přes celkem běžné přesvědčení, že víra je cokoliv, z čeho nemáte doktorát; a pokud jste relativista (nebo řekněme epistemologický nihilista / radikální skeptik) neuznávající existenci poznatelných objektivních pravd, kumulujícího se poznání (zdravím kuhnovce) a vědeckou metodu jako náš současný nejlepší nástroj k jejímu odhalování, potom vás nepřesvědčí ani konsensus autorit, ani nikdo jiný. Ideologie má potom v češtině spíše negativní konotace, podle mě je mnohem vhodnější označení světonázor, když už takto chceme ateistické hnutí chápat.

Veřejnoprávní rozhlas je sice místem, kde se má dávat prostor různým názorům, ale i tato pluralita má své mantinely. Ateismus se ve vysílání objevuje v různých souvislostech viz: http://hledani.rozhlas.cz/?query=ateismus
V minulosti jsme vysílali několik naučných pořadů, které fenomén ateismu vykládali – např: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2167234.

Ok. Rozhlas si dokonce nechal udělat analýzu, kde se můžeme dočíst, kolik náboženských pořadů bylo odvysíláno v roce 2012 a ve 2. čtvrtletí 2013. Statistika porovnává výskyt pořadů na téma náboženství s tématem věda a vzdělávání. Není to zrovna ateismus, ale pokud se nebudeme držet jeho široké (byť korektní) definice jako nevíry v božstva a nadpřirozeno4, tzn. budeme chápat ateismus jako identitu spíše v termínech nového ateismu nebo ateismu plus5 a budeme na chvíli předstírat, že jsme jen popularizátoři vědy a scientisté, může nám to sloužit jako dobrá ilustrace, jak moc je vysílání vyvážené.

Za těchto podmínek, pokud jsem správně počítal (rok 2012), je věda dokonce v mírné výhodě (není ale těch náboženských, převážně křesťanských pořadů příliš?). Jenže, má to malý háček. Jak už jsem naznačil, dnešním ateistům nejde jen o popularizaci vědy. Dnešní ateistické hnutí má celou řadu cílů, které se často shrnují do podoby sekulárního humanismu.

Z odkazů v odpovědi Petrovi H. potom vysledujeme, že oproti náboženství je ateismus v Rozhlase téma spíše občasné a vyloženě ateistický pořad snad ani nenajdeme.

V našich pořadech často informujeme o aktivitách náboženských skupin, které přinášejí něco pozitivního do celé společnosti. Není mi známo, že organizovaní ateisté něco dělají. Pokud ano, nedávají to vědět běžnými způsoby.

🙂 Čtěte: “Ateisté nepřínašejí nic (nebo jen málo) pozitivního do společnosti.” Paní Bočkové je známo, že něco děláme. Dáváme o sobě vědět poměrně dost. Vydali jsme několik tiskových prohlášení, jsme dost aktivní na sociální sítích i mateřském webu6, jsme členy 2 mezinárodních organizací7, pořádali jsme demonstraci a Atheocon. Na druhou stranu bych si dovedl představit intenzivnější komunikaci s médii (mluvím teď za sebe, kolegové mají až obdivuhodnou síť kontaktů).

Kamenem úrazu je ale něco jiného. Bočková je pravděpodobně faitheistka a možná i akomodacionistka – považuje náboženství a víru v nadpřirozeno za ctnost dobře slučitelnou s vědou a jinými světonázory. Současní přesvědčení a organizovaní ateisté jsou potom chápáni jako “ideologové” s výhradně negativní náplní práce (kritizovat náboženství je přece neslušné) a snahou náboženství vymýtit z povrchu zemského všemi dostupnými prostředky8 – často označováni jako antiteisté nebo militantní ateisté9.

Náboženské vysílání v Českém rozhlase vychází z tradičních evropských hodnot a z židovsko – křesťanské duchovní tradice, proto vysíláme více o aktivitách těchto náboženských skupin a také jsou to skupiny nejpočetnější a jejich aktivity často mají široký společenský dopad (charita, solidarita s potřebnými a utlačovanými a podobně). Samozřejmě vysíláme i o jiných náboženských směrech (buddhismus, meditace různého druhu), ale v těchto případech jde často o kultury neevropské, které sice mají své stoupence, ale neutvářejí významně duchovní a kulturní povědomí společnosti.

Petrova výtka směřuje na kompletní vysílání ČRo. Ale dobře, lze akceptovat, že náboženskou redakci primárně zajímá evropská židovsko-křesťanská tradice.

V posledním sčítání lidu se k ateismu přihlásilo asi tisíc lidí. Pro srovnání například stoupenců rytířů Jedi bylo asi 15 tisíc, tedy patnáctkrát více než ateistů. A není možné předpokládat, že většinová společnost je ateistická, programových ateistů je opravdu malá hrstka.
S pozdravem
Ivana Terezie Bečková
pověřená vedením Tvůrčí skupiny náboženských pořadů

Paní Bečková je toho názoru, že ateisté vlastně v Česku žádní nejsou. Ehm. Podle sčítání 2011 je u nás 3 604 095 obyvatel bez náboženské víry. A protože to byl údaj nepovinný, plných 4 662 455 spoluobčanů se k otázce nevyjádřilo vůbec – lze jen těžko určit zda se v jejich případě jedná o apateisty10, halíkovské něcisty nebo agnostiky. Je pravda, že k ateismu se přihlásilo málo lidí, formulář to ale v podstatě neumožňoval. Mohli jste to tam sice napsat, ale jedině za cenu chápání ateismu jako náboženské víry. Podle mého názoru se lze proto domnívat, že většina ateistů hrdě zaškrtla políčko bez náboženské víry a apateisté, něcisté nebo agnostici spíše nevyplnili nic.

Zajímavé srovnání nabízí 4 mezinárodní průzkumy.

V průzkumu Win/Gia z roku 2012 se u nás 30 % respondentů indentifikovalo jako přesvědčení ateisté, 48 % lidí bez náboženského vyznání.

Podle Eurobarometru 2010 v ČR v boha věří 16 % obyvatel, v nějakou životní sílu (energie, duchovno) 44 % Čechů a v nic takového nevěří 37 % z nás.

Dle Gallupova ústavu odpovědelo v letech 2007-08 na otázku, zda hraje ve vašem životě náboženství důležitou roli, záporně 74 % dotázaných.

Podle ISSP (2008) 27 % Čechů věří v posmrtný život, 23 % v nebe, 18 % v peklo, 23 % na zázraky, 47 % v sílu amuletů, 40 % atsrologii, 49 % na věštění budoucnosti, 46 % lěčitelům, 16 % v reinkarnaci a 11 % na nirvánu. 83 % z nás tedy věří na nějaký druh nadpřirozena.11 39,9 % respondentů něvěří v boha, 11,1 % jich je přesvědčeno o jeho neexistenci; 51,2 % nikdy nevěřilo v boha, 19,7 vždy věřilo v boha. V osobního boha 16,1 %. Silných věřících je potom 5,8 %, silných ateistů 26,2 %.12

Zajímavá data v budoucnu poskytne zřejmě i atheistcensus.com.

Co z toho plyne?

Náboženská redakce ČRo by měla možná zvážit změnu na astro-ezo-homeo redakci, ostatně astrologové, esoterici i homeopaté jistě chápou svoji činnost jako velmi záslužnou.

Podobně by se nad sebou mohla zamyslet i TPS náboženské tvorby ČT. Když už jsou schopni v přímém přenosu odvysílat nesmysly typu bohoslužby za Večerníčka, nebylo by na škodu živě přenášet třeba mnohem zajímavější Atheocon 🙂

Ale ať už chápeme veřejným zájmem a ateismem cokoliv, lze podle mého názoru konstatovat, že se naše veřejnoprávní média nezabývají fenoménem ateismu tak, jak by mu to slušelo; ani jako okrajovým, ani jako většinovým tématem. Obě náboženské redakce existují spíš z nějakého historického sentimentu. V době, kdy Čechy náboženství nezajímá vůbec (s výjimkou církevních restitucí), nebo dávají přednost pseudovědeckým a konspiračním blábolům13, mají náboženské, duchovní pořady prostoru až až.

Co myslíte? Jaké ateistické pořady byste chtěli?

Nebo se mýlím(e)? A máme na média veřejné služby opravdu nesplnitelné či snad bizarní nároky?

——————————————————–

Poznámky:

1 Pro úplnost uvádím celé znění odpovědi:

Vážený pane Horníku,

děkujeme za Vás podnětný email.

Česká televize je vysílatelem veřejné služby, jako taková si zakládá na otevřenosti, nestrannosti a nezávislosti svého vysílání, jehož účelem je zajistit veřejnosti zdroj informací. Zároveň usiluje o to, aby maximum diváckých skupin našlo na obrazovce témata, která je zajímají. Ve svém programu Česká televize nevylučuje žádnou z diváckých skupin nebo téma takové skupině vlastní. Současně však ve své programové skladbě klade důraz na prostor pro menšinové žánry a témata, která ostatní provozovatelé televizního vysílání v České republice ve svém programu nenabízejí buď vůbec, anebo jen v omezené míře. Česká televize je povinna věnovat programový prostor tématům a žánrům přihlížejícím k potřebám a zájmům seniorů, nemocných či zdravotně postižených, lidí v obtížné sociální situaci, mladých rodin a národnostních či etnických menšin žijících na území České republiky. Vysíláním pořadů s náboženskou tématikou považujeme za naplnění poslání veřejné služby.
Na odkazu níže naleznete pořady věnované tématice napříč náboženským spektrem:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/tema/nabozenske/?allprog=1

Pevně věříme, že i přes Vaše výhrady zůstanete nadále věrným divákem České televize.

Za sekretariát Rady ČT
Bc. Petra Dvořáková

2 Ateismus je doslova ‘bez’ ‘boha’, tedy nevíra v boha, nebo absence víry v boha. Nicméně podobně jako křesťanství má i ateismus několik variant. Odkaz na RationalWiki uvádím jako můj oblíbený zdroj, hesla jsou tam dle mého názoru kvalitně a srozumitelně zpracována.
K definici ateismu viz také Michal Hanko a zdejší Otázky a odpovědi.

3 Víru chápu jako kognitivní chybu, chybnou epistemologii. Rozlišuji faith a trust – faith je víra bez možnosti budoucího empirického ověření, nebo také: předstírání že víte něco, co vlastně nevíte; trust je důvěra s možností budoucího empirického ověření. Pro ostatní významy faith viz http://plato.stanford.edu/entries/faith/

4 Jak jste možná už postřehli z poznámky 2 a jak bude později patrno, ne vždy automaticky “ateista” odmíta nadpřirozeno, paranormálno a pseudovědu nebo konspirační teorie.

5 V Česku ovšem snad téměř žádní ateisté+ nejsou. Osobně mi A+ přijde jako zbytečná nová nálepka, protože jeho sociální náplň považuji za samozřejmý zájem většiny organizovaných i neorganizovaných ateistů.

6 Alternativně se k nám lze dostat i přes doménu ateiste.cz

7 AAI a IHEU.

8 Dobře to ilustruje můj oblíbený dokument Expelled: No Intelligence Allowed, kde jsou ateisté vykresleni jako komunisté – argument ad komančum hadra.

9 K tomu mě napadá populární vtip, který může vypadat například takto:
Přijde militantní ateista do baru, objedná si něco k pití, přečte článek od někoho ze “4 jezdců (Dawkins a spol.)”, postne žlučovitý příspěvek na internetu a jde domů.

10 Pro apateistu není otázka existence boha podstatná. Lidově řečeno na takové problémy kašle.

11 Viz Jiří Pšenička: Jak Češi ztratili Boha, elektronický týdeník Dotyk 24/2013. Dotazník ISSP 2008 viz http://info1.gesis.org/dbksearch/file.asp?file=ZA4950_q_cz.pdf

12 Viz http://www.norc.org/PDFs/Beliefs_about_God_Report.pdf

13 Povedený seznam iracionálních nesmyslů vytvořil Crispian Jago: Periodická tabulka & Vennův diagram.

120 thoughts on “Veřejným zájmem je podle ČT a ČRo zřejmě z koncesionářských poplatků dotovat křesťanský brainwashing

  1. Antitheista

    Protestant zase asi řekne, že ateistické pořady jsou ty bez boha. Blbost! Neutrální pořady bez náboženských témat jsou apateistický a nábožensky neutrální, nejsou ateistický, jsou pro věřící i nevěřící zároveň.

    Jinak bych za nábožné filmy taky mohl považovat například všechny ty, kde někdo řekne „bůh žehnej Americe“ a přitom je to film o něčem úplně jinym… to by věřící dopadli ještě hůř, o bohu se mluví skoro v každym filmu, nebo je tam v dálce zabranej kostel, to byste nám měli dát těch pořadů ještě víc…

    Vy nemáte jen filmy kde někdo zmíní boha, ale i propagační pořady (Nedělní slovo,…) – čili i my nechceme pouze filmy, kde se o bohu nemluví, ale i propagační pořady…

    Dokumenty o zvířatech jsou vědecké pro věřící i nevěřící, čili nejsou ateistické, jsou apateistické a neutrální (byť mohou urazit kreacionistu a do 19.st by urazili asi každého křesťana, ale to pro většinu křesťanů neplatí). To že věda sama od sebe vyvrací náboženství není náš problém, je to problém věřících, aby se s tim srovnali, ale není to přímo ateistický pořad, ale neutrální (svou tematikou)

    Pořady pro „nekonzumáře“ jsou ty, kde se kritizuje konzumní společnost, pořady pro nevěřící jsou ty, kde se kritizuje náboženství… stejně tak v pořadech pro věřící se kritizuje obden nevíra (viz. Rub a líc víry a podobně) – to platí pro veřejnoprávní média…

    Ateismus podle mě není jen nevíra, já to nikdy netvrdil, vždy sem tvrdil, že je to i kritická ideologie a postoj k náboženství + víra, že bůh spíše není (ovšem podloženější než to mají věřící v boha). Je to víra, že bůh spíše není a náboženství mají většinu stránek špatných a mají hlavně negativní vliv na současný svět (i v minulosti a možná i v budoucnosti). To je moje definice ateismu, čili u mě si protestante vedle jak ta jedle. Je to v jednom balíku a většina ateistů jsou i kritici náboženství (spíše než boha obecně). Já nesdílím přesvědčení některých ateistů o pouhé nevíře v boha. Je to „nevíra“ (=víra že není bůh) na základě nějakých argumentů, proč nevěřím (= proč věřím, že bůh není). A kromě toho je to tim pádem i kritika náboženství, které je na bohu založeno + miliarda hloupých a protikladných pouček. A ty argumenty proč nevěřím (věřím že bůh není) jsou pádnější než je mají nábožní, kteří věří, že bůh je (a nevěří, že bůh není). Čili proto nevěřím v boha (věřím, že spíše není) a proto kritizuji náboženství založená na spíše lži – a to spíše s velkou pravděpodobností. A to co vim určitě je, že náboženství mají převážně negativní dopad na lidstvo (v moderní historii určitě). Čili jsem i kritik náboženství. Je to nerozlučně spjaté. Většina ateistů jsou kritici náboženství, někteří přímo antiheisté (paradoxně některý antiheista může být třeba deista, věřící v boha bez náboženství a pouček o morálce a podobně)

    Co kdybychom vyvinuli iniciativu, aby se v příštím sčítání lidu nebo nejlépe dřív zařadil do kolonky „náboženství“ či „víra“ sekulární humanismus či ateismus? Berte to čistě pragmaticky, když už se vám to nezamlouvá ideově. Mohli bychom lépe ovlivňovat dění, než při „bez vyznání“, pak nám protestant řekne, že pro ne-zahrádkáře pořady dělat nebudou, ale pro 6 milionů ateistů či sekulárních humanistů už by mohli

  2. paul

    A o čem by tak asi ateista vzhledem ke své nevíře hovořil. O argumentech že nevěří, nebo bude útočit na přesvědčení věřících. Koho dnes tyto tlachy zajímají? Pořád okolo nás je jenom to negativní vymezování, pořád se na někoho nadává, na televizi, na církve, na politiky, na vládu na prezidenta, kdy konečně začneme myslet pozitivně. Tyto stránky nejsou vůbec pozitivní. Autoři řeknou, že jsou racionalisté, to byli Hitler a Stalin taky. Rozumářský kecy jsou na pytel, pokud nepochopíme důležitější věci, že si máme jeden druhého vážit a ne se jenom zesměšňovat a hádat. Je mi z vašeho webu na …. (a nejste sami)

  3. slovak

    Podľa môjho názoru by malo zmysel žiadať rozhlas a TV o vytvorenie redakcie „ateizmu“, alebo „vedeckého svetového názoru“ s reálnou ponukou jej obsahu vo forme tém pre diskusie, ucelené prednášky a ďalšie rozhlasové a TV žánre. Najprv treba vyhľadať redaktora ktorý by sa tomu venoval a ponuknuť mu reálnu spoluprácu zo strany OZA. Totiž, nedá sa očakávať, že by zo strany rád ČT a ČR takáto iniciatíva vzišla s ohľadom na súčasný priaznivý kurz ktorý majú po r.1989 náboženstvá. Nepodarilo sa to na Slovensku a predpokladám, nepodarí sa to v dohľadnej dobe ani v ČR. Ale držim palce.

  4. toli

    Nějak tlačit na ČT aby nakupila dokumenty v cizině (třeba Richarda Dawkinse,nebo Stevena Hawkinga (který ukazuje na kosmologii že bůh je zbytečná hypotéza)

  5. S.V.H.

    Je zajímavé, že oběma veřejnoprávním subjektům se podařilo najít zcela protichůdné důvody, proč nevysílat o ateismu. V ČT je kladen důraz na menšinové žánry a témata (a ateismus mezi ně nespadá, a proto o něm netřeba vysílat), kdežto podle ČRo je ateistů naopak málo (a proto o ateismu netřeba vysílat).

    Abych se přiznal, argumentace tisícem ateistů v ČR už mi začíná mírně lézt krkem. Těžko říct, jestli tuto desinformaci vypustil jeden zdroj a ostatní po něm jen papouškují, nebo desinformují vědomě všichni, kdo ho používají.

  6. Medea

    Shadowman napísal: “Víru chápu jako kognitivní chybu, chybnou epistemologii. Rozlišuji faith a trust – faith je víra bez možnosti budoucího empirického ověření, nebo také: předstírání že víte něco, co vlastně nevíte; trust je důvěra s možností budoucího empirického ověření.”

    Viera (belief) patrí aj medzi centrálne pojmy analytickej epistemológie. V analytickej epistemológii sa termínom viera bežne označuje propozičný postoj: “subjekt S verí, že propozícia P” = “S považuje P za pravdivú”. V tomto zmysle napr. verím, že moja káva je horúca, verím, že v chladničke mám mlieko, verím, že Aristoteles zomrel pred viac ako dvetisíc rokmi, verím, že π je iracionálne číslo, verím, že Zem je guľatá s presnosťou lepšou než jedno precento. Teda nie “kognitívna chyba”, ale bežný propozičný postoj!

    Pomocou viery sa v analytickej filozofii bežne explikuje “poznanie”. Teda poznanie môže byť explikované ako pravdivá odôvodnená viera (JTB definícia poznanie) alebo ako pravdivá odôvodnená viera + nejaké dodatočné podmienky. Teda poznať, z tohoto hľadiska, znamená pravdivo a odôvodnene veriť 😉

    P.S.:
    Inak mám pocit, že niektorí ateisti majú priam poverčivý strach z používania slova (alebo termínu) “viera” 😉

  7. protestant

    Opravdu by mne zajímalo co vy ateisté považujete za ateistický pořad.

  8. Santiago

    Medea: Inak mám pocit, že niektorí ateisti majú priam poverčivý strach z používania slova (alebo termínu) “viera”

    Mozna proto, ze ten vyraz ma vicero vyznamu a ruzne konotace. Z toho duvodu bych ‚belief‘ v analytickoepistemologickem vyznamu prekladal spis jako ‚presvedceni‘ – subjekt S je presvedcen o pravdivosti P.

  9. Santiago

    Protestant: Opravdu by mne zajímalo co vy ateisté považujete za ateistický pořad.

    Porad, ve kterem se diskutuje vira v Boha, nadprirozeno a obodbne metafyzicke koncepty z ateistickych pozic.

  10. Santiago

    S.V.H.: Abych se přiznal, argumentace tisícem ateistů v ČR už mi začíná mírně lézt krkem.

    Souhlasim, ze to je nesmysl, maloktery ateista to tam explicitne vypsal jako samostatny smer, nebot vetsinou byl dostatecne spokojen s nalepkou ‚bez nabozenske viry‘. Obecne argumentovat tim scitanim je dost povrchni, na zjisteni nabozenskych presvedceni by byl daleko vhodnejsi specializovany pruzkum.

    Muze byt relevantni namitka, ze programovych ateistu (oproti apateistum ci vlaznym ateistum) je malo, ale v tom se IMHO moc nelisi od krestanu – tam take aktivnich krestanu bude hadam radove mene nez jen tech, kteri se ke krestanstvi prihlasi v pruzkumu.

  11. Šriber

    protestant: Opravdu by mne zajímalo co vy ateisté považujete za ateistický pořad
    Šriber: Např. Atheist Experience…

  12. Jakub

    Řešíte symptomy. Problém je obecně veřejnoprávní televize dotovaná z povinných poplatků. Tečka.

    Ostatně kolik pořadů je o Romech a kolik bylo vymezeno striktně na základě etnického češství (vynecháme-li různé dlouhotrvající výkřiky jak Češi jsou zlí rasisté). Tvrdit, že pro Čechy jsou pořady, které nejsou pro menšiny je stejné jako tvrdit, že pro ateisty jsou pořady, kde se nehovoří o Bohu a víře.

  13. Petr Tomek

    Paul: A o čem by tak asi ateista vzhledem ke své nevíře hovořil. O argumentech že nevěří, nebo bude útočit na přesvědčení věřících. Koho dnes tyto tlachy zajímají? Pořád okolo nás je jenom to negativní vymezování, pořád se na někoho nadává…

    Petr Tomek: Víš Paule, věřící by si především měli zamést před vlastním prahem, to oni vymysleli termín ateista – bezbožník, jako kdyby člověku, který nevěří na to jejich strašidlo něco chybělo. Možná by tě překvapilo kolik lidí a kolik myšlenkových směrů jste ve skutečnosti zaplácli tímhle jediným cejchem. Mimochodem, Hitler byl katolík a ty miliony Němců co začali 2. sv. válku byli křesťané (katolíci a protestanti, ateisty naopak nacisté v podstatě vyhubili), stejně jako ti,kteří plnili Stalinovy rozkazy (pravoslaví).

  14. protestant

    Antitheista (21.01. 2014 | 11:48) napsal:
    třeba tohle protestante :

    http://www.csfd.cz/film/222955-koren-vseho-zla/

    protestant:
    To není ateisitický, ale protináboženský film…..

    To by pravděpodobně odporovalo kodexu ČT:

    …. Česká televize se zejména zdrží vysílání pořadů, kterými by
    byla šířena nesnášenlivost mezi lidmi či skupinami s odlišnou náboženskou orientací, případně mezi věřícími a osobami bez vyznání. …
    http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/kodex-ct/pdf/kodex-ct.pdf

  15. neruda

    „To není ateisitický, ale protináboženský film…..
    To by pravděpodobně odporovalo kodexu ČT: “

    No ovšem :-).
    Jak se píše v jednom komentáři na http://www.csfd.cz/film/222955-koren-vseho-zla/ :

    „Kritizovat se totiž může politický názor, účes, fotbalový tým, film, vědecká teorie či řetězec supermarketů, ale náboženství nikdy. Čert ví s jistotou, čím si náboženství tuto výsadu vysloužilo, ale zavilí ateisté již dlouho věří, že za to může schopnost věřících stvořit povyk. […] Přitom Dawkinsovo „tažení“, které se vede pouze slušným slovem, není než obdobou misijní činnosti, na kterou si všechna náboženství osobují nezadatelné právo. Ateisté ovšem ke své smůle nemohou vést „misi“ jinak, než argumentací proti náboženství, a v tom je zřejmě kořen věci.“

  16. Shadowman Post author

    @Medea, hej, ‚víra‘ by měla skutečně být odstraněna z našich slovníků. 🙂 Proto zrovna ‚belief‘ překládám jako ‚přesvědčení‘.

  17. Shadowman Post author

    ad ‚ateistický pořad‘ a ‚antiteismus‘,
    jako profi prokrastinátor jsem už nestihl víc rozvést tu antiteistickou, militantně ateistickou linku (naznačil jsem jen vtipem). Souhlasím s tím, že ateistický pořad bude často do nějaké míry antiteistický. Ostatně ateistu, který není aspoň nějaký „slabý antiteista“, si moc představit nedokážu (společně se scientismem má antiteismus taky negativní konotace, já je ale tak nechápu).

    Mimochodem, pravoslavní si stěžovali na http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/251048-satan-mezi-pravoslavnymi-v-cirkvi-zuri-boj-o-miliony-z-restituci/ (way to go, ČT) 🙂

    A z nových věcí bych já rád viděl http://unbelieversmovie.com/

  18. Shadowman Post author

    @Antitheista, s tím formulářem / iniciativou to není špatný nápad, i když si spíš myslím, že by se měla ta sekce nějak přepracovat (nechci teď jen tak plácnout, jak by měla vypadat). Na druhou stranu jestli to bude nepovinný údaj, čekal bych opětovně hromadné nevyplňování.

  19. Santiago

    Protestant: To by pravděpodobně odporovalo kodexu ČT: Česká televize se zejména zdrží vysílání pořadů, kterými by byla šířena nesnášenlivost mezi lidmi či skupinami s odlišnou náboženskou orientací, případně mezi věřícími a osobami bez vyznání

    Clovek (a dokument) muze kritizovat i zesmesnovat nejake nazory a ideologii, aniz by tim siril nesnasenlivost vuci osobam, ktere je zastavaji.

  20. Antitheista

    Protestante, takže ty bys zakázal film Život Briana ? Tak taky zakaž Rub a líc víry, kde se kritizuje ateismus… a taky Nedělní slovo a všechno, tam se totiž vyvrací muslimská víra tim, že se za pravdivou považuje křesťanská, a tim se uráží všechny nekřesťanské víry i ateisté…

    Kritika náboženství není šíření nenávisti, je to ateistická/antitheistická či sekulárně humanistická pozice, na kterou máme plné právo, pokud jí nešíříme násilím…

  21. Václav Kubka

    Jak pravil ten židovský kluk jménem Ježíš Kristus. ,,Je jedno jestli jste žid, křesťan čí ateisa, důležitý je to jaký jste člověk!!!!“

  22. protestant

    Antitheista (21.01. 2014 | 16:35) napsal:
    Protestante, takže ty bys zakázal film Život Briana ?

    protestant:
    Život Briana je humor. Dawkins bohužel své výplody jako humor nebere…

  23. protestant

    Václav Kubka (21.01. 2014 | 19:47) napsal:
    Jak pravil ten židovský kluk jménem Ježíš Kristus. ,,Je jedno jestli jste žid, křesťan čí ateisa, důležitý je to jaký jste člověk!!!!“

    protestant:
    Jen upřesnění. Jmenoval se Ježíš. Kristus je titul, ne jméno…

  24. xorron

    Něco z četby:

    V životě je tolik bolesti a zla. Je ještě jiný život, do něhož smrt je branou. A ten, kdo nedovede všechno opustit, nemůže všechno získat. V tom je podstata křesťanského učení o smrti a věčnosti. […] Bůh je problémem. Vykládat a dokazovat jeho existenci je dle mého soudu nesmyslem. Ten, kdo ho nezažil, nezná jej. Problém života a smrti je starým a stále aktuálním. Člověk, jehož se nikdy nedotkl onen svět vyšší, těžko chápe, že nějakýjiný posmrtný život existuje. Bývá to často láska, která naučí člověka věřit v nesmrtelnost duše.
    křesťanský historik Josef Kalvoda (1923–1999)
    (křesťan v teorii)

    xxxx

    Ne pouze o naši jednotnost a sílu opírá se naděje Naše; vzchází též z Nejvyššího, ze Všemohoucího Boha, jemuž Můj dům povždy sloužil. Jeho chci prosit o pomoc a o vítězství, a vyzývám Své národy, by tak činily se mnou. Dáno ve Vídni 16. června 1866.
    František Josef v. r.

    Spolehněte na Boha, strůjce všech bitev, který za pomoci Vaší statečnosti a vytrvalosti povede naše prapory, odevždy zvyklé vítězit, k vítězstvím novým. Dáno v Berlíně 29. června 1866.
    Vilém v. r.

    (Křesťané v praxi)

  25. Antitheista

    Ateisté mají právo na humor i na kritiku – kritizovat a dělat si legraci mohou věřící z nás ateistů i my ateisté z věřících – bez násilí se kritizovat může a legraci snad nechce zakazovat nikdo…

  26. Hosamen

    Veřejně se přiznávám, že Petr Horník jsem já.
    Na začátku nebyl ateismus ale otázka televizi, proč jsou náboženské pořady v čase, kdy je možná největší sledovanost, pro lidi se stejnými zájmy ve stejném čase být nemohou. Uváděl jsem jako příklady jazzové pořady ve 23:00 a později v ČT, pořady pro ateisty.
    Nebyl jsem příliš spokojen s odpovědí, že pořadů zaměřených na vědu je dost.
    Na to jsem odpověděl, že ty nejsou určené pro ateistickou veřejnost ale pro všechny. Proč nemohu mít pořad, kde bych řekl proč jsem ateista, čemu nevěřím a proč. Tím jsem se zaměřil na ateismus.
    Radám ČRo a ČT jsem poslal stejnou otázku a odpověď znáte.

  27. Hosamen

    Petr možná trochu neobratně označuje ateismus za víru (nebo to tak lze z jeho textu chápat; možná šlo ale o vědomý ústupek, nevím), čímž Českou televizi mohl zmást.
    1) Člověk má právo na víru. To neznamená že musí věřit.
    ***
    Neoznačuji ateismus za víru ale pokud je možné věřit, nedává to náboženství výsadní postavení ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích, a ŘKC výsadní postavení ve využití mezi věřícími.

  28. Medea

    Shadowman napísal: “‘víra’ by měla skutečně být odstraněna z našich slovníků”

    Preboha živého, a to už prečo?! 😀 V češtine alebo slovenčine predsa nemusí slovo “viera” označovať len náboženskú vieru (faith).

  29. Medea

    Santiago napísal: “Mozna proto, ze ten vyraz ma vicero vyznamu a ruzne konotace. Z toho duvodu bych ‘belief’ v analytickoepistemologickem vyznamu prekladal spis jako ‘presvedceni’”

    Prečo by “viacero významov” alebo “rôzne konotácie”, mali viesť “spíše” k prekladu “presvedčenie”? A nejedná sa tu len o nejaký preklad, ale o potrebu zaviesť (v slovenčine alebo v češtine) špeciálny termín, ktorý by zodpovedal anglickému epistemologickému termínu “belief”.

  30. Hosamen

    První dopis ČT:
    http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=19852
    Mezinárodní pakt o občanských a politických právech
    Čl.17

    1. Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence ani útokům na svou čest a pověst.
    2. Každý má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům.

    Čl.18
    1. Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství. Toto právo zahrnuje v sobě svobodu vyznávat nebo přijmout náboženství nebo víru podle vlastní volby a svobodu projevovat své náboženství nebo víru sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou, zachováváním obřadů a vyučováním.
    2. Nikdo nesmí být podroben donucování, které by narušovalo jeho svobodu vyznávat nebo přijmout náboženství nebo víru podle své vlastní volby.
    3. Svoboda projevovat náboženství nebo víru může být podrobena pouze takovým omezením, jaká předpisuje zákon a která jsou nutná k ochraně veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví nebo morálky nebo základních práv a svobod jiných.
    4. Státy, smluvní strany Paktu, se zavazují respektovat svobodu rodičů, a tam, kde je to vhodné, poručníků, zajistit náboženskou a morální výchovu svých dětí podle vlastního přesvědčení rodičů nebo poručníků.

    Čl.19
    1. Každý má právo zastávat svůj názor bez překážky.
    2. Každý má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem, prostřednictvím umění nebo jakýmikoli jinými prostředky podle vlastní volby.
    3. Užívání práv uvedených v odstavci 2 tohoto článku s sebou nese zvláštní povinnosti a odpovědnost. Může proto podléhat určitým omezením, avšak tato omezení budou pouze taková, jaká stanoví zákon a jež jsou nutná:

    a) k respektování práv nebo pověsti jiných;

    b) k ochraně národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku nebo veřejného zdraví nebo morálky.

    Čl.20

    1. Jakákoli válečná propaganda je zakázána zákonem.
    2. Jakákoli národní, rasová nebo náboženská nenávist, jež představuje podněcování k diskriminaci, nepřátelství nebo násilí, musí být zakázána zákonem.

    http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html
    LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

    Článek 1
    Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.
    Článek 2
    (1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.
    (2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
    (3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
    Článek 4
    (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
    (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) upraveny pouze zákonem.
    (3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.
    (4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.
    Článek 17
    (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
    (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
    (3) Cenzura je nepřípustná.
    (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
    (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.

    http://eur-lex.europa.eu/cs/treaties/dat/32007X1214/htm/C2007303CS.01000101.htm
    Listina základních práv Evropské unie

    Článek 7
    Respektování soukromého a rodinného života
    Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace.

    Článek 11
    Svoboda projevu a informací
    1. Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice.
    2. Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků musí být respektována.

    Článek 20

    Rovnost před zákonem
    Před zákonem jsou si všichni rovni.

    Článek 21

    Zákaz diskriminace
    1. Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.
    2. V oblasti působnosti Smluv, a aniž jsou dotčena jejich zvláštní ustanovení, se zakazuje jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti.

    Článek 22

    Kulturní, náboženská a jazyková rozmanitost
    Unie respektuje kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost.

    Statut ČT obsahuje Článek II vyváženou nabídku programů a Listina základních práv a svobod obsahuje právo na víru na víru ale ne povinnost věřit, právo na vlastní názor a možnost jej uveřejnit.
    Takže žádám srovnání možností kolik pořadů a v jakém čase bylo určeno pro věřící a kolik ve stejných časech pro ateisty.
    Kolik času bylo určeno ve stejné době pro pořady jiných zájmových skupin a pro názory posluchačů?

  31. Shadowman Post author

    @Medea, právě proto. Víra je filosoficky a teologicky velmi zatížený pojem (co ale filosofové a teologové někdy zbytečně nekomplikují, že :)). Myslím, že v češtině i angličtině se vírou většinou spíš chápe ta náboženská. Přijde mi proto praktičtější trvat na tom, že je jen ‚náboženská víra‘.

    @Hosamen aka Petr H., díky za doplnění. Chtěl jsem Vám původně napsat a trochu si to ujasnit, protože je tohle záležitost ze šuplíku (září), ale pravděpodobně by to nic nezměnilo na pojetí, které jsem zvolil.
    P.S.: Snad se uvidíme na dalším Atheoconu (na 2013 jsme se na začátku akce bavili, pokud jsem si Vás správně zařadil) 🙂

  32. Borius

    Ateistické pořady jsou všechny pořady, které nejsou orientovány na náboženství. Ostatně, jak by mohl ne-filaterista zasvěceně mluvit o svém „ne-filaterismu“?! 😉 Ateistické pořady mohou být užitečné jak pro ateisty, tak pro teisty, i pro všechny ostatní.
    Jiné pořady mohou být antiteistické, které se snaží rozporovat některá náboženství. Takové v médiích chybějí a je to poměrně škoda. Tady by mohli aktivní ateisté přitlačit na pilu.

    Pořady zaměřené na náboženství nejsou jen přenosy bohoslužeb nebo promluvy k věřícím. Mnohé jsou zaměřeny cestopisně nebo historicky, či se snaží vysvětlit podstatu toho kterého náboženství. Takové nemusí být ani teistické ani ateistické, ale často bývají nestranné.

  33. Jardaqt

    Pro Medeu a Shadowmana:

    Dostali jste se do slepé uličky. Na slově „víra“ není nic špatného. Jen je třeba jej používat v jeho skutečném významu. Medea to začala logickým instrumentem, při jehož užití dala slovu víra zcela chybný význam. V příkladech, které uvedla na začátku diskuse byl správným slovem výraz „předpoklad“ . Tedy: „Předpokládám (nikoli „věřím“), že káva je ještě horká.“ Ten předpoklad může být více, či méně oprávněný, nebo kvalifikovaný, ale nejde o víru v jakémkoli známém slova smyslu. Zjistím-li nějakým způsobem teplotu kávy, přesvědčím se o skutečném stavu věci. Nemusím tedy „věřit“, že je káva horká, ale vím to. Přesvědčil jsem se, mohu o tom vydat svědectví na základě své znalosti. Mohu se také nechat přesvědčit někým jiným, někým, o kom „předpokládám“, nebo „vím“, že je s teplotou mé kávy obeznámen, a poskytne mi svědectví. A zde se konečně objeví slovo „víra“. V tuto chvíli mohu „uvěřit“ na základě (třeba mylného) předpokladu, že dotyčný teplotu kontroloval, mohu „uvěřit“, protože vím, že dotyčný kávu kontroloval, nebo mohu také předpokládat, že se mu nedá věřit.
    Ono se totiž občas stačí vykašlat na to, jakými „významy“ zaplevelili jazyk teologové, filosofové a jiní mudrcové, kteří hledají logiku mezi neexistujícími významy slov, a zkusit se zamyslet, zda ta slova nemají v češtině, případně slovenštině zcela jasný a jednoznačný význam.
    A ze srdce doufám (nikoli předpokládám, věřím, ani nejsem přesvědčen), že analytická epistemologie tu víru vysvětluje poněkud přesněji, neboť nějak tuším, a už jsem se o tom nedávno zmiňoval, že pokus o logickou konstrukci je odsouzen k nezdaru v okamžiku, kdy základy této konstrukce plavou ve významovém bahně.

  34. Antitheista

    Pořady orientované jinak než na náboženství jsou apateistické, nikoli ateistické…

    Pořady pro ateisty jsou například dokumenty od Dawkinse,…

  35. protestant

    Dokumenty od Dawkinse jsou PROTI náboženství, tedy ne ateistické ale antiteistické…

  36. Petr Tomek

    @protestant: Filmy, v nichž vystupuje Dawkins jsou především kritické. Obsahují argumenty, které by se daly vyvrátit, kdyby k nim věřící měli protiargumenty. Nejsou tedy antiteistické v tom smyslu, jako byly například protižidovské zákony. Neberou věřícím práva, ale brání práva všech lidí (včetně věřících) jedním z nich je i právo kriticky posuzovat jakýkoli názor.

  37. Antitheista

    Pořady pro věřící propagují boha, pořady pro ateisty mají propagovat nevíru. Je to fifty fifty – jde hlavně o ty argumenty, co obě strany předkládají

  38. Medea

    Shadowman napísal: “Myslím, že v češtině i angličtině se vírou většinou spíš chápe ta náboženská.”

    Angličania majú pre náboženskú vieru slovo “faith” a pre vieru ako takú, teda aj NEnáboženskú, slovo “belief”.

    Shadowman napísal: “Přijde mi proto praktičtější trvat na tom, že je jen ‘náboženská víra’. ”

    Keď verím, že zajtra bude snežiť, tak to iste nie je prípad ‚náboženskej viery‘ 🙂

  39. Medea

    Jaradaqt napísal: “Zjistím-li nějakým způsobem teplotu kávy, přesvědčím se o skutečném stavu věci. Nemusím tedy „věřit“, že je káva horká, ale vím to.”

    Jarda, teda ak Ty vieš, že Tvoja káva je horúca, tak NEVERÍŠ tomu, že Tvoja káva je horúca. Mmm, to znie veľmi logicky 🙂 Ja keď viem (napr. na základe merania teploty), že moja káva je horúca, tak tomu, že je horúca, verím ešte viac, ako keď som to nevedela 🙂

    Jaradaqt napísal: “Medea to začala logickým instrumentem, při jehož užití dala slovu víra zcela chybný význam. V příkladech, které uvedla na začátku diskuse byl správným slovem výraz „předpoklad“ . Tedy: „Předpokládám (nikoli „věřím“), že káva je ještě horká.“ Ten předpoklad může být více, či méně oprávněný, nebo kvalifikovaný, ale nejde o víru v jakémkoli známém slova smyslu.”

    Jaradaqt, veríš, že Barack Obama je prezidentom USA? Veríš, že Zem je guľatá? Veríš, že dnes je rok 2014? Veríš tomu? Nezaujíma ma, či to vieš, chcem vedieť, či tomu veríš 🙂

    Na základe Tvojej úvahy o káve však usudzujem, že NEVERÍŠ, že Barack Obama je prezidentom USA, že NEVERÍŠ, že Zem je guľatá, že NEVERÍŠ, že je dnes rok 2014, ale pre istotu si to chcem ešte overiť 😉

    Jaradaqt napísal: “Mohu se také nechat přesvědčit někým jiným, někým, o kom „předpokládám“, nebo „vím“, že je s teplotou mé kávy obeznámen, a poskytne mi svědectví. A zde se konečně objeví slovo „víra“.”

    Mýliš sa. “Veriť” má aj iné významy, ako len “veriť niekomu”, veriť môžeš aj niečomu alebo môžeš veriť, že je niečo tak a tak.

  40. Antitheista

    Protestant na i-ateismu píše, že když budou pořady pro nevěřící, tak to můžou být pořady i pro popírače holocaustu, hezká logika. Má ale své chyby:

    1) nevíra v boha a její propagace je slučitelná s demokracií a máme na ní dokonce právo, pokud na ní máme právo, máme právo ji i propagovat…

    2) pořady pro popírače spousty věcí máme, třeba máme pořady pro popírače dobrotivého komunismu nebo pro popírače šarlatánů (vědecké pořady) – tam se přeci také kritizuje a popírá, zároveň se dává i pozitivní program, který má ateismus také – má jich spousty: sekulární humanismus a pod.

    3) sám protestant je také popírač, třeba křesťané popírají pastafariánskou víru, neměli by proto mít svůj pořad? no a my popíráme o nějakejch těch pár věrouk víc, co na tom ? 😀

  41. Antitheista

    Pokud jsou tedy pořady od Dawkinse anti-theistické, pak theisté jsou zase anti-ateisté a mají anti-ateistické pořady. Tak buďme spravedliví a nechme anti-theistické pořady vyvážit ty anti-ateistické pro věřící

  42. Medea

    Borius napísal: “Ateistické pořady jsou všechny pořady, které nejsou orientovány na náboženství. Ostatně, jak by mohl ne-filaterista zasvěceně mluvit o svém „ne-filatelismu“?!”

    Súhlasím, treba byť dôsledný! Pokiaľ je “ateizmus” chápaný len ako absencia náboženskej viery, tak aj program, v ktorom absentuje náboženská viera, by sa mal chápať ako “ateistický”.

    Pokiaľ by sme však pod “ateismom” mienili ateistický svetonázor, tak potom by “ateistický program” mal prezentovať tento svetonázor.

  43. Medea

    Inak mám dojem, že náboženská viera absentuje aj u nosorožcov, a preto navrhujem, prekonať vrodený ľudský šovinizmus a považovať nosorožce, ale aj iné africké zvieratá, za ateistov 😀

  44. protestant

    Medea (27.01. 2014 | 10:40) napsal:
    Pokiaľ by sme však pod “ateismom” mienili ateistický svetonázor, tak potom by “ateistický program” mal prezentovať tento svetonázor.¨

    protestant:
    Co myslíš ateistickým světonázorem? Třeba světonázor budhisty? Nebo světonázor Klementa Gottwalda? Existuje nějaký společný světonázor, na kterém by se všichni ateisté shodli?

  45. Medea

    “Existuje nějaký společný světonázor, na kterém by se všichni ateisté shodli?”

    Existuje mnoho ateistických svetonázorov.

  46. Antitheista

    Tak zaprvé se shodneme na kritice náboženství, a pozitivní program pak máme různý, jako ho mají různý i křesťané 😀 – protestanté, katolíci,… i my máme sekulární humanisty, transhumanisty,…

    chápeš to chudáčku ? 🙁

  47. Medea

    Ešte k tej viere a epistemológii:

    Epistemológia nemusí byť len čiernobiela dvojhodnotová, ale aj pestrejšia napr. bayesiánska, pretože niekedy môže byť užitočné, rozšíriť dvojhodnotovú škálu verím/neverím na číselný interval [0, 1] (prípadne aj iný zväz).

  48. Shadowman Post author

    @Medea,
    ‚belief‘ may or may not imply certitude in the believer,
    ‚faith‘ almost always implies certitude even where there is no evidence or proof.
    (Merriam-Webster)

    V tomhle bych já viděl prostě nějaký rozdíl. Je to sice (naneštěstí) synonymní, ale synonymita ještě automaticky neznamená ekvivalenci.

    Když věříte, že bude zítra sněžit třeba v létě, bude to pravděpodobně vyjádření „náboženské víry (faith)“, pokud nic nenasvědčuje tomu, že sněžit bude. Naopak teď aktuálně bych to jako vyjádření víry chápat nemusel, jelikož je to odhad založený přece jen na nějaké empirické evidenci (belief) 🙂

    Ergo si myslím, že je vhodnější to v češtině, pokud možno, taky rozlišovat.

  49. Borius

    Medea:
    „Pokiaľ by sme však pod “ateismom” mienili ateistický svetonázor, tak potom by “ateistický program” mal prezentovať tento svetonázor.“

    Borius:
    Ano, bezpochyby. 🙂
    Osobně to bych jedině uvítal, kdyby se v médiích více angažovali. Asi lépe když budou vycházet z pozitivního přístupu, než z negativního vyhrazování se. Myslím, že různé ateistické směry mají co nabídnout.

    Medea:
    „Inak mám dojem, že náboženská viera absentuje aj u nosorožcov, a preto navrhujem, prekonať vrodený ľudský šovinizmus a považovať nosorožce, ale aj iné africké zvieratá, za ateistov :D“

    Borius:
    Medeo 😀 Jsem pro.
    Zato nevím, jak to bere můj pes. Možná jsem pro něj bohem já 😀 – rozhoduji co může a nemůže, zprostředkovávám mu ňamu a vůbec všechno potřebné. Vypěstoval si i své rituálky. Bývá svědkem, jakou „nadpřirozenou“ mocí vládnu, někdy je toho div živý. 😀 No akorád nepoužívá náboženské termíny. Nebo je možná animistou a snaží se interreagovat s přírodou sobě vlastním způsobem, s vnímáním přesahu přírodních sil a entit nad sebou samým. A nebo je možná fakt ateistou (netuším nakolik uvědomělým). Těžko říct.

  50. Medea

    To Shadowman:

    Slovníkový význam slov “belief” a “faith”:

    belief:
    : a feeling of being sure that someone or something exists or that something is true
    : a feeling that something is good, right, or valuable
    : a feeling of trust in the worth or ability of someone

    faith:
    : strong belief or trust in someone or something
    : belief in the existence of God : strong religious feelings or beliefs
    : a system of religious beliefs

  51. toli

    Setkal jsem se s názorem že církev je téměř celosvětová politická strana a jako taková potřebuje mít páky pro šíření své ideologie.
    Celá věc má několik rovin,už Gándí řekl že kdo si myslí že náboženství nemá nic společného s politikou tak nezná náboženství..A magnetická resonance ukazuje že víra je nemoc (foma schizofrenie)
    o to je to horší…
    http://www.osel.cz/index.php?clanek=7411

  52. toli

    Trochu OT,ale příběh kněze který poznal pravdu o původu evangélii a stal se agnostikem 🙂
    Faraón a Ježiš
    (rozhovor s autorom knihy)
    ——————————————————————————–
    Podľa španielskeho časopisu La Vanguardia
    Autor: Victor-M. Amela
    Logari Pužol – teológ, znalec biblických a egyptských textov o sebe hovorí:

    „Mám 62 rokov a narodil som sa v Taradelle (Barcelona). Bol som kňazom, teraz sa zaoberám teológiou a skúmam egyptské zdroje Evanjelií. Pred 23 rokmi som sa oženil s Claude-Brigitte Carcenac a máme spolu dve deti. 20 ročnú Laetitiu, a 14 ročného Joana Tomasa. Som agnostik.“

    Logari Pužol tak veľmi miloval Ježiša, že ho táto láska priviedla až do seminára v Vike (Barcelona). Pobudol tam 7 rokov a stal sa kňazom. Musel však o Ježišovi vedieť ešte viac, chcel vedieť všetko, preto odišiel na Štrasburskú univerzitu. Stal sa teológom, 10 rokov študoval biblické a egyptské texty, na Sorbone vyštudoval (ako študent u madam de Cenival) demotické písmo aby mohol čítať texty v origináli. Keď objavil, že evanjelisti kopírovali egyptské texty, bol šokovaný a onemocnel. Stratil vieru, opustil duchovný stav. Oženil sa so svojou spolužiačkou a spoločne napísali knihu Ježiš 3000 rokov pred Kristom. Faraón menom Ježiš: „Skutočne – je to výskum v komparatívnej literatúre…“. A pokračuje: „V Katalánií musí byť vytvorené veľké centrum na štúdium náboženstiev!“

    Amela: Vianoce, narodil sa syn boží.
    Pužol: Ale nie pred 2000 rokmi.

    A: V kalendári sú chyby v datovaní, dva, tri roky, áno?
    P: Nie, ja myslím nasledovné: hovorím o 5000 rokoch! Idea Božieho syna vznikla 3000 rokov pred Kristom…

    A: Ako, že? O akom Božom synovi to hovoríte?
    P: O faraónovi! Hovorím o osobe faraóna v starovekom Egyptskom kráľovstve. Považovali ho za syna Boha.

    A: Nevidím súvislosti medzi faraónom a Ježišom.
    P: Je to takto: Ježišovi sa pripisujú udalosti a niektoré črty, charakteristické pre faraóna.

    A: V poriadku, možno existuje podobnosť, ale…
    P: Nekonečné paralely!

    A: Pozrime sa na to.
    P: Už 3000 rokov pred narodením Krista sa faraón považoval za Božieho syna, ako potom Ježiš. Faraón bol súčasne človekom i božstvom, ako potom Ježiš. Faraón bol prostredníkom medzi bohmi a ľuďmi ako potom Ježiš… Faraón vstal z mŕtvych: ako potom Ježiš. Faraón vstúpil na nebesá: ako aj Ježiš…

    A: Ježiš ako klon faraóna? Čo sú to za hlúposti…
    P: Poznáte modlitbu o ktorej hovoria, že vytvoril Ježiš a ten ju naučil nás – Otčenáš?

    A: Samozrejme: „Otčenáš, ktorý si na nebesiach. Posväť sa meno tvoje…“
    P: Táto modlitba sa nachádza v egyptskom texte, datovanom rokom 1000 pred narodením Krista, známom ako Modlitba slepého! V tom istom texte sa nachádza i to, že sa neskôr stane požehnaním Ježiša. Celá teológia starovekého kráľovstva sa potom prejaví v osobe Ježiša.

    A: Áno? Je to skutočne tak?
    P: A nie len to: tak isto do starého zákona (600 rokov pred narodením Krista) je uvedený monoteizmus faraóna Echnatona (Amenchotepa IV., r. 1360 pred narodením Krista).

    A: Vráťme sa k Ježišovi, jeho božskej podstate…
    P: Teogamia (božský manželský zväzok) pochádza z Egypta. Kráľovná otehotnie od boha nového faraóna. Existuje jeden egyptský text, napísaný demotickým písmom a datovaný rokom 550 pred narodením Krista. Mýtus Satni hovorí nasledovné: „Tieň boha sa zjavil pred Mahitusket a oznámil jej: Budeš mať syna a bude sa volať Si Osiris.“ Nič vám to nepripomína?

    A: Anjel zvestovateľ, Mária…
    P: Veľmi správne. Povedať vám, čo znamená meno Mahitusket? Požehnaná! A Si Osiris znamená syn Osirisa, teda syn boha.

    A: Áno… A čo je to zač ten Satni z toho príbehu…?
    P: Muž Mahitusket. Satni znamená „ten kto uctieva Boha“: tak isto ako ho potom bude uctievať Jozef, označený v evanjelií ako zbožný…

    A: Potom chce Ježiša zbiť Herodes…
    P: V egyptskej mytológii Seth chce zabiť dieťatko Hora a jeho matka, Eset je donútená s ním utiecť, tak isto ako svätá rodina uteká do Egypta!

    A: A zlato, kadidlo a myrha je čo?
    P: Egypťania sa k ním správali ako k zosobneniam boha Ra – zlato bolo jeho krvou, kadidlo jeho ľubovôňou a myrha jeho klíčkami.

    A: A pastieri?
    P: Zobrazenia dobrého pastiera stretávame stovky krát v egyptských chrámoch!

    A: A obriezka Ježiša? P: Bol to rituál rozšírený medzi egyptskými žrecmi. V príbehu Satni sa 12 ročný Si Osiris prie s mudrcmi z chrámu. Tak isto ako nám potom o Ježišovi rozpráva evanjelium!

    A: A čo poviete o krstení Krista?
    P: Pozrite na tento obrázok kňaza: koná tento obrad nad faraónom vo vodách Nílu…

    A: Počujte, všetko do seba zapadá!
    P: Toto všetko sa nachádza na starých papyrusoch, egyptských basreliéfoch a kresbách. Pozrite na tento. Je datovaný 300 rokov pred narodením Krista: Ptolemaj stojí oproti Eset (Isida) a Eset mu hovorí: Darujem ti všetky pozemské kráľovstva. V evanjeliu bude Satan pokúšať Ježiša opakujúc túto frázu slovo od slova!

    A: A čo môžete povedať o zázrakoch, ktoré konal Ježiš?
    P: Pozrite na túto maľbu na lavičke. Nachádza sa v Parichovej hrobke (1500 rokov pred narodením Krista) je na nej zobrazená faraónova premena vody na víno. Ten istý zázrak, aký vykonal Ježiš v Kane Galilejskej! A spočítajte krčahy…

    A: Jeden, dva, tri… šesť krčahov. A čo má byť?
    P: V zázraku ktorý vykonal Ježiš bolo tiež šesť krčahov. Teológovia sa dodnes pýtajú, prečo práve šesť? Preto, lebo boli doslova použité podľa egyptského príbehu.

    A: A faraón tiež urobil zázrak s chlebom a rybami?
    P: Nie, to urobil boh Sebek, ako sa o tom hovorí v Textoch Pyramíd datovaných 3000 rokov pred narodením Krista! Sebek – je boh – krokodíl, rozdávajúci ryby a chlieb ľuďom žijúcim vo faraónovej oáze… Aj on chodil po vode!

    A: Áno, rozumiem…
    P: Zábavný detail: výskumníci urobili nasledovný objav – na gotických maľbách so scénami zázračného lovu rýb apoštolmi sú zobrazené ryby tilapias niloticas, druh ktorý sa nachádza iba v Níle!

    A: Existuje ešte nejaká paralela?
    P: Mýtus o Sinuchovi (2000 rokov pred narodením Krista): je to princ, ktorý sa bojí vládnuť, uteká z paláca do púšte, kde žije uprostred beduínov a starostí…

    A: Ale Ježiš triumfálne vchádza do Jeruzalema!
    P: Áno, ako kráľ … na oslovi. To znamená ako víťaz nad zlom: oslom bol v Egypte Seth, boh, ktorý zabil Osirisa, ktorého syn – Hor ho premieňa na osla a sadá si na neho.

    A: A tajná večera?
    P: Osiris, boh-ochránca osevov, každoročne umierajúc dával Egypťanom možnosť jesť svoju krv (chlieb). A v Textoch Pyramíd ho tiež volajú Hospodinom vína. Osiris sa dáva napiť svojej krvi z pohára Eset (Iside) aby ho po smrti poznala.

    A: Vzkriesenie a … Ježiša – to sú tiež doslovné preklady z egyptskej mytológie?
    P: Predpokladám to: existoval rituál vzkriesenia mŕtveho faraóna na ktorom sa zúčastňovali ženy, počas ktorého sa vládca vznesie na nebesia.

    A: Reprodukoval Ježiš tieto modely na vedomie, alebo boli potom použité evanjelistami?
    P: Mám inú tézu: Evanjelia boli zostavené erudovanými kňazmi – Židmi a Egypťanmi v Serapisovom chráme v Sakkare (Egypt), sú slovo od slova prekladmi egyptských textov. To všetko porozprávam vo svojej knihe…

  53. protestant

    @ toli
    .. podle Denikena to ale všechno způsobili mimozemšťané …. 🙂

  54. toli

    i tvůj Ježíš je mimozemšťan 🙂

  55. Medea

    Toli napísal: “A magnetická resonance ukazuje že víra je nemoc (foma schizofrenie)”

    Toli, v tom postnutom článku, sa nič také nepíše. Hovorí sa tam o MR pozorovaniach podporujúcich hypotézu, že procesy súvisiace s “teóriou mysle”, prebiehajú intenzívnejšie u religióznych osôb. Tiež je tam spomenutá hypotéza, že sklony k náboženskej viere, sú vedľajším produktom evolúcie teórie mysle.

    Pod “teóriou mysle” sa v článku rozumie schopnosť človeka prisudzovať mentálne stavy (viery, zámery, túžby, pretvárku, znalosti, …) sebe a iným osobám.

  56. Medea

    “Ergo si myslím, že je vhodnější to v češtině, pokud možno, taky rozlišovat.”

    Áno, bolo by pekné, keby aj slovenčina a čeština mali rozlíšenie typu “belief” – “faith”, v rámci jedného slova. Ja to obvykle odlišujem buď kontextovo alebo pomocou slovného spojenia “náboženská viera”. Náboženská viera je teda špeciálna forma viery.

    Inak v slovenských a českých prekladoch anglického “belief” (filozofický terminus technicus), som sa stretla aj s prekladom “viera”, ale aj s prekladom “presvedčenie”.

  57. Shadowman Post author

    @Medea, jasný. Jen bych prostě spíš řekl, že [náboženská] víra je (poněkud obskurní) forma přesvědčení (tzn. víra je jen jedna – ta náboženská bez podpory v empirické evidenci). Překládat belief víra mi přijde docela násilný, když má víra IMHO velmi silný náboženský konotace. Ale jak říkám, hlavně protože mi to přijde po mém praktičtější, nikomu to nenutím.

    Pěkná definice: Faith is a non-rational belief in some proposition. http://www.skepdic.com/faith.html 🙂

  58. Medea

    “Jen bych prostě spíš řekl, že [náboženská] víra je (poněkud obskurní) forma přesvědčení (tzn. víra je jen jedna – ta náboženská bez podpory v empirické evidenci).”

    Sloveso “veriť” sa používa v češtine a v slovenčine aj v úplne nenáboženskom zmysle: veriť, že Barack Obama je dnešným prezidentom USA, veriť, že čaj v šálke je horúci, veriť, že jadro hélia obsahuje dva protóny, …

    “Překládat belief víra mi přijde docela násilný, když má víra IMHO velmi silný náboženský konotace.”

    To, že nejaké náboženstvo priradí slovám špecifické významy, má byť pre neveriaceho dôvodom, aby sa vzdal svetského používania týchto slov? Silné náboženské konotácie majú v kresťanstve aj slová láska, pravda, nádej, … . Má sa kvôli tomu ateista vzdať týchto slov? 🙂

  59. Medea

    Shadowman napísal: “Jen bych prostě spíš řekl, že [náboženská] víra je (poněkud obskurní) forma přesvědčení (tzn. víra je jen jedna – ta náboženská bez podpory v empirické evidenci).”

    Sloveso “veriť” sa používa v češtine a v slovenčine aj v úplne nenáboženskom zmysle: veriť, že Barack Obama je dnešným prezidentom USA, veriť, že čaj v šálke je horúci, veriť, že jadro hélia obsahuje dva protóny, …

    Shadowman napísal: “Překládat belief víra mi přijde docela násilný, když má víra IMHO velmi silný náboženský konotace.”

    To, že nejaké náboženstvo priradí slovám špecifické významy, má byť pre neveriaceho dôvodom, aby sa vzdal svetského používania týchto slov? Silné náboženské konotácie majú v kresťanstve aj slová láska, pravda, nádej, … . Má sa kvôli tomu ateista vzdať týchto slov? 🙂

  60. Santiago

    Medea: Sloveso “veriť” sa používa v češtine a v slovenčine aj v úplne nenáboženskom zmysle

    Ano, ale lide obvykle preferuji jasnost sveho vyjadrovani. Pokud existuje slovo A s vyznamem V a W a slovo B jen s vyznamem V, tak lide, pokud chteji vyjadrit vyznam V (a vyhnout se potencialni zamene s vyznamem W), pouziji spis slovo B i kdyz pouziti slova A by bylo stejne korektni.

    Proto v tebou uvadenych prikladech bych nepouzil ‚verim‘, ale spis (dle kontextu) ‚myslim‘, ‚domnivam se‘, ‚hadam‘, ‚jsem presvedcen‘, ci ‚pokud vim tak …‘. Vsechna tato slova jsou v beznem jazyce sice vnimana uzeji nez epistemologicky pojem ‚belief‘ (nebot naznacuji priciny a intenzitu daneho presvedceni), ale to koneckonci i to ‚verim‘.

  61. Foxy

    Ad víra; domnívám se, že slovo víra/věřit není ekvivalentem slov domnívat se, předpokládat atd.
    Představte si dotazník, kde je rubrika věřící/nevěřící. Význam takto daných slov je jednoznačný ve smyslu víry náboženské.
    Vysoce roztomilý by byl dotazník s obdobnou rubrikou, uvedenou jako „předpokládající“… 🙂

  62. Medea

    Medea napísala: “Sloveso “veriť” sa používa v češtine a v slovenčine aj v úplne nenáboženskom zmysle: veriť, že Barack Obama je dnešným prezidentom USA, veriť, že čaj v šálke je horúci, veriť, že jadro hélia obsahuje dva protóny, …”

    Santiago napísal: “Proto v tebou uvadenych prikladech bych nepouzil ‘verim’, ale spis (dle kontextu) ‘myslim’, ‘domnivam se’, ‘hadam’, ‘jsem presvedcen’, ci ‘pokud vim tak …’.”

    Santiago, mňa by skôr zaujímalo, či by mohli nastať v Tvojom prípade nasledujúce situácie:

    (a) Santiago je presvedčený, že Barack Obama je prezidentom USA, ale neverí, že Barack Obama je prezidentom USA.

    (b) Santiago sa domnieva, že čaj v jeho šálke je horúci, ale neverí, že čaj v jeho šálke je horúci.

    (c) Santiago si myslí, že jadro hélia obsahuje dva protóny, ale neverí, že jadro hélia obsahuje dva protóny.

    Pokiaľ je Tvoja odpoveď, že spomínané situácie by u Teba (normálne) nenastali, a “neveriť” považuješ za negáciu “veriť”, tak asi uznáš, že vety:

    (a) Santiago verí, že Barack Obama je prezidentom USA.

    (b) Santiago verí, že čaj v jeho šálke je horúci.

    (c) Santiago verí, že jadro hélia obsahuje dva protóny.

    sú pravdivé, bez ohľadu na Tvoju (ne)ochotu použiť sloveso “veriť”, pokiaľ si teda presvedčený, že Barack Obama je prezidentom USA, domnievaš sa, že čaj v Tvojej šálke je horúci a myslíš si, že jadro hélia obsahuje dva protóny 😉

  63. Antitheista

    Cože, Barack Obama je už zase americký prezident ?

  64. Foxy

    Medeo, stav teploty čaje v mém šálku (a to si piš, že je to počertech dobrý čaj!) není otázkou víry, ale předpokladu, který jsem si ověřil experimentálním usrknutím, který je pak následován přesvědčením, že čaj již je bez problémů pitelný.
    Nějaká IRACIONÁLNÍ víra s tím nemá co dělat.
    Končím raději dřív, než mi ten čaj docela vychladne. Racionálně předpokládám a zároveň i nějak tak niterně (iracionálně) věřím, že bude voňavě lahodný a mňam.

    Je fakt dobrý. Chceš ochutnat? Mám ti trochu nalít do klávesnice a dát enter?

  65. Colombo

    Foxy: no… ono je to takhle
    H -> pravděpodobnost, že je šálek horký
    D -> data

    P(H|D) tvoje víra (jistota, atp.), že je šálek horký. Povšimni si, že je podmíněna daty (empirickým testem).
    Jiné by to bylo s jinými daty:
    P(H|D_k) kdy D_k <> D jej nepřesvědčí o opaku.

    Důležité pak je, že nejde o to, jestli tu víru/přesvědčení nazýváš racionální kdežto tu druhou iracionální, důležité je množství apriorních předpokladů a míry informace v datech.

  66. Foxy

    Colombo (31.01. 2014 | 10:40) napsal:
    H -> pravděpodobnost, že je šálek horký
    D -> data
    P(H|D) tvoje víra (jistota, atp.), že je šálek horký…

    Naprosto nerozporuji tvou logiku. Odmítám však použití slova VÍRA jako plně ekvivalentního synonyma ke slovům ostatním. Toto slovo nabylo (postupným vývojem jazyka) zcela specifický význam. Už to není prosté synonymum.
    Obávám se, že právě to je základem mnohých nepochopení i záměrných manipulací s tímto slovem (podsouvání víry tam, kde se jedná o přesvědčení či domněnku na racionální bázi).

    Nevěřím, že čaj v šálku je horký. Buď to předpokládám, protože jsem čaj ve vyhřáté konvici zrovna spařil právě vroucí vodou, nebo se obávám, že je ještě horký, protože dle mého odhadu ještě nestačil schladnout. Ani v jednom případe nejde o víru.
    Věřím (ve smyslu doufám), že si během víkendové služby stihnu udělat další dobrý čaj. Je to založeno na předpokladu, že v tu dobu budu naživu a svět stále ještě bude existovat v přijatelné formě To je jen zdánlivě racionální předpoklad – auto, které mne zítra cestou do práce srazí z bicyklu, už možná čeká někde na parkovišti na svou hvězdnou hodinu.
    To, že si dám zítra v práci čaj, to už je víra, spojená se slovem doufám.

    Tož asi tak.

  67. Colombo

    sakra, ono to sežralo
    větší než

    a menší než

    jako tag.

  68. Medea

    Foxy napísal: “Odmítám však použití slova VÍRA jako plně ekvivalentního synonyma ke slovům ostatním.”

    O “plne ekvivalentných synonymách”, si tu začal hovoriť Ty 🙂 Pôvodne bola reč o špeciálnom filozofickom termíne “belief” a o situáciách, kedy je možné sémanticky korektne, použiť sloveso “veriť”.

    Foxy napísal: “Toto slovo nabylo (postupným vývojem jazyka) zcela specifický význam. Už to není prosté synonymum. … Nevěřím, že čaj v šálku je horký. Buď to předpokládám, protože jsem čaj ve vyhřáté konvici zrovna spařil právě vroucí vodou, nebo se obávám, že je ještě horký, protože dle mého odhadu ještě nestačil schladnout. Ani v jednom případe nejde o víru.”

    Je to len iracionálny strach zo slov “veriť” a “viera”. Bojíš sa, že používanie týchto slov z Teba urobí teistu. Jednoducho podliehaš slovnej “mágii” 😀

  69. Medea

    Už som sa rozhodla, filozofický termín “belief”, budem do slovenčiny zásadne prekladať ako “viera” 😀

  70. Medea

    Santiago napísal: “Ano, ale lide obvykle preferuji jasnost sveho vyjadrovani. Pokud existuje slovo A s vyznamem V a W a slovo B jen s vyznamem V, tak lide, pokud chteji vyjadrit vyznam V (a vyhnout se potencialni zamene s vyznamem W), pouziji spis slovo B i kdyz pouziti slova A by bylo stejne korektni.”

    Výrazy: ‘myslim’, ‘domnivam se’, ‘hadam’, ‘pokud vim tak …’, vyjadrujú väčšiu neistotu. Pokiaľ sa však nezaujímam o stupeň istoty, a ide mi len o dvojhodnotové veriť/neveriť, tak je informácia o neistote zbytočná.

    A obavy používať slovo “viera”, ako špeciálny filozofický termín, sa mi zdajú rovnako smiešne, ako obavy s používania termínov “práca” alebo “vôňa” (vlastnosť elementárnych častíc) vo fyzike 🙂

  71. Medea

    Medea napísala: “Inak mám pocit, že niektorí ateisti majú priam poverčivý strach z používania slova (alebo termínu) “viera” ;)”

    Santiago napísal: “Mozna proto, ze ten vyraz ma vicero vyznamu a ruzne konotace. Z toho duvodu bych ‘belief’ v analytickoepistemologickem vyznamu prekladal spis jako ‘presvedceni’

    Ale aj slovo “belief” má v angličtine viacero významov a môže mať rôzne konotácie. Teda mám tomu rozumieť tak, že to “spíš” skôr vyjadruje Tvoju ohľaduplnosť voči fóbii niektorých ateistov? 🙂

  72. Foxy

    Medea pravila: Je to len iracionálny strach zo slov “veriť” a “viera”. Bojíš sa, že používanie týchto slov z Teba urobí teistu. Jednoducho podliehaš slovnej “mágii”…

    Není to iracionální strach, není to magie slov. V jazyku obecném má slovo víra skutečně specifický význam.
    Je to mnohonásobně opakovaná zkušenost.
    Pakliže se vrhnu do víru diskusního, týkajícího se transcendentna v jakékoliv formě, a použiji li slovo víra, pak má toto slovo téměř automaticky spirituální konotace a je tak i vnímáno. Pokud to nerespektuji, dochází velmi často k zásadním nedorozuměním. Proto se nespecifickému používání slova „věřit“ vyhýbám a používám je pouze tam, kde se jednoznačně jedná o spirituální (náboženský) význam.

    V ostatních případech, v situacích, kde výraz zřetelně nemá mít ony spirituální konotace, jednoznačně preferuji slovo „předpokládám“. Zde Tvůj „stupeň nejistoty“ je stejný, jako je u slova „věřím“.
    Pokud se jedná o speciální diskusi, kde je jasné, že jde o čistě filosofický termín, (věřím/nevěřím), pak s tímto slovém též nemám problém.

    Každopádně budu ve svých případných dalších diskusních příspěvcích slovo věřit používat výhradně ve výše naznačeném spirituálním významu.
    V ostatních případech nebudu věřit, leč předpokládat.

  73. Hosamen

    Antitheista (27.01. 2014 | 10:28) napsal:

    Protestant na i-ateismu píše, že když budou pořady pro nevěřící, tak to můžou být pořady i pro popírače holocaustu, hezká logika. Má ale své chyby:

    1) nevíra v boha a její propagace je slučitelná s demokracií a máme na ní dokonce právo, pokud na ní máme právo, máme právo ji i propagovat…

    ***

    S Protestantem jsem měl spor na Seznamu. Monoteismus prosazuje bipolární morálku (dobro,zlo).
    Polyteická náboženství a s nimi buddhismus, taoismus, mají místo křesťanské bipolární morálky tripolární morálku, uznávají dobro, zlo a nutnost. Co to je? Znásilněná žena je pro křesťana špatná, nedodržela nezesmilníš, Tripolární morálka odsuzuje násilníka, spáchal zlo, nebylo to nutné ale pokud bylo nutné pro ženu přežít, nespáchala zlo, neodsuzuje ji.

    Protestant prohlásil tripolární morálku za fašismus, pokud vím, právě katolická církev podporovala fašisty..

  74. Jardaqt

    Budu muset sedat k počítači častěji…

    Medeo, psal jsem, že nežli se pustíš do logických dedukcí, musíš se rozhodnout, zda budeš používat přesné výrazy, nebo se smíříš s tím, že v obecné mluvě se význam některých slov poněkud rozplizl. Skutečně nevěřím, že je Obama prezidentem USA, nemám důvod tomu „věřit“ v tom smyslu, jaký se snažíš slovu „víra“ zcela mylně přisuzovat. Ale „věřím“ tomuto faktu právě proto, že vím, že si toho člověka do této funkce svolili. Mohu předpokládat, z jakých důvodů, doufat, že se ve svých předpokladech nemýlím.
    Ty, jak se to začasté přihází humanitním vzdělancům, používáš slova nezávisle na jejich skutečném významu. A přitom se stačí zamyslet malý kousek za hranu svého zaměření, a zjistíš, že slovo „víra“ významově velmi těsně souvisí se slovem „pravda“ (latinsky, odkud to slovo pochází je to vera). Snad Ti napoví i – dnes už méně používané – slovní spojení: „věru je tomu tak“, případně otázka: „věru?“, ruské či polské: „navěrno“ atd., atd…
    To, že na území, kde se běžně používají naše jazyky, došlo k tomu, že v hovorovém jazyce rozplyzlo tvrzení křesťanských „věrozvěstů“ (zvěstovatelů „pravdy“) o tom, že přinášejí „pravdu“ (věru – víru), o které se snaží přesvědčit ty, kteří „nežijí v pravdě“, tedy „nevěřící“, kdysi i „nevěrné“, v obecný, (spisovně „vulgární“) všeobjímající výraz: „víra“, je smutným svědectvím, které svědčí o neschopnosti jisté části filosofů přemýšlet o skutečných významech slov. Kupodivu, stačí si přečíst libovolnou starší literaturu, a zjistíš, že i kupříkladu čeština umí velmi exaktně rozlišovat jemné významové nuance, a tedy byla schopna rozlišit i natolik rozdílné významy, které jsou neseny slovy: víra, naděje, doufat, …
    Takže abych to uzavřel. Tobě se pletou pojmy, a není se čemu divit, protože jsou takto významově posunuty používány v mnoha souvislostech. Bohužel, díky tomu také mohou lidé jako Duka, nebo M.O.Vácha tak stupidně argumentovat, a bohužel, vinou téhož, se dostává studentům mylných informací, a leckterá logická úvaha jest značně nelogickou. Je tedy pravdou (verum est), že tzv. „věřící“ (správně by mělo být „zbožní“) ve skutečnosti „nevěří“, ale DOUFAJÍ ve „víru“, „pravdu“, která jim přináší naději.
    Tolik jazykozpytný exkurz, jen ještě dodám, že už před časem jsem se Tě snažil upozornit, že jakýkoli myšlenkový konstrukt musí být postaven na pevných základech, tedy slova musí být použita přesně a ve svém vlastním, nikoli předpokládaném významu. Nabídl jsem Ti i další z nástrojů, jímž lze ověřit skutečný význam slova, a tím je prozkoumání jeho negace. Možná by nebylo zcela od věci opustit na pár okamžiků výšiny analytické epistemologie, a zkusit se zamyslet nad prostými fundamenty, na nichž jsou věže filosofického chrámu vystavěny.

  75. Medea

    “Ty, jak se to začasté přihází humanitním vzdělancům, používáš slova nezávisle na jejich skutečném významu.”

    Jardaqt, na mňa zase, pre zmenu, pôsobíš “humanitne” Ty sám, tak zmätene a postmodernisticky 😀

  76. Medea

    “Takže abych to uzavřel. Tobě se pletou pojmy, a není se čemu divit, protože …”

    Jardaqt, aby som to uzavrela. Z toho, čo som napísala, si nič nepochopil a silne pochybujem, že si schopný pochopiť … ale nič si z toho nerob, ľudia majú rôzne (ne)schopnosti. Niektorí také, iní onaké 😉

  77. Hosamen

    protestant (27.01. 2014 | 11:00)
    Co myslíš ateistickým světonázorem? Třeba světonázor budhisty? Nebo světonázor Klementa Gottwalda? Existuje nějaký společný světonázor, na kterém by se všichni ateisté shodli?

    ***

    Pokud vím, na světě není jen jedno náboženství, takže věřící se také neshodli na jednom správném náboženství. Pokud vím, většinu času má ve vysílání ŘKC, organizace křesťanského náboženství není nutná ale u nás nejsou jen křesťané a ve vysílání nejsou.
    To je tvoje zbytečná starost, kdo z ateistů s čím vystoupí.

  78. protestant

    Není to zbytečná starost. Prosazování Leninova či Gottwaldova světonázoru v TV považuji za velmi škodlivé a byl bych proti…

  79. Antitheista

    Prosazování Tisova a Hlinkova křesťanství a klerofašismu by se mělo zakázat, pryč s Dukou ! TV bez Duky !

  80. Foxy

    Protestant: Prosazování Leninova či Gottwaldova světonázoru v TV považuji za velmi škodlivé a byl bych proti…
    On to někdo prosazuje? Nebo se o to pokouší?
    I ty šibale jeden!

  81. protestant

    Naštěstí ne. Ale zastávali ateistický světonázor a tedy někteří ateisté by mohli chtít jejich světonázor v TV prezentovat….

  82. Antitheista

    Naštěstí ne, ale někteří věřící mohou souhlasit s lidmi jak Pavelič nebo Hlinka/Tiso/Franco/Pinochet, čili je lepší křesťany do veřejnoprávní TV nepouštět

  83. protestant

    Ano. Hlinkovy, Paveličovy, Tisovy, Frankovy ani Pinochetovy názory bych do TV nepouštěl….

  84. Antitheista

    Já Leninovy taky ne.

    Takže proč jsi proti ateismu/antitheismu v TV ?

    Když tam může být propagována víra (mírově), tak i nevíra (mírově)

  85. protestant

    Protože i Lenin byl ateistou. A jeho názory bychom tam nejen já, ale vidím i ty neradi viděli.

    Ale já vůbec nejsem proti ateistům. O víkendu jsem se díval na ateistický pořad o keporkacích. A mnoho dalších ateistických pořadů jsem viděl… 🙂

  86. Antitheista

    A Pinochet byl zase křesťan…

    Já žádný ateistický pořad neviděl, jen apateistické (nábožensky neutrální) a pro věřící…

    😀 😀 😀

    Poslední ateistický byl Mesiáš před vánocema od Derrena Browna, a to jeden pořad na tisíc propagandiských vystoupení toho tlustýho prasoksichtu Duky

  87. protestant

    Já v tom pořadu o žádném Bohu neslyšel. Byl to pořad bez Boha. A-teistický.

  88. Medea

    Keď tam absentovala náboženská viera, tak by mal byť “ateistický” 😀

  89. Antitheista

    To nebyl ateistický pořad, ale apateistický pořad. Bezbožný by byl, kdyby propagoval bezbožnost – nevíru 😀 😀 😀

    A máš to demente 😀

  90. Antitheista

    1) nevíra v boha a její propagace je slučitelná s demokracií a máme na ní dokonce právo, pokud na ní máme právo, máme právo ji i propagovat…

    2) pořady pro popírače spousty věcí máme, třeba máme pořady pro popírače dobrotivého komunismu nebo pro popírače šarlatánů (vědecké pořady) – tam se přeci také kritizuje a popírá, zároveň se dává i pozitivní program, který má ateismus také – má jich spousty: sekulární humanismus a pod.

    3) sám protestant je také popírač, třeba křesťané popírají pastafariánskou víru, neměli by proto mít svůj pořad? no a my popíráme o nějakejch těch pár věrouk víc, co na tom ? 😀

    Pokud jsou tedy pořady od Dawkinse anti-theistické, pak theisté jsou zase anti-ateisté a mají anti-ateistické pořady. Tak buďme spravedliví a nechme anti-theistické pořady vyvážit ty anti-ateistické pro věřící

  91. Antitheista

    CHCEME POŘADY PRO „SEKULÁRNÍ ATEISTICKÉ HUMANISTY“ JAKO JE DAWKINS A MY OSTATNÍ, CO TY NA TO, PROTESTANTE 😀 😀 😀

    Chceš zakázat pořady pro sekulární humanisty, kteří přesvědčují ostatní proč nevěřit a proč je lepší mít sekulární morálku ?? Ale ale, vždyť to je pozitivní program, chceš nám ubírat místo ve veřejnoprávních médiích ?

  92. Antitheista

    Hele protestante, podle tebe je teda každej film bez boha ateistickej, super, ale pak ti musej stačit filmy kde se mluví o bohu, třeba Amadeus je film typicky o bohu 😀 – to vám musí příští vánoce stačit, jo, a kromě toho Dawkins mluví v dokumentech taky o bohu, tak je to dokument pro věřící a dáme vám ho příště o vánocích místo „vánoční mše“ – je to o bohu čili pro věřící, tak co 😀 😀

    Super logika 😀

    Ale vy máte i propagaci boha (Nedělní slovo apod.)

    My ateisté tedy chceme propagaci nevíry a ateismu….

    A pokud to neuznáváš, pak se přejmenujeme na sekulární humanisty a máš to (vyjde to na stejno, ale uspokojíme tvůj cit pro jazyk 😀 )

    Čili nám sekulárním humanistům dejte vlastní pořad, nejen film kde se mluví o humanismu, jinak my vám povolíme jen filmy kde se mluví o bohu (třeba ten Amadeus nebo Prohřešky proti desateru či Jesus camp 😀 )

  93. protestant

    Antitheista (03.02. 2014 | 20:37) napsal:
    Hele protestante, podle tebe je teda každej film bez boha ateistickej, ….

    protestant:
    Nejen film, dokonce každý člověk žijící bez boha – i ten co o sobě říká věřící a přitom žije jako by bůh neexistoval – je pro mne ateista. Bezbožně – atisticky – se může chovat i křesťan či muslim. V tom okamžiku je ateistou.

  94. protestant

    Antitheista (03.02. 2014 | 18:09) napsal:
    CHCEME POŘADY PRO „SEKULÁRNÍ ATEISTICKÉ HUMANISTY“ JAKO JE DAWKINS A MY OSTATNÍ, CO TY NA TO, PROTESTANTE 😀 😀 😀

    Chceš zakázat pořady pro sekulární humanisty, kteří přesvědčují ostatní proč nevěřit a proč je lepší mít sekulární morálku ?? Ale ale, vždyť to je pozitivní program, chceš nám ubírat místo ve veřejnoprávních médiích ?

    protestant:

    Pokud nebudou porušovat Kodex ČT – tedy zejména:

    …Česká televize se zejména zdrží vysílání pořadů, kterými by byla šířena nesnášenlivost mezi lidmi či skupinami s odlišnou náboženskou orientací, případně mezi věřícími a osobami bez vyznání….

    …..Česká televize neodvysílá prohlášení, která by mohla podněcovat násilí, neboť by mohla být odůvodněně chápána jako prohlášení podporující a šířící násilí, nenávist, rasovou nesnášenlivost nebo jiné formy diskriminace či nenávisti založené na netoleranci….

    Tento kodex schválila Poslanecká sněmovna a jeho dodržování hlídají lidé mimo ČT – Rada ČT a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání….

  95. Colombo

    Hezké protestante. Škoda, že se tím ČT neřídí.

  96. protestant

    Pokud se tím ČT neřídí stěžuj si na Radu ČT či na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. To jsou orgány, které na to mají dohlížet….

  97. Antitheista

    Ježiš už si viděl, že by Dawkins vyzýval k násilí proti věřícím? Jen kritizuje víru, ale nenabádá k násilí, ale k zamyšlení…

    To věřící to dělají často naopak…

    Sekulární humanismus nechce násilí už z definice

  98. protestant

    …Dawkins šíří nesnášenlivost….

  99. Antitheista

    cožeeeee???

    Viděl si jedinej jeho dokument a kde přesně si to viděl?

    Já naopak viděl šíření nenávisti k ateismu – v reálu i k ateistům (viz. případ v brněnský mešitě), a to mluvim o ČR, nejatestičtější a nejsekulárnější zemi ve střední Evropě, možná v celý EU, bohužel furt málo…

    Vem si pořad Rub a líc víry – to byla nechutnost, kritika nevíry bez argumentů, byť bez nenávisti, ale latentní pohrdání z toho teda bylo cítit. Tohle pohrdání je cítit v každym druhym křesťanskym pořadu, pokud se tam mluví o Češích a jejich „nevíře“

  100. Foxy

    protestant (04.02. 2014 | 11:31) napsal: …Dawkins šíří nesnášenlivost….

    Jasně. Tu přece šíří každý neznaboh už svou pouhou existencí. Svým neznabožstvím totiž irituje majitele té jediné skutečné Pravdy natolik, že v nich vyvolá akutní nesnášenlivost.
    Takže prazdrojem nesnášenlivosti je vždy neznaboh, už jen tím, že vůbec je.

  101. protestant

    Neznabohové ničemu nevadí. nesmí ale útočit nevybíravými prostředky na věřící. Pak se dostáváme mimo Kodex ČT a takové pořady se nedají vysílat.

  102. Antitheista

    To si ale pořád nedokázal, že se někdy stalo, navíc žádný Dawkins v ČT nešel, zato Rub a líc víry ano 🙁

  103. Antitheista

    Já žádný dokument od Dawkinse nevidím… pořád nevidím jedinej dokument od Dawkinse v ČT…

    Hledej dál…

    zato vidim každou neděli několik hodin ježíškistický propagandy… 🙁

    Při poměru věřích/ateistů bys nám musel toho Dawkinse dávat min. 2 X víc než je pořadů jen pro křesťany 😀 😀

  104. Foxy

    Teda protestante, to je fakt bomba 🙂
    Fakt to vypadá na naprostou programovou vyváženost 🙂 …

    V té marginální zprávičce na ČT24 je ovšem cosi skoro bych řekl signifikantního:
    „Možná není žádný Bůh. Přestaňte se obávat a užívejte života,“ píše se na autobusech ve Velké Británii…
    …Tato organizace (Christian Voice) se kvůli sloganům obrátila na britskou agenturu, která dohlíží na reklamu. Křesťané podali stížnost, že jde o klamavou reklamu. Agentura se nyní bude stížností zabývat a za několik dní by měla vydat k věci své stanovisko…

    Takže i pouhá vágní pochybnost (Možná není žádný Bůh) je důvodem k drsným odvetným opatřením.
    Obávám se, že ve svém příspěvku (04.02. 2014 | 14:54) jsem se docela trefil. Zřejmě už i pouhá pochybnost „útočí nevybíravými prostředky na věřící“ (protestant, 04.02. 2014 | 15:46).

    Fakt moc hezký den přeju.

  105. neruda

    Foxy,
    je to zkrátka tak, že neznabohy být můžeme, to nám nikdo nezakazuje, ale raději ať to nikde neříkáme, protože co kdyby se někdo urazil… nadto nevybíravě.
    Tak nějak mi to připomíná vlastenectví nadporučíka Lukáše:
    „Buďme Češi, ale nemusí o tom nikdo vědět. Já jsem taky Čech.“ 🙂

  106. Antitheista

    To nemůžu kritizovat nácka jenom proto, že je jeho víra posvátná? To nemůžu kritizovat komunismus, protože pro komunistu je posvátný? To nemůžu kritizovat křesťanství, protože by se z toho zvencnul ?

  107. Antitheista

    To nemůžu kritizovat nácka jenom proto, že je pro něj jeho víra posvátná? To nemůžu kritizovat komunismus, protože pro komunistu je posvátný? To nemůžu kritizovat křesťanství, protože by se z toho protestant a jemu podobní zvencnuli ?

  108. Antitheista

    Já můžu jako občan svobodnýho a právního státu kritizovat co chci a kdy chci, a to i dost tvrdě, pokud nevybízim k násilí, je moje pole působnosti neomezené… stejně tak si můžu dělat legraci z čeho chci…

  109. Hosamen

    Shadowman (26.01. 2014 | 15:20)
    P.S.: Snad se uvidíme na dalším Atheoconu (na 2013 jsme se na začátku akce bavili, pokud jsem si Vás správně zařadil).

    Byl jsem tam první a čekal na otevření.

  110. Hosamen

    Protestante, pokud vím ŘKC podporovala vždy fašisty a Hitlera, kláštery ve Francii ubytovávaly válečnéné zločince.
    V Norimberku se Frank přihlásil znovu k víře, takže tam byli jen věřící.

  111. Foxy

    Joj, Hosamene, Protestant ti neodpoví, byl již před drahnou dobou zabanován – a na rozddíl od banánu ovocného je tenhle banán dosti trvanlivý…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *