Co by to znamenalo a naopak neznamenalo, kdyby byl náš vesmír opravdu stvořen?

Autor | 08.03. 2014

Diskutující jménem Milan Vichta vyjádřil v diskusi svůj názor, který rozhodně není výjimečný.

Nemějte mi prosím za zlé, že si dovolím polemizovat s některými výše uvedenými názory. Tvrdit, že náboženství, spíše bych použil termín víra v Boha je v rozporu se zdravým rozumem, mi přichází poněkud pošetilé. Vidím to právě opačně. Vesmír a život se svými zákonitostmi nemohl vzniknout náhodným procesem z prvotního chaosu. Pokud se nad tím opravdu pořádně zamyslíte, přivede vás to k přesvědčení, že je to vše zákonitě muselo být Dílo Stvořitele – tedy Boha. Přeji všem krásný den a těším se na případné byť odlišné názory.

Jsem přesvědčen, že není důvod se nad takovým tvrzením nějak ošklíbat. Jsme jako lidé zvyklí, že složité věci potřebují ke svému vzniku záměr. Přiznejme si, že deistické přirovnání světa k hodinovému stroji je svůdné i velmi zavádějící. Zároveň je ale také velmi staré.

Demiurg podle Williama Blakea

Starověcí, středověcí a novověcí astronomové i astrologové hledali v uspořádání vesmíru dokonalost a boží záměry (ať už podle nich byl bůh jen jeden, nebo jich měly být celé zástupy).

Náš problém je v tom, že velmi dobře známe, jak tvoříme složité věci my sami, ale většinou nechápeme, jak vznikly mnohem složitější struktury bez nás.

Přesvědčení (nikoli náboženská víra typu faith), že za existencí světa musí být působení  vyšší bytosti je omyl, ale vychází  extrapolace. Může nás k němu tedy vést opravdu rozumový úsudek, pokud zároveň nemáme dostatek informací. Navíc na určité úrovni se může opravdu ukázat že je náš svět stvořený třeba jako simulace v počítači. Co by to pro nás znamenalo a kde jsou slabiny takové představy?

První chyba v takovém úsudku je předpoklad, že svět tvoří pouze náhody. Ve skutečnosti nic jako dokonalá náhoda neexistuje a to dokonce ani v chaosu. Svět existuje na základě zákonitostí, což je ale něco jiného než záměr. Co to ale taková zákonitost vlastně je?
Když máte například molekulu kuchyňské soli, je v ní už jaksi přítomna informace, že sůl krystalizuje v krychlové soustavě. A opravdu, když si necháte doma někde stát vodu se solí, můžete pozorovat, jak vám krystaly soli pěkně rostou. Je to krystalizace – jeden z příkladů „samoorganizace hmoty“ kterému, se kreacionisté tak rádi vysmívají, přestože o ně musejí zakopávat na každém kroku.

Podstatné je to, že v tomto případě vlastně netvoří dokonalou krychli  složitá informace a ani molekula soli rozpuštěná ve vodě nemá záměr vytvářet krychle. Přesto je tvoří, protože to vyplývá z její chemické podstaty.
Je to malá příčina, která má mnohem větší důsledky. Taková příčina ale nemá žádnou inteligenci.

Podobných příkladů najdeme v přírodě nekonečně mnoho, jsou v uspořádání planet sluneční soustavy, ve vzniku rudných ložisek, ve zrození a zániku hvězd.
To podstatné co na nich chci ukázat je, že jsou to velké důsledky nesmírně malých příčin.
U živých organismů se k tomuto působení přidává ještě selekce, kterou si můžeme představit jako jakési síto, či spíše soustavu sít, kterými je ověřována životaschopnost a schopnost rozmnožování.

Je to něco podobného jako procházet konkurzním řízením o několika kolech.
Tyto podmínky ale klade měnící se prostředí. Nebudu tu ale vysvětlovat principy evoluce. Raději odkáži na knihu Richarda Dawkinse Slepý hodinář, kde je evoluce živých tvorů velmi srozumitelně vysvětlena. Podstatné je, že při tomto poměrně neintuitivním pohledu na svět to, že vlastně žádný božský zásah potřeba není.

Udělám teď ale záměrný ústupek. Představme si, že by náš svět stvořen opravdu byl. Tedy že by byl výsledkem činnosti nějaké bytosti nebo většího počtu bytostí.
Ukázal jsem na příkladu, že i z malé informace může vzniknout velká a relativně složitá věc.

Tím se dostávám k další chybě v úsudku, že vše je dílem „vyšší“ entity. Proč vůbec smí v takových úvahách tvořit jen „vyšší“ entita? Představme si bytosti třeba z n-té dimenze, kteří by byli v rámci možností jejich světa podobni nám.

Lidé moderního typu na Zemi existují asi 200 000 let. To znamená, že kdybyste cestovali v čase, sebrali tehdejší matce nemluvně a dali jej vychovat do moderní rodiny, nebyl by vidět žádný podstatný rozdíl mezi ním a jeho současnými vrstevníky. Civilizace existuje přibližně pět tisíc let, i opravdu staré vyspělé lidské kultury mají jen asi 35 000 let.

Představte si tedy svět takových lidí, kteří by začali budovat civilizaci o pár tisíciletí dříve. Vypadali bychom proti nim jak tlupa troglodytů, ale v zásadě by nebyli nijak zásadně biologicky odlišní od svých předků před dvěma statisíci lety. V jejich vědeckém ústavu by se dělaly pokusy se simulováním světů a jedním z takových pokusů by byl ten náš.

Asi vnímáte, že by civilizace takových „lidí“ byla výrazně vyspělejší než ta naše, nešlo by ale v pravém významu o „vyšší“ bytosti, prostě by jen jejich věda byla vyspělejší. Ani stvořitelská hypotéza tedy nutně nemusí vést k  vyšším bytostem, mohou nám být v podstatě rovné, dokonce by za jistých okolností mohl být jejich svět nějakým způsobem zaostalejší než ten náš!

Je to ale ještě horší, i kdyby náš svět byl stvořen, nemusel by vůbec být stvořen záměrně!
Evoluční mechanismy dokážeme už dnes docela úspěšně simulovat, ale vzhledem k tomu, že se při simulaci evoluce objevují i mnohé nepředvídané detaily, je možné, že pokud bychom měli dostatečnou výpočetní kapacitu a čas, mohli bychom nechat vyvinout jakýsi primitivní „svět“ úplně od základu.

Udělám teď další úkrok. Představme si že je náš svět skutečně stvořen „vyšší entitou“, pak otázka zní: Musí být tou entitou bůh?

Víte, je hodně velký rozdíl mezi bytostí, která ví neskutečně mnoho a je neskutečně mocná a takovou, která je vševědoucí a všemohoucí. Pokud ale nepovažujeme za bohy příslušníky vyspělejší civilizace, nebo vyspělejšího druhu, musíme přiznat, že přinejmenším tři základní boží vlastnosti jsou pro uznání za boha nezbytné alespoň v moderní době. Bůh by měl být všemohoucí, vševědoucí a dobrý. Pominu teď vysvětlování, že se tyto tři vlastnosti navzájem vylučují a soustředím se na jinou otázku: Musel by mít nutně takový demiurg tyto tři vlastnosti?

Neexistuje žádný důvod, proč by měl. Vlastně jsem už výše vysvětlil, že by je mít nemusel. Nejhorší na tom ale je, že není vůbec žádný důvod si myslet, že by stvořitel měl být dobrý. Proč? Lidské pojmy dobra a zla souvisejí s tím, co jsme si zvykli považovat za příjemné a nepříjemné, hodnotné a bezcenné. Jinými slovy jsou relativní v čase, ne však absolutně relativní, protože se vztahují k situaci, kultuře, fyzickým vlastnostem a potřebám člověka. Zkrátka máme jakýsi hodnotový žebříček, který je daný také tím že jsme lidé. Zároveň jsou ale v našich hodnotových žebříčcích vlivem různosti kultur a náboženství takové rozdíly, že kvůli nim dokážeme vést i války.

Bytost z paralelního světa, která by byla třeba i velmi podobná člověku by ale měla naprosto odlišné potřeby ve vztahu k bytostem, které stvořila. Nedá se přitom říci, že by taková bytost byla vysloveně dobrá nebo zlá z obecného pohledu. Z pohledu člověka bychom se dostávali do úrovně laboratorního potkana, pro kterého může být laborant „dobrý“ protože mu nosí potravu, ale zároveň je to jeho věznitel a zkouší na něm účinky mutagenů.

Pokud se nad tím zamyslíte, zjistíte, že nejpravděpodobnější účely, pro které by mohl bůh náš svět a lidi vytvořit, nám s největší pravděpodobností nebudou zrovna příjemné a asi bychom je neoznačili ani jako dobré. Odvozovat od takové bytosti naši vlastní morálku by určitě nebyl dobrý nápad.

Následuje další můj záměrný úkrok, představme si, že náš svět stvořil bůh. Jak by ale souvisel s křesťanstvím?

Já osobně považuji spojení idey boha s konkrétním náboženstvím, čili v našem případě s křesťanstvím za druhou největší díru v tomto myšlenkovém postupu, hned po kroku který přijímá existenci demiurga jako nutnost. Pokud jde o boha, co by nás vedlo k tomu, že je to právě křesťanský bůh?

Popravdě řečeno vůbec nic. Bible samotná je slepenec sestavený na politickou objednávku, na což doklady, které se dají dohledat v historii. I kdyby ji ovšem vytvořil „bůh Bible“, neznamenalo by to že je zároveň oním stvořitelem, není totiž důvod mu to věřit.
Když projdete jednotlivé knihy od Genesis po Apokalypsu, nemůžete přehlédnout, že na počátku tento bůh vyžaduje lidské oběti (ano i celá města) a i na konci je těžce závislý na věčném děkování a klanění. Ve Starém zákoně ale i v Apokalypse si je dokonce vynucuje vyvoláváním katastrof. Něco takového rozhodně od skutečného demiurga nečekáme a to dokonce ani kdybychom mu přisuzovali mnohem menší schopnosti, než mu bývají připisovány.

Pokud bychom přijali existenci boha, který takové pocty tak vyžaduje, museli bychom přiznat že je to bytost velmi nízká, poněkud psychopatická a velmi podobná člověku, tedy rozhodně ne všemohoucí, vševědoucí a dobrý bůh teologů. Křesťanský bůh prostě až příliš odpovídá povaze svých lidských tvůrců. Ani kdybych tedy došel argumentačně až k existenci základního boha-tvůrce, rozhodně bych jej nespojoval s právě s ním.

23 thoughts on “Co by to znamenalo a naopak neznamenalo, kdyby byl náš vesmír opravdu stvořen?

  1. Čestmír Berka

    Nevím, proč bůh, když život dává v drtivé většině samička. Pokud něco stvořilo svět, tak to byla Bohyně! 😉

  2. DarthZira

    Čestmíre – výborně, byla to vědkyně z paralelní dimenze 😉 Tam jsou totiž vyspělejší než my a je tam tudíž normální, že vědu dělají převážně ženy 🙂

  3. protestant

    ….Pokud jde o boha, co by nás vedlo k tomu, že je to právě křesťanský bůh?….

    Protestant:
    Kdo to je ten křesťanský bůh? To je někdo jiný než JHVH nebo Alláh?

  4. DarthZira

    I pokud Hospodin, Alláh a JHVH jedno jsou, tak otázka ale stála jinak, proč by zrovna on měl být tím stvořitelem. Pokud opravdu vesmír nebo aspoň nás jako živočišný druh něco stvořilo, tak bych si spíš vsadila na nějakou tu vyspělejší civilizaci a buď pokus jejích vědců nebo dokonce to, že se někdo od nich prostě nudil. To by fakt byla hlína, kdybychom zjistili, že jsme výsledkem nudy jednoho pubertálního spratka. Ovšem žádný div, ve Starém i Novém zákoně se ta bytost, která má údajně být bohem, chová hůř než pubertální spratek.

  5. slovak

    Ja som sa zamýšľal nad tvorivou iniciatívou vesmíru – boha takto:

    Hľadanie kreatívneho Boha.

    Svedčilo by o netolerantnosti, keby ateista či agnostik odoprel nábožensky veriacemu občanovi vieru vo vznik a jestvovanie vesmíru a sveta pôsobením akéhosi Boha a súčasne ho nepodrobil analýze kritickým rozumom a logikou.
    Ak pripustíme, že Boh, ako tvoriaca iniciatíva vesmíru, dizajnér, tu bola, nevyhnutne vyvstane otázka motívu jeho kreácie. Prečo prišlo k tvorivému aktu? Prečo potrebovala táto tvoriaca schopnosť prírody, nazvime ju počiatočné vedomie, uspokojiť akúsi svoju potrebu? Kritický rozum hovorí nie. Nemohlo by to byť rozhodnutie na takej úrovni, ako keď si povie – potrebujem si sadnúť, urobím si stoličku. Tento motív tvorivej činnosti Boha sa zdá byť neadekvátny pre tvorcu vesmíru. Skúsme iné motívy. Radosť z tvorby, pocit krásy, poriadku, úsilie niečo vlastniť, vládnuť, ovládať niekoho, byť uctievaný oslavovaný. Nie ani jeden z týchto motívov neobstojí, je nedôstojný Bohu. Mal by to byť vývojaschopný a večný motív, tak ako je večný vesmír a príroda v ňom, vo svojej neustálej zmene a pohybe.
    Je tu jeden motív, ktorý sa dá vyjadriť slovami: chcem mať vedomie toho, čo som vytvoril, ktorý ako tak obstojí. Je to vedomie singularity pred veľkým treskom, vedomie prvých atómov vodíka a hélia, neskôr zložitejších atómov a zlúčenín v rozpínajúcom sa vesmíre. S plynutím času sa mohla tvorivá iniciatíva čoraz vedomejšie uplatňovať v prvotných zložitejších štruktúrach a organizmoch. Súčasne mohla rásť aj intenzita vedomia a schopnosť manifestovať sa cez zložitejšie formy existencie až do súčasnosti, ako sú rastliny, živočíchy, človek. Vedomie a jeho intenzita je rovnako vývojaschopný proces, aký prebieha v celej prírode a je spojený s bytím.
    Uvedomovanie si existencie v určitej forme nazývame životom. Kde je a čo je Boh? Môže to byť vedomie tých najjednoduchších foriem jestvovania až po súčasného človeka? Či môžu jestvovať aj ďalšie, dokonalejšie formy existencie a ich vedomia? Sú celkom oprávnené otázky, ako aj odpovede, prečo nie? Iné kozmologické podmienky mohli a môžu determinovať iné formy existencie a manifestácie vedomia, pozorovateľa a vnímateľa kozmického divadla, v ktorom sa nachádzame aj my. Iného Boha vo vesmíre asi nenájdu ani nábožensky veriaci ľudia.

  6. DarthZira

    Slovak – divil byste se, kolik miliónů, možná až miliard, lidí na této planetě věří v Tvůrce vesmíru, který potřebuje být adorovaný, obdivovaný, oslavovaný a obávaný. Tedy v jakéhosi neuvěřitelně mocného orientálního despotu.
    Bůh, kterého popisujete – je právě tím „bohem filosofů“, ve kterého věřili humanisté, osvícenci nebo třeba Albert Einstein, přičemž s vírou v podobného boha nemají problém ani agnostici či ateisté, i sám Richard Dawkins přímo v Božím bludu napsal, že podobná víra mu sebeméně nevadí a naopak přijde zcela v pořádku.

  7. TvojOponent@gmail.com

    Tomek, citujem Vás:
    Křesťanský bůh prostě až příliš odpovídá povaze svých lidských tvůrců. Ani kdybych tedy došel argumentačně až k existenci základního boha-tvůrce, rozhodně bych jej nespojoval s právě s ním.

    TO:
    Lebo vraj Boh našťastie nie je taký, ako si ho predstavujú ateisti a našťastie nie je ani podľa predstáv veriacich:)
    Ako si teda Vy predstavujete Boha?

  8. TvojOponent@gmail.com

    Viera v Boha je racionálna.
    Ateisti odmietajú svoje iracionálne predstavy o bohu.A to je chvályhodné.

    Sekularisti,aj sekulárni humanisti sú svojou mentalitou na úrovni islamistov, stalistov…a pod… Sú to v prvom rade fanatici, ktorí si vytvorili náboženstvo bez boha.Klaňajú sa mu, píšu oslavné ódy…

    Einstein nebol militantní ateista a určite by si skôr rozumel s mysliacim teológom ako s kýmkoľvek so šarlátovým áčkom.

  9. Petr TomekPetr Tomek Post author

    TvojOponent: Viera v Boha je racionálna. Ateisti odmietajú svoje iracionálne predstavy o bohu.A to je chvályhodné.

    Petr Tomek: Víra, respektive přesvědčení o existenci boha nebo bohů se na určitém stupni poznání může jevit jako racionální. To píši v článku, ne že racionální nutně je. Nepřekrucujte moje slova!

    Boha si představovat nemusím, znám poměrně hodně dlouho řadu představ o tom co by to mělo být, od fyzických forem přes různé panteistické a deistické představy až po Kantova boha. Právě to mě vede k tomu, že je to beobsažný pojem s vyměnitelným obsahem.

    Stačilo by kdybych řekl, že vypadá trochu jako Žvahlav?

  10. slovak

    Môj názor na náboženskú vieru.

    Prečo je nerozumné byť nábožensky veriacim človekom.

    Každý zdravý človek je sugestibilný, to znamená, že je schopný nekriticky prijímať informácie ako pravdivé, ak ich dostáva od osoby, ktorú považuje za autoritu a podľa nich sa správať, či konať. Tou autoritou môže byť aj kniha či náboženské učenie..
    Je teda prirodzené, že sme ochotní prijať ako pravdivú informáciu o kauzalite – príčinnosti vecí a z nej vydedukovať, že vesmír a všetko v ňom má nejakú počiatočnú príčinu. Tak vznikla hypotéza, domnienka, že tou príčinou by mohol byť akýsi boh. Takéto myslenie a konanie nepredstavuje nič nové. V podstate je podobné mysleniu našich predkov ktorí si nevedeli vysvetliť pôvod vetra, dažďa, východu a západu slnka a iných, dnes už známych príčin ich vzniku a tak prisúdili ich príčinu bohom slnka, vetra, lásky atď..
    Ak by tento názor ostal len v polohe názoru, nič by sa nedialo, ale určití jedinci, v našom prostredí: Abrahám, Mojžiš, Kristus, Mohamed, atď., sa chopili príležitosti a začali vymýšľať: kto je boh, aké má vlastnosti, čo si želá, čo treba konať, ako nás bude trestať, ako odmeňovať? A súčasne sa títo chytráci, účelovo, pasovali za vodcov, prorokov, synov božích, mesiášov a pod.. V súčasnosti túto funkciu prevzali na seba jednotlivé cirkvi a ich predstavitelia, cirkevná hierarchia. Vypracovali náboženské učenia, dogmy, rôzne magické obrady, pričom nik na svete nemôže mať relevantný kontakt s akousi hypotetickou postavou – bohom, bohmi a teda všetky náboženstvá predstavujú nehorázny podvod a klamstvo, so súhlasom a za výdatnej podpory štátnej moci.
    Aj napriek týmto skutočnostiam získavajú jednotlivé náboženstvá svojich stúpencov, cirkvi dostatok veriacich, značný vplyv na spoločnosť, získavajú majetky a moc. A to je hrozná a nepochopiteľná skutočnosť.
    Ak si toto všetko rozumný človek uvedomí, nemôže byť nábožensky veriacim človekom.

  11. DarthZira

    TvojOponent – jestli si myslíš, že by si Albert Einstein rozuměl s Tebou, tak si opravdu hodně fandíš. A představa, že by si rozuměl s takovým Hájkem, Jochem nebo Semínem, je už úplně k smíchu.

  12. TvojOponent@gmail.com

    Darti…
    Ako milovník slobody, v čase keď revolúcia prišla do Nemecka, pozeral som na univerzitu ako na jej obrancu, vediac, že sa vždy vychvaľovala úctou k pravde; ale nie, univerzity ostali ticho. Potom, pozrel som sa na veľkých vydavateľov novín, ktorí predtým slobodu plamenne obhajovali; ale rovnako ako univerzity ostali ticho behom pár krátkych týždňov… Iba Cirkev stála priamo proti ceste Hitlerovej kampane na potlačenie pravdy. Nikdy predtým ma Cirkev špeciálne nezaujímala, ale teraz cítim úžasnú náklonnosť a obdiv pretože Cirkev sama mala guráž a intelektuálnu pravdu a morálnu slobodu. Som nútený vyznať, že ako som ňou predtým pohŕdal, teraz sa k nej úprimne modlím.“
    AE, https://sites.google.com/site/tvojoponent/o-vede-a-viere/kategoria-veda-a-viera/obranne-reakcie—kategoria-vedy/einstein—argumentacia-autoritou/vyroky-einsteina-o-bohu—za-aj-proti

  13. TvojOponent@gmail.com

    Tomek.
    „Stačilo by kdybych řekl, že vypadá trochu jako Žvahlav?“

    No ale ak odmietate Žvahlava, tak sme na jednej lodi.

  14. DarthZira

    Oponent – jestli si ten citát vykládáte tak, že by Einstein obdivoval konkrétně vás nebo dokonce zmíněné magory Hájka, Jocha a Semína, tak je to s vámi vážnější, než bych si byť jen ve snu představovala, měl byste opravdu urychleně vyhledat psychiatra.

  15. TvojOponent@gmail.com

    darti…nežiarlite ako homofóbka:D

  16. S.V.H.

    TvojOponent@gmail.com (11.03. 2014 | 17:23) napsal:
    Ako milovník slobody …

    Právě tento citát je značně sporný a Einsteinův nejspíš nebude, viz:

    Originally printed in Time magazine (without any verifiable attribution), this supposed statement was once cited in a national broadcast by the famous American Catholic spokesman and cleric Fulton Sheen, and remains in circulation. As the analyst William Waterhouse has pointed out, it does not sound like Einstein at all. Its rhetoric is too florid, for one thing. It makes no mention of the persecution of the Jews. And it makes the cool and careful Einstein look silly, in that he claims to have once „despised“ something in which he also „never had any special interest.“ There is another difficulty, in that the statement never appears in any anthology of Einstein’s written or spoken remarks. Eventually, Waterhouse was able to find an unpublished letter in the Einstein Archives in Jerusalem, in which the old man in 1947 complained of having once made a remark praising some German „churchmen“ (not „churches“) which had since been exaggerated beyond all recognition.
    Hitchens, Christopher. God is not Great, 2007, p. 242-243.

    Ale je to hezký příklad „Argumentum ad Einsteinum“. 😉

  17. TvojOponent@gmail.com

    Na tej stránke nájdete viacero výrokov Einsteina. Sú rozdelené na tie za a tie proti.
    Súhlasím, sekhumanistíci radi zneužívajú Einsteina v argumentácii.Ale ako som spomenul, Einstein nebol kresťanofób ako je ním Tomek.

  18. DarthZira

    Oponente – žárlit na lidi, kteří se svým IQ Einsteinovi neblíží ani kdyby použili černé magie? A proč? Takoví chudáci, co by mohli v Mense tak leda umývat záchody, přece za nějaké žárlení nestojí. To spíš oni mohou žárlit na ty, kterým intelektem nesahají ani po kotníky.
    A proč bych měla být homofobka? Snad homofilka, ne? No, někdo si tu asi pěkně mate pojmy a používání cizích termitů je pro něj vážné rizoto 😀
    Btw – křesťanofobie má být jako co? Myslím, že Petr Tomek se křesťanských fanatiků nebojí, on jimi pouze pohrdá – a to je dost zásadní rozdíl.

  19. TvojOponent@gmail.com

    Ak niekto pohŕda homosexuálmi, už nie je homofób? Myslel som, že za homofóba ste ochotní vyhlásiť každého, komu sa pri téme homosexualizmu urobia na čele dve-tri vrásky:D

  20. DarthZira

    Oponente, zkuste se vyjadřovat tak, aby vám bylo pořádně rozumět. Věta „nežiarlite ako homofóbka:D“ se totiž dá chápat jedině tak, že mě přirovnáváte k homofobce. Jestli smysl měl být „nežárlete na homofoby“, tak jste to tak měl taky jasně napsat – myslím, že slovensky by to znělo „nežiarlite na homofóbov“, nejedná se tedy o to, že bych nerozuměla pořádně vaší slovenštině, ale o to, že se v této své mateřštině (ve které já běžně čtu odbornou i krásnou literaturu, překládám z ní a dokonce slovensky občas i píšu – mám i několik ocenění za slovensky napsané povídky) vyjadřujete tak, že by ani rodilý Slovák nerozuměl, co tím vlastně básník chce říci.
    Btw – homosexualismus je nesmysl, ostatně je to i neexistující slovo, word mi jej správně podtrhuje jako chybné. Tento nesmysl vymyslel Václav Klaus a momentálně jej kromě jeho patolízalů používají akorát klerofašisté jako Kotleba, případně tak ještě Putin. Jestli toto jsou vaše životní vzory, tak je mi vás opravdu velmi upřímně líto 🙁
    Jinak mám mezi homosexuály spoustu přátel a ještě se mi tedy nestalo, že by mě některý gay přesvědčoval (natož pak nutil), abych přestala být na chlapy a začala být na ženské. Dokonce ani žádná homosexuální žena mě k něčemu podobnému nepřesvědčovala – vždycky stačilo říct jenom „sorry, já jsem jenom na chlapy“ a nikdy nebyl problém. Takže nechápu, proč bych já, coby hetero, měla homosexuály obojího pohlaví začít přesvědčovat, aby přestali spát s příslušníky pohlaví stejného a vrhli se výhradně na sex s pohlavím opačným. Ačkoli, pravda, konkrétně já bych pro podobné jednání i vcelku racionální důvod měla – spousta gayů jsou mimořádně hezcí kluci, takže by mi nebylo zas až tak proti srsti, kdyby místo o jiné kluky měli raději zájem o mě 🙂

  21. Hosamen

    Kdysi na toto téma byla na Seznamu diskuze, co by se změnilo, kdyby někdo prokázal existenci Boha.
    Skončilo to nečekaně rychle po prohlášení ve smyslu: „I kdyby to někdo prokázal, já věřit nebudu!“
    Momentálně probíhá zas pro změnu debata na téma, jestli Einstein věřil nebo ne. Taky to skončilo po prohlášení ateisty ve smyslu: „Pokud byl věřící, tak se ani nedivím, že přinutil srbskou těhotnou milenku k odjezdu do Srbska porodit, dítě během pár dnů dostalo při epidemii záškrt a zemřelo.“
    Teď se zas tady objevuje, že vesmír musel být stvořen. Potíž je v tom, že nikdo z věřících nevysvětlí, pokud tomu věří on, proč bych tomu musel věřit já nebo nikdo jiný. Může to vysvětlit všem?

  22. Petr TomekPetr Tomek Post author

    @Hosamen:

    1.) Kdyby byly důkazy Boha, nebylo by potřeba „v něj“ věřit, respektive byl by stejně uvěřitelný jako jakákoli jiná skutečná věc, ovšem způsobem „belive“. Pak by bylo nevědecké věřit že neexistuje.

    2.) Einstein byl ateista, což je docela dobře doloženo jeho dopisy. Pokud by existovalo něco, co by dokazovalo opak, jistě by to bylo zveřejněno. Křestany oblíbené „Einsteinova citáty“ ale podle všeho nikdy nepronesl.

    3.) Vůbec nic neukazuje, že by byl vesmír stvořen

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *