Lawrence M. Krauss přijede do ČR !!!

Autor | 25.03. 2014
Lawrence Krauss

Lawrence Krauss

Nerad v titulcích používám vykřičníky, ale v tomto případě jsou myslím naprosto oprávněné a pochopitelné. AFO, Academia Film Olomouc, se podařil husarský kousek a podařilo se jim pozvat mezinárodně uznávanou vědeckou kapacitu v oblasti temné hmoty a aktivně působícího ateistu, Lawrence M. Krausse.

Přednáška Lawrence M. Krausse pro nás byla naprostou prioritou! Přesto, že byl ochoten svůj honorář za vystoupení snížit na desetinu své obvyklé ceny, jeho návštěvu na AFO umožnila až pomoc Nadačního fondu na podporu vědy Neuron. I právě díky němu značka AFO nabírá na síle a dokazuje, že skutečně může přitáhnout geniální mozky a popularizátory z celého světa,“ říká Jakub Ráliš, dramaturg AFO.

Lawrence Krauss bude v Olomouci na 49. Mezinárodním filmovém festivalu populárně-vědeckých filmů mít přednášku a uvede svůj nový film Unbelievers. Ve filmu se potom představí spolu s předními ateisty, Richardem Dawkinsem, S. Hawkingem a Woody Allenem, jak spolu cestují po světě aby přednášeli o důležitosti kritického a racionálního myšlení v ostrém kontrastu k náboženství a pověrám.

Filmový festival se koná 15.-20. dubna v Olomouci. Akreditovat se můžete přímo na stránkách AFO. Další podrobnosti o čase a místě Kraussovy přednášky a promítání filmu Unbelievers zjišťujeme. Předpokládám, že budeme organizovat společnou cestu z Prahy, Brna a dalších měst, podle zájmu.

27 thoughts on “Lawrence M. Krauss přijede do ČR !!!

  1. DarthZira

    Oponente a Protestante, že jsou všichni ti ateisti přece strašně tupí a nevzdělaní lidé? Třeba takový Hawking, to je ale blbec, že? 😉

  2. protestant

    DarthZira (25.03. 2014 | 22:33) napsal:
    Oponente a Protestante, že jsou všichni ti ateisti přece strašně tupí a nevzdělaní lidé? Třeba takový Hawking, to je ale blbec, že? 😉

    protestant:
    Ukaž mi kde jsem něco takového napsal….

  3. Antitheista

    On jen píše, že ateisté jsou komunisté a ateismus je rakovina, jinak nikdy neuráží…

  4. Foxy

    Antitheista (26.03. 2014 | 14:26) napsal o protestantovi:
    „On jen píše, že ateisté jsou komunisté a ateismus je rakovina, jinak nikdy neuráží…“

    Zde se musím protestanta zastat. Pojem „rakovina“ jsem vnesl do diskuse já:
    http://www.osacr.cz/2014/03/20/nabozenska-propaganda-ceske-televize/#comment-52070
    „Expansivní typy náboženství (a křesťanství i islám jimi bezesporu jsou) jsou jako rakovina. Mají v sobě zabudovanou tendenci se nezadržitelně šířit a metastázovat všude, kde se jim podaří uchytit se“
    na což protestant reagoval:
    „Ateismus je tou rakovinou….“
    Antitheista pak napsal:
    „Rakovina může i mizet…“
    Což jsem komentoval slovy:
    „Zaplaťpánbu!
    A nejlepším způsobem, jak dosáhnout její remise, je posilování celkové obranyschopnosti sekularisací státního organismu.“

    Takže protestant se tím pojmem rakovina pouze bránil 🙂

  5. Antitheista

    NO, kdybychom zapátrali do minulosti, tak bychom se ještě setkali s věcmi, nad kterými zůstane rozum stát, navíc se protestant narozdíl od tebe od toho přirovnání nedistancoval (byť by ho použil v obraně) …

    Od tebe sem to chápal jako legraci, od protestanta, se svými zkušenostmi s ním, ne …

  6. neruda

    NÁČELNÍK: Nezlob se, Václave, ale to bylo od tebe nedomyšlený. Kdyby ses převlík za opici, prosím, dá se poznat, že to je legrace. Ale tučňák – mě to taky zmejlilo, natož pak takovýho primitiva, jako je tady Frištenský.
    FRIŠTENSKÝ: Děkuji ti, náčelníku, že ses mě zastal.

    Cimrman/Smoljak/Svěrák: Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909 (severské drama)

  7. Shadowman

    Mě jen mrzí, že není šance vydat Petrova Ateistu v angličtině (určitě ne tak rychle), byl by to pěkný dárek, který bych se snažil Lawrencovi podstrčit 😉 Ale třeba se mi aspoň podaří ulovit autogram na svůj výtisk Vesmíru z ničeho, i když tam bude teda narváno, a to se mi nebude chtít kvůli autogramu čekat.

    Jinak, nepřišel vám Vesmír z ničeho na populárně vědeckou knihu příliš složitý? Já si asi nejvíc užil přednášku na YouTube, která knize předcházela. Ale tak samozřejmě je to hlavně tím, že o fyzice nic nevím, přiznávám 🙂

  8. Medea

    Pokiaľ tam budú aj nejakí špiritisti, je možné, že áno 🙂

  9. Medea

    Peter, ale Flewove názory by sa Vám, ako kresťanovi, nemuseli páčiť 😉

    I’m thinking of a God very different from the God of the Christian and far and away from the God of Islam, because both are depicted as omnipotent Oriental despots, cosmic Saddam Husseins.

    (Antony Flew)

  10. petr

    medea: tak, když někdo dostane rozum teprve v pozdějším věku, tak je jasné, že tam nějaké to verbální trucování jako doznívající pozůstatek předchozích bludů ještě může zůstat 🙂

  11. Medea

    Aha, chápem, keby žil Flew dlhšie a prestal trucovať, tak by sa iste stal muslimom 😀

  12. petr

    V takovém případě by v soutěži odhalování slepých uliček směle atakoval Járu Cimrmana…

  13. Mirek

    No, to by jen napodobil duševní vývoj celkem známého francouzského filozofa Rogera Garaudyho: marxismus a ateismus – křesťanství – islám.

  14. DarthZira

    Protestante, nemám čas hledat v těch stovkách článků, co tu jsou, všechny Tvoje výroky, abych je mohla přesně citovat, ale pokud jde jenom o nedávnou dobu – co jiného než snaha „dokázat nám“, že ti nejinteligentnější lidé jsou věřící, jsou ty Tvoje „vítězoslavné“ poznámky na téma, kterak vzrostlo procento věřících lidí s VŠ titulem? Ovšem už nějak nevidíš tu „drobnost“, že v dnešní době studuje na VŠ přes 50% populačního ročníku (samozřejmě minimálně 70% z nich nějaké rádobyhumanitní bláboly, které každý s IQ nad 120 vystuduje s prstem v nose), zatímco před 20, 30 a více lety to bylo ani ne 20%. Je tedy logické, že když je mezi mladými lidmi daleko větší procento vysokoškoláků než jich bylo v generaci jejich rodičů a prarodičů, že mezi nimi bude i o něco vyšší počet věřících.
    V této souvislosti nesouhlasím s Kvakošovou představou, že v křesťanské rodině mají mladí lidé lepší podmínky pro studium, že křesťanské rodiny jsou harmoničtější a „slušnější“ než rodiny jiné nebo snad že křesťané své potomky více vedou k tomu, aby se snažili získat co nejvyšší vzdělání. Neexistuje žádná prokázaná korelace mezi tím, zda je nebo není člověk křesťan, a tím, zda je pro něj vzdělání hodnotou či zda se chová slušně (tedy dejme tomu nechlastá, nefetuje, nekrade, nefláká se na podpoře, nemlátí děti a ženu atd.). Myslím, že mezi nepřizpůsobivými bude přesvědčených ateistů, agnostiků, ba dokonce i třeba jen buddhistů, hinduistů nebo neopohanů podstatně méně, než je průměr v celé populaci. A takoví sicilští mafiáni jsou přesvědčení katolíci nejspíš do jednoho – přesvědčený ateista v italské mafii je představa z říše čiré ne sci-fi, ale přímo fantasy 😀

    Dogbert – ach jo, to už tady bylo snad stokrát! Náboženství je specifickým druhem ideologie, takže zcela logicky lidé, kteří nekriticky uvěří jakékoli ideologii (nacistické, komunistické nebo třeba makrobiotické či veganské) se chovají úplně stejně „poblble“ jako poblbla pobožná, a jsou samozřejmě schopni ve jménu své ideologie páchat všemožné hnusné věci, ačkoli jsou to jinak v jádru vcelku hodní lidé, protože budou přesvědčeni o tom, že to zlo, co páchají, je v zájmu většího a „vyššího“ dobra. Já osobně člověka neochvějně věřícího ve světodějné poslání bílé árijské rasy nebo v komunistické světlé zítřky ovšem rozhodně nepovažuji za ateistu, i kdyby to o sobě sám tvrdil. Jak už to psal Foxy – třeba taková KLDR je teokracie jako vyšitá a ne ateistický stát. Zkus tam nevěřit ve velkého vůdce Kima!

  15. dogbert

    @DZ

    Asi to patřilo do jiné diskuse, ale argumentační kotrmelec, kterého se dopouštíš, má v rámci dnešní obskurní módy falacií, podle které logika funguje jen, když se použije správné anglické slovíčko, i svůj název, viz http://en.wikipedia.org/wiki/No_true_Scotsman

    Nicméně, Tvá iracionální víra, že atheista se nemůže mýlit, a pokud se mýlí, už to není atheista, je důkazem, že jsi opravdu věřící atheistka v náboženském smyslu slova 😀

  16. DarthZira

    Víš, Dogberte, co je nejzábavnější? Že já se vlastně ani za ateistku nepovažuji.
    Navíc jsem nikde nepsala, že se ateista nemůže mýlit. Nebo to snad nějak z mého textu vyplývá? A z čeho, prosím pěkně? Mýlit se samozřejmě ateista může, ba přímo musí, protože každý člověk je omylný a mýlí se tisíckrát za život, takže ateista logicky nemůže být žádná výjimka. Ovšem je sakra rozdíl se mýlit a ve jménu svého omylu páchat vraždy, krádeže a jiná zvěrstva a ještě si u toho myslet o sobě, že tím páchám dobro. To už není prosté mýlení se. Ateista se může mýlit, může věřit hovadinám, může ty hovadiny i hlásat. Může za hovadiny utrácet peníze (třeba za různé kartářky a amulety), může kvůli hloupostem, ve které věří, zbytečně ztrácet čas, příležitosti, přátele či cokoli jiného cenného – to je totiž jen jeho problém a moje zbytečná starost. Ale věřit v něco tak intenzivně, že kvůli tomu začnu ve zlu vidět dobro, to už je náboženské přesvědčení svého druhu.
    Takže všechny ty nacistické, komunistické a jiné režimy byly jenom kvasináboženství nebo pseudonáboženství – a nebo jinak, náboženství je jenom specifickým druhem ideologie. A pokud někdo věří v dogmata nějaké (jakékoli) ideologie tak moc, že je schopen pro tu ideologii páchat věci, které by mu jinak připadaly jako zločiny, tak je prostě už podle mého věřící. Věřící v něco.
    Otázkou je, jestli člověk věřící v něco jiného než v nějakého boha či bohy je či není ateistou. Ovšem jaký je rozdíl mezi neviditelným a nedokazatelným bohem a úplně stejně neviditelným a nedokazatelným Osudem? Jaký je rozdíl mezi abstraktní ideou vykoupení za hříchy a abstraktní ideou světové revoluce? Já v tom moc rozdíl nevidím.
    Navykli jsme si prostě vnímat jako ateistu pouze někoho, kdo nevěří v bohy (nebo dokonce jenom někoho,kdo nevěří v toho abrahámovského Boha), ale může ateista věřit v Osud? Prozřetelnost? Matku Gaiu? Sílu vesmíru? Kosmickou inteligenci? A co takhle v nadřazenost árijské rasy? Nebo v pokrokovost proletariátu? V co z toho podle Tebe ateista věřit může, aniž by přestal být ateistou, a v co už nikoli, protože tím přestává být ateistou? A hlavně, mohl bys napsat proč? Proč zrovna v to může a v to už ne?
    Nebo snad jak moc v to či ono musí věřit a co všechno musí být ochoten pro svou víru v cokoli udělat, aby přestal být ateistou?
    Já nejsem věřící ve výše popsaném smyslu ani v bohy ani v jakoukoli jinou ideu, takže nemůžu být ani věřící ateistka. Já mám všechny ideje a ideály dost na salámu, rozhodně mi nestojí za to, abych kvůli nim podstoupila něco nepohodlného nebo nepříjemného (nějak jsem se zatím ještě ani neobtěžovala poslat jedinou korunu na konto OSAČR – doufám, že po tomto přiznání mi nebude zakázán vstup na ateistické akce 😀 😀 ), natož pak riskovala ztrátu zaměstnání, vezení nebo dokonce krk, před autoritami na zadek nepadám a mám tu odvahu si dokázat říct, že něco, co není zrovna obecně považováno za příliš morální nebo správné, dělám prostě proto, že chci, že je mi to příjemné, že mi to přinese něco, co vnímám jako prospěch nebo slast – a co si o tom kdo myslí je mi šumák. Např. když se budu chtít celou neděli válet v posteli a dívat se na filmy, nepotřebuji to nijak „morálně“ zdůvodňovat ani druhým ani sama sobě (jako třeba vymýšlet si, že mě bolí hlava, leze na mě chřipka nebo nevím jaký jiný fisíz si zrovna vycucat z prstu) – klidně veřejně přiznám, že jsem zkrátka líná a prostě se mi chtělo se válet, tak jsem se válela, tečka. Stejně tak pokud by se mi líbil nějaký chlap a měla bych chuť se s ním vyspat, nepotřebuji ani sama sobě namlouvat, že jsem se do něj šíleně zamilovala a nemůžu bez něj žít, abych sama před sebou nějak ospravedlnila, že mám v úmyslu šukat s někým jiným než s mým partnerem. A pokud bych náhodou měla chuť vraždit nebo krást, nepotřebuji si kvůli tomu vymýšlet pohádky o tom, že to dělám pro nějaké „vyšší dobro“. Ne, nic v životě nedělám pro nějaké vyšší dobro, všechno dělám pouze a jenom pro sebe, pro svůj prospěch, své blaho a své příjemné pocity – takže i když udělám něco, co je tak nějak obecně považováno za správné a morální, nedělám to kvůli tomu, že je to považované za „dobré“, pouze ale kvůli tomu, že mi to přinese nějaký libý pocit nebo prospěch (byť by byl i nehmotný nebo jen hypotetický, jako třeba že tím jednáním můžu udělat dojem na někoho, po kom něco chci nebo potřebuji, toužím ho sbalit nebo co já vím co) a stejně tak zločiny nepášu nikoli proto, že jsou „špatné“, ale především kvůli tomu, že za prvé by mě většina z nich nijak osobně netěšila, spíš nudila, otravovala a bylo by to moc práce, a za druhé i když existují zločiny, které spáchat by mě možná i docela těšilo (běhá třeba po světě pár lidí, kterým přinejmenším šeredně rozbít hubu, pokud ne rovnou jim podříznout krk, by mi udělalo náramně dobře 🙂 ), tak trest, který by následoval po mém dopadení (a spoléhat na to, že mě nechytí, se nevyplácí, o čemž se už mnozí přesvědčili), by byl příliš nepříjemný, takže riziko tohoto trestu mi za to rozhodně nestojí (těch pár vteřin blaha, kdy bych podřezávala krk tomu kreténovi, kterého nemůžu vystát nebo mě něčím opravdu šíleně nakrkl, je trochu málo, když na druhé misce vah je deset a více let kriminálu). A nikdo mě nepřesvědčí, že kdokoli jiný to má ve skutečnosti jinak – pokud třeba někdo vykládá báchorky o tom, kterak má děti proto, aby zachránil český národ před vyhynutím, pošlu ho s tím někam, protože lže jak mně tak i sám sobě. Pokud totiž někdo skutečně dělá něco, co ho nebaví, netěší a nic mu nepřináší, dělá to vlastně s nechutí a jenom pro nějaké abstraktní „vyšší dobro“, tak je nejspíš cvok 😀 A pokud hodlá s nechutí a „pro vyšší dobro“ páchat zločiny, tak patří jedině za pevnou mříž, nikam jinam 😉

  17. Colombo

    dogbert: True scotsman předvádí často Protestant.

    To co předvádíš ty je logický klam. Ty totiž se snažíš natlačit do logical fallacy i normální věci. Jako třeba když černoch bude tvrdit, že je bílý. Bílý prostě nebude. Řečení tohoto není žádný „true scotsman fallacy“, ale obyčejné nesplnění definice.

    Pokud se pak silné kulty osobnosti transformují v náboženství, někdo vyznávající tento kult prostě ateistou nebude ať to o sobě prohlašuje sebevíc stejně tak jako nebude černoch bílý.
    (samozřejmě že to záleží na nadefinovaných kolonkách „náboženství“ a „ateista“, ale předpokládám, že to je natolik zjevné, že toto není třeba rozebírat).

  18. Petr TomekPetr Tomek

    Dostáváte se k problému definice. Jde o to, že to, jak člověk vnímá sám sebe se může liši od ttoho, jak ho na základě vnějších znaků vidí okolí. Slávek se třeba cítí jako vegetarián, ale pro lidi, kteří vědí, že občas jí maso prostě vegeariánem není (je to flexitariánsví, jeden druh semivegetarianismu, jako pescovegetarianství nebo ovovegetariánství). Můžeme se samozřejmě hádat o označení, ale mnohem podstatnější je, jestli rozumíme pojmům stejně.
    Věřící podobně rádi předhazují ateisům Severní Koreu jako ateistický stát, jenže ateisté ji za „svou“ nepovažují, protože má všechny vnější znaky theokracie, dokonce ty, které ateisům vadí nejvíce. Bez ohledu na pojmy, zkuste si říci, jestli na vás tohle líčení působí jako typicky ateistické nebo typicky náboženské:

    Podle severokorejských pramenů se (Kim Čong-il) narodil 16. února 1942 na hoře Pektusan, která je jako nejvyšší hora v pohraniční Mandžuska a Korejského poloostrova odpradávna opředena řadou legend a bájí. Oficiální životopis uvádí, že jeho narození bylo ohlášeno zpěvem vlaštovek, rozkvetly květiny, nad horou se vytvořila dvojitá duha a na obloze se zjevila hvězda na znamení narození budoucího vůdce.

  19. dogbert

    Severní Korea je extrémní příklad, navíc jde o koncentrák na konci světa, o kterém víme minimum.

    Kulty osobnosti v bolševických státech vykazovaly náboženské rysy (ikony, mausolea), ale nikdo nepředpokládal, že Lenin vstane z mrtvých, že bude soudit mrtvé, nebo že řídí počasí. Nikdo se k němu nemodlil, nikdo nežehnal srpem a kladivem.
    Použiji-li vaši terminologii, komouši nikdy nepřekročili hranici faith, vždy to byl jen trust. Sice zmagořilý, ale trust. Jejich světonázor byl materialismus, od toho se (možná mimo Koreu) neodchýlili. Neexistuje důvod, proč jejich fanatismus prohlašovat za neatheistický. Tedy, samozřejmě, kromě důvodu mazat problémy vlastní historie 😀

  20. Medea

    @Shadowman

    „Jinak, nepřišel vám Vesmír z ničeho na populárně vědeckou knihu příliš složitý?“

    Nemám rada populárne knižky o fyzike, kde je príliš málo matematiky alebo žiadna, teda ani táto Kraussova knižka sa mi nepáčila, ale prečítala som si ju hlavne kvôli tomu podvodnému názvu Vesmír z ničeho 🙂

    A knižku hodnotím tak, že okrem popularizácie fyziky je tam aj Kraussova rozprávka o tom, ako sa vedcom údajne podarilo vysvetliť vznik vesmíru z ničoho. Vo svojej rozprávke Krauss predvádza úžasne „logické“ myslenie, keď tvrdí, že nič vlasnte nie je nič, ale len veľmi zložité niečo – fyzikálne vákuum, z ktorého sa kvantovo vynoril náš vesmír 😀

    Ja si však pod nič rozhodne nepredstavujem niečo, ale neprítomnosť všetkého: času, priestoru, fyzikálnych zákonov, fyzikálnych objektov, abstraktných objektov, Boha, …

  21. Medea

    Není to špatný přehled některých současných teorií na vznik vesmíru. Jistě, najdeme ho snadno v jiných publikacích, Krauss neříká nic nového a ve schopnosti vykládat složité fyzikální jevy nedosahuje bravury našeho Jiřího Grygara. Ale čte se to dobře a obsah je přístupný poměrně širokému publiku.

    Jenže kniha má háček. Je to podvod, prachsprostý, trapný podvod. Kniha slibuje něco, co prostě splnit nemůže.

    Jak říká R. Dawkins (asi se nám opravdu zbláznil) v krásném, srozumitelném a skromném (jak ho vidí sám Krauss – ti naši ateisté se takto poplácávají po zádech neustále) doslovu: „[…] máme před sebou knihu Lawrence Krausse, jež je podle mého názoru konečným knock-outovým úderem, jenž přebíjí i poslední trumf teologů „Proč něco existuje, místo toho, aby neexistovalo nic?“. Při čtení knihy jsme viděli, jak se nám síla tohoto trumfu ztrácela před očima. Bylo-li Darwinovo dílo O původu druhů tím nejtěžším úderem supernaturalismu, Kraussův Vesmír z ničeho je jeho ekvivalentem v kosmologii.“

    Vesmír z ničeho je popularizační knížka, kde se shrnují některé teorie vzniku vesmíru, žádná objevná vědecká práce na poli kosmologie. Srovnávat ji s Darwinovým dílem O původu druhů je mírně řečeno nejapné. Dawkins zřejmě již vidí svět a vědu jen v optice svého pokřiveného chápání napětí mezi teismem a ateismem a asi nějak dospěl k názoru, že Krauss zasadil teistům zdrcující úder. Co to má ale společného s kosmologií?

    […]

    Kniha je podvod. Ateistům slibuje argument, ba dokonce Argument, konečný knock-out. A ateisté, ovečky poslušné, sahají houfně do peněženek a kupují. A co si koupí?

    Celkem slušný přehled několika teorií o vzniku vesmíru. Nic víc, nic méně. Argument si však nekoupí. Prostě tam není.

    Krauss si se čtenáři dlouho hraje, napíná je, vypadá to, jako kdyby skutečně myslel slovem „nic“ to nic, co mají na mysli filosofové a teologové již po tisíce let (Ne pane Kraussi, filosofové a teologové se dnes pokoutně nesnaží redefinovat pojem „nic“ tak, aby vyjadřoval něco jiného, než jím přírodovědci myslí. Oni ho tak definovali vždy.). Ale nemyslí. Proč? Protože i) nechápe, co jím myslí ti obskurní filosofové a teologové (zřejmě se ani nesnažil to pochopit, když třeba o Akvinském tvrdí, že nic je pro něj prázdný prostor), ii) myslí si, že „nic“ je prostě fyzikální pojem.

    A pak už je to snadné. Nic je ve skutečnosti něco. Toto něco je nestabilní a produkuje to další něco – částice, hmotu, ba dokonce i prostor samotný, zřejmě. Otázka „proč je něco a ne nic“ je tak zodpovězena snadno: něco prostě je. Tečka. Diskuse vyřešena, Bůh je nahraný, teisté se mohou jít klouzat a Dawkinsovo srdce plesá nad další výhrou.

    https://kontrafikce.blogspot.com/2014/04/lawrence-krauss-mlaceni-prazdne-slamy.html

  22. Medea

    (Leibnizova úvaha o tom, prečo nie je nič, ale niečo a prečo je práve to, čo je 🙂 )

    O tom co přesahuje smysly a hmotu

    […]
    7. Až dosud jsme mluvili jako prostí fyzikové. Nyní je čas povznést se k metafyzice, přičemž si posloužíme významným, i když obvykle málo používaným principem, podle něhož se nic neděje bez dostatečného důvodu, tj. nědeje se nic, pro co by tomu, kdo věci důkladně poznal, nebylo možné udat důvod, který by postačoval k určení, proč je tomu tak a ne jinak. Je-li tento princip jednou přijat, bude první otázka, kterou lze právem klást, tato: proč je spíše něco než nic? Neboť nic je přece jednodušší a snažší než něco. Jestliže pak dále přijmeme, že věci musí existovat, musíme se vypořádat s tím, proč musí existovat tak a ne jinak.
    8. Tento dostatečný důvod pro existenci vesmíru pak nelze nalézt v řadě nahodilých věcí, tj. těl a jejich představ v duších. Hmota sama o sobě je totiž vzhledem ke klidu nebo pohybu a vzhledem k tomu či onomu pohybu lhostejná, nelze v ní tedy nalézt důvod pro pohyb vůbec, a tím méně pro určitý pohyb. A ačkoli přítomný, ve hmotě jsoucí pohyb pochází z nějakého předcházejícího a ten rovnež z předcházejícího, nejsme v této věci, ať jdeme zpět jak daleko chceme, přece o nic dále, neboť zůstává stále táž otázka. Dostatečný důvod, který nepotřebuje žádného jiného důvodu, musí tedy ležet vně této řady nahodilých věcí a musí se nacházet v substanci, jež je její přícinou a je nutnou bytností, která má důvod své existence v sobě; jinak bychom totiž ještě stále neměli žádný dostatečný důvod, u něhož bychom se mohli zastavit. Tento poslední důvod věcí však nazýváme Bohem.
    9. Tato jednoduchá, původní substance musí eminentně zahrnovat všechny ty dokonalosti, které jsou obsaženy v odvozených substancích, jež jsou jejími účinky. Bude tedy mít dokonalou moc, poznání i vůli, tj. bude všemohoucí, vševědoucí a nejvýš dobrotivá. Protože dále spravedlnost, vzata zcela obecně, není ničím jiným než dobrotou odpovídající moudrosti, je nutné, aby v Bohu byla i nejvyšší spravedlnost. Následkem důvodu, jímž věci skrze něho existují, závisejí na něm také nadále ve svém trvání a svých činnostech a dostávají od něho ustavičně vše, co jim dává jistou dokonalost, zatímco všechno, co jim zůstává z nedokonalosti, pochází z bytnostného a původního omezení, jež je tvorstvu vlastní.
    10. Z nejvyšší dokonalosti boží plyne, že při vytvoření vesmíru zvolil ten nejlepší možný plán, podle něhož je největší rozmanitost spojena s největším řádem. Při nemž jsou prostor, místo a čas využity nejlépe a najvětšího účinku se dosahuje nejjednoduššími způsoby, krátce, při něm jsou tvorům dány největší moc, největší poznaní, největší štěstí a největší dobrota, které mohl vesmír v sobě připustit. Protože v božím rozumu všechny možnosti usilují podle míry svých dokonalostí o svou existenci, musí být skutečný svět jako výsledek všech těchto nároků tím nejlepším světem, jaký jen je možný. Bez tohoto předpokladu by bylo nemožné se vypořádat s tím, proč běh věcí je spíše tento než jiný.
    11. Díky své nejvyšší moudrosti zvolil Bůh především nejvhodnější a abstraktním či metafyzickým důvodum nejpriměřenejší zákony pohybu. Podle nich se zachovává neustále stejná kvantita totální a absolutní síly neboli činnosti (actio), stejná kvantita relativní síly neboli reakce a posléze stejná kvantita směrové síly. Mimoto se akce neustále rovná reakci a celkové působení je stále ekvivalentní své plné příčině. A tak je překvapivé, že zákony pohybu, jež byly objeveny za našich dnů a jež jsem objevil zcásti já sám, nelze vyložit z pouhého pozorování působících příčin nebo hmoty. Seznal jsem tedy, že je třeba se vrátit k finálním příčinám, neboť tyto zákony nezávisí na principu nutnosti jako logické, aritmetické a geometrické pravdy, nýbrž na principu vhodnosti, tj. na volbě, kterou si předsevzala moudrost. Toto je jeden z nejpůsobivějších a nejočividnějších důkazu existence boží pro ty, kdo jsou schopni proniknout k základu těchto věcí.
    12. Z dokonalosti nejvyššího tvůrce vyplývá navíc i to, že řád celého vesmíru nejenže je nejdokonalejší, jaký je jen možný, že každé živé zrcadlo, které představuje vesmír ze svého hlediska, tj. každá monáda, každé substanciální centrum musí mít co nejlépe uspořádané percepce a žádosti, aby byly slučitelné s ostatními věcmi. Z toho plyne dále, že duše, tj. monády vládnoucí v nejvyšší míře, ba i živočichové se musí probudit ze stavu mdloby, do něhož upadli následkem smrti nebo jiné nehody.
    […]

    (G. W. Leibniz: Monadologie a jiné práce. Svoboda, 1982. str. 149-151)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *