Velký pátek – svátek hrůzy

Autor | 03.04. 2015

Pátku před Velkonocemi se v katolickém kalendáři říká Velký pátek, je to už vlastně součást velikonočních svátků. Tehdy měl být podle tradice ukřižován Ježíš Kristus. Tento den a dny a noci po něm,  byly po více než sedmnáct století dobou hrůzy pro židovské diaspory. Kvůli příběhu o Ježíšově ukřižování a roli kterou v něm hraje nejvyšší židovská rada i samotní Židé  (byli v něm navedeni aby požadovali propuštění Barabáše namísto Ježíše).

Můžete si jen představovat jak vypadalo takové kázání nenávisti k Židům, když se četly z evangelií takovéto části:

Marek 26:57 až 68: Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší. Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec. Velekněží a celá rada hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit k smrti. Ale nenalezli, ačkoli předstupovalo mnoho křivých svědků. Konečně přišli dva a vypovídali: „On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět.“ Tu velekněz vstal a řekl mu: „Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?“ Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: „Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!“ Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými.“ Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání. Co o tom soudíte?“ Jejich výrok zněl: „Je hoden smrti.“ Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře a říkali: „Hádej, Mesiáši, kdo tě udeřil!“

Noc o Velkém pátku bývala zvláště ve středověku v židovských čtvrtích děsivá. Křesťané rozdivočelí z právě vyslechnutých kázání často brali domnělou spravedlnost do svých rukou a napadali Židy i v jejch vlastních čtvrtích. Pražský velikonoční pogrom z roku 1389 měl na tři tisíce obětí a zdi Staronové synagogy nasákly krví těch, kdo v ní marně hledali úkryt. Křesťané zohavili dokonce i mrtvoly vytažené z hrobů, aby se tak na nich pomstili za Kristovu smrt.

Právě pro takové noci měl podle pověsti rabi Jehuda Löw ben Becalel stvořit podle pražských pověstí golema aby chránil Židovské město. Pravdou ale je, že legenda o pražském golemovi je starší a pochází už ze středověku. Snad přažští Židé vytvořili legendu o svém nadpřirozeném ochránci v dobách největší hrůzy podobně, jako Češi za nacistické okupace svého Péráka.

Pokud budete chtít někdy pochopit holokaust, těžko se vám to podaří bez vědomí, že stovky let předtím byla všem pravověrným křesťanům pravidelně dávkována nenávist vůči Židům. Nyní už by tomu tak být nemělo, protože římskokatolická církev jim již od druhého vatikánského koncilu (1962 až 1965) neklade Ježíšovo ukřižování za vinu.  Nicméně v současné době jsou právě závěry druhého vatikánského koncilu stále častěji katolíky zpochybňovány.

A největší paradox toho všeho? Možná to, že za viníky holokaustu bývají katolíky označováni ateisté, možná to že křesťané, Židé a muslimové dohromady vydávají Prohlášení Společného hlasu – fóra židů, křesťanů a muslimů ve kterém nevidí  původce násilí samotném v náboženství, ale jeho zneužití, ačkoli v případě výtržností a masakrů na Velký pátek lze jen těžko nalézt jiný důvod, než ten, který zná každý křesťan z Bible.  Možná je ale největší a nejkrutější paradox to, že Ježíš, jako historická osoba tak jak jej popisují evangelia, nejspíše nikdy neexistoval, zato lidé kteří byli z jeho smrti viněni a vražděni, byli skuteční.

Velikonoce jsou, nebo spíše bývaly, v mnoha kulturách astronomickým svátkem rovnodennosti, kdy příroda znovu ožívá a zima definitivně ztrácí vládu. Měly by to být dny radosti. Křesťanství z nich ale dokázalo udělat svátek hrůzy.

14 thoughts on “Velký pátek – svátek hrůzy

  1. Sam

    Tohle už sice všichni znáte, ale stejně to sem dám. http://www.i-ateismus.cz/2011/04/velkopatecni-zamysleni/

    ————–Z článku: Měly by to být dny radosti. Křesťanství z nich ale dokázalo udělat svátek hrůzy.————
    Ne zcela. Kdovíproč v křesťanských zemích (Evropa, USA…) zůstaly paralelně zachovány různé velikonoční zvyky pocházející z dávných pohanských dob.

  2. ateista

    Celé velikonoce jsou jeden velký podvod. A všechna vysvětlení jsou nesmysl. Vraťte se do okamžiku, kdy byl Ježíš oběšen. Ježíš byl židovský buřič, který chtěl vytvořit novou židovskou sektu, která by hlásala zmrtvýchvstání a život věčný v království nebeském. Jiného nic nového nemohl Žid Židům nabídnout. Neexistoval žádný křesťan, ti se začali etablovat až dlouho po Ježíšově smrti. Ježíš v žádném případě nebyl a nemohl být bůh. Tvrzení, že Ježíš zemřel pro spásu celého lidstva je nesmysl. Tuto hypotézu stvořili křesťané, aby doplnili nabídku svého náboženství. Co to je spása? A od čeho? Jak se na životě lidí spása projevuje? Pokud byste trvali na věrohodném vysvětlení všech náboženských křesťanských pojmů, museli by křesťané s hanbou přiznat, že žádné vysvětlení nemají a vše je konstrukce na podporu nesmyslné křesťanské víry, vytvořená v době, kdy si první křesťané uvědomili, že nabízejí více než Židé a může to být výnosný byznys.

  3. ateista

    Uvítal bych, kdyby v diskusi kolem velikonoc a údajného zmrtvýchvstání Ježíše nebyli věřící omezeni, abychom se pokusili získat od nich věrohodné vysvětlení dějů od čtvrtka do pondělí, kteréžto období je věřícími křesťany tak ctěno.

  4. LUF

    „Možná je ale největší a nejkrutější paradox to, že Ježíš, jako historická osoba tak jak jej popisují evangelia, nejspíše nikdy neexistoval…“

    Ne že bych sám byl znalec historie, ale vím o vzdělaných lidech, kteří existenci JK považují za prokázanou. Paradox spíš vidím v tom, že pokud existoval tak sám byl Žid. Paušalizování je projevem hlouposti a v daném případě, kdo paušálně odsuzuje Židy za zabití JK tak si vlastně navíc i logicky odporuje

  5. Jiří

    Milý pane LUFE, být přesvědčen o něčem bez důkazu, je aktem víry, nikoliv vzdělání. O existenci JK tento důkaz chybí. Mohli bychom se maximálně shodnout na tom, že nějaká historická postava jako Ježíš popisovaný v evangeliích, pravděpodobně existovala. A to je tak asi všechno, na čem se můžeme shodnout. Moc hezký třídílný dokument je na You Tube a jmenuje se “ Kdo napsal Nový zákon“. Doporučuji se na něj podívat.

  6. toli

    –Z článku: Měly by to být dny radosti. Křesťanství z nich ale dokázalo udělat svátek hrůzy.—

    Ono je to o něco složitější-na jedné straně křesťané vytýkají Židům že jim zabili spasitele a na druhé straně kdyby Židé nezabili spasitele tak by žádný spasitel nebyl.Tedy schizofrenní církev na jedné straně předepisuje smutek a na druhé straně radost ze spasení.

  7. Jiří

    Vtip Arnošta Lustiga : Přijde hříšník do pekla a pekelník ho zavede do místnosti, na hostině se stoly prohýbají výborným jídlem, pitím, to přeci není peklo. Pekelník ho tedy zavede do druhého sálu, tam tam ženy, zpěv, zábava v plném proudu. To teda peklo už není vůbec. Zavede jej do dalšího sálu a tam v kotlících se smaží hříšníci, pod kotle se přikládá. No konečně, to je peklo. No jo, ale to je jen pro křesťany, oni to tak chtějí

  8. toli

    Arnošt Lustig byl Žid a co vím tak mu celý život byli křesťané tak leda ke srandě :-)

  9. Jiří

    No jo, …napsal jsem to proto, že z oslavy návratu jara, slunce, tepla, vůně čerstvě rozorané země, zelených proutků, plodivé síly, mláďat a vůně života se stala hororová povídačka, protože křesťané to taky tak chtěli :)

  10. Sam

    Za mlada mi to spojení Krista, zajíčků a malovaných vajíček nepřišlo divný, byly to pro mě pouhé lidové zvyky, které jako takové a) slouží hlavně jako zábava pro děti b) nepředpokládá se, že by dávaly smysl.
    Tady to okomentoval Jaroslav Polák:
    http://jaroslavpolak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=499922
    —————————– Nu, a pak je tu ono „pohanské” Velikonoční pondělí. A to je v dnešní době fakt duchovní průšvih par excellence. Vlastně je to duchovní průšvih už proto, že ten svátek už není ani pohanský, je prostě prázdný. Když si Velikonoční pondělí uvědomíme v kontextu křesťanských Velikonoc, dává docela dobrý smysl jako odlehčení vážných a vůbec nejdůležitějších křesťanských svátků (ano, opravdu jsou Velikonoce důležitější svátek než Vánoce). Lidé v minulých dobách, zvláště pokud žili na venkově, disponovali určitou přirozenou, neteologickou, praktickou duchovní moudrostí spjatou s koloběhem přírody a důrazem na plodnost a přírodní cykly. Bylo by absurdní jim to jakkoli vyčítat. Vykoupení z hříchů pro ně byla bezpochyby důležitá, ba dokonce zásadní hodnota, ale úroda rozhodovala o tom, zda na tomto pozemském světě budou mít co jíst nebo naopak hladovět. V tomto smyslu byla rituální oslava příchodu jara a probuzení vegetace velmi důležitá. Konec konců i zde jde o vzkříšení a věčný život, byť trochu jiného druhu.

    Problém je, když jsou Velikonoce redukovány pouze na ono pondělní veselí – bez kontextu jak s trojicí křesťanských svátků, tak i bez kontextu bezprostředního vztahu se zemědělstvím a plodností. Z pondělního svátku se tak nakonec stala jen příležitost zablbnout si a vykoledovat si něco dobrého, v případě dospělých obvykle alkoholického.
    ——————

  11. toli

    @Sam
    Zajíčci a vajíčka se vztahují hlavně k tomu pondělí a co vím tak církev by nejraději zrušila tu „pohanskou“ část velikonoc tedy pondělí.Zajíčci a vajíčka jsou symbolem plodnosti.Mrskání žen mrskačkou jim pak má dodávat plodivou sílu,prostě to mají být ty pravé samice.Proto se nějak neujalo opačné mrskání mužů ženami.Toliko k velikonočním tradičním pohanským zvykům.

  12. toli

    Síla mladého vrbového proutí má vstoupit do ženy a to se má projevit v naší reprodukci….

  13. Jiří

    Na tom duchovním průšvihu se podepsala nejvíc křesťanská totalita, která nemohla připustit uctívání přírodních sil. Uctívat bylo možné pouze stvořitele, ne jeho stvoření. Společně s pouštěním hrůzy z utrpení po smrti a nabízením záchrany -spásy , to vše za příslušný peníz :)

  14. Sam

    ———-toli: církev by nejraději zrušila tu „pohanskou“ část velikonoc tedy pondělí.——–
    Teoreticky ano, ale podle mě už to dávno vzdali.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *