Rand Paul? Absolutně nevolitelný, stejně jako ostatní republikáni. Bohužel

Autor | 18.04. 2015

rand paulPravicově založení ateisté či seukularisté to mají těžké. Zvláště pak v USA. Pravicová politika je tak nějak historicky považována za tu náboženštější část politického spektra a ve Spojených státech amerických je tento stav takřka nepsaným pravidlem. Český pravicový ateista to má oproti tomu americkému neporovnatelně snažší, přeci jenom tu jsou ateisté jako Petr Mach ze Svobodných či Jan Zahradil z ODS. Ale ten americký? Nechtěl bych být v jeho kůži. Nechci tím samozřejmě říct, že by se ateisté měli politicky orientovat podle toho, jestli daný politik je či není věřící, ale určitě by se měli orientovat podle toho, zdali daný člověk prosazuje či alespoň omlouvá náboženské výsady a privilegia nejrůznějšího typu. A bohužel pro americké ateisty, agnostiky, humanisty a sekularisty obecně, těžko bychom pohledali vlivného Republikána, který by něco takového nepropagoval.

Kdo alespoň koutkem oka sleduje americkou politickou scénu, bude jistě obeznámen se jménem Ron Paul, respektive Rand Paul. Ron Paul – modla nejen amerických libertariánů, která se však v republikánských prezidentských primárkách nikdy nějak výrazněji neprosadila. Otěže libertarianismu nyní po otci Ronovi přebírá syn Rand. Pokud lze o Randovi něco říct, tak to, že je nepochybně minimálně stejně tak konzervativní, jako jeho otec a že jeho názory na řadu společenských otázek se více blíží postojovému mainstreamu republikánské partaje. Pro republikánské kandidáty v prezidentských primárkách je velmi typické, že se co nejvíce snaží dávat na obdiv svou víru: kdo je více věřící, je lepší, má větší naději na úspěch a samozřejmě taky dobře vypadá před Bohem. Oslava křesťanství a útoky proti ateismu, sekularismu a humanismu se staly nedílným koloritem, takřka tradicí republikánského prezidentského zápolení. A kdo by si tedy snad myslel, že by libertarián Rand Paul tvořil v tomto ohledu výjimku, hluboce by se, bohužel, mýlil.

Já sám jsem členem Svobodných a za libertariána se považuji. Asi nemá cenu se tu sáhodlouze pouštět do teorie libertarianismu, většina lidí však podvědomě ví, že libertarianismus, čerpající z odkazu klasického liberalismu, prosazuje především štíhlý, ideálně minimální stát, omezenou vládu, nulové zasahování státu do ekonomiky a především pak do života občanů. Značna část mých spolustraníků adorovala, pro mě poněkud nepochopitelně, Rona Paula, a nyní musím sebe-stranicko-kriticky poznamenat, že s příchodem Randa se nic nezměnilo: otce nahradil syn, libertariánskou modlou českých libertariánů však zůstává nadále. A já se ptám: jak může jakýkoliv libertarián tak nekriticky obdivovat Randa Paula, člověka, který vyzývá k tomu, že náboženství by mělo být součástí vlády. Ano, čtete skutečně dobře.  Něco takového musí být pro každého libertariána absolutně nezkousnutelné, a to hned z několika důvodů: vláda by z pohledu této politické ideologie měla být pouze malá, nikoliv široká, rozhodující o celé řadě otázek, jež se přímo dotýkají života jednotlivců. Další hledisko je pak ještě závažnější: libertariánský stát by měl být eticky neutrální, nikoliv komunitaristický. A požadavek na to, aby náboženství bylo součástí vlády, je pochopitelně aktem, kdy stát oficiálně privileguje určitý „životní styl a postoj“ oproti jiným, a to vše – a teď pozor – za peníze daňových poplatníků. Další komplikací, která úzce souvisí s tou předchozí, je samozřejmě ten problém, že když Rand Paul mluví o náboženství, má na mysli křesťanství. Určitě však nepočítá s Církví létajícího špagetového monstra či s džinismem. A už vůbec – pochopitelně – nebere jakýkoliv ohled na nevěřící, tedy na ateisty a agnostiky. Jestliže Rand Paul mluví o tom, že by náboženství – jedno konkrétní, vybrané – mělo být součástí vlády, jedná se o náběh nikoliv k ideálům libertarianismu, nýbrž k ideálům teokratického státu. A teokracie nemá s libertarianismem opravdu, ale opravdu vůbec nic společného. Příklad z velké americké ateistky a libertariánky, Ayn Randové, si její soujmenovec, Rand Paul, tedy určitě nevzal…

Presbyterián Rand Paul, který je momentálně senátorem zvoleným za stát Kentucky, výše uvedenou tezi o účasti náboženství na vládě uvedl na „soukromé modlitební snídani“ (jak jinak přeložit „private prayer breakfast“) s některými americkými náboženskými vůdci, se kterými debatoval na téma „morální krize a úpadku“, která dle zúčastněných momentálně otřásá Spojenými státy. Konkrétně pak Rand Paul prohlásil následující:

„První dodatek Ústavy říká, abychom drželi vládu od náboženství. Neříká však nic o tom, abychom drželi náboženství mimo vládu. Náboženství má tudíž ve vládě svou roli a své místo. Náboženství je součástí našich každodenních životů a je také součástí vlády. Vždy tomu tak bylo.“

Ano, a protože tomu tak vždy bylo, tak je to určitě správné a plně to vyhovuje všem libertariánským principům. Jedno z hesel českých libertariánů, se kterým se já osobně ztotožňuji, bylo, že lidé nemají volit „menší zlo“, ale „žádné zlo“. Pokud snad Rand Paul není dokonce nějakým „středním zlem“, za „menší zlo“ jej z libertariánského pohledu lze označit určitě.

23 thoughts on “Rand Paul? Absolutně nevolitelný, stejně jako ostatní republikáni. Bohužel

  1. Ignác z Loyoly

    Petr Mach podpořil akci D.O.S.T. a Zahradil podporoval Klause – čili to Čech nemá lehčí 😀
    pravice je konzervativní a náboženská odevždy… a co se týče neoliberální ekonomie, tu prosazuje většinou právě jinak konzervativní pravice. Čistých libertariánů je opravdu málo, já jim taky nejsem, jsem levý liberál, takže toto dilema naštěstí řešit nemusím 😀

  2. Ignác z Loyoly

    Navíc upřímně nevím, jak se dá sekulární humanismus spojit s iluzí „volného trhu bez přívlastků“ jak to chtějí libertariáni i někteří konzervativní-neoliberálové… humanismus a kapitalismus 19.století se vylučují… Dawkins to v Hyde Parku řekl hezky, když odmítl „thatcherismus“ jako sociální darwinismus v ekonomice… mluvil sice o „socialismu“, ale na Západě pod ním myslí většinou středolevý regulovaný kapitalismus jako ve Švédsku,… a ne to co tady bylo u nás před r. 89

  3. 963214785

    Nedávno jsem jednoduchou a podle mého názoru velmi výstižnou definici humanismus jako filosofie založené na volnomyšlenkářství a pluralistického meliorizmu (přesvědčení, že lidská společnost se postupně vyvíjí k lepšímu skrze lidské úsilí). Když dám obě věci dohromady, tak mi z toho vychází, že humanista má rád status quo a změny jsou pro něj přípustné pouze po poctivém zvážení argumentů, které vzejdou z celospolečenské debaty. Kapitalismus s volným trhem je status quo. Já osobně si myslím, že ač nějaké konkrétní zásahy do volného trhu jsou přípustné, volný trh jako takový nemá rozumnou alternativu.

  4. Ignac z Loyoly

    Volný trh není status quo, status quo je regulovaný trh, který tu byl po většinu moderní doby. Regulovaný trh nemá alternativu, svobodný trh je regulovaný trh. Volný trh ničí sám sebe (korporace, monopoly,…). Skutečně volný trh je snad jen po válce či za divokého Západu v USA. Ostatní doby měly regulovaný trh, někdy více, někdy méně…

    a můžete se zeptat člověka, jestli byl svobodnější v regulovaném Švédsku v 80.letech či za Pinocheta v Chile, kde se snažili realizovat utopii volného trhu, byť jen částečně. Ale jinak byli velmi restriktivní

  5. 963214785

    Regulovaný trh je velmi specifický právní pojem podle zákona o kapitálových trzích. K popisu ekonomického systému se nepoužívá. To čemu říkáte „skutečně volný trh“, tak tomu já říkám anarchie. Volný trh je podmíněný existencí dobrého a hlavně vymahatelného práva, které ochrání vlastnická práva občanů, například před monopoly. Bez toho nelze mluvit o volném trhu. Ekonomika drtivá většiny evropských zemí včetně Švédska je založena na volném trhu.

  6. Ignac z Loyoly

    To čemu vy říkáte „volný trh“ v machovsko-klausovsko-thatcherovské verzi, tomu já říkám libertariánská verze kapitalismu (prosazují ho klasičtí liberálové, libertariáni, anarchokapitalisté a neoliberálové). Je to tržní anarchie deregulovaného trhu vedoucí k monopolům a zničení svobody trhu, právě regulace (některé) zajišťují svobodu trhu. Ale ne svobodu ničit lidi jen podle výkyvů nálad pár oligarchů. A proto je ve Švédsku větší svoboda při regulovaném kapitalismu a při sociálně-tržním smíšeném systému než třeba v Chile, kde trh za Pinocheta příliš deregulovali (byť v politice byli velmi konzervativní). Ekonomicky je to nevýhodné a politicky to nevede k vyšší svobodě.

    To co je ve Švédsku je sociálně-tržní smíšený systém prosazovaný hlavně levicí, labouristy, zelenými,.. a někde se to nazývá regulovaným kapitalismem a někde socialismem či střední cestou (třetí cestou)

    Čili svobodný a volný trh je rozdíl a to co prosazuje americká a naše pravice je volný trh, bohužel právě ten „anarchokapitalistický“, nikoliv levicový a „švédský“ či německý tržně-smíšený model…

  7. 963214785

    Tak to je ovšem váš problém, že používáte úplně jinou terminologii než všichni ostatní. Anarchokapitalismu říkáte volný trh a volnému trhu se snažíte říkat regulovaný trh, což je termín který nikdo nepoužívá. To je naprosto zmatečné.

    Pokud jde o Švédsko, tak to mělo nějaký smíšený systém možná někdy po válce, ale teď ho nemá a ani mít nemůže. Smlouvy o společném evropském trhu to nedovolují. To čemu se říká „severský model“, „třetí cesta“ atd. jsou jen vznosné názvy pro politiku volného trhu plus nějakou neekonomickou sociální politiku. To je jen vábnička na ty pomatence, kteří by jinak volili tvrdý socialismus.

    Mimochodem neoliberalismus, který jste vy zařadil ke anarchokapitalismu, je myšlenkový proud kolem Německého ekonoma a poválečného misnistra financí Ludwiga Erharda, což byl propagátor volného trhu a strůjce toho čemu vy říkáte „německý tržně-smíšený model“.

    V Čile hlavně neomezovaly svobodu hospodářské reformy, ale samotný Pinochet, který poměrně nekompromisně likvidoval opozici, takže nechapu, co se z toho snažíte vyvodit o ekonomickou myšlenku.

  8. 963214785

    Tak to je ovšem váš problém, že používáte úplně jinou terminologii než všichni ostatní. Anarchokapitalismu říkáte volný trh a volnému trhu se snažíte říkat regulovaný trh, což je termín který nikdo nepoužívá. To je naprosto zmatečné.

    Pokud jde o Švédsko, tak to mělo nějaký smíšený systém možná někdy po válce, ale teď ho nemá a ani mít nemůže. Smlouvy o společném evropském trhu to nedovolují. To čemu se říká „severský model“, „třetí cesta“ atd. jsou jen vznosné názvy pro politiku volného trhu plus nějakou neekonomickou sociální politiku. To je jen vábnička na ty pomatence, kteří by jinak volili tvrdý socialismus.

    V Čile hlavně neomezovaly svobodu hospodářské reformy, ale samotný Pinochet, který poměrně nekompromisně likvidoval opozici, takže nechapu, co se z toho snažíte vyvodit o ekonomickou myšlenku.

    Mimochodem neoliberalismus, který jste vy zařadil ke anarchokapitalismu, je myšlenkový proud kolem Německého ekonoma a poválečného misnistra financí Ludwiga Erharda, což byl propagátor volného trhu a strůjce toho čemu vy říkáte „německý tržně-smíšený model“.

  9. Ignac z Loyoly

    Švédsko i Německo mají sociálně-tržní systém dodnes, mají velmi regulovaný trh a mnoho státních firem, to platí pro všechny severské státy. Volný trh jak ho prosazuje pravice je koncept libertariánský. Svobodný trh je projekt středolevicový, severský a evropský. Keynesiánský. Ano, někteří ekonomové v těchto zemích prosazovali pravicové reformy, jiní naopak, celkově je Německo i severské země zasazeno mezi smíšené tržní systémy. Protože pravicové reformy nebyly dotaženy nikdy do konce, buď kvůli nemožnosti, nebo kvůli nástupu levice či středo-pravice/levice

    http://en.wikipedia.org/wiki/Social_market_economy

    Můj koncept není zmatený, ale naprosto jasný a hlavně není můj, je to oficiální rozlišení ekonomických směrů a typů 🙂

    The social market economy (German: Soziale Marktwirtschaft) is a form of market capitalism combined with a social policy favoring social insurance,[1] and is sometimes classified as a coordinated market economy.[2] The social market economy was originally promoted and implemented in West Germany by the Christian Democratic Union (CDU) under Chancellor Konrad Adenauer in 1949.[3] Its origins can be traced to the interwar Freiburg school of economic thought.[4]

    The social market economy was designed to be a third way between laissez-faire economic liberalism and socialist economics.[5] It was strongly inspired by ordoliberalism[6] and the tradition of Catholic social teaching or, more generally, Christian ethics.[5]

    A přesně tak to myslel i Dawkins v Hyde Parku 😀

  10. Ignac z Loyoly

    To rozlišení mezi Švédskem a Chile jsem dal schválně, aby bylo vidět, že „deregulace trhu“ nemusí (a nevede) k větší svobodě automaticky, záleží odkud vycházíte. Z komunismu? Pak může. Ale ne automaticky. Když ale deregulujete v sociálně-tržním systému (regulovaný kapitalismus či liberální socialismus), tak to můžete zbytečně přepísknout a k větší svobodě to nevede (naopak jen k anarchii trhu a nakonec k monopolům)

    že ještě dneska někdo může žít v iluzi „nergulovaného“ kapitalismu a „volného trhu“ a min. státu, to je samozřejmě možné, stejně jako že ti samí lidé často věří na boha a 6.tis. let starý svět (viz. Tea Party) 😀 ukazuje to o jejich „racionalismu“ víc než dost 😀

  11. Medea

    Ha-Joon Chang: 23 věcí, které vám neřeknou o kapitalismu.

    O spomínanej knihe:

    Současná západní společnost přísahá na neoliberální model ekonomiky, který za nezpochybnitelné dogma prohlašuje tzv. volný trh – ostatně i v Čechách svého času byla „neviditelná ruka trhu“ nedotknutelným božstvem. Ha-Joon Chang, jenž (snad díky svému původu) dokáže nahlédnout kapitalistickou ekonomiku západního střihu jaksi zvnějšku, vlastně vyslovuje, popisuje a zdůvodňuje jen to, co v posledních desetiletích začali vnímat mnozí: že volnotržní ekonomika přes všechny proklamace a teoretické ospravedlňování v mnoha směrech selhává. Ekonomiku volného trhu kriticky rozebírá z mnoha úhlů a velmi názorně ukazuje její nedostatky. Nenabádá ovšem k zavedení jakéhosi protikladného socialistického modelu, ale doporučuje řadu opatření, která by současný model dokázala zlepšit k prospěchu všech.

  12. 963214785

    Jasně není zmatený. Podařilo se ho vám vyjádřit hned na třetí pokus. Pojem socialně tržního systému skutečně existuje, ale není na něm nic oficiálního. Je to jen jedna z nálepek, kteří lidé davají svým vlastním názorům. Dejte šesti akademikům komplikovaný problém a dostanete deset názorů, to ale samozřejmě neznamená, že existuje deset řešení. Politika je navíc bysnys. Politici de fakto prodávají názory, tak se je samozřejmě snaží zabalit do co nejlákavějšího obalu podobně jako prací prášek. Prací prášky jsou desítky let v podstatě stejné, ale stejně se pořád vymýšlí nová jména pro totéž.

    Ekonomických systémů je jen hrstka. Máte kapitalismus s volným trhem, socialismus, potom nějaký ten anarchistický systém a možná nějaký fašistický korporátní systém a tím to hasne. To jsou ty základní kategorie. O smíšeném systému se dá mluvit někde v Číně, kde mají nemalou část ekonomiky pod centrálním plánováním a vyhrazené zóny pro volný trh. To v Německu není a ani být nemůže kvůli společnému evropskému trhu. Přímé zásahy do ekonomy smrdí protekcionismem a to by si ostatní evropské země nenechaly líbit. Ano, Německo zasahuje do ekonomiky nepřímo různými regulacemi, ale její ekonomika se řídí tržními mechanismy. Německá filosofie za těmi regulacemi je ochrana volného trhu a takový ten Německý pořádek, proto se tomu také říká ordoliberalismus, což mi přijde mnohem výstižnější než ten „sociálně tržní systém“.

  13. A.S.Pergill

    Dvě věci:
    1. Náboženství (monoteistická „trojice“ křesťanství judaismus a islám) svou stádností, antidemokratičností a prosazováním vůdcovských principů má blíž k levici než k pravici. Proto je také schopné s levicovými režimy, ať marxistického nebo nemarxistického (fašismus, nacismus) střihu, dobře kooperovat.

    2. Je naprosto lhostejné, jestli tržní hospodářství rozdrbou socialisté znárodňováním a přímým řízením ekonomiky státem, nebo zda je to rozdrbáno „pouhými“ direktivami, kvótami a podobnými opatřeními (viz fašistické a nacistické ekonomiky, viz EU). V obou případech je výsledek stejný:
    a. majitel podniku nemá vliv na to, co a v jakém množství se bude v podniku vyrábět
    b. rozhoduje o tom negramotný úředník, navíc nijak nezainteresovaný na kvalitě a kvantitě toho, co se vyrobí
    EU jde do kopru sice pomaleji než RVHP, ale to jen proto, že má víc „tukových zásob“, které může vyžírat, nahromaděných v dobách EHS, kdy v ní byla relativně tržní ekonomika. Nicméně v tom kopru skončí naprosto stejně (pokud nedojde prakticky k anulování principů, na nichž její ekonomika stojí) a ten krach bude patrně bolet podstatně víc.
    Cukr na světových trzích klesl během posledních cca 10 let na polovinu ceny. Malospotřebitelské ceny v EU jdou celou tu dobu nahoru. Je to úplně to samé, jako když ceny u nás za socíku určoval Cenový úřad, akorát se toho výsledku dosahuje jinými mechanismy.

  14. ateista

    Nebavte se o ekonomických systémech ale o diskriminaci ateistů a nemožnosti dostat ateismus do veřejnoprávních médií. Lépe řečeno o tom, jak ho tam dostat.

  15. Ignac z Loyoly

    Co tak moc vadí správcům že dávají do spamu vše, co napíšu?

    Se sociálně tržní ekonomií sem měl pravdu a doložil odkaz z wikipedie. O nemožnosti pravicových reforem a utopii „volného trhu“ jsem psal já i Medea. Máte různé druhy kapitalismů. A o tom jsem psal. Není to nálepek, ale jiný systém. Viz. severské země X daňové ráje. Jiný kapitalismus, hodně jiný

    O tom, jak se paradigma moderní ekonomie mění a přesouvá se od klasické či neoliberální teorie k neokeynesiánství, což ukazují i poslední nositelé Nobelovy ceny jako levicový Krugman či Stiglitz. Krugman radil Obamovi a USA rostou rychleji než státy s pravicovými škrty. Soros a Piketty to samé. Viz. poslední články v Respektu. Najděte si je, filtr mi nic nepouští, pan Werner nebo Černý tu zavádí cenzuru

  16. Honza Werner Post author

    Ignac z Loyoly: Nic do spamu nedávám, asi jste napsal „něco“, co bylo automaticky vyhodnoceno jako spam. To se někdy stane, nevím jak je ten robot nastaven.

  17. Josef K.

    Je mi líto pravicových, liberálních či libertariánských ateistů, stigmatu antagonistického „komunistického“ ateismu se už nikdy nezbaví a navíc se hluboce mýlí v tom základním: církve byly, jsou a budou vždy ideologickým hegemonem mocných, bohatých a silných, takže vládnoucí elity nemají žádný zájem na vypoklonkování náboženství , jednoduše proto, že systém absolutní užitečnosti – kapitalismus a systém užitečného absolutna – náboženství tvoří dokonalou symbiózu k ovládnutí mas. Samozřejmě nějaký ten neškodný akademický či spolkový ateismus, který nemůže na daném totalitním status quo nic změnit je vítaný – jako příklad plurality a svobody.

  18. Pingback: Má ateismus politické znaménko? | Ateisté ČR

  19. Václav

    Pokud je ateismus založený na vztahu k vědě, pak je pro českého voliče nevolitelný i Petr Mach a Jan Zahradil. Důvodem je jejich pohrdání vědou, které mají společné s americkými republikány. Mám na mysli přístup k problému globálního oteplování. Dalším problémem je podpora účelově teistického Putina ze strany zmiňovaných politiků (hlavně Petra Macha). Podle mého názoru vědecky změřený pravicový volič nemá v ČR příliš alternativ podobně jako v USA.

  20. Václav

    Naprosto souhlasím s Ignácem z Loyoly. Krásnou ukázkou úplné deregulace trhu je vidět třeba v Somálsku, kde stát do trhu nezasahuje vůbec (stát je totiž zhroucený). Výsledek by měl být podle Chicagské školy (https://en.wikipedia.org/wiki/Chicago_school_of_economics) dokonalý, ale je tristní. Ukazuje se že, jedinec na trhu nerozhoduje racionálně a že volný trh vede ke vzniku monopolů s „mafiánským“ chováním. To dokázali hlavně ekonomové na MIT.

  21. Ignac z Loyoly

    Je pravda, že existuje i NEW AGE a multikulturní levice, která často není vůbec skeptická a je nábožensky spíše „něcistická“ či postmoderní (každý má svou pravdu, univerzální pravda není). Takovou levici já bych také nemohl volit, stejně jako tu konzervativní, o které píšete (třeba Zeman říká, že je ateista, spousta komunistů také, ale jsou nevolitelní). Takže i my nalevo to nemáme lehké. U Pirátů je zase hodně konspiračních teoretiků. Zelení jsou často, byť sem je naposledy volil v parlamentních volbách , moc nábožensky multikulturní na úkor SEKULARISMU. Což není zrovna typ multikulti, který by mě tahnul. Ale bojovat proti tomuto nesekulárnímu typu multikulturalismu konzervativním katolictvím? To je jako bojovat s čertem pomocí ďábla :).

    Zahradil tvrdí, že je pravicový ateista a skeptik, ale je ve straně, která je konzervativní/pravicová a navíc toho moc o ateismu a skepticismu veřejně neřiká. Jeho strana podpořila církevní restituce a spol. Z ODS je pak ve spolku skeptiků Tomáš Cikrt, takovej ten maličkej jak dělal pravicový reformy zdravotnictví (nedopadlo to dobře). Ale bojuje třeba s proti-očkovací konspirační lobby. Aspoň něco. Tady u nás je to také často opačné než na Západě v důsledku komunismu. Na Západě je levice statisticky silnější ve městě, je liberálnější a vzdělanější. U nás kvůli komunismu je levice braná jako něco pro pitomce co se o sebe neumí postarat a pravice je něco pro lidi s VŠ, ale už se to začíná měnit… Také naše „inteligence“ je více spojená s církví, v zahraničí jsou vědci a spisovatelé spíš naopak. Tady ale ateismus pořád rovná se VUML, což je nesmysl, ať se podívají na církevní semináře a poznají, kde leží VUML. Taky o Putinovi tady např. TOP09, která proti němu bojuje asi nejvíc (což chválím), hlásá, že je agent KGB a v podstatě bolševik, to není pravda, je to (byť účelově, z části ale asi i doopravdy) pravicový konzervativec, což se asi TOPce nelíbí a tak to neříká… on fašismus ještě jde označit za „levici“ (byť je to sporné), ale ultrakonzervatismus a klerofašismus už těžko 🙂 (politická pravice je totiž právě konzervativní, o ekonomice se teď nebavím, jestli menší nebo větší daně nechávám teď stranou)

  22. Václav

    Taky jsem volil zelené jako jedinou liberálně levicovou stranu. Navíc je mi sympatické ekologické hnutí. Co se mi nelíbí, je právě to okouzlení new-age, o kterém mluvíte, a s tím související šíření strachu z očkování, GMO a podobně. S tím spojením inteligence s církví u nás máte asi pravdu, ale je to zřejmě důsledek komunismu, který se bude hojit po několik generací.

    Osobně si myslím, že spojení pravice s církví je logické. Církev je postavena na strachu, víra v boha je důsledek strachu ze smrti a zodpovědnosti za svůj život. Konzervatismus je strach z nového, nacionalismus je z strach z cizího a pravice je postavena na strachu jedince o jeho majetek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *