O nepochopení mezi kritiky a apologety islámu

Autor | 27.04. 2015

Čeští anedorozumenipologeti islámu mají velice rádi slovo „frustrace“. Češi jsou frustrováni, a tuto frustraci ze svých „posraných životů“ si ventilují kritikou islámu. Já bych zde na tomto místě velice rád uvedl, že já jsem taktéž frustrován: z toho, že „debata“ mezi českými kritiky a apologety islámu stojí prakticky na mrtvém bodě. Za posledních několik let se vytvořila řada řekl bych již argumentačních evergreenů ze strany českých apologetů, které však zcela míjejí svůj cíl. Proč? Především proto, že „útočí“ na něco, co kritici islámu vůbec netvrdí. Jsme tak svědky situace, kdy si čeští apologeti islámu myslí, že čeští kritici islámu něco tvrdí, a proti této domněnce pak srdnatě bojují. Samozřejmě jim většinou nikdo neodpovídá: kdo by taky měl, když se jejich výhrady týkají maximálně tak několika málo nácku z DSSS a podobných obskurních sdružení? Závěrem se pak představitelé české islamoapologetické scény hrdě bijí v prsa, jak to těm „islamofobům“ zase nandali. Já osobně jsem již z tohoto kolotoče vzájemného nepochopení unaven, jelikož se ze strany českých apologetů vlastně jedná o takového malého, nenápadného straw mana. V tomto poněkud dlouhém a pro mnohé jistě nudném článku, který bych rád věnoval právě českým apologetům islámu, se tedy podíváme na zoubek tomu, v čem je zakopán argumentační pes.

Na následujícím obrázku se můžeme podívat na zcela ukázkový, neřkuli učebnicový příklad absolutního neporozumění, či spíše úplného míjení podstaty toho, o čem je vlastně spor mezi (nejen) českými apologety islámu a (nejen) českými kritiky islámu. Občas mám pocit, že jakákoliv debata postrádá sebemenšího smyslu a to právě proto, že se obě strany nechápou a mluví o něčem úplně, ale úplně jiném.

apolena

Dokumentaristka a redaktorka levicového A2larmu Apolena Čubi Rychlíková​ v tomto statusu cituje nějakého brněnského Turka, majitele kebabárny, který říká, že mu Česi čmárají nenávistné vzkazy na výlohu, ale že on (nevyřčeně: na rozdíl od kritiků islámu, kteří tato uvažují) kvůli tomu nebude považovat všechny Čechy za „nesmyslně naštvané blázny“ (doplňte si cokoliv: xenofoby, islamofoby, etc.). Toto stanovisko samozřejmě Apolena staví na piedestal ve smyslu: „Vidíte, vy islamofobové / kritici islámu, (čeští apologeti islámu chápou tyto pojmy synonymně, a pokud ne, tak pod termín „islamofob“ řadí každého kritika islámu, jehož kritika vyznívá negativně pro samotnou podstatu a jádro islámu), pokud by Vaše inteligence dosahovala alespoň takové úrovně, jakou má tento muslim, kterého sami kritizujete, to by bylo, to bychom se měli, to by hned ze společnosti nenávist vymizela.“ Samozřejmě, já k tomu mohu říct jen jedno: idea a záměr lidí, které v tomto statusu Apolena tak dokonale znázorňuje, je jistě chválihodná a dokonce mám i tendenci věřit tomu, že to ona sama myslí dobře. Pak se ale dostavuje ono vzájemné nepochopení, které, a to ať se na mě nikdo nezlobí, pramení z nevzdělanosti.

Uvedená analogie je totiž špatná. Kritik islámu nedělá to, že by řekl: „Hele, teroristický útok. A spáchali ho muslimové. Ergo všichni muslimové jsou špatní.“ Ne, tohle skutečně není islamokritická argumentační linie. Proč? Protože je nesmyslná. Stejně jako by bylo nesmyslné zobecnění o Češích, kterých se zmiňovaný Turek nedopouští. Kritika islámu je totiž vedena úplně v jiné rovině: netýká se individuí a jednotlivců. Netýká se dokonce ani nějakých skupin. Týká se samotného islámu, týká se podstaty islámu. Týká se islámské teologie, či chcete-li, islámské metafyziky.

Pokud nějaký „kritik islámu“ kritizuje islám argumentačním nesmyslem mnou uvedeným, tedy tím, že muslimové jsou špatní proto, že někde někdo hlásící se k islámské věrouce spáchal násilný čin, pak je jeho pseudo-kritika skutečně hodná výsměchu. Z činů jednotlivců totiž nelze usuzovat na nic. Navíc je tu samozřejmě problém indukce: museli bychom znát všechny jevy daného případu, což pochopitelně není možné (viz Popperův příklad s labuťemi atd.). Generalizovat tedy na základě činů několika muslimů o všech muslimech je de facto neverifikovatelná teorie.

„Problémem“ pro apologety islámu je však ten fakt, že z těchto pozic kritici islámu islám nekritizují. Kritici islámu kritizují, jak jsem již uvedl, samotnou podstatu islámu. A ta je dána metafyzickou entitou – Bohem, Alláhem – která je zároveň Stvořitelem tohoto světa a celého Universa. A jako taková tato entita, z pozice Stvořitele všeho a disponujíc atributy jako vševědoucnost a všemohoucnost, samozřejmě není omezena tím, čím je omezen běžný smrtelník v souvislosti s problematikou indukce: Stvořitel / Alláh zná celkový počet všech událostí v Universu. Tato entita si pak vybírá za svého Proroka Muhammada a své náboženství, tedy Pravdu o světě, sděluje lidem skrze Korán, který je Jeho (Alláhovým) doslovným slovem. A právě obsah této specifické Pravdy o Universu, tohoto náboženství zvaného islám, je předmětem kritiky z pozic kritiků islámu.

Když bych to shrnul, tak lze říct, že nekritizujeme islám na základě činů jednotlivých muslimů, ale kritizujeme islám na základě jeho samého, na základě jeho podstaty – a tato podstata, tedy islám jako takový, je dán (z hlediska islámu) absolutně dokonalou bytostí, Stvořitelem Universa. Argumentace, kterou předvádí Apolena, brněnský Turek z kebabárny a ostatní apologeti islámu, je tak svým způsobem argumentačním faulem zvaným „straw man“. Tento argumentační faul spočívá v tom, že člověk přiřkne svému oponentovi v diskusi nějaký názor či tezi, kterou ale ve skutečnosti daný člověk nezastává, a tato teze je pak podrobena kritice jakožto nesmyslná a logicky špatná. Čeští apologeti islámu pracují s tou verzí, že kritici islámu vidí situaci následovně: „Je spáchán teroristický čin. Je zjištěno, že teroristé jsou muslimové. Proto jsou všichni muslimové špatní a islám jako takový je zlem.“ Příčinou toho, proč islám vidíme (my, kritici islámu) jako špatný, jsou tedy dle jeho apologetů některé projevy muslimů v reálném světě, typu právě teroristických útoků. Ve skutečnosti však špatnost islámu nevyvozujeme z chování muslimů ve světě, ale, jak jsem již uvedl, vadí nám islám jako takový, jeho podstata. Kritika islámu tedy v žádném případě nestojí na projevech muslimů v reálném světě, jelikož se jedná o kritiku idejí, které jsou navíc fixovány – z pohledu islámu – dokonalou bytostí, což pochopitelně dává všem lidem, hlásícím se k islámu, určitý podklad pro jejich chování: jak by se mohli chovat špatně, následují-li učení Stvořitele Universa? Nutno dodat, že tuto logiku bychom mohli uplatnit i na některá ostatní náboženství.

Dále se podívejme ještě na jedno nedorozumění, či lépe řečeno na argumentační přehmat často užívaný apologety islámu, který s tím předchozím úzce souvisí: „Kolik znáš muslimů osobně? S kolika muslimy jsi osobně mluvil? Kolik muslimských zemí jsi navštívil a jak dlouho jsi tam byl? Pokud žádné muslimy neznáš osobně a nenavštěvuješ muslimské země, nemůžeš soudit islám.“ Tato argumentační linie je poměrně typická a při diskusích o islámu naprosto kdekoliv ji dříve či později někdo vytasí, jako jakýsi pomyslný skrytý trumf. Problémem této argumentace je ale to, že nijak nesouvisí s cílem, vůči kterému je vedena kritika kritiků islámu: tím cílem je totiž, překvapivě, islám. Nikoliv muslimové. Výše zmíněná islamoapologetická argumentační linie by byla platná v tom momentu, pokud by platilo, že to, co představuje islám, že to, co JE islám, je ustaveno muslimy. Islám však není (z pohledu islámu) ustaven muslimy. Muslimové neustavují islám, to, co představuje islám, není dáno chováním jednotlivých muslimů. Naopak, je to dáno transcendentně – jako náboženství je islám a jeho podstata něčím, co člověka přesahuje. Apologeti často příčinu a následek obrací a de facto tvrdí, že islám je ustanoven lidmi – muslimy, čímž jeho božskou metafyziku degradují a stahují ji „z nebe“ do „světských nížin“. Je to poněkud absurdní: tvrzení, že všechna různá náboženství se všemi svými bohy (islám a Alláha nevyjímaje) jsou pouze lidským konstruktem, je totiž něčím, co tvrdí kritici náboženství. Při argumentaci ve prospěch islámu však jeho apologeti nevědomky sklouzávají k té samé argumentaci. Ostatně, najděte mi prosím muslima, který by tvrdil, že islám je lidským výtvorem a taktéž že Alláh je lidským výtvorem. Lze tak říct, že ti, kteří tvrdí, že islám je možné kritizovat až poté, co člověk osobně pozná mnoho muslimů a navštíví na delší dobu muslimské země, fakticky zapírají islámskou metafyziku a degradují islámské transcendentno do světského prostoru. Apelováním na kontakt s jednotlivci a na zkušenost s nimi je argumentací v tom duchu, že islám není konstituován nějakou metafyzickou entitou, Stvořitelem, že není konstituován transcendentně, ale že je naopak konstitován jednotlivci, lidmi, pozemšťany. Pro kritiku islámu je tak přímá osobní zkušenost s jednotlivými muslimy irelevantní.

A pokud by se snad někdo chtěl zeptat „proč“ je pro kritiku islámu zkušenost s jednotlivými muslimy irelevantní, zkusím to napsat ještě jinak. Kritizuji-li islám, kritizuji určitou ideologii (náboženství, whatever…). Tato ideologie je na svých stoupencích nezávislá a ze svého vlastního hlediska by existovala i tehdy, pokud by na Zemi bylo přesně nula muslimů. Pravdy islámu nejsou s existencí muslimů nijak spojeny: to, co islám tvrdí, by z jeho pohledu zůstávalo v platnosti i v momentě, kdy by se Země srazila s kometou a veškerý život na ní by vyhynul. Chování jednotlivců, kteří tuto ideologii vyznávají, je tak z hlediska její kritiky skutečně irelevantní. Irelevantní by nebylo pouze v případě, pokud by tato ideologie byla konstituována lidmi, což není, jak jsem rozebíral již v minulém odstavci.

Ti, kteří mají alespoň elementární znalosti antické filosofie, si celou tuto záležitost mohou dobře ilustrovat na příkladu platónských idejí. Tvrdit, že pro kritiku islámu je nutná osobní zkušenost s jednotlivými muslimy je to stejné, jako, z pohledu platónské metafyziky, pokud by někdo tvrdil, že „tento stůl“ vytvořil člověk a že de facto tedy daný stůl není odrazem ideje stolu. A dále, že abych poznal „stůl“, tak že musím mít zkušenost s jednotlivými, empirickými stoly, a ne s ideou stolu.

Na úplný závěr si dovolím ještě jednu vsuvku, které se týká další tradiční islamoapologetické námitky: islám není xenofobní, netolerantní, kulturně nesnášenlivý a lidská práva pošlapávající, protože „historický kontext“. Apologeti argumentují, že není možné nazírat více než 1000 let starou knihu prizmatem dnešní doby. Ano, to by samozřejmě byla pravda, jednalo-li by se o lidský výtvor, o lidskou knihu. Tou ale Korán není – Korán není dílem člověka, ale dílem Alláha, Stvořitele Universa, který je „nadčasový“. Na vysvětlenou se stačí opět podívat na některé filosofy, tentokráte na křesťanské apologety Augustina Aurelia a Boëthia. Boëthius ve své knize Filosofie utěšitelka řešil problém svobodné vůle v souvislosti s božskou prozřetelností: Bůh, jakožto Stvořitel Universa, předvídá vše, co se kdy stane, tedy i to, co kdy jakýkoliv člověk udělá. Zbývá ale v takové konstelaci prostor pro svobodnou vůli, pro svobodné rozhodování člověka? Boëthius odpověděl, že ano, přičemž svůj názor obhajoval následujícím způsobem: Bůh (Alláh) totiž neexistuje v čase, jelikož jedním z jeho atributů je věčnost – jeho existence je věčná. Důležité je zde to, že věčnost vylučuje plynutí a tedy i pojmy „dříve“ a „později“ > věčnost totiž obsahuje veškeré časové plynutí v sobě. Bůh tedy „vidí“ všechny události jako přítomné a božská prozřetelnost tak „zrovna vidí“ veškeré jednání, a to i „dříve“, než se z našeho časového hlediska stanou. Lze to říct i tak, že z našeho hlediska se něco teprve stane, ale božská prozřetelnost je „neustále u toho“. Pohledem Alláha je tedy veškerý čas přítomný a je tedy zcela jedno, v jakém roce z hlediska lidského času jím byl Korán Muhammadovi nadiktován. Podobně argumentoval ještě před Boëthiem jeden z církevních otců, Augustinus Aurelius, který tvrdil, že čas jako takový je výtvorem Boha, a že tedy není relevantní pokládat otázky typu „Co dělal Bůh před stvořením našeho vesmíru?“.  Augustin dále taktéž tvrdí, že pro Boha neexistuje žádné „předtím“ ani „potom“, neboť ve světě jeho myšlenek-idejí je vše najednou a provždy, přičemž tato statická věčnost dle něj patří k božské podstatě. Závěrem tedy celou myšlenku zopakuji: argument o historickém kontextu doby, ve které byl Korán napsán, neplatí, jelikož Korán není dílem člověka, ale dílem Boha, Alláha.

Byl bych velice rád, kdyby se na základě tohoto textu alespoň trochu pročistila debata mezi českými kritiky a apologety islámu. Co myslím slovem „pročistila“? Na úvod by úplně stačilo, pokud by si čeští apologeti odpustili tohoto již odvěkého straw-mana a nekritizovali kritiky islámu za něco, co tito vůbec netvrdí.

33 thoughts on “O nepochopení mezi kritiky a apologety islámu

  1. Ignac z Loyoly

    Důležité bude do budoucna zabývat se hlavně kritikou náboženství a jeho vlivu na morálku/zákony jako principu -spíš než jednotlivých věrouk

  2. Michal Kunc

    Nemáte pocit, že jste tomhle článku přiřkl celé skupině (apologeti) jeden konkrétní argument, který část (nějak velká) z nich nepoužívá? (to mi nezbývá než předpokládat, protože jste skupinu jasně nedefinoval) Mám pocit že této nejasné skupině „apologetů“ křivdíte stejně jako oni podle vás „kritikům“.

    Článek by pak šel relativně rychle kontrovat jen drobnou obměnou vašich vlastních slov – pokud některý apologet tohoto strawmana používá, pak je jeho pseudo-apologetika (a tohle slovo používám jen pro snadnější diskuzi) skutečně hodná výsměchu.

    Třeba kritik islámu automaticky předpokládá, že se setkal se slepým apologetem (a nikoliv kriticky uvažujícím člověkem) a přiřkne mu tento stereotypní apologetický argument? (což je nemýlím-li se výše krtiizovanému ekvivalentní straw-man)

    Pokud tedy samozřejmě není „apologet“ definován tím, že používá tuto výsměchu hodnou pseudo-apologetiku, protože to by pak zase byl takový malý scotsman 😉

    Třeba to pomůže pročistit debatu i z druhého konce 😉 (samozřejmě obrazně, tahle problematika samozřejmě nemá jen dvě strany)

  3. Mirek

    Napřed je oponentům vyčten argument „No true Scotsman“ a následně je vehementně filosoficky obhajován se závěrem „Pro kritiku islámu je tak přímá osobní zkušenost s jednotlivými muslimy irelevantní“.
    Filosofickými úvahami o Boží věčnosti věru nedokážete, že správný výklad slova Islám je ten váš. Stejně jako vy říkáte „nekritizuji přece muslimy, kritizuji jen Islám“, můžou apologeti říkat „Nekritizujeme kritiky Islámu, kritizujeme jen Islamofobii“. A to je přesně ten zamrzlý bod 😉

    Já opravdu vidím klíčový problém vidím v tom, že si v Česku o Islámu plkají o muslimech lidi, kteří žádného neznají, a tak jen polemicky někteří kritizují, někteří obhajují, aby řeč nestála… (jako třeba teď já)

    Jestli vás zajímá, jak to (přinejmenším tady) opravdu je, zajděte za nějakým Turkem z kebabárny, a jestli bude ochotný, pobavte se s ním o tom, co vlastně vnímá pod tím slovem „Islám“, a vysvětlete mu svou kritiku. Považuji to za věru to nejlepší, co se dá udělat pro „pročistění debaty“ — už totiž v této debatě nebude překážet ani vandal čmárající nenávistné vzkazy, ani ateistický reportér, který se snaží obhajovat Islám 😉

  4. ateista

    Cituji z http://www.islamweb.cz/
    Jestliže totiž neexistuje posmrtný život, pak sama víra v Boha se stává zbytečnou nebo v případě, že někdo i tak věří v Boha, jde o nespravedlivého a lhostejného Boha: člověka kdysi stvořil, ale už se nestará o jeho osud. Bůh je však určitě spravedlivý.

    A z webu http://sharia4czechia.com/
    To znamená, že se musíme soustředit na základní otázky, používat rozum a racionální argumenty, kterými se podaří nalézt pravdu a odlišit ji od falše a lživých ideologií.

    Jestliže budu používat rozum a racionální argumenty, musím odmítnout existenci boha (kteréhokoliv) a podstatu náboženství (kteréhokoliv) – posmrtný život. Jinými slovy všichni věřící jsou obětí tvůrců náboženských ideologií, neboť ani Tóra ani Bible ani Korán není výtvorem boha ale člověka. Aby „svaté knihy“ mohly být výtvorem boha, musel by nejprve existovat a jeho stoupenci by museli jeho existenci dokázat.
    Je to prosté.

  5. toli

    @ ateista
    Plný souhlas,náboženství je podvod od nepaměti sloužící prospěchu určité skupiny lidí (kléru).
    https://youtu.be/y7XcJbBaXgk
    Náboženská víra je definována jako infekční nemoc mysli (memetický virus).
    A problém je že věřící si pod pojmy rozum,racionální uvažování představují nebo definují přesně pravý opak toho co zdraví jedinci.Pro ně jsme něco jako amorální blázni…..

  6. A.S.Pergill

    Činy jednotlivců můžete pochopitelně hodnotit. Pokud je jich dostatek (a islámských teroristických útoků je neurekom), pak na to je excelentním a obecně uznávaným nástrojem statistika. A faktem je, ve všech aktech islámského terorismu byli zapleteni muslimové, takže statisticky můžeme vyloučit se zanedbatelnou pravděpodobnosti chyby, že by souvislost s islámem neměly.
    Až začnou akty islámského terorismu páchat Židé, křesťané, budhisté nebo třeba ateisté, bude situace méně přehledná a jasná 🙂

  7. Jakub Galgonek

    Člověk nevyznávající Islám asi přímo s Islámem nikdy problém mít nebude. Ta ideologie nepřijde a nepraští ho po hlavě. Problém může mít až se stoupenci této ideologie. Lze ale zkoumat, jak nějaká ideologie ovlivňuje myšlení a chování lidí, bez znalosti těchto lidí?

  8. ateista

    Co chcete zkoumat? Proč astrofyzik Grygar věří v boha? Nebo proč věhlasný lékař věří v posmrtný život nebo v neposkvrněné početí nebo zmrtvýchvstání? Těm lidem se něco stane v mozku. A to se nedá prozkoumat bez jejich účasti. A oni k tomu nikdy nesvolí.
    U nevzdělaných islamistů je to asi jiné. A u radikálních také. Pasák koz by se možná bez boha obešel, kdyby nebyl nucen. A islamista s kalašnikovem? Má zajištěný bezpracný pohodlný život. Jako církevní pohlaváři u nás. A už jsme u podstaty věci.

  9. toli

    @ ateista
    Astrofyzik Grygar je katolík protože byl k tomu rodiči veden v dětství a mládí,je prostě inprintován.Jeho myšlení se víceméně automaticky vyhýbá kolizním tématům mezi vědou a vírou.Důvod proč seriál Okna vesmíru dokořan byl točen v Bratislavě a nikoliv v Praze byl ten že Praha mu byla zakázána protože se nijak netajil že inklinuje k ŘKC.On sám to uvádí ve svém medailónku,který byl natočen až za současného režimu.

  10. Jakub Galgonek

    @ateista
    Já nechci zkoumat nic a rozhodně ne to, proč někdo věří. Jen naznačuji, že kritika Islámu vycházející pouze z jeho svatých textů je v podstatě jen takové akademické cvičení, ze kterého nějaké praktické závěry o tom, jak přistupovat k muslimům, jen stěží uděláte.

  11. ateista

    Přece jen by se něco zkoumat mělo. Zejména to, proč někomu není jedno zda někdo věří či nikoliv, proč někdo přímo vyžaduje, aby někdo věřil v boha. Nejmarkantnější je to právě u radikálních islamistů. Náboženství je prostředek k ovládání slabochů. V civilizovaných zemích je to pro někoho módní záležitost, pro někoho politická, pro někoho mocenská. Nikdo ale nikoho nenutí. Jiné je to s islámem. Proč? To by se možná mělo zkoumat.

  12. Jakub Galgonek

    @ateista
    Ale to už prostě nevyzkoumáte z Islámu samotného, potřebujete se k tomu podívat i na ty muslimy.

  13. Ignac z Loyoly

    No to se pozná z islámu, protože oni to chování odvozují od idejí v Koránu a ty ideje se dají přezkoumat.

    Jiná věc už je, že ty ideje jsou nejasné a často protikladné a je více islámů a více výkladů a všechny jsou neexaktní, protože i jejich teologové se mezi sebou neshodnou, který výklad je pravý – a hlásají často protikladné věci, to platí i pro křesťany,… nemají vědeckou metodu, která by rozhodla, co je a není islám/křesťanství a proto je špatná celá ta metoda vyvozování morálky z primitivních starých textů – a tomu já říkám náboženství, zasahování iracionality do morálky společnosti (a do zákonů). Je to apriori špatný způsob, proto je potřeba kritizovat samu ideu náboženské morálky, spíš než jen islámy či jednotlivá křesťanství atd..

    Morálka by měla procházet racionalitou, měla by to být morálka důsledků – chceme toto? Nechceme toto? A jak toho dosáhnout… a ne „bůh chce XY, protože to říkám já, teolog“ …

    sekulární humanismus nad všechny věrouky…

  14. Jakub Galgonek

    @Ignac z Loyoly
    Ale jak můžete vědět, jakým způsobem konkrétně „oni to chování odvozují od idejí v Koránu“, pokud se s těmi lidmi nikdy nesetkáte?

  15. toli

    @Jakub Galgonek

    Ale jak můžete vědět, jakým způsobem konkrétně „oni to chování odvozují od idejí v Koránu“, pokud se s těmi lidmi nikdy nesetkáte?

    Protože to vidíme na jejich chování.Všechna abrahamovská náboženství mají společného Mojžíše,bible i korán začínají stejně.U Mojžíše je trest za nevěru ukamenování,a jak se trestá nevěra v současných islámských režimech ? V těch konzervativních ukamenováním,v těch liberálnějších vězením.Pochopitelně je rozdíl jestli je nevěrný muž nebo žena,tak už to u zaostalých společností bývá……

  16. Jakub Galgonek

    @toli
    „Protože to vidíme na jejich chování.“ – V tom případě se ale už nezaobíráte Islámem samotným, ale zaobíráte se muslimy. A v tu chvíli se otázky typu „S kolika muslimy jsi osobně mluvil? Kolik muslimských zemí jsi navštívil a jak dlouho jsi tam byl?“ stávají relevantními.

  17. toli

    @Jakub Galgonek
    Je celkem logické že muslim se řídí islámem tedy koránem pokud se jedná o hodnocení chování druhých a málokdy své vlastní.A zapomeňte na to že vám muslim coby bezvěrci či jinověrci řekne pravdu o sobě a svém náboženství.Je to to samé co u křesťanů.Zdejší kostel bývá plný pokrytců,když o tom mluvím s ateisty nebo agnostiky tak uvedou že právě to pokrytectví je většinou důvod proč se nechtějí stát křesťany. Přitom se jedná o jejich sousedy a lidi kterým koukají do talíře.Většina zdejších křesťanů vnímá sebe sama jako téměř spasené „vždyť Ježíš je tady pro hříšníky,tedy pro nás“ A skutek ? Lži,přetvářka a vyslovené podrazy.Myslím že mohu hodnotit,protože jsem pracovník Charity ČR,tedy přímo uprostřed dění.
    Co se týká relevantnosti tak jezdím každý rok na dovolenou do nějaké muslimské země protože miluju poušť.Ale to není důležité,vy nesledujete zprávy co se tam děje?Neovládáte cizí jazyky aby jste mohl odfiltrovat západní propagandu ?

  18. Jakub Galgonek

    @toli
    Nevím, proč se se mnou snažíte polemizovat, když svými příspěvky mi v podstatě dáváte za pravdu. Já tu pouze tvrdil, že hodnotit Islám pouze na základě jeho svatých textů a bez poznání muslimů je jen nepraktické akademické cvičení. Dá se například studiem Bible odhalit, že kostel bude plný pokrytců?

  19. toli

    Podotýkám že bible je pro mne pohádkovou knihou i snůškou starých drbů takže otázka náboženství je v mém případě irelevantní.Se svými názory a postoji se pochopitelně na arcibiskupství nešířím a charitu dělám protože chci pomáhat potřebným.

  20. toli

    Ne, pokrytce vám odhali až praxe.Na jakém základě se však domníváte že u muslimů je to jiné než u křesťanů? Můj názor je že je to stejné,něco se říká a je psáno ve „svatých“ textech a úplně něco jiného se dělá…..

  21. Ignac z Loyoly

    Ale jak můžete vědět, jakým způsobem konkrétně „oni to chování odvozují od idejí v Koránu“, pokud se s těmi lidmi nikdy nesetkáte? –

    já se s nimi setkávám a čtu jejich teologický výklady a vim tedy, že je to stejné jako u křesťanů, co teolog, to svébytný a neexaktní výklad… no a k textům/ideím se člověk zase může dostat tak, že si třeba koupí Korán 🙂

  22. Jakub Galgonek

    @toli a @Ignac z Loyoly
    „pokrytce vám odhali až praxe“ a „já se s nimi setkávám“

    Asi by bylo dobré přečíst si znovu ten článek, protože proti němu jsem se tu vymezoval. Konkrétně proti těm částem, které tvrdí, že pro kritiku Islámu stačí jen studium jeho svatých textů. Ano, pro kritiku Islámu to stačí, pro kritiku muslimů už ale nikoliv. V tom mi ale vaše příspěvky dávají spíše za pravdu než naopak.

  23. Ignac z Loyoly

    Jo, to dávaj. Je potřeba oboje, půlka problémů by zmizela, kdyby se na školách vyučovala filosofie (už na základce) a to nějak zábavně. A kritický myšlení obecně…

  24. toli

    @Ignác
    Jo, to dávaj. Je potřeba oboje, půlka problémů by zmizela, kdyby se na školách vyučovala filosofie (už na základce) a to nějak zábavně. A kritický myšlení obecně…

    Kritické myšlení je právě to, co nejen církevní garnitůra považuje za smrtelně nebezpečné.Každý kněz je VŠ,ale na teologických fakultách a v kněžských seminářích je kritické myšlení minimálně nedoporučováno,pak se nemůžeme divit že tyto instituce produkují samé nemocné trotly.V hierarchii ŘKC platí jedno zlaté pravidlo-nadřízený má vždy pravdu.Až v poslední době si biskupové dovolují kritizovat papeže pro jeho údajný přílišný liberalismus.Co se týká filosofie tak je právem považována za královskou disciplínu,avšak v církevním prostředí je filosofie pouhou služkou teologie tedy skládání blábolů do nějaké požadované konstrukce…

  25. Ignac z Loyoly

    Bohužel, když z filosofie ukradnete logiku, tak se může stát služkou čehokoliv. Proto je důležité to kritické (logické) myšlení cvičit a nejen v matematice, ale i ve společenských vědách, všude…

    Když Halík řekne, že radši rozumovou nábožnou víru než jen tu citovou, tak se vždy zasměju, protože žádnou skutečně racionální náboženskou víru jsem nepoznal, ani ta jeho není racionální…

  26. Michal

    Ano jistě, islamofobové kritizují islám, proti lidem nic nemají. Proto paušálně navrhují nepřijímat muslimy (proč přece proti lidem naprosto nic nemají ale vůbec nic jde jim jen o ideologii) a tvrdí, že nejsou umírnění muslimové, že ti vlastně radikály podporují a lžou.
    Kdyby islamofobové měli aspoň odvahu se přiznat, že jim jde o útok na muslimy a že na muslimy pravidelně útočí. Ne, oni ze sebe dělají sluníčkové lidi. A lžou přitom – usvědčují je jejich postuláty a také paradoxně humor, naprosto jednoznačně paušalizující a útočící na všechny muslimy.

  27. ateista

    Nelze útočit jen na ideologii a její hlasatele opomenout. Já v korespondenci s poslanci a senátory označuji církve za zločinecké organizace a hlasatele náboženské víry za zločince. Je to totéž, jako by před Norimerským tribunálem měl být souzen nacismus a nacisté nikoliv. Lidé jsou ti, kdo ideologii aplikují v praxi. Spíše je potřeba chápat, že příjemci víry jsou oběti. I když i z nich se mohou stát zločinci. Vše záleží na každém jednotlivci, jak je ve víře horlivý a do jaké míry podlehne výzvám hlasatelů.

  28. A.S.Pergill

    To Michal: Umírnění muslimové neexistují, i ten Badawi je odsouzeni nikoli za „umírněnost“, ale za odpadlictví.
    Problém spočívá v tom, že pokud někdo věří, že Alláh je jediný a pravý bůh a Mohamed je opravdový prorok, tak z podstaty věci nemůže být umírněný:
    – buďto v této věci lže (což je docela pravděpodobné a zdroje islámu k tomu dokonce vyzývají)
    – nebo nezná islám, byť věří na Alláha a Mohameda (naprostá většina muslimů nezná ani text Koránu, natož jiné zdroje), a pak ho první imám, potřebující teroristu, kdykoli „odumírní“
    – a kdo v uvedené nevěří, tak EX DEFINITIO nemůže být muslim, byť jako osoba s backgroundem z islámské země může být neislámským okolím z muslima považován. Pokud někdo takový žije v islámské zemi, tak musí být zakonspirován i vůči muslimům jak rozvědčík a mnohdy se i tyto osoby stávají součástí teroristů, jednoduše proto, aby ušetřily své rodiny represí. Pochopitelně, těmto osobám žijícím v civilizovaných zemích by měla být zjištěna maximální ochrana před muslimy jako takovými, včetně drastických trestů za násilí vůči nim (což se, bohužel, neděje).

  29. toli

    @A.S.Pergil
    nebo nezná islám, byť věří na Alláha a Mohameda (naprostá většina muslimů nezná ani text Koránu, natož jiné zdroje), a pak ho první imám, potřebující teroristu, kdykoli „odumírní

    Ani naprostá většina křesťanů nezná bibli,v kostelech se čtou jen schválené texty na příslušný den a nikoliv přímo z bible.Jinak se spoléhá na to jaké bulíky na nos jim zavěsí kněz.Pokud by někoho napadlo číst bibli a poté polemizovat s katolickou doktrínou či katechismem tak už mu kněz vysvětlí že má mylné chápání svatého textu,prostě demagogie.

  30. Michal

    Jsem rád Pergille, že vy rozhodujete, kdo je správný muslim. A uznávají vaši autoritu také muslimové nebo jste se neomylným papežem islámu jmenoval sám?
    Každý vzdělaný člověk ví, že co imám, to jiný výklad muslimských textů. Jen imámové z IVCRN odhalili ten jediný správný výklad, který ale zase nezná ani jeden muslim 🙂
    Chytrému napověz ale fanatikovi se to vysvětlit nedá 🙂 A na fanatiky je škoda ztrácet čas.

  31. A.S.Pergill

    Já o tom nerozhoduji, tu definici mají sami muslimové. Problém je, že se snaží zapřít její existenci, ze zcela jasných a zřejmých důvodů.

  32. Hosamen

    Vadí mi jedna věc. Mezinárodní pakt o občanských a lidských práv se zavázaly všechny státy OBSE ratifikovat.
    Tedy na víru má člověk právo, čili ateismus je legální, máš právo uveřejnit svůj názor. Ovšem státy zakazující rouhání nebo náboženství tuto smlouvu porušují také.
    Jsem u toho pokud křesťané, chtějí zakazovat islám nebo všechny islamisty, posuzuje stejně nebo, také porušuje jejich práva.
    Pokud Duka obviňoval ateisty, že vraždí křesťany v Sýrii a ve stejné době v americkém Kongresu syrští kněží se dovolávali slyšení, že sunité útočí na šíity a křesťany. Mezitím sunité vyhlásili Islámský stát a na univerzitu v Saná, která je momentálně nejlepší v Arabském světě a převážně šíitská padají bomby Saudské Arábie.
    Teroristů je sice dost ale islamisté jsou převážně sunité, nespolupracují šíité a sunité.
    Pokud tedy někomu vadí všichni islamisté, jsou legální mezinárodně stejně jako ateisté, vadí mi, že každý kdo považuje za správné určité jednání, spojí si to proti jedné skupině.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *