Čím je Nový ateismus „nový“ a jak to bylo se Saganovým drakem?

Autor | 20.10. 2015

hi_mom1

Ateismus vznikl, když podvodník prohlásil, že má neviditelného přítele a první ateista mu odpověděl: Já ti to nevěřím!

Co ale tedy odlišuje ateismus a Nový ateismus, proč je tam potřeba to slovo „nový“?

Pokud byste šli v čase zpátky, viděli byste dlouhou posloupnost lidí, kteří rozvíjeli kritické myšlení. Byla by to řada sahající přes největší mozky minulého a předminulého století, osvícenství až do starověkého Řecka. Místy by byla přerušená, aby o pár století později znovu někdo další navázal na zdánlivě ztracené myšlenky.

Kritické myšlení se tak nazývá od slov krinein a kritiké techné – umění rozlišovat a posuzovat. Kritické myšlení je tedy takové, které posuzuje tvrzení a důkazy, které jsou člověku předkládány. Je to přímý protiklad přejímání názorů, kterému dává přednost náboženství a špatní učitelé.

Mezi tím vším je v moderní době jeden zřetelný bod: vydání knihy The Demon-Haunted World od Carla Sagana roku 1995.

151688

Zásadní na ní je, že vysvětluje velmi přístupným způsobem co to je kritické myšlení a co je to vědecký skepticismus. Ten druhý pojem vymyslel sám Carl Sagan, ale velmi dobře se vžil. Poprvé jej použil v románu Kontakt.

Samotný princip tohoto myšlení samozřejmě nevynalezl, ale přiblížil je obyčejným lidem – veřejnosti – a to pomocí jednoduchých a poměrně zábavných přirovnání. Tato zásadní knížka nebyla nikdy přeložena do češtiny.

Právě v knížce The Demon-Haunted World se také objevuje populární příklad s drakem v garáži. Jeden z diskutujících tvrdí že má v garáži draka. Druhý diskutující se mu snaží navrhovat způsoby, jak to ověřit, ale „majitel draka“ vždy vymyslí kličku, aby existence draka ověřit nešla – drak, je neviditelný, vznáší se, je nehmotný, nezjistitelný.

V principu jde o to doložit, že existence něčeho, co nemá žádný vliv na náš svět (a je to tedy nezjistitelné) se neliší od neexistence.

Originál na stránce Godlessgeeks.com

 Překlad na stránce www.klusik.cz

Argument Saganova draka velmi silně připomíná náboženství, vlastně lidi přímo nabádá aby aplikovali principy vědeckého skepticismu na náboženská tvrzení.

Proč tedy Sagan nikde nenapsal, že jde o náboženství? Protože nejde pouze o náboženství. Spousta velmi široce přijímaných tvrzení má naprosto stejné vlastnosti – neopírají se o nic ověřitelného. Kromě pojmenování a státní ochrany není nic, co by odlišovalo náboženská tvrzení od pověr.

Principy vědeckého skepticismu jsou tři:

I. falzifikovatelnost
II. vnitřní konzistence
III. shoda s pozorováním

Falzifikovatelnost znamená, že stejně jako je potřeba stanovit důkazy pro platnost daného tvrzení, je vždy potřeba také stanovit možné důkazy, které by planost tvrzení vylučovaly. Například objev dinosaurů společně se stejně starými pozůstatky člověka by vyvrátil  možnost platnosti neodarwinistické evoluční teorie.

Vnitřní konzistence znamená, že teorie nemůže obsahovat dvě tvrzení, které by se navzájem vylučovaly. Například had nemůže být dlouhý od hlavy po špičku ocasu 9 metrů a od špičky ocasu k hlavě 15 metrů. (Znamenalo by to  změnu způsobu měření, nebo změnu délky metru.)

A konečně  můžeme vytvořit tvrzení, které  je vnitřně bezrozporné, nebo se tak alespoň jeví, ale nemá vůbec žádný  vztah k realitě.  Typickým příkladem jsou „vědy“ jako angelologie, teologie, numerologie, homeopatie či některé konspirační teorie. Jejich problémem je rozpor mezi tvrzením a pozorovanou skutečností.

Pokud jsou tyto tři podmínky splněny, tedy pokud je hypotéze vnitřně bezrozporná, falzifikovatelná a ve shodě s pozorováním, většinou vykazuje ještě jeden znak a sice že je komplementární s dalšími ověřenými teoriemi. Například teorie gravitace velmi dobře doplňuje Keplerovy zákony, poznatky molekulární genetiky doplňují evoluční teorii, jaderná fyzika vznik a vývoj hvězd, chemie biologii a geologii.

Co je to ten vědecký skepticismus? Je to systém postupů na odhalování omylů a lživých tvrzení.

The Demon-Haunted World vlastně předznamenal celé hnutí Nového ateismu téměř o jedno desetiletí dříve.

Pokud se totiž podíváte na knihy nejvýznamnějších představitelů tohoto hnutí zjistíte, že dělají právě to, k čemu Sagan ve své knize vybízí – používá metodu vědeckého skepticismu na každé zásadní tvrzení, včetně (a především) těch náboženských. Opakuji: je to návod na odhalování omylů a lží! Úplně stejně platí v kriminalistice jako v každé jiné skutečné vědě.  Kdybyste se někdy octli před soudem, bude právě na dodržování těchto principů záležet, zda budete souzeni právem nebo neprávem.  Měl by je mít do mozku hluboko vypálené každý, kdo kdy viděl Dvanáct rozhněvaných mužů.

novy ate

Podívejte, tohle jsou zásadní knihy Nového ateismu. Přeložené do češtiny z nich byly zatím jen dvě. Lidé často vznášejí na diskusích Ateistů ČR otázku: Co by mělo být dál? Co je naším programem?

Myslím, že máme vůči této, předchozí i budoucí generaci obrovský dluh, ne proto že bychom neudělali něco, co jsme měli udělat, ale protože jsme schopni si uvědomit, že je to třeba udělat.

Naši protivníci učí lidi věřit a modlit se, my bychom je měli naučit pochybovat, přemýšlet a posuzovat. Pokud se nám tohle podaří, náboženství se (spolu s ostatními pověrami a pavědami) rozpadnou sama, protože každý bude schopen odhalit nesmyslnost jejich tvrzení.

Skeptické zkoumání je dovednost, které se dá naučit a není nijak zvlášť náročné na vysokou inteligenci, přinejmenším ne ve všedních věcech.  Máme před sebou hodně, hodně práce v překladech a popularizaci.

„Vlna rozumu“ totiž do naší pověstně ateistické země ještě nedorazila.

 

Poznámka: Volně inspirováno mým příspěvkem na ATHEOtalku

40 thoughts on “Čím je Nový ateismus „nový“ a jak to bylo se Saganovým drakem?

  1. Jaroslav Štejfa

    Sám pro sebe a svou rodinu jsem si přeložil do češtiny knihy S. Harrise „The End of Faith“ a „Moral Landscape“.
    Mám ovšem základní potíže:
    1) nemám k disposici redakční team, který text profesionálně upraví do tisknutelné podoby; to ovšem příliš nevadí, protože se domnívám, že je bez toho čtivý.
    2) nemám nakladatele, který se postará o právní náležitosti; to však vadí, protože se zdráhám to uveřejnit a nechat se zavřít.

    Pokud by mi OSACR byla v této věci nápomocna, uspokojilo by mne uvedení těchto textů nějak na veřejnost a to bez finančních nároků z mé strany.
    Jaroslav Štejfa

  2. anetalinda

    Při sledování toho videa jsem cítila mrazení po těle, zvlášť jedna z těch posledních vět: “ Naučte člověka přemýšlet a bude to dělat po celý život“, mě úplně dostala. Jenom pozor, ne všechno „přemýšlení“ je opravdu přemýšlení. Věřící je schopen říct: „Já jsem o tom dlouho a dlouho přemýšlel a všechno mi to (v náboženství) dává smysl“ :-(

    Jaroslav Štejfa: ráda bych si na stránkách OSACR váš překlad přečetla :-)

  3. Ignac z Loyoly

    To je pravdivý článek, ale jakoby z něho opět neplynuly praktické a konkrétní závěry, dílčí cíle a prostředky – strategie a taktika.

    Například kdybychom měli transparentní účet, už bychom mohli dát panu Štejfovi peníze na překlady… atd atd… je potřeba začít dělat KONKRÉTNÍ PRAKTICKÉ KROKY PRO NAPLNĚNÍ NAŠICH ZÁKLADNÍCH CÍLŮ – ŠÍŘENÍ OSVĚTY (KRITICKÉHO MYŠLENÍ) V MÉDIÍCH I ŠKOLSTVÍ + BOJ ZA SEKULARISMUS (COŽ JE VLASTNĚ TO SAMÉ) – to jsou minimální společné jmenovatele nás „nových“ ateistů, nejspíš i většiny ateistů vůbec, tak na co ještě čekáme?

  4. Pavel

    Moc pěkný a potřebný článek… !!!!!!!!

  5. toli

    Například kdybychom měli transparentní účet, už bychom mohli dát panu Štejfovi peníze na překlady… atd atd… je potřeba začít dělat KONKRÉTNÍ PRAKTICKÉ KROKY PRO NAPLNĚNÍ NAŠICH ZÁKLADNÍCH CÍLŮ – ŠÍŘENÍ OSVĚTY (KRITICKÉHO MYŠLENÍ) V MÉDIÍCH I ŠKOLSTVÍ + BOJ ZA SEKULARISMUS (COŽ JE VLASTNĚ TO SAMÉ) – to jsou minimální společné jmenovatele nás „nových“ ateistů, nejspíš i většiny ateistů vůbec, tak na co ještě čekáme?

    Spíš jako hlavní problém vidím řešení copyright,autorských práv.Pokud by jsme zveřejnili i přeložený text nelegálně tak si buď jistý že se najde spousta lidí kteří nám s chutí hodí klacek pod nohy v podobě trestního oznámení.Jde o to udělat nám coby ideovým odpůrcům problém.

  6. Ignac z Loyoly

    No ty peníze by šly na tohle. Ale to je jen malá část, hlavní je přece tlak na média a politiku, aby byl zachován či spíše posílen a dodržován sekularismus a abychom byli ve veřejných médiích, hlavní jsou petice, stížnosti, emaily, demonstrace, právníci a shánění peněz a podpory – prostě něco, ne kecání nad kafíčkem, to taky, ale to nesmí bejt všechno, toho už bylo dosti

  7. Petr Tomek Post author

    Zamysltete se nad tím, co jsem se snažil říct: Samozřejmě napadejme netoleranci k ateistům, ale podstatné je dostat k lidem kritické myšlení. Většina z odpadlíků se stala ateisty, protože začali kriticky myslet. Kritizujme pořady právě z této pozice a vyžadujme skeptický přístup i od médií. Na rozdíl od ateismu, který pro ně není srozumitelný a mohou jej označit za ideologii se skeptickému myšlení totiž rozumem bránit nemohou.

  8. Ignac z Loyoly

    Ale my jsme ateisté a ne spolek skeptiků, jsme sice také skeptici, ale i jako ateisté máme svá práva :) kritické myšlení je součást boje, ale musí se aplikovat i na náboženství, spousta lidí si to právě na náboženství neaplikuje, dokonce i někteří vědci… proto je to svázané

  9. toli

    dokonce i někteří vědci… proto je to svázané

    No v tomhle také vidím problém, knězem vypraná kolegyně tvrdí že na boha věří čím dál víc vědců (blbost), na teistických serverech si přečtu jak si pochvalují že v Praze chodí do kostelů čím dál víc vysokoškoláků a pak vidím Grygara a tak se ani nedivím že se setkávám s argumentem že když věří vědci v boha tak se určitě nemýlí ….Když se kreacionismus anebo teologie tváří jako vědy tak se není čemu divit :-(

  10. Josef K.

    Není to zdaleka tak jednoduché s tím kritickým myšlením a vědeckým skepticismem, ale to by bylo na dlouhý článek.
    Souhlasím s tím, že je potřebné vydávat ateistickou litaraturu. Když se podívám na konto OSACR … v kostele při mši, které jsem se zúčastnil se vybralo asi víc…
    Stát nám určitě nepřispěje nějakou tou stovkou miliard, a že by někdo odkázal svůj majetek ateistické organizaci také asi nehrozí, je tedy náboženská víra silnější než kritické myšlení, proč jsou věřící lidé ochotni obětovat mnohem víc svého času i peněz? Náboženství naplňuje lidské potřeby komplexněji, jde o integrální indoktrinaci, která zasahuje a cílí na všechny složky osobnosti než jen rozumovou.

  11. Jaroslav Štejfa

    No prostě člověk je biologický druh žijící ve smečkách. To racionální z názorů P. Tomka a Josefa K. je možná cíleně rezignovat na totální odvrácení většiny lidských jedinců od jejich vrozeného způsobu myšlení a soustředit se na elitní menšinu, která tyto smečky vždy bude vést a která zase vrozeně má větší sklon k metodické skepsi a kritickému myšlení To není rasismus, to je nápad na kultivaci směrem k demokratisaci společnosti na základě rovných možností pro všechny jedince především ve vzdělání a ve výběru vůdců. Úlohu vědy je možno spatřovat v racionálním stanovování cílů lidského blahobytu, tím v upřesňování morálních zásad, jinak řečeno – vytváření ducha doby (zeitgeist). Je to téma ošemetné a na dlouhou debatu. Například každá silná osobnost je ve své podstatě individualista ve srovnání s davem, ošemetné je, k jakým morálním zásadám se ona osobnost hlásí – to bychom měli ovlivňovat.
    Jaroslav Štejfa

  12. toli

    proč jsou věřící lidé ochotni obětovat mnohem víc svého času i peněz? Náboženství naplňuje lidské potřeby komplexněji, jde o integrální indoktrinaci, která zasahuje a cílí na všechny složky osobnosti než jen rozumovou.

    Jde o prostý pud sebezáchovy.Člověk je svou podstatou tvor mýtofilní a touží po nesmrtelnosti.Odmítá vidět realitu že vše živé umírá beze zbytku.Proto člověk vytváří lživé myšlenkové konstrukce ,které mu pomáhají žít a přežít.Bůh je placebo,kterému se obětuje čas i peníze.Při způsobu přemýšlení věřících se tyto oběti (a nejen tyto oběti) vyplácí.Navíc jsou k oběti mohutně vyzíváni klérem.

  13. Petr Tomek Post author

    @ toli:
    „proč jsou věřící lidé ochotni obětovat mnohem víc svého času i peněz? Náboženství naplňuje lidské potřeby komplexněji, jde o integrální indoktrinaci, která zasahuje a cílí na všechny složky osobnosti než jen rozumovou.“

    Podezírám celé tohle tvrzení z racionalizace. Lidské podvědomí nerozlišuje mezi náboženským a jiným tvrzením. Ano je důležité, jaké emoce člověk při přijetí nějakého názoru cítí. To samo je ale nezávislé na samotné informaci. Můžeme stejně emotivně předávat skutečné informace jako smyšlené. Myslím že od určitého okamžiku je za tím spíš pocit ztracených investic – „přece to nemůže být špatně, když jsem tomu už tolik obětoval.“

  14. Ignac z Loyoly

    Tak si musíme ty peníze vybírat sami, když nám je nikdo nedá. Mimochodem jestli se dává církvím, tak bychom měli také právo (ne na restituce, ale na dotace). Jsme také světonázorový spolek, jako církve…

    Vaše „nejde“ a „nejde“, „elity“ X „většina“ či „vrozené“ je racionalizace pro lenost a nicnedělání. Vrozená tendence k náboženství je, přesto jsme ateisté. A nejsme jimi od vždycky. Takže jde změnit názory. Chce to osvětu. Dříve se tvrdilo, že tereziánské/josefínské reformy jsou něco na způsob „sociálního inženýrství“ a sedláci se nikdy nenaučí gramatiku. A vida? Většina lidí dnes umí číst a psát. Jde to. Jen nebuďte líní

  15. slovak

    „Jde o prostý pud sebezáchovy.Člověk je svou podstatou tvor mýtofilní a touží po nesmrtelnosti.Odmítá vidět realitu že vše živé umírá beze zbytku.Proto člověk vytváří lživé myšlenkové konstrukce ,které mu pomáhají žít a přežít.Bůh je placebo,kterému se obětuje čas i peníze.Při způsobu přemýšlení věřících se tyto oběti (a nejen tyto oběti) vyplácí.Navíc jsou k oběti mohutně vyzíváni klérem.“
    Je to tak. Bije sa tu pud sebazáchovy – žiť aj po biologickej smrti, to ponúkajú náboženstvá, s racionálnym kritickým myslením – život po biologickej smrti nie je možný. Pýtam sa, čo si vyberie jednoduchý človek? Určite náboženstvo. A v tomto majú náboženstvá navrch. A ešte je veľkou tragédiou spoločnosti, že vyučovanie náboženstva sa dostalo do našich škôl cez nevypovedateľnú vatikánsku zmluvu. Čosi tu môžu urobiť len niektorí „osvietení“ učitelia / učiteľky , ak prekonajú strach, že môžu byť prepustení.
    Vo verejnom živote, presadzovať ateistický pohľad na svet, vyžaduje mať prostriedky na vhodný a lacný časopis a na to nemáme.

  16. Ignac z Loyoly

    Jednoduchý člověk si může vybrat i apateismus, protože ho tahle věc po většinu života nezajímá. Možná ve stáří, ale ne po většinu života. Většina lidí se smrti nevěnuje a trpí iluzí optimismu, po většinu života si nepřipouští vlastní smrt (citově, rozumově to víme snad všichni). Takže ani nepotřebují náboženství

  17. Ignac z Loyoly

    Resp. člověk si apateismus nevybírá, ale může v něm být vychován nebo v něm prostě spokojeně zůstat po celý život. Proto má ČR tu část „jednoduchých“ rádoby ateistů (ve skutečnosti apateistů) z běžné populace, kteří byli vychováni komunismem či prostě sekularismem, aniž by se nad věcí zamysleli více (což děláme např. my, aktivní ateisté)

  18. Ignac z Loyoly

    Myslim, že pokud nezačneme být aktivní, bude vhodné, když dojde ke schizmatu a rozdělení na skutečně aktivní ateisty co si založí své sdružení a na pasivní teoretiky. Můžeme se pak hezky doplňovat :)

  19. slovak

    Ja som za akékoľvek osvetové konanie vo veci ateizácie občanov, ktoré by oslabilo vplyv cirkví a náboženstiev, samozrejme cez racionálne informácie, no uvedomujem si , že samotná príroda nahráva náboženstvám cez pud sebazáchovy, túhy po zázračne, nadprirodzene, tzv. duchovne a pod..

  20. toli

    @Slovák
    U nás je jiná situace,Česko nemá konkordát s Vatikánem (a doufám že mít nebude).Tento pokus byl vyhodnocen jako neúměrné nadržování katolíkům na úkor jiných denominací.Tudíž je u nás výuka náboženství dosud dobrovolná.

    @ Iggy
    Vrozená tendence k náboženství je, přesto jsme ateisté. A nejsme jimi od vždycky.
    Člověk se rodí jako bezvěrec,teprve až rodiče případně další příbuzní ho vypatlají nesmysly.Na druhou stranu si myslím že pokud má člověk vypěstované kritické myšlení tak je velmi vhodné když je vystaven indoktrinaci náboženstvím.Získává tak totiž obranné látky (stykem kritického myšlení s bludy) a tím se posiluje jeho imunita vůči náboženství. Čili já jsem vděčný za to že jsem byl x let součástí ŘKC.Mohl jsem posuzovat a pozorovat zevnítř zatímco mi rostla jistota že bůh neexistuje :-)

  21. Ignac z Loyoly

    Dívám se na Mareše, je dobrej, poslal sem mu i otázku :)

    http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/?prispevky

    Myslíte si,že islámské většinové proudy jsou dostatečně tolerantní(k právům žen, LGBT,sekularismu,k náboženské satiře)?Teroristů je menšina,ale co konzervativní většinové islámy,co ghetta,šaría?Podle průzkumů je sekulárních a liber. muslimů jen menšina…

  22. toli

    Dívám se na Mareše, je dobrej, poslal sem mu i otázku

    Co jsem si všimnul tak v hyde parku se odpovídá jen na zlomek otázek které navíc prochází „výběrem “ dle nálady redaktora….

  23. Ignac z Loyoly

    To je pravda, mně prošla za celý roky snad jen jedna, posílal sem je dost často a měl i hodně lajků… byly to vždy otázky na tělo

  24. Smil Flek z Nohavic

    Pro pana Jaroslava Šejfu:
    Dobrý den,
    velice mě zaujala poznámka, že jste si udělal dva překlady knih Sama Harrise. Moje angličtina bohužel zatím není na takové úrovni, abych si ji přečetl a správně jí porozuměl, ačkoli jednu z nich mám.
    Mohl bych Vás požádat o překlady? Samozřejmě za poplatek, zaplatil bych jako za knihu.
    Děkuji za odpověď.

  25. Jaroslav Štejfa

    Ke Smilovi Flekovi z Nohavic, ale i k ostatním:
    Mým velkým přáním je, aby se knihy S. Harrise dostaly co nejlaciněji ke všem čtenářům, ať v originále, nebo v překladu. Nadchly mě. Ovšem má to háčky – autorská práva především. S tím souvisí i obava z nelegálního šíření pohříchu kradených myšlenek. S tím souvisí i morální zábrana poškozovat autora ve jménu toho, za co on bojuje.
    Zatím jsem navázal spolupráci s P. Tomkem, jak vidno z předchozích příspěvků do diskuse. V ideálním případě by bylo možno knihy S. Harrise šířit v českém jazyce. Teď je nutno se obrnit trpělivostí. Spoléhám na zkušenosti P. Tomka a věřím v úspěch. Na věci nechci vydělávat.
    Jaroslav Štejfa

  26. Smil Flek z Nohavic

    @ Jaroslav Štejfa
    Sice nerad, ale musím uznat, že máte pravdu. Právě myšlenky Sama Harrise a jeho obor je právě tím, který mě z knih čelních představitelů NA zajímá snad nejvíce. Nechci tím ale říct, že ostatní autoři by nebyli zajímaví … Třeba knihy R. Dawkinse u nás vycházely relativně hojně.
    Tak Vám přeji úspěšné pořízení s nějakým vydáním knih SH v češtině. Pro mě je to místy v originále dost nesrozumitelné ….
    Publikace Fr. Koukolíka znáte?

  27. toli

    Publikace Fr. Koukolíka znáte?

    Můj oblíbený autor

  28. Smil Flek z Nohavic

    @ Toli
    F. Koukolík je též můj oblíbený autor, i když místy tak nějk netuším, o čem je řeč. :-) Kromě mnoha jiných věcí vysvětluje sklony k iracionalitě, stupididě i proč lidé mají sklony a potřeby víry.

  29. toli

    @Smil
    F. Koukolík je též můj oblíbený autor, i když místy tak nějk netuším, o čem je řeč.

    No já jsem jen pouhý PhDr tedy příbuzný obor tomu Koukolíkovu ale některé pasáže jeho knih čtu raději dvakrát abych lépe pochopil…………

  30. Jaroslav Štejfa

    Ještě k SFN:
    Přistihl jsem se, díky vám, že MUDr. Koukolíka letmo znám z několika pořadů v televizi, ale ke své škodě jsem od něho nic nečetl. Díky za tip. Budu to muset napravit.
    Jaroslav Štejfa

  31. DarthZira

    Pokud by se nějak vyřešila otázka autorských práv, tak samotné vydání by nemusel být problém. Zvláště v podobě e-knihy.
    Jestli to budeme realizovat, nabízím se jako korektorka textu, ať je to taky pořádně česky (což sithužel zdejší články nejsou :-( )

  32. Smil Flek z Nohavic

    @toli
    Tak já jsem zcela mimo tento obor, takže to celé vstřebávám, jak se dá. :-) Ale je to právě obor, který mi pomáhgá hodně věcí vysvětlovat.

  33. Smil Flek z Nohavic

    @ Jaroslav Šejfa
    Poprvé jsem viděl p. Koukolíka v Hydeparku Civilizace. Pár knížek od něj jsem si už pořídil. Asi vhledem k S. Harrisovi by Vás mohla zaujmout kniha „V čem se Dostojevskij mýlil“ nebo „Mocenská posedlost.“ Ale těch knížek, kde se témata opakují, je více, někde to je odborně, jinde pro širší veřejnost srozumitelněji. Takovým přehledem témat je knížřka „Jak si lidé hrají“. Též publikuje na Britských listech.
    Poznatky z těchto knih se mi krásně doplňují s pořady i knihou Derrena Browna, britského iluzionisty. :-)

  34. Jaroslav Štejfa

    K Darth Ziře: No vidíte, jak se nám to slibně formuje. Díky

    K Smilovi: Díky za tipy.

    J Štejfa

  35. Pingback: Televize nám lže – speciální adventní díl 2016 | Ateisté ČR

  36. Pingback: Tahák kritického myšlení a nebezpečná hra intelektuálů | Ateisté ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *