Adaptace, maladaptace, spandrel, parazit, nemoc, šílenství, droga, neschopní hráči larpu – možné pohledy na náboženství

Autor | 07.11. 2015

Na vznik a roli náboženství existuje z hlediska etnologie, evoluce, evoluční morálky či třeba ekonomie několik názorů. Vlastně jich je docela hodně. Ty nejčastější jsem shrnul v názvu příspěvku.

Nejen vzdělanější věřící jsou přesvědčeni, že náboženství je v principu užitečné a že ho lidstvo potřebuje, že bez něj dokonce vůbec nemůže fungovat společnost. Setkáváme se pak s prapodivně rozpolcenými ateisty, propagujícími náboženství, kterému sami nevěří. Takoví lidé mohou dokonce litovat, že nejsou „schopni víry“. Lehčí verzí jsou pak takoví, kteří se snaží vytvořit obdobný ateistický kult, aniž by tak úplně chápali, jak jednotlivé postupy v náboženství vlastně fungují.

Poud vám to připadá k neuvěření, mohu vám prozradit, že právě takový jsem kdysi, před mnoha lety, byl i já. Nebudu teď ale vyprávět o řadě událostí, které můj názor změnily.  To podstatné co chci, aby z této poznámky zůstalo, je to, že má smysl, když se ateisté informují mezi sebou a když se navzájem vzdělávají.

Proč by si měl člověk-nevěřící něco takového myslet? V první řadě slibuje náboženství jakési silné zážitky, což je vždycky lákavé. Kolikrát jste od nějakého věřícího slyšeli, že něco jako nevěřící nemůžete pochopit, protože TO necítíte? Copak to nevyvolává zvědavost? Je racionální odmítat zjevně příjemný pocit, který údajně může člověka obohatit?

Tou druhou motivací je že existuje určité společenské nastavení, které nás vede k tomu, že předpokládáme, že náboženství má v sobě jakousi moudrost. Nejeden z nás prošel známé „kolečko náboženství“, kdy se pokoušel najít v náboženství něco víc. Kolik lidí četlo Bibli, Tao te ťing, Korán a Bhagavadgítu, aby nakonec zjistili, že to byla především obrovská ztráta času?

Zkusme se na to podívat ještě jinak: V čem by mohlo být takové vysvětlení pravdivé? Náboženství sdružuje lidi, dává jim určitý životní řád, učí je vnímat kalendářní cyklus (což mohlo být velmi důležité u zemědělských kultur). Určitě byste sami našli spoustu takových příkladů. Jenže pak přijde ta otázka: Mohou tyto dobré věci existovat bez náboženství? Samozřejmě mohou, dokonce existují. Prokazatelně existují!

Co s tím? První možnost co vás možná napadne je vzít tyhle věci a vyjmout je z náboženství. Co potom zbude? Nadpřirozené  bytosti, mýty, modlitby, rituální zákazy, dogmata…v podstatě pověry. I na ně se ale můžete dívat různým způsobem.

Buď je to jen nějaká pasivní zátěž, které není v podstatě k ničemu, jen svou existencí spotřebovává síly jednotlivce i celé společnosti a v tom případě je to maladaptace – cosi co životaschopnost kultury snižuje. Další možností je, že jde o spandrel.

Slovo spandrel pochází ze slovníku architektů a označuje se jím výplň mezi oblouky. Sám o sobě takový spandrel vlastně nic moc nenese, ale bez něj by oblouk nebyl propojený se stěnou.  Podobně si to představují i etnologové a někteří filosofové. Kultura jako chrám je postavená z nosných bloků skutečných praktických poznatků a náboženské „výplně“.

Problém je že náboženství vlastně vůbec není pasivní, není to jen výplň, která směřuje tam kam celá kultura. Téměř stále do jejího chodu zasahuje, usměrňuje ji, formuje názory. Od pomazávání královských hlav, přes žehnání dronům a zbraním, křty, sňatky až po pohřby, stále do všeho zasahuje. Co víc, náboženství se umí bránit i velmi rafinovaně napadat jak kultury, tak jednotlivce a zpravidla se k tomu uchyluje, když jsou oslabení. Velmi se tím podobá jedné skupině živočichů – parazitům.

Podobnost s parazity jde o velmi zajímavých detailů. Ve světě zvířat nacházíme například parazitického korýše Cymothoa extigua, který se usidluje v ústech ryb. Udělá to tak, že ubohé rybě sežere jazyk a usadí se na jeho místě. Aby mohla ryba dále přijímat potravu musí namísto jazyka používat tohoto korýše. bez něj nepřežije. Jde tedy o to že parazit zničí nějaký funkční orgán a poněkud nedokonale jej nahradí.

Pokud se spokojíme s tímto popisem, najdeme analogii poměrně snadno. Lidé prokazatelně mají nějaký morální cit, protože se s čímsi jako morálkou setkáváme ve všech společnostech. Přesto jsou věřící přesvědčeni, že jim jejich kladné vlastnosti dodává právě jejich náboženství. Jsou o tom přesvědčeni navzdory tomu, že v United States National Academy of Sciences je přibližně pouze 7% věřících, navzdory tomu že mezi nejbezpečnějšími státy na světě jsou právě ty, kde je ateismus nejrozšířenější.

Co víc, tihle lidé jsou v mnoha ohledech naprosto normální, přesto často zastávají názory které jsou při domyšlení do důsledků nepředstavitelně kruté. Typicky jde o zákazy interrupcí a antikoncepce a to i za skutečně život ohrožujících podmínek, ale i odsuzování jiných lidí za to, za co reálně vůbec nemohou, nebo tím nikomu neškodí.  Jako kdyby část morálního citu takových věřících úplně pohltilo a nahradilo náboženství.

Dokonce vzniká jakási závislost na idejích. Znám nespočet článků vysvětlujících, že člověk podvědomě tíhne k tomu vytvořit si Boha – tedy onoho univerzálního boha demiurgovského typu. Nic takového ale v lidské psychice zakódováno není. Historicky známe spíše hodně panteonů, kde samotný stvořitel světa neměl nijak významnou roli, nebo dokonce takové, kde nejsou „bohové“ v panteonu uspořádáni hierarchicky. Hlavním důvodem takových tvrzení je tedy zpětná racionalizace – podvědomé přání, aby to takto bylo přirozené.

Někteří evolucionisté zacházejí při popisu náboženství ještě dál a přirovnávají jej přímo k virům. Hlavní „snahou“ viru je najít hostitele a rozmnožit se. Popisováno je při tom horizontální a vertikální šíření – tedy přenos ve skupině a přenos z rodičů na potomky. Pokud bychom vnímali náboženství takto, tak by většina kultů působila spíše jako dědičné onemocnění. Teprve misijní kulty jako je křesťanství nebo islám, by ale dokázaly vyvolat pandemie.

To už se z představy parazita dostáváme vysloveně do sféry, kde je náboženství označováno za chorobu. Od té bakteriální či virové je ještě jeden krok k té psychické. Představa že náboženství je vlastně druh šílenství, nebo že jde o projevy šílenství omylem považované za zázračné má něco do sebe. V náboženských knihách se celkem často setkáváme s jevy, které je možné vysvětlit psychickým onemocněním, jako jsou hlasy v hlavě nebo zjevení. Bez zajímavosti není ani to že tímto směrem skutečně probíhají výzkumy naznačující, že duševně nemocní lidé mají opravdu větší sklon být přitahováni náboženstvím.

Sluchové i vizuální halucinace se ale nevyskytují jen při psychózách. Lidé už hodně dlouho ví, že je dokáží záměrně vyvolat. Zdá, že drogami autoři „svatých“ knih nešetřili. Popisy Mohammeda, který údajně od sebe v pozdějšch letech neustále odháněl džiny, se dají vysvětlit poměrně pravděpodobně jako následek toxické psychózy (známé „stíhy“). Pokud si přečtete v Bibli Zjevení sv. Jana, asi se také zamyslíte nad tím, že to nebude jen tak.

Možná se ale v náboženství projevuje efekt té nejstarší drogy – nikdy nezakázané – oxytocinu. Jediný skutečně prokázaný fyzický vliv modlitby je totiž zvýšení jeho hladiny v krvi věřících. Tím se ale dostávám zpátky na začátek, protože tento hormon je v podstatě něco jako „sociální lepidlo“ – je tím hormonem, který nám pomáhá udržovat vztahy. Zároveň by takové vysvětlení napovídalo, proč jiné zdroje oxytocinu – především velmi fyzické projevy náklonnosti- náboženství tak přísně hlídá a omezuje.

Konečně ještě existuje jedna hypotéza, která říká, že původně měli zakladatelé jednotlivých kultů na mysli cosi úplně jiného, ale jejich následovníci v dalších generacích je tak nějak nepochopili. Tahle hypotéza je zajímavá tím, že je v některých případech docela možná. Například v náboženství proroka Zarathuštrypársismu  – jsou všechny nadpřirozené bytosti pojmenovány podle rysů dobré vlády (ti dobří) a jejích vad (ti zlí).

V buddhismu je i přes zlacené sochy a množství náboženské veteše ještě stále vidět, že původní buddhistická nauka neměla daleko k filosofickým školám, jaké známe například ze starověkého Řecka.

A konečně kult Johna Fruma, který vznikl ve dvacátém století v Tichomoří, má naprosto shodné rysy. Jde o  cargo kult, odvozující původ od nepochopení původních domorodých obyvatel sledujících jednání Evropanů na vojenských základnách.  Podstatným poznatkem pro ně bylo, že jim letadla za správně provedené „rituály“ (vojenské nástupy, přehlídky, řízení letového provozu) přinášejí cargo (náklad). Začali  tedy napodobovat vlastně jenom vnější podobu jejich chování, což je přesně to samé co udělali všichni věřící.

Nebo si snad opravdu myslíte, že kdyby Ježíš skutečně žil (což není jisté) že by při Poslední věčeři myslel na to že jednou za dva tisíce let budou jeho jménem rozdávat v kostelích malou kulatou oplatku, když říkal „to dělejte na mou památku“?

Mnohem jednodušší vysvětlení je že jde o odkaz na antický zvyk, připomínat ve stanovený den svého učitele tím, že se jeho žáci sejdou a společně povečeří. Ostatně třeba epikurejci se takto setkávali každého 20 dne v měsíci.

Když si to tak přeberete, zdá se celkem pravděpodobné, že máme před sebou skupiny neschopných hráčů larpu, kteří prostě nepochopili, že to co dělají je jen napodobenina, že je to jen hra. Bohužel jsou schopní se kvůli tomu i pozabíjet.

Asi bych měl teď uvést, ke kterému popisu se přikláním já. Víte je to tak, že vždy, když je něco nejasné a hledáme pro to analogii v něčem, co je nám trochu jasnější, nakonec hrozí, že se takové podobnosti chytíme příliš.

Náboženství je jev z historického hlediska nesmírně mladý. Můžeme předpokládat, že za miliony let, po které se dá rozlišit rod Homo nehrálo vůbec žádnou roli. Dokonce i za přibližně dvěstě tisíc let po které existuje náš druh mělo náboženství naprosto marginální význam. A to mluvíme o náboženství v širším slova smyslu tak že do něj zahrnujeme všechny systémy obsahující magické jednání.

Pokud bychom chápali náboženství  tak, jako dnes, tedy jako vztah k něčemu transcendentnímu či nadpřirozenému, dostali bychom se na pouhá staletí. Náboženství v dnešní evropském významu je skutečně „vedlejším produktem“ osvícenství. Před touto dobou lidé běžně nevymezovali zvláštní prostor náboženství ve svém vnímání světa. Ostatně většina věřících nedokáže něco takového dodnes. Mnohé jazyky proto nemají pro náboženství ani žádný pojem.

Náboženství v moderním pojetí, tedy jako komplex určité mocenské hierarchie,  rituálů, dogmat, morálních a kosmologických představ má určitě několik kladných vlastností. Především je druhem společenského vyžití a zdrojem příjemných pocitů, což musím i já označit za kladný přínos. Na druhou stranu je ale náboženství také úplným generátorem různých projevů bezpráví, šikany, zbytečného utrpení  a smrti velkého počtu lidí.

A konečně, což je pro mě největší důvod pro odpor vůči jakémukoli náboženství, náboženství znemožňuje racionální řešení problémů kultury vystavené změně podmínek nebo vyčerpání zdrojů. Náboženské společnosti kolabují drasticky za obrovského krveprolití a ztráty vědomostí; a to i v situacích kdy taková katastrofa nebyla v dobových možnostech neřešitelná. (viz Diamond: Kolaps)

Proto podle mě kladné přínosy náboženství k vyvážení jeho záporných stránek nestačí, zvláště pokud si uvědomíme že dokážeme stejné podněty dodat kultuře i bez něj. Neměli bychom ale zapomínat, že je potřebujeme.

44 thoughts on “Adaptace, maladaptace, spandrel, parazit, nemoc, šílenství, droga, neschopní hráči larpu – možné pohledy na náboženství

  1. Leopold Kohák

    S dovolením, pane autore: mohl byste objasnit, co je na Tao Te Ťingu náboženského? Četl jsem ho mnohokrát, v českých i jinojazyčných překladech, a vždy jsem dospěl k názoru, že jde o filosofický spis, náboženského jsem něm nenalezl nic.

    Děkuji vám předem za odpověď.

  2. slovak

    Ďakujem za veľmi pekný článok, mnohé otázky vysvetľujúci, vytvárajúci priestor pre bohatú diskusiu.
    Kultúra áno, ale bez náboženstiev.

  3. Belzebub

    Tao Te Ťing je spíš taková ta rádobyfilosofie a meta-spekulace, jestli je přímo náboženstvím, to asi ne, byť TAO trochu smrdí transcendentnem a to zase smrdí božstvím, celé je to plné různých slovních hříček bez většího smyslu a plné „záhadnosti“, je to takové kvazináboženství

  4. Leopold Kohák

    –>Belzebub
    rádobyfilosofie, meta-spekulace, kvazináboženství? Četl jste to vůbec? Muhehe ;-)
    Ale položil jsem otázku autorovi, snad se od něj tedy poučím.

  5. A.S.Pergill

    Na porušování některých etických pravidel reagují negativně i batolata (příliš malá na to, aby měla vybudovaný nějaký etický systém) a také lidoopové. Takže se zdá, že základní etická pravidla máme „zadrátována“ v mozcích nejméně cca 3 – 4 miliony let, kdy žil poslední společný předek lidí a lidoopů. A s náboženstvím to tudíž nemá absolutně nic společného.

  6. Belzebub

    Četl jsem to, dokonce to mělo úvod od Bondyho nebo někoho takovýho z undergroundu. Ale celkově to byl nesmysl. Já žádný tyhle „transcendentní“ mudrlantský sračičky nepotřebuju k životu

  7. Leopold Kohák

    –>Belzebub
    No jo, to nakonec máte pravdu. V životě se setkáváme s tolika nesmyslama, žejo. – To třeba tuhle přijímali na policejní okrsek novýho pochůzkáře a náčelník mu povídá: Víte, u nás je služba opravdu těžká. Dokonce ani občani s náma nespolupracujou, jak by měli, alebrž si o nás dokonce vykládají vtipy, to byste nevěřil. Na druhou stranu vás můžu aspoň uklidnit v tom, že 99% těch vtipů je nesrozumitelnejch.

    Nejste doufám policista? Nerad bych se vás dotknul, zatímco tu čekám, až mně pan Tomek vyloží, co je na Tao-Te-Ťingu (do český transkripce patřejí tyhlety pomlčky, víme?) náboženskýho.

  8. Belzebub

    Nesrozumitelné je vše, co není logické, když je něco nelogické, byť to zabere na celou knihu, ale nedají se tamní „pravdy“ ověřit, tak k čemu to je? Jako beletrie nic moc a jako „filosofická disputace“ na prd, tak co s takovou knihou? Kde se dá ověřit TAO? Kde se dá změřit a ověřit, co se v knize tvrdí? Jen samé spekulace, jako Bible (akorát míň násilnické, to uznávám) :)

    Vidíte, na prd…

  9. Lemmy

    Vari toto nie je náboženské?

    Existuje cosi – mlžné a beztvaré,
    a přece hotové a dovršené.
    Povstalo mezi nebem a zemí.

    A židovsko-kresťansko-moslimská tradícia má: Na počiatku stvoril boh nebo a zem.

  10. Leopold Kohák

    –>Lemmy
    To citujete, snad se nepletu, Krebsovou. Ale měl jste v té citaci pokračovat, já vás doplním několika dalšími řádky:

    Existuje cosi – mlžné a beztvaré,
    a přece hotové a dovršené.
    Povstalo mezi nebem a zemí.

    Je tak tiché! Tak pusté!
    Stojí samo a nemění se.
    Proniká vše vůkol a nic je neohrožuje.
    Může se pokládat za matku veškerenstva.

    Jeho jméno neznám.
    Označuji je jako ‚tao’.
    Donucen dát mu jméno,
    nazývám je ‚svrchované’.

    Tady Belzebubovi řeknu, že nesrozumitelnost, kterou on se ohání, není nic objektivního (stačí odkázat např. ke kryptografii, a probůh, není tím řečeno, že zrovna Dao De Jing je kryptogram), je to subjektivní záležitost, stav mysli: že já něčemu nejsem s to porozumět, to přece nevypovídá nic o tom, je-li dané věci schopen porozumět někdo jiný; objektivní nesrozumitelnost je protimluv.

    Znáte dobový kontext toho díla? Datováno do +- cca 600-500 let BC. Přečtěte si překlad té kapitoly (č. 25) u Navrátila, u Krále, u Cílka, i u jiných: každý vypadá jinak, protože každý je interpretován svým autorem jinak. NIcméně svorníkem jinak i dost odlišných interpretací je zjevně názor, že za věcmi a jevy, které člověk zakouší, je něco jednotného a sjednocujícího. Vidí-li v tom pan Tomek odkaz k bohu, já v tom vidím odkaz k přírodním zákonům: jsou tak tiché, tak pusté! Stojí samy sebou a nemění se, pronikají vše vůkol a nic je neohrožuje; skutečně je lze pokládat za matku veškerenstva. – Vidět v této formulaci odkaz k náboženskosti naznačuje právě náboženské zatížení, byť s opačným znaménkem. Dost možná, že v Dao De Jing hovoříme jazykem starověku o tušení příčin, k nimž i dnes soudobá věda jen obtížně nachází jména: to proto, že zkoumané je abstraktní a leží mimo dosah každodenní zkušenosti.

    Abych to shrnul: zkuste výše předchozí odstavec zapsat prostředky, které měla k dispozici starověká Čína, a uvidíte, kolik čtenářů ho bude automaticky interpretovat jako náboženský canc.

  11. Lepold Kohák

    –> Belzebub
    To, co předvádíte, je sice ateismus, ale v tak vulgární podobě, že se příliš neliší od náboženské víry: nerozumím tomu a tak je to blbost. Nerozumím tomu a tak je to mámení ďábelské. – To je ve své podstatě totéž. Vy i katolický velebníček zavrhujete Dao De Jing pod různými záminkami sice, ve skutečnosti ale proto, že máte problém ho interpretovat.

    Proti tomu nepomůže nic, jedině snad to, co pátého ledna radil konat Lenin. Ale to už napovídám snad až příliš. – Ale jsme se zapovídali, což? To jen tak, aby nebyla dlouhá chvíle, než pan Tomek přijde s odpovědí na mou otázku.

  12. Leopold Kohák

    –>Lemmy – ještě něco:
    Pokud snad považujete formulaci „…mezi nebem a zemí“ za důkaz náboženskosti, musím vás vyvést z omylu; nejste ovšem sám, kdo mu propadá. Výraz 天地, tchien-ti, doslova přeloženo „nebe a země“, znamená totéž, co naše prozaické – „svět“. Náboženského v tom není nic.

    Je to ale skvěká ukázka oné nesrozumitelnosti, o které mluvil B el zebub: nesrozumitelnost ve skutečnosti není ani tak otázkou nelogičnosti, jako spíš neznalosti. Tam, kde chybí vědění, nastupuje víra: B el zebub neochvějně věří, že Dao De Jing je prostě taková náboženská hov-no beletrie :-D

  13. Lepold Kohák

    –> B el zebub
    Omlouvám se za komolení přezdívky a eventuelně i za duplicitní komentář, ale zdá se, že některá slova jsou zde zakázaná.
    Psal jsem vám toto:
    To, co předvádíte, je sice a-te-ismus, ale v tak vulgární podobě, že se příliš neliší od náboženské víry: nerozumím tomu a tak je to bl-bost. Nerozumím tomu a tak je to má-mení ďá-belské. – To je ve své podstatě totéž. Vy i ka-tolický veleb-níček zavrhujete DaoDeJing pod různými záminkami sice, ve skutečnosti ale proto, že máte problém ho interpretovat.

    Proti tomu nepomůže nic, jedině snad to, co pátého ledna radil konat Le-nin. Ale to už napovídám snad až příliš. – Ale jsme se zapovídali, což? To jen tak, aby nebyla dlouhá chvíle, než pan Tomek přijde s odpovědí na mou otázku.

  14. Belzebub

    Když o nelogickém nesmyslu napíšu, že je to nelogický nesmysl, spekulace bez ověření, není to vulgární ateismus, ale scientismus a skepticismus :) členové spolku skeptiků to dělají každý den na svém webu, byť většinou se to týká ezoteriky a ne přímo náboženství (z důvodů korektních). Byť jaký je mezi ezoterikou a náboženstvím rozdíl? :)

    Jak víte, že je to kryptografie a co znamená? Máte klíč od „metafor“? :( Neříkají to samé různí teologové o Bibli? Že z ní vyluštili pravdu… :) A o Koránu to samé atd…

    Nesrozumitelné je vše, co není logické, když je něco nelogické, byť to zabere na celou knihu, ale nedají se tamní „pravdy“ ověřit, tak k čemu to je? Jako beletrie nic moc a jako „filosofická disputace“ na prd, tak co s takovou knihou? Kde se dá ověřit TAO? Kde se dá změřit a ověřit, co se v knize tvrdí? Jen samé spekulace, jako Bible (akorát míň násilnické, to uznávám) :)

  15. Belzebub

    Máte nějakou srozumitelnou logickou exaktní metodu jak vyluštit, co je v „TAO“ ukryto? Jestli ano, sem s tím…
    Budete další Tomáš Halík nebo Duka nebo Tiso nebo někdo jiný, stanete se teologem, jen ohledně taoismu :)

  16. Petr Tomek Post author

    Jen krátké vysvětlení k Tao Te Ťing: Taoismus ve svém základu byl typem starověké filosofie. V tom smyslu slova jak tomu rozumíme třeba u filosofie antické. Pokud ale zrovna neplánejete psát román z doby staré Číny a nepotřebujete se vžít do způsobu myšlení tehdejších lidí, je vám tento spisek v podstatě k ničemu, podobně jako starořecká pojednání atomistů už nemají co říci kvantovým fyzikům.
    V dnešní době nicméně taoismus stále existuje jako jakési lidové náboženství v Číně a na Tchajwanu.

  17. Belzebub

    Ta kniha nedosahuje kvality většiny antických spisů, není v ní žádný pokus o nějakou valnou logickou vnitřní konzistenci, jakou nalézáme u antických spisů, byť se to často doplňuje o spekulace. Ale je to více mystické a méně logické (jde o ten poměr) než průměrný antický filosofický spisek. Díky „náhodě“ za západní racionalismus či za přibližování se k němu

  18. A.S.Pergill

    @Belzebub Ovšem existuje citát: „Jsou věci mezi nebem a zemí…“ a tam už ta metafyzičnost až náboženskost vložena je.

  19. Belzebub

    Já na ten citát taky kašlu, mezi nebem a zemí je např. stratosféra nebo troposféra, tamní jevy se dají měřit.

    To že něco ještě teď neznáme neznamená, že z toho hned uděláme nadpřirozeno, prostě se pokusíme to zkoumat exaktně a když to nejde, necháme to jako spekulaci a necháme to pro další výzkum v budoucnu, pro další generace.

  20. Belzebub

    A proč by si nějaký článek o náboženství nemohli dát komunisté do blogísku? Nevím, kam tím směřujete, tady leckdy pan Tomek napsal, co si myslí o komunismu a nic hezkého to nebylo…

    pro mě komunismus jako křesťanství, prostě nebezpečné ideologie (platí pro všechny verze, i pro ty méně násilné, jelikož stojí na vodě stejně jako ty násilné verze) :)

  21. Honza Werner

    Ilona: měla jste to dát k tomu článku o Luciferiánském kostele :) Samozřejmě neovlivním to, kde moje texty sdílí. Považuji to za takovou pěknou kuriozitku, nad kterou jsem se pobavil. Co se týče srovnání komunismu s křesťanství od Belzebuba, tak samozřejmě souhlasím.

  22. Leopold Kohák

    Máte tady nějakou divnou cenzuru, nebo co. Dvakrát jsem psal do diskuse pod tento článek – a pořád se to nějak ztrácí. Zvláštní…!

    Takhle ten ateismus nevybudujete, kluci. Na stráž!

  23. Belzebub

    Spíš je zde špatně nastavený filtr, ale na křesťanských webech je to horší, takhle si ten křesťanský stát nevybudujete, nábožní soudruzi

    Za boha a za vlast! :)

    Gott mit uns! :)

  24. Belzebub

    Nebo vy jste, pane Kohák, spíše Allahu Akbar? :)

  25. Leopold Kohák

    –>Belzebub

    Ach, člověče. Nechcete si upravit přezdívku? Navrhoval bych vám substituci l —> u; operátor „—>“ znamená „dosaď za“.

    Když se začtete do mých vstupů do zdejší truchlivé debaty, kde jsem, prosím pěkně, zastával nějaké náboženské stanovisko? Začal jsem přece (lze to dohledat) tím, že jsem zapochyboval o náboženskosti jistého starověkého spisu, což je – račte chápat, jste-li toho schopen – postoj daleko spíše protináboženský, řečeno zdejší terminologií. Pan Tomek na to reagoval naprosto zcestně tak, že odpověděl na něco zcela jiného, než já jsem se ho tázal. Načež mé 2 pokusy mu odpovědět neprošly přes zdejší spamový filtr. – Těžko to interpretovat jinak, než že nepohodlná odpověď není připuštěna ke zobrazení. To se pak ovšem diskutuje dost obtížně, že. Tvůrci stránek jsou, myslím, pánové Werner a Tomek, odpovědnost za spamové filtry padá tedy na jejich hlavy. Neholedbal se někdo z nich tím, že se stoupenci náboženství bojí jít s nimi do názorového střetu? Jak se s tím srovnává „spamový filtr“, který nepropustí kritický názor, podotýkám, že bez jakýchkoli vulgarit?

    Mně to může být vcelku jedno; mé stanovisko docela přesně vystihuje to, co řekl kdysi Laplace Napoleonovi:
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Pierre-Simon_Laplace

    To, domnívám se, je jediné, co může poctivě a nepředpojatě uvažující vědec říct. Vše nad to je pouze vírou v okolnost, že bůh není – tedy svého druhu taky náboženství.

    Je na vás, jak si to přeberete.

  26. dogbert

    Ten spamový filtr je otřesný, ale nemyslím si, že je to úmysl. Stěžujou si na něj i novoateisti hlavního proudu.

    Belzebubovu přezdívku bych neřešil. Je už minimálně čtvrtá :D

  27. Belzebub

    Však já také vždy psal, že bůh spíše neexistuje, že hypotéza je nedokázaná a nadbytečná pro svět.

    Ale nechápu, proč zde útočíte na pana Tomka.

    Dogbert: lži, lži, lži, kapitalismus nepochází z protest. křesťanství, lži, samé lži od tebe

  28. dogbert

    Belzebube, Ty jsi se zbláznil? Na co reaguješ?

  29. Belzebub

    Jsi falešný člověk, antičlověk

    „Jak nás náš pan prezident vidí? Je to hlava státu a slíbil být prezidentem všech, když na Hrad nastupoval. Nedávno podepisoval svoji novou knihu Rok devátý a novinářkou Aktuálně.cz byl dotázán, jaké příjmy má z vydávání knih v Česku a zahraničí. Odpověď byla panovnická: „Je to všude uvedeno v mém daňovém přiznání. Já jsem četl nenávistný článek vaší soudružky Nosálkové, to je neuvěřitelné, co jste za antilidi.“

    http://www.tyden.cz/rubriky/nazory/glosar/klaus-objevil-antilidi_228342_diskuze.html

  30. dogbert

    Ono je možné, že Antitheista se opravdu zbláznil, a nedostatek soudnosti, který zde stále projevoval, není následek sníženého intelektu, ale psychické choroby :D

  31. dogbert

    „A konečně, což je pro mě největší důvod pro odpor vůči jakémukoli náboženství, náboženství znemožňuje racionální řešení problémů kultury vystavené změně podmínek nebo vyčerpání zdrojů. Náboženské společnosti kolabují drasticky za obrovského krveprolití a ztráty vědomostí; a to i v situacích kdy taková katastrofa nebyla v dobových možnostech neřešitelná. (viz Diamond: Kolaps)“

    To bylo chtělo nějaké příklady. On Diamond je spíše než vědec feminista a ekoaktivista, kterému se dostává nezasloužené pozornosti. Pokud se podíváme do naší vlastní minulosti, tak kolaps laténské kultury je pro nás dost nečitelný, kolaps antiky probíhal v době, kdy byla tehdejší společnost nejméně náboženská v dosavadní historii. I ti Řekové zkrachovali v době, kdy byli nejsekulárnější, a převálcovali je fanatiky pověrčiví Římané.

    Zatímco pohanské, na věštby věřící Řecko válcovalo Peršany, a křesťanská Evropa krize v pohodě přestále, a nepřetržitě bohatla. Z hlediska historie pobožníci celkem vítězí :)

  32. Belzebub

    No ty ses tady nikdy neprojevil moc chytře, „kulturní“ křesťánku :)

  33. toli

    Zatímco pohanské, na věštby věřící Řecko válcovalo Peršany, a křesťanská Evropa krize v pohodě přestále, a nepřetržitě bohatla. Z hlediska historie pobožníci celkem vítěz

    I Řecko mělo svůj polyteismus,tedy mnoho božství,v podstatě ho zničilo až křesťanství které přišlo císařským ediktem (tedy nařízením s příslušnými represáliemi) z Říma.Řecko bylo v té době římskou kolonií.

  34. dogbert

    To nerozporuji. Jde mi o sílu toho kultu, která byla v helénistické době slabší. Chtěl jsem jen upozorni na fakt, že náboženské společnosti byly v praxi velmi životaschopné a krize v pohodě přestávaly. Ten běžný zkrat typu náboženství ničí společnost v praxi zas tak často neplatí.

  35. toli

    To nerozporuji. Jde mi o sílu toho kultu, která byla v helénistické době slabší. Chtěl jsem jen upozorni na fakt, že náboženské společnosti byly v praxi velmi životaschopné a krize v pohodě přestávaly. Ten běžný zkrat typu náboženství ničí společnost v praxi zas tak často neplatí.

    A jak lze vysvětlit fakt že ŘÍM padl až v době kdy bylo zákonné jen jedno náboženství -křesťanství? A východní část říše Byzanc stejně tak,sám Ježíš zlikvidoval své věrné ?

  36. dogbert

    Existence Byzance trvala přes tisíc let, tedy je to důkaz životaschopnosti :) Krize Říma naplno vypukla už ve 3.století, křesťané ji jen využili k jejímu ovládnutí. Ale třeba zneb´volnění římských občanů provedl už Diocletianus.

  37. Leopold Kohák

    –>Belzebub
    „Však já také vždy psal, že bůh spíše neexistuje, že hypotéza je nedokázaná a nadbytečná pro svět. “

    Jasně. Hypotéza boží existence je nedokázaná, stejně jako hypotéza boží neexistence. Pravdivost obou hypotéz při stavu soudobých znalostí není rozhodnutelná. Pro svět jsou nadbytečné obě. – Jo, kdybyste poctivě přiznali, že BYSTE SI PŘÁLI, aby bůh neexistoval, ale dokázat to nemůžete, to by byla jiná; proti tomu nikdo nemůže nic říct. Stejně jako kdyby vaši nábooženští oponenti poctivě přiznali, že svou nejistotu stran boží existence utloukají vírou a vzájemným hecováním, proti tomu by taky nemohl nikdo nic říct. Jenže místo toho obě strany přísahají na svá úsilná žádání a poměřujou si pindíky.

    Pokud jde o pana Tomka, doložte, kde na něho útočím. Já jsem po něm žádal pouze to, aby vysvětlil, z čeho plyne náboženskost onoho starověkého filosofického spisu, jehož název je zdejším spamovým filtrem občas považován za sprosté slovo. To je útok? Konstatování, že odpovědi jsem se nedočkal – to je útok? Předpoklad, že provozovatel/tvůrce stránek je zodpovědný za nastavení spamového filtru, je útok? Ya as salam, al hamdu lillah…!
    ;-D

  38. Bezlebub

    „Jasně. Hypotéza boží existence je nedokázaná, stejně jako hypotéza boží neexistence. Pravdivost obou hypotéz při stavu soudobých znalostí není rozhodnutelná, Jo, kdybyste poctivě přiznali, že BYSTE SI PŘÁLI, aby bůh neexistoval, ale dokázat to nemůžete“

    Nikoliv, mýlíte se. Obě hypotézy nejsou rozhodnuty, ale fakta mluví dlouhodobě a čím dál tím víc pro tu druhou :)

    Nikdo zde nepsal že bůh není, ale že bůh spíše není, že je nepravděpodobný. Je to jev dnes a dlouhodobě nadbytečný a nejsou pro něj důkazy, proto se bere jako nepravděpodobný, byť možný.

    Čili nejde o existence – neexistence, ale o pravděpodobnost – nepravděpodobnost a tento jev jménem bůh je nepravděpodobný :)

    Každá hypotéza, která je dlouhodobě nedokázána a která je nadbytečná pro vysvětlení čehokoliv, která nemá žádné důkazy – je brána jako nepravděpodobná. Je to jen potenciální záhada navíc, nikoliv nutné vysvětlení něčeho. Mezi Marsem a Jupiterem může obíhat konvice nebo jeseter nebo Hurvínek, ale není to pravděpodobné, nejsou pro to důkazy a není to potřebné. Nelze to vyvrátit ani potvrdit, ale je to nepravděpodobné.

    A přesně to „nový“ ateismus tvrdí :)

  39. Bezlebub

    Čili kdo tvrdí, že bůh není, měl by to dokázat/vysvětlit a nikdo to neudělal.

    Kdo tvrdí, že spíše není, měl by to dokázat/vysvětlit a to já udělal výše…

    Kdo tvrdí, že bůh je či spíše je nebo že je to přesně 50na50 – tak to musí dokázat/vysvětlit, ale to zatím nikdo neudělal :)

    Hezký zbytek dne :)

  40. Foxy

    Chyba. Takhle se točíš v kruhu.
    Já o reálné existenci boha/bohů POCHYBUJI.
    Hluboce pochybuji, a to z důvodů absence jakýchkoliv důkazů, které by jeho reálnou existenci potvrzovaly.
    Pokud se mne dříve či později nějaký zastánce hypotézy reálné boží existence (tedy „věřící“) ptá, jak si takový důkaz představuji, odpovídám, že nevím, a ani vědět nemohu. Já nejsem ten, kdo dokazuje neexistenci či nemožnost reálné existence boží. Já pouze pochybuji o boží existenci – pokud někdo tvrdí, že bůh je, je pak na něm, aby mne vhodnými důkazy přesvědčil.
    Takže tak asi.

  41. mulit

    Foxy: Pokud se mne dříve či později nějaký zastánce hypotézy reálné boží existence (tedy „věřící“) ptá, jak si takový důkaz představuji, odpovídám, že nevím, a ani vědět nemohu. Já nejsem ten, kdo dokazuje neexistenci či nemožnost reálné existence boží. Já pouze pochybuji o boží existenci – pokud někdo tvrdí, že bůh je, je pak na něm, aby mne vhodnými důkazy přesvědčil.

    mulit: Kdybych viděl člověka, který nemá oči, ale má prázdné oční jamky, jak se za něho modlí křesťané a ty jamky by se během několika minut zaplnily očními bulvami a ten člověk by měl funkční zrak, tak by mě přesvědčil, že nadpřirozeno existuje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *