A podněcování k nenávisti k nevíře nevadí, pane ministře spravedlnosti Pelikáne?

Autor | 19.11. 2015

robertpelikanZanedlouho uplyne již dva a půl roku od června 2013, kdy jsme já a Slávek Černý podali jménem Ateistů ČR trestní oznámení na šéfa Ústředí muslimských obcí v České republice, Muneeba Hassana Alrawiho. Pokud si tuto kauzu, která tehdy měla značný mediální přesah, již nepamatujete, pak vězte, že trestní oznámení jsme tenkrát podávali proto, že Alrawi ve svém kázání nabádal muslimy k tomu, aby učili své děti nenávist k nevíře a dále pak vyzýval k tomu, aby rodiče uplatňovali na svých dětech fyzické tresty, odmítnou-li se modlit k Alláhovi. Podle našeho názoru se zcela jednoznačně jednalo o trestnou činnost podle §356 trestního zákona (zákon č. 40/2009 Sb.) Ten mimo jiné stanovuje, že „Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“ Dále, §355 pak uvádí, že „Kdo veřejně hanobí skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“ Skutková podstata trestného činu pak dle nás byla naplněna i u §2 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů. Mluví se v něm o tom, že „Právo nezletilých dětí na svobodu náboženského vyznání nebo být bez vyznání je zaručeno. Zákonní zástupci nezletilých dětí mohou výkon tohoto práva usměrňovat způsobem odpovídajícím rozvíjejícím se schopnostem nezletilých dětí.“ Právo nezletilých dětí na svobodu náboženské vyznání nebo být bez vyznání je navíc zaručeno i Úmluvou o právech dítěte. Jak před téměř třemi roky napsal Slávek Černý, „Tak nějak mi připadá, že pan Alrawi naše zákony zcela nepochopil a bití za odmítání modlitby rozhodně není to, co měl zákonodárce na mysli svobodou vyznání a přizpůsobení se schopnostem dítěte.“

Toliko ke stručné rekapitulaci Alrawiho šíření náboženské nesnášenlivosti. Proč to celé? Jistě jste zaznamenali, že 17. listopadu se na pražském Albertově konala velká proti-islámská demonstrace, svolaná organizací Islám v ČR nechceme (či snad Blokem proti islámu?), které se zúčastnili mimo jiné Konvička, poslanec Černoch, ale především, především pak prezident republiky Miloš Zeman. „Událost“ byla na světě. Aniž bych zde chtěl celou tuto akci, které jsem se nezúčastnil, jakkoliv hodnotit, kličovou skutečností byla a je právě účast prezidenta Zemana. Jeho účast spustila očekávatelnou lavinu komentářů o nahnědlé společnosti, což Zeman de facto chtěl, tudíž jeho kritici opět splnili to, čeho chtěl Zeman svou účastí na této demonstraci dosáhnout.

Jedním z těch, kteří neodolali pokušení se k Zemanově účasti a celé demonstraci vyjádřit, byl i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za Babišovo hnutí ANO). Jeho vyjádření však považuji za naprosto skandální. Pelikán si v rozhovoru pro iDNES postěžoval na to, že „nenávist k islámu se šíří bez reakce policie“. Ještě před uskutečněním rozhovoru však Pelikán na svůj Twitter tweetl následující příspěvek:

pelikan_tweetCo měl Pelikán tímto tweetem, ve kterém citoval ten samý paragraf trestního zákona, který jsme mi „uplatňovali“ na Alrawiho vyzývání k nenávisti, na mysli? Samozřejmě šlo o výhrůžku všem kritikům islámu: budete-li kritizovat islám (rozuměj: podněcovat k nenávisti k islámu, či jinému náboženství), hrozí vám odnětí svobody až na dvě léta. Ve zmíněném rozhovoru Pelikán svůj tweet a své myšlenky vysvětloval. Na dotaz redaktora iDNESu, zdali on sám bude na někoho v souvislosti se svým tweetem podávat trestní oznámení uvedl, že „doufá, že něco takového nebude potřeba, protože policie má podle zákona povinnost stíhat veškerou trestnou činnost, o které se dozví. Pokud žijeme v právním státě, tak pokud máme něco v trestním zákoníku, mělo by to fungovat.“ Dále Pelikán uvedl následující: „Podle mě to (projevy proti islámu) vůbec nemá být předmětem debaty, je to prostě něco, co je v samotných základech našeho právního státu a nemůžeme o tom vůbec debatovat.“ Za pomyslnou třešničku na dortu pak považuji další Pelikánův výrok o tom, že jeho tweet „směřoval  zejména k hnutí, které má naplnění té skutkové podstaty už ve svém názvu.“

Pojďme si to tedy zrekapitolovat. Ministru spravedlnosti Pelikánovi vadí kritika islámu. Dobře, dejme klidně tomu, že mu vadí jen „nenávistné projevy vůči islámu“, ať už si toto sousloví definujeme jakkoliv úzce či široce. Podle ministra Pelikána splňuje skutkovou podstatu trestného činu už jen samotný název „Islám v ČR nechceme“. Už jen něco takového je tedy dle českého ministra spravedlnosti „podněcováním k nenávisti k islámu“.

Nyní udělejme skok v čase zpět. Píše se opět rok 2013, tedy rok, kdy naše sdružení podávalo trestní oznámení na Alrawiho za jeho výzvy k nenávisti k nevíře a za jeho nabádání rodičů k tomu, aby mlátili děti, odmítnou-li se modlit k Alláhovi. Jak to celé dopadlo? Ano, mnoho z Vás si jistě pamatuje, že naše trestní oznámení nakonec bylo smeteno ze stolu. Pojďme se však na celý průběh přeci jenom podívat poněkud blíže. Kauza se totiž původně vyvíjela překvapivě: začátkem září totiž brněnské městské státní zastupitelství ústy státního zástupce Jana Petráska uvedlo, že Alrawi dle nich vybízel k nenávisti. Připomeňme si Petráskova slova pro brněnský Deník:

„Pokud by na nahrávce k nenávisti vůči skupině podněcoval Tomáš Vandas z Dělnické strany sociální spravedlnosti, nikdo by o jeho vině nepochyboval. S Islámem je problém, že se k němu lidé staví opatrně. Ve výsledku je ale jedno, jestli nenávistné texty někdo hlásá z Mein Kampfu, Koránu nebo jiného náboženského textu. Muslimové musí být před zákonem na stejné úrovni jako křesťané nebo třeba zahrádkáři.“

Podobně se Petrásek vyjádřil i pro Český rozhlas,

„[Alrawi] Nabádal ty, vůči nimž kázal, aby vychovávali své děti v nenávisti ke křesťanům, respektive k vyznavačům jiných náboženství. Ta skutková podstata je postavena tak, že může jít o nenávist k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob. V praxi obyčejně tato skutková podstata je obvykle užívána ke stíhání rasistů.“

a pro iDNES:

„Je tu důvodné podezření ze šíření nenávisti proti skupině obyvatel. Pokud si do kázání za slovo nevěřící dosadíte slovo Rom, byl by tento čin jistě stíhán.“

Ke kauze se tehdy pro Deník vyjádřil i odborník na extremismus, profesor Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity:

„I lidé, kteří se do České republiky přistěhují, se musí naučit naše zákony a dodržovat je. Zákony se vztahují i na kázání a nepovolují šíření nenávisti ani z náboženských důvodů.“

Alrawi tehdy samozřejmě popíral, že by se dopustil protiprávního jednání. Připomeňme si jeho obhajobu:

„Stejně jako křesťanské či židovské texty se musí i ty naše brát komplexně. Počkám, jak to dopadne. Státní zástupce má právo rozhodnout podle sebe, ale já mám právo s ním nesouhlasit. A s tím, že bych vyzýval k nenávisti vůči skupině, nesouhlasím. Kázání nabádá k nenávisti vůči nevíře v Alláha, ne vůči lidem.“

Ano, čtete správně: Alrawi se tehdy fakticky do médií i sám přiznal. Brněnskému Deníku sdělil, že jeho kázání nabádalo k nenávisti vůči nevíře v Alláha. Je tedy nutné se ptát, nakolik se liší potenciální hlásání nenávisti vůči islámu od hlásání nenávisti vůči nevíře v Alláha? Představuje hlásání nenávisti vůči islámu horší prohřešek, nežý jaký představuje hlásání nenávisti vůči nevíře v Alláha? Pokud ano, tak proč?

Po vyjádřeních státního zástupce Petráska to každopádně vypadalo, že případ skutečně začne projednávat policie. Bohužel, případ se záhadným řízením osudu nakonec dostal ke zcela jinému státnímu zástupci, konkrétně k Robertu Hanušovi. A Hanuš v listopadu 2013 pro brněnský Deník uvedl, že státní zastupitelství celý případ odložilo. Celá kauza tím tak skončila a Alrawiho výzvy k nenávisti vůči nevíře, stejně jako nabádání rodičů k bití svých dětí, pokud se odmítnou modlit, zůstaly nepotrestány. Celé odložení bylo o to více nepochopitelné, dáte-li si ho do kontextu s vyjádřeními státního zástupce Petráska. Avšak stalo se, a státní zastupitelství tak tehdy veřejnosti fakticky sdělilo, že náboženští představitelé disponují speciálními právy, výsadami a privilegii, jež jsou ostatním nedostupná. Jakýkoliv náboženský představitel může v České republice ze své pozice hlásat nenávist, ať už k jiné viře či k ateismu, a může si být jistý, že to bude „legální“. Státní zástupitelství tehdy vlastně deklarovalo, že podněcování k nenávisti z pozice náboženského představitele podléhá „náboženskému výkladu“, který je komplexní, či může být víceznačný, a tudíž se vlastně o podněcování k nenávisti nejedá.

Vybízení k nenávisti k nevíře tedy porušení zákona nepředstavuje, kritika islámu, respektive samotný název a souslovi „Islám v ČR nechceme“ ano. Nedivím se, že řada lidí postupně ztrácí důvěru ve státní orgány, je-li v demokratické a právní společnosti možné něco takového. Je absurdní, aby bylo trestatelné vyjádření, že „islám v ČR nechci“, zatímco přímé vybízení k nenávisti vůči nevíře nikoliv.

Podívejme se však na celou věc ještě z jiného úhlu. Představme si, že by Alrawi k žádné nenávisti nevyzýval. Byl by poté islám z hlediska českého právního řádu v pořádku? Či poněkud obecněji: naplňuje-li skutkovou podstatu trestného činu veřejně hlásaný názor, že „islám v České republice nechci,“ naplňují skutkovou podstatu trestného činu u téhož zákona ideje hlásané abrahámovskými náboženstvími obecně?

Udělejme si velice stručný přehled.

1) „Islám v České republice nechci.“ – podle ministra spravedlnosti Pelikána je zde naplněna skutková podstata trestného činu a jedná se o podněcování k nenávisti k islámu, což může být potrestáno odnětím svobody až na dva roky.

2) „Zabíjejte je všude, kde je dostihnete, a vyžeňte je z míst, odkud oni vás vyhnali, vždyť svádění od víry je horší než zabití. Avšak nebojujte s nimi poblíže mešity Posvátné, dokud oni s vámi zde nezačnou bojovat. Jestliže však vás tam napadnou, zabte je – taková je odměna nevěřících!“ (Korán 2:191) – na rozdíl od prohlášení z bodu 1) si ministr spravedlnosti Pelikán nestěžuje, že „nenávist k nevíře a nevěřícím se šíří bez zásahu policie“.

3) „Kdyby tě tvůj bratr, syn tvé matky, nebo tvůj syn nebo tvá dcera nebo tvá vlastní žena nebo tvůj nejmilejší přítel potají ponoukal: „Pojďme sloužit jiným bohům,“ které jsi neznal ty ani tvoji otcové, některým z bohů těch národů, které jsou kolem vás, ať blízko tebe nebo daleko od tebe, od jednoho konce země až k druhému konci země, nepřivolíš mu a neuposlechneš ho, nebudeš ho litovat ani s ním mít soucit ani ho krýt. Musíš ho zabít. Nejprve se proti němu pozdvihne tvoje ruka, aby ho usmrtila, potom ruce všeho lidu. Budeš ho kamenovat, dokud nezemře, protože tě usiloval odvést od Hospodina, tvého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.“ (Deuteronomium 13:7-11) – na rozdíl od prohlášení z bodu 1) si ministr spravedlnosti Pelikán nestěžuje, že „nenávist k jinověrcům se šíří bez zásahu policie“.

Otázkou zůstává, proč podle ministra Pelikána bod 1) naplňuje skutkovou podstatu trestného činu, zatímco body 2) a 3) nikoliv, stejně jako Alrawiho kázání z brněnské mešity. Nevím, zdali pan ministr Pelikán o kauze Alrawi ví, každopádně pokud ne, očekávám, že po přečtení tohoto článku na základě jeho včerejšího tweetu a vyjádřeních pro iDNES Alrawiho kauzu znovuotevře. Pokud se tak nestane, můžeme zcela jednoznačně říct, že zákony v této zemi jsou užívány účelově, že všem se neměří stejně a že náboženství a náboženští představitelé se těší širšímu katalogu práv, než kritici náboženství a ateisté.

Závěrem dodám, že já osobně bych se vyslovoval pro zrušení všech zákonů kriminalizujících tzv. hate-crime. Máme-li zde však takové zákony, potom je nutné, aby se vztahovaly na všechny. Ne, aby byly účelově používány jako mocenský nástroj pouze na určité skupiny, zatímco na skupiny jiné by se nevztahovaly a naopak těmto skupinám tyto zákony sloužily jako jakýsi právní štít pro jejich vlastní šíření nesnášenlivosti. Nepoměrně blíže ke skutečnosti má aktuálně v České republice, satanžel, ona druhá varianta.

33 thoughts on “A podněcování k nenávisti k nevíře nevadí, pane ministře spravedlnosti Pelikáne?

  1. Elviin

    Pane Wernere, souhlasím s Vaším pohledem. Ale přesto si myslím, že i pokrytec (kdyby ministr jím byl) může mít pravdu. Jen jde o to udělat krok dál a nezastavit se u kritiky šíření nenávisti vůči náboženským skupinám. Případně odkázat na Váš článek.

  2. Ondra

    Ohledně té nedotknutelnosti náb. představitelů – kdyby začal jakýkoli český katolický duchovní, např. kardinál Duka, hlásat nenávist vůči muslimům, nebo dokonce židům a volat po další křížové výpravě, tak do měsíce je suspendován na kněze a odklizen do nějaké vesničky s >100 obyvateli dělat mše v místní kapličce. Dvojí metr tu má výsostnou tradici.

  3. Samain

    Bylo by zajímavé, registrovat IVČRN, nebo Blok proti islámu jako církev. Co by na to pan ministr říkal potom.

  4. Belzebub

    1) Za šíření nenávisti by se měly brát jen výzvy k násilí proti jedinci či skupině obyvatel, nikoliv nadávky či urážky, satira nebo dokonce věcná či nevěcná kritika, jinak by Halík už musel dávno sedět :) – nemáme jen zákony proti šíření nenávisti, ale také ústavní zákony o svobodě slova

    2) Včera řekl v Událostech komentářích na ČT24 Daniel Kroupa, že je možné kritizovat islamismus, ale kritizovat islám už je šíření nenávisti (je to starý blázen, ale má vliv…), to jak tam žvanil Halík, to ponechávám bez komentu, jen připomenu, že po Charlie Hebdo vyzýval k (auto)cenzuře svobody slovy co se týče satiry například. Islám ale je kritizovatelný, nejen terorismus, ale i radikální islám či umírněný islám (kterého je jako šafránu). Názory a světonázory jsou kritizovatelné, včetně těch náboženských.

    3) Názory a přesvědčení nejsou rasy a národy, jsou kritizovatelné, nebo jsou náboženské názory vyjmuty? Kritizovat ODS můžu ale církev a náboženství ne? Proč? Co svoboda slova? Kritikou a třeba i urážkou nebráním nikomu ve vyznání… navíc vyznávat by měli lidé jen víry v souladu s ústavními hodnotami, jinak je to problém

    4) To Alrawi a další vyzývají k násilí proti nám a ještě jsou prý „umírnění“, u nás žádné radikální muslimy prý nemáme, říkají často v TV, ale máme. Teroristy možná ne, ale radikály ano, vždyť jeden z nich naší obec vede – Alrawi, jeho kamarád Větrovec to samé a ještě horší. Sáňka taky.

    5) Radikální a teroristický je rozdíl, skinhedi jsou radikálové a většina z nich nikdy nezabije. Stejně tak většina muslimů mají radikální hodnoty, často odlišné a nekompatibilní s našimi, ale dokud je jich málo v populaci, tak to není až tak znát, některé zákony dodržují a jiné ne. Hlavně s nimi nesouzní vnitřně ve valném počtu. Tak mluví průzkumy o názorech muslimů v EU, natož mimo EU. Jsou teroristé (menšina), jsou radikálové (většina), jsou umírnění (menšina).

    6) Alrawi nehlásal jen nenávist k nevíře, ale i k boji proti nevěřícím, co tím bojem myslel si můžete domyslet z kontextu, to že cituje ho neomlouvá, protože s tím souhlasí podle svých slov. To je jako by skihned „jen citovat Mein Kampf“

    https://www.youtube.com/watch?v=MXgf6cDYmt0

  5. Belzebub

    Kdyby i kritika měla být pod zákonem, tak Halík neustále útočí na ateisty a ateismus, Duka taky, to by bylo hanění světonázoru ne? Patří na 2 roky za katr tedy :) a my ostatní taky…

    A Alrawi chce proti nevěřícím dokonce „bojovat jako jeden muž“ (ale jak? jako Hizballáh, který podle něho není teroristickou organizací?) – to už je na hraně zákona – co je to bojovat proti nevěřícím? Není to výzva k násilí? Výzva k bití dětí je výzva k násilí například.

  6. Belzebub

    Po Charlie Hebdo vyšlo na České justici:

    „Kritika náboženství je v Evropě chráněna Úmluvou, nelze omezovat svobodu kvůli náboženským skupinám“

    „S odkazem na zavedené case-law Evropského soudu pro lidská práva upozorňuje Parlamentní shromáždění Rady Evropy státy, že satira – včetně satiry neuctivé – a informace, které jsou útočící, šokující nebo zneklidňující, včetně kritiky náboženství, jsou chráněny jako součást svobody projevu článkem 10 Evropské úmluvy o lidských právech. Evropa by neměla vycházet vstříc vzrůstající citlivosti určitých náboženských skupin. Demokracie má právo a povinnost bránit se.

    Rezoluci obsahující tuto výzvu a odsuzující politickou korektnost přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve středu 28. ledna 2015 na svém nynějším zasedání ve Štrasburku.

    Evropa musí pokračovat a ukazovat, že nemá strach používat svůj humor a satiru. Nečinit tak ve jménu politické korektnosti by znamenalo, že teroristé vyhráli. Sekularismus jako princip oddělení státu a náboženství musí také být chráněn, uvádí se doslova v rezoluci schválené tento týden v rámci zimního zasedání Shromáždění.

    Svoboda je spojena s odpovědností a je na demokratických institucích včetně soudů, aby nastavily správné měřítko mezi svobodou projevu a jejími oprávněnými limity v souvislosti s nenávistným projevem nebo iniciováním násilí, které by měly být součástí legislativy všech evropských států – pod ultimativní kontrolou Evropského soudu pro lidská práva, uvádí se v rezoluci. „V této souvislost Shromáždění upozorňuje na Rezoluci 1510 z roku 2006, kde stojí, že svoboda projevu, jak je chráněna článkem 10 Evropské úmluvy o lidských právech, by neměla být dále omezována proto, aby se vyšlo vstříc narůstající citlivosti jistých náboženských skupin,“ cituje Parlamentní shromáždění Rady Evropy dnes už osm let platnou rezoluci.

    Parlamentní shromáždění přijalo předmětnou rezoluci v rámci na program zařazené rozpravy o vraždění v Paříži. Podle rezoluce šlo o útok na svobodu projevu a akt antižidovského násilí a obecně o útok na typ společnosti, kterou se podařilo panevropské organizaci, jako je Rada Evropy, vybudovat od konce druhé světové války.

    „Byly to teroristické útoky založené na nenávistí, kterou nemůže žádný argument ospravedlnit a každý pokus nalézt omluvu pro tuto akci vrahů musí být jasně odmítnut. Nesmí zde být žádné ale,“ uvádí se v rezoluci.

    Shromáždění je přesvědčeno, že demokracie mají právo a závazek bránit se, pokud jsou napadeny. Proto shledává, že boj proti terorismu a džihádismu musí být s plnou silou obnoven a respekt k lidským právům, vládu práva a společným hodnotám Rady Evropy musí být zajištěny, uvádí se v rezoluci.

    Rezoluce dále kromě výzvy k boji proti společenskému vyloučení, segregaci a násilí jako základu, na kterému vyrůstá terorismus a náboženský fanatismus, vyzývá také členské země Rady Evropy, aby upustily od masového sledování obyvatelstva, které se ukázalo v souvislosti s vražděním v Paříži jako neúčinné a pouhým plýtváním zdrojů. Naopak státy by měly investovat do výcviku bezpečnostních sil a tajných služeb v souvislosti s rostoucí hrozbou terorismu a jihádu. Státy by také měly věnovat pozornost cestám peněz a zbraní, které končí v rukou teroristů, a odhalovat tyto sítě. Velmi důležitá je pro členské státy Rady Evropy spolupráce se zeměmi Středního východu a arabského světa.

    Irena Válová“

    http://www.ceska-justice.cz/2015/01/kritika-nabozenstvi-je-v-evrope-chranena-umluvou-nelze-omezovat-svobodu-kvuli-nabozenskym-skupinam/

  7. Belzebub

    Vidíte? Mít ten svůj pořad v ČT, tak to tam hned řeknu, co si o tom výroku pana Pelikána myslím… a mělo by to jinou váhu než článeček na OSACR.cz, i když je dobrý a potřebný, pane Wernere, to uznávám.

    Ale ten vliv bychom měli větší. A Pelikán by musel reagovat a nakonec by se znemožnil. Ale na článek na OSACR nemusí reagovat žádný Pelikán ani Nepelikán, protože si ho ani nepřečte a kdyby ano, tak nemusí reagovat protože článek nemá dostatečný vliv…

    Mít své zastoupení v TV je pro nás ateisty smrtelně důležité, jinak nás časem debilové typu Pelikána zašlapou a to už bude pozdě a článečky nám zde nepomohou…

  8. Belzebub

    Pane Wernere, jaké bylo poslední oficiální stanovisko k té věci s Alrawim? Něco vám tehdy museli zaslat jako odůvodnění, nejde to zveřejnit? Šlo se tehdy odvolat? A co ta další videa, nešlo by to znovu udělat u silnějších výroků?

    Třeba zde:

    Alrawiho kamarád Větrovec (s jeho souhlasem) hlásá nenávist k demokracii a sekularismu, čili vyzývá k protiústavním hodnotám

    https://www.youtube.com/watch?v=OhWSYwVhLos

  9. Ateistický laik

    Samain 19.11. 2015
    Bylo by zajímavé, registrovat IVČRN, nebo Blok proti islámu jako církev. Co by na to pan ministr říkal potom.

    Osobně si myslím, že Blok proti islámu se jako církev zaregistrovat nechce, ta se spíš zaregistruje jako strana, pokud se s nikým nesloučí.
    Spíš by bylo lepší, aby se „Občanské sdružení ateistů České republiky“ registrovalo jako „církev“, a používalo pak stejné nástroje jako echt církve. Jen nevím, kolik je třeba lidí k registraci. Co vše musí obsahovat stanovy, a jestli by náhodou nechtěli při registraci něco jako „bibly“ :-).
    Pokud opakuju něčí nápad, tak se omlouvám.

  10. toli

    Spíš by bylo lepší, aby se „Občanské sdružení ateistů České republiky“ registrovalo jako „církev“, a používalo pak stejné nástroje jako echt církve. Jen nevím, kolik je třeba lidí k registraci. Co vše musí obsahovat stanovy, a jestli by náhodou nechtěli při registraci něco jako „bibly“ :-).

    Mám pocit že poté co tu proběhly články a mohutné diskuze o tom že ateismus není víra ani náboženství by OSACR jako církev působila celkem trapně :-)

    Koneckonců křesťané a různá další individua už nás jako náboženství vnímají………

  11. Belzebub

    Náboženstvím nejsme, ale přesvědčením a světonázorem jsme.

    A náboženství jsou také světonázory, jen iracionální

  12. Adanedhel

    Já bych zcela seriózně byl pro to, aby se pojem náboženství legislativně zcela přestal používat, legislativní pojem „náboženská svoboda“ by měl být zrušen. Ptáte se proč ? Protože pokud už máme tzv. svobodu myšlení, tak tento požadavek na ničím nezaslouženou a neopodstatněnou ochranu náboženství je duplicitní, zbytečný. Dále by se církve a růžná religiózní sdružení zkrátka legislativně přeměnily na zájmová sdružení a rázem by ubylo podobných nechutných excesů jako je ten páně Pelikána. Co si lidé myslí a čemu věří je jejich věc. Ale rozhodně si představa nějakého nadpřirozena absolutně nezaslouží jakkoukoli ochranu.

  13. ateista

    @toli
    Koneckonců křesťané a různá další individua už nás jako náboženství vnímají………

    To je nesmysl. Náboženství je odvozeno od boha, od uctívání boha. My žádného boha neuctíváme.
    Lepší je požadovat to, co uvádí Adanedhel. Ostatně, uvedl jsem to ve svém přípisu č. 18 poslancům a senátorům.
    Reagoval 1, slovy jeden poslanec – ateista, a plně se s mým textem ztotožnil. Jeden poslanec je ale zoufale málo. Vypovídá to ale o (ne)ochotě jakkoliv zasahovat do otázek církví a náboženství.
    Stále jako nejschůdnější cestu vidím soud. Žalovat, žalovat, žalovat. K tomu je ale potřeba ochotný azdatný právník.

  14. Belzebub

    Ateismus je víra, ale není to náboženství, každá víra není náboženství.

    Navíc ateismus je racionálně podložená víra/přesvědčení, nikoliv iracionální jako ta náboženská

  15. Ateistický laik

    toli 19.11. 2015
    Mám pocit že poté co tu proběhly články a mohutné diskuze o tom že ateismus není víra ani náboženství by OSACR jako církev působila celkem trapně

    Věřím :-), že pro někoho to může připadat trapně, ale domnívám se, bez použití pravidel a nástrojů, které použivají církve, je boj s církvema skoro nemožný. Viz třeba přístup do médií.

    ateista 20.11. 2015
    To je nesmysl. Náboženství je odvozeno od boha, od uctívání boha. My žádného boha neuctíváme.

    To je pravda, ale pokud Chceme mít v médiích stejný prostor jako věřící, tak musíme být pro začátek stejně zaregistrovaní podle stejného zákona. To že se ten zákon jmenuje (nebudu citovat přesně) „o náboženských společnostech“ a ne „o světonázoru“ je podle mě zas jen šikana (lobing) církevních společností, že si takovýto název prosadila. Přes to se budeme muset na počátku registrace přenést.
    Já bych chtěl totiž vidět (a neberte to jako škodolibost), jak budou proti registraci protestovat a házet klacky pod nohy.

  16. Belzebub

    „To je pravda, ale pokud Chceme mít v médiích stejný prostor jako věřící, tak musíme být pro začátek stejně zaregistrovaní podle stejného zákona. “

    Tohle si nemyslím, neodvolal bych se na náboženské společnosti, ale na ústavu a svobodu slova.

    Nenáboženské světonázory by měly být zastoupeny ve veřejné TV a rozhlase jako ty náboženské (jen umírněné verze), hlavně když jsou hodně početné v populaci.

    Ale nějakou legraci typu pastafariánů bych klidně udělal. Jedna organizace by byla „vážná“ a druhá pro „legraci“ třeba

  17. Ateistický laik

    Belzebub 20.11. 2015
    Tohle si nemyslím, neodvolal bych se na náboženské společnosti, ale na ústavu a svobodu slova.

    Já si myslím, že ústava je v tomto směru ( a i dalších směrech), deklaratorní, a jak se příslušná věc dělá řeší konkrétně až zákon, zde „Předpis č. 3/2002 Sb.Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)“.

    Vemte si analogii ve zdravotnictví. V ústavě je dáno, že zdravotní péče zadarmo, ale další zákony upravují, že je povinné platit zdravotní pojištění, doplatky za léky, atd.

    Přesněji by v(n)ám to řekl nějaký právník.

  18. Belzebub

    Jenže právo na zastoupení různých názorů a vyváženost (neextrémních) pohledů na věc musí ČT zajistit. To vyplývá z ústavy i zákonů. Proto když je náboženský pořad, musí být též ateistický, hlavně když je zde tolik ateistů.

    Vlastně bychom se mohli odvolat hned na několik zákonů.

  19. Ateistický laik

    Belzebub
    20.11. 2015

    Jenže právo na zastoupení různých názorů a vyváženost (neextrémních) pohledů na věc musí ČT zajistit. To vyplývá z ústavy i zákonů. Proto když je náboženský pořad, musí být též ateistický, hlavně když je zde tolik ateistů.

    Vlastně bychom se mohli odvolat hned na několik zákonů.

    Náboženské pořady jsou náboženské, protože jednotlivé koncese jsou registrované jako náboženská společnost. Počítáme-li ateismus za další koncesi*, musí se (podle mě) ateismus (ateisté) registrovat podle stejného zákona*. Sice nevím, jak pak na jakém základě se dá dostat do televize, jestli na základě statistického průzkumu o množství lidí v jednotlivých koncesí (protože třeba židovské pořady jsem neviděl***), ale domnívám se, že registrací pomine jeden důvod ignorace ze směru od médií.
    K registraci podle zákona o církvích je potřeba 300 podpisů, nabízím jeden z nich.

    * předpokládám, že se vymezujeme proti dalším koncesím aby jsme byli na stejné právní úrovni, tím pádem měli stejné právo na přístup do médií
    ** předpokládám, že jeden náš cíl je paradoxně tento zákon minimálně osekat ne-li zrušit
    ***netvrdím, že neexistují, ale na rozdíl od křesťanských jsem si jich asi nevšiml

  20. toli

    Sice nevím, jak pak na jakém základě se dá dostat do televize, jestli na základě statistického průzkumu o množství lidí v jednotlivých koncesí (protože třeba židovské pořady jsem neviděl***)

    Ale jsou,seriál co třeba v létě šel na ČT,uváděl ho Žid Vacek a byl o židovských hřbitovech,synagogách,kultuře a historii Židů u nás

    Počítáme-li ateismus za další koncesi*
    Ateismus je světonázor nikoliv konfese.

  21. Belzebub

    Ale my nemáme jen svobodu náboženské víry, ale vyznání a přesvědčení – čili svoboda a zastoupení ve veřejné TV se netýká jen náboženství, jak byste třeba posuzoval budhisty, kdyby tu bylo milion filosofických budhistů bez kultů Buddhy, prostě bez toho „primitivnějšího“ buddhismu? Kam byste je zařadil? Někteří o nich tvrdí, že je to spíš filosofie. Já to teď nechci řešit…

    Prostě máme svobodu vyznání a PŘESVĚDČENÍ a to je slovo nadřazené pro světonázor, náboženský i nenáboženský

  22. Ateistický laik

    toli 20.11. 2015
    Počítáme-li ateismus za další koncesi*
    Ateismus je světonázor nikoliv konfese.

    Koukám, že píšu blbě koncese, a má bejt konfese. :-(
    A co na to náš zákon o rozhlasovém a televizním vysílání? Musí dát prostor pro vysílání světonázoru? Na základě čeho? Registrovaným církvím dát musí, protože tento pojem zná.
    Prostě zájmové sdružení (jestli jsem dobře rozklíčoval právnickou formu „Ateisté České republiky z.s.“) nemusí mít ze zákona stejný prostor v médiích jako náboženské společnosti. Jestli to dobře chápu, tak zájmové sdružení je něco jako zahrádkáři, a taky možná míň než zahrádkáři, protože zahrádkáři maj různé Louskutáky a Přemkopodlahárny.

  23. Belzebub

    Na základě vyváženosti ČT a svobody vyznání, pouze náboženský pohled ruší vyváženost a svoboda slova je svoboda slova (až na extrémy jako výzvy k násilí). Poměrné zastoupení názorů a pestrost, to je jeden z účelů existence ČT. Jde o světonázory, ne o zahrádkaření. Kdyby tu existoval světonázor „zahrádkaření“ a byl by velmi zastoupen, měli by mít svůj pořad v ČT.

    Navíc je nás více než křesťanů podle solidních průzkumů.

    Prostě když je v populaci nějaký (neextrémní) světonázor/vyznání (čili ne zahrádkaření bez ideologie, ale dejme tomu zahrádkaření jako ideologie) velmi zastoupen, musí být zastoupen také v ČT.

    A to je případ ateismu.

  24. Belzebub

    Koukám, že byl zvolen za Úsvit a předtím za KSČM

  25. Belzebub

    Jeho bratr Pe-t-r je známý muslim a arabista, občas vystupuje v TV, podle mě je skutečně umírněný. Ovšem pan ministr asi nepochopil, že většina muslimů takováhle není…

    (ps. tady už se nedá napsat ani něčí křestní jméno? :) )

  26. Belzebub

    Aby nakonec nezavřeli i nás :) Já rád haním náboženství, kromě kritiky ho i rád haním. A budu to dělat dál. Na netu i mimo net.

    Podle mě je totiž ústava a evropské právo čili svoboda slova a možnost kritiky a satiry včetně urážky – něčího přesvědčení – nad zákonem o hanobení přesvědčení :)

  27. Hosamen

    Přečtěte si Úmluvu EU, kde ateismus je roven víře a ateista má podle čl.10 právo kritizovat náboženství a rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který vydal rozsudek pro všechny země ratifikujíci Úmluvu, kritika nebo zesměšňování náboženství není trestná, i když je provedena neslušným způsobem. Pan ministr Pelikán, by si měl uvědomit, že jsme jednou ze stran, která Úmluvu ratifikovala.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *