Politika rozumu a politika bez rozumu

Autor | 06.10. 2016

Pokusím se zde spojit pár nesourodých témat, jako je výstup prezidenta Miloše Zemana na mši ve Staré Boleslavi s prohlášením, že by se Češi měli vrátit ke kořenům křesťanství, varování před osudem grónských Vikingů, současné přijetí protipotratového zákona v Polsku a islámskou hrozbu. Všechny tyto události mají totiž něco společného – jsou šílené a dokonce šílené stejným způsobem.

Náš současný prezident Miloš Zeman je ateista, podle všeho ještě nedávno neměl nijak kladný vztah k postavě svatého Václava, kterého považoval za symbol slabosti a kolaborace. Nedivím se mu. Stejně jako miliony Čechů nechápu, proč slavíme jako státní svátek jeho smrt, když i podle samotné legendy bylo to nejlepší, co v životě pro náš stát udělal právě to, že se nechal zavraždit.  (Možná bychom mohli podobně oslavovat 27. květen, jenže ten z nějakých důvodů neslavíme.)

Miloš Zeman je tedy ateista, který možná stále nemá o svatém Václavu valné mínění, jenže také jezdí na církevní  akce a účastní se tam mší. Letos například navštívil Starou Boleslav a v rámci akce na připomenutí památky svatého Václava měl dokonce řeč, v níž vyzval k návratu ke křesťanským kulturním hodnotám. Všimly si toho samozřejmě jak křesťanské, tak běžné zpravodajské servery.

iDnes: Jubilant Zeman vyzval po mši k návratu ke křesťanským kořenům

Christnet.cz: Zeman v Boleslavi vyzval k návratu k evropským křesťanským kořenům. Větší potlesk však sklidil Havel

Jeho řeč byla tak krátká, že ji zde mohu citovat celou:

Vážený pane kardinále, vážený pane prezidente Klausi, vážený pane starosto,
mnohokrát jsem byl v obci, která se jmenuje Kralice. Je to obec, kde, jak víte, byla vytištěna slavná Bible kralická, a v této obci je i památník této bible. Je tam rozevřena kniha, a v té knize jsou vytesána pouze tři slova. Bůh láska jest.
Vzpomínám epištolu svatého Pavla ke Korintským. A kdybych učinil byl mědí zvučící a zvoncem zvonícím a lásky kdybych neměl, nic nejsem. Připomeňme si tato slova v době, kdy celá Evropa znovu hledá své kulturní kořeny v náporu islámského fundamentalismu, a snažme se učinit vše pro to, abychom se k těmto kořenům opravdu vrátili. A proto mi dovolte, abych vám popřál víru, naději a lásku.

Děkuji za pozornost.

Citováno ze stránek Českého Rozhlasu

Jak vidíte, nebyla to nějak zásadní řeč, podstatné bylo spíše to, že se prezident Miloš Zeman účastnil shromáždění věřících a vystupoval na něm. Můžeme se ptát: Co to mělo znamenat? Má snad katolická církev prezidentský úřad natolik pod palcem, že jakmile se člověk stane prezidentem, prostě se musí účastnit takových představení? Nebo je snad kult svatého Václava tak spojený s prezidentským úřadem, že se bez něj žádný český prezident prostě neobejde? Navíc k tomu používá apel na křesťanskou lásku, a ze zkušeností víme, že nikdy nevyvolává římskokatolická církev takovou nedůvěru a nepůsobí tak orwellovsky, jako když se dovolává lásky.

V každém případě nás prezident vyzval k návratu k tradici, kterou většina z nás z dobrých důvodů zavrhla. Podobně jako spousta věřících přitom nabízí náboženství jako  obranu před jiným náboženstvím a tradici jako bezpečnou obranu před nebezpečím.

Kromě toho, že římskokatolická církev  v naší nedávné minulosti nejvíce účinkovala v době druhé republiky a protektorátu, kdy její působení nebylo právě pěkné, také ještě stále její představitelé nedokáží vydýchat prvního československého prezidenta T.G. Masaryka. Byl to totiž odpadlík. Tolik k tomu objetí s řkc.

Vrátím se ale k té myšlence, že nás náboženská tradice má moc nějak před něčím ochránit. V tomto případě před jiným, ještě primitivnějším a násilnějším náboženstvím – islámem.

Ta představa je u lidí častá a absurdní.  Nevíme a ani asi nikdy nebudeme vědět kolik kultur padlo, protože se jejich lidé věnovali uctívání svých bohů v době, kdy měli přemýšlet a plánovat. Jednou takovou byla kultura grónských Vikingů.

V době osídlení Grónska byli už Vikingové pokřesťanštěni a tak se velmi snažili svou novou zemi udělat součástí křesťanského světa, což mimo jiné zahrnovalo i biskupství a množství církevních představitelů. Za „servis“ ve formě modliteb, svěcení kostelů, mší, křtů, svateb, požehnání atd. platili Gróňané tvrdou měnou – kly mrožů.

V době středověkého klimatického optima šlo všechno jako na drátkách a pro Svatou stolici představovalo Grónsko velmi výhodnou investici. Jenže pak přišla malá doba ledová, která vikingskému způsobu života (spojenému s pastevectvím) nepřála. Pokud by se Gróňané rozhodovali podle rozumu, přizpůsobili by svůj život stylu nedaleko žijících thulských eskymáků. Druhou možností bylo vymřít jako civilizovaní křesťané.

Ano, zvolili druhou možnost, ale ještě v dobách, kdy v těchto oblastech už vládl hlad a skopové nahradilo tulení maso, vyráželi na lov mrožů (který vyčerpával kapacity potřebné jinde) kvůli mrožovině, aby neztratili spojení s křesťanským světem. Tolik k prospěšnosti tradic v dobách ohrožení (více v knize Jareda Diamonda: Kolaps).

Ten příběh jsem vám zkráceně odvyprávěl, abych na něm ukázal že tradice jsou tím, co poskytuje relativně snadný návod na život v době neměnících se podmínek. (Ani tehdy ale zpravidla nepředstavují nejlepší řešení.) V době velkých proměn se však setrvávání na (třeba i dříve výhodných) tradicích často rovná sebevraždě.

Naopak podle všeho, co o lidském rozumu víme, je právě on dobrý k tomu abychom se dokázali velmi rychle vyrovnat s novými podmínkami. „Zlomové doby“ jsou příležitost zhodnotit, které tradice je dobré zachovávat a které zavrhnout. Nelze to správně rozhodnout jinak, než rozumem. Rozum pomohl lidem přežít za polárním kruhem, na dně moří i ve vesmíru. Možná bychom jej tedy mohli začít více používat také při řešení politických problémů. Problém masové islámské imigrace sice zatím nedosáhl rozměrů doby ledové, ale také nemá smysl předstírat, že o žádný problém nejde.

Ohrožení, které v současnosti pro Evropu představuje islámský svět a především jeho náboženství, nevyplývá z toho, že by tyto země byly našim evropským v čemkoli nadřazené. Nejsou lepší ve výrobě, technice, vzdělání a už vůbec ne v lidských právech. (Ne nadarmo vtipálci například Saúdům „vyhrožují“ bojkotem dovozu jejich elektroniky, automobilů, lokomotiv, lodí, letadel a humoristických časopisů.)

Ohrožuje nás proto, že i naše kultura má svá slabá místa, mezi které rozhodně nepatří nízká religiozita. Evropa se ke svému úspěchu nepromodlila, ale propracovala a promyslela.

Evropská kultura byla v posledních staletích kulturou rozumu, kterou ale rozhodně nebyla ve středověku a nemusí jí být ani v budoucnosti. Znamenalo by to, že se vzdáme mnoha vymožeností a životního komfortu. V našem nejlepším zájmu tedy je, aby evropská kultura kulturou rozumu zůstala.

Nic nám tu nechybí tak málo jako pár milionů bigotních křesťanů. Naopak naším slabým místem je rozhodně vliv náboženství v politice. Jak takové působení křesťanství v politice vypadá se můžeme přesvědčit v současném Polsku, kde katolíci prosazují úplný zákaz interrupcí i v případě znásilnění nebo ohrožení ženy na životě.  (O totéž se nedávno pokusili na Slovensku.)

Výroky kněží k demonstracím polských žen si přitom nezadají s názory islámských fanatiků:

Varšavský metropolita arcibiskup Henryk Hoser označil účastnice demonstrací odsuzující chystaný krok vlády za „dezorientované ženy“ a kněz Maciej Slyž popsal akci Černé pondělí za „ďáblův karneval“.

Novinky.cz: „Ďáblův karneval“, zní z polské církve o protestu žen proti totálnímu zákazu interrupcí

Náš problém proto není dilema „islám nebo křesťanství“. Ve skutečnosti zní: Budeme v politice následovat rozum nebo náboženství?

Idiotské požadavky muslimů procházejí cestami, kterými už předtím prošly neméně idiotské požadavky křesťanů. Nebo si snad myslíte, že by muslimové dokázali nárokovat svou uraženost v zemích kde by nebrali na takové hysterické  výlevy ohledy? Myslíte, že by mohli prosazovat zavádění svých náboženských norem  a hlásání náboženství ve školách, v nemocnicích, či věznicích, kdyby totéž už před nimi neudělali křesťané? Že by mohli uspět se svou představou práva, kdybychom netolerovali takové zvrácenosti jako jsou zákony proti rouhání?

blasphemy-laws-map-2015121

Mapa pochází z kampaně End Blasphemy Laws

Měřítkem životaschopnosti jakékoli kultury v historii nebyly její kulty a tradice, ale schopnost přijímat rozumná rozhodnutí. A já chci žít v takové kultuře. Proto na závěr cituji Sama Harrisse:

Ještě žádná kultura nezkolabovala proto, že by byla příliš rozumná.

 

 

 

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

41 thoughts on “Politika rozumu a politika bez rozumu

  1. Ignac z Loyoly

    Tleskám!

    „Evropa se ke svému úspěchu nepromodlila, ale propracovala a promyslela.

    Evropská kultura byla v posledních staletích kulturou rozumu, kterou ale rozhodně nebyla ve středověku a nemusí jí být ani v budoucnosti. Znamenalo by to, že se vzdáme mnoha vymožeností a životního komfortu. V našem nejlepším zájmu tedy je, aby evropská kultura kulturou rozumu zůstala.“

    Tohle by se mělo tesat do kamene.

    Co se týče nebezpečnosti islámu X křesťanství, beru za horší momentálně islám, ale spíš z dlouhodobého hlediska a kvůli tomu, že většina křesťanů klidně vyjde bojovat proti zákonům proti potratům, většina muslimů proti šaríe nevyjde. Protože většina církví v Evropě nereprezentuje názory běžných věřících (snad mimo Polsko, ale i tam je to tak půl na půl). Zato u muslimů je tento fanatismus % velmi častý i mezi běžným obyvatelstvem. Proto to vidím trochu jinak než Honza Werner, a tím myslím i nebezpečí pro Evropu.

    Tak zatím a prosím pana Kupku, aby si nezničil klávesnici až zde něco bude psát. 🙂

  2. Hraničář

    Právě na TV Noe poslouchám rozhovor s prof. Halíkem. A tak jsem mu poslal mejl:

    „Dobrý den.
    Vážený pane profesore.
    Poslouchám váš rozhovor v TV Noe a napadají mě takové otázky: „Ve středověké universitě se ve svobodné diskuzi a modlitbě (skutečně byla svobodná tak, jak si dnes svobodu představujeme? Mohl by se jí zúčastnit někdo, kdo by se nemodlil?)“ se hledala pravda“. A říkáte, že pravdu je třeba hledat i nyní. To se ta pravda za ta staletí ještě nenalezla?
    Mluvíte o tom, že člověk musí mát hlubokou víru aby mohl bez bázně a problémů diskutovat o své víře. Máte víru dostatečně hlubokou, abyste byl schopen, odvážil se, veřejně diskutovat se vzdělaným ateistou? A nebo třebas přispěl svým názorem na stránky Ateistů ČR?

    Srdečně zdravím,

    Jsem zvědav co, a zda vůbec, odpoví.

  3. mulit

    Přečetl jsem si vaše odkazy. Je zajímavé, jak tu řešíte stále katolíky. Já s nimi nikdy neměl problém jako s letničními. Katolíci po mně nikdy nic nechtěli. Ani změnu života, ani se mi do ničeho nemontovali. Byli poměrně mírní a chtěli jenom víru v nějakého všeobecného „Pánaboha“. Sami často relativizovali sebe a vždycky jsem měl pocit, že Bůh je jen doplňkový produkt jejich aktivit. Hlavní bylo chodit k nim, církev byla hlavní. O to, jak to máš s Bohem, se nikdo nezajímal. Když jsem chtěl, šel jsem ke zpovědi. Když ne, tak se nic nedělo. Nikdo nic nezkoumal. V kostele jsi mohl být a nikdo se tě na víru neptal. U katolíků jsem žádný nátlak necítil. Klidně by dovolili, aby k nim chodil jen někdo, kdo s nimi sympatizuje, ani nemusí věřit.

    Zato u letničních to bylo jiné kafe. Už jsi přijal Krista? Ano? Mluvíš jazyky? Dosvědčuje tvému duchu Duch svatý, že jsi znovuzrozený? U letničních to bylo jak u gestapa. Musel ses obnažit a nenechali tě na pokoji. A taky jsi musel totálně překopat život. To se těžko popisuje. Snad jenom fašismus mě napadá jako adekvátní slovo. Řekli ti, s kým se můžeš a nemůžeš stýkat. Řekli ti přesně co můžeš a nesmíš dělat. Taky ti řekli, na co se nesmíš dívat v televizi atd. A druhý příchod Krista je blízko. Také stále říkali tzv. svědectví, jak údajně Bůh koná. To nebylo jako u katolíků, že bys tam jen tak přišel poseděl si, pomeditoval si. U letničních se tě hned někdo ujal, zpovídal a vymýval mozek. Cílem bylo ovládnout tvůj život. Vymazat tvoji osobnost.

    Letniční hnutí celosvětově roste. Katolíci stagnují.

  4. ateista

    Líp to asi napsat nešlo. Pokud Petr dovolí, použiji větší část, případně celý článek v příštím přípisu poslancům.

  5. toli

    Katolíci po mně nikdy nic nechtěli. Ani změnu života, ani se mi do ničeho nemontovali. Byli poměrně mírní a chtěli jenom víru v nějakého všeobecného „Pánaboha“. Sami často relativizovali sebe a vždycky jsem měl pocit, že Bůh je jen doplňkový produkt jejich aktivit. Hlavní bylo chodit k nim, církev byla hlavní. O to, jak to máš s Bohem, se nikdo nezajímal. Když jsem chtěl, šel jsem ke zpovědi. Když ne, tak se nic nedělo. Nikdo nic nezkoumal. V kostele jsi mohl být a nikdo se tě na víru neptal. U katolíků jsem žádný nátlak necítil. Klidně by dovolili, aby k nim chodil jen někdo, kdo s nimi sympatizuje, ani nemusí věřit.

    Mýlíš se,katolický bůh není všeobecný,Laici možná relativizují svou víru,ale kněží nikdy.A když narazíš na katolického fanatika tak je to lahůdka 🙂 .Osobně si myslím že pro katolíka je daleko důležitější jeho církev než Bůh,ono jim to splývá v jedno,prostě Bohem je církev. A pochopitelně je důležité chodit do kostela na mši.Existuje předpis že jako laik bys měl chodit na mši alespoň 1x týdně a ke zpovědi alespoň 1x ročně.
    Co se týká letničních tak osobně nemám potřebu je řešit,jednak nepředstavují žádnou hrozbu pro tuto společnost a stát tím že je jich tak málo a nikdy více jich nebude,jsou totiž odpadem křesťanstva a tím že se snaží měnit mentalitu a chování lidí odepisují sami sebe.To jim možná prochází někde u nevzdělaných afričanů,ale Češi na to nejsou zvyklí a zvykat si nebudou….

  6. toli

    @ateista
    Líp to asi napsat nešlo. Pokud Petr dovolí, použiji větší část, případně celý článek v příštím přípisu poslancům.

    Řešit s poslanci víru potažmo církev je marná práce.Podívej jak dopadly sliby o zrušení restitucí kterými nás častovali před 3 roky,sliby se slibují a blázni se radují.Politický pragmatismus,to je to co řídí vládu,navíc mají KDU ve vládě.A katolíci potažmo křesťané velmi dobře ví koho mají volit,toho kdo jim nešlape na kuří oka,čehož si je vláda plně vědoma.Kromě toho nyní je módou bránit nějaké evropské křesťanské kořeny a hodnoty a toho si je vláda také vědoma.Obávám se že stejné to bude i po parlamentních volbách příští rok.

  7. Hraničář

    mulit
    07.10. 2016
    U katolíků jsem žádný nátlak necítil. Klidně by dovolili, aby k nim chodil jen někdo, kdo s nimi sympatizuje, ani nemusí věřit………………………

    Už jsem to zde (i jinde) psal. Moje dcera se vdávala v katolickém kostele. Ano, je pokřtěná, ale prakticky nevěřící. Její manžel je „jakýsi“ evangelík. Kostel si vybrali proto, protože tam to měli bez problémů a „zadarmo“.
    Ke zpovědi nemuseli jít a při obřadu nastal trochu trapas, když kněz chtěl podávat „Tělo Páně“ – elegantním obloukem novomanžele obešel a čekal – a nikdo nešel – ani má zbožná sestra ne. Tak se zase vrátil k oltáři.

    ……….Zato u letničních to bylo jiné kafe. Už jsi přijal Krista? Ano? Mluvíš jazyky? Dosvědčuje tvému duchu Duch svatý, že jsi znovuzrozený?………………

    Nejen u letničních, ale i u metodistů a Svědků Jehovových – co znám.

    ………………..Letniční hnutí celosvětově roste. Katolíci stagnují…………………

    Také Svědci expandují. Mnoho lidí přitahuje právě ta aktivita, cítí se důležití když „bojují pod Kristovým praporem“. Podobnou filosofii mají i tradiční katolíci. Naopak katolická církev se svojí smířlivostí k novotám, tolerantností ke všemu možnému …… přestává být přitažlivá. Asi podobně jako komunisté – už nejsou progresivními bojovníky za „práva pracujících“. Ztratili „tah na branku“! Na jejich místo nastupují jiní.

  8. Hraničář

    Hraničář
    06.10. 2016
    Jsem zvědav co, a zda vůbec, odpoví……………………..

    Odpověděl:

    Vážený pane profesore.
    Poslouchám váš rozhovor v TV Noe a napadají mě takové otázky: „Ve středověké universitě se ve svobodné diskuzi a modlitbě (skutečně byla svobodná tak, jak si dnes svobodu představujeme?

    Pojetí svobody se jistě v dějinách mění, ale tehdy platila zásada, že vše je možné předložit jako otázku k diskusi

    Mohl by se jí zúčastnit někdo, kdo by se nemodlil?)“

    Tenkrát se modlili všichni.

    se hledala pravda“. A říkáte, že pravdu je třeba hledat i nyní. To se ta pravda za ta staletí ještě nenalezla?

    Ne – a to proto, že pravdu je třeba hledat věčně, není možné ji „vlastnit“ – v plnosti ji poznáme až u Boha, učí svatý Pavel

    Mluvíte o tom, že člověk musí mát hlubokou víru aby mohl bez bázně a problémů diskutovat o své víře. Máte víru dostatečně hlubokou, abyste byl schopen, odvážil se, veřejně diskutovat se vzdělaným ateistou? A nebo třebas přispěl svým názorem na stránky Ateistů ČR?

    Za 14 dní mám v Německu v Mnichově na akademii veřejnou debatu s významným ateistickým filozofem o mé nové knize o ateismu, která vyšla německy, za měsíc bude česky a do roka vyjde ve 14 jazycích.
    V Čechách jsem opravdu vzdělaného ateistu ještě nepotkal (mluvím o ateistech, nikoliv o agnosticích nebo na lidech bez víry – to je rozdíl). Tady jsou organizovaní ateisté většinou trapní pohrobci marx leninského náboženství. O současné teologii nevědí vůbec nic.

  9. Hraničář

    Dobrý den.

    Děkuji za odpověď, ale dovolím si ještě jeden mejl:

    > Mohl by se jí zúčastnit někdo, kdo by se nemodlil?)“
    >
    >Tenkrát se modlili všichni.

    …………Pří vší úctě – já se neptal, kolik lidí se tenkrát modlilo, ale zda se té svobodné diskuze mohl zúčastnit někdo, kdo by se nemodlil. A jestliže se modlili všichni – ano, tehdy nebyly přírodní vědy a veškeré vědění o Světě se čerpalo z bible – mohl se diskuze zúčastnit někdo, kdo by se modlil nekatolicky? Valdénský, katar, žid, maur , „pohan“ …….

    Ne – a to proto, že pravdu je třeba hledat věčně, není možné ji „vlastnit“ – v plnosti ji poznáme až u Boha, učí svatý Pavel

    ……………………..A existuje vůbec nějaká ta „pravda“? Již vícekrát jsem v katolických tiskovinách četl, že Bůh lidem pravdu sdělil……………….

    Za 14 dní mám v Německu v Mnichově na akademii veřejnou debatu s významným ateistickým filozofem o mé nové knize o ateismu,

    …………………Bude někde ta debata zveřejněna – záznam z ní, text?…………………

    V Čechách jsem opravdu vzdělaného ateistu ještě nepotkal (mluvím o ateistech, nikoliv o agnosticích nebo na lidech bez víry – to je rozdíl).
    Tady jsou organizovaní ateisté většinou trapní pohrobci marx leninského náboženství. O současné teologii nevědí vůbec nic.

    ………………Upřímně – nedovedu si představit, jak by měl vypadat „opravdu vzdělaný ateista“. Pokud je mně známo, žádná škola ateismu neexistuje. Ateismus je osobní názor a pak samozřejmě záleží na tom, jak vzdělaný je jeho zastánce. Mně osobně se názory třebas takového Michala Hanka

    (……že totiž existují upřímní lidé, bez závažných morálních deficitů, kteří problematiku víry a nevíry považují za významné téma, studiu křesťanství věnují čas, čtou o něm knihy, přemýšlejí o tom – a VÝSLEDKEM toho je jejich nevíra. Tito lidé neodmítají křesťanství apriori – jejich odmítnutí křesťanství je důsledkem toho, co o něm vědí. Myslím, že tento fakt ŽE vůbec takoví lidé existují – já jsem jeden z nich – je hoden zamyšlení…………………..
    ……..CHCI abyste mé argumenty kritizovali, CHCI abyste v nich hledali a NAŠLI chyby a chci abyste zde o tom napsali. Opravdu velká škoda, že je ze strany věřících tak malá ochota do něčeho podobného se pustit……………..http://www.i-ateismus.cz/)

    jeví jako velice konzistentní a přesvědčivé. Byl byste ochoten, odvážil se, veřejně diskutovat třebas s ním?

    V katolickém tisku jsou čas od času proklamace, že katolíci budou, či mají, diskutovat – tu s marxisty, tu s nevěřícími, tu s ateisty …. Čas od času s takovou proklamací vystoupí i jednotlivci, dokonce sám papež Benedikt XVI. k tomu vyzýval. Několika jsem napsal, zda by mohli k probíraným názorům na stránkách ateistů přispět nějakým odborným stanoviskem. Nezareagoval nikdo. Že by měli strach z otevřené diskuze, nebo zastávají názor který mně řekl jeden kněz? „Nač plýtvat časem, stejně by mně nevěřili!“………………..

    Srdečně zdravím,

  10. Ignac z Loyoly

    No to je debil!

    „Ne – a to proto, že pravdu je třeba hledat věčně, není možné ji „vlastnit“ – v plnosti ji poznáme až u Boha, učí svatý Pavel“

    A jak ví tohle? A pokud je to opět jen spekulace, tak proč ze spekulací dělá nějaké „vyšší poznání“ ?

    A to že opravdu vzdělaného ateistu v Čechách nepotkal, pouze agnostiky?

    1) Všichni noví ateisté (i Dawkins) jsou i agnostici, ale přiklánějí se k ateismu proto, že bůh je nepravděpodobný – není pro něj dlouhodobě žádný exaktní důkaz a není nutný pro existenci a chod světa a dle toho, co cca o světě víme, je nepotřebný, nikdo ale neřiká, že na 100% bůh není (ani o Hurvínkovi se to nedá říct na 100%), takže ateisté jsou i agnostici, je vidět, že se v tom moc nevyzná…

    2) Doktor Filip Tvrdý? Doktor Tomáš Hříbek? Honza Werner? Ti všichni mají filosofické vzdělání… a nebo třeba přírodovědec prof. Flegr? Nikdo z nich není marx-leninista, byť někteří materialisté jsou, ale nejsou to marx-leninisté, ale vědci a filosofové…

    Hezký den !

  11. Hraničář

    V Římě si v těchto dnech připomínají půlstoletí podivuhodné události. Krátce před koncem reformního 2. vatikánského koncilu, v listopadu 1965, se setkalo na symbolickém místě, v Domicilliiných katakombách v Římě, čtyřicet účastníků koncilu, mezi nimi velký francouzský teolog Yves Congar OP a legendární brazilský arcibiskup chudých Helder Camara. Podepsali tam dokument, ke kterému se vzápětí přidalo 500 koncilních otců. V tomto dokumentu, nazvaném „Pakt z katakomb“, se biskupové zavázali uvést ducha koncilu do stylu svého života, vystupování a vedení církve – mimo jiné poslat symboly feudální moci, vznosné tituly, honosné paláce a limuzíny, blyštivé šperky, okázalé vystupování na veřejných slavnostech, podkuřování mocnářům a autoritářské rozhodování tam, kam patří – do nenávratna minulosti. Zavázali se, že nikdy nebudou dávat přednost mocným a bohatým před chudými a nepatrnými. Církev se nemá nostalgicky ohlížet po ztracených privilegiích a zkompromitovaném manželství se světskou mocí, pokud nechce přijít o to, o co usilovat má: o věrohodnost a mravní autoritu.
    http://halik.cz/cs/tvorba/proslovy-kazani/proslov/61/

  12. Jan Kupka

    „Evropská kultura byla v posledních staletích kulturou rozumu, kterou ale rozhodně nebyla ve středověku a nemusí jí být ani v budoucnosti. “
    Představa hloupého, temného středověku je to nejohranější historická klišé, co znám. Je paradoxní, že se někdo zaklíná rozumem a pak napíše takovou pitomost.

  13. toli

    Představa hloupého, temného středověku je to nejohranější historická klišé, co znám. Je paradoxní, že se někdo zaklíná rozumem a pak napíše takovou pitomost.

    Řekl bych že středověk vynikal tím na co měl,na jedné straně elita své doby a na druhé straně masa negramotných a manipulovatelných.Se vzdělaností 21.století v evropském prostoru se to vůbec nedá srovnávat.

  14. Sam

    —————————————-mulit
    07.10. 2016 Přečetl jsem si vaše odkazy. Je zajímavé, jak tu řešíte stále katolíky. Já s nimi nikdy neměl problém jako s letničními. Katolíci po mně nikdy nic nechtěli. Ani změnu života, ani se mi do ničeho nemontovali. Byli poměrně mírní a chtěli jenom víru v nějakého všeobecného „Pánaboha“. Sami často relativizovali sebe a vždycky jsem měl pocit, že Bůh je jen doplňkový produkt jejich aktivit. Hlavní bylo chodit k nim, církev byla hlavní. O to, jak to máš s Bohem, se nikdo nezajímal. Když jsem chtěl, šel jsem ke zpovědi. Když ne, tak se nic nedělo. Nikdo nic nezkoumal. V kostele jsi mohl být a nikdo se tě na víru neptal. U katolíků jsem žádný nátlak necítil. Klidně by dovolili, aby k nim chodil jen někdo, kdo s nimi sympatizuje, ani nemusí věřit. —————————————————
    Vy jste byl pokřtěn v dětství?
    Jasně, katolíci mají velké kostely dimenzované na 90% návštěvnost, které nyní zejí prázdnotou. Proto jsou rádi za kohokoliv, kdo jim přijde dělat kostelní kompars. Však taky je katolický kostel veřejnou budovou, která je zpravidla otevřená celý den. Může se tam jít podívat každý. Ale tím to končí. Pokud nejste pokřtěným katolíkem, tak nemůžete přistupovat k tzv. svátostem (např. fronta na oplatky, svatba…)
    ————–Katolíci po mně nikdy nic nechtěli. Ani změnu života, ani se mi do ničeho nemontovali.———–
    Kdybyste se chtěl v dospělosti nechat pokřtít, tak musíte projít roční přípravou a tam už po vás budou něco chtít a budou se vám do něčeho montovat. http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/Priprava-dospelych-na-krest-pomucka-pro-vedouci.html
    Především nesmíte nikdy říci: „To by stačilo, pane faráři, melete tady akorát h*vna a děláte si ze mě p*del. Jestli jste si nevšimnul, tak nejsem chlapeček z mateřské školky, kterej sežere každou pohádku.“

    Jinak máte pravdu v tom, že jelikož katolíkům jde o krk jako nikdy, tak se pokoušejí získat sympatie lidí za každou cenu. Kvůli tomu předstírají, že jsou náramně tolerantní. Jde jim o kvantitu. Ostatně dodnes jsou největší křesťanskou denominací, ne??
    Na mém katolickém gymnáziu pracuje mnoho nevěřících profesorů. Jsou tam klidně přes 15 let a líbí se jim tam. Přesto se ka křest nechystají a křesťanství do svýho života nepřijali.
    Takže ano. Za mnohých okolností jsou katolíci rádi za KAŽDÉHO, kdo je vůbec s nimi ochoten trávit čas a o jeho názory se moc nestarají. Byl jsem na školním výletě v Salesiánském středisku. Program byl takový skautsko-sportovně zábavný. Náboženská složka byla slabá, nebo žádná, už si nejsem jistý. V budově teda byla kaple. Asi jednou jsem tam jen tak nakouknul a víc nic.

  15. Sam

    ———————–mulit
    07.10. 2016
    Přečetl jsem si vaše odkazy. Je zajímavé, jak tu řešíte stále katolíky.—————-
    Protože oni různě zasahují do veřejného života, řešej církevní restituce a montují se do politiky. Toto je třeba jejich dílo: https://www.novinky.cz/zahranicni/416538-dabluv-karneval-zni-z-polske-cirkve-o-protestu-zen-proti-totalnimu-zakazu-interrupci.html
    Jo, vím, že Novinky jsou trochu levicový web, ale faktická správnost článku by měla býti dobrá.
    Kdežto Jehovisti se do chodu společnosti vůbec nepletou. Ale stejně za nimi nelezte a nedávejte jim peníze.

  16. Sam

    ———————-mulit: Zato u letničních to bylo jiné kafe. Už jsi přijal Krista? Ano? Mluvíš jazyky? Dosvědčuje tvému duchu Duch svatý, že jsi znovuzrozený? U letničních to bylo jak u gestapa. Musel ses obnažit a nenechali tě na pokoji. A taky jsi musel totálně překopat život. To se těžko popisuje. Snad jenom fašismus mě napadá jako adekvátní slovo. Řekli ti, s kým se můžeš a nemůžeš stýkat. Řekli ti přesně co můžeš a nesmíš dělat. Taky ti řekli, na co se nesmíš dívat v televizi atd. A druhý příchod Krista je blízko. Také stále říkali tzv. svědectví, jak údajně Bůh koná. To nebylo jako u katolíků, že bys tam jen tak přišel poseděl si, pomeditoval si. U letničních se tě hned někdo ujal, zpovídal a vymýval mozek. Cílem bylo ovládnout tvůj život. Vymazat tvoji osobnost. ————————————–
    No tak letniční (popř. obecně protestanti) nejedou na kvantitu. Chtějí spíše lidi, co skutečně věří a neberou křesťanství jako formalitu. Letniční nemají obrovské kostely, které by chtěli zaplnit. Raději operují v malých sálech, zpravidla se jedná o přestavěné rodinné domky. Bylo by snadné prohlásit o nich, že jsou magoři. Ale dovedu si představit, že nějak takto žili tzv. první křesťané někdy v 1. století n. l. Tohle vypadá jako skutečná víra v původní podobě. Můžu jim to snad vyčítat?
    Ale nikdy jsem je nenavštivil. Už proto, že nemají žádný trvale otevřený kostel, kam by se dalo nakouknout MIMO bohoslužbu. Raději pozor na ně. A držte si peněženky.

  17. xjur

    @Jan Kupka
    „Představa hloupého, temného středověku je to nejohranější historická klišé, co znám“
    ………..
    Jiste, i ve stredoveku se lide pidili po poznani ale ne diky nabozenstvi, ale navzdory nabozenstvi, ktere, jsouc zalozeno na vire v duchy, bylo je a bude brzdou poznani.
    V tom se krestanstvi, islam, i dalsi viry moc nelisi.

  18. Petr TomekPetr Tomek Post author

    @mulit: Víte, s katolíky je to tak: nejsou zpravidla (výjimky existují) nějak příliš nebezpeční v malých skupinách, nebo jednotlivě z hlediska schopnosti někoho konvertovat nebo vyvíjet psychický nátlak, pokud to nejsou bigotní katolíci přímo v rodině. Naproti tomu mají ale nebezpečně silný politický vliv. Mohou tedy škodit především v zákonodárství, což v článku zmiňuji.
    Radikálnější větve a sekty to mají přesně obráceně – jejich vliv v politice je komický, ale schopnost manipulace i psychického teroru vysoká. Škodí tedy jednotlivcům více přímo.

  19. mulit

    Ignac z Loyoly
    07.10. 2016
    No to je debil!

    „Ne – a to proto, že pravdu je třeba hledat věčně, není možné ji „vlastnit“ – v plnosti ji poznáme až u Boha, učí svatý Pavel“

    A jak ví tohle? A pokud je to opět jen spekulace, tak proč ze spekulací dělá nějaké „vyšší poznání“

    mulit: Myslím, že Halík není debil. Pobožní nejsou pobožnými, že by byli debilové, ale že věří fejkům. A fejkům věří klidně i lidi s IQ 120, 130 ,140, 150 atd. Když miliony lidí věří fejkům, je to propracovaný systém a odpovídá to na existenciální otázky, tak do toho spadne spousta lidí. Oni se do toho zamilují a spouští jim to endorfiny, a pak už z toho málokdy je cesta zpět. Ta kniha fejků je problém a tu knihu je třeba trpělivě vyvracet. Ta kniha je totiž fake. Já bych na Bibli místo Bible svatá pozlaceným písmem nechal vytisknout FAKE.

    Starý zákon = FAKE 1
    Nový zákon = FAKE 2
    Korán = FAKE 3

  20. xjur

    @mulit
    Ja si ale myslim, ze nabozensti nacelnici od pocatku veku byli ti nejchytrejsi, takze se u nich da pochybovat, ze by verili v nejakeho boha. Dovedli si proste zaridit dobrou zivnost, podobne jako feldkurat Otto Katz.

  21. mulit

    Ono je to ještě složitější. Inteligentní lidé jsou náchylní z podstaty spadnout do náboženství (kdyby tu nebyla věda). Proč? Protože mozek inteligentního člověka vyhledává souvislosti. Tím se právě liší od mozku méně inteligentního člověka, který najde méně souvislostí, asociací a méně se zaměřuje na hledání příčin a následků. Jenže přemíra podnětů a intenzita myšlení může vést paradoxně k tomu, že se v tom mozek utopí, zavaří. Není schopen zpracovat tolik dat. Začne spojovat věci, které spolu nesouvisejí. Začne hledat příčiny tam, kde nejsou. A to právě jako vedlejší efekt, že byl chytrý a výkonný. Ale „přehřál se“ a spadl do náboženství, nebo nějaké jiné utopie. Té utopie se pak drží, protože si nadělal v tom směru mnoho spojů, mnoho synapsí. A ještě hůře, když se sejde s podobně postiženými. Začnou se ve svém postižení utvrzovat. Ty to máš taky? Tak to bude asi pravda 🙂 A roste to a bobtná to a nabaluje se na to další vrstva. Pak je z toho koncepce. Nakonec ideologie s množstvím nadpřirozených postav. Náboženství mohli vymyslet i ze zištných důvodů, ale primárně to je prostě omyl mozků.

  22. mulit

    Druhy démonů
    Prince rozeznává několik druhů démonů, kteří se specializují na nejrůznější lidské hříšné činnosti. Jejich jméno poté prozrazuje činnost, ke které svoji oběť vedou. Namátkou uveďme:

    „démon alkoholismu, deprese, hněvu, rozpačitosti, kompromisu, mluvení, spánku, obtěžování, rušení, dráždění, pochybnosti, nevíry, nenávisti, zuřivosti, vraždy, sebevraždy, nerozhodnosti, odkládání do budoucna, zapomnětlivosti, rouhání, pomlouvání, sexu, homosexuality, masturbace, nutkání bít děti, návykové závislosti, nadměrného užívání věcí, přejídání, kouření, rakoviny duch sevřený, alergie, deformace páteře, revmatismu, srdečního záchvatu…“
    http://www.apologet.cz/?q=articles/category/15-pastyrske-hnuti/id/11-derek-prince-ucitel-narodu/page/2

  23. Sam

    mulit:———————- Inteligentní lidé jsou náchylní z podstaty spadnout do náboženství—————-
    Asi ano, ale většina lidí byla k náboženství vychována od raného dětství.
    Jen málo lidí nějak „spadne“ do náboženství. A pokud jo, tak hlavním důvodem je chuť scházet se se (slušnými) lidmi. Náboženství je především jev společenský.
    Jo, mnoho lidí v něco věří (popř. je furt štve, že jednoho dne zdechnou), ale už méně z nich chce dodržovat debilní zvyky nějaké kuriózní církve.

  24. mulit

    Jo, oni to myslí vážně. V 90. letech, když to tu k nám přišlo, vymítali z jedné starší paní ve sboru Apoštolské církve démona pletený (štrykování). Ona tuze ráda pletla svetry a zanedbávala návštěvu sboru a četbu Bible. Tak došli k závěru, že to dělá démon v její hlavě… že jí navádí k tomu štrykování….

  25. Dogbert

    Démoni…… :O Já ujíždím na démonu širokých prdelí 😀

  26. Dogbert

    Á propos, jakou prdel má má Medea? 😀

  27. mulit

    Toho Dereka Princeho jsem sem dal, že to byl fenomén v letničním hnutí a že to byl vzdělaný člověk. Ostatně Aleš Franc, autor stránek také. Ale přitom v zajetí imaginárního světa, který si každý z nich vykládá podle svého…

  28. Hraničář

    Na DV TV je rozhovor se Zbignievem Czendlikem: http://video.aktualne.cz/dvtv/vsechno-si-pohnojime-sami-buh-zlo-nedopousti-jenom-hledame-v/r~a9280c7e8cb111e68d00002590604f2e/
    Jeden posluchač napsal v diskuzi:
    Vážení diskutující,
    jsem ohromen závěry, které se dočítám v diskusi k danému rozhovoru (v jistém smyslu veřejné osobní zpovědi kněze).

    Dovolím si několik málo postřehů – tentokrát více k diskusi, než k samotnému rozhovoru:
    1) Z mnoha názorů uvedených v diskusi čtu, že umíme především hodně rychle odsuzovat druhé pro jejich odlišný pohled na svět. Budiž. Připusťme, prosím, alespoň to, že životní příběhy druhých mohou být zajímavé a obohacující přesto, že nás určité důrazy a názory nemusí nutně oslovit (či nejsou „naším šálkem kávy“).
    Připusťme i to, že neznáme jak konec příběhu vlastního, tak i druhých lidí. Předčasně někoho odsuzovat je minimálně z tohoto důvodu krátkozraké. Nikdy nevíme, zda se naše cesty znovu neprotnou s cestou toho, koho právě odsuzujeme, a to třeba z důvodů, kdy budeme sami potřebovat pomoci…

    2) K víře říká Gilbert Keith Chesterton pozoruhodný postřeh: „Jakmile člověk přestane věřit v Boha, uvěří úplně všemu.“ Dá se to vztáhnout zejména na ty, kteří vírou pohrdají a tvrdí, že jsou „přesvědčení“ ateisté. Možná bychom se podivili, jakým nesmyslům je lecjaký ateista – v době vědy a úžasných technických pokroků – schopen také uvěřit 🙂

    3) Víra není souhrn nějakých poznatků a frází, není ani slepou poslušností – tak, jak ji mnozí v diskusi představují, nebo si ji představují. Víra se nebojí ptát, pochybovat, prověřovat, hledat odpovědi, učit se důvěřovat, učit se vyjadřovat vděčnost. Víra je také dohadování se/pření se (diskuse) s Bohem 🙂

    4) K mýtu poznamenávám, že jej nutně nemusíme chápat v pejorativním významu, jak se nejběžněji chápe – tedy jako báchorku či báji. Ve vlastním slova smyslu mýtus můžeme chápat jako pokus nedostatečnými slovy vyjádřit událost, která naše myšlení i zkušenosti natolik přesahuje, že je pouhými slovy jednoduše nepopsatelná.

    5) Zůstanu-li na poli křesťanství, pak Bible přináší podivuhodné otázky a někdy i odpovědi (a mnozí moderní filosofové a psychologové je v určitém smyslu opakují): Je důležitější mít, nebo být? Nakolik si cením pověsti? Kdo (co) doopravdy jsem? Proč některé věci spíše jsou, než nejsou? Co je v životě doopravdy důležité? Jak podstatné je zachovat si čisté svědomí? (a mohl bych pokračovat dál a dál…)
    (Stačí si prolistovat knihu Joba, Přísloví, Kazatele, Izajáše, Rút, Ester, Ozeáše a další malé proroky, či listy Pavla, Petra, Jana…, možná budete sami překvapeni.)

    Zakončím již zmíněným klasikem, Chesterton vtipně poznamenává: „Bible praví, abychom milovali jak svoje sousedy, tak i nepřátele. Pravděpodobně proto, že zpravidla jsou to jedni a tíž lidé.“

    Domnívám se, že se to potřebujeme naučit i ve vzájemných diskusích 🙂
    V úctě ke všem, kdo jsou ochotni druhým spíše naslouchat, než je lacině odsuzovat.

    Já jsem na to zareagoval:
    Ad 1: Nemám problém uznat druhému jeho pohled na Svět, nemám problém se nad jinými názory přemýšlet a pokud u nich shledám něco přínosného, nemám problém to převzít.

    Ad 2) Především ale náboženští věřící jsou schopni věřit čemukoliv, pokud to říká jejich náboženská autorita. Možná byste se divil, kolik lidí stále věří počátku lidstva v Ráji – i papež B XVI. se v tom smyslu vyjádřil, skutečně jsem nevěděl, zda si, při jeho vzdělání, nedělá legraci, ale nepochybně to vyslovil zcela vážně a oficiálně – kolik lidí věří v celosvětovou Potopu, kolik lidí je přesvědčeno, že starozákonní osoby a děje jsou historickými fakty … atd., atp.
    Čili Chestertonův výrok se dá parafrázovat: „Jestliže člověk uvěří v Boha, je schopen uvěřit jakémukoliv nesmyslu.“
    Nejlépe to asi dokazuje skutečnost, že žádný renomovaný teolog nepřistoupí na veřejnou a rovnoprávnou diskuzi se vzdělaným ateistou. Asi zastávají stanovisko jednoho kněze, který mně řekl: „Nač bych marnil čas, stejně by mně neuvěřili!“

    Ad 3) Věřící se nebojí ptát, pochybovat, prověřovat, hledat odpovědi – ano, ale jen ve vymezených hranicích. Pokud je přemýšlivý, velmi dobře si uvědomuje, že při překročení těch hranic by se mu víra mohla začít hroutit!
    „Víra učí důvěřovat, učí se vyjadřovat vděčnost.“ ………………… Jak a komu??
    „Víra je také dohadování se/pření se (diskuse) s Bohem“ …………. Jak takové dohadování a pření vypadá? Odpovím – jedná se o samomluvu a „Boží odpovědi“ jsou autosugescí.

    Ad 4) Ano, (náboženské) mýty byly pokusem, jak pochopit a vysvětlit Svět v dobách, kdy přírodní vědy nebyly ještě ani v plenkách. S tímto pojetím nemají vzdělaní ateisté problém.

    Ad 5) Ano, mnozí lidé si myslí, že naši (dávní) předci byli hlupáci. Není to pravda, v podstatě byli stejně chytří jako my a tak dokázali, na základě zkušeností, vyslovit i obecně platné „pravdy“ o životě a společnosti. Jenže, viz výše, při nedostatku znalostí o přírodě byli nuceni zabalit je do náboženského hávu.

    Pro náboženské věřící, a mimořádně to platí pro starozákonní Izraelity, byl sousedem zase jen Izraelita! Pro moderní katolíky zase především katolík. Pro liberální katolíky především liberální katolík, pro tradiční katolíky zase jen tradiční katolík. Stačí nahlédnout na webové stránky třebas Duše a hvězdy a Christnet. Nemluvě o Jehovistech, metodistech, mormonech ….. o muslimech ani nemluvě.
    Nedávno jsem četl rozhovor s jedním našim vojákem, který byl v Afganistánu. Měli tam místního kuchaře, velice milého chlapíka, s rozumnými (jak se zdálo) názory. Jednou že přišel smutný: „Immán v mešitě říkal, že všechny nevěřící je nutno zabít. Ale nebojte se, já to udělám tak, že vás to bolet nebude!“

    Když jsem, jako malý, vyrůstal v katolické rodině a katolickém ovzduší, pan děkan nám v náboženství také říkával, že křesťané mají (v podstatě že musejí) milovat své nepřátele. Jedinými nepřáteli, kteří se i tak prezentovali, byli komunisté. Nikdy jsem v tom katolicismu nezažil, že by někdo vyjadřoval ke komunistům lásku. Přesně naopak! A jak vypadá láska katolíků ke komunistům nyní? Myslím, že netřeba rozvádět.
    Mimochodem, neschopnost/neochota církve uznat, že za socialismu nebylo vše jen špatné, mě vedla k přemýšlení, zda je církev skutečně tak objektivní a pravdivá, jak se prezentuje, Zvláště tehdy, tváří v tvář nepravostem i zločinům, které se odehrávaly v 90. letech. A co církev – mlčela k tomu!

    A k tomu jsem dostal odpověď:
    AD1) Prima, tady se shodneme.
    AD2) Pokud je to postaveno tímto způsobem, pak například můžeme o Němcích směle (a paušálně) prohlásit, že svého VŮDCE poslouchají vždy a bezpodmínečně, a to až do hořkého konce 🙂
    Otázka je, co pro Vás znamená autorita. To si každý přeci musí vyřešit sám v sobě.

    Nelze zabíhat do zdlouhavých detailů, ale stačí si povšimnout, že evoluce začala být zajímavá pro lidi teprve tehdy, když (1) určité (ne zcela jasné a jednoznačné) objevy a poznatky podepřela smyšlenými příběhy – u nás například Zavátý život a další podobné tituly od pana Augusty s geniálními ilustracemi Z. Buriana. Zastánci evoluce stvořili svůj mýtus o vývoji lidstva. Přitom skutečnost je taková, že tzv. přechodové formy, které se týkají tzv. evolučního vývoje člověka jsou naprosto zlomkovité a hmotově zabírají plochu cca dvou kuchyňských stolů 🙂 Takže si evoluční hypotéza z náboženství paradoxně vypůjčila sílu příběhů a vytvořila svůj vlastní mýtus.
    Dnešní evoluce, jak se učí na školách je možná větší mýtus, než různá náboženství 🙂 a je nedotknutelná. Jinak řečeno evoluční doktrína tak, jak je nastavena, popírá vědu samotnou: nesnese zpochybnění a skepsi 🙂
    A za (2) když evoluční hypotéza člověku nabídla možnost, že se už nezodpovídá žádnému vyššímu principu, ale jen a pouze sám sobě (resp. všechno se dnes svádí na genetickou danost 🙁 )
    Mimochodem – rasové teorie, které stály na počátku šoa, vycházejí i z evoluční teorie :-/

    S odsuzováním celosvětové Potopy bych nespěchal. Na všech kontinentech se v rozličných kulturách dochovaly buď záznamy psané či vyprávěné… Třeba časem najdeme i geologické důkazy (a nebo ne 🙂 ). Ale upřímně, nijak mě to netrápí 🙂

    Ano, i já bych rád přivítal nějakou solidní diskusi Vámi výše zmiňovaných 🙂

    AD3) Nejprve k těm hranicím: je to přeci na každém, kde je ve svém hledání má. (Jinak samozřejmě platí, že mé hranice končí tam, kde začínají hranice druhého. Nemohu se přeci svévolně dobývat někam, kam nejsem pozván… To překračování osobních hranic naprosto nevybíravým způsobem páchala ateistická ideologie za minulého režimu, stejně jako ti před ní a jak se o to například snaží dnešní „gender“ ideologové 🙂 )

    „Učit se vděčnosti“ – třeba za to, že žiji, že mám, co k životu potřebuji, vděčnosti za docela obyčejné a všední věci (rodičům, manželce, přátelům; někdo i Bohu, o němž věří, že se právě jemu zodpovídá za to, jak prožije svůj život)
    „Dohadování/diskuse/pření se s Bohem“ – poučné mohou být třeba Chasidské příběhy od Martina Bubera, nebo interpretace biblických postav v podaní E. Wiesela, není marné si přečíst životopisy, či autobiografie i některých křesťanů 🙂

    AD4) Dnešní věda v podstatě taktéž vytváří mýty – jak jinak nazvat hypotézu Velkého třesku (když jsme u něj nikdo nebyli 🙂 ), a mnohé jiné. Prosím, svou poznámkou nic nezpochybňuji krom nezaujatého přístupu vědců 🙂

    Göthe kdysi poznamenal, že: …vědecká hypotéza je lešení kolem budovy, která se staví. A soudný člověk přeci nemůže prohlásit hypotézu za stavbou samotnou…

    AD5) Ano, byli to moudří lidé, k některým jejich poznatkům se dodnes vracíme, a to dokonce i na poli přírodních věd, kterým položili základ 🙂

    Pokud jde o ty „sousedy“, tak nahlédnete-li do Bible a historie, zjistíte, že Izraelité neměli za sousedy pouze své etnikum 🙂 (a u mnohých jiných jmenovaných to lze říci také), nicméně o nás to jistě neplatí 🙂 , jsme pozoruhodným mixem „něcistů“ (ve smyslu, každý Čech v něco nějak věří 🙂 )

    K Vašemu osobnímu příběhu mi nepřísluší se jakkoli vyjadřovat 🙂

    Souhlasím, že církev (máte-li na mysli křesťanskou církev v obecném smyslu) v mnoha případech nepozvedla svůj hlas. Na druhou stranu platí, že v mnoha ohledech se jedinci z této skupiny odvážili svůj hlas pozvednout – jak v padesátých tak třeba i v šedesátých, sedmdesátých či devadesátých letech 🙂

    O církvi, stejně jako v jakékoli společnosti, komunitě, obci, lze říci totéž, co o řetězu (a chápejte to jako příměr, prosím), kvalita, soudržnost a síla se odvíjí od toho, jak je kvalitní a pevný ten nejslabší článek řetězu…

    Přeji hezký den

    Nu, do k tomu říci!?

  29. mulit

    Letniční jsou stejně nejlepčí

    „Ve dvaceti jsem prodával drogy. Jednou jsem se domů vrátil ve čtyři ráno a v místnosti jsem uslyšel Ježíšův hlas. Nazval mne svým synem, řekl mi, že mne chce očistit a že chce, abych ho následoval. Pak ke mně promlouval asi hodinu. Neviděl jsem ho, ale slyšel jsem, jak hlasitě mluví uvnitř v pokoji. Říkal mi, co je přede mnou. Jedna z těch věcí bylo kázání evangelia v mnoha zemích světa… “

    Nedávno navštívil ČR Ed Traut, který uvádí, že se mu v záři bílého světla zjevil Ježíš a několik hodin k němu mluvil o proroctví. Kennetha Hagina Ježíš osobně hodinu a půl vyučoval o démonech a korejský pastor Yonggi Cho byl do své služby osobně povolán Ježíšem, který se mu zjevil v požárnické uniformě. V délce rozhovoru s Ježíšem drží rekord zřejmě Oral Roberts, který po sedmihodinové diskusi s Kristem veřejně oznámil, že do konce minulého století měl být nalezen lék na rakovinu. Roberts Liardon se dokonce v nebi s Ježíšem i koupal, přičemž se Ježíš smál, až se za břicho popadal. Paula Caina Ježíš povolal k celibátu v automobile, na sedadle spolujezdce a později na něho vložil ruce a změnil jeho chemismus, že již nikdy nepocítil sexuální žádost k ženě… V četnosti zjevení ovšem vítězí Benny Hinn, který je schopen Ježíše vidět snad kdykoliv se mu zachce a měl přislíbenou i fyzickou christofanii na svém shromáždění.
    http://www.apologet.cz/?q=articles/category/24-uvahy-/id/665-jezis-ke-mne-hodinu-mluvil-slysitelnym-hlasem

  30. Hraničář

    Co vy na to?
    S jistým zjednodušením lze říci, že Edita Steinová byla na přelomu let 1920 a 1921 připravena na konverzi ke katolické církvi. Její směřování tehdy ještě nemělo jasné kontury, sakrální oblast, božství, vnímala ho spíš intuitivně jako „moc, sílu, skálu a pramen“, ale duše už sahala po pravdě a světle, které se jí zanedlouho mělo zjevit při objevu autobiografie svaté Terezie z Ávily – v Knize života. Roku 1918 Edita Steinová tento prožitek předznamenala ve svém vlastním díle Duševní kauzalita.

    Následující úryvek z jejího textu je jakoby opsán ze svaté Terezie, byť v té době Tereziiny spisy ještě neznala: „Existuje stav spočinutí v Bohu, v oproštění se ode vší duchovní aktivity, při němž člověk nic neplánuje, k ničemu se nerozhoduje a už vůbec nejedná, nýbrž vše budoucí podřizuje božské vůli, zcela se ,poddává osudu‘. Tohoto stavu se mi snad dostalo po jednom prožitku, který přesáhl mé síly, zcela strávil mou duchovní vitalitu a připravil mě o všechnu aktivitu. Spočinutí v Bohu je oproti selhání aktivity z nedostatku vitality něčím naprosto novým a jedinečným. Bylo to jako ticho mrtvého. V tomto stavu přichází pocit chráněnosti, oproštění od všech starostí, odpovědnosti a závazků. Když se oddám takovému pocitu, začíná mě krok za krokem naplňovat nový život a – bez jakéhokoli zapojení vůle – se cítím poháněna k nové aktivitě. Tento oživující proud vypadá jako výron činnosti a síly, které nejsou mé, a přitom – aniž by na mě kladl jakékoli nové požadavky – ve mně působí. Jediným předpokladem takového duchovního znovuzrození se zdá být jistá schopnost přijetí, která se zakládá v psychickém mechanismu oproštěné struktury osoby.“ Edita Steinová těmito slovy popsala mystickou zkušenost – modlitbu ticha a spočinutí.
    http://www.katyd.cz/clanky/za-lasku-podekovat-laskou.html

  31. Dorota

    Sam: „Jinak máte pravdu v tom, že jelikož katolíkům jde o krk jako nikdy, tak se pokoušejí získat sympatie lidí za každou cenu. Kvůli tomu předstírají, že jsou náramně tolerantní. Jde jim o kvantitu. Ostatně dodnes jsou největší křesťanskou denominací, ne??
    Na mém katolickém gymnáziu pracuje mnoho nevěřících profesorů. Jsou tam klidně přes 15 let a líbí se jim tam. Přesto se ka křest nechystají a křesťanství do svýho života nepřijali.
    Takže ano. Za mnohých okolností jsou katolíci rádi za KAŽDÉHO, kdo je vůbec s nimi ochoten trávit čas a o jeho názory se moc nestarají. “

    Ne tak docela. Nevím, jak jiné denominace, ale katolíci nejčastěji vedou mezioborový dialog – s jinými náboženstvími, ateismem, dokonce vědou a marxismem, aniž by kohokoli ze zúčastněných chtěli obracet na víru. Tím by se leda ztrapnili.
    Lidé, kteří takový dialog vedli, jsou osobnosti širokého rozhledu, jako např. Moltmann, Pannikar, Miroslav K. Heller, nakonec i takový Halík, ať je jaký je. Někteří vedli dialog i s „novými“ ateisty, i když na trochu jiné úrovni, než by se předpokládalo:

    http://www.getsemany.cz/node/3109

  32. Hraničář

    Už když studovala Petra Zahradníčková farmacii, tušila, že jí budou rukama procházet přípravky, které mohou ničit lidský život. A že bude na ní, zda je vydá, nebo nevydá a jak to zákazníkům vysvětlí………..
    ………. gynekologové nedostatečně neinformují pacientky o možných zdravotních nežádoucích účincích hormonální antikoncepce, ještě méně pak o dalších rizicích, jako je například možný postfertilizační účinek (při ukončení života vzniklé lidské bytosti ještě před rozpoznáním těhotenství)……………

    http://www.katyd.cz/clanky/delat-osvetu-za-pultem-lekarny.html

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *