Protože jsme lidé – otázka sekulárního humanismu

Autor | 08.01. 2017

Proč se Nový ateismus natolik protíná se sekulárním humanismem? Tato otázka má jednoduchou odpověď. Ano, protože jsme lidé. Jak to že nám to tedy trvalo tak dlouho?

Problém je v našem chápání člověka. To se totiž měnilo po celou lidskou historii a tak není divu, že se dřívější filosofové a především etici chtěli upnout k něčemu, co se jim zdálo trvanlivější. Snažit se poměřovat a hodnotit svět z hlediska Boha, což se různými způsoby pokoušeli různí lidé po celý středověk, je ale trochu problém.

Imaginární bytost, jejíž hlavní charakterovou vlastností je, že je nevyzpytatelná, lze považovat za garanta měřítek, pokud v ní usilovně věříte, reálně vám ale žádné hodnoty nedává. Imaginární bytosti jsou obecně mnohem lepší nástroje pro manipulaci věřícími, než záruky čehokoli. Vzhledem k tomu, že ale lidé hodnotili a mnozí dodnes hodnotí Boha jako něco co je nejvýše, zdálo se takové uvažování logické.  (Ano z odstupu vypadá dost šíleně, chápat jako nejvyšší a nejdůležitější něco, co neexistuje, ale o této iluzi už je jiný článek.)

V každém případě byl původní humanismus zajímavý obrat, protože přisuzoval nějaké hodnoty a měřítka přímo člověku. Jenže i tento humanismus byl vlastně křesťanský humanismus. Člověk měl svou hodnotu, protože byl „vrcholem stvoření“.

Chci tím říci, že pokud se bavíme o sekulárním humanismu, měli bychom ho chápat jako něco tak odlišného, že by si tento směr zasloužil název, který by vůbec původní humanismus nepřipomínal. Mezi humanismem a sekulárním humanismem je totiž celý vznik a vývoj moderní vědy. Změnil se nejen náš pohled na svět, ale hlavně pohled na nás samotné. Už nejsme ani vrcholem stvoření, ani vrcholem evoluce, ale stále jsme lidé, máme určité vlastnosti i schopnosti.

Přesto si sekulární humanismus označení „humanismus“ zaslouží. Vnímáme totiž tento svět lidskou perspektivou, protože jej ani jinak vnímat nedokážeme. Jsme tvorové světa středních velikostí, rozměry nadkup galaxií se vymykají našemu běžnému chápání a stejně tak je pro nás dokonale neintuitivní svět elementárních částic.

Mnohem, mnohem více to samé platí v morálních kategoriích. Naše pojetí „dobra“ je „lidské dobro“, naše pojetí „zla“ je „lidské zlo“. Mimo lidské chápání takové pojmy jako „dobro“ a „zlo“ nejsou. Vesmír není dokonce ani lhostejný, protože už to by vyžadovalo alespoň potenciální možnost zájmu. Mimo náš lidský pohled není žádný důvod považovat za dobrou nebo špatnou ani aktivitu či neaktivitu, existenci či neexistenci.

Snaha nalézt mimo člověka jakékoli „objektivní dobro“, je tedy předem odsouzena k nezdaru. Jediné co takto můžeme najít je naše vlastní projekce v podobě vůle imaginární bytosti. Jak slaboduché to bývají představy ukazují popisy ráje(či nebe) a pekla v různých náboženstvích. Možná jste si už sami někdy položili otázku: Proč ráje vypadají přesně jako pubertální představa dovolené na ostrovech v Pacifiku (někdy včetně návštěvy luxusního bordelu)? Nebo vás naopak napadlo: Proč peklo tak připomíná středověkou mučírnu?

Věřící takové pojetí morálky děsí. Od malička se totiž učí, že dobro a zlo jsou samostatné kategorie, asi jako hmota nebo gravitace.   Na druhou stranu nám takové relativní pojetí dobra a zla dává určitou oporu v naší lidské podstatě. Nemůžeme sice nikdy přesně říci, co by lidstvo mělo dělat, aby to bylo dobré, protože na vrcholu lidských potřeb je seberealizace a každý vidí svou seberealizaci v něčem jiném (a některé ani nemůžeme nechat aby šli cestou vlastní seberealizace). Navíc totéž chování nemusí být dobré za všech okolností, můžeme ale pro poměrně podstatnou část lidstva popsat, co je špatné, protože nejobecnější potřeby máme společné.

Pravděpodobně nikdo nebude považovat za ideální společnost, kde lidé žijí v neustálém strachu, bolesti, zimě a hladu. Právě proto popisujeme většinou zlé jednání konkrétně, zatímco v případě toho, co chápeme jako dobré, mluvíme častěji o potenciálu čili o svobodě.

Sekulární humanismus je rozhodně nanejvýš vhodným etickým směrem  pro běžný život ve vyspělé civilizaci nejbližších desetiletí a možná i století. Na jedné straně je přístupný rozvíjení prostřednictvím našich poznatků z psychologie a sociologie, a na druhé straně dokáže přijmout i utilitaristickou kritiku.

Je v tom vlastně určité kouzlo, když se snažíme si navzájem neubližovat, nebo dokonce si navzájem pomáháme ke splnění svých snů. Z našeho pohledu je náboženská morálka opravdu chabou morálkou, pokud ji vůbec máme za morálku považovat. Protože, abych citoval jednoho z nových ateistů Adama Savage:

Pravidla nás nedělají morálními. To že se máme navzájem rádi, nás dělá morálními.

 

Článek odkazuje na starší texty:

Deklarace sekulárního humanismu

Petr Tomek: Nadpřirození a imaginární aktéři – mezi fantazií a náboženstvím

Petr Tomek: Proč humanismus a jaký je jeho možný vývoj?

Prokop Hapala: Ateismus, ne však humanismus

 

31 thoughts on “Protože jsme lidé – otázka sekulárního humanismu

  1. Jiří

    On fakt, ze neexistuje zadne absolutni pojeti „dobra“ desi i mne jako ateistu. Problem je se shodnout na tom relativnim spolecnem zaklade. Neni nic horsiho, nez kdyz nekdo zacne svoje pojeti „dobra“ vnucovat ostatnim za pomoci zakona a nebo i zbrane. Problem je to proto, ze je to pojem hoodne siroky a nejen nabozensky. Mame napriklad „eko“ pachatele dobra, kdy ju nekterych e idealem zredukovat lidstvo na uroven uzivitelnou „prirozenym“ zemedelstvim a jine podobne pachatele „dobra“. (to j jen priklad)
    Desive je, ze podobnych skupin pachatelu dobra je mnoho. Ani se nedim lidem , ze hledaji (zbytecne) nejake vyssi bobro jak se tomu branit.
    Proste lidi si s faktem neexistence pevneho zakladu „dobra“ nedokazi poradit. A tyka se to i tech, co si relativitu tohoto pojmu uvedomuji.

  2. Azazel

    Bez vnucování řekněme minima morálky pomocí zákonů bychom byli v hajzlu, což ukazují státy, kde nefunguje stát pořádně, je polorozpadlý (malý stát dle libertariánů), např. některé africké státy.

    Vnucovat je důležité, záleží ale na formě vnucení a na obsahu toho vnucovaného. Vnucovat humanismus a vnucovat nacismus nebo islám je rozdíl. Chci říct, že nejsou zákony jako zákony, téměř všechny něco vnucují, ale může to být prospěšné z utilitárního pohledu nebo naopak hrozivé.

    Objektivní dobro je i není, co záleží na definici. Jsou lepší a horší systémy z pohledu hedonismu/utilitarismu. A že jsou člověk a zvířata hedonistická stvoření je jasné. Dobro by tedy mělo vycházet z této skutečnosti, z tohoto faktu. Pak je to cca objektivní nebo lepší než alternativy.

    Hezký den.

  3. mulit

    1. Pluralita, výběr z nabídky, volná politická soutěž, volná ideová soutěž
    2. Volný trh, všechny formy vlastnictví. osobní, soukromé, akciovky, státní, družstevní, opět pestrost, různost
    3. Svoboda slova
    4. Ochrana menšin, co se něčím vrozeným liší od majority
    5. Sociální spravedlnost, adekvátní mzdy, nesmí být pracující chudoba a naopak vrstva mega placených
    6. Ve školství orientace na vědu, sekulární humanismus

    A obecně: V každém člověku probíhá boj mezi konzervatismem a liberalismem a boj mezi egoismem a altruismem. Každý je trochu jinak vystředěný na škále konzerva – liberál. A na škále egoismus – altruismus.

  4. Jiří

    @mulit a @Azazel:
    No prave, ale jak definovat co je to univerzalne platne minimum. Ma to hromadu „detailu“ ktere jednoduche pristupy k definici kazi.
    Tak napriklad pravidla od „mulit“:
    3) je svobodou slova vyzva k zabijeni nebo rovnou objednavka vrazdy?
    4) Proc ma mit mensina jine prava nez ostatni? Neni dulezitejsi princip rovnost pred zakonem?
    5) Tim ale rikate, ze od urcite urovne je uplne jedno jaky je clovek flakac/dric, protoze mene/vice stejne dostat nemuze. Mate pravo brat lidem motivaci neco delat, zlepsovat se?

  5. mulit

    3) je svobodou slova vyzva k zabijeni nebo rovnou objednavka vrazdy?

    já jsem nikde nenapsal, že svoboda slova je nadřazena trestnímu zákoníku, nebo ochraně života

    4) Proc ma mit mensina jine prava nez ostatni? Neni dulezitejsi princip rovnost pred zakonem?

    no to musíš konkretizovat, jaká menšina a jaká jiná práva

    5) Tim ale rikate, ze od urcite urovne je uplne jedno jaky je clovek flakac/dric, protoze mene/vice stejne dostat nemuze. Mate pravo brat lidem motivaci neco delat, zlepsovat se?

    v soukromém sektoru mi to je jedno, tam bych nezasahoval, ale ve státním sektoru není možné, aby měl pracovník úklidu, dejme tomu popelář jen 10% mzdy, co má starosta obce, tím neříkám, že mají mít stejně, ale třeba 10 násobek vidím jako nemorální, o tom kolik má kdo mít, se dá bavit, dá se to pilovat, pozor ve státním to skutečně někdo určuje, jsou na to tabulky.

  6. Jiri

    @mulit:
    3) A na zaklade ceho je postaven ten trestni zakonik, kdyz vynechame (nedokonale) predstavy, co je spravne? Problem se svobodou slova je ten, ze bud je, nebo neni. Rozdil je volat po vyhlazeni deti z materske skolky kvuli tomu, ze vam poslapali travnik a volani po trestu smrti pro masoveho vraha. Pritom oboje je pozadovani smrti nekoho jineho. Pointa mela byt v tom, ze je nesnadne, az nemozne definovat co je spravne.
    4) Co musim konkretizovat? Pravo musi plati pro kazdeho stejne. Pokud volate po vyjimce pro nekoho, musite ji konkretizovat vy. A ten duvod musi byt dulezitejsi, nez princip stejneho prava pro vsechny. Kolitk takovych dulezitejsich zajmu znate?
    5) puvodni prispevek nebyl o stateni sprave, kde plati tabulky ale obecne. Mymochodem myslite, ze stat nema najimat prvotridni expertty napriklad pres kyberbezpecnost, protoze i maximum tabulek je jen zlomkem, co jim nabizi komercni sfera?
    Na nic z toho neexistuje jednoducha odpoved.

  7. mulit

    3) A na zaklade ceho je postaven ten trestni zakonik, kdyz vynechame (nedokonale) predstavy, co je spravne?

    Není to na základě bible, ani desatera. Japonci nemají bibli a mají řádově nižší kriminalitu, než Američané, kteří mají na bibli postaveno skoro všecko.

    4) Co musim konkretizovat? Pravo musi plati pro kazdeho stejne.

    Ne, to určitě neplatí. A já nevolám po žádných výjimkách. Ochrana menšin určitě. Nikdo nemůže být propuštěn z práce na základě pohlaví, vyznání, orientace, věku, vzhledu, rasy, atd…

    5) Experty je možno získávat i přes jiné benefity než je plat.

  8. Josef Běláč

    Imaginární bytost, jejíž hlavní charakterovou vlastností je, že je nevyzpytatelná.
    —————————————————————————————————————————
    Tato boží vlastnost však nikdy nebyla víře, náboženství a nábožnosti na překážku. Naopak, možnost věčného zkoumání božího úradku vždy byla (a asi vždy bude) vítanou možností projevu inteligence a zvídavosti. Vůbec jsem se neodvážil dát ta dvě poslední slova do uvozovek. Ateisté se nakonec vždy ukážou být krutějšími, nežli ti nepřísnější bohové. Nejhorší odpovědí na otázku „Jaký to má všechno smysl?“ je odpověď, že vlastně žádný. Pokud odpovíme mírněji, tedy, že nevíme, dočkáme se námitky, že se ani nesnažíme. Představa vesmíru bez pozorovatele je jednou z nebezútěsnějších představ vůbec. Ani teorií velkého třesku jsme si příliš nepomohli. Věřící to pochopí jako tvrzení, že „se“ chodba poházela mazlavým mýdlem, koplo „se“ do kýble s vodou, písklo „se“ a začaly rajóny. Odpoví nám, že to přece musel být dozorčí desátník, který poházel chodbu mazlákem, napustil vědro vodou, umístil jej doprostřed chodby, kopl do něj, pískl a zařval: „Nástup na rajóny!“ A tak dokola, a tak pořád, až na věky věků, amen.

  9. Azazel

    Velkých třesků mohlo být nekonečně, viz. hypotéza cyklického vesmíru, pak není potřeba žádná první příčina, jako u boha (který je dle vašich spekulací věčný), jen už pak není potřeba ani ten bůh a vesmír je tedy věčný a nemá první příčinu 🙂 (je to jen hypotéza, ale v souladu s occamovou břitvou nezavádí záhady navíc, jako je třeba bůh)

    „Ateisté se nakonec vždy ukážou být krutějšími, nežli ti nepřísnější bohové. Nejhorší odpovědí na otázku „Jaký to má všechno smysl?“ je odpověď, že vlastně žádný. Pokud odpovíme mírněji, tedy, že nevíme, dočkáme se námitky, že se ani nesnažíme. Představa vesmíru bez pozorovatele je jednou z nebezútěsnějších představ vůbec. “

    Všechno špatně:

    1) nevíme, jestli má vesmír nějaký apriorní smysl, ale spíš ne, resp. není pro něj žádný dlouhodobý exaktní důkaz

    2) apriorní smysl vesmíru a života není důležitý, můžete si „zvolit“ smysl svého života (pokud máte tu možnost a nejste třeba ležák na LDNce, pak je to fakt blbé a já bych chtěl v takovém případě euthanasii), to zvolit dávám do uvozovek proto, že nevěřím na svobodnou vůli, ale na iluzi svobody ano, takže aspoň iluzorně si to můžete zvolit

    3) rozhodně je materialistická a pravděpodobná a lépe ověřená hypotéza vesmíru lepší než věčné peklo a jiné vejšplechty

    4) pokud je krutost vesmíru jen nevědomá a netečná mechanická věc, je to lepší než když za ní stojí inteligentní příčina, s takovým psychopatem bych nechtěl mít co do činění

    Dobrou noc.

  10. mulit

    Ale stvořitel vesmíru přece může klidně být. Třeba já s tím nemám žádný problém. Já si ho dokonce přeji. Přeji si boha. Ale ti dva pouštní bráchové Alláh a Jahve jsou vymyšlení. Jinak klidně přemýšlejte, jaký by byl bůh, kdyby byl. Zajímají mě vaše představy. Nezajímá mě židovský ani arabský virus z pouště starý tisíce let, zajímají mě vaše osobní představy.

  11. toli

    Můžeme si vysnít jakéhokoliv Boha anebo si můžeme převzít již vyrobeného Boha z jakéhokoliv organizovaného náboženství.Nic z toho nezmění realitu,tedy konečnost a nicotu.O čem asi snili lidé v dobách kdy ještě neexistovala náboženství ? Chci položit otázku co je bezútěšného na nicotě,konečnosti ? Není lepší konečnost než věčný život v otroctví ? A v čem se vlastně lišíme od zvířat ? Mají emoce tak jako my,uvědomují si sami sebe tak jako my,nechybí u nich ani sobectví ani altruismus stejně jako u nás.Dokonce už ani neplatí Marxovo že práce polidšťuje neboť pracují i zvířata aby se uživila. Jeden rozdíl tam je-zvířata nepotřebují peníze,oni jdou přímo za potravou,my to bereme oklikou přes ty peníze :-). My jsme si vyrobili a vyrábíme si bohy protože se bojíme neexistence.A co mají dělat zvířata ? Myslíte že jim se jejich život nelíbí ?

  12. mulit

    Já si nejdřív představím lidi, které mám rád nebo které považuji za inteligentní. Třeba Jiří Grygar, František Koukolík, Jan Werich. A potom bych se jich zeptal, zda-li by si přáli genocidní války, zda-li by dokázali někoho mučit navěky ohněm, protože má jiný názor než oni. Nebo zda by dokázali dělat nachytávky na své blízké, nutit, aby obětovali své děti, atd.

    No a už tady vidím, že mohu bez obav vypustit představu židovských pouštních kmenů.

    toli: Není lepší konečnost než věčný život v otroctví ?

    mulit: Já bych otroctví bral v tom směru, že bych mohl třeba stavět. Strašně mě baví něco tvořit. Tak kdybych mohl něco budovat (stavěl jsem chatu), tak to bych mohl dělat pořád. Otroctví ve smyslu trůn s nějakým velkým bubákem a ty nesmíš nic dělat jen křičet halejuja, tak to je pakárna. To je Mao ce tung.

  13. toli

    Otroctví ve smyslu trůn s nějakým velkým bubákem a ty nesmíš nic dělat jen křičet halejuja, tak to je pakárna. To je Mao ce tung.

    Přečti si Zjevení v bibli a zjístíš že přesně tak to je .Jen neustálé zpěvy bez konce a mlácení čelem o podlahu před trůnem 🙂

  14. Hranicar

    toli
    09.01. 2017
    A co mají dělat zvířata ? Myslíte že jim se jejich život nelíbí ?………………………..

    Myslim, ze muj pes Vasil a dve kocky jsou velice spokojeni.

  15. A.S. Pergill

    @mulit „Nikdo nemůže být propuštěn z práce na základě pohlaví, vyznání, orientace, věku, vzhledu, rasy, atd…“
    Tohle rozhodně není „ochrana menšin“, tohle by mělo prostě platit zcela obecně, bez ohledu na to, jestli je někdo součástí většiny nebo menšiny.
    Právě liberálové z toho dělají svůj fašistoidní hnůj, když ochranu menšin berou coby soubor diskriminačních opatření proti majoritní populaci.

  16. toli

    Právě liberálové z toho dělají svůj fašistoidní hnůj, když ochranu menšin berou coby soubor diskriminačních opatření proti majoritní populaci.

    Vysvětli mi prosím jaká jsou ta diskriminační opatření proti majoritní společnosti ? Žádná totiž nevidím.

  17. mulit

    Taky jsem Pergillovi nerozuměl, kdo nebo co konkrétně jeho diskriminuje.

  18. A.S. Pergill

    @toli @mulit
    Zvýhodňování (= „ochrana“) menšiny (jakékoli) znamená diskriminaci většiny (a často i ostatních menšin). Jasné?

  19. mulit

    Jako myslíš etnické? Já s tím mám zkušenost, že když jsem učil v romské škole, tak oni se nazývali základní škola, ale jelikož mají cikáni IQ o cca 20b nižší než bílí, tak nestačili na učivo příslušného ročníku. Tak měli žáci třetí třídy na stolech legálně učebnice 2. ročníku, žáci čtvrtého ročníku se učili z učebnic pro 3. třídu, atd. . Po celý rok. Nedělám si legraci. A to samé s dalšími třídami. V 9. ročníku romské děti by už vůbec nepobraly to učivo. To bylo 7+něco málo z 8čky. Přitom když dochodili, tak měli napsáno na vysvědčení úplné základní vzdělání. Přitom to byl fejk. Potom vím, o cikánech, co chodí na úřady pro dávky celé familie a úřednice to ze strachu vyřizují přednostně. To je tak všecko, co vím. O dalším jiném zvýhodňování nevím. Ty jo? Napiš. Zajímalo by mě, jaké další skupiny jsou zvýhodňovány a jak….

  20. toli

    Zvýhodňování (= „ochrana“) menšiny (jakékoli) znamená diskriminaci většiny (a často i ostatních menšin). Jasné?

    To mi přijde jako nonsens,prostě nesmysl.
    Vezmi třeba teplé.Proč by teplí nemohli mít klasická manželství anebo adopce dětí ? Je to nějak na úkor, diskriminaci heterosexuální většiny ? Ne,není.Naopak nerovnost diskriminuje menšinu.Nebo srovnání platů žen a mužů.Diskriminuje nějak muže kdyby žena měla stejný plat jako muž na stejné pozici a při stejném výkonu ?Nediskriminuje.I když ve zdejší regionu jsou obří japonské a americké montovny,které si staví prestiž na tom že všichni dostávají stejně,ženy jako muži.Já jen dodávám že všichni dostávají stejně málo.To jsou klasické západní firmy pro které neplatí český zákoník práce,například neuznávají české velikonoční pondělí,tudíž neplatí příplatek za tento svátek.

  21. A.S. Pergill

    @mulit Pochopitelně tohle znevýhodňuje tu majoritu, která má stejné vysvědčení, ale podstatně vyšší znalosti (diskreditace toho dokumentu).

    @toli Manželství gayů souhlas. Jejich přednost při adopci dětí (v některých západních státech EU to tak je) nesouhlas (diskriminace).
    Stejná mzda za stejný výkon na stejné pozici souhlas. Jenže antidiskriminace prakticky vždy pomíjí ten „stejný výkon“ (a on se dá, snad vyjma šroubování součástek u pásu, těžko definovat tak, aby to bylo pro „ochránce práv“ neprůstřelné). Nadprůměrných žen je prostě méně než nadprůměrných mužů (ale podprůměrných také). V top managementu je žen kolem 10%, ale mezi homeless taky.
    Poměr pohlaví na špičkových pozicích odpovídá prostě tomu, že ženy mají „špičatější“ Gaussovu křivku kolem stejného průměru. Chtít to násilně srovnávat tím, že na místa mužů budou násilím cpány (třeba přes kvo-kvo-kvo-kvóty) méně kvalitní ženy, to už zcela jednoznačně diskriminace je. (Konec konců, zmínka o podobných aktivitách fašistoidních pachatelů dobra je už v geniálním románu R. Bradburyho „451 stupňů Farenheita“, i v některých jeho povídkách.)

  22. Azazel

    Myslím, že si nerozumíte. Zvláštní ochrana některých menšin jako privilegium je špatná (pokud nejde o nesvéprávné a postižené jedince, kteří potřebují více pomoci státu- zde to má své racionální odůvodnění). Ochrana má platit pro všechny, většiny i menšiny. Stejná. A zrovnoprávnění menšin (nenásilných menšin) je dobrá věc, pokud nemají rovná práva. Privilegia ne, zrovnoprávnění ano. LGBT komunita teď bojuje za zrovnoprávnění, muslimové a katolíci chtějí ale zvláštní privilegia (a často je i mají). To první je liberální dobrá věc, to druhé je špatné, ať už je to kvůli konzervativcům nebo nové levici. Ať už je to jako za feudálů nebo jako v Bradburyho „socialistické“ utopii. Zrovnoprávnění ano, zvláštní privilegia ne.

    Zatím!

  23. toli

    @ASPERGILL
    @toli Manželství gayů souhlas. Jejich přednost při adopci dětí (v některých západních státech EU to tak je) nesouhlas (diskriminace).

    A kdo objektivně určí že se jedná o diskriminaci ?Pokud vím všude musí uchazeči o dítě procházet psychotesty a nejde o jediný test.Je jich celá spousta.Pokud gay pár obstojí lépe než hetero pár tak má prostě přednost.A pokud se ten heteropár cítí diskriminovaný tak to prostě zveřejní a mýtus o diskriminaci heteropárů je na světě kde ho s oblibou šíří třeba křesťanské nebo ruské weby.
    Vždy jsou na pozadí zase emoce,u toho neúspěšného heteropáru to je zhrzené,zraněné ego.Oni jako účastníci onoho testování prostě nemohou objektivně posuzovat a hodnotit kdo je lepší pár k adopci.

  24. mulit

    Co se týká práv LGBT, tak leda přidat automatický převod družstevního bytu na druhého partnera v případě úmrtí a přidat vdovský důchod. V tom je disproporce v neprospěch minority v současném znění. Adopce LGBT páry povolit, ale až jako poslední možnost, když se nenajde žádný hetero pár. Důvod je zájem dětí. Aby se předešlo šikaně ve škole.

  25. toli

    Adopce LGBT páry povolit, ale až jako poslední možnost, když se nenajde žádný hetero pár. Důvod je zájem dětí. Aby se předešlo šikaně ve škole.

    Nesouhlasím,děti jsou jen obrazem výchovy svých rodičů.Kromě toho lze dítě vychovat tak aby bylo dokonale asertivní a nezranitelné šikanou.Zájem dítěte je žít v klidném,harmonickém a milujícím prostředí,tečka.Šikanistům nejdříve vysvětlit a pokud nechtějí pochopit tak posléze trestat.Nevím proč by měl být diskriminovaný člověk který cítí přirozenou potřebu se o někoho starat a třeba i někomu předat majetek čili vychovat si dědice bez ohledu na orientaci.

  26. mulit

    Tak záleží na okolnostech….. Ale obávám se, že tlustý obrýlený chlapec, kterého vychovávají dva muži, nemá šanci. Ráčkuje, má brýle, je zrzavý a má dva tatínky – to se skoro vsadím, jak dopadne…

  27. toli

    Tak záleží na okolnostech….. Ale obávám se, že tlustý obrýlený chlapec, kterého vychovávají dva muži, nemá šanci. Ráčkuje, má brýle, je zrzavý a má dva tatínky – to se skoro vsadím, jak dopadne…

    Dopadne to tak že při správné výchově bude nesouhlasící či namítající spolužáky mít dokonale na háku,u prdele, prostě mu budou lhostejní
    Nejen u dětí platí že pokud ukážeš že ti něco vadí nebo se za něco stydíš tak si na tobě zakomplexovaní či hloupí jedinci smlsnou, Opakem je odrazuješ od útoků.

  28. mulit

    Ty jsi idealista. Já jsem viděl ve škole často, jak zneužijí sebemenší slabost, sebemenší odlišnost. Záleží na učiteli. Těch faktorů je vždycky více, roli hraje také sociální status rodiny. Viděl jsi, že na SŠ jsou schopni zabít šikanou i učitelku. Natož spolužáka.

  29. toli

    Ty jsi idealista. Já jsem viděl ve škole často, jak zneužijí sebemenší slabost, sebemenší odlišnost. Záleží na učiteli. Těch faktorů je vždycky více, roli hraje také sociální status rodiny. Viděl jsi, že na SŠ jsou schopni zabít šikanou i učitelku. Natož spolužáka.

    Nejsem idealista,něco podobného jsem zažil v dětství a něco podobného zažívali moje děti.Než jsem je naučil v tom chodit a jak reagovat.Už mají pokoj,šikanisti ztratili zájem.

  30. A.S.Pergill

    @toli Pokud má gay pár „body“ za to, že je „politicky správný“ a kvůli tomu „obstojí lépe“ než pár hetero, tak to zcela jednoznačně diskriminace hetero je.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *