Švédsko odmítlo udělit azyl sekulárnímu bloggerovi z Bangladéše, kterému vyhrožují zabitím

Autor | 08.03. 2017

mishu_dharŠvédsko, země známá svou velmi vstřícnou migrační politikou a přívětivým přístupem k migrantům z řad blízkovýchodních a afrických zemí, se rozhodlo neudělit azyl a deportovat Bangladéšana, kterému v jeho zemi muslimové vyhrožují zabitím. Na skandální případ upozornila International Humanist and Ethical Union. Mishu Dhar, jak zní jméno tohoto bangladéšského sekulárního bloggera, žil ve Švédsku od února 2015, kdy do země přicestoval na studentské vízum. Poté co Dharovi, držiteli magisterského titulu z matematiky, vypršela platnost studentského víza, požádal ve Švédku o azyl. V březnu 2016 však Švédská migrační agentura jeho žádost odmítla, a v květnu téhož roku pak rozhodnutí potvrdil švédský migrační soud. Před zhruba dvěma týdny, koncem února 2017, pak Švédská migrační agentura odmítla i Dharovu žádost o odvolání. Dhar tak může být zpět do Bangladéše, kde mu bylo za jeho sekulární postoje vyhrožováno zabitím, deportován v nejbližší době.

Za Dhara se oficiálně postavila již zmiňovaná IHEU, Mezinárodní spisovatelský PEN klub i jeho švédská pobočka, stejně jako Humanisterna, organizace švédských humanistů. Všechny zmíněné organizace kritizovaly rozhodnutí neudělit Dharovi azyl s tím, že rozhodnutí je v rozporu s deklarovanou snahou Švédska ochraňovat svobodu projevu.

Když Dhar v roce 2015 odcestoval z Bangladéše do Švédska, nebylo to jen tak z romzaru. Ve své zemi byl totiž znám jakožto sekulárně a prodemokraticky smýšlející blogger, za což mu bylo po několik let vyhrožováno zabitím: telefonicky, mailem i smskami. Vše vyvrcholilo v létě roku 2014, kdy byl Dhar fyzicky napaden neznámým mužem. Tehdy, když roky trvající výhrůžky dostaly konkrétní obrysy, se tento bangladéšský sekularista a matematik rozhodl, že zemi opustí. Že bangladéšským sekulárně smýšlejícím bloggerům není vyhrožováno pouze planě, dokazuje celá řada případů z posledních let, kdy jich bylo mnoho chladnokrevně zavražděno či vážně zraněno poté, co jim bylo taktéž vyhrožováno.

Připomeňme si případy z posledních let:

  • V lednu 2013 byl do krku pobodán a vážně zraněn Asif Mohiuddin (29), blogger a kritik náboženství. Po útoku zůstal v kritickém stavu.
  • V únoru 2013 byl mačetou rozsekán a zabit Ahmed Rajib Haider (30), architekt a kritik islámu.
  • V listopadu 2014 byl pobodán a zabit Shaiful Islam (48), univerzitní učitel sociologie a sekularista. Byl zavražděn kvůli svému odmítavému postoji vůči burkám ve výuce.
  • V březnu 2015 byl po mačetovém útoku zabit Washiqur Rahman (27), ateistický blogger a humanista.
  • V únoru 2015 byl po mačetovém útoku zabit Avijit Roy (42), bioinženýr, jedna z nejvýznamnějších postav bangladéšského sekularismu, ateismu a humanismu. Byl velmi známý i v USA, kde nějakou dobu žil.
  • V srpnu 2015 byl po mačetovém útoku zabit Niladri Chatterjee (28), držitel magisterského titulu z filosofie, ateista, sekulární blogger a sekulární aktivista, propagátor vědy.
  • V říjnu 2015 byl po mačetovém útoku zabit Faisal Arefin Dipan (43), sekulární blogger a knižní vydavatel.
  • V říjnu 2015 byl mačetou vážně zraněn Tareq Rahim (30), básník, esejista a sekulární blogger.
  • V říjnu 2015 byl mačetou vážně zraněn Ahmed Rashid Tutul (43), sekulární blogger a vydavatel.
  • V říjnu 2015 byl mačetou zraněn Ranadipam Basu (50), sekulární blogger.
  • V prosinci 2015 byl po mačetovém útoku zabit Ananta Bijoy Das (32), ateistický blogger.
  • V dubnu 2016 byl mačetou posekán a poté zastřelen Nazimudin Samad (28), student práva, blogger, sekularista, ateista a feminista, kritik náboženství a islámu.
  • V dubnu 2016 byl mačetou rozsekán a zabit Rezaul Karim Siddique (58), univerzitní učitel angličtiny a ateista. Důvodem byla jeho „propagace ateismu“.
  • V dubnu 2016 byl pobodán a zabit Xulhaz Mannan (39), LGBT aktivista a editor prvního a jediného LGBT magazínu v Bangladéši.
  • V dubnu 2016 byl pobodán a zabit Tanay Fahim, LGBT aktivista.

I člověku, který se o útrapy sekularistů ve světě nezajímá, musí být po tomto výčtu jasné, že Bangladéš není pro sekularisty a kritiky náboženství zrovna nejbezpečnějším místem. Navíc dodám, že řada jiných sekulárních bloggerů (a i někteří z těch z předchozího výčtu), byla v Bangladéši nějakou dobu vězněna či souzena za „urážku náboženského cítění“. Ve světle těchto případů z posledních čtyř let Vás tedy jistě bude přinejmenším šokovat odůvodnění Švédů, proč Dharovi azyl neudělili. Podle tamního migračního úřadu totiž „bangladéšské úřady pracují na řešení těchto problémů a snaží se zabránit dalšímu krveprolití“, s tím, že dle Švédů „je v moci bangladéšských autorit, aby tomu skutečně zamezily“. Švédský migrační úřad také uvedl, že „situace tamních bloggerů není taková, aby jim musela být poskytnuta ochrana“.

Ulf Gustafsson, tajemník švédské humanistické organizace, v reakci na finální zamítnutí Dharovi žádosto o odvolání uvedl, že „je otázkou, zdali Švédsko dokáže Dharovi garantovat jeho bezpečí v Bangladéši. V opačném případě jde všechna zodpovědnost na nás.“ Sám Mishu Dhar uvedl, že je velmi zklamaný a že se bojí. „Pokud se vrátím do Bangladéše, mohu být zavražděn stejně jako ostatní bloggeři. Návrat tam je pro mě otázkou života a smrti,“ uvedl Dhar.

Ještě absurdnějších rozměrů Dharův případ nabude tehdy, podíváme-li se stručně na případ Ananty Bijoya Dase z předchozího výčtu, který byl zavražděn v roce 2015. Ten žádal o udělení víza pro návštěvu Švédska, nedostal jej, a byl zabit několik týdnů poté. Das byl původně do Švédska pozván na konferenci tamním spisovatelským PEN klubem, a to poněkud ironicky proto, aby pohovořil o vraždách bloggerů a o stavu svobody slova v Bangladéši. Do Švédska se však Das vůbec nedostal, jelikož mu nebylo uděleno ani vízum. V odůvodnění pro neudělení víza stálo: „Nejste ženatý a nemáte děti, tudíž v Bangladéši nejste zabezpečený. Spadáte do kategorie žadatelů, u kterých vždy existuje riziko, že po Vaší návštěvě neopustíte schengenský prostor. Navíc, důvod Vaší návštěvy Švédska není dostatečně urgentní k tomu, abychom Vám vízum udělili.“ Krátce po zamítnutí žádosti o vízum byl Das zavražděn čtyřmi muži, kteří na něj zaútočili mačetami, když se vracel domů.

Das_Roy

Ananta Bijoy Das (vlevo) a Avijit Roy (vpravo), oba zavraždění v roce 2015.

Mishu Dhar tak může být kterýkoliv den deportován zpět do Bangladéše, kde již byl fyzicky napaden a kde mu roky vyhrožují smrtí. Dhar začal blogovat v roce 2013 pod přezdívkou #JuliyasCaesar. Své příspěvky sdílel především na sociálních sítích, a dále pak na satirickém bangladéšském webu Dhormockery (o zrušení tohoto ateistického webu se mimochodem bangladéšští muslimové snaží od roku 2013, zatím naštěstí neúspěšně). Ve svých textech se Dhar zaměřoval především na kritiku islámu, stejně jako upozorňoval na diskriminaci žen a vybraných etnik a náboženských menšin v Bangladéši. Obhajoval lidská práva, sekuarismus a demokracii, a byl hojným kritikem bangladéšské vlády, kterou mimo jiné kritizoval za to, že nedostatečně bojuje proti extremismu.

Představitelé Mezinárodního PEN klubu na svém webu také uvedli, že před pouhými třemi měsíci, v prosinci 2016, představila švédská vláda v parlamentu zprávu týkající se lidských práv, demokracie a principů vlády práva ve švédské zahraniční politice. V této tři měsíce staré vládní zprávě byly vraždy bangladéšských sekulárních bloggerů uvedeny jako příkaldy nábožensky motivovaného porušování lidských práv. Zatímco švédská vláda tedy prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí upozorňuje na situaci lidskoprávních aktivistů a sekularistů v Bangladéši, jiná vládní instituce, Švédská migrační agentura, posílá ve stejné době zpět do Bangladéše jednoho z těchto sekulárních bloggerů, který již navíc byl fyzicky napaden a je mu pravidelně vyhrožováno smrtí. Jak vidno, kocourkov zdaleka nepanuje jen v České republice.

16 thoughts on “Švédsko odmítlo udělit azyl sekulárnímu bloggerovi z Bangladéše, kterému vyhrožují zabitím

  1. Azazel

    To si mi Honzo dneska ani neměl dělat, teda měl, ale fakt mě to dožralo! Švédsko si na svoje území pouští ten z 80-90% bigotní mulismskej póvl (viz. statistiky třeba Koopmans studie nebo Gallupa nebo Pew Research Center) a sekulárního aktivistu ne? Ufff, regresivní levice je horší než Trump a za tím si stojím. Pro Evropu ano. Britskej konzervativec by ani tohle neudělal. Liberál už vůbec ne. Pseudoliberál ano. Regresivní levičák ano, pošahaný multikulťák ano, protože chce „klid“ na budování pošahanejch nereálnejch multikulturních cílů a tohle je jeho metoda. Za chvíli svůj klid ale ztratí…

    Dobrou noc, jestli je to vůbec možný.

  2. Azazel

    Jinak nevím co švédská vláda dělá pro lidská práva reálně, to je ta „feministická“ vláda, co se zahaluje v Íránu, kde se popravují ženy např. za nevěru? Já je mam za lidi, co možná odsoudí vraždy, ale neudělají nic pro nápravu, je to vláda hlavně „zeleno-oranžová“ řekněme. A proto bude dávat přednost náboženskýmu póvlu před jednotlivými sekularisty. To samé instituce, které už jsou roky obsazovány v tomto duchu. Není to jen o vládě, ale i o předchozích vládách, ať už byly nominálně „pravé“ či „levé“, byly multikulturní v zeleném duchu, v duchu regresivismu. To samé ostatní instituce v tý zemi.

    Dobrou.

  3. tyryx

    Humoristický profil o multikulturním Švédsku. Legrace je (tedy, ono je to spíše smutné), že Švédsko už se paroduje tak blbě, že si většina lidi myslí, že je to myšleno zcela vážně… A nikdo se jim nemůže divit… https://www.facebook.com/multikulturnisvedsko/

  4. A.S. Pergill

    Co jiného čekat od fašistického státu, jehož vláda oficiálně zrušila volby a leze do řití extrémním islamistům?

  5. SLB

    Nedalo by se nějak zařídit, aby dostal azyl v České republice?

  6. xjur

    SLB – mluví mi z duše.
    Teď se Agentury a nezizkovky ukažte, co ve vás je!

  7. DarthZira

    A nemohlo by se patřičně „ukázat“ i ateistické sdružení?
    Co třeba začít všemožně apelovat na naše politiky a úřady, aby tomu člověku byl azyl u nás nabídnut?
    Co třeba zorganizovat nějakou petici?
    Pokud by ten člověk u nás dostal azyl a následně taky povolení k dlouhodobému pobytu, klidně by mohl studovat i v tom Švédsku, jestli by tedy o to měl stále zájem.

  8. benzin

    Nejsem si jistý, jestli něco jako „sekulární člověk“ nebo „sekulární blogger“ dává smysl.

  9. Bílá Velryba

    Samozřejmě, že sekulární blogger může existovat: sekulární člověk = člověk podporující sekularismus. Proč by jako neměl existovat? 🙂

  10. Josef K.

    A jak by to dopadlo, kdyby zažádal o azyl v oné údajně nejateističtější zemi…?

  11. neruda

    Obávám se, že po právní stránce je věc azylu pana Mishu Dhara poněkud zamotanější, než jak se na první pohled zdá. Ještě více se obávám toho, že k této zamotanosti přispěl pan Mishu Dhar sám, a to měrou podstatnou. Jen velmi stručně a s výhradou, že mám jen informace článku pana Wernera:
    Obecně platí, že cizinec smí na území jiného státu pobývat jen na základě pobytového víza, resp. povolení k pobytu – krátkodobého nebo dlouhodobého či trvalého. Na vydání pobytového víza ale není právní nárok, každý stát rozhoduje o pobytu konkrétního cizince na svém území podle své vůle, resp. libovůle.

    Azyl je ale právním institutem zcela odlišným. Na udělení azylu má totiž podle mezinárodních úmluv cizinec nárok, pokud prokáže existenci předpokladů v těchto úmluvách definovaných. Např. podle českého zákona o azylu, který z těch úmluv vychází, se azyl udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.
    Podstatnou pomínkou ovšem je to, že cizinec požádá o udělení azylu bez zbytečného odkladu, tedy ihned poté, co se dostane na území tzv. první bezpečné země.

    Jestliže tedy na straně pana Dhara existovaly důvody pro udělení azylu už před jeho cestou do Švédska, měl o azyl požádat hned, jak vstoupil na území Švédska. Pokud ale pan Dhar žil ve Švédsku celý rok a po celou tu dobu tam nedal najevo, že chce azyl, poněkud si zkomplikoval situaci. Jestliže navíc žádost o azyl podal až poté, kdy mu vypršela platnost pobytového víza, mohou mít švédské imigrační úřady vcelku důvodně za to, že jeho žádost o azyl je jen účelová, a že se jejím podáním snaží obejít předpisy o pobytu cizinců na území Švédska. Na to jsou imigrační úřady všude po světě dost alergické, Českou republiku nevyjímaje, a takovým žadatelům o azyl nemají chuť věřit. Vycházejí vcelku logicky z toho, že byl-li někdo ve své zemi ohrožen tak, že by mohl žádat o azyl, tak o něj požádá hned na prvním místě, kde požádat může – a ne že se bude rok rozmýšlet, jak to s ním vlastně je.

    Netvrdím samozřejmě, že na straně pana Dhara důvody pro poskytnutí azylu nejsou, ale způsobem, jakým se choval, si sám takříkajíc namydlil schody.

  12. Bílá Velryba

    „Pokud ale pan Dhar žil ve Švédsku celý rok a po celou tu dobu tam nedal najevo, že chce azyl, poněkud si zkomplikoval situaci. Jestliže navíc žádost o azyl podal až poté, kdy mu vypršela platnost pobytového víza, mohou mít švédské imigrační úřady vcelku důvodně za to, že jeho žádost o azyl je jen účelová, “

    Jasně, takže ti muslimáci co tam po desetitisících přišli a zažádali si až po nelegálním překročení hranice (on tam přišel legálně), ty tedy také vyhostí, předpokládám… už se těším, kolik z nich vyhostí. Taky by mě zajímalo, kolik z nich si zažádalo o azyl hned a co je to „hned“. Dva dny? Týden? Měsíc? Rok? Zatím.

  13. DarthZira

    Neruda – existuje přece spousta lidí, kteří celé roky žijí a studují nebo pracují v cizí zemi. Třeba plno Čechů takto žije v Kanadě, USA nebo Austrálii.
    Nějak mi není jasné, proč si pan Mishu Dhar včas nepožádal o prodloužení pobytového víza z důvodu pokračování ve studiu, případně (pokud už dál studovat nechtěl či nemohl) proč si včas nenašel práci. Myslím si, že kdyby imigračním úřadům při žádosti o prodloužení víza a dočasného pobytu předložil důkazy o tom, že s ním univerzita počítá coby se studentem i pro další rok (nebo třeba dokonce že byl touto univerzitou přijat na částečný úvazek jako vyučující), případně by jim ukázal uzavřenou pracovní smlouvu, tak by mu nejspíš vůbec žádné problémy nedělaly. Nějak totiž není důvod, proč by měly.
    Třeba u nás studují a pracují tisíce občanů nejen jiných zemí EU, ale také z Ukrajiny, Běloruska, Ruska, Vietnamu a dalších zemí, dlouhodobě zde žijí a studují či pracují minimálně stovky Američanů, Kanaďanů, Brazilců, Argentinců, Mexičanů, Indů… a případy, že by někomu z nich Česká republika odmítla prodloužit vízum, by se daly spočítat na prstech jedné ruky.

    Mám takový dojem, že pan Mishu Dhar byl prostě poněkud lehkomyslný, nehlídal si pořádně, kdy mu má vypršet platnost víza, a když se tak stalo, začal vymýšlet, jak tento svůj průšvih „co nejelegantněji vyřešit“.

    Samozřejmě, že je nelidské pokoušet se někoho vyhostit do země, kde mu hrozí nebezpečí, ale na straně druhé je zas poněkud naivní a lehkomyslné spoléhat se na to, že jenom kvůli tomu, že mi v zemi mého původu hrozí nějaké nebezpečí, můžu na řádné úřední procedury úplně kašlat a čekat, že „ono se to nějak samo vyřeší“, případně že to za mě vyřeší nějaké neziskovky či že před mou maličkostí úředníci „padnou na zadek“.

    Jako ano, je zcela bez debaty, že uprchlíkům ze zemí, kde je válka, by mělo být měřeno úplně stejným metrem – a pokud jde o lidi, kteří neprchají před válkou, ale pouze „jdou za lepším“ (jako třeba většina Afričanů a část těch blízkovýchodních), tak s těmi by se mělo zacházet ještě méně „v rukavičkách“.
    Ale to je zase jiný příběh.

  14. Andrea

    Že to nemal v poriadku s papiermi, je jedna vec, osobne si myslím, že práve v takýchto prípadoch je na mieste väčšia ohľaduplnosť, aj keď poriadok musí byť,ale bohužiaľ, prvé, čo mi napadlo po prečítaní nadpisu, bolo, že možnosť slobodne vyjadrovať svoje názory v bezpečí a nebyť za ne násilne atakovaný mu už na svojom území bohužiaľ možno nedokáže zabezpečiť ani Švédsko 🙁

  15. Pingback: Mishu Dhar děkuje za podporu českým ateistům. Švédsko znovu projedná jeho žádost o azyl | Ateisté ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *