Brněnská konzervatoř zakázala studentce účast na soutěži kvůli nevhodné básni. „Vibrace ďábla“ by mohly urazit věřící

Autor | 18.05. 2017

Na podzim loňského roku jsme tu měli zrušený metalový koncert ve Valašských Kloboukách, který se nemohl konat z důvodu „propagace satanismu“, která by mohla vadit tamním křesťanům (jako kdyby je někdo nutil na ten koncert chodit). O zhruba půl roku později se ze strachu z toho, aby nebyli věřící uraženi, opět zakazuje. Na vině jsou tentokrát „vibrace ďábla“, obsažené v díle básníka a filosofa Egona Bondyho. Smutné však je, že tím, kdo zakazuje, je tentokrát instituce tak vážená, jakou jistě Konzervatoř Brno je. Osmnáctiletá studentka třetího ročníku brněnské konzervatoře, Pavla Limmlová, si pro prestižní soutěž v rámci Poděbradských dnů poezie zvolila právě Bondyho poezii, což se nelíbilo vedení konzervatoře v čele s panem ředitelem Pavlem Maňáskem.

Jak informuje článek na iDNES, školní komise dívce účast na soutěži zakázala s tím, že zároveň své recitační vystoupení s Bondyho básněmi již vůbec nikdy nesmí opakovat v prostorách konzervatoře. Postih se dotkl i vyučující, která se studentkou vystoupení nacvičiovala: ředitel Pavel Maňásek jí navrhl snížení platu a zároveň jí udělil výtku za to, že studentce v plánovaném vystoupení nezabránila (po společenském tlaku z posledních týdnů nakonec od postihu ustoupil).

Naprosto skandální je argumentace pana ředitele Maňáska, který v předlistopadovém duchu vysvětloval, proč vystoupení mladé dívce zatrhl. Maňáskovi se nelíbí to, že vybraná báseň obsahuje velké množství vulgarit. Pro iDNES Maňásek řekl následující: „Myšlení komunistické cenzury je mi cizí. Máme ale i řadu dětí věřících rodičů, které by se mohly dostat do celkem silných rozpaků, kdyby slyšely takto hrubé vulgarity.“ Pavla Limmlová pro iDNES uvedla, že bylo jejím velkým přáním s Bondym vystupovat, avšak nakonec se dozvěděla, že „s ním nebude vystupovat. Nikdy. Nikde“. Limmlová dále pro iDNES vysvětlila, že „Bondy byl podle vedení školy estébák a takové autory je třeba zakázat, ne je interpretovat. Text je vrcholně vulgární a je v něm chaos, což je vibrace ďábla, a proto by se neměl šířit“.

A jak Limmlová uvádí na svém Facebooku, brněnská konzervatoř považovala Bondyho za amorálního. Podle další studentky konzervatoře, kterou oslovil Blesk a která si přála zůstat v anonymitě, však na konzervatoři příliš liberální duch nevládne a cenzura je tam běžná. Ředitel Maňásek se brání tím, že by vulgarita Bondyho básní mohla pobouřit děti věřících rodičů a ohrozit jejich mravní vývoj. Avšak tato Maňáskova argumentace je zcela lichá a pouze se snaží odvrátit pozornost od pravého důvodu, proč byl přednes Bondyho poezie zakázán. Jak totiž na iDNES uvádí učitelka, která s Limmlovou vystoupení nacvičovala, žádné nezletilé dítě na škole vystoupení Limmlové nikdy neslyšelo. Vždy se totiž nacvičovalo za zavřenými dvěřmi a ostatní studenti nebyli přítomni. Pomineme-li tu skutečnost, že patnácti, šestnácti či sedmnáctileté „děti“ budou jen těžko pobouřeny slovy jako „mrdání“, „sraní“ či „kunda“. Některé z těchto slov figuruje i ve slovníku pana prezidenta, mělo by proto být sedmnáctiletým „dětem“ zakázáno, aby poslouchaly prezidentovy projevy?

Ředitel tedy argumentuje tím, že by vulgární slova pobouřila děti věřících rodičů. Argumentuje tak za situace, kdy se žádné nezletilé dítě nemohlo dostat do situace, kdy by bylo přítomno nácviku dané básně studentkou Limmlovou. Soutěž, na kterou se Limmlová hlásila, pak nepořádala škola, tudíž to již nebylo starostí školy. Argumentace ředitele Maňáska je tak zcela zcestná. Jak vyplývá z kontextu, na vině nejspíše budou ony „vibrace ďábla“, které dle vedení brněnské konzervatoře vyzařují z Bondyho díla. Bondyho dílo není zrovna křesťanské, a proto je z pohledu křesťanství „amorální“, a proto je třeba jej zakazovat, stejně jako koncerty „satanistických kapel“ ve Valašských Kloboukách.

Je však na místě pozastavit se u toho, že dle Maňáska by v Bondyho básních ukryté vulgarismy mohly „dětem věřících způsobit rozpaky“, a pravděpodobně tak narušit jejich mravní vývoj. Tak by mě zajímalo, co za člověka může vyznávat etický systém, v rámci kteréhož je nepřípustné nahlas vyřknout slova typu „mrdání“ či „sraní“, avšak v rámci kterého je zároveň zcela v pořádku učit děti o tom, že je správné zabíjet a kamenovat jinověrce (Deuteronomium 13:7-11), kamenovat děti (Deuteronomium 21:18-21), zabíjet homosexuály (Leviticus 20:21), vyznávat jako morální vzor pomstychtivého psychopata, který vyhrožuje trestem v plameni ohně těm, kdo jej odmítnou následovat (2. Tesalonickým 1:6-9), případně vyhrožovat hozením do ohně a spálením těm, kteří se budou vzpírat jeho autoritě (Jan 15:6), či děti učit nesnášenlivost vůči nevěřícím tím, že jsou tito popisováni jako nečistí a zlí lidé (1. Timoteovi 5:8 či Titovi 1:15)? Tedy, krom veškeré další netolerance, nesnášenlivosti a utlačování, které lze v Bibli křesťanského náboženství, které nazývá svého Boha Láskou, najít

Navíc: pokud se zakazuje recitovat básně, které by mohly urazit věřící, tak by se mělo zakázat recitovat i veškeré nábožensky laděné básně, protože ty by zase mohly urážet nevěřící. Pokud se jednu skupinu obyvatel preventivně rozhodneme chránit před tím, aby ji náhodou někdo neurazil, zatímco jinou skupinu nikoliv, jedná se o ukázkový případ nerovnosti a diskriminace. Samozřejmě, já osobně bych, na rozdíl od křesťanů, nezakazoval recitovat žádné básně. Ať si každý recituje co je mu libo. Jen tím poukazuji na absurditu té argumentace, která tvrdí, že se musí zakázat recitace nějaké básně proto, že by mohla urazit věřící.

Dobrou zprávou na závěr je, že studentka Pavla Limmlová se nakonec soutěžě na Poděbradských dnech poezie zúčastnila – i když nereprezentovala brněnskou konzervatoř, ale sama sebe. Ve finále pak Limmlová získala prestižní Cenu Českého rozhlasu. Na stranu Limmlové se postavila řada lidí z uměleckého světa, včetně poroty poděbradské soutěžě či šéfa Herecké asociace Jiřího Hromady.

Vzhledem k argumentaci, kterou pan ředitel Maňásek použil při obhajování zákazu narušujícího uměleckou svobodu slečny Limmlové, a především pak v kontextu toho, že „děti věřících“ se nikoliv s vulgaritami, ale s programovou netolerancí, nesnášenlivostí a diskriminací jakožto s pozitivně prezentovanými hodnotami setkají především ve svatém textu svého vlastního náboženství, rozhodl jsem se panu řediteli zaslat následující mail ve formě „poděkování“:

Vážený pane řediteli,

chtěl bych Vám velice poděkovat za Vaši usilovnou snahu o návrat předlistopadových komunistických hodnot do české společnosti. Proti nevhodnému a nevyhovujícímu umění je samozřejmě třeba bojovat, a to se vší urputností. Nicméně, jestliže Vám tolik záleží na útlocitných věřících, a bojíte se, že by recitace „nevhodné“ básně mohla urazit jejich křehké náboženské cítění, musím se Vás zeptat, zdali v rámci zamezení diskriminace zakazujete také recitování nábožensky laděných básní? Ty by se pro změnu mohly dotknout nevěřících. V případě, že nebudete usilovat taktéž o zákaz recitování nábožensky laděných básní, pak jste nekonzistentní, protiřečíte si, dopouštíte se diskriminace a porušujete princip rovnoprávnosti.

Pochopitelně, já zakazování žádných básní neschvaluji, jen tím poukazuji na absurdnost Vašeho rozhodnutí. Zároveň, jestliže se domníváte, že by vulgarismy mohly narušit mravní vývoj a dostat do rozpaků děti věřících, musím se Vás zeptat na následující: Co myslíte, jaký vliv bude mít na děti, ať už jakékoliv, budou-li se učit o tom, že je správné zabíjet a kamenovat jinověrce (Deuteronomium 13:7-11), kamenovat děti (Deuteronomium 21:18-21), zabíjet homosexuály (Leviticus 20:21), vyznávat jako morální vzor pomstychtivého psychopata, který vyhrožuje trestem v plameni ohně těm, kdo jej odmítnou následovat (2. Tesalonickým 1:6-9), případně vyhrožovat hozením do ohně a spálením těm, kteří se budou vzpírat jeho autoritě (Jan 15:6), či budou-li naváděny k nesnášenlivosti vůči nevěřícím tím, že jsou tito popisováni jako nečistí a zlí lidé (1. Timoteovi 5:8 či Titovi 1:15)?  Nedomníváte se, že vulgarismy, které děti mimochodem mohou pochytit i od prezidenta republiky, jsou oproti výše uvedenému opravdu pouze velice, velice slabým čajem?

Pokud je Vaše odpověď na mou poslední otázku záporná, pak bych Vás rád kolegiálně informoval, že v takovém Rusku platí od roku 2013, po podepsání prezidentem Vladimirem Putinem, zákon „kriminalizující urážku náboženského cítění“. Tato legislativa je navíc Kremlem aktivně uplatňována. Věřím, že pro mnohé věřící tak musí být Rusko takřka rájem na Zemi. V případě, že by Vám tento způsob ochrany náboženského cítění připadal nedostatečný, pak doporučuji kupříkladu Saúdskou Arábii či Írán – tam hrozí za urážku náboženského cítění dle platné legislativy rovnou smrt.

Možností je hodně – jen Vás prosím, nevnášejte tyto zpátečnické tendence zpět do naší společnosti. Předem děkuji.

S pozdravem

Mgr. et Mgr. Jan Werner

11 thoughts on “Brněnská konzervatoř zakázala studentce účast na soutěži kvůli nevhodné básni. „Vibrace ďábla“ by mohly urazit věřící

  1. Foxy

    No, co taky od toho ředitele chtít, když je to jen takový maňásek…
    Ale dobře, že se to tak krásně provalilo.
    I když si s tím dopisem nejspíš utře defekační ďouru, ten zjevný defekt, který na něm ulpěl, už je natolik mediálně rozmáznut, že se ho asi hodně dlouho nezbaví.
    A pro tu Pavlu je to nakonec dobrá reklama 🙂
    Takže, zaplaťpánbůh, to nakonec dopadlo nejlíp, jak to šlo.
    OAMDG!

  2. DarthZira

    Dopis je pěkný, ale jeho poslání onomu hloupému maňáskovi (tato kreatura si fakt ani nezaslouží, aby byla psána s velkým písmenem) a současné zveřejnění na stránkách ateistů je trošku málo – dozví se o tom pouze pár lidí 🙁
    Osobně si myslím, že by bylo vhodné snažit se tento dopis – jako otevřený dopis – zveřejnit v nějakém celostátním deníku.
    Případně ještě napsat otevřený dopis zřizovateli Brněnské konzervatoře, a třeba i uspořádat petici za odvolání příslušného ředitele z důvodu, že jeho chování neodpovídá chování ředitele takovéto instituce v demokratickém státě.

  3. Josef K.

    Vibrace ďábla?
    Jsou dvě možnosti: buď svěřit studentku i učitelku do péče zkušeného exorcisty anebo pana ředitele do péče psychiatra.

  4. A.S. Pergill

    Prostě se ukazuje naprosto perfektně, že přístup komunistů k lidem tohoto druhu (tedy ne všem věřícím plošně, ale těm co se tu svoji bezcennou „víru“ snaží vnucovat okolí) za minulého režimu (věznění, vyhazování ze zaměstnání apod.) byl v podstatě správný, že si tito lidé nic jiného nezaslouží.
    Prostě to chce autoritativní režim, který by toho ředitele na hodinu vyrazil na dlažbu s takovým posudkem, že by ho nevzali ani na vybírání žump.

  5. Lai

    Mně se z uvedeného zdá, že problém je spíš ve vulgárnosti básně jako takové, a až sekundárně v jejím vlivu na potomky věřících (to je jenom konkrétní důsledek problému). (Mně osobně víc vadí to, že se podle výroku ředitele Maňáska zdá, jako by slušně mluvili jenom věřící.) Pokud by se na soutěži objevila vulgární, ale dokonale pravověrná báseň věřícího autora a s náboženskými motivy a poselstvím (urážející například ateisty), je dost pravděpodobné, že by dostala výhost právě tak – a to nejen za pohoršování věřících, ale prostě proto, že se komisi ZDÁ neestetická a nevýchovná.
    Pravomocí komise je už z její podstaty posuzovat, co se jí ZDÁ estetické; jiná věc by byla, kdyby ředitel Maňásek hodlal zničit kompletní náklad Bondyho (jakkoli nepodařené) rýmovánky a čtenáře trestat. A kdyby Konzervatoř Brno byla zároveň oficiálním censurním úřadem, a ne jen jednou z českých konzervatoří, která má pravomoc nad tím, co se smí recitovat v rámci jí pořádané akce, ale nemá pravomoc nad tím, co se smí číst. Pak by bylo bulvární přirovnání k předlistopadovým poměrům namístě.
    Vycházet 1) z Blesku a 2) prezidentových projevů je od OSAČRu propad pod svou úroveň, protože
    1) jako ateisté jsme snad dvojnásobně kritičtí ke všem informačním zdrojům a zkušenost nám tím spíš brání odvolávat se na pramen, o kterém víme, že z desinformací a upravování informací žije,
    2) projev prezidenta republiky není směrodatná norma a kánon toho, co je slušné, takže legitimizovat vulgárnosti proto, že je používá Miloš Zeman, je nejen argument z autority, ale také odkaz na autoritu nezávaznou, nevšeobecnou, pochybnou.
    Nebo se pletu?

  6. Honza Werner Post author

    Pardon, ale v době tvorby textu existovaly na internetu jen dva texty k celé problematice: ten na iDNES a ten v Blesku. Z Blesku cituji jen studentku, která anonymně sdělila, že na brněnské konzervatoři není zrovna liberální atmosféra. V čem vidíte ten úpadek mi jasné není. To, že jsem uvedl, že studentka pod rouškou anonymity prohlásila, že tam není liberální atmosféra, je nějaké jádro toho článku, něco na čem stojí? Můj článek není postavený na tom, co stojí v Blesku, je to spíše jen taková informace navíc.

    Co se týče bodu dva, já tam vulgárnost nikde nelegitimizuji, nicméně ve vulgárnosti v umělecké tvorbě nevidím žádný problém. Je rozdíl mezi samoúčelnou vulgárností a tou, která samoúčelná není. A nejhorší, co můžeme udělat, je to, že se budeme pasovat do rolí těch, kteří budou rozhodovat o tom, která vulgárnost je samoúčelná a která ne.

  7. Hosamen

    Jak pan ředitel sebe nad ústavní zákony za vyššího prohlásil.
    http://wwhw.konzervatorbrno.eu/index.php?id=a-279
    http://www.echr.coe.int/Documents/Convention_CES.pdf
    http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html
    http://www.ceska-justice.cz/2015/01/kritika-nabozenstvi-je-v-evrope-chranena-umluvou-nelze-omezovat-svobodu-kvuli-nabozenskym-skupinam/
    https://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/dokumenty/zpravy-plneni-mezin-umluv/mezinarodni-pakt-o-obcanskych-a-politickych-pravech-19851/
    Ty jsi opravdu jen maňásek.

  8. Lai

    Honza Werner: Pokud jsou k celé události jen dva zdroje (a jeden z nich je bulvár), není to málo na to, aby podle nich kritický člověk udělal názor?
    Jádro článku samozřejmě není konkrétně v tom, co řekla anonymní studentka Blesku, ale zato v informacích z oněch dvou dostupných zdrojů – a to mi prostě připadá nedostatečné. (A pokud Váš článek, jak říkáte, není postavený na Blesku a zároveň máte jako zdroje k disposici jen Blesk a iDNES, je dokonce článek postavený pouze na iDNES, tedy na jediném zdroji.) V tom právě vidím určitý propad.

    Souhlasím s Vámi, že je velký rozdíl mezi vulgárností ve službách umění (nebo vůbec výpovědi) a vulgárností samoúčelnou. Ale nevidím nic tak závadného v tom, že se do role arbitra pasuje komise sestavená z pedagogů konservatoře a lidí z oboru. Od toho umělecké komise jsou, aby posuzovaly, co se jim zdá být umění. Vždyť na jejich rozsudku není nic závazného a jiná komise se může vyslovit zase jinak. Konec konců Bondy chtěl svojí básničkou provokovat, takže působí v souladu se záměrem díla.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *