Ateisté také umírají – rozhovor

Autor | 18.06. 2018

Nedávné události nám opět připomněly, že v mnoha částech světa jsou stále ateisté v ohrožení života. Náhoda tomu chtěla, že jsem přibližně v téže době také dával rozhovor o smrti, ovšem mnohem více se v odpovědích zaměřil na „posmrtný život“.

O rozhovor jsem byl totiž požádán jedním ze zakladatelů projektu Afterlife (ne, není to ta počítačová hra), který si vzal za úkol zachovávat odkaz lidského života ve virtuálním prostoru.

AL: Co ve Vás vyvolává slovní spojení AFTERLIFE, jaký je Váš první dojem z něj a co ve Vás evokuje?
PT: Vlastně je to něco, co po nás zbude, až odejdeme. První taková věc, kterou si člověk uvědomí, je, že někdo bude přednášet na pohřbu smuteční řeč, což většinou bývá najatý řečník, který má spoustu prostoru říci nějaký nesmysl. Já osobně jsem zažil v podstatě jediný pohřeb, na kterém zaznělo přesně to, co zaznít mělo. A to bylo proto, že zemřel člověk, který se na to hodně dlouho připravoval a de facto ten projev sepsal se svým kamarádem. To je jedna věc, to něco, co člověk může vysvětlit ve vašem odkazu, co tím přesně myslel – co by chtěl, aby po něm zůstalo. Další věc je, že člověk zanechá nějaké konkrétní vzpomínky – takové ozvěny konkrétní osobnosti – které pak zůstávají v mysli ostatních.
A dále také samozřejmě nějaká náboženská představa posmrtného života, která ale popravdě řečeno mi nepřipadá moc hezká.

AL: Jaký byl Váš první dojem, když jste se dozvěděl o projektu AFTERLIFE?
PT: Úplně prvotně? Vybavil jsem si film „Já, robot“, pamatujete? Tam je postava profesora, který je ve skutečnosti celý příběh mrtvý, ale dává rady policistovi. O to přesně jde, že to omezení tam zůstane, ten člověk není reálně živý, ale může po sobě nechat něco, co slouží jako vodítko pro ostatní.

Pokračování…

 

 

13 thoughts on “Ateisté také umírají – rozhovor

  1. Ateistický laik

    Tak nějak mě tento projekt připadá zbytečný. Jen tahá z lidí peníze.
    Příbuzní a známí si mě buď zapamatují, nebo na mě zapomenou. Po smrti mě to už bude jedno.
    Takovejch lidí už tady bylo… miliardy…

  2. A. S. Pergill

    Už Strugačtí měli povídku (v souboru raných děl „Poledne, XXII. století“), v níž je osobnost umírajícího člověka převedena do počítače. V jejich pojetí to ovšem bylo monstrum, potřebující desítky hektarů plochy na objekty s paměťmi a dalšími náležitostmi, a proces potřeboval zhasnout celé oblasti okolo, jednak aby bylo dost energie k pohánění toho monstra, jednak aby elektrické přistroje nerušily přenos (docela bizarní představa, jak obsluha takovéto mašiny pracuje při svíčkách a pochodních).

  3. toli

    On to může být docela zajímavý technologický fenomén,ale na tuty se toho chytnou esoterici a udělají si z toho zlatý důl.Stejně jako to už udělali s kvantovou fyzikou a pořádají placené semináře kdy si nechají od naivků zaplatit za pokroucené a překroucené informace a když na tom semináři prodají ještě pár esoterických knížek tak tím lépe.Tím jak je křesťanství za zenitem tak stoupá hlad po alternativách. Prosté zákony trhu…

  4. ateista

    Přesně tak, je to ptákovina, byznys. A to mělo v rozhovoru zaznít. O hrob se starají nejdále vnuci, pravnuci nechají hrob zrušit. Kdo bude mít zájem o nějakého virtuálního prapředka?

  5. Jaroslav Štejfa

    Po přečtení kapitolky „Jak funguje Afterlife v praxi“ (viz https://www.afterlife.cz/praxe ) se mě zmocnila silná skepse. Je zde vše postavené na jakési příručce k procesu skenu. Ovšem není mi jasné, jak chce zcela nezasvěcená – neutrální osoba (či team?) něco skenovat, když ochotný podat informace je ze strany zákazníka (skenovaného), jak předpokládám, skenovaný nebo několik lidí, kteří si o něm chtějí zachovat obraz hodný vzpomínky, tedy s důrazem na dobré stránky skenovaného. Těžko lze předpokládat, že skenovaný bude sebe sama popisovat jako padoucha, event.. požádá o podobná vyjádření své nepřátele. Domnívám se, že důvod ke vzpomínce na někoho je pouze v jeho činech a ty (pokud za to stojí) jsou už dnes zaznamenávány způsobem různým, nicméně převažuje objektivisace jeho činů (tedy je nějak a pro někoho vhodné se s tím nějak seznámit nebo vzpomínku udržet). Projekt Afterlife na mě činí dojem přívalu balastu, který rychle pomine, neboť ho lidé budou považovat, jak pravil Ateistický laik nebo toli, za tahák na peníze či esoterický kšeft s lidskou ješitností.
    Je zde zatím zcela potlačena (nebo alespoň zamlčena) vnější (tedy nikoliv plynoucí ze samotného skenovaného) společenská potřeba nějakého jedince dokonale ohodnotit. Například se zamyslete nad tím, jak bude skenován třeba president ČR. To se přece nespraví jedním skenem – ten by musel obsahovat jeho život vteřinu po vteřině a naprosto bez hodnocení – to by si musel udělat každý sám, jinak jsme v nějakém scientistickém patanáboženství.
    Jaroslav Štejfa

  6. xjur

    Na tom, aby člověk něco mimořádného po sobě zanechal, musí pracovat celý život. Ne každému se to podaří.

  7. jl

    Tendence je spis opacna, tedy ne mrtvolam nyni mrtve zijicich lidi udelat nejaky blikajici pomnik, ale naopak z zijiciho lidskeho cloveka udelat sadu computerizovanych rovnic – a cele to zaobalit dilem do blazenstvi, dilem do nutnosti. Dolly Buster proti sv. Matce Tereze.

  8. Lemmy

    xjur: Na tom, aby člověk něco mimořádného po sobě zanechal, musí pracovat celý život. Ne každému se to podaří.

    Je to relatívne. Vari tie tzv. bezvýznamné miliardy ľudí nezanechali nič? Prečo je potom toľko rečí o preľudnení?

    Niekto pracuje len chvíľku v živote pre ľudstvo.

  9. Ateistický laik

    Lemmy: Je to relatívne.
    Je, to nikdo nepopírá.
    Vari tie tzv. bezvýznamné miliardy ľudí nezanechali nič?
    Zanechali, ale viz vaše první věta…
    O sobě si nemyslím, že jsem zatím něco významného pro lidstvo zanechal/vytvořil. To že něco zanechám dětem nepopírám, ale ti si musí o mě udělat sami dojem, a zapamatovat si (předpokláídám síš dobré věci 🙂 ). Abych něco jim něco cpal posmrtně násilím, to podle mě nemá cenu. Jediný co se můžu snažit je, abych jim vysvětlil/předal všechny moje zkušenosti ještě za života.
    Prečo je potom toľko rečí o preľudnení?
    Protože zdroje jsou omezené.

  10. Egon

    Vubec si nemusite delat starosti co bude po smrti. Clovek je totiz z casti telo zcasti duse. A duse neni zavisla na tele takze smrti fizickou zivot nekonci. Vsichni se setkame zase se svymi blizkymi. Vzdycky jsme mneli psy a ti vzdycky videli nekde v koute ducha hledeli soustredene do toho mista a nekdy tam stekli. Psi s tim nemaji problem ja take ne verim na dusi ze ji kazdy ma to ze mne jeste krestana nedela.

  11. Egon

    @toli libi se mi jak rikas ze je krestanstvi za zenitem. Ano mas pravdu protoze uz prez dve tisicileti krestane cekaji navrat jezise a furt se nic nedeje. Ono uz nikoho nemuze bavit porad cekat a tak bude krestanstvi pochazet na ubyte lide se zacnou orientovat na novejsi osvedcenejsi veci jako napriklad zdrave se stravovat vyjet taky na vylet s rodinou na kole aby mneli zdravy pohyb na cerstvem vzduchu nebo budou cvicit aby si zlepsili kondicku. O zadnou pochybnou viru nikdo uz nebude stat casem vsechny viry zaniknou a nebo budou mistem par neuspesnych hlupaku kteri si svou zhrzenost budou lecit bohem.

  12. Baal

    Byl bych rád, kdybych věděl o předcích něco víc. Nezůstalo po nich nic. Prapraděda a konec naší rodinné paměti. Snad jen šlechta má víc. Obyčejní lidé těžko. Nejstarší fotky a konec. Možná by se dal vypátrat záznam v matrice, ale to je málo. Dobrý projekt, který nás uchová v paměti. Na internetu je místa dost.

  13. pohan

    Přesně tak, pár fotkama končíme, dřív jich bylo víc. Podle mne má něco takovýho podstatně větší smysl, než si dokážeme uvědomit. Jsme tak zmagořelí, že zapomínáme na to důležitý. Když lidi řeknou, že je jim to co po nich zůstane ukradený, jsou buďto hloupí nebo strašlivě osamělí. Líbí se mi to.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *