Tělo není pevnost

Autor | 13.09. 2018

Různá rituální zranění až zmrzačení se objevují v mnoha náboženstvích už od počátku psaných dokumentů a vyspělé západní země si s touto praxí nedokáží poradit dodnes. Přitom bychom ale právo na odmítnutí násilných zásahů do vlastního těla měli chápat jako základní lidské právo*, které nemůže být méně významné než náboženská tradice.

Krev na počátku

Obětování zvířat i lidí je důležitou součástí starověkých kultů. Ve většině případů v něm hrála roli představa, že krev obsahuje duši a lze jí tedy určitým způsobem podplatit bohy, duchy nebo mrtvé, aby jednali ve prospěch toho, kdo jim ji přináší.

Případy tohoto druhu oběti jsou v moderní době ve vyspělejších zemích vzácné, neměli bychom si ale představovat, že je to hranice nepřekonatelná, ani že je kulturní nános, který ji zakrývá, všude stejně silný. Indická sekta Thugů přinášejících lidské oběti k usmíření bohyně Kálí byla rozprášena teprve ve třicátých letech 19. století a k dosud poslednímu upálení vdovy v rámci rituálu Satí došlo v Indii roku 2008.

Stále také působí fascinace krví. Mnoho projevů sebepoškozování v rámci náboženských rituálů má ve skutečnosti charakter sebeobětování. To můžeme vidět dobře na tradičním ukřižování na Filipínách, jak je popisuje třeba článek na iDnes z 10. dubna 2009:

Miliony lidí po celém světě si dnes připomínají jeden z největších křesťanských svátků – Velký pátek. Na Filipínách se na oslavu dne, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus, přibilo na kříže nejméně 30 lidí. Tisíce lidí se vydaly i do Jeruzaléma.
Ukřižování letos na Filipínách podstoupil kromě místních katolíků i jeden Australan. Třiatřicetiletý John Michael v dlouhé paruce a s trnovou korunou na hlavě křičel bolestí, když jej přibíjeli na dřevěný kříž. Zdroj: Na Filipínách se na Velký pátek nechaly ukřižovat desítky lidí

Při šíitském svátku Ašůrá…

…nebo na oslavách hinduistického svátku Thaipusam.

Všechny tyto rituály bychom mohli označit za snad poněkud nechutné a jinak se jimi nezabývat, kdyby jejich účastníky nebyly také děti. Je totiž málo pravděpodobné, že by podobné sebepoškozování prováděly samy, pokud by nebyly pod přímým sociálním i fyzickým tlakem dospělých.

Otázkou je, kolik dalších účastníků takových „slavností“ se jich účastní spíše ze strachu z odsouzení okolí než ze svého náboženského zápalu. Pak ovšem těžko můžeme mluvit o tom, že by to opravdu chtěli.

Posedlí čistotou

Pojem „obřízka“ je svým způsobem vlastně chybný, protože zahrnuje množství nesrovnatelných zákroků od lehkých kosmetických či medicínských zásahů až po těžké zohavení a zmrzačení. Spojitost náboženství a obřízky je poněkud komplikovaná. V afrických kmenových náboženstvích, judaismu a islámu je předepsaná obřízka chlapců.

To samo o sobě představuje hned dva problémy při setkání s evropskou kulturou. Za prvé je obřízka z náboženských důvodů zásah do těla, který nemá medicínské zdůvodnění, a za druhé se odehrává často v podmínkách ohrožujících děti na životě, a to i v rozvinutých zemích.

Mezi ortodoxními židy (charedi) je například zvykem označovaným jako mecica be-pe, že po odříznutí předkožky mohel (ten, který provádí obřízku) ústy odsaje krev z penisu nemluvněte. Při této poněkud nechutné scéně (za kterou by byl jakýkoli jiný muž okamžitě odsouzen na pěkných pár let kriminálu) hrozí přenos nemocí, zvláště v případě, že je mohel starý, se zkaženými zuby, nebo má herpes.

Dítě může taková obřízka stát i život. Případy infekce kojenců při obřízce byly zaznamenány v New Yorku i v Izraeli.

Židovský tiskový a informační servis uvedl 21. 4. 2017 v článku Přenos herpesu při obřízce: Dlouhodobý problém v New Yorku a jeho souvislosti:

V posledních letech ovšem takto došlo prokazatelně k přenosu herpesviru, který může u novorozenců způsobit v krajním případě poškození mozku a dokonce smrt. Komunity sdružené v UJOWNB (United Jewish Organizations of Williamsburg and North Brooklyn) za spolupráce s úřady pomohly identifikovat dva mohely, kteří patrně byli přenašeči.

Zaslouží pozornost, že Pirátská strana diskutuje zákaz obřízek u dětí mladších 15 let z jiných než léčebných důvodů. Odkaz na diskusi.

O něco známější je již díky kampaním humanitárních organizací v současnosti také ženská obřízka, která opět zahrnuje různé druhy kosmetických zásahů až zohavení a zmrzačení ženských pohlavních orgánů. Vzhledem k tomu, že by o ženské obřízce bylo správné mluvit vlastně jen v případě odstranění předkožky klitorisu, se stále častěji používá zkratka FGM – female genital mutilation.

Pro lékařské účely jsou tyto zásahy rozděleny do 4 typů. Prvním typem je již zmíněné odstranění předkožky klitorisu až odstranění poštěváčku, druhým typem odstranění poštěváčku a částečné až úplné odstranění malých stydkých pysků, při třetím typu – takzvané faraonské obřízce – pak dochází k odstranění poštěváčku, malých stydkých pysků a části velkých stydkých pysků. Pohlaví je pak zašito až na malý otvor sloužící k močení. V oblastech Afriky, kde je tento druh obřízky rozšířen, je také časté, že si novomanžel při svatební noci „pomáhá“ ohořelými klacky.

Jako čtvrtý typ FGM se uvádí jakékoli jiné zásahy do vnějších pohlavních orgánů včetně piercingu.

FGM nemá pro ženu žádný pozitivní přínos, pouze samá negativa – zvyšuje možnosti infekce, snižuje nebo úplně znemožňuje prožívání sexu, komplikuje porod, představuje nadbytečné trauma a bolest (a to i mnoho let po zákroku).

Souvislost ženské obřízky s moderními náboženstvími je nepřímá a často je proto považována za zcela kulturní jev bez souvislosti s náboženstvím, což je ovšem chyba.

Mnohé náboženské zvyky nemají samozřejmě vůbec žádnou oporu v konkrétních „svatých“ knihách. Neexistuje například biblický předobraz slavení Vánoc a Velikonoc, ani v koránu nenajdeme zdůvodnění svátku Ašúrá (při němž se šíitší muslimové rituálně zraňují). Přesto je sami věřící vnímají jako náboženské a religionisté toto vnímání nijak nezpochybňují.

Náboženství mohou přijmout cizí zvyky, včlenit je do svých tradic a dále je šířit jako svoji součást.

Zvláště abrahámovská náboženství z velké části lpí na tradici a představě „čistoty“, čímž je ovšem myšlena rituální a „duchovní“ čistota, která má s hygienou společného jen málo. Stejně tak lpí na rozdělení rolí v rodině dané tradicí. Zároveň je ve všech abrahámovských kultech vysoce ceněno panenství a asexualita je dokonce označována za „poctivost“ či „čistotu“. V muslimském světě navíc za každou ženu vždy zodpovídá muž. Ženská obřízka zapadá (žel) do těchto představ příliš dobře.

Právě odstranění schopnosti prožívat sex je to, co je ceněné kulturami, které zacházejí s ženami jako se zbožím.

V minulosti byl tento zvyk roznesen do Asie až po Indonésii šiřiteli islámu, v současnosti se spolu s vlnou muslimských přistěhovalců objevuje ve Francii, Velké Británii, Německu… Podle odhadů hrozí každoročně ženská obřízka asi 180 000 Evropanek.

Šílená touha po dětech

Na mrzačení pohlavních orgánů máme tendenci pohlížet jako na barbarský přežitek z temných kmenových období lidstva. Případ z minulého století ale ukazuje, jak snadno může být přijat extrémně kontroverzní zákrok, který zachází dokonce ještě dál, jen proto, že jsou navrhovatelé oslepeni náboženstvím.

Symphysiotomie je zákrok znamenající operativní rozdělení stydké spony (symphysis pubica). Tato operace měla být alternativou k porodu císařským řezem. Jediným důvodem k tomuto zákroku bylo omezené množství potenciálních potomků. Počet dětí po porodu císařským řezem je omezen zpravidla na tři. Římskokatolická církev ale vždy propagovala velké rodiny o pěti a více dětech. Proto v radikálně katolickém Irsku došlo doslova k jeho masovému provádění.

Zdroj: Lidovky: V Irsku při porodech mrzačili ženy, aby více rodily. Nyní přicházejí svědectví

Marie O’Connor, předsedkyně SoS, k tomu řekla: „Císařský řez podle doktorů snižoval maximální velikost rodiny. Říkalo se: jednou ‚císařák‘, navždy ‚císařák‘ – doktoři odmítali provést na jedné ženě více než tři takové řezy, ideálně však měla každá během života porodit až deset dětí.“

Její slova potvrzuje i studie univerzity z Georgetownu. Podle ní katolická církev doporučovala, mnohdy přímo trvala na této formě porodu. Mohlo se jich odehrát až 1500.

Ve zprávě OSN: Human Rights Committee: Concluding observations on the fourth periodic report of Ireland* lze zjistit, že v irských nemocnicích došlo k tomu zákroku asi u 1500 žen v letech 1944 až 1987 bez jejich svobodného a informovaného souhlasu, a to před porodem, během porodu nebo dokonce „preventivně“ až po porodu.

V bibli ani katechismu samozřejmě není o symphysiotomii ani slovo, natož aby byla doporučována, přesto je zjevná souvislost mezi jejím prosazováním a celkovou náboženskou orientací země.

Strach z náboženské motivace lékařů přetrvává mezi lidmi dodnes.

Jak z pasti?

Chlapecká obřízka je obecně v dobrých zdravotnických podmínkách chápána jako zákrok s nízkou mírou rizika a nízkou mírou poškození, její zdůvodnění ale otevírá cestu mnohem brutálnějším praktikám.

Zároveň ale nemůžeme upřít závažnost argumentům, které v něm zaznívají. Odmítnutím provádět obřízky v lékařských zařízeních bychom totiž vystavili děti nebezpečí, že budou obřezávány v hygienicky rizikových podmínkách. V případě úplného znemožnění vykonávání obřízek hrozí, že dítě zavrhne vlastní rodina i vlastní komunita. Sociální poškození je v takovém případě považováno za mnohem závažnější než fyzické, a proto většina západních zemí obřízku chlapců povoluje.

Toto zdůvodnění najdete třeba v časopisu Urologie pro praxi 6/2005 v článku MUDr. Miroslava Pešla, MUDr. Libora Zámečníka, MUDr. Viktora Soukupa, MUDr. Ivana Pavlíka, prof. MUDr. Jana Dvořáčka, DrSc.: Etické aspekty mužské rituální obřízky:

Jestliže však zdraví chápeme nejen jako pohodu tělesnou a duševní, ale i jako pohodu sociální, nemůžeme než souhlasit s obřezáním chlapce, kterému by jinak hrozilo až odmítnutí vlastní komunitou.
Na jednu stranu je otázkou, nakolik by v 21. století měly mít takové rodiny právo vychovávat děti a takové komunity právo na legální existenci ve vyspělých zemích. Je absurdní, že zde přivíráme oči proto, že jde o děti, zatímco jinde bychom právě ze stejného důvodu reagovali s maximální přísností. (Komicky působí tento požadavek v kontrastu k tomu, jak se náboženské skupiny staví k možnostem adopcí homosexuálními páry, které žádné takové rituály nepraktikují.) I kdybychom se ale shodli na tom, že v tomto případě překročilo právo skupiny hranici základních lidských práv, neexistuje způsob, jak takový zákon vymáhat.

Přinejmenším by měl mít člověk právo domáhat se na náboženské obci náhrady, pokud s takovým zákrokem nesouhlasí, a to bez možnosti promlčení.

Tam, kde to je možné, je třeba oddělit nábožensky motivovanou praxi od nábožensky závazných tradic. Takový postup by se časem mohl vyplatit například v boji proti FGM v islámských zemích.

Důležitým krokem může být v tomto směru Istanbulská úmluva** která v Preambuli a v Článku 38 uvádí:

Preambule

Uvědomujíce si s hlubokým znepokojením, že ženy a dívky jsou často vystaveny závažným formám násilí, jako je domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucený sňatek, zločiny páchané ve jménu takzvané “cti” a mrzačení genitálií, jež představují závažné porušení lidských práv žen a dívek a obrovskou překážku dosažení rovnoprávnosti mezi ženami a muži;

Článek 38 – Mrzačení ženského genitálu

Strany učiní nezbytná legislativní i jiná opatření, aby byly klasifikovány jako trestné následující úmyslné činy:

  1. provedení obřízky, infibulace či jakéhokoli jiného zmrzačení celku nebo kterékoli části ženských velkých i malých stydkých pysků či klitorisu;
  2. nucení žen ke kterémukoli ze zákroků uvedených v bodu 1 nebo zprostředkování téhož;
  3. vybízení či nucení dívek k podstoupení kteréhokoli ze zákroků uvedených v bodu či zprostředkování téhož;

 

Stále ale zůstává problém se samotným náboženstvím, které může brutální zákroky upřednostňovat kvůli vlastní hodnotové stupnici, na které není lidské utrpení vnímáno jako zásadně důležité.

Pro nás ateisty je pravděpodobně nejrozumnějším přístupem, pokud budeme jako organizace (a její zástupci) poukazovat na to, že je to náboženství, co přináší takováto rizika, a zároveň budeme jako jednotlivci vstupovat do kampaní, ve kterých půjde o oddělení soukromého vyznání a kontroverzních zásahů do tělesné integrity. V tom druhém by nám mohli být nápomocni i rozumnější věřící. Vlastně to ani bez nich nejde, protože nemůžeme předpokládat, že se nám podaří naráz dekonvertovat miliony věřících.

Domnívám se, že zde existuje jistá hranice pro to, co bychom měli opravdu požadovat. Nemůžeme změnit, že lidé náboženstvím škodí sobě, a ani jim to nemůžeme (a věřím, že ani nechceme) nijak zakazovat. Měli bychom na to ale upozorňovat, stejně jako kdysi bylo nutné vyvrátit mýtus neškodnosti kouření. Hranice, za niž je potřeba dát jasnou stopku, je tam, kde pro své přesvědčení věřící omezují práva ostatních.

*) V kategorii lidských práv se k těmto zákrokům vztahuje právo na život, protože jde o zákroky život ohrožující, a především právo nebýt mučen.

„Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému ponižujícímu zacházení nebo trestu.“

Všeobecná deklarace lidských práv (1948), čl. 5
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966), čl. 7
Evropská úmluva o ochraně LP (1950), čl. 3
Listina základních práv a svobod, čl. 7 odst. 2
**) Problém Istanbulské deklarace je na druhé straně v tom, že vychází z ideových pozic, které jsou samy o sobě kontroverzní. Viz článek Co je Istanbulská úmluva: boj proti islámu nebo zavádění gender ideologie?

42 thoughts on “Tělo není pevnost

  1. xjur

    Zadna ze zemi, kde je panovnik korunovan cirkvi, nikdy ucinne nezasahne proti nabozenskym pomatencum. Naopak, vnucuji svuj pristup i sekularnim statum pod zaminkou tzv. nabozenske svobody, ktera jen legalizuje usurpovani moci teokraty. To je zasadni problem EU, proto se neumi branit islamske imigraci.

  2. Jaroslav Štejfa

    Pokud by na mě ŘKC dala, doporučoval bych svolat za sto let III. Vatikánský koncil, kde by se projednal pouze tento bod:
    Dekret o službě a životě kněží Presbyterorum ordinis
    Tam by se mohl původní text v KAPITOLE 1 KNĚŽSTVÍ V POSLÁNÍ CÍRKVE odstavci POSLÁNÍ KNĚŽÍ VE SVĚTĚ
    nahradit takto : „Proto dnešní vychovatelé a učitelé v církvi musejí stále připomínat katolické mládeži její významné postavení a povinnost, která z toho plyne: žít ve světě, ale ne podle ducha světa, jak to vyjádřil Ježíš v modlitbě za své učedníky: „Neprosím, abys je ze světa vzal, ale abys je zachránil od Zlého. Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa“ (Jan 17,15-16). Církev si tuto modlitbu přisvojuje a vysvětluje tak, že každý mladý člověk by měl naplnit bezvýhradně tužby svého kněze s cílem spasit jeho duši jako odměnu za jeho prohlubování lásky k víře. Toto odlišení však neznamená odloučení. Není to ani lhostejnost, ani bázeň, ani pohrdání. Když církev vyslovuje rozdílnost, která je mezi ní a lidstvem, nestaví se proti němu, nýbrž spíše se s ním spojuje duchovně i tělesně.“

    Tím by se jednou provždy utnuly nepravdivé pomluvy o zneužívání dětí, které se tak lavinovitě šíří světem.

    Jaroslav Štejfa

  3. ateista

    Nezapomeňme na právo lidí na tělesnou integritu! Dítě by mělo mít větší právo na celé své tělo než jeho rodiče na jeho rozkouskování (z nelékařských důvodů). A to platí i u náušnic, kde nejde skoro o nic, natož u obřízek. Ať si to nechají udělat v 18ti letech.

    A pokud by rodiče kvůli tomu dítě odmítali, tak jim ho vzít, v Norsku se berou za menší přečiny.

    Ustupovat středověkým spíše pověrám v dnešní době nemá cenu nehledě na to, jestli bůh existuje nebo neexistuje.

    To je můj postoj. Agnostický, ale anti-theistický (agresivně sekulární). Krásný den.

  4. ateista

    Protože můj agnosticismus je ateistický agnosticismus. Já na základě logiky věřím, že jakýkoliv bůh spíš neexistuje (relativní nepravděpodobnost). A tak i pravděpodobně jen spekulativní náboženská morálka je na tom hůře než objektivnější morálka. Jelikož nejsem relativista, tak mohu říct, částečně relativní, částečně absolutní, rozumová morálka, je lepší než náboženská. Krásný den.

  5. xjur

    Pobožní, ať již křesťané, židé či mohamedáni, jsou prznitelé dětských duší už jen tím, že provádějí náboženskou indoktrinaci, vnucují středověké názory a postoje, brání používání vlastního rozumu. Jenom pobožní páchají zvěrstva v slepé víře, že je to správné. ŘKC není výjimkou, není o nic lepší než islamisté. V kostelích, synagogách i mešitách se používají stejné metody vymývání mozků. Evropa církve nebere až tak vážně a to je její štěstí i neštěstí. Štěstím je vyšší kulturní, technologická, aj úroveň, neštěstím je, že si už neuvědomuje jaké nebezpečí a devastace hodnot jí od pobožných hrozí. Článek shora je toho též důkazem.

  6. Svatý Jeronýmek

    “ ŘKC není výjimkou, není o nic lepší než islamisté.“

    Kraviny, kraviny, kraviny.

    Měl bys zkusit žít pod islamisty, ty hlupáku. A až zase nějaký nedouk bude vykládat, jak už nemá církev moc, tak ať si uvědomí, že křesťanství reformovali sami křesťané, nikdo jiný tu v té době nevládl, když se křesťanství začlo mírnit. U muslimů to není vůbec vidět, nic podobného osvícenství a stejně rozsláhlé. A čekat na to nemůžeme.

    Zjistěte si nejdřív nějaké statistiky, než začnete zvracet ta svá „moudra“. Třeba ten zmiňovaný Koopmans zkoumá hodnoty křesťanů a muslimů a porovnává je.

    S pozdravem kvantový Jeronýmek. 🙂

  7. A. S. Pergill

    K té symphysiotomii: Jedná se o proříznutí chrupavčitého disku, zajišťujícího spoj mezi levou a pravou kostí stydkou (má strukturu hodně podobnou meziobratlové ploténce). Dělalo se to v dobách, kdy císařský řez byl nedostupný a dělal se prakticky výlučně buď na mrtvých nebo umírajících (protože to tehdejší felčaři neuměli zašít). Navíc se tento úkon dá provést i s daleko jednodušším instrumentáriem. Je jistě omezen počet případů, kdy to pomůže (=že se více roztáhnou oddálením stydkých kostí od sebe porodní cesty), zatímco císařský řez pomůže prakticky vždy (je u něho ovšem nenulové riziko spojené s náhlým poklesem tlaku na plod, ke kterému při porodu, i po symphysiotomii, nedochází).
    Čili kde je dostupný rozumně vybavený špitál, tak to skutečně nemá cenu dělat, ale na pustém ostrově (extrémní příklad) nebo daleko od civilizace bez možnosti transportu rodičky do ní nebo přivezení lékařského týmu k rodičce by to asi bylo menší zlo než dělat císařský řez kapesním nožem nebo střepem z rozbité flašky. Asi jako jsou popsány případy doktorů, kteří si za podobných okolností sami vyřízli appendix, byť i to není úplně LEGE ARTIS úkon.

    Důležité tedy je, že v určité době a na určité úrovni vyspělosti lékařské techniky byla symphysiotomie LEGE ARTIS úkonem (který poslala na smetiště historie dostupnost moderně provedeného císařského řezu), což autor nezmiňuje.

  8. Petr TomekPetr Tomek Post author

    @A. S. Pergill: „Jedná se o proříznutí chrupavčitého disku, zajišťujícího spoj mezi levou a pravou kostí stydkou (má strukturu hodně podobnou meziobratlové ploténce). Dělalo se to v dobách, kdy císařský řez byl nedostupný a dělal se prakticky výlučně buď na mrtvých nebo umírajících (protože to tehdejší felčaři neuměli zašít). “

    Ovšem celý článek je o dvacátém století. Císařský řez se dělal už ve starém Egyptě, ale o tom řeč není.

  9. Hraničář

    xjur
    13.09. 2018
    Zadna ze zemi, kde je panovnik korunovan cirkvi, nikdy ucinne nezasahne proti nabozenskym pomatencum. Naopak, vnucuji svuj pristup i sekularnim statum pod zaminkou tzv. nabozenske svobody, ktera jen legalizuje usurpovani moci teokraty. ………………………….

    Jsi dost starý, abys pamatoval, jak naši komunisté byli kritizováni za omezování náboženské svobody? Pak jednou přijel velvyslanec Vatikánu, tuším kard. Casaroli (za Pavla VI.?) který s údivem konstatoval, že u nás jsou kostely otevřené, v neděli skoro plné, že v podstatě nikdo není pronásledován „za víru“, že v ČSSR jsou dva semináře, že lze vyučovat náboženství, požádají-li o to rodiče, je zde katolické nakladatelství vydávající náboženskou litertatruru. Ovšem v naší katolické komunitě se hned šuškalo, že kardinál to vidí moc „svrchu“, a že přece ta náboženská svoboda nespočívá (jen) v otevřenosti kostelů, že v seminářích je málo míst, že církev by toho chtěla dělat mnohem více, což nemůže!

  10. Hraničář

    xjur
    13.09. 2018
    Evropa církve nebere až tak vážně a to je její štěstí i neštěstí. Štěstím je vyšší kulturní, technologická, aj úroveň, neštěstím je, že si už neuvědomuje jaké nebezpečí a devastace hodnot jí od pobožných hrozí. ………………………..

    Jaká „Evropa“? Stejně, jako v případě „státu“ se vždy jedná o konkrétní lidi. V případě toho „státu“ se na něj odvolávají většinou lidé, kteří si nějak chtějí nahrabat, či se zbavit odpovědnosti: „Stát“ to nezařídil, „stát“ nemůže“ …… Ovšem v případě té zmíněné „Evropy“ jde o lidi vychované v náboženské víře a ti pak samozřejmě i na vysokých postech se sice budou ohánět, ža zastupují laický stát, ale budou-li mít možnost, podporují církve a náboženství.
    My jsme např. za socialismu neměli diplomatické vztahy se státem Vatikán. Vzpomínáš, jaký to byl po Velké Sametové křik a kritika komunistů? Že všechny vyspělé a demoékratické státy ten vztah mají, že to je takřka povinnost!
    No a nepochybně se časem začně křičet, že je povinnost mít dobré vztahy i s muslimskými teokratickými centry. Halík tomu už cestičku prošlapává.

  11. Hraničář

    Když se nám, před mnoha lety, narodila dcerka, hned v porodnici jsme ji nechali propíchnout ouška. Tehdy to byl takový všeobecný úzus, jak je to výhodné. A já měl v paměti, jak mé sestře rodiče ouška nenechali propíchnout včas, a jak potom, chudinka, trpěla ve 12 letech, když sama chtěla náušnice.
    Pak jsem si v časopisu pro rodiče přečetl názor nějaké PhDr., že to je týrání dětí, protože tomu dítěti ty náušnice k ničemu nejsou, to že je kvůli matce, babičkám, tetičkám ….. Odpověděl jsem pohrdavě, že děti se několikrát očkují a to že nikdo za jejich týrání nepovažuje.

    Sám na sobě tedy vím, jaký vliv má ten všeobecný okolní názor. Nyní ve stáří dávám té doktorce plně za pravdu. O náušnicích by si měly děti (i kluci) rozhodnout samy, já říkám – po 12. roku. Od 15 pak i o jiném – malém – piercingu. Tetování jen nalepovací. A od 18 ať si nechají „ochřestit“ a potetovat třebas celé tělo.

    Obdobně obřízka – tedy mužská. Po 18. roku, protože se jedná o nevratný zásah. Ženskou by lékaři, z profesní cti, neměli udělat nikdy. A pokud by ji provedl někdo jiný, měl by být potrestán za mučení a mrzačení, byť se souhlasem postižené. Ale jí bych pak odmítl související lékařské zákroky „na pokladnu“!

    Ovšem ze zdravotního pojištění bych neplatil žádné lékařské zákroky vyvolané následky piercingu, tetování, obřízky. To nejsou zákroky nutné pro zdraví, a pokud se poukazuje na zdraví sociální, tak s tím by se měl každý dospělý vyrovnat sám. A proto ty zákroky až po dosažení dospělosti!

    ……….. neexistuje způsob, jak takový zákon vymáhat……….
    Samozřejmě se dá vymyslet spousta způsobů. Za socialismu např. u nás byly pravidelné lékařské prohlídky dětí a mládeže. Takže zde by nikdy nemohl uniknout pozornosti obřezaný jedinec. Židům se to tolerovalo – nevím, kdo obřízka dělal – v případě ženské obřízky zde byl dostatěčně silný a represivní systém, který by takové praktiky dokázal postihnout – zvláště když by „vyvolaly pohoršení obyvatel!“ Zároveň ovšem chápu, že demokracie sice dokáže zorganizovat spoustu krásných řečí a kampaní, ale má-li něco rozhodnout – a to se nebavíme o rychlosti – je takřka neschopná. Příkladem mohou být diskuze v některých zemích, že by bylo dobré prohlásit zenskou obřízku za trestný čin a zpracovat i nějaký zákon! Ono jako nestačí, že zákony zakazují mučení a mrzačení !?

    No a pak je důležité vzdělání. Když děti budou dobře poučovány o tom, že piercing je jen pro parádu, a že související bolest se nesmí dělat malým dětem a chtějí-li náušnice, cvočky a pod., že se pro bolest musejí rozhodnout samy, jistě si něco do života odnesou. A o náboženských praktikách by měly být poučeny, že se jedná o soukromý názor nemající žádný vztah s vědeckým poznáním.
    Jenže to by zase museli prosazovat poslanci – spojení s náboženstvím!
    Ale mluvit o tom je potřeba!

    K té istanbulské úmluvě. Čeští i slovenští biskupové proti ní vydali odsuzující prohlášení a vybízejí věřící k jejímu odmítnutí. Ale vždy mluví jen o tom, že ta úmluva předjímá možnost adopce dětí homo páry. Tady ten článek 38 nezmiňují nikde.

  12. Lemmy

    Hraničář, za socializmu vychádzala bohato náboženská literatúra za lacný peniaz. Dnes chudobní kresťania môžu zaplakať, keď vidia ceny za náboženskú literatúru. Iba zadarmo sa možno dostanú ku knihám od Jehovových svedkov.

  13. Hraničář

    Dva roky starý článek, související s: Vzdali jsme se. Vídeňská učitelka popsala problémy s muslimskými žáky

    https://zpravy.idnes.cz/radikalizace-deti-v-nemecku-a-rakousku-dhj-/zahranicni.aspx?c=A160307_110841_zahranicni_mlb
    „Máme tu novoumuslimskou generaci, jsem na tebe pyšný. Nauč se Korán nazpaměť, protože v soudný den postoupíš za každý verš o stupínek vzhůru,“ chválí někdejší německý boxer Pierre Vogel na starém videu devítiletou dívku jménem Safía. O šest let později tatáž školačka přijde na hlavní nádraží v Hannoveru a zabodne policistovi do krku kuchyňský nůž.
    …………………………………………………………..
    Když jsem byl před 3 lety v Izraeli, tak jsem v TV viděl záznam pouliční kamery, kdy ke skupince vojáků přišel nějaký mladík, vytáhl zpoza zad nůž a jednomu vojákovi ho zabodl do krku. Druhý voják jen pozvedl samopal a stiskl spoušť! V ČR zprávách to, pochopitelně, nebylo!
    A to je možná to, co nám zde v Evropě chybí!

    Z diskuze:
    Civilizace, která se neumí bránit a její, nejen politický, sociální a finanční systém, je tak těžkopádný jako v Evropě a která zapoměla používat selský rozum, si to prostě zaslouží. A je třeba si uvědomit, že v takových složitých dobách se objevují lidé typu Hitlera, Stalina a jim podobných, kteří dokážou takové situace dokonale využít. Takže pokud se nevzpamatujem tak nás asi nic dobrýho nečeká, bohužel. Přitom je to jenom na nás. Nejjednoduší řešení je to správné. ……………….

    Já bych dodal, že se obávám, aby nakonec jen lidé typu Stalina či Hitlera nezachraňovali evropskou civilizaci.

  14. Hraničář

    Lemmy, máš pravdu. A na tom je, myslím, nejlépe vidět, jak moc a upřímně kdo věří.

  15. Hraničář

    Toto zjavenie bolo pre mňa veľmi zvláštne, pretože Panna Mária povedala: ‚Dotkni sa nohy, ktorá rozšliapne hada.‘ Tak som Ju poslúchla.“ (Ivetka na túto výzvu Panne Márii nohu pobozkala.)
    (Počas modlitby sv. ruženca na Zvire krúžil nad miestom zjavenia jastrab, ktorý v zobáku niesol uloveného hada.)
    http://www.mrosa.szm.sk/341998/litmkon.htm

    Chuděra (asi) užovka. Jen mně není jasné, jak ten slovenský had souvisí s (asi) Satanem, kterému, v podobě hada, měla Marie potřít hlavu. Proč právě chudák nevinný had?

  16. A. S. Pergill

    @Petr Tomek
    Je asi třeba respektovat rozdíl mezi kdysi platným a na určité úrovni medicíny a jejího technického zázemí lege artis používaným zákrokem a zákroky jako je obřízka, které mají jakési opodstatnění jen u malého procenta pacientů (řešení některých případů fimózy mužskou obřízkou, zdůvodnitelné u sotva jednoho procenta mužské populace) nebo nemají takové opodstatnění vůbec (ženská obřízka – všechny druhy).

  17. Hraničář

    Svatý otec o svobodě svědomí hovoří jako o převráceném a bludném učení a kritizuje tuto zásadu jako něco, čím se šíří zkáza Církve i obce. Vysvětluje, že uvolní-li se otěže udržující lidstvo na stezkách pravdy, padlá lidská přirozenost, již i tak nakloněná ke hříchu, žene člověka dál k věčnému zatracení. Papež Řehoř zjišťuje, že z této svobody náboženství pochází zvrácenost mysli, zkáza mládeže a pohrdání svatými ustanoveními a zákony. Vzhledem k dramatickému poklesu účasti na Mši a víry v reálnou Přítomnost po Druhém vatikánském koncilu se komentář papeže Řehoře jeví jako přesný.

    I když papežové Benedikt XIV. a Řehoř XVI. svobodu svědomí výslovně odmítli, nejvíce zničující kritika náboženské svobody pochází od papeže Pia IX. Svatý papež označil představu, že by se Katolická církev měla vzdát svého vlivu nad jednotlivými lidmi, národy a jejich knížaty, za „domněnky křivé a převrácené“, a tvrzení, že občanská moc by neměla trestat rušitele katolického náboženství, pokud toho nežádá veřejný pokoj, za myšlenku odporující „učení svatých Písem, též Církve a svatých Otců“
    http://www.duseahvezdy.cz/2018/09/15/odklon-od-tradice-o-nabozenske-svobode-a-druhem-vatikanskem-koncilu/

    Dobré, že? Katolíci mají problém – komu věřit!?

  18. dung

    Hraničář
    Já bych dodal, že se obávám, aby nakonec jen lidé typu Stalina či Hitlera nezachraňovali evropskou civilizaci.

    No a co jineho si predstavujete?

    Ze odnekud vyskoci nejakej Palach polije se benzinem zapali se a muslimove odejdou do 20 let?

    Nebo ze se Havlisti sejdou v nejakym byte, vsichni se ozerou udelaj si protirezimni grupac, pak vydaj pamflet a islam skonci za 12 let?

    Videl jste Bataclan? Rezimem to ani nehlo. Muslimy to ve vire nezvyklalo. – Jen par patetickej idiotu tam zapalilo svicky a pak se na nich malem zabili v panickem uteku, kdyz si mysleli, ze zacal dalsi utok.

    Chcete-li videt budoucnost, podivejte se do historie

  19. dung

    xjour
    V kostelích, synagogách i mešitách se používají stejné metody vymývání mozků.

    Ale no tak. Tomu sam neverite. Kdy jste videl naposledy rabina nebo farare, jak manipuluje manzela, aby mlatil manzelku. Takovejhle prikladu jsou mraky. To je nebe a dudy uz jen o tom, ze zaklad krestanstvi je odpusteni a laska a zaklad islamu je genocida a svetovlada.

    To je jako rikat, ze SS, mirove sbory OSN a papezka garda jsou vsichni vojaci a pouzivaji stejne metody.

    Trochu soudnosti.

  20. dung

    Lemmy
    16.09. 2018
    Hraničář, za socializmu vychádzala bohato náboženská literatúra za lacný peniaz. Dnes chudobní kresťania môžu zaplakať, keď vidia ceny za náboženskú literatúru. Iba zadarmo sa možno dostanú ku knihám od Jehovových svedkov.

    ———————————-

    – No a za nacku, at jste byl zid ci goj, mohl jste si zadarmiko zajit na zidovskej hrbitov. Za komunismu, kdyz jste byl zid ci goj, mohl jste si zadarmiko zajit na zidovskej hrbitov a jeste do zidovskyho muzea, kde jste se mohl podivat na super depresivni detsky obrazky a texty z Terezina a docist se supersmutny detajly jako kdy se jaky autor ocitl v Osvetimi.

    Dneska se na hrbitove nedoplatite a za foceni je dalsi priplatek.

    Oh ano, to same kdyz vlezete do Svatyho Vita nebo Mikulase. Modlit se tam muzete zadarmiko, ale pozor at se moc nerozhlizite, nebo vas zkasnou. Cirkev je chuda a jeste jim chtej zdanit miliardovy desatky.

    Nevim proc, porad mam pocit, ze bohosluzba je jenom dalsi druh zabavy neco jako rockovy koncert, navsteva strip klubu, fotbalovy zapas – a kazdy by si mel svoji zabavu platit sam.

    Stat taky neplati fotbalovym klubum miliardy, za to, ze se jim neco znarodnilo, pak zas vratilo a ted chtej bejt nezavisly. S bordelama z prvni republiky to samy. Zadny svaz ceskych kurev nechodi s natazenou prackou za statem s pokrikem dej state dej. Zabavili jste nam prvorepublikovy bordely, komunisti nam zakazali kurveni – co bylo ukradeno, musi byt vraceno, chceme odskodne.

    Nic takoveho. Holky proste jen spocitaj prachy, lehnou na zada roztahnou nohy, zatnou zuby a odkroutej si to. Kam se na ne hrabou verici.

  21. xjur

    @dung
    V kostelích, synagogách i mešitách se používají stejné metody vymývání mozků.

    Ano za tím si stojím. Předpokladem výroby mohamedána i křesťana
    je řádně mu vymýt mozek, zamezit mu rozumně uvažovat.
    Pak je ochoten věřit pohádkám o nebi, o nafukovacích pannách,
    o neposkvrněném početí, nanebevstoupení, …
    Takovým lidem je možno pak nakukat cokoli. Nejlépe aby zabíjeli jinověrce, čarodějnice, nevěřící, …
    To, že si to katolíci u nás už tak moc netroufají je pozitivní fakt, ale nemění vůbec nic na podstatě metody, nemění to nic na tom že výsledkem je náboženský pomatenec. To že naši pomatenci škodí především sobě nás dlouho nechávalo v klidu, říkali jsme si, je to jejich věc. Teď se však stále víc ukazuje, že pokud se tedy oblbování nebudeme bránit z pozice, že každé oblbování je nepřípustné, neboli pokud připustíme, že někdo (křesťané) oblbovat smí, pak ztrácíme obranné pozice i před mohamedany. Viz papež František, viz katoličtí vítači v CSSD, KDU, CSL, TOP, … a dalsi, zejména v EU! Ti všichni lákaji a tolerují mohamedány, protože pobožnost společnosti jim hraje do karet a snaží se ji za každou cenu udržet.

  22. Svatý Jeronýmek

    Ovšem rakouští katolíci a v Bavorsku jsou třeba proti vítání, jediní vedle AfD. Třeba CSU nebo Svobodní nebo Kurz. Naopak zelení ateisté a německá SPD a Die Linke, jsou vítači. Takže to máte tak. Křesťanské země ať jsou křesťanské, islámské ať jsou islámské! Křesťanské země vám nechávají možností hodně, jeďte k muslimům hlásat ty svá moudra! 😀 😀 A uvidíme co s vámi udělají 😀 😀 S pozdravem Jeroným! 😀

  23. A. S. Pergill

    @dung
    S obranou souhlas, funkční a úspěšní obránci budou muset být tvrďáci. Zapomenul jste na Pinocheta, který zachránil Chile před osudem Kuby či Venezuely. A bez neekologického házení neomarxistického odpadu z vrtulníků do moře to prostě nešlo.

    To vymývání mozků – nesouhlas. Křesťané vymývají mozky naprosto stejně jako muslimové. Jediný rozdíl je v tom, že jim byl odebrán mocenský aparát, který donucoval lidi do těch kostelů chodit a prováděl represe vůči všem, co si dovolovali ty bezcenné hovadiny, co se tam hlásají, zpochybňovat. Na rozdíl od islámu, který takový mocenský aparát má, a to i v zemích, které jsou nám neomarxisty lživě presentovány jako „umírněné“ či „civilizované“.

    @Svatý Jeronýmek
    Ovšem hlavní vítačkou v Německu je Merkelová za křesťany, pocházející navíc z farářské rodiny. Obávám se, že u těch CSU nejde ani tak o principiálně negativní postoj k imigrantům a islamizaci státu, jako spíš o obavy z volebního debaklu. A jádro protiimigrační a protiislamizační AfD tvoří spíše vlažní věřící, „něcisté“ a ateisté, proto má taky vyšší podporu v bývalé NDR, kde se skoro půlstoletí nevymývaly mozky křesťanstvím.

  24. Svatý Jeronýmek

    No, v Rakousku jsou největší vítači ateisté a něcisté a vlažní věřící ze Zelených, to samé Německo… naopak nejméně je jich v AfD (která se hlásí ke konzerativním hodnotám), v CSU, u Svobodných v Rakousku a u Lidovců v Rakousku – to jsou katolíci jak řemen! Orbán a Kaczynsky to samé.

    Naopak hodně sekulární severské státy jsou vítačské. Švédsko třeba.

    Krásný den všem 🙂

  25. dung

    xjour

    Ano za tím si stojím. Předpokladem výroby mohamedána i křesťana
    je řádně mu vymýt mozek, zamezit mu rozumně uvažovat.

    ———————

    Jenze to mlaceni je vymejvani na steroidech a uplne o necem jinym.

    Kdyz me nikdo nebude mlatit, tak se muzu vsem jen smat. Kdyz jo, je to v prdeli, nakonec me zabijou.

    Chapete ten rozdil. Chlast i heroin oba oblbuji, oba delaj zavislost, oba stojej penize a prese ng

  26. xjur

    Ano, chapu rozdil mezi metodami krestanu a mohamedanu. Jenze Vy nechapete jejich spolecne rysy, ktere jsou principialni. Tim je spolecny pambu. Tezko zrusime podporu mohamedanu, kdyz si ponechame podporu druhych pomatencu. Opravnene by totiz namitali, ze to neni spravedlive. Misto toho je spravedlive rici jasne, ze pobozni maji utrum, protoze do dnesni doby tito smejdi nepatri, at si nedelaji iluze. Staty, ktere jdou presne opacnym smerem, ktere se stavi k poboznym vlidne, jsou vuci muslimum bezmocne. Tak jak chcete, aby CR dopadla?

  27. Hraničář

    A. S. Pergill
    19.09. 2018
    S obranou souhlas, funkční a úspěšní obránci budou muset být tvrďáci. Zapomenul jste na Pinocheta, který zachránil Chile před osudem Kuby či Venezuely. A bez neekologického házení neomarxistického odpadu z vrtulníků do moře to prostě nešlo. …………………..

    No, vidíš, Aspergile! Čeští komunisté jsou zatracováni, že nechali popravit 241 odpůrců (úsměvné je, když to jejich „řádění“ je kalkulováno v období mezi r. 48-89. Ptal jsem se v ústavu pro studium tot. režimů, zda do těch obětí komunistů zahrnují i popravené vrahy a odpověděli, že komunisté politické činy zahrnovali do zločinů), že nějací lidé byli zastřeleni na hranicích, že tisíce lidí byly vězněni. Když ale Pinochetova junta za 3 roky zavraždila 10x více lidí než komunisté mu nás, osud nějakých 2500 obětí je neznámý, zavraždila nositele Nobelovy ceny Pabla Nerudu a lidového zpěváka, něco jako našeho Matušku, Victora Jaru ajak sám přiznáváš, odpůrce neposílala do dolů, ale rovnou házela z vrtulníků do moře, tak to je ve tvých očích chvályhodné?!
    Ale i v očích katol. církve. Musím přiznat, že když jsem viděl Pinocheta, jako hluboce věřícího katolíka pokorně klečet v kostele a z rukou arcibiskupa přijímat Tělo Páně, tak to mojí vírou v církev i ve Spravedlivého Ježíše, značně otřáslo!

  28. dung

    xjur

    Neni dobry bojovat proti vsem nepratelum najednou. Panbickari s muslimama bojovali celou historii, tak muzu zase.

    Spolecnyho boha nemaj urcite. Krestansky buh aspon hubou hlasa milosrdenstvi a muslimsky genocidu, bezbrehou nenavist a sexualni zvrhlosti.

    To neni ten samej buh a je jedno, kdo o tom co mekta ve svych sobeckych zajmech.

    Vetsim nebezpecim je dneska prazskobrnenska kavarna, medialne herecka zumpa a havloidi nez nejaka stara babicka nekde na vesnici.
    tolická církev

  29. Lemmy

    Dung: Krestansky buh aspon hubou hlasa milosrdenstvi a muslimsky genocidu, bezbrehou nenavist a sexualni zvrhlosti.

    Platí to aj opačne, záleží od toho, ktorý moslim alebo kresťan to hovorí: Muslimsky buh aspon hubou hlasa milosrdenstvi a krestansky genocidu, bezbrehou nenavist a sexualni zvrhlosti.

    Veď tých sexuálnych škandálov a afér medzi kresťanskými kňazmi je neúrekom. Netreba zabúdať na genocídu pôvodného obyvateľstva Ameriky, pri ktorých boli všade prítomní kňazi.

    Sú moslimovia, ktorí sa dištancujú od agresívnych prejavov u iných moslimov.

  30. Lemmy

    Dung: Spolecnyho boha nemaj urcite.

    Keby to bola pravda, tak jedno z tých náboženstiev je životný omyl. Ktoré? Žeby kresťanstvo? Veď to len prebralo ideológiu od židov.

  31. Lemmy

    Petr Tomek: Pojem „obřízka“ je svým způsobem vlastně chybný, protože zahrnuje množství nesrovnatelných zákroků…

    Áno, ale asi tak chybný ako pojem antisemitizmus.

    Na Slovensku sa politici snažia presadiť do zákona definíciu antisemitizmu, pričom myslia len na židov (alebo Židov ako národnosť, národ, etnikum).

    Ale Semiti sú aj Arabi, a ďalší… ten pojem je vôbec celkom umelo vytvorený, lebo pochádza z biblie, kde ide o potomkov Sema.

    A tak je to aj s obriezkou. Už nezáleží, či je chybný v pôvodnom význame, dnes tomu každý rozumie, o čo ide. Tak ako s tým antisemitizmom.

  32. Sam

    Lemmy, Dung:
    Já vám nedokážu, kdo má pravdu, ale rozhodně existuje názor, že muslimové a křesťané (a nejspíš i židé) mají společného Boha. Proto se jim říká tzv. abrahámovská náboženství. Myslí ti to třeba Tomáš Halík. Mnoho lidí tím naštval, že jo. http://www.katyd.cz/clanky/mame-s-muslimy-stejneho-boha.html
    „Máme-li s muslimy „stejného Boha“? Kdo na tuto otázku odpoví negativně, prokazuje nejen elementární neznalosti dějin kultury a náboženství, ale také naprostou neznalost křesťanského vyznání. Jako křesťané vyznáváme víru „v jednoho Boha, otce všemohoucího, stvořitele nebe i země“, Boha všech lidí – nikoli nějakého zvláštního kmenového bůžka pouze křesťanů či katolíků, jednoho exempláře bohů, vedle něhož by byl jiný, cizí bůh muslimů, Židů apod. Navíc patříme s muslimy a Židy do jedné rodiny monoteistických „abrahámovských“ náboženství.“

  33. Sam

    http://www.katopedia.cz/index.php?title=Tom%C3%A1%C5%A1_Hal%C3%ADk
    —————–8. prosince 2015 vydal v Perspektivách Katolického týdeníku článek na téma křesťanství a islámu, který v mnoha obsahoval vícero evidentně nekatolických tezí.[28] Vedle nepravdivého tvrzení, že křesťané mají s muslimy stejného Boha a že opačné tvrzení je důkazem neznalosti křesťanství, především označil za společensky nebezpečnou, nenávistnou a až nezákonnou kritiku islámu z pohledu křesťanství, která poukazuje na nenávist a násilí hlásané islámem a dává ji do kontrastu s křesťanským důrazem na lásku. Radomír Malý jej pro to ve své reakci, kterou o týden později vydaly Duše a hvězdy,[29] označil za odpadlíka, který zůstává ve strukturách Církve už jen proto, aby ji rozvracel zevnitř, a obvinil ho ze snahy kriminalizovat ryze křesťanské a správné postoje k islámu. ————-

  34. A. S. Pergill

    @Hraničář
    Ústav pro studium totalitních režimů je tč. neomarxistická žumpa, v níž se silně angažují potomci (děti a vnuci) komunistických vrahů. Jejich informace mají nulovou relevanci.
    Zhruba do roku 1968 byli odpůrci režimu souzeni jako takoví. S maskováním politických „zločinů“ běžnou kriminalitou se začalo až za normalizace a naplno to rozjel „helsinský proces“.

    Problém Chile spočívá v tom, že tam byla občanská válka a ti marxisté byli prostě pochytaní nenapravitelní zločinci, navíc v žoldu nepřátelské mocnosti (SSSR) a s takovými lidmi se nezachází v rukavičkách nikde. MMCH Pablo Neruda zemřel sám, jistěže na tom měl podíl stres z porážky „těch správných“ v občanské válce, ale nikdo ho explicitně zabíjet nemusel.
    V konkrétní podobě i rozsahu represí hrály roli i jihoamerické politické tradice, podle nichž je takové vypořádání se s poraženým nepřítelem +- normou.

  35. jl

    V článku se píše „vyspělé západní země si s touto praxí nedokáží poradit dodnes“.
    A skutečně, stačí se se projet pražskou MHD: rituální tetování, obličeje probodané cvočky, fialové vlasy, našlo by se i chirurgicke roztětí jazyka, …

    O silikonech, peroxidech, injekcích botulotoxinu a nohavičkách končících nad prdelními půlkami ani nemluvě, „nejsme v Turecku“.

  36. Svatý Jeronýmek

    To jsou věci, které si ty lidé dávají dobrovolně někdy od 15let. Nenutí je rodina a není to od dětství.

    Jeronýmek.

  37. A. S. Pergill

    @jl Problém je, že věci, které v té, MHD vidíte a které popisujete, nedělají rodiče dětem hned po narození nebo alespoň ve velmi útlém věku. A taky nejsou povinné.

  38. jl

    @ A. S. Pergill „nedělají rodiče dětem hned po narození nebo alespoň ve velmi útlém věku. A taky nejsou povinné“

    V článku se ale přece nehovoří o věcech, které dělají rodiče v útlém věku (Symphysiotomie) a ohledně „nepovinnosti“ by se dalo úspěšně pochybovat: co třeba ostrá šikana na škole? Ty mechanismy se příliš neliší.

    Nemluvě o „věcech“, které rodiče v oněch vyspělých západních zemích dělají dětem ve velmi útlém věku, jako je např. odsátí mozku nenarozeňátku.

  39. Ateistický laik

    jl: O silikonech, peroxidech, injekcích botulotoxinu a nohavičkách končících nad prdelními půlkami ani nemluvě, „nejsme v Turecku“.
    Je docela úsměvné, jak matláte dohromady zásah do těla (silikony,…) a módu (nohavičky nad pr.pul.) 🙂
    Nejste nějaký prudérní? Tahle prudivá vlastnost se u věřících vyskytuje docela často. 🙂
    Nemluvě o „věcech“, které rodiče v oněch vyspělých západních zemích dělají dětem ve velmi útlém věku, jako je např. odsátí mozku nenarozeňátku.
    De jure to ještě není dítě, takže jste docela mimo.
    A klidně o tom mluvte, ať poznáme, jestli jste mimo jen trochu nebo úplně. 🙂
    (Nijak tento zákrok taky nechválím, ale souhlasím, že žena má mít do určitého času mít možnost ho legálně podstoupit.)

  40. xjur

    @Lemmy, Dung
    Jste vedle jak ta jedle!
    Krestansky buh ani muslimsky buh, jak znamo, nic nedelaji, natoz aby neco hlasali. To jenom pobozni jim prisuzuji to, co se jim hodi do kramu a nemohou se pri tom dohodnout. Kazdopadne stanovisko muslimu je, ze ten jejich Allah je to samy jako Jehova a ze katolici to maji v hlave pomotany. Na tom pak zakladaji sve pravo byt tolerovani stejne jako krestane. Zapad jim to zere, resp. tvari se tak, proto, nebot uz nema odvahu branit svou civilizaci pred primitivy, ktere si pustili domu.
    Co se tyce Halika, je to jeden z mala poboznych, ktery se odvazuje mit vlastni nazor a proto ho chteji umlatit cepicema. Ma stesti, kdyby byl muslim mezi muslimama, vezmou na nej sutry.
    Chceme-li se branit proti islamu, musime se branit proti vsem poboznym. Zatim to nedovedem, cpeme jim prachy horem spodem za par volicskych hlasu pro KDU, CSL a TOP09. Pobozny babicky z toho neuvidi ani floka, ale cirkevni oligarchie si za to stavi prepychove hotely, proste podnikaji aby lopali prachy. Pambu s tim nema nic spolecneho.
    A kdo si mysli, ze Zapadni nabozensti pomatenci nas maji zachranovat pred Vychodnimi pomatenci, ten trci jednou nohou stale ve stredoveku.
    Uvedomte si, ze 30 leta valka byla valka nebyla mezi narody ale mezi krestany (protestanty a katoliky), stejne jako ted proti sobe jeste valci mohamedani (siite a sunnite). Casovy rozdil ve srovnani nehraje roli, vznikl tim, ze v islamske kulture se zastavily hodiny.
    Nechceme-li tu mit sariu, musime se pred poboznymi a jejich prisluhovaci (Macron, Merkelova, KDU, …) branit sami z pozice zdraveho rozumu a prava, jehoz ukolem je ochranovat obcany pred smejdy vseho druhu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *