Čemu musí věřit ateista?

Autor | 20.08. 2019

Ateismus je pojem vytvořený z vnějšku a kupodivu nikdo se dodnes seriózně nezabýval tím, co by měl znamenat v pozitivním smyslu, tedy rysy, které ateismus má a nikoli ty, které nemá. Je totiž možné, že je to problém negativního popisu.

Víte, to máte tak: Když vaše znalosti říkají, že opice mají ocas, a vy poprvé narazíte třeba na gibona, bude dávat smysl, že jej označíte za bezocasou opici. Pokud ale celou živočišnou říši rozdělíte na zvířata s ocasem a zvířata bez ocasu, nakonec budete vedle sebe mít lidoopy, lenochody dvouprsté a bezocasá plemena koček.

Ano nedává to smysl, ale přesně něco takového se stalo s ateisty. Je to naprosto umělá skupina, do které jsou podle potřeby zahrnováni:

ietsisté – tedy ti nejpověrčivější věřící, kteří jen nevěří v klasicky pojatého křesťanského Boha

komunisté – tedy v principu stoupenci politické ideologie, která v základu obsahuje odmítnutí klasických náboženství, ale věřící v teleologii a konečný cíl dějin

buddhisté – tedy ty, kteří považují bohy za nezasahující a věří v koloběh samsáry

skeptičtí ateisté – t. j. lidé, které k ateismu vede jejich skeptický postoj ke světu; jejich podmnožinou jsou Noví ateisté s vědeckým skepticismem

intuitivní ateisté – teistický světonázor se jim prostě nelíbí

lidé dosud neindoktrinovaní náboženstvím

a další.

Takovou inkoheretní skupinu je možné odpovědně zkoumat, popisovat, ale ne jí přisoudit jeden myšlenkový směr, schema nebo životní program.

Přesto existuje množství představ o tom, co by takový „ateista obecný“ měl, tedy co by měl dělat, jak by se měl chovat a čemu by měl věřit. Většinu z těch, které si můžete přečíst v literatuře nebo poslechnout v médiích, nepřekvapivě přednášejí věřící. Podle toho také vypadají.

Nejstarší ze stále živých představ je ta křesťanská – v představách křesťanů (snad ne všech) pochází veškeré dobro od Boha a svět je pouze duální. To, co je bez Boha, tedy neobsahuje dobro a je to zlé. Pravý ateista je pro ně symbolem všeho zlého. Takovou představu ukazuje třeba postava Aarona v Shakespearově dramatu Titus Andronicus.

Lucius. Což nelituješ těchto ohavností?
Aaron. Ba, že jsem tisíckrát víc nenatropil.
Dosud proklínám každý den, (ač jich
snad málo, kterých kletba má se dotkne)
kde jsem nespáchal zločinu zjevného:
bud koho zabil, k smrti radu dal;
panenku zprznil, neb k ní cestu srovnal;
nevinnost osočil, prisáhna křivě;
dva přátely sved’ k nenávisti na smrt;
dobytku chudých lidí vaz polámal;
zapálil v noci stodoly a stohy,
řka hospodáři, by je pláčem ulil.
Častěj jsem mrtvé z hrobu vykopal,
a postavil je přátelum za dvéře,
když chtěli na svou žalost zapomínat;
a do kůže jak do stromové kůry,
svým nožem vřezal jsem jim písmem římským:
„Ač mrtev jsem, nedejte žalu umřít.“
Hleď! tisíc ukrutností vykonal jsem
tak ochotně, jako bys mouchu zabil;
a nic mi věru srdce nermoutí,
leč že jich deset tisíckrát víc není.

Samozřejmě při takové představě ateisty musely vstávat hrůzou věřícím vlasy na hlavě a přiznejme si, že je Aaronův monolog mrazivý i dnes. Je to mistrovský kus teistické propagandy.

Aaron ukazuje hned několik běžných náboženských klišé, například ví, že existuje Bůh, ale nenávidí ho a uctívá Ďábla. Miluje všechny neřesti a pácháním zla je tak posedlý, že často jedná i v rozporu s vlastním prospěchem. Způsob Aaronova myšlení je samozřejmě se současným chápáním ateismu v přímém rozporu.

Stejnou logiku, jen snad trochu otupenější, používají věřící při tvrzení, že ateisté mají morálku nebo přímo Desatero zažité výchovou. Úplně při tom přehlížejí, že tak „nechávají téct řeku do kopce“, protože kriminalita ateistů je nižší než kriminalita věřících.

V historii bylo mnoho dalších okamžiků, kdy se některá skupina snažila určit, čemu by měl věřit správný ateista.

To, že se takových omylů většinou dopouštěli věřící, by nás nemělo mást. I nemálo ateistů mělo v historii tendenci naplánovat, nebo i přímo nařídit všem ateistům, čemu by měli věřit.

V našem prostředí taková snaha vládnoucí komunistické strany vytvořila za socialismu celý směr označovaný jako vědecký ateismus. Ačkoli s mnoha tvrzeními v dobových publikacích může souhlasit i většina současných ateistů, s celkovou představou toho, co by měl vědecký ateismus být, nemohli souhlasit mnozí ateisté už tehdy. V textu Josefa Macháčka nazvaném O vědecké pojetí vědeckého ateismu z roku 1960 se můžeme například dočíst:

„…vítězství socialistické velkovýroby v zemědělství, úplné odstranění zbytků antagonistických tříd, další vývoj výrobních sil na základě automatizace, mechanizace a chemizace, další zdokonalování socialistické demokracie, to vše dává smysl vědeckoateistické výchově, bez toho všeho by vědeckoateistická výchova a propaganda neměla žádný smysl.
To, že vědeckoateistická výchova není samoúčelným šířením ateistických idejí nebo dokonce samoúčelnou kritikou náboženských představ, vyplývá jak z její podřízenosti základním úkolům výstavby socialismu, tak z její podřízenosti závažnému úkolu, před nímž dnes stojí veškeré pokrokové lidstvo. Boj za trvalý mír je přitom úkol, který bezprostředně souvisí s naším socialistickým budováním.“

„Pomoc ateistické propagandy při plnění úkolů kulturní revoluce a dobudování socialismu by totiž byla velmi znehodnocena, kdybychom soustavně s šířením vědeckého názoru o světě nebojovali proti ideologii využívané našimi nepřáteli. Máme-li na mysli oba tyto aspekty, pak teprve můžeme o sobě ‚říci, že víme, co je vědecký ateismus, a pak můžeme mít téměř jistotu, že ani při praktickém provádění propagandistické činnosti nepropadneme nikdy planému, samoúčelnému ateističení, odtrženému od základních úkolů budování socialismu a boje za mír.“

Ano vědeckoateistická výchova měla upevnit „jednotu lidí v boji za socialismus“, jen v tom viděli komunisté její smysl.*

Z ateistického pohledu na svět ale nic takového automaticky nevyplývá. Není přitom možné, že by tohle nikdo z tehdejších ateistů nevěděl. V takřka stejné době – tedy od roku 1957 – totiž láme v USA rekordy v prodeji kniha Atlas Shrugged. Je to naprosto zdrcující kritika socialistické výroby sepsaná ateistkou. Pravda, u nás se pravděpodobně dostala tato kniha do rukou jen pár vyvoleným a dostatečně vzdělaným, aby ji mohli přečíst i v anglickém originále (přeložena do češtiny byla až roku 2014).

Ayn Randová rozhodně neviděla smysl vědeckoateistické výchovy v budování socialismu, ale stejně tak tu souvislost neviděli ani mnozí českoslovenští ateisté.

Nebyla první. Před ní vyslovil několikrát svoje názory na komunistickou vládu Bertrand Russell, který byl zároveň jedním z nejobdivovanějších myslitelů v české volnomyšlenkářské společnosti meziválečného období.

Po tom, co selhala jeho výzva k omilostnění Milady Horákové, píše roku 1956 krátký text Why I am Not a Communist. Česká ateistická scéna měla prostě našlápnuto úplně jiným směrem, než se jí snažil nadiktovat oficiální komunistický program.

Macháček to, možná nechtěně, sám potvrzuje, když píše:

Překvapuje nás pouze to, že se ještě dnes setkáváme u nás s lidmi, kteří nevidí souvislost mezi vědeckoateistickou výchovou a upevňováním jednoty našeho lidu v boji za mír a za socialismus. Jiná otázka ovšem je, provádíme-li v praxi ateistickou výchovu a propagandu vždy tak, že jí skutečně jednotu pracujících posilujeme…

Komunisty zajímal jen takový ateismus, který se dal použít v boji s třídním nepřítelem, jenže to je hodně velké zúžení celého pojmu. Snad v tom můžeme hledat vysvětlení, proč komunistům u nás vědeckoateistická propaganda a výchova nevycházela vůbec tak, jak si představovali. Podpora komunistické strany totiž klesala s nárůstem počtu ateistů. Když bylo u nás nejméně organizovaných věřících za dobu reálného socialismu, přišla Sametová revoluce.

Měli bychom si to vzít jako poučení. I mnoho skupin, které jsou nám sympatické, má tendenci ateisty programovat. Dávejme si ale pozor, abychom nezaměňovali to, co je, s tím, co bychom si přáli.

Nový ateismus je hezká věc, ale je to hnutí, tedy něco, co má vlastní program. To že je někdo ateista neznamená, že se bude automaticky řídit programem jakéhokoli hnutí. Neznamená to že musí být Nový ateista, ale ani humanista, utilitarista, materialista, naturalista, nihilista či objektivista.

Zatímco představitele hnutí názorově popsat můžeme, protože se sami k programu přihlásili, o ateistech obecně je těžké prohlašovat cokoli konkrétního, kromě toho, že nevěří na existenci bohů.

Pokud vaše kritické myšlení nespí, měli byste zbystřit pokaždé, když zazní tvrzení „správný ateista by měl…“ nebo „všichni ateisté jsou…“

 

*) Z dnešního pohledu je vlastně vědecký ateismus jedním z „ateismů +“, konkrétně ateismus + marxismus.

45 thoughts on “Čemu musí věřit ateista?

  1. JFK

    @Petr Tomek

    Ano, je mnoho ateistů, kteří se snaží redefinovat ateismus na nějaký ateismus s + 🙂

    Pane Tomku, a co jsou ietsisté?

  2. Jaroslav Štejfa

    K JFK:
    Dovolím si z zastoupení autora článku odpovědět na otázku:
    Ietsisté jsou „něcisté“ (viz oblíbenost termínu u T. Halíka)
    Viz https://en.wikipedia.org/wiki/Ietsism
    Jak jednoduché k nalezení.
    Jaroslav Štejfa

  3. JFK

    Děkuji za odpověď, pane Štejfo 🙂

  4. Alibaba

    JFK: Ano, je mnoho ateistů, kteří se snaží redefinovat ateismus na nějaký ateismus s +
    A víte proč? Protože mnoho věřících se nás snaží někam svými úvahy vmanipulovat, snaží se nás považovat za něco špatného.
    Z mého pohledu jsem ateista v podstatě v tom minimálním provedení = člověk bez náboženské víry. Ale jak jsou tam vypsané možnosti, tak jsem asi kombinace „skeptický ateista (bez Noví ateisté)“ + „intuitivní ateista“ + „člověk dosud neindoktrinován“.

  5. Lemmy

    Petr Tomek sa tvári, že nevie, čo hlása militantný ateista (jeho vlastné slová o sebe) Jan Werner:

    „Človek pokojne môže veriť na dušu, posmrtný život, horoskopy, magické liečivé sily, draky… a byť zároveň ateistom. Napokon, nie je to len môj názor, tvrdí to mnoho významných súčasných filozofov (čím teda nechcem argumentovať autoritou, ale tento názor je v literatúre zďaleka prevládajúci), náhodne uvediem doktora filozofie Juliana Bagginiho, ktorý vo svojej knihe “A short introduction to atheism” doslova píše: ‚Ateisti obvykle neveria v existenciu duše, život po smrti, duchov či nadprirodzené sily. Presne povedané však človek v toto všetko veriť môže a pokojne môže byť zároveň ateistom.‘ S týmto ja ako magister filozofie úplne súhlasím. Uvádzam to z toho dôvodu, že noví ateisti/naturalisti už v nič z toho veriť nemôžu, a to z dôvodov, ktoré sú uvedené v oboch vyššie citovaných bodoch, na ktorých sa nový ateizmus v naturalistickom podaní zakladá. Ateizmus ako taký znamená len absenciu viery v Boha, nič viac, nič menej. Nový ateizmus je, dalo by sa povedať, ideologickou nadstavbou ateizmu, ktorá ho rozvíja.“

    Otázka, ktorú položil Tomek, je chybná: Čemu musí věřit ateista?

    Nie, čomu musí, ale čomu môže veriť! Medzi musí a môže je veľmi veľký rozdiel. Ja nemusím veriť ničomu, čo považujem za hlúposť, blud, nezmysel, alebo to priamo bije do očí, že ide o haluz.

    A veriť môžem v mnohé veci, ktoré sa mi javia v poriadku s doterajšími skúsenosťami.

  6. A. S. Pergill

    @Lemmy
    Do jisté míry souhlas s Janem Wernerem. O mnoha jevech církevníci tvrdí, že neexistují, případně je zcela překrucují tak, aby byly zahrnuty jejich náboženstvím. Navíc církev od konce středověku blokuje (a když měla tu moc, tak ho i kriminalizovala) jakýkoli vědecký výzkum na tomto poli. V tomto jí do značné míry sekundují marxističtí vulgární materialisté (v podstatě také věřící čemusi iracionálnímu). Proto si tyto dvě skupiny tak parádně rozumějí v pochybném spolku Sysifos.

  7. marcel palát

    Mno, nejdřív by to chtělo udělat na odpověď týdle otázky projekt, potom výběrovou soutěž, noa paxe uvidí 🙂 … Estliže můžu mluvit ze svý zkušenosti skoro 74 letitýho „mladíka“, tak MUSÍ věřit enem sobě a svej myšlenkám a svýmu přesvědčení !!! jestli je nepravdivý, tak to ukáže až čas !!! Trochu se zamyslete, vážení mudrlanti !!! Copak byste moh někdo z vás tak cca před 200 a 300 lety takhle svobodně vyjádřit i pouze svůj „kacířskej“ dotaz ??? Ani náhodou ! Takže, věřit nějakejm smyšlenkám nemusí vůbec a může enem shovívavě poslouchat, jaxe ti wjěěěěěěěěřící trápěj ve svejch úvahách a řešej, která je ta pravá :-). Je s váma legranda, když nemáte nic jinýho na práci a nestrádáte hladem a bídou a vymejšlíte takovýdle 3,14čoviny. Ateista se hlavně memusí modlit k ničemu, co neexistuje !!!

  8. Nekrofilní tolerance

    „Ateista se hlavně memusí modlit k ničemu, co neexistuje !!“

    ale my nevíme, jestli to existuje nebo neexistuje…

  9. Karel432

    Milá (netolerantní) tolerance.
    Podle mých, dlouholetých zkušeností, se „to“ v našem „regionu“ (dvorečku, planetě, vesmíru….) objevilo (pouze) v hlavách některých jedinců. Jako fantazie (fantasmagorie). Reálně se „to“ zatím, podle mých chabých znalostí, přes opakované ujišťování a modlení mnohých, neprojevilo. Asi „to“ tedy existuje (pouze) jako blud (můj názor). I když, jak praví zasvěcení, všechno je možné (i to nemožné).

  10. Nekrofiní tolerance

    „Podle mých, dlouholetých zkušeností, se „to“ v našem „regionu“ (dvorečku, planetě, vesmíru….) objevilo (pouze) v hlavách některých jedinců“

    Vaše zkušenosti nejsou žádné relevantní důkazy. 🙂

    S pozdravem Nekrofilní tolerance a třeba zase v září. 🙂

  11. HBA

    Můj komentář k pojmu víra.

    Pojem víra je mezi ateisty pejoratívní asi jako mezi ženáči pojem tchýně.
    Tchýně míva konotace lstivé a zlé partnerové matky, která se nežádoucím způsobem „montuje“ do partnerských vztahů. Je spousta tchýní zlých (ty za tu pejorativnost můžou) , ale spousty hodných, kterým říkáme jinak (např. maminka…) z důvodu dosti vžité pejorativností pojmu tchýně.

    Pojem víra má u ateistů konotaci „náboženská“, u věřících je pojem víra samosebou vnímána jako náboženská.

    Pojem víra není obecně náboženský, jenom tu náboženskou „prischlotinu“ různě montují věřící každému ateistovi, který pojem víra použije.
    Víra znamená považovat výrok(y) za pravdivé bez ověřování pravdivosti.
    Důvody mohou býti zjevná zkušenost (zas vyjde slunce), ověření důvěryhodnou osobou která to za nás ověřila (přírodní zákony).
    Náboženská víra – o pravdivosti které se nediskutuje (nepravdivost se nepřipouští, důkazy proti se buď ignorují nebo se používají psychomanipulativní metody vytěsnění pochybností a též se upalovalo)
    Oblíbená psychomanipulativní metoda je zahrnout osobu takovým nutelovo-kečupovým náboženským balastem, že to podstatné se z mysli věřícího-ovlyvňovaného vytěsní.

    Pro ateisty bych proto doporučil pojem OBJEKTIVNÍ PŘESVĚDČENÍ zkráceně jenom přesvědčení.
    Přesvědčení = výrok pravdivost kterého jsem ověřil objektivně sám, nebo důvěryhodná osoba (já nejsem génius abych vše znal).
    Objektivní přesvědčení je soubor názorů jednotlivce v souladu s objektivním vědením.
    Vědění je soubor dokázaných poznatků (popisů reality) vytvořených člověkem a nezávislích na jednotlivci .
    Není každé přesvědčení je v kategorii objektivní :
    např. výroky: Pepa je hodný. Nejlepší je strana XY. Ty to dáš! Bůh tě miluje. ….

  12. Nekrofilní tolerance

    „Důvody mohou býti zjevná zkušenost (zas vyjde slunce), ověření důvěryhodnou osobou která to za nás ověřila (přírodní zákony).“

    1) Slunce vyjít nemusí. Může se něco stát.

    2) Možná někdo taky vypne matrix, pokud existuje matrix, nevíme jak je pravděpodobný, důkazy nedůkazy (pokud jsou jen nejisté jak pro, či proti – a to jsou, nebo pokud nejsou žádné důkazy).

    3) Je to tedy jen nejistá víra a nic víc, že zítra vyjde slunce. Může a nemusí. Objektivní pravděpodobnost se nedá vyčíst z předchozí zkušenosti. Jen subjektivní (viz. problém indukce, logická možnost matrixu atd….).

    „Pro ateisty bych proto doporučil pojem OBJEKTIVNÍ PŘESVĚDČENÍ zkráceně jenom přesvědčení.
    Přesvědčení = výrok pravdivost kterého jsem ověřil objektivně sám, nebo důvěryhodná osoba (já nejsem génius abych vše znal).“

    4) Víra = nejisté přesvědčení. Platí pro vědu i náboženství, pro všechny nejisté důkazy či pro názory bez důkazů. I evoluce má jen nejisté důkazy. Viz. logická možnost matrixu, problém indukce,…

    5) Ověřili jste leda prd, i věda většinou jen falzifikuje, neověřuje. FALZIFIKACE NENÍ VERIFIKACE.

    Mějte se a v září někdy! 🙂

  13. Nekrofilní tolerance

    Vždyť vy ani nemáte jisté důkazy, že ti „vědci“ nejsou jen postavy ve vaší hlavě nebo v duši. A že nemáte mozek napojený na nějaký přístroj, který vás elektricky stimuluje. Může to být sen. Atd… Může vaší důši mámit bůh. Atd… Důkazy nedůkazy (pokud jsou jen nejisté a to jsou) – nevíme jak je tato možnost pravděpodobná objektivně. Nemáme jak to spočítat. Buď je to pravda nebo není a my nevíme, kam se objektivně dá přiklonit. Jen dle pocitu. Ostatně nějaké nejisté důkazy, že tento vesmír je simulace, vědci dali (i další vědecké důkazy jsou nejisté, třeba pro evoluci atd…), viz. zdejší článek od fyziků: http://www.osacr.cz/2012/10/16/fyzikove-objevili-dukaz-ze-nas-vesmir-muze-byt-simulace/

    Ale i kdyby vědci žádné takové důkazy nedali, i bez jediného důkazu to může být pravda a my nevíme, jak je to objektivně pravděpodobné. Důkazy jsou nejisté, jak pro či proti. Takže nevíme.

    Je to skoro vše jen víra! Nejistá víra! Věda jako náboženství. A vaše praxe může být jen sen (nevíme jak je to pravděpodobné či není, viz. výše)! Mějte se a v září! 🙂

  14. Nekrofilní tolerance

    Samozřejmě ne všecko musí být matrix, třeba jen něco z toho, nebo nic z toho, nevíme. Je to tedy víra, jak pro, či proti. A my jednáme podle pocitů, i když si myslíme, že je to racionální. Ale jak vidíte, logicky to tak racionální úplně není. No riskovat skok z okna nebudu, protože co kdyby (má subjektivní pravděpodobnost mi dle pocitů říká: neskákej raději.).. ale v oblasti poznání s tím musíme počítat, že se mýlíme. A nevíme jak je to pravděpodobné, to je logika. Platí i pro „nejlepší vědecké teorie“. To samé problém indukce,…

    Tak v září! 🙂

  15. Nekrofilní tolerance

    Ještě doplnění: „Samozřejmě ne všecko musí být matrix, třeba jen něco z toho, nebo nic z toho, nevíme…

    No riskovat skok z okna nebudu, protože co kdyby (má subjektivní pravděpodobnost mi dle pocitů a zkušeností z minulosti říká: neskákej raději, ale objektivní pravděpodobnost to není, to si dle zákonů logiky uvědomuji).. ale v oblasti poznání s tím musíme počítat, že se mýlíme. A nevíme jak je to pravděpodobné, to je logika. Platí i pro „nejlepší vědecké teorie“. To samé problém indukce,… “

    Zatím a v září! 🙂

  16. Hraničář

    Toli, vidím, že tvé přesvědčení (znalosti?) o nemocných věřících jsou evidentně pravdivé!

  17. HBA

    to: Nekrofilní tolerance.
    Nevíte co je pravděpodobnost.
    „Slunce vyjít nemusí. Může se něco stát. “
    Miliardu krát vyšlo a jaké je riziko že zejtra ne?
    Pud sebezáchovy máte a neskákli by jste z okna (proč když nevíme jaká je pravděpodobnost ? V matrixu „někdo“ nad náma zmáčkne „Esc“ a pak „new game“ ?)
    Pravděpodobnost nějakého jevu je mezi 0=nemožné plynule až po 1=jisté.
    Pravděpodobnost pádu šestky na nezmanipulované kostce je 1/6 je fakt.
    Počet pravděpodobnosti je matematický popis náhodilosti náhodných jevů.
    Použili jste pojem subjektivní a objektivní pravděpodobnost.
    Buď má jev četnost takovou nebo onakou můžeme z toho dovodit pravděpodobnost jevu za daných podmínek.
    S objetivitou-subjektivitou to nemá nic společného.
    Kostka stejně padně náhodně.
    Je jedno jestli někdo zkouší ruskou ruletu 0x,1x,2x,…100x
    a objektivně nemůžeme stanovit jeho šance (pravděpodobnost) na přežití?
    Pro vaše lepší chápání bych „objektivní pravděpodobnost“ přejmenoval na praktickou pravděpodobnost.

    Na závěr: Pozorované jevy potvrzují objektivní (skutečnou) realitu. Kauzálné vztahy mezi jevy v přírodě jsou přímočaře nebo významně provázané a popisuje je věda.

    Mám takový pocit, který hraničí s jistotou, že „Nekrofilní tolerance“ zde „diskutuje“ pouze za účelem náboženského trolení.

  18. JFK

    @HBA

    Víra znamená považovat výrok(y) za pravdivé bez ověřování pravdivosti.

    Věřit, že něco je tak a tak, můžete i na základě důkazu – důkaz vás přesvědčil, důkaz způsobil, že jste uvěřil, že je to tak a tak. V takovémto případě je vaše víra epistemicky odůvodněná.

    Jeden význam slova „věřit“ v českém wikislovníku: „být přesvědčen o pravdivosti něčeho“.

    Vědění je soubor dokázaných poznatků (popisů reality) vytvořených člověkem a nezávislích na jednotlivci .

    Podle mě je propoziční poznání typ epistemicky odůvodněné pravdivé víry/přesvědčení 🙂

    https://plato.stanford.edu/entries/knowledge-analysis/#KnowJustTrueBeli

    Není každé přesvědčení je v kategorii objektivní :
    např. výroky: Pepa je hodný. Nejlepší je strana XY. Ty to dáš! Bůh tě miluje. ….

    A v jaké kategorii je např. přesvědčení, že svět exitoval i před více než pěti minutami? Zaručeně to dokázat neumíte (pokud se budete odvolávat na zkušenosti starší než 5 minut, budete se točit v kruhu) 🙂

  19. JFK

    že svět exitoval i před více než pěti minutami

    Překlep, mělo být „existoval“ 🙂

  20. Nekrofilní tolerance

    „Použili jste pojem subjektivní a objektivní pravděpodobnost.
    Buď má jev četnost takovou nebo onakou můžeme z toho dovodit pravděpodobnost jevu za daných podmínek.
    S objetivitou-subjektivitou to nemá nic společného.“

    1) Možnost matrixu, vaše vzpomínky vás mohou klamat, nebo vnější svět

    2) Z minulosti nemůžete usoudit, že v budoucnu to bude stejně – viz. černé labutě atd… tedy pravděpodobnost objektivní není.

  21. toli

    @Hraničář
    Toli, vidím, že tvé přesvědčení (znalosti?) o nemocných věřících jsou evidentně pravdivé!

    Jen praxe kontaktu s křesťany a vzdělání na katedře psychologie zakončené doktorátem

  22. Nekrofilní tolerance

    Tvrdí kripl po mrtvici, člověk který tady neuvedl jediný věcný argument, buzík s manželkou, „agnostik“ tvrdící, že bůh není,… a další „logické“ špíčky. 🙂

    Opravdu jeden větší ateistický „intoš“ než druhý! 🙂

    Tak v září. 🙂

  23. HBA

    Pojem víra ve mne budí konotace – náboženská, proto mám radši pojem přesvědčení ve stejném významu.
    Pojem víra se snaží vzbuzovat dojem „neměnnosti, definitivní pravdy…“ z úst věřících.
    Pojem „věřící“ (i zde) má většinou zažitý stejný význam jako přesnější pojem nábožensky věřící.
    Z definice pojmu víra to ovšem nevyplývá, a na tom se točí zdejší nábožensky věřící.

    Existuje obrovská spousta pravdivých výroků.
    Existuje nekonečně větší počet krát výroků – blbostí zjevně nepravdivých.
    Nemám povinnost ty blbosti falzifikovat, nebo na to nestačí ani mozková kapacita lidstva (Zajímavé, že na přijmutí ano).

    Vážení věřící předložte verifikaci vaši víry. Nejenom filozoficko-spekulativní důkazy, ale něco, co má konkrétní postup. Testující předloží postup ověření a výsledek bude prokazovat platnost teorie. A my ateisti můžeme úspěšně nebo neúspěšne falzifikovat. A vynechte důkazy typu „matrix“ a vše co lze schovat pouze za kost lebeční.

    Chtěl bych požádat, aby tady neprobíhali verbální útoky na osob(y) (argumentační faul: útok ad hominem).
    Na pravdivost výroku nemá vlyv, KDO ho vyslovil, ale CO vyslovil (jestli je obsah výrok v souladu s realitou).

  24. Kryšpín

    1) Verifikovanou víru nemá většinou ani věda, ani vy.

    2) Dali jsme nejisté důkazy: kosmologický, ontologický,… a vy jste dali nejisté důkazy pro evoluce atd… (kosterní nálezy,…)

    3) Falzifikace není verifikace. Logická možnost matrixu atd…. (nevíme jak pravděpodobná)

    4) Když „nefalzifikujete blbost“, nemůsí to být blbost. 🙂

    Zatím a někdy! 🙂

  25. HBA

    „1) Verifikovanou víru nemá většinou ani věda, ani vy.“
    Víra je považovat něco za pravdivé bez důkazů. Věda nehledá víru ale vědění. Jednotlivé složky vědění musí do sebe zapadat. Věrohodnost je mezi 0 a 100%. Když se příroda chová tak jak popisuje vědění tak se věrohodnost posouvá smerem ke 100%. Není to verifikace úplně na 100% ,ale dost na to, aby podle toho létaly rakety, fungovali počítače, jaderné elektrárny a lidi žili výrazně déle než např. ve středověku.

    „2) Dali jsme nejisté důkazy: kosmologický, ontologický,… a vy jste dali nejisté důkazy pro evoluce atd… (kosterní nálezy,…)“
    Svět je poznatelný ale nikoliv spoznatelný ve své úplnosti (jak v čase tak v prostoru tak mikro světě i vesmírné rozlehlosti). Poznání má své hranice které věda rozšiřuje.
    Vaše důkazy: Jeden na hranici poznání (úmyslně aby se o něm dalo více spekulovat?) a verifikovatelný pouze nepřímo a druhý spekulativní. Nějaký pozemský důkaz by byl?
    Evoluce: Ověřitelné přímo hmatatelnými důkazy a vědeckými metodami.

    „3) Falzifikace není verifikace. Logická možnost matrixu atd…. (nevíme jak pravděpodobná)“
    modelový příklad:
    Mějme sýpku s 1000 tun otráveného zrní ve kterém je MOŽNÁ jedno neotrávené. Zatím každý kdo nějaké zrno snědl umřel.
    Budete se prakticky pokoušet o falzifikaci tvrzení že v sýpce je jedno zrnko NEOTRÁVENÉ, nebo o verifikaci že v sypce jsou otrávená zrna a podle toho se chovat (budeme korektní a řekneme že v sýpce jsou PRAKTICKY všechna zrna otrávena).
    Může to být matrix a klidně si zobnete. Vždyť on někdo zmáčkne „Esc“ a dá „New game“.

    „4) Když „nefalzifikujete blbost“, nemůsí to být blbost.“
    Je „Russelová čajová konvice“ dostatečná blbost aby se nemusela falzifikovat?
    citace:
    Kdybych musel navrhnout, že mezi Zemí a Marsem je čínská čajová konvice, která se otáčí kolem slunce na eliptické dráze, nikdo by nemohl odmítnout mé tvrzení, kdybych byl opatrný a dodal, že konvice je příliš malá na to, aby ji bylo možné pozorovat i našimi dalekohledy. Ale kdybych řekl, že vzhledem k tomu, že mé tvrzení nemůže být odmítnuto, je netolerovatelná domněnka ze strany lidského rozumu o tom pochybovat, bylo by míněno, že říkám nesmysly. Ano, existence takové konvice byla potvrzena ve starověkých knihách, vyučována jako posvátná pravda každou neděli a vštěpována do myslí dětí ve škole, váhání věřit v její existenci by znamenalo excentricitu a kdo pochybuje, by si zasloužil pozornost psychiatra v osvíceném čase nebo inkvizitora v dřívějších dobách.
    konec citace (lehce upraven strojový překlad)

    PS:
    Objem člověka je cca deset na osumdesátou x menší než objem pozorovaného vesmíru. Vážně si myslí někdo že neco tak extrémně nicotné nic je v zájmu nějakého stvořitele vesmíru?

  26. Kryšpín

    „Víra je považovat něco za pravdivé bez důkazů. Věda nehledá víru ale vědění.“

    1) Ne, toto „vědění“ je nejisté, tedy víra. Nejisté důkazy = víra. Věda jisté důkazy většinou nedává. Viz. problém indukce, logická možnost matrixu,…

    „Věrohodnost je mezi 0 a 100%. Když se příroda chová tak jak popisuje vědění tak se věrohodnost posouvá smerem ke 100%. Není to verifikace úplně na 100% ,ale dost na to, aby podle toho létaly rakety, fungovali počítače, jaderné elektrárny a lidi žili výrazně déle než např. ve středověku.“

    2) Ne, nedá se spočítat, na kolik máte pravdu, když nevíte, zda máte pravdu.

    3) Praktičnost nemluví o pravdivosti, může to být matrix, může to souviset s jinou teorií, praktické vědecké výsledky mohou dokonce pocházet od boha, který se maskuje jako vědci. Nevíme. Je to jen víra. Nebo vám vnukne nápad, když jste vědec, vy si to jen spojujete s vaší teorií, ale nemusí to mít přímou souvislost.

  27. Kryšpín

    „Vaše důkazy: Jeden na hranici poznání (úmyslně aby se o něm dalo více spekulovat?) a verifikovatelný pouze nepřímo a druhý spekulativní. Nějaký pozemský důkaz by byl?
    Evoluce: Ověřitelné přímo hmatatelnými důkazy a vědeckými metodami. “

    4) Naopak, logické důkazy jsou mnohem pevnější než empirické, které se často mění, může to být matrix, může se to vysvětlit INTELIGENTNÍM DESIGNEM,…

  28. Kryšpín

    „Mějme sýpku s 1000 tun otráveného zrní ve kterém je MOŽNÁ jedno neotrávené. Zatím každý kdo nějaké zrno snědl umřel.
    Budete se prakticky pokoušet o falzifikaci tvrzení že v sýpce je jedno zrnko NEOTRÁVENÉ, nebo o verifikaci že v sypce jsou otrávená zrna a podle toho se chovat (budeme korektní a řekneme že v sýpce jsou PRAKTICKY všechna zrna otrávena).
    Může to být matrix a klidně si zobnete. Vždyť on někdo zmáčkne „Esc“ a dá „New game“.“

    5) Ale my nevíme, jak jsou vaše teorie pravdivé, takže ani nevíme, zda je to tisíc zrnek otrávených nebo naopak.

    6) Co se týče matrixu, jde o logicku možnost, nevíme jak objektivně pravděpodobná (důkazy nedůkazy, když jsou jen nejisté či žádné) – subjektivně se nám to může zdát málo a tak neriskujeme, ale reálně to nevíme. Navíc matrix může být jen něco, ne všecko.

  29. Kryšpín

    „Když „nefalzifikujete blbost“, nemůsí to být blbost.“
    Je „Russelová čajová konvice“ dostatečná blbost aby se nemusela falzifikovat?
    citace:
    Kdybych musel navrhnout, že mezi Zemí a Marsem je čínská čajová konvice, která se otáčí kolem slunce na eliptické dráze, nikdo by nemohl odmítnout mé tvrzení, kdybych byl opatrný a dodal, že konvice je příliš malá na to, aby ji bylo možné pozorovat i našimi dalekohledy. Ale kdybych řekl, že vzhledem k tomu, že mé tvrzení nemůže být odmítnuto, je netolerovatelná domněnka ze strany lidského rozumu o tom pochybovat, bylo by míněno, že říkám nesmysly. Ano, existence takové konvice byla potvrzena ve starověkých knihách, vyučována jako posvátná pravda každou neděli a vštěpována do myslí dětí ve škole, váhání věřit v její existenci by znamenalo excentricitu a kdo pochybuje, by si zasloužil pozornost psychiatra v osvíceném čase nebo inkvizitora v dřívějších dobách.
    konec citace (lehce upraven strojový překlad)“

    7) Ano, čajová konvice mezi Marsem a Jupiterem být může a já nevím, jakou má pravděpodobnost. Mohl jí tam nechat ufon nebo tak. MOžná ani Jupiter neexistuje. Jen ve snu.

    8) Čajová konvice mezi Marsem a Jupiterem být nemusí, ale bůh ano. Nebo naopak může být ta konvice a ten bůh ne. Nebo obě ano, nebo obě ne. Pravděpodobnost objektivně nevíme.

  30. Kryšpín

    Shrnutí:

    1) Ne, toto „vědění“ je nejisté, tedy víra. Nejisté důkazy = víra. Věda jisté důkazy většinou nedává. Viz. problém indukce, logická možnost matrixu,…

    2) Ne, nedá se spočítat, na kolik máte pravdu, když nevíte, zda máte pravdu.

    3) Praktičnost nemluví o pravdivosti, může to být matrix, může to souviset s jinou teorií, praktické vědecké výsledky mohou dokonce pocházet od boha, který se maskuje jako vědci. Nevíme. Je to jen víra. Nebo vám vnukne nápad, když jste vědec, vy si to jen spojujete s vaší teorií, ale nemusí to mít přímou souvislost.

    4) Naopak, logické důkazy jsou mnohem pevnější než empirické, které se často mění, může to být matrix, může se to vysvětlit INTELIGENTNÍM DESIGNEM,…

    5) Ale my nevíme, jak jsou vaše teorie pravdivé, takže ani nevíme, zda je to tisíc zrnek otrávených nebo naopak.

    6) Co se týče matrixu, jde o logicku možnost, nevíme jak objektivně pravděpodobná (důkazy nedůkazy, když jsou jen nejisté či žádné) – subjektivně se nám to může zdát málo a tak neriskujeme, ale reálně to nevíme. Navíc matrix může být jen něco, ne všecko.

    7) Ano, čajová konvice mezi Marsem a Jupiterem být může a já nevím, jakou má pravděpodobnost. Mohl jí tam nechat ufon nebo tak. MOžná ani Jupiter neexistuje. Jen ve snu.

    8) Čajová konvice mezi Marsem a Jupiterem být nemusí, ale bůh ano. Nebo naopak může být ta konvice a ten bůh ne. Nebo obě ano, nebo obě ne. Pravděpodobnost objektivně nevíme.

  31. Alibaba

    @HBA
    Na multinicka (Kryšpín, Nekrofil, …) nemá cenu reagovat. Nerozumí otázkám (je to mimoň – troll), vše nazývá (jednotně) vírou (není schopen rozlišovat nějakým přívlastkem) a dává jednotné matrixové odpovědi v provedení slovního průjmu. 🙂

  32. Kryšpín

    Já jen píšu to logické, totiž že věda i náboženství jsou obě NEJISTÉ VÍRY. To že můžou mít různé rituály a různé jiné věci, to vím. Ale společné mají to, že jsou nejisté, i ta pravděpodobnost obou je nejistá… 🙂

    To že to vy nosorožci nechápete je váš problém, já mam pro to logické argumenty a vy nemáte nic. 🙂

    Zatím a někdy! 🙂

  33. Hraničář

    Alibaba
    02.09. 2019
    Na multinicka (Kryšpín, Nekrofil, …) nemá cenu reagovat. Nerozumí otázkám (je to mimoň – troll), vše nazývá (jednotně) vírou (není schopen rozlišovat nějakým přívlastkem) a dává jednotné matrixové odpovědi v provedení slovního průjmu. …………………………

    Předpokládám že Kryšpín, který klade rovnítko mezi víru náboženskou a vědeckým poznáním, nepíše ta svá moudra (chtěl jsem napsat slinty) na compu, coby výsledku „víry odůvodněné“, ale z jeho ducha (kterého má spolu s duší) je „sosají“ andělé, které je pak přenášejí na tento web.

  34. Kryšpín

    „Předpokládám že Kryšpín, který klade rovnítko mezi víru náboženskou a vědeckým poznáním, nepíše ta svá moudra (chtěl jsem napsat slinty) na compu, coby výsledku „víry odůvodněné“, ale z jeho ducha (kterého má spolu s duší) je „sosají“ andělé, které je pak přenášejí na tento web.“

    Viz. můj bod 3 a 6. 🙂

    Hlavně bod 3:

    „3) Praktičnost nemluví o pravdivosti, může to být matrix, může to souviset s jinou teorií, praktické vědecké výsledky mohou dokonce pocházet od boha, který se maskuje jako vědci. Nevíme. Je to jen víra. Nebo vám vnukne nápad, když jste vědec, vy si to jen spojujete s vaší teorií, ale nemusí to mít přímou souvislost.“

    Zatím. 🙂

  35. HBA

    Nerad se navážím do někoho, ale pokud někdo nedokáže rozumně komunikovat argumenty, tak je „raciopat“.
    Platí to pro Kryšpína a jeho komunikačně agresívnější verzi Nekrofilní toleranci.
    Oni bojují takovou formou, jako jdyž boxují v rohu zády do ringu a zády k soupeřovi a křičí že mu natrhnou…

    Já se nikdy nebudu tvrdit že: „ja jsem Napoleon a všichni kolem jsou nejspíše matrix (řekl mi to Bůh)“ 🙂
    Pokud by to mělo tendenci k tomu směrovat, vyhledám výhradně neteologikou odbornou pomoc.

    Budu ale na Kryšpína Nekrofilní toleranci hodný a k dobru přidám vtípek:
    Na vrcholu mrakodrapu stojí tři chlápci.
    Najednou se dva vrhnou dolu ale nepadají a doplachtí zpátky.
    Ten třetí se ptá: Jak to že nepadáte?
    Vysvěttlí mu to: Jsou tady velké spodní proudy vzduchu které tě udrží a nic se ti nestane. Zkus to taky.
    Třetí to zkusí a volným pádem dopadne dolu a zabije se.
    Na to ten první říka druhému: My andělé jsme ale pěkné bestie !
    (pokud je ten vtip pravdivý tak je to matrix)

  36. Lemmy

    Kryšpín a Nekrofil je jedna osoba, tu ju naývame multinick.

  37. Kryšpín

    Já ti jasně tvrdím, že nevím jak pravděpodobný je matrix. Subjektivně riskovat nebudu. Objektivně ale nevím.

    Ani nevím, zda je všecko matrix či jen něco. 🙂

    Tak proč mam skákat z mrakodrapu?

    To je logika. 🙂

    Zatím, nosorožci. 🙂

  38. Dawkins - věřící v liberalismus, spící

    Tenhle článek spojuje špatné nálepky s odlišným obsahem. Russelovo politické přesvědčení ani Horákové raději ani nezmiňuje. Raději autor má ,,konzistentně“ vypadající liberální pohádku o 20.stol. Mnozí staří bolševici kritizovali Stalina. V Rusku slovy Lenina se došlo ke Státně monopolistickému kapitalismu s tím, že se uvidí zda proběhne revoluce v Evropě. Teleologie dějin je podsouvání a nepochopení Marxe liberály, ale to je chyba vaše nikoli Marxova.

  39. Paladin

    Být ateistou, ještě neurčuje životní filozofii. Jak jsem tady již psal (myšlenka Richarda Dawkinse, kterou jsem rád přijal) Každý zastánce víry, je ateistou vůči víře jiné, jen je od skutečných ateistů o stupínek jinde. Nesouhlasím ale s ateismem kolektivistů, ti přesunuli víru v boha na zem, víru ve stranu a jejího hlavního představitele. Doporučuji si přečíst George Orwella, román 1984.

  40. toli

    Doporučuji si přečíst George Orwella, román 1984.

    To je skvělý román.
    Má zkušenost s jedním knězem však říká že pánbíčkáři mají převrácenou optiku o 180 stupňů.Jim se Orwell také líbí ale cosi jim brání aplikovat to na svou víru ve které jsou smyšlenky vydávány za Pravdu,tmážství je světlem,ignorace je poznáním a další a další šílenosti.

    A tak pokládají Orwellův román za odraz současného reálného světa s tím že právě ateisté více podléhají různým konspiračním teoriím,v reálu je opak pravdou,protože náboženská víra zbavuje postiženého soudnosti.

  41. Kryšpín

    Píše kripl po mrtvici, který zde neudělal jediný věcný logický argument. 🙂

    Nepodpořil logicky svůj ateismus (vydávaný navíc chybně za agnosticismus), ani nepodložil, proč by panna nemohla porodit. Nevypořádal se s logickou možností matrixu ani s ničím dalším. Jen další zdejší ateistický pablb. 🙂

    Navíc buzna co si vzala ženu, prostě génius. 🙂

    Zatím. Jan E. Kryšpín. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *