Teologie je hledání černé kočky o půlnoci v temném sklepě, ta tam ale není

Autor | 24.07. 2012

Pokud to náhodou nevíte, pak vězte, že k teologii nechovám ani tu nejmenší úctu (naopak s teology bývá ale legrace). Na potřebu sdělit vám tenhle svůj postoj mě přivedl povedený text bývalého protestantského pastora, nyní nevěřícího (jeho blog a odkaz na coming out před kamerami televize MSNBC) Mikea Ause: Science and Theology, Mystery and Wonder.

Leaving the crazy metaphysics of religion behind does not make the world any less wondrous. Quite the contrary. Looking at the world from a naturalistic perspective is far more interesting than anything theology could ever concoct. From the gecko’s foot to the Higgs boson, the thrilling and astonishing insights of science give new meaning to Hamlet’s words: “There are more things in heaven and earth, Horatio, than are dreamt of in your philosophy.” (Hamlet, Act 1, scene v) Indeed.

S Mikem souhlasím, poznání je úžasné dobrodružství i bez planého teologického žvanění. Přírodní věda je tak fascinující, přináší nám nejen pravdivé poznatky o našem světě, o skutečnosti, ale je zároveň nikdy nekončícím zdrojem možností, jak tyto poznatky využít k našemu prospěchu. Na rozdíl od toho mi není znám jediný aspoň nějakým způsobem o empirickou evidenci opírající se (ale no tak, prázdně, byť třeba logicky konzistentně, blábolit přece svede kde kdo) užitečný poznatek teologie. Její zastánci nechť mě dle libosti vyvedou z omylu. Odpovědí ve stylu Ježíše z tohoto stripu Jesus & Mo se už nemůžu dočkat.

(Titulek je parafrází citátu Roberta A. Heinleina, který v originále a plném znění vypadá takto: “Theology is never any help; it is searching in a dark cellar at midnight for a black cat that isn’t there. Theologians can persuade themselves of anything.”)