Malá exkurze do antiky aneb Jaký je vztah ateismu a humanismu?

Autor | 02.05. 2013

„Mírou všech věcí je člověk – jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou.”

Znovuobjevením významu slov Prótagóra z Abdér (481 př. n. l. – 410 př. n. l.) se zrodil humanismus. (Ten pojem samotný je ale poměrně mladý, pochází až ze začátku 19. století.)

I další Prótagorův výrok je nesmírně zajímavý:

„O bozích nemohu vědět, ani že jsou, ani že nejsou, ani, jakou mají podobu. Neboť mnoho věcí to brání vědět, i nezjevnost Bohů, i krátký život člověka.“

Těmito slovy začínal jeho spis O bozích, a právě za tuto formulaci byl vypovězen z Athén pro bezbožnost a jeho spisy spáleny na náměstí. Přitom z dnešního pohledu je to v podstatě velmi mírné (ale přesné) vyjádření postoje agnostika.

Mezi těmi dvěma výroky je možná docela příčinný vztah. Prótagóras žil v době, kdy se antické myšlení proměňovalo. Ve starších dobách se Řekové velmi silně obraceli ke svým bohům aby vyplnili jejich přání a nerozzlobili je. Antické tragédie jsou plné hrdinů drcených tresty či rozmary bohů.

S Prótagórem a později také s o něco mladším filosofem Sókratem začínali lidé dávat přednost rozumu, osobnímu a obecnému blahu (doslova prospěchu obce). Skoro by se dalo říci, že se tehdy řecká společnost začala sekularizovat.

Přes dva tisíce starý obraz zaniklého světa je o to působivější, že na počátku současného stavu civilizace stojí velmi podobná situace a naprosto stejné myšlenky.

V archaických dobách starověkého Řecka se lidé ohlíželi mnohem více na rozmary svých bohů nežli lidí a také v době dominantního katolicismu viděli lidé za svůj životní smysl klanět se bohu. Sami sebe viděli, nebo se alespoň snažili vidět z boží perspektivy.

“Pane, nejsem hoden, abys vešel pod střechu mou, ale řekni jen slovo a má duše bude uzdravena.” (říká se při svatém přijímání)

Jakmile ale ztratili poměrně jasnou představu o svých bozích, museli svůj úhel pohledu změnit asi stejně, jako propuštěný otrok kterého namísto rozmarů jeho pána musejí začít zajímat jeho vlastní přání, namísto odpovědnosti za to co mu bylo svěřeno, musí přijmout odpovědnost za svoji roli občana.

Dokud byl otrokem, měl jeho život smysl, který mu dal jeho pán, tak jako člověk pořizující si nástroj k nějakému účelu. Ve chvíli, kdy si uvědomí, že se stal svobodným, musí také začít chápat, že by svůj život měl především naplnit. Svobodného člověka určuje totiž to, jaký život prožil. Jenom tím opravdu je.

Prótagórova homo-mensura je stále aktuální, což je jistým způsobem absurdní. Těžko si představit, jak jinak by měl člověk pohlížet na svět než z vlastní člověčí perspektivy, přesto je tahle role mnoha lidem zatěžko.

Pokud totiž nejsou bohové, ale jen my, není naše odpovědnost menší, ale naopak větší. V antropocentrickém vesmíru jsme to totiž my, kdo dává věcem smysl, jsme to my, kdo má odpovědnost za tenhle svět, vlastní dům i stát.

Vraťme se teď k otázce v titulu. Jaký je vztah ateismu a humanismu? Jistě to není totéž, ateismus je prostě jen vnější označení pro člověka který neuznává existenci nadpřirozených bytostí zvaných bohové, humanisté ale nemusejí být automaticky ateisté. Stačí však aby byl/i v jejich představách bůh/bohové neteční (deisté, epikurejci) nebo jen dostatečně neuchopitelní a “lidský” pohled dostane před “božským” přednost.

Pro ateisty není tedy humanismus nijak názorově závazný, protože vždy nakonec záleží na tom, kam až se každý člověk ve svém životě “promyslí”, je ale zároveň velmi přirozené, když ateisté zaujímají humanistické postoje, dokonce i tehdy, když si to neuvědomují.

31 thoughts on “Malá exkurze do antiky aneb Jaký je vztah ateismu a humanismu?

  1. Antitheista

    Vyšly u nás nějaké knihy o sekulárním humanismu?
    Vím, že ve slovenštině vyšlo něco od Paula Kurtze “Zakázané ovocie : etika humanizmu”, u nás nevím o ničem…

  2. Petr TomekPetr Tomek Post author

    Něco staršího (četl jsem jen Masaryka)
    Bílá kniha humanismu – Oldřich Grünner
    Ideály humanitní; Problém malého národa; Demokratism v politice – Tomáš Garrigue Masaryk
    Česká otázka – TGM

  3. jamretsam

    “V antropocentrickém vesmíru jsme to totiž my, kdo dává věcem smysl, jsme to my, kdo má odpovědnost za tenhle svět, vlastní dům i stát.”
    Nevypadá to, že by se lidem v dnešní sekularizované společnosti obzvláště dařilo žít smysluplné životy, o odpovědnosti ani nemluvě. Životním smyslem je pouze osobní zisk (pokud možno) bez námahy a zodpovídat se za své činy není komu. Tak kde je ten humanismus bez svědomí? Bez vědomí sou-náležitosti s čímkoli, co nás přesahuje.

  4. Petr TomekPetr Tomek Post author

    jamretsam (02.05. 2013 | 22:12) napsal:
    Nevypadá to, že by se lidem v dnešní sekularizované společnosti obzvláště dařilo žít smysluplné životy, o odpovědnosti ani nemluvě. Životním smyslem je pouze osobní zisk (pokud možno) bez námahy a zodpovídat se za své činy není komu. Tak kde je ten humanismus bez svědomí? Bez vědomí sou-náležitosti s čímkoli, co nás přesahuje.

    Re: Znám poměrně dost vědců, kteří rozhodně žijí hodně naplněné životy a rozhodně nemám pocit, že by byli bez svědomí ani nemám pocit, že by neměli vědomí sounáležitosti s něčím co nás přesahuje, protože mají vědomí sounáležitosti s vesmírem a ten nás bude přesahovat vždy. Mohl bych o tom něco napsat, náš příběh z hlediska kosmologie je totiž mnohem malebnější a hlubší, než ten křesťanský.

    Záměrně nevyvracím vaší myšlenku úplně, ale věta ” Životním smyslem je pouze osobní zisk (pokud možno) bez námahy a zodpovídat se za své činy není komu.” mě děsí. Znamená to že byste byl bez strachu z nadpřirozené bytosti jen asociální sobecká bestie?

  5. jamretsam

    Re: “náš příběh z hlediska kosmologie je totiž mnohem malebnější a hlubší, než ten křesťanský.”
    Srovnáváš a vzápětí hodnotíš nesrovnatelné, tedy hloubku a kvalitu prožitku existence individuí, nehledě na to, že jako ateista o pocitech věřících nevíš nic. Sounáležitost kosmologa s neosobním vesmírem je psychologicky jiného druhu než sounáležitost věřícího s osobním Bohem a jeho stvořením, tedy vesmírem a životem. Pokud ale obě tyto víry vedou k pokoře, skromnosti a tvořivosti, nemám nic proti ani jedné z nich.

    Re: “Znamená to že byste byl bez strachu z nadpřirozené bytosti jen asociální sobecká bestie?”
    Křesťanská víra, proti které tak usilovně bojuješ, není o strachu, ale o lásce. Lidská etika vzešla z různých náboženských pravidel včetně Desatera, jen její dnešní sekularizovaně “dobrovolné” dodržování postrádá vyššího soudce. Proto také mne děsí ztráta smyslu života v dnešní antropocentrické (sobecké) společnosti.
    Všimni si, že slova s-mysl a s-vědomí mají společný základ ve vyjádření souladu s něčím, co nás přesahuje a jenom vesmír zde nejspíše nestačí.

  6. Antitheista

    Jaká furt pokora? Před kym/čim? Já se klanět nějaký fikci/bludu nebudu, je potřeba se zbavit pověr a vzít věci do vlastních rukou, žádnej přiteplenej ježíšek to za nás neudělá, ani jeho otec, ani bratr, ani ducha svatej, ani Allah, ani Buddha, ani ta bizarní “vyšší energie” – která se nachází leda v Temelíně…

    “nehledě na to, že jako ateista o pocitech věřících nevíš nic” – já ty vaše pocity znám, já bejval věřící jako dětsko, naštěstí sem ze Santy vyrostl… 😀 a cejtim se dobře

  7. Antitheista

    “Lidská etika vzešla z různých náboženských pravidel včetně Desatera, jen její dnešní sekularizovaně „dobrovolné“ dodržování postrádá vyššího soudce”

    – naopak – to náboženská pravida vzešla z “morálních” pravidel, která dodržují i opice (a nic nenasvědčuje tomu, že by opice byli nábožné 😀 )… své normy mají i včely 😀 – je to evolučně-biologická věc, u člověka a vyšších primátů též věc výchovy a situace… Člověk musel spolupracovat a držet určité normy, aby přežil ve skupině a skupina přežila proti jiné skupině (většinou nepřátelské) – proto ta xenofobie tehdejší “morálky” – i v Bibli 😀

    – díky bohu, že sme se už toho “soudce” zbavili, osvobodili sme se od tyrana, teprve teď, když odejde učitel ze třídy – se ukáže, kdo je fakt slušný a kdo jen když má nad sebou bič 😀

    Ty k lásce fakt potřebuješ ještě najaký strašidlo? Mě stojí i bez boha, když vidim hezkou holku, a sourozence mam rád taky i bez boha 😀 a sounáležitost cítím taky (dokonce i s homosexuály, narozdíl od pousty ježíškovců) 😀 i se zvířaty (narozdíl od Ježíše) …

    Proč ti nestačí v lásce vztah člověk-člověk? Proč potřebuješ nějaký fiktivní mezičlánek alá člověk-bůh-člověk ??

  8. Petr TomekPetr Tomek Post author

    jamretsam: Křesťanská víra, proti které tak usilovně bojuješ, není o strachu, ale o lásce. Lidská etika vzešla z různých náboženských pravidel včetně Desatera, jen její dnešní sekularizovaně „dobrovolné“ dodržování postrádá vyššího soudce. Proto také mne děsí ztráta smyslu života v dnešní antropocentrické (sobecké) společnosti.

    Re: Jen jsem parafrázoval výrok. Soudce je jednoznačně funkce která soudí a odsuzuje, takže rozdává odměny a tresty. Představa “nesobectví” je tedy v konfliktu s představou člověka který jedná podle toho, jak bude za své činy posuzován a ze strachu, že by mohl být odsouzen.

    “Všimni si, že slova s-mysl a s-vědomí mají společný základ ve vyjádření souladu s něčím, co nás přesahuje a jenom vesmír zde nejspíše nestačí.”

    Ano, ale s-vědomí nesouvisí takhle s žádnými bohy, ale s naším vědomím. Je to český překlad pro řecké slovo daimon, což je ta část naší osobnosti, která představuje to, co bychom chtěli (měli) být.
    Právě tak smysl, je v tomto významu synonymum pro slovo účel. Nikoli tedy něco s vyšší myslí, ale to co si dotyčný smyslel. Proto mají smysl života otroci, protože s nimi jejich pán nakládá tak, jak smýšlí, stejně jako s nástroji a jiným majetkem.

  9. Machi

    Jamretsam:
    “Nevypadá to, že by se lidem v dnešní sekularizované společnosti obzvláště dařilo žít smysluplné životy, o odpovědnosti ani nemluvě.”

    A myslíte, že to dříve v křesťanské Evropě bylo lepší?
    V době, kdy lidé dřeli od rána do večera a byli rádi, že vůbec mají co jíst a kde přespat?
    Ano, souhlasím, že dnešní společnost by měla více směrovat lidi k transcendenci (bez nadpřirozena v klasickém významu) než čirému konzumu, ale k tomu není potřeba víra v inteligentní bytost, která existuje hlavně proto, aby pomohla neférově zvýhodnit jisté skupiny obyvatelstva.

    “Životním smyslem je pouze osobní zisk (pokud možno) bez námahy a zodpovídat se za své činy není komu.”

    Mluvíte teď o Českých církvích?

    “Tak kde je ten humanismus bez svědomí? Bez vědomí sou-náležitosti s čímkoli, co nás přesahuje.”

    To si protiřečí s tím, co jste napsal výše.
    Navíc nechápu proč by měl být humanismus bez svědomí a sounáležitosti s přesahujícími elementy.
    Humanista žije ve Vesmíru, kde je na výběr téměř neomezené množství skutečností, které člověka přesahují, narozdíl od věřících, kteří si často vystačí jen s jednou a to existencí boha(ů).

  10. Antitheista

    Já na konzumu nevidím nic špatného (pokud se kvůli němu neničíme navzájem) – všichni konzumujeme, někdo duchovno, jiný holky, další vdolky – jen by to mělo být “kvatilní” (kvalitní jídlo, kvalitní ženy, kvalitní knihy,…). Všichni sme kozumní živočichové, jen někteří raději film od Bergmana místo Babovřesek (ale to má co dělat s gaussovou křivkou, spíše než s výchovou…)

    Pane Tomek – vy jako hédonista byste to mohl potvrdit, že konzum není ještě nic špatného samo o sobě – každý ať si najde svou “kvalitu”…

    Ale ať se při tom nepožíráme, a to (narozdíl od křesťanského středověku) už nemusíme dělat – většinou. Vyrábíme všeho dost (na Západě) – a pro všechny. Samozřejmě je ještě co zlepšovat…

  11. Aniryba

    Nemluvě o tom, že to je taky jen mýtus s tou společností co má na prvním místě peníze, nebo čistě osobní zisk. Sám takového nikoho neznám. Myslím že za to můžou masmédia, že si o “sobě” někteří na úrovni společností myslíme (o těch druhých samosebou), že jsme zloději, hlupáci, komunicti, rasiti, fašisti, kuřáci, feťáci, násilníci, ignoranti. Ta asymetrie mezi počtem lidí co program tvoří a počtem lidí kteří jej (značně pasivně) přijímají je špatně sama o sobe. I kdyby byli tvůrci poctiví (což nebývají), byl by výsledný program nevyhnutelně manipulující. Je to právě snaha o dosažení iluze jednoty, kterou od kléru náboženského, politického, ekonomického nesnáším. A hlavně to, jak snadno tvoří nepřítele.

  12. jamretsam

    Re Petr:
    “Představa „nesobectví“ je tedy v konfliktu s představou člověka který jedná podle toho, jak bude za své činy posuzován a ze strachu, že by mohl být odsouzen.”
    Každý jedná s představou, jak bude za své činy posuzován a ze strachu, že by mohl být odsouzen. Odpovědnost za činy znamená schopnost odpovídat na otázku “proč jsi tak činil?” Posuzovat činy může člověk sám (svědomí), společnost (soudce) nebo vyšší moc (Bůh). Nerozumím tomu, v jakém konfliktu je nesobectví s odpovědností, zvláště když výroky všech uvedených soudců na nesobecké činy by byly nejspíše osvobozující. 🙂

    Výrok, že smysl života, je synonymum pro slovo účel, který si dotyčný smyslel, snad nemyslíš vážně. To je voluntarismus, zbožštění neomezené svobody a neodpovědnost par excellence.

    PS Petře, známe se a často se v diskuzích nechápeme, vytrháváme výroky z kontextu a neodpovídáme na podstatu sdělení. Tak se za to poštívání omlouvám.

  13. Petr TomekPetr Tomek Post author

    Antitheista (03.05. 2013 | 11:24) napsal:
    Pane Tomek – vy jako hédonista byste to mohl potvrdit, že konzum není ještě nic špatného samo o sobě – každý ať si najde svou „kvalitu“…

    Re: Ona je konzumní společnost paradoxně celkem dost anhedonická, protože spotřebu diktuje výroba a ne my. Spotřebu (konzum) máme vždycky, tomu se nevyhneme, ale konzumerismus je postavený na glorifikaci spotřeby a umělém vyvolávání módních trendů. Asi každý by měl raději kvalitní věci, než módní výstřelek napěchovaný kurvítky jen proto, aby si brzy musel koupit to samé znovu.

  14. Antitheista

    Jo takhle to jo, ale spousta lidí se Vám na Bergmana prostě dívat nebude, raději pude na levnou komédii… Přece jim nebudeme nakazovat “kvalitu” podle našeho měřítka (ovšem oni by ji neměli nakazovat nám)…

    “Každý jedná s představou, jak bude za své činy posuzován a ze strachu, že by mohl být odsouzen” – aha, to já se právě chovám dobře proto, abych měl dobrý pocit ze sebe. Ne kvůli strachu z odsouzení (tady či jinde) 😀

  15. Colombo

    Proto také mne děsí ztráta smyslu života v dnešní antropocentrické (sobecké) společnosti.

    Zajímavé. Dnešní antropocentrická (sobecká) společnost, nazorzdíl od nesobecké náboženské společnosti, připisuje práva i rozum:
    Ženám, černochům, indiánům, lidoopům a dalším zvířatům.

    Mimo to, morálka nepochází z náboženských představ, ale z zlatého pravidla. Jakákoliv společnost si začne vytvářet takové zákony (ať už psané či nepsané) a vynucovat si jejich dodržování, ať už společenským tlakem, či jinak (tresty, tedy soudy atp.). Plyne to ze simulaci, přirozeně se toto vyvíjí v jakékoliv, malé či velké, skupině.
    Je to tedy obecný jev, naprosto odproštěný od jakýchkoliv náboženskych cosi a támhleto.

    Viva la scientia!

  16. Petr TomekPetr Tomek Post author

    jamretsam: Výrok, že smysl života, je synonymum pro slovo účel, který si dotyčný smyslel, snad nemyslíš vážně. To je voluntarismus, zbožštění neomezené svobody a neodpovědnost par excellence.

    Re: Tohle je ale nepochopení. Smysl dává vždycky jednotlivec něčemu jinému, proto mluvím o otroku, protože toho si jeho Pán pořídil jako svůj majetek a dal mu smysl.

  17. Petr TomekPetr Tomek Post author

    Antitheista (03.05. 2013 | 13:01) napsal:
    Jo takhle to jo, ale spousta lidí se Vám na Bergmana prostě dívat nebude, raději pude na levnou komédii…

    Re: Ale jo, tohle je normální ani se kvůli tomu nemusí dávat kvalita do uvozovek. Levná komedie vlastně také představuje kvalitu. Poměr lidí, kteří dávají přednost jednomu nebo druhému je daný schopností lidí vnímat nějakou estetiku i náladou.

  18. Slávek ČernýSlávek

    Mně se líbí, jak Jamretsam přiznává motivaci k víře v Boha. Bojí se, oprávněně, že by bez nadřazeného pána postrádal jeho život vyšší než lidský smysl. To vyjádření strachu z prázdnoty svobody, jako motivace k vytvoření imaginárního benevolentního tyrana mi přijde upřímné. S tím strachem se setkáváme nejen v souvislosti s náboženstvím.

  19. jamretsam

    Ještě k tvému výroku, Petře: “S-vědomí nesouvisí takhle s žádnými bohy, ale s naším vědomím.” Vím, že nemůžeš jinak, protože kolektivní vědomí je pro tebe pojem pomatence a vyšší vědomí neexistuje. To by ale v tom slově nesmělo být ono “s”, které je velice důležité a vyjadřuje vztah k vědomí jiného subjektu i v jiných jazycích (consciousness, Gewissen, совесть, ..). Nebo pro tebe dává smysl tautologie: mé vědomí je čisté, protože je v souladu s mým vědomím?

    Další výrok, který nechápu: “Smysl dává vždycky jednotlivec něčemu jinému …”. Který jednotlivec pak dává smysl života tobě? Dawkins? 🙂

    Slávek:
    jestli dobře čteš, nikdy nejsem osobní a nikoho nehodnotím. Nejsem křesťan ani aktivní vyznavač jakéhokoli náboženství. Jako svobodný člověk a humanista mám povinnost respektu ke svobodě věřících a jejich právu na smysluplný život (a tak trochu dloubu do Petra, protože je na můj vkus příliš militantní).

  20. Antitheista

    No mě přijde, že Duka a věřící sou u nás více militantní než pan Tomek (on ani nechce po nikom 160 mld.), ani nevybuchuje v metru jako islamisté po celém světě, ani nezakazuje potraty, nechce omezovat homosexuály,…
    to k té naší “militantnosti” 😀

  21. Slávek ČernýSlávek

    Ok, námitka se přijímá. Klidně se dloubejte. Mě připadal komentář, že tě děsí ztráta smyslu života v dnešní společnosti dost osobní.

    A jedna technická, etika nevzešla z náboženství, to je jen jejím obrazem. Lidská etika a morálka je formována evolučními vlivy.

  22. jamretsam

    Slávek: Dnešní rezignace na hledání smyslu života materiálně zaměřené společnosti a její konzumní kultura (lat. cultura = Platónovo “pěstění péče o duši”) se mě opravdu dost dotýká.

    K té technické: i když evoluce je nezpochybnitelný fakt, na aplikace darwinismu ve filozofii a psychologii jsem dosti alergický, takže na toto téma nebudu diskutovat.

  23. Colombo

    jamretsam: zajímavé, že darwinismus funguje ve filozofii a psychologii stovky let (tak dlouho, jako ony obory) a nikomu to nepřišlo divné.

    No a pak přijde někdo, kdo nepochopí evoluci a má z toho pocit, že každý člověk by udělal nejlépe, kdyby okradl, znásilnil a povraždil všechny ostatní…

    Můžete mi pane říct, proč ta krutá evoluce vytvořila mírumilovná zvířátka? Proč spousta druhů raději preferuje jen naparování se, bez příslušného fyzického konfliktu? Proč i my lidi se raději domluvíme, než budem riskovat souboj na nože? He? He?!

  24. jamretsam

    Vidím, Petře, že jsi v pohodě a že tě tvůj osobní daimon neznepokojuje. Ostatně užívat si, být v pohodě a věci neřešit je up-to-date životní styl (neodvažuji se použít slova smysl).

  25. Petr TomekPetr Tomek Post author

    @jamretsam: To mi chceš říci, že nic neřeším? No promiň, můj život vyžaduje docela dost úsilí, jenom nezastírám, že mi to působí radost. Ostatně snažíš se snad ty o něco, co tě žádným způsobem neuspokojuje ani fyzicky, ani mentálně, ani citově?

    Mimochodem stavíš do stejného postavení několik významných starověkých filosofů i celých filosofických škol, které měly etiku založenou právě na eudaimonii.

  26. Rastislav Škoda

    Prekvapuje ma, že zavádzate rozdiel medzi ateizmom a humanizmom. Ostávate pri definícii ateizmu, ktorý má niekoľko faciet a jednu z nich vylučujete z ateizmu: ak je ten boh netečný k ľudským záležitostiam, resp. ak je nepochopiteľný (?), nejde o ateizmus (lebo taký boh existuje), ale o humanizmus. Prepáčte, nestačí mi to na definíciu humanizmu ako kategórie odlišnej od ateizmu. Boli ateisti, ktorí nepochopiteľnosť vesmíru nazývali náboženským pocitom – ale nazvali sa deisti, epikurejci či panteisti (Einstein zdôraznil, že napriek svojim náboženským pocitom je ateista) niekedy humanistami na rozdiel od ateistov, resp. dáva im niekto tento názov? Ak si organizácie ako IHEÚ, BHA a iné dali do názvu humanistické, hoci sú ateistické, samozrejme s partikularizmami, stačí mi to, aby som ani ja nerobil zbytočný rozdiel. Humanizmus nie je vyšším vývojovým stupňom ateizmu, má len mladšie meno.

Komentáře nejsou povoleny.