Proč se jako ateisté nezajímáme o náboženství a je to dobře

Autor | 11.06. 2013

Titulek by mohl stejně dobře znít, proč se jako ateisté zabýváme téměř výhradně náboženstvím. Obě jsou to otázky, se kterými se často setkáváme, a tak se na ně pokusím odpovědět, abych už příště mohl jen odkazovat na tento článek a nemusel ty věci vysvětlovat pořád dokola. Odpověď tu najdou jak ti věřící, kteří si lámou hlavu nad tím, proč se ateisté o náboženství zajímají, tak ti, kterým nedává spát náboženský analfabetismus ateistů.

Proč se jako ateisté nezabýváme náboženstvím a přesto jsme ateisté

Tyto ateisty si poměrně často bere do úst třeba pan Halík. V jeho podání je člověk, který se o náboženství nezajímá, zhusta ignorant, trpící předsudky:

Nakonec je náboženský analfabet, který sice může mít razantní názory na náboženství, ale tyto názory nejsou kryty žádnou odbornou znalostí ani vlastní zkušeností. Obávám se, že u nás je dnes nejvíc těchto náboženských analfabetů s různou mírou předsudků. 

Je potřeba přiznat, že u nás je takových ateistů asi skutečně nejvíc a tvoří většinu z cca 30 -40 procent přesvědčených ateistů, kteří v ČR žijí. Svůj ateismus podědili po rodičích a nemají sebemenší důvod na něm nic měnit. S náboženstvím se setkají tak maximálně v televizi, kde ale příslušný program co nejrychleji přepínají na zábavnější a užitečnější pořady.

Ale i tato většina z nás ví o náboženství a víře v Boha tolik, aby je mohla celkem s čistým svědomím odmítnout a dál se jimi nezabývat, podobně jako se nezabýváme jinými neužitečnými myšlenkami. Možná to bude znít jako obehraný argument, ale v tomto případě je zcela na místě. Proč se zabývat něčím, o čem nemáme žádné rozumné důvody se domnívat že to existuje? Následuje stručný a zcela jistě nekompletní výčet argumentů proč se o náboženství nezajímat a přesto být důvodně přesvědčeným ateistou a nikoliv analfabetem.

  • Různých náboženství existuje mnoho tisíc a všechny se od sebe poměrně výrazně odlišují. Nemohou mít pravdu stoupenci všech protiřečících si pověr a zároveň je nad lidské síly všechny prozkoumat, abychom nakonec zjistili, že pravdu měl v 18. století vyvražděný indiánský kmen Wa-kan-kunů věřící ve věčně se usmívajícího boha Aranta-rupa.
  • Většina představitelů náboženských společností se nechová podle toho, co sama káže. Jak mám uvěřit něčemu já ateista, když tomu nevěří ani ti nejpřednější proponenti náboženství? Raději se tedy řídíme slovy věřícího písničkáře Karla Kryla: “Farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky, My nakrmíme forbesa za dvě či za tři pětky.”
  • Víra v Boha nemá sebemenší pozitivní dopad na náš život. Věřící bývají stejně nemocní jako ateisté, postihují je stejné přírodní katastrofy a Bůh či bohové věřícím evidentně neposkytli žádné informace, o kterých bychom nevěděli také my ostatní.
  • A i v případě, že bych cítil potřebu nějakého duchovního nebo spirituálního prožitku, ten poslední na koho bych se obrátil by byl někdo z nějaké sekty nebo církve. Jejich bůh totiž až podezřele často má stejné zájmy jako ti, kteří jeho myšlenky tlumočí. To už se ale vzdalujeme z domény ateismu.

Myslím, že zde uvedené důvody chápe většina ateistů, aniž by měli nebo museli studovat   třeba konkrétní mystiku šamanů, jako je pan Hájek, Duka, Halík, či kdokoliv jiný. Je to naprosto zdravý, přirozený a v realitě ukotvený názor, kterému není potřeba dodávat jakékoliv negativní konotace a jeho nositele označovat jako “analfabety”. Skoro by se chtělo dodat, že ti lidé chápou náboženství lépe než pan Halík, i když třeba nemají takové faktografické znalosti.

Jako ateisté se zabýváme náboženstvím příliš

Tato výtka je na první pohled v příkrém rozporu s názorem, že většina ateistů je nábožensky analfabetická. Přesto ale přiznejme věřícím, že otázka je položena smysluplně. Existuje totiž menší skupina ateistů, která o náboženství něco ví, dokonce se o ně aktivně zajímá nebo zajímala a přesto zůstává dále ateisty. Často je tato výtka určena přímo nám, veřejně aktivním nebo organizovaným ateistům. Je nám vyčítáno, že většinu naší agendy tvoří kritika náboženství a náboženského dění.

Kritika je do jisté míry oprávněná. Ateismus totiž skutečně není ve své podstatě žádný společenský program nebo ucelený věroučný systém. Většina ateistů má potřebu náboženství řešit až tehdy, když náboženství začne nějakým způsobem řešit jeho. Já jsem se třeba o náboženství začal zajímat ve chvíli, kdy jsem se blíže seznámil se svojí ženou, která pochází z katolického prostředí. Je přirozené, že se člověk zajímá o myšlenky lidí, kteří jej obklopují.

Pozitivní na této zkušenosti bylo to, že mě přinutila poohlédnout se po důvodech a příčinách mého vlastního ateismu a prověřit věrohodnost náboženských tezí, které mi byly předloženy. Byl jsem nucen svůj světonázor podrobit poměrně kritické zkoušce a zkoumání. V podstatě by se dalo říct, že jsem intenzivní zkoumání ateismu a náboženství ukončil až ve chvíli, kdy jsem o náboženství věděl mnohonásobně víc, než většina lidí v mém okolí a kdy by jeho další studium již bylo časově příliš náročné.

Impulzem pro aktivní ateismus mnoha dalších aktivních ateistů je například drsný příklad církevních restitucí, kdy se ukázalo, že i velmi málo početné vlivové skupiny jsou schopny prosadit zákony s velkým celospolečenským dopadem, proti vůli většiny lidí. Někteří z aktivních ateistů jsou také bývalými věřícími, kteří na základě vlastního zkoumání víru opustili. U nich je téma střetu s náboženstvím pochopitelně také velmi živé.

Myslím, že bychom jako ateisté vůbec neměli potřebu se organizovat, kdyby věřící považovali své náboženství za soukromou věc, podobně jako provozují svůj koníček zahrádkáři nebo jako je soukromou věcí obliba špenátu či brokolice. Jestliže se ale nacházíme v situaci, kdy věřící mají na základě své víry v nadpřirozené bytosti privilegia garantovaná zákony a kdy prosazují na jejím základě pravidla platná i pro ostatní, je naší povinností se tomu postavit. Stejně bychom se postavili my nebo někdo jiný, třeba milovníkům brokolice, pokud by se organizovali, chtěli zakazovat špenát a požadovali státní příspěvky na své obědy a platy pro její pěstitele.

Další důvody pro výzkum náboženství

V předchozích odstavcích jsme shrnuli důvody, proč se ateisté vůbec zajímají nebo nezajímají o náboženství. Existuje ale ještě jedna oblast důvodů, proč se o náboženství vlastně zajímat. Pochopení těchto důvodů je podle mě klíčové k tomu, aby se stal ateismus a nepřítomnost víry v boha plnohodnotnou alternativou a životaschopnou konkurencí náboženství.

Je nepochybné, že náboženství představuje jeden ze společných znaků všech lidských kultur. Zatímco ateismus v jeho dnešní podobě je poměrně nový fenomén, tak náboženství tu bylo od nepaměti a jeho doklady se prolínají všemi nám známými historickými dobami. Byla období a existují země, kde je náboženství téměř synonymem pro lidské společenství. V jeho jménu se vládne, z náboženských důvodů se organizují práce i společenská setkání nebo oslavy. Tato všudypřítomnost náboženství a víry v bohy má jistě své důvody. Náboženství prostě musí nějakým způsobem “fungovat.”

Někteří ateisté se domnívají, že určité typy společenství řeší reálné lidské potřeby. Jiní si myslí, že náboženství poskytuje jeho vyznavačům evoluční výhodu. Další se potom na náboženství dívají jako na memplex a chápou jej jako další rovinu evolučního zápasu, kdy o přežití a rozmnožení nebojují jedinci a geny, ale myšlenky a jejich konglomeráty. V posledních desetiletích byl i v tomto směru učiněn skutečně velký pokrok a můžeme dnes říct, že náboženství rozumíme daleko lépe než dřív.

Ať už je to ale jakkoliv, nebude na škodu, pokud principy a pravidla fenoménu víry pochopíme a využijeme jich ve prospěch nás všech.

65 thoughts on “Proč se jako ateisté nezajímáme o náboženství a je to dobře

  1. TvojOponent

    Dovolím si oponovať! Ateizmus vzniká spolu s teizmom. A dejiny ateizmu sú rovnako dlhé ako dejiny teizmu.Podobne, ako chuť k dobrému jedlu u nás vyvoláva presýtenie tým istým dobrým jedlom. Ak si pomôžeme prirovnaním, a teizmus nazveme predmetom, tak ateizmus je jeho tieňom.
    Každé nové náboženstvo nakoniec vyvracalo to staré a pomáhalo si logikou.
    A nakoniec – prví kresťania boli popravovaní v časoch barbarskej a zaostalej antiky za viete čo? Za ateizmus.

  2. Antitheista

    Souhlasím s Oponentem – reakce na zkažené jídlo (náboženství) musí být dobré jídlo (ateismus), stejně tak reakce na blbost a primitivismus musí být chytrost a kultura. Čili nejdříve byli primitivní pověry (náboženství) a pak teprve rozumná reakce na ně (ateismus) 😀 😀

    Zatím a zejtra 😀

  3. TvojOponent

    Toto je tiež blud:
    Myslím, že bychom jako ateisté vůbec neměli potřebu se organizovat, kdyby věřící považovali své náboženství za soukromou věc, podobně jako provozují svůj koníček zahrádkáři nebo jako je soukromou věcí obliba špenátu či brokolice.
    A už vonkoncom odôvodňovať oprávnenosť takého bludu je blud sám o sebe 😀
    Všetky ateistické režimy sa kastovali a vytvárali rovnejších medzi rovnými. Bez ohľadu na náboženstvo. Ateizmus je len teoria.
    Potreba vytvárania hierarchie v spoločnosti je tak nevyhnutná ako je potreba uspokojovania primárnych potrieb.

  4. TvojOponent

    Na vyvrátenie omylu jedného náboženstva treba viac ako ateizmus – treba ideológiu či filozofiu vychádzajúcu aj z ateizmu, no ateizmus sám o sebe nestačí.
    Ateizmus v praxi neexistujú rovnako ako ani ateistia rovnako ako v praxi niesú základné farby. Filozofická teoria a teoria farieb majú čosi spoločné – neexistujú, sú abstraktné.
    Preto navrhujem zrušiť OSACR ako blud. 😀
    Prípadne navrhujem premenovať na spolok kresťanofóbov.

  5. TvojOponent

    Sekulárni humanisti podporujú islamizujúciu EU.
    Vy ste na tom ako?

  6. Slávek

    Oponente, tak uveď historické příklady ateistů nebo ateistických společnosti v tom smyslu, jak chápeme ateismus dnes.

    Souhlasím, že lidé tvoří hierarchii nezávisle na náboženství. Jak to ale souvisí s článkem?

    A samozřejmě že ateismus sám o sobě nestačí, stejně jako nestačí křesťanství samo o sobě, nebo islám.

  7. Ivan

    Vzhledem k tomu, že každý jsme se narodil jako ateista, je tento stav pro člověka přirozený. Teprve indoktrinací se z některých z nás stávají věřící.

  8. TvojOponent

    Slávek.
    Budem písať za seba. Teda ako ateizmus chápem ja. Ak sa mýlim alebo sa naše názory budú rozchádzať, vymeníme si svoje postoje.

    Ateizmus je podľa mňa len jedna krátka veta : Bohov niet.
    Filozofický postoj, nič viac.
    Tento ontologický postoj je však dôležitou tehličkou pri budovaní ideológií, svetonázorov a osobných postojov. Ak budeme deliť ideológie podľa ontologických postojov (a zaiste sú aj iné možnosti delenia, ale nezaoberajme sa teraz nimi), dostaneme dve základné skupiny. Podľa cieľov – jedny budujú spoločenstvá náboženské a druhé nenáboženské. Až stúpenci týchto ideológií sa môžu nejako nazývať – komunisti, liberáli, humanisti, homosexualisti…atď. Priznaním sa k nejakej ateistickej ideológii o sebe každý prezrádza základné nastavenie hodnôt a priorít. Podobne si veriaci nevystačí s vyjadrením “som teista”, ale sa konkretizuje (kresťan, moslim,…)
    Preto OSACR buď organizuje ateistov všetkých bez špecifikácie – no potom to skončí veľkou ruvačkou. Lebo ateisti sú humanisti, ateisti plus, liberáli, komunisti, nacisti,marxisti,materialisti..)

    Takže takto to vidím ja.
    A dodám, prečo brojím proti sekulárnemu humanizmu.Na základe mojich skúseností toto hnutie združuje bývalých komunistov, eštébakov, ateistických kariéristov, stalinistov… Ich program je marxistický (zničenie rodiny, zoštátnenie detí, socializmus, marxizmus, program Manifestu komunistickej strany.Podobne ako Hitler aj sekulárni humanisti si uvedomujú, že kresťanstvo je jediná(?) možná sila schopná filozoficky ohroziť ich existenciu.

    Myslím si, že ateisti budú musieť prejsť prerodom a diferenciáciou. Potrebujú nemarxistické hnutie v štýle kultúrneho ateizmu. Aby sa vselektovali tí, čo sympatizujú so stalinizmom od tých, čo chcú ideologiu založenú na nestalinistických princípoch.

    V skratke: Hľadá sa ateistická ideológia budúcnosti. Ešte nie je.

  9. Pig Bang

    Taky si myslím, že ateismus alespoň v nějaké podobě existoval vždy, nevěřící jen byli zticha, protože šlo o život. Ti kteří zticha nebyli zřejmě dlouho nežili. Vůbec bych se nedivil, kdyby i někteří vůdci ba dokonce středověcí papezove sami nevěřili ale náboženství zneužívali.

  10. TvojOponent

    Ivan.citujem Vás:
    Vzhledem k tomu, že každý jsme se narodil jako ateista, je tento stav pro člověka přirozený. Teprve indoktrinací se z některých z nás stávají věřící.

    Ak sa každý rodí ako ateista,potom je ateistom aj môj či Váš kocúr.

    myslím, že na to, aby ste mohli o sebe prehlásiť, že ste ateista, musíte prejsť istým procesom uvedomovania si súvislostí. Ateistom sa nerodíte, ale stávate. Podobne,ako hromada súčiastok ešte nie je počítač, ale až ich zošroubovaním z toho niečo bude.
    Vaša téza o ateizácii osobnosti narodením nedáva ani logický zmysel. Lebo to by muselo mať nejaký racionálny dôvod narodenie ako okamih opustenia maternice. Je nejaký rozdiel medzi dieťaťom minutu po pôorode a minutu pred pôrodom? A týždeň pred pôrodom? A mesiac pred pôrodom? A tri mesiace pred pôrodom? Stáva sa ateista okamihom splynutia pohlavných buniek? Alebo sú ateistami aj pohlavné bunky?

  11. TvojOponent

    pigbang
    Idete na to dobre.
    Je dôležité rozlišovať osobné presvedčenie od formálnej príslušnosti.Predsa pokrstené dieťa aj keď sa stáva formálne členom RKC (alebo inej, však protestante), nie je schopné porozumieť súvislostiam. Teda nemôže byť reč o presvedčení nemluvňaťa ako o osobnej viere kresťana. Podobne nepokrstené dieťa nie je formálne kresťanom – je ateistom? ateisti nemajú predpísané rituály na to, aby sa niekto stal formálne ateistom. Až uvedomovaním súvislostí sa stane ateistom s osobným presvedčením.
    Formálny (krstený) kresťan môže byť teda aj ateistom a nepokrstený presvedčením presvedčeným kresťanom 😀

  12. Slávek

    Hele Oponente, na debatu o tom, jestli se ateistické hnutí nějak rozdělí nebo ne nepřistoupím. Je to možné. Budoucnost ukáže. Je nás pár stovek, tak jsou to předčasný úvahy. Pokud se to stane, budu to považovat za úspěch.

  13. TvojOponent

    Neskoro Slávku.
    Ateizmus je už rozdelný. Alebo ste snáď aj nacista a komunista súčasne? Ak sa totiž hlásite len k ateizmu a máte problém sa vyhraniť, definovať, potom musíte niesť morálnu zodpovednosť aj za to gigantické utrpenie,ktorého sa ateisti rôznych vyznaní dopúšťali. Desiatky miliónov obetí len za 50 rokov. Hrôza…
    Myslím si, že akosi automaticky máte prirodzenú a logickú potrebu odmietnuť stotožnenie sa s komunizmom alebo stalinizmom. A to je dobre.Je dobre, že tieto ateistické utópie už sú prekonané.

  14. S.V.H.

    TvojOponent (11.06. 2013 | 23:28) napsal:
    Neskoro Slávku.
    Ateizmus je už rozdelný. Alebo ste snáď aj nacista a komunista súčasne? Ak sa totiž hlásite len k ateizmu a máte problém sa vyhraniť, definovať, potom musíte niesť morálnu zodpovednosť aj za to gigantické utrpenie,ktorého sa ateisti rôznych vyznaní dopúšťali. Desiatky miliónov obetí len za 50 rokov. Hrôza…
    Myslím si, že akosi automaticky máte prirodzenú a logickú potrebu odmietnuť stotožnenie sa s komunizmom alebo stalinizmom. A to je dobre.Je dobre, že tieto ateistické utópie už sú prekonané.

    S.V.H.:
    A jéje, zase miliony obětí ateismu.
    Pokud tam počítáte všechny lidi, kteří byli zabiti ateisty, možná se na miliony dostaneme. Ani ale nechci odhadovat, kolik lidí zabili věřící.
    Pokud tam počítáte lidi, které zabili ateisté z toho důvodu, že jejich oběti nesdíleli jejich ateismus (což je podle mě o dost logičtější), bude to číslo velice skrovné. A opět nepoměřitelné s počtem lidí, zabitými věřícími z důvodu, že nesdíleli jejich víru.
    BTW: Rozdělení ateismu na nacismus a komunismus jsem opravdu nepochopil. Nešlo by to nějak rozvést? To se každý řekněme vegetarián musí „vyhranit, definovat“, jestli je nacista nebo komunista, jinak nese morální zodpovědnost za utrpení, které vegetariáni v řadách nacistů nebo komunistů způsobili?

  15. Petr TomekPetr Tomek

    Myslím, že TvojOponent nechápe jednu podstatnou věc – společnosti se štěpí a je to normální. Mohou se štěpit prostě na základě zájmů nebo nějakých konfliktů. Jen když ale nějaká skupina touží po absolutním nároku na “Pravdu” tak se hereze takto děsí. Ateisté jsou v první ředě individuality ne příslušníci či uctívači. Scházíme se jako osobnosti, které si mají co říci, ne jako stoupenci dogmat. Proto nám nějaké štěpení nevadí.

  16. S.V.H.

    Jinak velice dobrý článek.
    Z Halíkových projevů mám vždycky pocit, že si myslí, že Češi jsou většinou ateisté právě PROTO, že o náboženství příliš neví. Se stejnou logikou bych mohl říct, že já nejsem filatelista právě proto, že o známkách toho moc nevím.

  17. Cromagnon

    Kromě toho, že na tomto serveru najdu většinou velmi kvalitní úvahy, s kterými se zhusta ztotožňuju, neocenitelné jsou především diskuze pod článkem. Argumenty věřících ve snaze hájit svou pravdu, mě paradoxně ještě více utvrdí v nesmyslnosti víry.
    Netuším, kolik dalších voyerů jako jsem já, takto pročítá příspěvky, ale tak nějak cítím, že je mezi nimi i mons. Tomáš Halík 😀

  18. protestant

    ..Proč se jako ateisté nezabýváme náboženstvím a přesto jsme ateisté…

    …Jako ateisté se zabýváme náboženstvím příliš…

    Řekl bych, že paradoxně opravdu platí obé.
    O náboženství se ateisté zajímat musí, protože ateismus je negací teismu a tedy ateista by měl vědět čeho je negací.
    Bohužel se ateisté zajímají jenom částí náboženství, jenom negativním jevy, jen v podstatě bulvárem.
    V servisu nabízeném na těchto stránkách vpravo nahoře jsou nabízeny jen a pouze negativa náboženství. Kladná zpráva neprojde přes zdejšího cenzora .. 🙂

  19. Slávek ČernýSlávek Post author

    Ano protestante, souhlasím ve všem. Servis vpravo nahoře má zadání přinášet zprávy ze světa ateismu a náboženské věci, které by mohli ateisty zajímat.

    Není to samozřejmě cenzura, protože nikomu nezakazujeme o něčem psát. Jen vybíráme zprávy, které souzní s naším viděním světa. pro většinu čtenářů nejsme zdaleka jediným informačním zdrojem a mají na českém internetu desítky možností, kde si pozitivní věci o náboženství přečíst, pokud by měli zájem.

    Chceme prostě mít co nejvíc návštěvníků a cesta k tomu je specializace a jasná tvář. Lidé by měli vědět, co tu mohou očekavát a to tady potom taky najít. Věci, které jsou pro nás kontroverzní si můžeme dovolit zveřejnit jen zřídka, abychom neodradili čtenáře.

    Perfektně to napsal Cromagnon:
    “Kromě toho, že na tomto serveru najdu většinou velmi kvalitní úvahy, s kterými se zhusta ztotožňuju, neocenitelné jsou především diskuze pod článkem”

    Kdyby tu nenašel věci, se kterými se ztotožní, tak by sem nechodil.

  20. Colombo

    Protestant: ateismus není “nemám rád náboženství” ale “nevěřím v bohy”. Je logické, že nevím-li o žádných bozích, nemůžu v ně věřit. Tedy ergo tvoje tvrzení je mylné.

  21. Slávek ČernýSlávek Post author

    Oponente, v tuto chvíli jako ateisté nacismus nebo komunismus nijak moc neřešíme. Samozřejmě mám na ty věci poměrně jasný osobní názor, ale ten v tuto chvíli nijak moc neovlivňuje, co jako ateista dělám.

    Jsme poměrně úzce zaměřená organizace, která má v politické rovině jediný cíl: sekularizaci a oddělení věcí veřejných od náboženství. Ať si každý věří čemu chce, ale ať je to jeho soukromá záležitost, kterou si sám financuje a propaguje, pokud má tu potřebu. Stejně jako si ostatní lidé financují svoje jiné libůstky.

    Pokud se na tomto s někým shodneme, tak budeme rádi a je nám jedno, jestli to je komunista, křesťan nebo křesťan komunista. Myslíme si, že podporovat tento cíl mohou v podstatě lidé všech politických a náboženských názorů.

    To, že naše další představy se různí nepovažuji v tuto chvíli za nijak důležité, ale pokud bude mít někdo potřebu se vůči ostatním nějak vyhranit a nebude mu vyhovovat náš způsob nebo postoj, tak budu jenom rád. Bude to svědčit o síle ateistického hnutí spíše než o jeho slabosti. Bude to svědectví našeho úspěchu. Stejně jako v křesťanství si člověk může najít tu svoji cestu, od formálního katolicismu až po eklektický evangelikalismus, tak bude jen dobře, pokud budou časem takto diferencovaní i ateisté.

  22. protestant

    Perfektně to napsal Cromagnon:
    „Kromě toho, že na tomto serveru najdu většinou velmi kvalitní úvahy, s kterými se zhusta ztotožňuju,

    protestant:
    Je asi běžné, že to, s čím se ztotožňujeme považujeme téměř vždy za kvalitní. 🙂

  23. protestant

    Colombo (12.06. 2013 | 10:22) napsal:
    Protestant: ateismus není „nemám rád náboženství“ ale „nevěřím v bohy“. Je logické, že nevím-li o žádných bozích, nemůžu v ně věřit. Tedy ergo tvoje tvrzení je mylné.

    protestant:
    Praxe ukazuje naprosto zřetelně, že to tvrzení mylné není.

  24. Colombo

    Tohle tvoje tvrzení je nesmyslné. Operuješ s uvědoměním a negacemi.

    Škaredý je negace pěkného. Můžu být škaredý, aniž bych věděl, co je pěkné.

  25. protestant

    ale když chceš být nehezký, pak musíš vědět co je hezké… 🙂

  26. Colombo

    Protestant: ne, kategorie “hezký” a “škaredý” existuje nezávisle na mé znalosti těchto kategorií.

    Tak samo, jako banán může být žlutý, aniž by sám musel vědomě tušit, že existuje nějaká jiná barva či co je to žlutá.

  27. Slávek ČernýSlávek Post author

    Protestante, na Cromagnonově komentáři jsem chtěl naopak ukázat, že sem chodí proto, že naše úvahy často souzní s jeho myšlenkami. Cítí se tu dobře, doma, mezi svými. Byla to odpověď na tvůj komentář o cenzuře.

    Jeho hodnocení kvality sice potěší, ale v tomto jsem přece jen kritičtější.

  28. protestant

    Já myslím, že si rozumíme… 🙂

  29. andulka

    “…ten poslední na koho bych se obrátil by byl z nějaké sekty nebo církve.”
    Ani nevíte, jak hlubokou pravdu jste napsal. Spousta ateistů ano i těch “tvrdých” , v okamžiku blízkosti smrti touží po smíření s Bohem. Mnohé o tom ví paní Ludmila Svatošová, zakladatelka hospiců.

  30. Slávek ČernýSlávek Post author

    Andulko, ona je to spíš pověra. Ale možná existují nějaké výzkumy nebo data. Pokud ano, tak sem s nimi.

  31. Shadowman

    @protestant + i ostatní, abyste nebyli na pochybách, hlavním “cenzorem” našeho twitter feedu jsem momentálně já, pokud to tady nezaznělo. Stížnosti a náměty v případě zájmu posílejte na jan(zavináč)osacr.cz 8)

  32. Slávek ČernýSlávek Post author

    Tímto děkuji našemu hlavnímu cenzorovi, za skvělou práci a soustavnou cenzuru internetových zdrojů 😀

    Díky němu už náš twitter má skoro 50 sledovačů.

  33. protestant

    Hlavním cenzorem není Shadowman, ale zde vládnoucí ideologie… 🙂

  34. Cromagnon

    Drtivá většina názorů, myšlenek či úvah zde prezentovaných, je v souladu s volně dostupnými vědecky ověřenými fakty, na které jsou zde uváděny odkazy. Tolik asi ke zmiňované kvalitě. Jistě, je to kvalita diskutabilní, nicméně jako platforma pro zveřejňování určitého postoje, mě zcela dostačující a podstatně obhajitelnější než např. odkazy na pravdu v Bibli. Stejně tak bych byl ochoten uznat, že je kvalitně vedený, dejme tomu, neonacistický server, pakliže bych na takový narazil, neznamená to však, že bych souhlasil s obsahem nebo postoji na něm prezentovanými. Co mohu subjektivně posoudit, zdá se mi velmi kvalitně a fundovaně vedený, nejmenovaný, český anarchistický server, přesto nejsem anarchista, ačkoliv okrajově, mimo spousty jiných žánrů, poslouchám spřízněné kapely a některé krajně levicové názory jsou mi blízké…Jsem však přesvědčen o tom, že drtivá většina ateistů nejsou anarchisté a mezi zde přítomnými snad není ani jeden – tolik zase k zevšeobecňování všeho druhu, ehm.
    Myšlenky a postoje zde prezentované jsou mi blízké čistě kvůli zjištění, že existuje skupina lidí (různého politického, sexuálního, rasového a nevím ještě jakého složení), která se zabývá názorem, k němuž jsem sám před lety dospěl, bez přispění někoho dalšího, ale pouhým sebeuvědoměním a poznáním, že jediný bůh, který mi může pomoci, který může pomáhat lidem v mém okolí a lidem, které mám rád, kdo může zařídit, abych byl šťastný a přispěl ke štěstí mých blízkých, jsem jedině já SÁM.
    Je mi 34 let. Ve 20ti jsem měl za sebou roční závislost na nitrožilním užívání pervitinu, experimenty s omamnými látkami všeho druhu, a po prodělané toxické psychóze přechod na legální drogy, tedy alkohol všeho druhu a zneužívání antidepresiv. Společensky přijatelné drogy mě v mých 30ti letech přivedli až do léčebny, kam jsem se odebral jednak kvůli strachu ze ztráty tehdejšího zaměstnání, jednak mi došlo, že asi není úplně normální snídat půl lahve vodky (ukryté v peřináči). Důvodů bylo víc, to však není podstatné. Co je podstatné, je to, že při hledání cesty jak jít dál životem, bylo zjištění, že jedině pokud převezmu sám za sebe a své činy veškerou zodpovědnost, teprve tehdy se můžu stát mužem, synem, přítelem, milencem, občanem, zkrátka svéprávnou užitečnou bytostí.
    Vždy jsem měl snahu najít pravdu, hledal jsem odpovědi, snažil jsem se uvěřit, dokonce jsem si zoufal, že snad ani nejsem víry hoden, hledal jsem odpovědi v kostele, v sobě, v drogách i na dně láhve. Často jsem měl pocit, že jsem blízko poznání, že mi chybí jen krůček k vyšší pravdě, ale všechno tohle pachtění je pouhý sebeklam…
    Rád bych poznamenal, že jsem neměl nikdy nic proti víře samotné, naopak sám jsem ji hledal. Ale pokrytectví a faleš církve jsem naplno poznal, až když jsem v jedné církevní organizaci pracoval. Konkrétně v nejmenované oblastní charitě.
    Až po třech měsících abstinence, kdy jsem dostal opušťák, a já vyrazil na jednodenní výlet po krásách jesenické přírody, tehdy na lesní pěšině, mi to konečně docvaklo. Není žádný imaginární přítel. Jsem to JÁ. A poprvé v životě jsem převzal ZODPOVĚDNOST.
    4 roky abstinuju, mám báječnou přítelkyni, užitečnou práci v sociálních službách (i když mizerně placenou, ehm), moje matka v noci klidně spí a nebojí se o můj život…A přestože jsem náturou pesimista a svět nevidím jak dvakrát extra happy místo k žití, jsou okamžiky, kdy cítím opravdové štěstí. Opravdové štěstí ze života TADY A TEĎ!

  35. Antitheista

    Ateismus není jen pouhá nevíra v boha – to může být i apateismus, nevíra protože to neřešim a nezajímá mě to (jednoduchý ateismus/agnosticismus). Ateismus bývá logický příklon k nevíře v boha z mnoha důvodů. A ty důvody většinou tvoří pozitivní program. Může to být věda a vědecké myšlení, pozitivismus – ale bývá též spojen s filosofickým naturalismem.

    Morálku si každý ateista řeší sám – někdo může být nihilista, někdo hédonista, jiný utilitarista…

  36. Slávek

    Cromagnone díky. Prožil jsi toho na několik životů.

    Protestante souhlas s tou cenzurou. Slyšel jsem, že největší cenzoři jsou zahrádkáři. Ti do svého časopisu nepustí nic, co se netýká zahrádky.

  37. Antitheista

    Tak ještě aby si pouštěli do “zahrádky” nějaké ty “škůdce” 😀 … (zní to trochu jak za bolševika)

  38. protestant

    Slávek (12.06. 2013 | 17:18) napsal:
    Cromagnone díky. Prožil jsi toho na několik životů.

    Protestante souhlas s tou cenzurou. Slyšel jsem, že největší cenzoři jsou zahrádkáři. Ti do svého časopisu nepustí nic, co se netýká zahrádky.

    protestant:
    Tomu se říká specializace, ne cenzura. Cenzura je když odmítají uvést úspěchy zahrádkářů jiných zemí a ve svém časopise tvrdí, že jen oni pěstují ty nejlepší okurky a rajčata… 🙂

  39. Antitheista

    “Tomu se říká specializace, ne cenzura. Cenzura je když odmítají uvést úspěchy zahrádkářů jiných zemí a ve svém časopise tvrdí, že jen oni pěstují ty nejlepší okurky a rajčata…”

    Tak to přesně nábožní dělají -. nedávají prostor opozici a tvrdí, že jen ten jejich bůh má pravdu – svatou pravdu 😀 😀 😀

  40. Jaroslav A. Polak

    Slávku, tady (mám na mysli první část článku) bude možná určitý šum v interpretaci. Člověk se rozhodně nemusí zajímat o náboženství proto, aby nevěřil v Boha. A myslím, že to ani Halík ani nikdo jiný, kdo nemá v hlavě seno, netvrdí. Ale soudím (a vím, že to píšu už po xté), že pokud chce někdo kompetentně kritizovat nějaké náboženství či náboženství jako sociální fenomén vůbec, nemůže být ignorant. Ergo: Polemiky o neexistenci Boha (IMHO zbytečné, ale budiž) lze vést bez znalostí o náboženském myšlení, ale polemiky o náboženském myšlení bez znalosti náboženského myšlení vést kompetentně nelze.
    Pokud jde o to, jak kreativně a hluboce uvažovat ateisticky o náboženství, vřele doporučuji knihu Vítězslava Gardavského “Bůh není zcela mrtev”. Nedávno jsem ji četl, autor je marxista vyloučený v roce 70 z KSČ (samo o sobě pro mě dobrá kvalifikace) a opravdu objevně tam reflektuje náboženství i ateismus. Věřím, že si z toho hodně vezme i nemarxista. Knížka je vcelku dostupná v antikvariátech a objevuje se i na Aukru, myslím, že je k mání i v mnoha knihovnách. Mě uchvátila. Až se na to budu cítit, napíšu recenzi.

  41. Slávek

    Nevím, Halík nic o polemikách netvrdí. Jen dává většině ateistů hanlivé nálepky. No a já vysvětluji, proč na tom analfabetismu není nic špatného.

    Díky za tip na knihu.

  42. Petr TomekPetr Tomek

    Protestant: O náboženství se ateisté zajímat musí, protože ateismus je negací teismu a tedy ateista by měl vědět čeho je negací.

    Ano Protestante a zdraví je negací nemoci, proto se musejí zdraví zajímat o nemoce, aby věděli čeho jsou negací.

  43. protestant

    Přesně Petře. Ten který nezná všechny nemoci a jejich projevy nemůže sebe označit za zdravého.

  44. Antitheista

    Ale mohu říct, že nemam nemoc, kterou znám 😀 😀 třeba vim, že nemam syfilis ani filcky ani křesťanství 😀

  45. protestant

    Ano. Můžeš říci že nemáš žádnou tobě známou nemoc. To ovšem neznamená, že jsi zdravý… 🙂

  46. Antitheista

    No a my se zase uzdravili z křesťanství, protože sme četli Bibli 😀

  47. josef

    Velice hezký esej, taková upřímná osobní výpověď.
    Jako vždy od Slávka na můj vkus poněkud smířlivá :), ale vlastně vysvětluje proč.

    Pan Halík i jiní se skutečně o ateisty otírají nevkusně, neeticky a především nesmyslně. Ale nejen o ateisty; oblíbený termín Halíkův “něcisté” je rovněž pejorativním označením lidí s nevyhraněnou spiritualitou (v něco věří), která je pro nevěřícího rozhodně rozumově přijatelnější, než víra v konkrétní nesmysly ála katolická nauka páně Halíka. Nehledě na to, i on přeci věří v “něco”, tedy logicky i on je něcista.
    Výroky těchto namyšlených ješitů jsou zase pro mne jedním z důvodů, proč na takováto fóra občas přispívám a i jinde se vyjadřuju otevřeně.

    Jinak se přiznám, že náboženství jako taková mi vůbec nevadí, dokonce mne baví jako fenomén, kterým se zabývám většinu života. Trochu s tímhle českým pojmem mám problém, protože ten “bůh” skutečně se všech spiritualitách přítomen není, především ne v tom pojetí, v jakém pojem boha po křesťansku chápem my. Oni to rádi tvrdí právě křesťané, že “celý svět přeci nějak věří v boha”, ale to není pravda. Buddhismus, taoismus, dokonce hinduismus jsou filosoficko-spirituální směry bez Boha, prakticky celý Východ je vlastně ateistický, a dříve byl ještě zásadněji. A západní kulty a šamanismy? Podle mého poznání a chápání podstat různých “náboženství” (radši tedy religiozit, spiritualit) je teistické (náboženské) vlastně jen křesťansví a islám, dejme tomu tedy i to židovství.

    Ach, zase ty problémy s ateismem. To dnešní pojetí, že ateisty jsou všichni nevěřící, se asi už nezmění a bude nutné akceptovat. Logicky a historicky se samozřejmě a-teistou může stát člověk až v reakci na teismus. No jo, ale za prvních křesťanů byli ateisty pohané a dokonce i Židé. I když věřili v bohy. Nemá cenu se kvůli tomu dohadovat.
    Každopádně fakt, že s těmito pojmy jsou problémy, není vinou nás, ateistů, ale těch, co ty náboženské blbosti vymýšlejí.

    Cromagnone – díky! Skvělý…

    Oponent – podle vaší logiky je abstinent fašistou, že?

    Jaroslav A. Polak – díky za tip. Sice dostávám při slově marxismus vyrážku, ale vím, že existují křesťané, kteří ho studují horlivě. Zapřu se 🙂 a seženu si. Rád se jako ateista poučím.

  48. andulka

    Pane Slávku k vašemu dotazu (12.6. 13.33) zajděte si do hospicu a zeptejte se jeho pracovníků a dovíte se jak ti lidé touží po usmíření, touží říct svým bližním, jak je mají rádi. To není nějaká pověra, toto není o rituálu “poslední pomazání”, ale o prosté touze odejít smířen.

  49. josef

    Paní andulko, vy jste napsala: “Spousta ateistů ano i těch „tvrdých“ , v okamžiku blízkosti smrti touží po smíření s Bohem.”
    a teď píšete: “lidé touží po usmíření, touží říct svým bližním, jak je mají rádi.”

    Schválně, poznáte, kde je rozdíl?

  50. Antitheista

    No já v tom tedy taky vidím rozdíl, Andulko 😀

  51. Josef K.

    Myslím si, že náboženstvím, na rozdíl od ateistů, se nezabývá naprostá většina věřících, prostě jsou naučeni chodit do kostela, vyprošovat si přízeň od pánbíčka nebo od místní panenkymarie pro své úzce omezené a v podstatě sobecké cíle, spolknou oplatek bez obzvláštních duchovních, intelektuálních, emocionálních a estetických prožitků.
    Ateisté,což je mizivá podtřída lidí bez náboženského vyznání se zabývají náboženstvím jako kulturním,ideologickým fenoménem , který bez pochyby existuje a je společenským rozvinutím mytologického myšlení, které je základním kulturotvorným a tedy i člověkautvářejícím činitelem. Ateistické myšlení je velmi pozdním produktem duchovního vývoje člověka, v jistém smyslu dosti rudimentárním a nesmí nás překvapovat,že se prudce diferencuje a představy o něm dost liší, proto je velmi přínosné se zde setkávat s různými názory, i když je to někdy dost vyčerpávající.
    Nejvíce ze všeho mi vadí neschopnost se držet daného tématu.

  52. josef

    Josefe K.,
    co je to, prosím, “podtřída lidí” ?

  53. Josef K.

    Podtřída lidí – myslel jsem tím podmnožinu lidí, ne v politickém smyslu, sorry.

  54. andulka

    Pane Josefe k vašemu příspěvku (14. 6. 2013) chci říct, že smíření s Bohem a s lidmi jsou dvě strany jedné mince. Umírající lidé mají touhu poprosit Boha za odpuštění, že si jeho darů ( zdraví, příroda atd.) nevážili tak, jak měli. Mají touhu říct svým blízkým jak je měli rádi. Kdyby Boha nebylo, tak proč by to dělali? Proč si vy ateisté neuděláte exkurzi do hospice?

  55. Antitheista

    “smíření s Bohem a s lidmi jsou dvě strany jedné mince”

    Není to to samé, smířit s lidma se chce též ateista, ale smířit s bohem se chce pouze věřící hříšník 😀 – a ten chce většinou oboje, smířit se s bohem i s lidmi…

    Ateista na hřích nevěří 😀 – špatné a dobré chování existuje a měří se morálkou daného jedince, ale hřích pro ateistu není… Nemáme proč žádat boha o cokoliv, protože spíše neexistuje, zatímco lidem se můžeme omluvit oprávněně…

    A kdyby bůh byl, máme mu děkovat za co? Za přírodu? Tu jak se navzájem požírá ?? 😀 Za zdraví – to umírající člověk má děkovat za zdraví, které nemá ?? 😀

  56. andulka

    Pane Antiteisto,
    Hřích = špatné chování. Napadlo vás proč se chce i ateista smířit alespoň s lidmi? Kdyby Boha nebylo proč by to dělal? Nenapadá vás proč se teda dávají vyznamenání in memoriam, proč si připomínáme zemřelé? Když podle ateistů už neexistují?
    Děkovat za přírodu? Jasně, že ano. Protože naše Země je jedinečná a příroda dokonale funguje, je dokonale recyklovatelná. Kdyby jste se vy ateisté scházeli občas v přírodě začali byste o ledačem přemýšlet. Zatím se ponejvíce scházíte v hospodách a ty jsou od přírody daleko.

  57. josef

    Andulko,
    – “Umírající lidé mají touhu poprosit Boha za odpuštění, že si jeho darů ( zdraví, příroda atd.) nevážili tak, jak měli.”
    Umírající nevěřící mají touhu poprosit Boha? Jak jste na to přišla? V mém okolí zemřelo mnoho nevěřících a nikdo z nich neměl touhu prosit Boha.
    Pokud někdo prosí Boha, pak v něj logicky věří, ne?

    – “Kdyby Boha nebylo, tak proč by to dělali?”
    Že někdo “má touhu prosit Boha” je důkazem jeho existence? To má být logické vyvození nebo co?
    Andulko, jinak vše o.k.?

    P.S. Hřích nerovná se špatné chování. Máte zmatek v pojmech.

  58. Petr TomekPetr Tomek

    Andulka: Napadlo vás proč se chce i ateista smířit alespoň s lidmi? Kdyby Boha nebylo proč by to dělal?

    Petr Tomek: Protože má prostě lidi rád a mrzí ho, když s nimi, zvláště s příbuznými není zadobře. Stejně jako se lidi mají rádi a nepotřebují k tomu boha, tak je mrzí, když se rádi nemají a boha k tomu také nepotřebují. Naopak člověk, který se chce usmířit s lidmi kvůli strachu z posmrtného trestu, není dobrý člověk, ale pokrytec.

Komentáře nejsou povoleny.