Velká kastrace – nesmrtelné dílo papeže Pia IX.

Autor | 19.07. 2013

Čím přispěl umění papež Pius IX. (1792 – 1878)? Jedním z největších devastačních zásahů do vatikánských sbírek antických soch.

Antické sochařství patří rozhodně k tomu nejlepšímu, čeho v tomto oboru umění lidé ve starověku dosáhli. Proti egyptské a předoasijské strnulosti postavili dávní sochaři svůj smysl pro pohyb a výraz. Byli známi dokonalou prací se slonovinou, bronzem a především s mramorem, který měli zvláště v oblibě pro jeho mírnou průsvitnost připomínající lidskou kůži.

Ano, lidskou kůži zobrazovali starořečtí sochaři se zvláštní pečlivostí. Velké množství soch totiž zobrazuje nahé lidi nebo i nahé bohy. Kupodivu většina mužských soch má na místě pohlaví jen fíkový list. Je to úkaz tak častý, že ho někteří lidé považují za charakteristický rys antických soch.

Symbolika fíkového listu přitom nemá s antikou nic společného. Je to podle Genesis onen druh listu, kterým Adam a Eva zakryli svou nahotu, když snědli ovoce ze stromu poznání.

Antičtí sochaři se přitom nebáli zobrazovat mužské pohlaví, naopak nahé sochy by bez něj nebyly úplné, protože představovaly také erotickou stránku zpodobněné postavy. Plodnost byla v antice vysoce ceněná a zobrazení penisu mohlo mít i ochranný charakter, jak ukazují stély se zobrazením hlavy a genitálií boha Herma zvané hermy či hermovky, které se stavěly podél cest.

Byl to právě papež Pius IX, který rozhodl, že jsou antické sochy příliš nemravné a nechal všem vystavený mužským sochám ve Vatikánu zurážet penisy, které nahradily právě fíkové listy. Už předchozí papežové měli tendenci pohlaví soch zakrývat, nikdy ale nesáhli k tak drastickému opatření.

Přitom to bylo vlastně nedávné devatenácté století a nejvyšší představitel Vatikánu se rozhodl po takovýto vandalský akt, který snad jinak nemá ve svém dosahu obdoby. Šlo o stovky, možná až tisíce nenahraditelných uměleckých děl, která byla takto poškozena.

Otázkou, která se sama nabízí je: Proč byly takto poničeny právě jen mužské sochy? Víme, že v antice bývali sochaři opatrní spíše při tvorbě ženských aktů, proč se tedy za papežů vše náhle otočilo a nepřístojnější začalo být naopak zobrazování mužských genitálií?

Chápal Pius IX snad sochy mužů jako druh konkurence? Je možné že ho právě tyto části na sochách vzrušovaly? Proč ho stejně neiritovaly ženské sochy? Vlastně na tom nezáleží. Do historie se zapsal jako člověk, schopný kvůli svému sexuálnímu útlocitu  zničit umělecká díla která přežila tisíce let

34 thoughts on “Velká kastrace – nesmrtelné dílo papeže Pia IX.

  1. Arkande

    Upřímně bych si tipnul, že se jednalo spíše o závist. 🙂 než skryté homosexuální sklony (které jako “doživotní diktátor” mohl kdykoliv ukojit).

    Zajímavější fenomén v historii církve je podle mne legenda o ženě která se vydávala za muže a dotáhla to na Papeže. Tuším, že se jmenovala Jan VIII 🙂

    Jistě může to být jen hloupá legenda nebo vtípek, ale zajímavé je, že až do 16. století se při volbě Papeže užívala speciální židle s otvorem tzv. Sella stercoraria. Na kterou se Papež posadil s vyhrnutým suknem a “dobrovolník” pak druhým otvorem strčil ruku a hmatal a hmatal… 🙂

  2. dogbert

    Tak tenhle papež byl poslední vládce starého papežského státu, a svou porážku a sesazení (jako světského vládce) si vybíjel náboženským fanatismem. Dogma o papežské neomylnosti je taky od něj. A stojí za upozornění, že JP. II. ho přesto nechal blahoslavit…

    V dané souvislosti je paradoxní, že Pius o památky spíše pečoval. Podporoval i archeologii. Ale holt neměl dost rozhledu. Čert ví, jak se mu to v hlavě míchalo. Možná to vnímal jako snahu antické umění zachránit. Ke stáru se čím dál více spoléhal na božská vnuknutí apod. Třeba se mu o tom něco zdálo….

  3. dogbert

    Arkande: Tak zrovna Jan VIII. byl ten papež, který nám poslal Cyrila a Metoděje. Jeho historičnost je dost ověřitelná.

    Historici považují tento příběh za legendu už od 17. století. Na začátku dost možná stála nějaká dominantní žena na papežově dvoře, která lid začal “papežka Jana” přezdívat. V hlubokém středověku za některá papeže vládli i jejich matky či manželky. Také je možné, že šlo o lidovou šuškandu, (to bývá zrovna navrhováno na toho Jana VIII.), varianta moderních dohadů,”jestli generální tajemník vůbec žije”

    Ale úplně vyloučit se to samozřejmě nedá. Dá se předpokládat, že historické dokumenty podlehly některé z řady čistek, které měly očistit historii církve. A situací, o kterých máme málo dokladů, a kdy se téměř neznámí papežové střídali i po dnech máme dost.

  4. Arkande

    Teď jsem se podíval blíže na tohoto výtečníka (Pia) a zjistil jsem, že byl vyhnán při povstání z Říma a zpátky na trůn ho dosadilo Francouzské vojsko.

    9. listopadu 1846 vydal encykliku Qui pluribus, která výslovně odsoudila komunismus.

    8. prosince 1854 slavnostně vyhlásil po předběžném souhlasu biskupů i kardinálů Dogma o neposkvrněném početí Panny Marie

    8. prosince 1864 vydal encykliku Quanta cura, která odsoudila „základní mylné nauky našich časů“, v níž odmítl modernismus, liberalismus, odluku církve a státu, rovnost všech vyznání a další nauky. Jejím dodatkem byl slavný Syllabus omylů.

    (Tři odstavečky výše byly převzaty z Wiki)

    Tééééda. A to byl prý podle katolíků liberál 🙂 S takovou se snad jednou dočteme, že Pizzaro byl propagovatel lidských práv.

  5. Arkande

    Dogberte… Málem jsem Vám zapoměl poděkovat za příspěvek. Smím se zeptat, jste jen fanda do historie nebo je to Váš obor (Religionista? Historik?…)

  6. Pig Bang

    Dogberte, Jan VIII k nám ani nemohl poslat Cyrila a Metoděje, protože byl papežem později. Naopak vůbec nebyli posláni římským papežem, ale byzantským císařem. Když kníže Rastislav požádal římského papeže Mikuláše I. o misonáře, tak ten ho vyfakoval. Pak se obrátil se na byzanckého císaře Michala III. Jan VIII si jen později přivlastnil úspěch jejich misie.

  7. Arkande

    Pig Bangu Ono to bylo tenkrát komplikovanější. Protože po vpádu Ludvíka Němce na “naše” území se mu povedlo prosekat až k hlavní Rostislavově pevnosti. Rostislav pak uznal své vazalství na Východofrancké říši (tím také zrušil “vyhnání” ŘKC kněží). Zatím trvala K+M misie nerušeně dál. A po druhé když na nás Němec vlítnul a zase se dostal k “pevnosti” a opět “utřel” 🙂 ale Papež a v té době to myslím už byl(a) Jan XIII potvrdil právo K+M převést obyvatelstvo ke křesťanství. Zároveň tak potvrdil “právo” na existenci Velké Moravy a VM pak mohla existovat jako nezávislá říše na Východofrancké. Tedy Ludvík chudák utřel. 🙂

    Michael III? Ten byl tuším z Byzance… Takže si Jan VIII teoreticky nemohl nárokovat zásluhy (protože nebyl Katolík).

    Za to Jan VIII katolík byl 🙂 a potvrdil tak oprávněnost přinést VM křesťasntví.

  8. Pig Bang

    Jistě věci jsou vždycky složitější…. Jinak u katolické církve přece není nic nemožné, a rozhodně né nárokování si čehokoli včetně zásluh, proti kterým jejich předchúdci dokonce krvavě bojovali…. Viz vědci i Jan Hus, viz fašismus a nacismus… Cyril a Metoděj jsou katolíky v podstatě taky ukradení, i když to se jim brzo vrátí až se lidé více dozvědí o jejich zákonníku, který v podstatě rozhodl, že kdokoli nekonvertuje k té jejich pohádce, stane se otrokem.

  9. Petr TomekPetr Tomek Post author

    Nevím co dělá v téhle diskusi C+M, ale opravdu vyšli z východu, tedy nikoli od katolíků. Jedinou věc co mají s Piem IX sopečnou je že vyhlásil jejich svátek. No alespoň to jsou opravdu křesťani a ne jako Kateřina-Hypatie.

  10. dogbert

    Šmárjá, pánové, schizma bylo až v 11. století, Cyril a Metoděj katolíci byli! Cyril dokonce vstoupil do kláštera v Římě. Mezi Východem a Západem tehdy spory byly, ale nikdo ještě netušil, jak později skončí. Cyril s Metodějem samozřejmě pocházeli z Byzance, a původně byli vysláni Michaelem III., ale jejich mise by se navzdory papeži uskutečnit nemohla. Metoděj své poslání před Janem VIII. obhajoval, a byl jím jako znovupotvrzený arcibiskup opět poslán na Moravu. To byla událost, na kterou jsem narážel (měl jsem se vyjádřit přesněji, mea maxima culpa).

  11. dogbert

    Odpověď na otázku, proč zmrzačili jen sochy mužů, může být jednoduchá. U žen nebylo co zakrývat. Antičtí sochaři ženský klín moc naturalisticky nezobrazovali. Dokonce ani ten mužský (většinou působí jak u pětiletého dítěte), ale tam se určité názornosti vyhnout nemohli.

  12. Medea

    Slovo καθολικός neznamenalo v 1. tisícročí “rímsko-katolícky”, ale “univerzálny” alebo “všeobecný”. V 4. storočí existovala v Rímskej ríši imperiálna cirkev, ale rímsky biskup nebol jej hlavou, patril síce medzi dôležitých biskupov Rímskeho impéria a ako biskupovi hlavného mesta sa mu priznával čestný primát, ale NEBOL jurisdikčne alebo vieroučne nadradený biskupom ostatných veľkých episkopátov, nebol ani “neomylný”, bol len “prvý medzi rovnými” a keď sa stal hlavným mestom Ríše Konstantinopol, tak to rozhodne neposilnilo pozíciu rímskeho biskupa na Východe. Inštitúcia pápežstva sa vyvíjala postupne a “hlavou cirkvi” sa stal rímsky biskup len na Západe, vďaka diplomatickým hrám a istému politickému vákuu, ktoré sa tam vytvorilo po páde Západorímskej ríše. Medzi “katolíckymi” kresťanmi na Východe (Byzantská ríša) a “katolíckymi” kresťanmi na Západe sa rozdiely a rozpory postupne prehlbovali, až napokon vyvrcholili veľkou schizmou v roku 1054.

  13. Medea

    Dogbert: “Odpověď na otázku, proč zmrzačili jen sochy mužů, může být jednoduchá. U žen nebylo co zakrývat.”

    A antické sochy nahých mužov svojou početnosťou aj výrazne prevyšovali antické sochy nahých žien.

  14. Petr TomekPetr Tomek Post author

    @Medea: Díky za upřesnění. Někdy to zjednodušování komplikuje vysvětlování. U slova “katolíků” měly být uvozovky. Prostě jiná zájmová skupina…

  15. Sam

    Zajímavý, ale ať si ve Vatikánu dělají se sochama, co uznají za vhodné. Asi mi to nevadí.

  16. Lukáš Balabán

    Nehodlám brát vážně nikoho, kdo se obléká jako kouzelník 😀

  17. josef

    dogbert – “jejich mise by se navzdory papeži uskutečnit nemohla”

    Vy neustále překvapujete. 🙂
    Tak ona se mise C+M na Velké Moravě uskutečnila po odsouhlasení papeže?
    A já měl až dosud za to, že to byla od Rostislava právě snaha oslabit politický vliv západní, tedy latinské, tedy papežské linie. Papežovi latinské kněze se dokonce pokusil vyhnat.
    Právě proto k nám byzantský opilec Michael neposlal Rostislavem žádané biskupy, aby nevzbudil podezření papeže, ale pouhé kněze (patrně dokonce jáhna).
    To, že C+M u nás kázali a šířili křesťanství v místním jazyce, bylo přeci původně papežem zakázáno!
    Nejsilnější papežská frakce v sousedství (franská) od nás také staroslověnskou verzi velice rychle vyfackovala, Metoděje později dokonce drželi v zajetí a mučili.
    Teprve o asi pět let později, když papež poznal pozitivní výsledky působení C+M, uznal staroslověnštinu za plnohodnotný jazyk.

    Ono to vše proběhlo s vědomím a souhlasem papeže? Na čem toto tvrzení zakládáte?
    Rozumějte – netvrdím, že ne, rád bych se poučil a udělal si v tom jasno.

  18. JM

    Arkande: On liberálem (samozřejmě v rámci poměrů své církve) původně zjevně byl. Během jeho působení ve funkci papeže však přehodnotil své názory, mimo jiné asi z důvodu dopadu událostí roku 1848 na postavení papeže i katolické církve.

  19. Petr TomekPetr Tomek Post author

    Jak napsala výše Médea, je těžké považovat tehdejšího římského biskupa za papeže, ono totiž papežství stojí na několika padělaných listinách, z nichž je první se jmenuje Donatio Constantini a byla padělaná asi v osmém století, pravděpodobně tehdejším římským biskupem Štěpánem II. (ale podezřelý je i svatý Zachariáš). Ta centralizace moci do Říma přicházela postupně a východ tehdy ještě nebyl oddělený od západu.

  20. Antitheista

    “On liberálem (samozřejmě v rámci poměrů své církve) původně zjevně byl”

    – prosím vás, nemluvte o liberálech v souvislosti s katolickou církví ani s křesťanstvím – jsou tam možná liberálNĚJŠÍ lidé a konzervativní lidé (konzervativnější a konzervativní se zde nebije, ale liberálnější není v tomto případě to samé co liberální)

    – liberálové tam nebyli nikdy, jen mírně otevřenější/liberálnější (ale pořád konzervativci co se týče společnosti jako celku)…

  21. Antitheista

    Proti Hitlerovi mohl být leckterý nacista liberálnější, přesto nebyl liberální …

    Proti Stalinovi mohl být leckterý komunista liberálnější, přesto nebyl liberální či liberál…

    To samé s církví…

  22. dogbert

    Petr Tomek: Je třeba rozlišit postavení papeže jako :
    1)římského biskupa
    2)patriarchy Západu
    3)držitele primátu v rámci celé církve (papežství v nejvlastnějším smyslu slova)

    Rozhodující úloha papežů v rámci západní církve byla za časů Velké Moravy nesporná. Včetně zřizování diecézí atd. Papežský stát byl založem 756, Karla Velikého korunoval papež roku 800

    O vztahu papežství a Východu se dá diskutovat, ale v době věrozvěstů titul pontifex maximus existoval už několik století (od dob císaře Gratiana). Primát byl uznáván i na Východě, otázka byla, co v praxi znamená.

    Papežství nestojí na padělaných listinách. Ty svou úlohu sice sehrály, ale samy o sobě by rozhodně nestačily. Vzestup moci římských biskupů byl plynulý už od časů římské říše, hodně jim pomohlo mocenské
    vakuum na západě po rozpadu západořímské říše, organizace misií a později spojenectví s Franky. Nárok na jurisdikci nad celou církví si dělal už minimálně Lev Veliký (5. stol.).

  23. dogbert

    Josef:
    Rostislavovi primárně nešlo o vymanění se z vlivu papežství či západních “katolíků” jako spíše východofranských biskupů a jejich krále.

    Za začátku samozřejmě C+M jednali na svou pěst a z pověření Byzance. Ale dlouhodobý úspěch misie by byl bez uznání Říma opravdu dost nepravděpodobný. Autoritu arcibiskupa mohl Metodějovi udělit jen papež. V Metodějův prospěch několikrát i aktivně zasáhl (např. právě, když byl Metoděj uvězněn a mučen). Bez podpory papežství také Metodějovi nástupci rychle skončili. Nešlo jen o otázky věrouky, ale i čistě praktický problém. Byzanc byla daleko, němečtí biskupové a královské vojsko blízko. Podpora papežů se hodila, jejich autoritu němečtí preláti zpochybňovat nemohli.

  24. josef

    dogbert

    Já se ale neptám na dlouhodové uznání mise Římem, vždyť píšu, že papež později na základě misie uznal jazyk.
    Já se ptám na údajné papežské odsouhlasení oné mise na Velkou Moravu, která se podle vás „navzdory papeži uskutečnit nemohla“.
    Arcibiskupem se Metoděj stal až mnohem později.
    Podle mě si prostě vymýšlíte a tak kličkujete do nesouvisejících témat.

  25. dogbert

    Josefe, vy máte ještě archaický typ myšlení, založený na protikladech. Tudíž “navzdory papeži uskutečnit nemohla” pro vás automaticky znamená, že papež ji předem odsouhlasil.

    Ve skutečnosti to ovšem pouze znamená, že případný konflikt s papežem by misi prakticky znemožnil, a proto se bratři snažili postupovat maximálně opatrně, a Řím neprovokovat, jak koneckonců sám píšete.

  26. josef

    😀
    Vidím, že jste velmi zkušený v dialozích s věřícími, neboť vaše argumentace se začíná velmi podobat jejich. 😀

  27. Medea

    Dogbert napísal: “O vztahu papežství a Východu se dá diskutovat, ale v době věrozvěstů titul pontifex maximus existoval už několik století (od dob císaře Gratiana).”

    Titul Pontifex Maximus – najvyšší veľkňaz, bol jedným z viacerých titulov pohanských rímskych cisárov. Kresťanský cisár Gratianus (359-383) sa tohoto titulu vzdal, ale vzdanie sa tradičného cisárskeho titulu, predsa ešte neznamená nastolenie nejakej pápežovlády v Cirkvi.

    Nicejský koncil v roku 325 udelil rímskemu biskupovi (ako biskupovi hlavného mesta Ríše a súčasne aj mesta,v ktorom údajne mučeníckou smrťou zomreli a boli pochovaní sv. Pavol a sv. Peter) čestný primát, ale táto pocta nezahŕňala vieroučný a jurisdikčný primát nad Cirkvou. Ďalší čestný primát bol udelený 1. Konstantinopolským koncilom (381) patriarchovi Konstantinopolu (ako biskupovi nového hlavného mesta Rímskej ríše). Rímsky biskup bol v Rímskej ríši “len prvý medzi rovnými”, teda nebol “hlavou” imperiálnej Cirkvi. Ak mala imperiálna Cirkev nejakú “hlavu”, tak ňou bol rímsky cisár, on zvolával ríšske koncily, dozeral na ich priebeh a schvaľoval biskupov. Inštitúcia pápežstva sa právne a politicky jasne vydelila až v posledných desaťročiach zanikajúcej Západorímskej ríše.

    Ja za prvého skutočného pápeža považujem Lea I. Veľkého (400-461). Tento pápež bol, okrem iného, dobrý právnik a teologickú teóriu o primáte a supremáte Petra v Cirkvi a exkluzívnom prenesení tohoto primátu a supremátu na rímskych biskupov (základ tejto teórie môžeme nájsť už u rímskeho biskupa Damasusa (305-384)), podrobne rozpracoval v duchu Rímskeho práva, ale Východ túto pápežskú doktrínu nikdy neprijal. Západorímsky cisár Valentinianus III. však pápežský supremát nad západnou Cirkvou (v roku 445) právne uznal (Novellae Valentiniani, XVII).

    Doktrína pápežského supremátu a teológia sv. Augustína (354-430) (Augustin však o biskupovi, ktorý by mal byť hlavou celej Cirkvi nič nevedel, v Augustinovom “Božom štáte” nehral rímsky biskup žiadnu úlohu :)) sa stali základom, na ktorom bola vybudovaná inštitúcia pápežstva.

    Ale toto, by bolo na veľmi dlhú diskusiu …
    Samozrejme, rímski katolíci majú svoju svoju obľúbenú legendu o prvom “pápežovi” Petrovi 🙂

  28. dogbert

    Josefe, omlouvám se za zpoždění, ale holt letní radovánky 🙂
    Nicméně, už jste zcela přestal argumentovat, a jen mě nálepkujete, takže, kdo se tu chová jako křesťan?

    Já jen znovu opakuji: Papež byl pro bratry ze Soluně už od prvního okamžiku jejich mise veličinou, se kterou museli počítat. V čem vidíte problém?

  29. dogbert

    Médea:

    Titul pontifex maximus označoval moc císaře jako velekněze pohanského náboženství. To, že ho předal římskému biskupovi, je rozhodně významným mezníkem v historii církve. Nejde o žádné nastolení “papežovlády”. Je ta ale jeden z aktů, který ji předcházel. Nedá se určit žádný okamžik, kdy by byl jeden římský biskup jen biskup a jeho nástupce papež. Byl to prostě spojitý proces. Snaha najít prvního papeže je jen tyranií nespojité mysli, bez ironie, v dawkinsovském smyslu.

    Bylo by to na dlouhou diskusi nejenom teď, ale už v minulosti. Tím spíše, že se jí právě tehdy snažili vyhnout.

  30. Medea

    Ale rímsky cisár Gratianus (4. storočie) tento titul neodovzdal rímskemu biskupovi, on sa len, ako kresťanský cisár, tohoto pohanského titulu vzdal.

    Supremát rímskeho biskupa v (západnej) Cirkvi právne uznal až západorímsky cisár Valentinianus III. (rok 445). Titul pontifex maximus začal oficiálne používať ako súčasť svojej titulatúry pápež Leo I. (400-461), ale na Východe za “najvyššieho veľkňaza” v Cirkvi rozhodne považovaný nebol.

  31. dogbert

    Ad pontifex. Ano, teď jste mě dostala:) Já považoval za prvního Damasa, a koukám, že to byla konstrukce zřejmě církevních historiků.

    Ale předpokládám, že v původní otázce, tedy, že bratři museli od prvního okamžiku s autoritou papeže pro svou misi počítat, a minimálně se ho snažit nenaprdnout , mezi námi není sporu.

  32. Pingback: Srp, Ježíš a kladivo - katolicismus a marxismus - konkurence, symbióza a sykreze | Ateisté ČR

Komentáře nejsou povoleny.