Náboženství jako univerzální fenomén neexistuje, proto jej nelze vysvětlit

Autor | 23.10. 2013

Slávek Černý napsal článek, který nazval Příběh našeho života. Příliš mě tím nepotěšil, protože jsem něco tak klišovitého zatím četl jen od zástupců církví. Protože se nad ním nikdo jiný ani nepozastavil, uvedu, co konkrétně mi na něm vlastně vadí.

Vědci se snaží fenomén náboženství uchopit mnoha způsoby, přesto z obecného hlediska poměrně spektakulárně selhávají. Dodnes není jasné, proč je náboženství univerzálním fenoménem ve všech lidských společnostech. Z evolučního hlediska není jasné, jestli je náboženství spandrelem (vedlejším vývojovým znakem) nebo nějakým způsobem zvyšuje evoluční zdatnost jedinců. Není ani jasné, jestli je náboženství společensky užitečné nebo naopak škodlivé. Stejně se můžeme hádat, jestli je náboženství lidem obecně prospěšné individuálně z psychologického hlediska nebo není.

Spektakulární selhání vědců? Univerzání fenomén? To jsou vcelku zásadní tvrzení, které většinou slýcháme od kněží. Navíc jsou buď nedoložitelná, nebo úplně chybná. I když nevíme, za jakých podmínek může být náboženství výhodné, už známe dobře situace v nichž náboženství (ve své moderní verzi) společnost či jednotlivce ohrožuje. Něco o něm tedy víme.

Víme, že přinejmenším moderní monoteistická náboženství souvisí se špatným zdravotním stavem společnosti, vysokou dětskou úmrtností, kriminalitou, válečnými konflikty, chudobou a vysokým počtem nezletilých matek. Jediné co opravdu nevíme je, jestli je v tomto případě náboženství více symptom nebo příčina.

Tvrzení, že je náboženství univerzálním fenoménem je extrémně sporné. Jednak je jisté, že tímto termínem označujeme vlastně všechny starší světonázory, ať už nějak vyzdvihovaly nekritickou víru či nikoli. K jejich zařazení mezi náboženství stačí zpravidla jakékoli stopy magického myšlení (představa duchů, dálkového magického působení atd).

Takto je mezi náboženství řazen i konfucianismus, taoismus a vlastně všechny čínské filosofické školy, ačkoli jinde jsou chápány jako filosofie. Podobné je to i s filosoficko-náboženskými směry Indie.

Dokonce i vysvětlování “náboženství” Siuxů je při srovnání s naším chápáním náboženství poněkud v rozporu. Termín Wakan Tanka je zpravidla překládán jako Velký Duch ve významu Bůh, jenže jeho význam je Velké tajemství. Siuxská spiritualita se vlastně vztahuje k neznámu, ne k nějaké konkrétní fiktivní postavě. (Ostatně podobně jako mnohé šamanistické směry.)

Magické myšlení je ale i v moderní společnosti považováno za nedostatečné pro zařazení nějakého názoru do kategorie náboženství. Jinak bychom totiž astrology, homeopaty, numerology a chiromanty museli považovat za kněží těchto kultů.

Ostatně už ve starověku existovali ateisté moderního typu (tj skutečně nevěřící v žádného boha) a vzhledem k tomu, že neznáme ani dostatečně reprezentativní zlomek světonázorů zaniklých kultur, nemůžeme jim podsouvat náboženství jen proto, že to předpokládáme.

Velmi sporná je existence náboženství i u některých kmenů v Amazonii. Známý je například případ kmene Pirahã, který v podstatě konvertoval misionáře Daniela Leonarda Everetta na ateistu.

 

Ani další tvrzení není lepší:

Stejně se můžeme hádat, jestli je náboženství lidem obecně prospěšné individuálně z psychologického hlediska nebo není. V tomto článku se pokusím poodhalit roušku tajemství, proč vůbec něco jako náboženství existuje a proč je dnes pro lidi nenahraditelné.

Ano, hádat se můžeme o jakémkoli nesmyslu, ale právě toto může být (a je) předmětem zkoumání, které právě nevypadá pro náboženství nijak příznivě.  Hlavním důvodem, proč tyto spory tak dlouho trvají je ignorování ověřených výsledků, vyzdvihování “výzkumů” placených církvemi a přehnaná korektnost k náboženstvím.

Tvrzení, že je náboženství nenahraditelné je nesmysl. Pokud může být monoteistické náboženství nahrazeno třeba buddhismem či taoismem, může být také nahrazeno jakýmkoli neteistickým světonázorem.

Důvodem, proč je pro nás náboženství tak těžko uchopitelné, je obrovská rozmanitost náboženských forem, mezi kterými se těžko hledají jednotící prvky. Třeba jen v rámci křesťanství existuje bezpočet přístupů a dá se snad prohlásit, že co věřící, to individuální víra v nadpřirozeno.

Obrovská rozmanitost? A není to vlastně jinak? Nemohlo by to být třeba tak, jak jsem už nastínil výše, že je prostě pod náboženství zahrnován jakýkoli starý světonázor? Není prostě pravděpodobnější že jsme ostatním kulturám přisoudili náboženství na základě jednoduchého principu “podle sebe soudím tebe”?

Jediný způsob, jak by se pak dalo při současné “šíři” definovat náboženství je:

Náboženství je to, co se obecně vydává za pravdu, ale pravdou není.

Čím se náboženství takové definice liší od lži nebo propagandy?

Pokud nemáme pro náboženství jako fenomén definici (Nebo už máme?), která by jej vůbec nějak vymezovala (když už ne dostatečně popisovala), nelze s ním samozřejmě ani nijak dostatečně vědecky nakládat.Úvod Slávkova článku tedy ztrácí smysl.

Slávek dál pokračuje ve vysvětlování, že je náboženství vlastně možná spíše klamem narativity snažícím se vnutit dějinám podobu příběhu. V tom bych s ním ani nijak moc nepolemizoval, až na to, že určitě není tím prvním “objevitelem”, takže článek vcelku (vzhledem k jeho úvodu) vyznívá tak, že přehlíží geniální mozky celého světa, aby mohl předložit “svůj” objev, který už ale dávno udělali jiní.

Mýty rozhodně jsou výsledkem narativního klamu, který vytvořil zdánlivě klíčový příběh z nedostatečných informací. Ostatně totéž známe i v moderní době – totéž se opakovalo při vzniku náboženství Bahá´í i všech diktátorských verzí komunistické ideologie.

Mýtus ale není to jediné, z čeho se náboženství skládá. Jeho součástí je také ovládání davu, legitimizace moci, soubor rituálů, zvyků, sociálních, právních a morálních pravidel (bez ohledu na to jaká jsou).

To je také důvod, proč může konkrétní náboženství “přežít” i stav, kdy na původní mýty už v podstatě nikdo opravdu nevěří a kdy se stává “svatým pokrytectvím”.  K takovému stavu dochází v každé vyspělejší společnosti už od starověku.

Lidé však mají tendenci “své” mýty zachraňovat a proto dochází k reinterpretacím mýtů, které je umožňují recyklovat a vytvořit zdánlivou kulturní kontinuitu. Ve skutečnosti už nejde o původní mýtus, ale o variaci na starší téma.

Hlavní motivací k reinterpretaci je vždy klam utopených nákladů, též zvaný klam ztracených investic. Lidé se prostě snaží přesvědčit sami sebe, že nejednali nesmyslně ani oni sami, ani jejich předkové.  Tou investicí je tedy v tomto případě vlastní život a nejlepším vyjádřením pocitu o který věřící bojují jsou slova: “Nežil jsem ve lži”. Přičemž samo toto prohlášení je samozřejmě lež.

26 thoughts on “Náboženství jako univerzální fenomén neexistuje, proto jej nelze vysvětlit

  1. Slávek

    Konečně pořádná polemika 🙂 Díky Petře a samozřejmě s tebou naprosto nesouhlasím.

    PS: ten na ateismus obrácenej kněz by si snad zasloužil i samostatnej článek

  2. protestant

    Co nejde vysvětlit to neexistuje. To je asi nejlepší vtip na webu osacr.cz. 🙂

  3. =8)-DX

    Mě hlavně zaráží následující tvrzení:

    “Vědci se snaží fenomén náboženství uchopit mnoha způsoby, přesto z obecného hlediska poměrně spektakulárně selhávají. Dodnes není jasné, proč je náboženství univerzálním fenoménem ve všech lidských společnostech.”

    Ale to *je* snad docela jasné, ne? Sice nevíme všechno, ale o částech lidské psychyky které vedou k náboženským prožitkům nebou jsou součástí náboženských systému víme dost:

    1) Jsme živočichové kteří rozpoznávají tvary a předpokládají jednatele (zachrastění ve křoví je asi něco nebezpečného, blesk musel někdo hodit).
    2) Často přisuzujeme kauzalitu, tam kde je pouze korelace (když jsme se modlili, zapršelo: modlením lze přivodit déšť).
    3) V minulosti jsme nerozuměli zákonům přírody (voda je poháněná nadpřirozenou silou, za nemoci moho démoni).
    4) Jsme sociální zvířata, žijeme v komunitách a znalosti si předáváme po generacích (důraz na tradice v náboženství).
    5) Upevnění předsudků, lidé rádi hledají jakékoliv potvrzení toho co považují za pravdivé a ignorují věci které s jejich názory neštimuje (dané tradice se dlouho drží i v rámci nových poznatků).
    6) Kmenovité chování: kdo patří k nám, musí se chovat jako my, kdo se vymyká, je vyhoštěn z kmene (kacířství, schizma).
    7) Dříve zmiňovaná narativita.

    Dále pak o mozku víme, že máme část mozku, která se stará o náš pocit identity (jsem to já, jednotlivec), která za určitých okolností (drogy, extrémní rozrušení) přestane působit a my můžeme mít pocity sounáležitosti s vesmírem, blaha – což je původcem náboženských pocitů. Víme že lidé mohou mít halucinace (zjevení), jak funguje selektivní paměť (ten zázrak jsem viděl na vlastní oči), a to je jen pár věcí které mě teď napadají.

    To, že bude naprosto běžné a univerzální, že si lidé, kteří nechápou fungování přírody kolem sebe a na kterém závisí jejich přežití budou vymýšlet příběhy obsahující nadpřirozené bytosti ve snaze pochopit svoje životy. A že se během vytváření říší budou prosazovat božstva vítězů nad poražené, bude každá kultura hájit svoji verzi a tím budou vznikat “nejvyšší” bozi, posléze monoteismus. Vznik náboženství vidíme v posledních stoletích, to už je zdokumentované, lze to pozorovat real-time.

    Dle mého vědci neselhávají při vysvětlení nábožensvtí ale naopak – díky vědeckým poznatkům můžeme konečně chápat jak náboženství vzniká a hlavně kde se vzalo v nás.

  4. Petr TomekPetr Tomek Post author

    Upravil jsem název pro větší srozumitelnost a proto, aby se nad tím už Protestant přestal ukájet.

  5. Antitheista

    “protestant (23.10. 2013 | 10:49) napsal:
    Co nejde vysvětlit to neexistuje. To je asi nejlepší vtip na webu osacr.cz.”

    – spiš co nejde potvrdit, se musí brát jako spekulace 😀

  6. Colombo

    Souhlas s =8)-DX
    rozumíme tomu relativně dobře, jen si to někteří nechcou připustit a jiní se bojí to říct na plnou hubu.

  7. Pavel Sycha

    ‘Náboženství je to, co se obecně vydává za pravdu, ale pravdou není’

    Co na to říct, snad jen to, že víra je eukanoptistická a náboženství furostenibilní :)) co mi na to řeknete?

  8. Slávek ČernýSlávek

    Pokusil jsem se adresovat některé Petrovy připomínky v novém článku. Zjistil jsem, že většina z nich plyne spíše ze vzájemného nepochopení, než nějakých faktických rozporů. Takže tady jen telegraficky:

    Ad: Selhání vědců … asi bych to podruhé napsal jinak. Každopádně ve všech vysvětleních, co jsem se s nimi setkal byly dva podtóny. Ateistický vědec ta vysvětlení podává s despektem, jako by se jednalo o něco nepotřebného (spandrel), pramenícího z naší evoluční historie a dnes je to spíš na obtíž. Věřící vědec se otázce potom vyhýbá nebo naopak nekriticky přejímá pohled své víry, který se snaží obhájit vědeckou metodou. Pravděpodobně existují i jiné přístupy, ale já se s nimi moc nesetkal.

    Ad Monoteistická vs. východní náboženství: pokusil jsem se lépe definovat, co náboženstvím myslím. Uvedl jsem definici z wikipedie, která je myslím blízko tomu, co náboženstvím myslíme v obecné řeči.

    Ad. negativní vlivy náboženství na jednotlivce a společnost. Nepopírám, jistě existují a jsou rozšířené. Proto jsem nakonec angažovaný ateista. Detaily popisuji v novém článku.

    Ad. Definice náboženství … uvedl jsem jinou než Petr. Náboženství chápu jinak než jej definuje on.

    Ad. Náboženství a jeho primární důvod v interpretaci historir pomocí mýtů. : myslel jsem to jinak. Více v článku.

    Ad.Narativní klam : v článku se snažím vysvětlit, že ten klam je de facto hlavní způsob, jak přemýšlíme a toto náboženství, na rozdíl od vědy reflektuje. Raději to nazývám narativní paradigma. Naproti tomu racionální paradigma je něco, co nás posunulo ve vědě neuvěřitelně kupředu, ale pro pochopení některých souvislostí je spíše překážkou. Určitě lidé (všichni) většinou racionálně neuvažují.

    Ad klam utopených nákladů: jistě je důležitou motivací v některých náboženských systémech a u některých jedinců. Přesto si nemyslím, že dostatečně vysvětluje to, proč lidé k náboženství konvertují, proč vznikají stále nová a nová náboženství, nebo ty staré zažívají renesance. Klam utopených nákladů může vysvětlit jen jejich určitou setrvačnost a udržení se.

    A konečně odkaz na článek: https://www.osacr.cz/2013/10/23/jak-prozit-smysluplny-ateisticky-zivot/

  9. Antiateista

    Je obdivuhodné, jaký mají ateisté “zájem” o náboženství a rádi o něm píšou různé články, které přinášejí “vysvětlení”. A věřící si to musejí nechat samozřejmě líbit. Ale jakmile někdo napíše někdo nějakou obdobně laděnou knihu nebo článek o ateistech, hned prskají a skákají do stropu. Reakce na knihu Filipa Jaroše to jasně dokládají. Ale jsou i jiné příklady ze zahraničí.

  10. Antitheista

    Cože? KLIDNĚ SI Z MÉHO ATEISMU DĚLEJTE DOKONCE I LEGRACI, JÁ SI JÍ ZASE BUDU DĚLAT Z JEŽÍŠE A MOHAMEDA, UVIDÍME, KDO BUDE VÍC PRSKAT 😀

  11. =8)-DX

    > Antiateista > A věřící si to musejí nechat samozřejmě líbit.
        Jakože věřící, narozdíl od ateistů *vůbec* nekritizují knížky a články a názory které se jim nelíbí.. to ne, držej hubu a krok? Tak takového věřícího jsem ještě nepotkal.

    > Antiateista > Ale jakmile někdo napíše někdo nějakou obdobně laděnou knihu nebo článek o ateistech, hned prskají a skákají do stropu.
        Většině ateistům v ČR je to upřímně řečeno ukradené. Obecně je to zvláštní myšlenka, že by se nějaká názorová skupina lidí neměla bránit dezinformaci či kritice, nebo že strana která si to “nechá líbit” je na tom nějak morálně líp.

  12. Pavel Sycha

    Komické jak Je Slávek plný porozumění a jak otevřený je interpretovatelnosti slov, pakliže polemizuje s člověkem se kterým v princiu nechce hledat neshody 🙂 proč má potřebu utáhnout veškerý prostor interpretovatelnosti pakliže debatuje s člověkem názorů diametráně odlišných je … zase to slovo … Komické?:)

  13. Pavel

    Beseda o nesmrtelnosti chrousta – téma tohoto příspěvku. Proč pořádný ateista pořád rozebírá názory protihráče – věřícího. Je si asi nejistý žít dle svého přesvědčení. Věřící si žije podle své víry, proč ateista nežije důsledně podle své nevíry. Nevidím v tom logiku. Nebo že by fenomén ateistické misie. Obávám se, že takový ateismus se začíná podobat víře. Zdarec

  14. Antitheista

    A proč sem teda věřící chodí si ujasňovat svou víru mezi nás ? Proč chodí na náš blog ? Já na jejich nechodím 😀

  15. =8)-DX

    > Pavel > Věřící si žije podle své víry, proč ateista nežije důsledně podle své nevíry. Nevidím v tom logiku.

    Ale právě že žije. Věřící měli k dispozici staletí na interpretaci dějin a světa ve kterém žijeme. Nechápu proč si myslíte, že by měl v životě ateisty chybět interpretační rámec dějin a kultury. Zjistil jsem před pár lety, že mi v mém křesťanském dětství lhali: jako důsledný ateista musím tedy přezkoumávat všechna odvětví života, kde se na mě tato lživá výchova podepsala, případně kde se podepsala na kultuře jako takové.

    > Pavel > Obávám se, že takový ateismus se začíná podobat víře.

    To je dobře že se v první řadě schodneme, že víra je špatná. Ale neschodneme se na tom, že má ateista nějaké přesvědčení založené na víře. Právě ta nejistota, kterou kritizujete, která se pořád ptá po věcech, je silou ateistického myšlení (či spíš příbuzného skepticismu). Pokud jsem skeptik (a z toho důvodu ateista), jsem nucený přehodnocovat každou věc zvlášť, odmítám jen tak přijmout něčí dogmatické stanovisko, dokud nemám racionální či empirické důvody proto, danou věc přijmout.

  16. Arkande

    to Petr Tomek: Já bych jenom dodal, že jsem se nad tím pozastavil, dokonce jsem napsal i dva komentáře. 🙂

    Jinak bando, zajdem na pivo, ať má Pavel radost 🙂 Protože je lepší chlastat než pracovat, být s rodinou a přemýšlet, viď Pavle 🙂

  17. Arkande

    Ještě mne tak napadlo, že co se týká remytizace společnosti, pak jsou v tomto ohledu zajímavým fenoménem komiksy. V kterých obvykle vystupují postavy nadané nadpřirozenými schopnostmi (Superman) nebo přímo bohové(Thor) dokonce se objevují i prvky z “Deus Ex machina” kdy vrozené nadání a chabá tělesná stavba, zmizí díky moderní technologie (Iron Man).

    Čtenáři komiksů tak tvoří velkou skupinu lidí(ať je jejich náboženské vyznání jakkékoliv), která si přeje znovuobjevit mýty a báje a tedy remytizovat společnost.

    *********
    Omlouvám se, že je příspěvek tak nejednotný, ale jsem v práci… Takže mám otevřené jedno psací okénko a píšu v každé volné chvilce .-)
    *********
    Petr Tomek: Víme, že přinejmenším moderní monoteistická náboženství souvisí se špatným zdravotním stavem společnosti, vysokou dětskou úmrtností, kriminalitou, válečnými konflikty, chudobou a vysokým počtem nezletilých matek. Jediné co opravdu nevíme je, jestli je v tomto případě náboženství více symptom nebo příčina.

    To je trošku divoké tvrzení Petře. Vsadím boty, že to co vyjmenováváš je v moderní éře spíše na těch nejnižších ukazatelích za celou lidskou historii.
    Jen počet válek v Evropě klesl na 0 a je takový od rozpadu Jugoslávie.

    Úmrtnost dětí… ale no tak(Kdysi byla úmrtnost dětí okolo 50%). Jen od 2. Světové války do dnes přibylo na naší planetě 5 miliard lidí.(To by šlo dost těžce s vysokou úmrtností dětí)

    Chudoba? Jako nevolnictví, tedy 90% chudých?

    Kriminalita? Jako, že mne oddělá hospodský kvůli stříbrňáku? Nebo zabije vyhladovělý lupič?

    Vysoký počet svobodných matek….s tím souhlasím. Ono kdysi by nebyl možný rozvod (což neříkám, že je dobře) a navíc v těch Kristových časech se svobodné matky zabíjely s cejchem dě*ky.

  18. Antiateista

    “Pokud jsem skeptik (a z toho důvodu ateista)” – já nejsem ateista právě proto, že jsem skeptik.

  19. Petr TomekPetr Tomek Post author

    Antiateista: „Pokud jsem skeptik (a z toho důvodu ateista)“ – já nejsem ateista právě proto, že jsem skeptik.

    Petr Tomek: To je jako prohlášení: “Jsem feťák právě proto, že jsem nezávislý.”

  20. Arkande

    Já to spíše kritizuji z čistě procentuálního hlediska.

    Kdysi, řekněme ve středověku, vyznávalo náboženství 100% Evropské populace. V dnešní době, podle Eurobarometru, jich je v mnoha případech v Evropě o 30% méně. Pokud se podíváme jak jsme na tom s negativními jevy pak velmi výrazně klesly (pravděpodobně bychom se museli dostat s křivkou až někam pod graf)….To by mohlo vyvolat myšlenku, že snížení počtu věřících o třetinu vyřeší všechny negativní jevy. Jenže tak to není. Naše země je ateistická a podle toho by měla být rájem na zemi…(žádná zločinost, žádné svobodné matky, žádná chudoba atd.) 🙂

  21. Antitheista

    Ale snížitl se hlavně počet FUNDAMENTALISTICKÝCH VĚŘÍCÍCH (a to o víc než 30 %) a hlavně počet fundamentalistických věřících U MOCI !!

  22. Jardaqt

    protestant (23.10. 2013 | 10:49) napsal:
    Co nejde vysvětlit to neexistuje. To je asi nejlepší vtip na webu osacr.cz.

    Protestante. Když tu větu otočíš, nebude ani trochu vtipná, zato dá podstatně větší smysl:
    Co neexistuje, to nelze vysvětlit.

  23. Arkande

    to Antitheista: Promiň, že otravuji, ale existuje nějaká statistika Fundamentalních věřících? Jak víš, že jejich počet tak významně klesnul?

    Čistě ze statistického hlediska není pokles fundamentalistů nijak doložen.

    Já si spíše myslím, že pokles negativních jevů je prací umírněných věřících (modernistů, deistů, agnostiků aj.)* a ateistů (jak humanistů, demokratů tak i komunistů). Díky jejich výdobytkům jako je sekularismus nebo společenská smlouva či občanství, lidská práva atd.

    * Jde uvolnění poměrů, těžko by šlo prosadit sekularismus v teokracii nebo v klérofašistickém státě. Ovšem toto uvolnění poměrů nás stálo staletí revolucí…

Komentáře nejsou povoleny.