Náboženství pro ateisty: může nám de Bottonův oxymóron dávat smysl?

Autor | 29.10. 2013

Na knihu Alaina de Bottona už zazněly různé názory. S jedním přišla i Tereza Růžičková, která na knize vidí pozitivní i negativní stránky. Debata, jestli je možné si z náboženství odnést i něco pozitivního a co to náboženství vlastně je, je stále živá. Příspěvkem k této debatě chce být i tento článek.

autor: Tereza Růžičková

Vrhnout se mezi ateistické čtenářstvo s kontroverzním tvrzením, že světová náboženství jsou instituce příliš komplexní, moudré a fascinující na to, abychom je přenechali pouze těm, kdo v ně věří, je opravdu odvážným, domněle nesmyslným počinem. Přesně k takové odysey si ovšem v lednu 2012 upsal duši současný britský filozof a populární spisovatel Alain de Botton vydáním jeho nejnovějšího zamyšlení nad chodem moderní společnosti. Idea, jejíž pozoruhodnost se brzy manifestovala na vysokých příčkách listu Amazonských bestsellerů, byla ve stejnou dobu také prezentována v de Bottonově TED přednášce ‘Ateismus 2.0‘, která má dnes přes milión zhlédnutí. Dává však jeho nová perspektiva smysl? A pokud ano, dá se vskutku využít k obohacení sekulární společnosti tak, jak autor věří?

De Botton začíná svoji tezi uznáním, že poslední dekáda se vyznačovala strhnutím laviny s ostrou, nekompromisní kritikou náboženských doktrín a mýtů, rozšiřujíce přesvědčení, že koncept náboženství samozřejmě nemůže být více než klam, šalba a mam; nejen kvůli protkanosti korupcí, politickou kontrolou a dogmaty, ale co víc, také jeho naprostou směšností. Na rozdíl od toho, co by se vzhledem k tématu de Bottonova projektu dalo předpokládat, on sám není výjimkou a stejný názor zastává nápodobně – ‘Ateismus 2.0‘ bere jakoukoliv nadpřirozenou neexistenci za naprosto evidentní skutečnost; co ovšem dělá jeho stanovisko originálním a kontroverzním, je pobídka k tomu, abychom se od této výchozí premisy ‘konečně‘ posunuli někam dál. Konkrétně tím, že zanecháme (dle jeho názoru) neustálého a nekonstruktivního hanění náboženství, a naopak s prostým respektem a humanistickou touhou po poznání prostudujeme teismus za účelem inspirace k vylepšení našeho sekulárního žití.

Kniha je rozdělena na kapitoly, které se jednotlivě zabývají konkrétními oblastmi života, k nimž mají dle de Bottona náboženství, co říct – kupříkladu umění, vzdělávání, cestování, lidská společenství, architektura nebo životní perspektiva. V každé části nám potom rozebírá, jaké náboženské tradice se v historii lidstva uplatnily jako efektivní, a jak bychom je ke všeobecnému užitku mohli přetvořit do kontextu sekulárního světa. Naivní idea? Těžko soudit.

V jeho první analýze se skoro zdá, že se de Botton přiklání zbytečně blízko k zahořklému postmodernímu náhledu na současné metropole jako šedivou, spirituální pustinu, ve které jsme ztratili ‘pocit sounáležitosti‘ – a to prý hlavně absencí vřelé komunikace, kterou bychom mohli jinak běžně najít v kostelích a na náboženských seancích. De Botton by tento dle něj existující problém řešil například vytvářením tzv. ‘agape restaurací‘ – míst, kde by navzájem si neznámí lidé měli možnost volně komunikovat a vytvářet si svou sekulární komunitu, inspirováni Ježíšovým pravidlem ‘agape‘ lásky aneb Milujme bližního svého. Očividně se mi tento první z nápadů nezdál jako ten nejkonstruktivnější. Primárně proto, že jsem již od počátku nesdílela de Bottonovo pesimistické stanovisko – mnohem zdravější mi přijde uznání, že nenáchylnost ke spontánní interakci ve veřejných prostranstvích je přirozenou, nikoliv terminálně depresivní lidskou dispozicí, která tu vždycky byla a s jejími klady i zápory ji těžko vymítíme – a utopickou představou o dokonale sociálních náboženských komunitách již vůbec ne. Též by stálo za to uvědomit si a docenit, do jaké míry nám sekulární svět sounáležitost již nabízí – ať už v divadlech, na hudebních festivalech, organizovaných sportech, a vůbec kdekoliv jinde, kde lidé samovolně naplňují svoji potřebu společně se věnovat něčemu, v co věří, aniž by je do toho někdo nutil ve speciálně vytvořených restauracích. Proto tedy zatím 1:0 pro skeptické čtenářstvo.

Jeden z nejčastěji zmiňovaných příkladů de Bottonovy navrhované intervence je oblast vzdělávání – jeden z nejprestižnějších a nejdůvěřovanějších aspektů sekulární existence. Opět je zde mnoho návrhů, jak bychom tento obor mohli obohatit technikami, které běžně náleží náboženstvím. Mě osobně nejvíce zaujalo autorovo přesvědčení, že by školy, tak jako náboženská kázání a rituály, měly dávat větší hodnotu tzv. ‚vzdělávání o životě‘ – tedy emoční introspekci, motivaci, psychohygieně, hledání útěchy v časech krize a budování kvalitních vztahů. Sama mohu dosvědčit, že při mém studiu v Anglii byla tohle jedna z mých velmi oblíbených stránek pravidelných (sic nedobrovolných) návštěv školní kaple – ignorujíc náboženský podtext proslovů jsem stále vždy ocenila inspirující příběhy o strastech a spletitostech života, a klidný prostor a čas na zamyšlení se nad sama sebou. Školy se kromě trestů v případě kázeňského přestupku pokouší o osobnostní rozvoj studentů výjimečně možná pár (v lepších případech stravitelnými) radami o dospívání, a je to proto jistě oblast, nad kterou by stálo za to se více zamyslet. Je jasné, že to není problematika jednoduchá a že si nemůžeme idealizovat, do jaké míry se to všem náboženstvím vždy u všech jednotlivců dařilo – nicméně dnešní stále rostoucí celosvětové tržby z prodeje self-helpových knížek svědčí o tom, že něco by se ve školství možná uplatnilo. K tématice vzdělávání také autor vyzdvihuje náboženské kalendáře, které zajišťují, že během roku člověk pravidelně narazí na komunitní rituály podporující skutky jako je díku vzdání, lidská dobrota, pronášení nevyřčených omluv, kreativní sebevyjádření či jen prosté pozorování měsíce. Mnoho z těchto činů, které by jistě populaci doporučil každý solidní psycholog, by stálo za to pravidelně si připomínat a podporovat se v nich, pročež s de Bottonem souhlasím.

Kapitoly zabývající se výtvarným uměním nebo architekturou jsou do velké míry shrnutím de Bottonových ostatních knih věnujících se těmto tématům dopodrobna a pobízejí čtenáře k tomu, aby se nad nimi více zamýšleli a obohatili jimi svůj život, tak jako to podle něj přímo nebo nepřímo propagují církve. V neposlední řadě se autor odkazuje na vize francouzského sociologa 19. století Augusta Comteho s nápodobnou snahou ‘náboženství ve spolek zavrhnout a využít jen jeho podstatnějších a racionálnějších stránek‘. Tato idea ho vedla k vizi tzv. humanistického náboženství (oficiálně Religion of humanity) a dokonce i zakládání humanistických chrámů. Comte, podobně jako také John Stuart Mill, chtěl ateisty uchránit před riziky rostoucího vlivu kapitalismu, který dle něj v lidech posiloval sklony k soutěživosti, sobectví, přílišnou touhu po moci a nedbaní na instinktivní morální kompas nebo praobyčejné soužití s přírodou. Pod jeho aforismem ‘Sebepoznáním k výšinám‘ se tudíž snažil utvrzovat v lidech humanistické hodnoty bez nadpřirozených, dogmatických doktrín, a dodnes mnoho organizací spojujících filozofy, psychology a poradce z různých oborů následuje v jeho stopách.

Je samozřejmě diskutabilní, do jaké míry by jednotlivé de Bottonovy představy opravdu mohly obohatit sekulární životní styl, i jak moc by potenciálně konstruktivní nápady byly uskutečnitelné v případě jejich praktické adaptace. Nicméně v každém případě věřím, že autor ukazuje perspektivu, o které stojí za to tento diskurs vést. Přicházet s novými, netradičními návrhy a jít tím proti ustálenému proudu s sebou inherentně nese značnou zranitelnost ke kritické zpětné vazbě, v čemž komunita ateistů zcela jistě nebude výjimkou. Ovšem jakkoli by to mohly být nápady naivní, pořád je do určité míry vidím jako urputný souboj s častým cynismem ohledně nemožnosti duševního a intelektuálního progresu civilizace, který by s sebou mohl přinést lepší životní podmínky, rovnost a morální integritu pro své obyvatelstvo. Na Náboženství pro ateisty oceňuji rozsah kvalitního prozkoumání problematiky a zajímavý, originální přínos k již tolikrát probranému tématu, který dokáže uznat, že i přes oprávněnost našeho hanění vedly náboženské instituce kromě upalování čarodějnic, zpomalování vědeckého poznání a nesmyslných válek také ke společenskému rozvoji na mnoha zásadních stanovištích. 

Autor: Slávek Černý

S několika přáteli se zajímáme o ateismus a jeho postavení ve společnosti.

55 thoughts on “Náboženství pro ateisty: může nám de Bottonův oxymóron dávat smysl?

  1. zdena

    Toto babrání se v ničem je opravdu k ničemu. Je to jen moc slov a proč? Vždyť je vše tak prosté. Snažit se žít tak,aby nikomu člověk neubližoval,aby se nemusel za sebe stydět. Stačí jen mít lidi rád a sebe taky. K tomu všemu nic z těch blábolů nepotřebujeme. Potřebuje li člověk společnost,tak ji umí najít bez jakékoli pomoci nějakého náboženství. To přináší jen pokrytectví. Má li člověk štěstí,tak má početnou rodinu a co může chtít víc. Nedovolme zatahování náboženství do školství!!! Nevysmivejme se věřícím,potřebují li berličku pro život. Nedovolme jim ale,aby své bludy vnucovali a snažili se dokonce vloudit do vzdělávání!!

  2. Petr Tomek

    „Vrhnout se mezi ateistické čtenářstvo s kontroverzním tvrzením, že světová náboženství jsou instituce příliš komplexní, moudré a fascinující na to, abychom je přenechali pouze těm, kdo v ně věří,“ není „odvážným, domněle nesmyslným počine“, ale pitomostí. To s čím mají ateisté problém rozhodně nejsou chlapi v sukních popíjející víno a rozdávající oplatky, modlitby, rituály. Problémem je předstíraná moudrost, které slouží, protože tahle domnělá moudrost si pak vynucuje úctu a výhody, které jsou nakonec škodlivé.
    Navíc má Botton tendenci věci, jevy a prožitky, které samy o sobě nejsou nijak nutně religiózní vykládat nábožensky, což je mnohem větší problém, než si většina lidí uvědomuje. Tohle připisování dobra náboženství je v jeho případě klasický kognitivní bias, protože tyto prožitky a zvyky vidí tak, jak je vidět chce. Copak nemůže třeba nějaký libovolný ateista prostě zírat na Měsíc a mít z toho estetický zážitek, aniž by měl v zádech Bottonovu sektu?

  3. Slávek Post author

    Souhlasím s tebou Petře. Botton je šit. Základní myšlenka možná zajímavá, je to pěkně napsaný, ale ty sekulární návrhy jsou karikatura a tragédie.

  4. Antitheista

    Tady jde spíš o to, že lidé chtějí tuhle „estetiku“ často prožívat hromadně, a to už chce organizace a sme tam, kde církve…

    (tedy nic proti organizacím a organizování, jen v tomto případě už je to prostě církev)

  5. Colombo

    Nebo koncerty, atp. Církve nepotřebuješ.

  6. Antitheista

    No k určitý estetice ne, ale třeba ten Kult Rozumu, že by se lidi chodili klanět „lidství“ nebo „rozumu“ – tam už je církev podle mě nutná. To si musí každej rozřešit sám se sebou, jestli by to chtěl nebo ne…

  7. Petr Tomek

    Antitheista: Tady jde spíš o to, že lidé chtějí tuhle „estetiku“ často prožívat hromadně, a to už chce organizace a sme tam, kde církve…

    Petr Tomek: Hloupost, totéž mohou prožívat členové kroužku kosmologie, astronomie nebo astronavigace. Sekta není nutná.

  8. Antitheista

    Já reagoval na to, co chce Botton

  9. =8)-DX

    Předem přiznávám bias – de Botton je pitomec, který svým oháněním „zásluhami“ náboženství (malíř potřebuje štětec, dobré oko a představivost – tohle všechno existuje i bez náboženství) a voláním po „respektu“ pouze ukazuje na svoje vlastní elitářství. Vadí mu, říct: náboženství je sračka. A to je někdy potřeba.

    > >“Současné metropole jako šedivou, spirituální pustinu, ve které jsme ztratili ‘pocit sounáležitosti‘ – a to prý hlavně absencí vřelé komunikace, kterou bychom mohli jinak běžně najít v kostelích a na náboženských seancích.“
    Z vlastních zkušeností jsem měl opačný zážitek: kostel byl místem osamosacení, sebetrýzně a nudy. A to i přesto (nebo právě proto), že jsem tento prostor jako věřící bral velice vážně a s hlubokým respektem.
    Ve městě jsem při dospívání nacházel prostor, svobodu, interakci, lidství, sebepřekonávání (taková odpolední jízda na inline bruslích po chodnicích maloměsta dá člověku mnohem víc než ztuhlý zadek na kostelních lavicích).

    > > „Mě osobně nejvíce zaujalo autorovo přesvědčení, že by školy, tak jako náboženská kázání a rituály, měly dávat větší hodnotu tzv. ‚vzdělávání o životě‘“

    Myslím že důvod proč toto chybí v českém sekulárním školství (a to snad uzná každý kdo jím prošel), je zažitá antipatie rodičů proti ideologické výchově dětí zažité za komunistů. Čeští rodičové si prostě řekli, že tohle za nikoho škola dělat nemá – na to má každý přijít sám s pomocí rodičů a zkušeností. Jako člověk co zároveň zažil i českou náboženskou školu můžu potvrdit že ani v tomhle náboženství jako takové nemá tento vliv: trapné modlitby, mravní dogmatičnost a absence progresivní sexuální nauky mi v životě nadělaly pouze problémy. Jediné pozitivum „náboženské stránky“ této školy, bylo, že jsem přišel do kontaktu s ateistickými dětmi.. princip náboženského školství ale nabádá k segregaci názorově zpřízněných…

    > > „Též by stálo za to uvědomit si a docenit, do jaké míry nám sekulární svět sounáležitost již nabízí“

    Nezapoměň na českou hospodskou kultůru! Je to krásný příklad v tom, že Češi častěji a nábožněji navštěvovali pohostinná zařízení než modlitebnu, a nenacházíme zde sekulární sounáležitost? I pan farář chodil do putiky, tak už lidi přestaňte náboženství považovat za strůjcem lidského společenství. =)

  10. slovak

    S oľadom na vysoko sofistikovanú organizovanosť jestvujúcich cirkví s obrovskou armádou ňazov, biskupov, pastorov, špecialne školených pre získavanie veriacich cez psychickú manipuláciu (vyvolanie strachu, iluzórnej a nikým nezaručenéj nádeje z posmrtnej neistoty atď.) nie je možné len cez individuálne aktivity ľudí – ateistov účinne viesť osvetu proti nezmyselným a klamlivým náboženstvám. Tieto, aj ďalšie stránky na internete hovoria o tom, že je potrebné sa združovať a vytvárať aj kvantitatívnu prevahu voči cirkvám. IEHU a iné svetové organizácie majú svoje opodstatnenie no potrebujú v jednotlivých štátoch mať k dispozícii masovokomunikačné prostriedky a teda aj finančné.Urobme preto čo najviac.

  11. Antitheista

    Ale organizovat se za společný věci ano, tady je ale spíše myšleno, že sekulární rituály by nahradily ty náboženské a že by ateisté měli svoje obřady a svoje kulty,… prostě ateistickej mysticismus a církevnictví – jestli Bottona dobře chápu

  12. Tvoj Oponent

    Veľký humanista Hitler tiež budoval chrámy humanizmu . Ateisti si totiž uvedomujú nebezpečenstvo svetonázorovej prázdnoty a tak nahrádzajú kresťanstvo kadečím. Napríklad aj humanistickým náboženstvom a rituálmi. Jeden výrok Hitler o jeho predstave ničenia chrámov a čo s nimi:

    Títo farári! Už keď vidím tú čiernu menejcennosť prichádzať! Mozog bol daný človeku na to, aby myslel; ale akonáhle myslieť začne, takýto hnusný čierny červ ho upáli! V duchu ju vidím, klasickú, krásnu hvezdáreň na kopci Pöstlingu v Linci. Ten chrám pre bôžikov odstránim a na jeho mieste postavím tú hvezdáreň! A v budúcnosti sem budú každú nedeľu prúdiť desaťtisíce ľudí a všetci budú uchvátení veľkosťou vesmíru. Ako nadpis si viem predstaviť len: Nebesá velebia Večného! Tak vychováme ľudí k nábožnosti, ale súčasne aj proticirkevnosti, pokore.
    Vodcov hlavný stan, noc z 20. na 21.2.1942
    http://sk.metapedia.org/wiki/V%C3%BDroky_Adolfa_Hitlera

    Hitlerov novopohanský kult a jeho Prozreteľnosť je skôr obdoba francúzskej bohyne Rozumu. Nikto neveril na existenciu bohyne Rozumu, no napriek tomu pociťovali potrebu zhmotnenia čisto abstraktných charakteristík.

  13. Tvoj Oponent

    slovak
    Opäť len dokazujete prázdnotu sekulárneho humanizmu a živočíšnu rivalitu „bojovať proti niečomu“
    Kým Cirkev na váš sekulárny humanizmus kašle, sekhumanisti nemajú témy. Bez urážky, táto vaša predstava vytláča ateizmus len na okraj spoločnosti ako odpadový produkt náboženstiev.

    Motiváciou ateistov musí byť úprimné hľadanie pravdy bez predsudkov voči náboženstvám. Vašim východiskom je ateizmus, viera, a vo vzťahu k realite musíte pripúšťať, že Boh môže existovať, no vsadili ste na (podľa Vás pravdepodobnejšiu) kartu jeho neexistencie.
    Inak sa zamotáte do neustáleho sa vyhraňovania voči RKC a nezmyselných súbojov.

    Kresťania rovnako ako ateisti nemajú dôkaz o svojej pravde. A musia pripúšťať, že aj ich presvedčenie samôže mýliť. Pokiaľ Boh neexistuje, kresťanstvo je vynikajúca cesta k morálne silne zdôvodnenému ateizmu. Na rozdiel od ateistov neriešia filozofiu ateistov, ale tvoria,pracujú či bádajú.

    Nech sa mýli ktorákoľvek skupina, raz, až to „praskne“, mali by oba tábory mať za sebou historickú skúsenosť a ponúknuť civilizácii to dobré, čo počas hľadania pravdy objavili. Nie pre pocit víťazstva a poníženia tých druhých,ale pre spoločné dobro ľudskej civilizácii. Princípy bratstva totiž sú spoločné aj pre veriacich či ateistov.

  14. Antitheista

    Kult rozumu nebyl kult bohyně rozumu, ale kult rozumu – a to je rozdíl 😀 😀 😀

    „Hitlerov novopohanský kult a jeho Prozreteľnosť je skôr obdoba francúzskej bohyne Rozumu.“

    Hitler věřil na boha – božskou prozřetelnost, která ho chrání, čili byl věřící, ne ateista…

    To že nebyl křesťan souhlasím, byť byl vychován jako katolík a katolická církev ho nikdy neexkomunikovala (přeci jenom neudělal nic tak strašného, jako je třeba vzít si protestantku nebo tak, za to se vyhazovalo, za zabití milionů lidí ne, to je totiž slučitelné s katolictvím 😀 😀 😀 )…

  15. Tvoj Oponent

    Anti… Exkomunikácia by upriamila hnev nacistov na kresťanov podobne ako na židov. Exkomunikácia je liečivý trest. Navyše sú dôvody,kedy si človek navodí automatickú exkomunikáciu -napríklad podporou interrupcií – čo Hitler podporoval na nemeckých ženách.

    Formálne bol Hitler katolík, to nespochybňujem. No jeho ciele s kresťanstvom nemali nič spoločné. Jeho kresťanstvo bolo teatrálne, podobne,ako keď sa českí politici stretávajú v Chráme sv. Víta.

    Kult Rozumu…veď bola slávnostne korunovaná nejaká speváčka v Notre Dame? Nie? Iste, všetci vedeli, že to bohyňa nie je, ale tí istí ľudia potrebovali nejakú náhradu. Ona bola zlatým teľatom.
    Rozum netreba korunovať. Ten treba používať..

    Wiki uvádza:
    Kult Rozumu (francouzsky culte de la Raison) byl ateistický myšlenkový systém, kterým chtěl francouzský stát za velké francouzské revoluce nahradit křesťanství v roli státního náboženství.

    Podobne nahrádzal kresťanstvo aj Hitler . No on musel opatrnejšie, lebo bol demokraticky zvolený vládca a potreboval podporu väčšinového kresťanského obyvateľstva.

    Dnes sme mali na SK prezidenta Fr – Hollandeho. Je pozoruhodné, ako rád cituje Napoleona, ktorý zakázal Kult Rozumu. No predniesť prejav s obrazom s náboženským motívom v pozadí v Louvri Hollande odmietol.

  16. Antitheista

    „Kult Rozumu…veď bola slávnostne korunovaná nejaká speváčka v Notre Dame? Nie?“

    Ona byla jen symbol rozumu, ne bohyně…

    Každopádně když za interrupci exkomunikují, tak za holocaust ne? Měli ho exkomunikovat po válce, to už mohli ne ? 😀

    Nezakázal kult rozumu už Robespierre náhodou ? 😀 (nahradil ho kultem nejvyšší bytosti)

  17. Colombo

    Formálne bol Hitler katolík, to nespochybňujem. No jeho ciele s kresťanstvom nemali nič spoločné. Jeho kresťanstvo bolo teatrálne, podobne,ako keď sa českí politici stretávajú v Chráme sv. Víta.

    No vidíš TO, my jsme vlastně všichni na jedné lodi! Jednou z trvalých kritik křesťanství, respektive jednotlivých církví (a tradičně katolické církve a taky jeden z důvodů vzniku tolika protestantských církví) je ten, že jedna věc se tvrdí, jiná věc se dělá. Třeba lačnost katolíků po majetcích a penězích, přitom nabádají ke skromnosti a chudobě. Atp. atp.

    Vem si, že kdyby si vzal za křesťany jen ty, co se chovají skutečně tak, jak tvrdí křesťanství, tak by skuteční křesťani byli tak tři, jednak proto, že každý jsme vadní, druhak proto, že každý křesťan má vlastní definici křesťanství. (viz rozdílnost názorů jednotlivých věřících zde)

  18. slovak

    Antiteista – ja si myslím, že ani v občianskej spoločnosti by nemali absentovať aktivity ako: privítanie novorodencov do života, odovzdanie občianskeho preukazu (akt dospelosti), uzavretie manželstva, rozlúčenie sa so zosnulým a iné. Určite to robia na Slovensku Aktívy pre občianske záležitosti, ale nie je to celkom parketa humanistov či ateistov, ktorí na to nemajú ani školených ľudí tak ako cirkevníci. U mnohých ľudí aj táto absencia ich drží v cirkevnom spoločenstve.

  19. Petr Tomek

    TvojOponent: Veľký humanista Hitler tiež budoval chrámy humanizmu . Ateisti si totiž uvedomujú nebezpečenstvo svetonázorovej prázdnoty a tak nahrádzajú kresťanstvo kadečím. Napríklad aj humanistickým náboženstvom a rituálmi.

    Petr Tomek: Nevím co bereš za svinstvo, ale měl bys s tím už přestat, rozežírá to mozek! Ateismus zahrnuje množství světonázorů, které jsou pro věřící neviditelné. Znají totiž jen ten svůj.

  20. Petr Tomek

    @Antitheista: Klanění se rozumu je samo o sobě protimluv, protože rozum je postup který se ničemu neklaní a ničemu nestraní. Autorita se může mýlit úplně stejně snadno, jako jakýkoli jiný člověk. Už ta myšlenka „klanění se“ je tedy nezdravá.

  21. Antitheista

    No rozum je taky symbol pro vzestup lidstva, takže by se mu kdekdo mohl chtít klanět… to jsou právě ty rituály a symboly

  22. protestant

    Colombo (30.10. 2013 | 00:26) napsal:
    Třeba lačnost katolíků po majetcích a penězích, přitom nabádají ke skromnosti a chudobě.

    protestant:
    Mnohokrát opakovaný nesmysl…..

  23. protestant

    Antitheista (29.10. 2013 | 23:31) napsal:
    Každopádně když za interrupci exkomunikují, tak za holocaust ne? Měli ho exkomunikovat po válce, to už mohli ne ?

    protestant:
    A našel jsi v tom jejich katechismu nějaký bod podle kterého by jej mohli exkomunikovat? A důvod té exkomunikace?

  24. Colombo

    Protestant: požaduji vysvětlení, důvod atp.

  25. Antitheista

    Program euthanásie a vyraždění milionů lidí ? Nebo to je vlastně v souladu s křesťanstvím (svaté války, mučení, inkvizice/gestapo) já zapomněl 😀

  26. =8)-DX

    > Tvoj Oponent > “ Vašim východiskom je ateizmus, viera, a vo vzťahu k realite musíte pripúšťať, že Boh môže existovať, no vsadili ste na (podľa Vás pravdepodobnejšiu) kartu jeho neexistencie. [..] Kresťania rovnako ako ateisti nemajú dôkaz o svojej pravde“

    Zase tenhle blábol. Už bylo tisícekrát vysvětleno, že ateista nemá víru: právě absence víry v nadpřirozená božstva z něj ateistu činí. A zadruhé – ateista důkaz nepotřebuje. Důkazy potřebuje vždy ten, který přichází s pozitivním tvrzením (bozi existují, umím levitovat, přilétli mimozemštani). Dokud tyto důkazy nepředloží, budou jeho tvrzení považovat za pravdivé pouze ti, kteří mu důvěřují – mají víru. Ateista je ten, který odmítl důvody pro víru v bohy, které předložili věřící: například nevidí důvod považovat Bibli za něco výjimečného nad ostatní mýtické texty, odmítá zjevení jako halucinace a v modlitbě spatřuje povídání si sám(a) se sebou.

    Pokud má ateista víru, tak to nebude ohledně božstev, ale v každodením životě (důvěřuje rodině, přátelům, společnosti).

  27. Tvoj Oponent

    Ad:Exkomunikácia.
    Exkomunikácia je liečivý trest. Má za cieľ nápravu vinníka.Pojeho náprave sa exkomunikácia odvoláva,ruší.No ako chcete exkomunikovať mŕtveho a hlavne prečo?
    Veď ani sekulárne režimy nestíhajú mŕtvych zločincov.

  28. Antitheista

    Zato klerofašistické režimy ano, viz. Rusko a Magnitskij…

    Tak to mohli udělat v roce 1944 či 45, to už byli v Itálii Amíci a Hitler ustupoval a pořád vraždil… a to se vědělo 🙁

  29. protestant

    Colombo (30.10. 2013 | 12:43) napsal:
    Protestant: požaduji vysvětlení, důvod atp.

    protestant:
    Já sám jsem potkal několik katolíků pro které tvá věta „Třeba lačnost katolíků po majetcích a penězích, přitom nabádají ke skromnosti a chudobě“ neplatí.
    Nemůže tedy mít obecnou platnost. Tedy tvé tvrzení není pravdivé.

  30. protestant

    Antitheista (30.10. 2013 | 12:52) napsal:
    Program euthanásie a vyraždění milionů lidí ? Nebo to je vlastně v souladu s křesťanstvím (svaté války, mučení, inkvizice/gestapo) já zapomněl 😀

    protestant:
    Zapomněl jsi podle mne na tohle:

    Ježíš to uslyšel a řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“
    Marek 2:17

    Nebo snad podle tebe Hitler nebyl hříšníkem?

  31. Colombo

    protestant: Pleteš si matematiku s klasickým jazykem. U klasického jazyka platí jistá nepřesnost, která ovšem zjednodušuje komunikaci.

    Pokud 95% (a podobně) nějaké vymezené skupiny má nějakou vlastnost, v běžné mluvě dojde k převedení dané vlastnosti na celou skupinu s tím, že v nevyjádřené formě se předpokládá existence výjimek. Jinak by věta byla doplněna o slova jako „Každý“ atp.

  32. protestant

    to Colombo:
    A co jsi tedy svým vyjádřením myslel. Kolik procent katolíků jsi měl na mysli? Kolik jich znáš a jsou takoví jako jsi napsal?
    Já tvrdí, že to co popisuješ jsou právě ty výjimky.

  33. Slávek

    Colombo, takové zevšeobecňování bude brzy trestné:

    Section 7. Penal Sanctions

    (a) The following acts will be regarded as criminal offences
    punishable as aggravated crimes:
    (i) Hate crimes as defined in Section 1(c).
    (ii) Incitement to violence against a group as defined in
    Section 1(a).
    (iii) Group libel as defined in Section 1(b).
    (iv) Overt approval of a totalitarian ideology, xenophobia
    or anti-Semitism.
    (v) Public approval or denial of the Holocaust.
    (vi) Public approval or denial of any other act of genocide
    the existence of which has been determined by an
    international criminal court or tribunal.

    ***********************************************************
    (a) „Group“ means: a number of people joined by racial or cultural
    roots, ethnic origin or descent, religious affiliation or linguistic
    links, gender identity or sexual orientation, or any other
    characteristics of a similar nature.
    (b) „Group libel“ means: defamatory comments made in public and
    aimed against a group as defined in paragraph (a) – or members
    thereof – with a view to inciting to violence, slandering the group,
    holding it to ridicule or subjecting it to false charges.

    Explanatory Notes:

    (i) This definition covers „blood libels“ and anti-Semitic slurs, as well
    as allegations that, e.g., „gypsies are thieves“ or „Moslems are
    terrorists“.
    (ii) It must be understood that the „group libel“ may appear to be
    aimed at members of the group in a different time (another
    historical era) or place (beyond the borders of the State).

    (c) „Hate crimes“ means: any criminal act however defined, whether
    committed against persons or property, where the victims or targets
    are selected because of their real or perceived connection with – or
    support or membership of – a group as defined in paragraph (a).

    http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2009_2014/documents/libe/dv/11_revframework_statute_/11_revframework_statute_en.pdf

  34. Colombo

    Slávek: Super, zakážeme o takových věcech mluvit a snad se nebudou dít. O cenzorování jazyka, vzniku doublethinku atp. sem už někde četl, kde by to mohlo být?

    Protestant: Nevím, znám historii, znám současné „vyrovnání“ a znám katolickou reprezentaci.

  35. protestant

    to Colombo:
    Takže slovem katolíci jsi myslel katolickou reprezentaci?
    To jako, když napíšeš Češi tak myslíš Zemana a vládu?
    Nebo když napíšeš lékař tak myslíš Ratha?
    Není to divné?

  36. Antitheista

    Takže Ježíš zval k sobě hříšníky? On dobré lidi k sobě nezve? (ti přece nepotřebují doktora), čili doufám, že církev vyhodí ty dobré a nepotřebné miliony lidí, protože ti jí nepotřebují, nejsou zváni 😀 😀 😀 Podle tvé logiky by to tak mělo být ! Oni nepotřebují lékaře 😀 😀

    Doufám, že přijmou taky komunistické diktátory, a lidi, kteří šli na potrat nebo si vzali ženu jiné víry. Taky by měli znovu přijmout Luthera a další 😀 😀

  37. protestant

    Dobré miliony lidí? Kde bys je vzal….. 🙂

  38. Antitheista

    V církvi jsou i lidé, kteří ani nevědí, že v ní jsou 😀

  39. Colombo

    Protestant: Je to vadný, chybný, malicherný názor kterému nepřikládám žádnou důležitost. Nikoho konkrétního neoznačuju a nikoho konkrétního neviním. Je to jako říct, že poláci byli dycky hovada, rakušáci se k nám chování přehlíživě atp.

  40. protestant

    to Colombo:
    Ano to – to s těmi poláky či rakušáky je přesně ten nechutný příklad.

  41. Hosamen

    http://boudicea.txt.cz/clanky/10514/dabel-jmenem-inkvizice
    https://www.facebook.com/vladimir.orsulik/posts/634389369904553
    http://apocalisselaica.net/cs/varie/eventi-storici/il-genocidio-cattolico-dei-nativi-americani-in-canada
    http://slovakia.humanists.net/zlocin_naboz.htm
    http://krestanstvijelez.blogspot.cz/
    http://ateisti.sk/zlociny-krestanstva-cirkev/
    http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=5407&mode=thread&order=0&thold=0
    ***
    Přečtěte si to a zkuste odpovědět pravdivě na otázku: Potřebuji takovou moudrost, potřebuji neoznačené hroby malých dětí nebo popel v koncentrácích ve jméně Boha?

  42. protestant

    ..a potřebovali jsme skutečně gulagy?

  43. Hosamen

    protestant (01.11. 2013 | 11:07)
    Jak pro koho, to se musíš zeptat jiných. Tady žádný nebyl a první koncentráky stavěli lidé, hlásící se ke křesťanství.

    Církev politickou moc má sedmnácté století a toto je její standard politiky po celou existenci. Hrabivost, zotročování, podíly majetků z vražd, to je prostě křesťanství.

  44. protestant

    Takže ateista Gottwald provozoval v Jáchymově ozdravné pobyty????

  45. protestant

    ….Zlo spáchané v naší době nemá sobě rovného. Více než 150 milionů lidí bylo v minulém století zabito násilím státu. Lidé se ptají, jak to může Bůh připustit? Jak může existovat Bůh v tomto království anarchie? Je nepopiratelné, že dvě největší tyranie století, nacistický Reich a komunistický Sovětský svaz, byly vybudovány bez Boha. Moderní pohanství v prvním případě a ateistický materialismus ve druhém. Ve 20. století se zaznamenává, že hlavní příčina hrůz vyplývá z faktu, že velkou materiální moc získali lidé, kteří se nebáli Boha. Lenin, který věnoval svůj život násilí a vybudoval Sovětský svaz ke svému obrazu, nenáviděl křestanství. 13. ledna 1913 napsal Maximu Gorkému: ?Nemůže být nic ohavnějšího než náboženství?. Koncentráky a gulag byly ovocem odkřesťanštění světa. Kdyby žil Voltaire, pochybuji že by si ještě myslel, že ?náboženství je nepřítelem člověka?….

    Paul Johnson

  46. Petr Tomek

    Protestant: Je nepopiratelné, že dvě největší tyranie století, nacistický Reich a komunistický Sovětský svaz, byly vybudovány bez Boha.

    Petr Tomek: To jsme už probírali mockrát. Nemá smysl to znovu opakovat, jsi jak zaseknutý kolovrátek.

  47. protestant

    Jan Čulík (nar. v Praze 2. listopadu 1952) vystudoval filozofickou fakultu Karlovy univerzity, obor angličtina – čeština. Studium ukončil v r. 1979 doktorátem ze srovnávací anglicko-české fonetiky.

    Opravdu odborník na probíranou problematiku… 🙂

  48. protestant

    Petr Tomek: To jsme už probírali mockrát. Nemá smysl to znovu opakovat, jsi jak zaseknutý kolovrátek.

    protestant:
    Opakování je matka moudrosti. Někteří ateisté na to nějak rychle zapomínají… 🙂

  49. Václav Kubka

    Ateisté! Místo píčovin se raději soustřeďte na naše vaše ohrožení (islám)-

  50. protestant

    Nerozšiřujte zde xenofobní nálady. Žádný islám nás neohrožuje. Co nás ohrožuje je naše neschopnost se reprodukovat. 1,2 dítěte na ženu není prostě schopno civilizaci udržet. To není ani přežívání, to je vymírání.

  51. Arkande

    Protestante vzapamtuj se! Na světě je 7 miliard lidí. Kam chceš tu porodnost ještě hnát?

  52. protestant

    Já ji nikam neženu. Mám pouze dva potomky. To nestačí ani na prostou reprodukci.

Komentáře nejsou povoleny.