Kdo jsme? Odkud pocházíme a kam směřujeme?

Autor | 30.10. 2013

Jsou otázky, na které jsme si navykli dívat se jako na něco hluboce filosofického. Většinou zní:

Kdo jsme? Odkud pocházíme? Kam směřujeme? Jaký je smysl života?

Opakujeme je tak často, že úplně ztratily jakýkoli smysl. Kdysi ale nějaký smysl měly a to smysl velmi důležitý.

Na první tři otázky lidé zpravidla odpovídali (často i bez vyzvání) při příchodu do města nebo při představování se společnosti.

Zajímavé je, co vlastně říkali. Na otázku „Kdo jsi?“ totiž odpovídali v podstatě svým umístěním v genealogii, tedy například: Jsem Jorek syn Haralda Kováře a Kunhuty Krásnovlasé, vnuk Erika Válečníka… atd podle toho, zda šlo o společnost patrilineární nebo martilineární. Kým člověk je tedy odpovídalo jeho místu ve společnosti.

Tahle informace byla důležitá jednak kvůli tomu, aby místní věděli jak se k novému příchozímu mají chovat (je li to šlechtic nebo hadrář) i z důvodů osobní bezpečnosti – ten za nímž stál silný klan nemusel být sám nijak silný, ale přesto si mohl ledacos vynutit.

Ve starověku a středověku se právě z tohoto důvodu často padělaly rodokmeny. Všimněte si v této souvislosti, jak často je zdůrazňováno, že je Ježíš synem Božím. Je to úplně stejná logika.

Otázka „Odkud pocházíme?“ by měla původně stejný význam a tázaný by na ní odpověděl odkazem na rod, který se definoval i nějakým rodovým sídlem (z domu Usherů, ze Schwarzenbergu, z domu Davidova). Namísto toho ale většinou v jednotném čísle zněla „Odkud přicházíš?“ a odpovídalo se na ní opravdu místopisným označením, případně i jménem toho kdo posla vyslal.

Podobně i na otázku „Kam máš namířeno?“ odpovídal člověk názvem cíle své cesty. Čtvrtá otázka „Jaký je smysl života?“ zněla samozřejmě v takové konverzaci také snadněji: Jaký je smysl tvé cesty?

Dobrá, ale jak se z tak obyčejných otázek stalo něco tak magického, že si dnes leckdo myslí, že je jejich zodpovězení zcela mimo dosah vědy? Podle mě je na to odpověď: zobecněním.

Když z jednoho poutníka uděláte v otázce celý kmen nebo i celé lidstvo, začne být i odpověď poněkud rozmlžená a když z cíle jedné cesty uděláte cíl celoživotní pouti, bude také odpověď mnohem těžší. Ale budou pak tyto otázky opravdu nezodpověditelné?

Fanatičtí křesťané, muslimové nebo židé mohou na všechny tyto otázky odpovědět: Bůh. Jsme děti Boží, od Boha přicházíme, k Bohu směřujeme a sloužit Bohu je naším posláním.

Vědec by se asi zeptal, jak daleko má takové zobecnění sahat? Pokud jde o lidstvo jako celek, dává věda docela jasnou odpověď na základě paleontologie a genetiky. Naprosto stejně jako v případě rodových linií určuje umístění člověka v taxonomii, což ve skutečnosti není nic jiného, než genealogie dovedená do monstrózních, celé geologické éry trvajících rozměrů. Právě proto vypadá fylogenetický  strom tak, jak vypadá.

Ve vědě určuje to „kdo jsme“ naprosto stejný princip, jako ve starověké společnosti a říká nám několik velmi podstatných věcí: Všichni lidé jsou si navzájem příbuzní a všechen pozemský život je si příbuzný. Jak by řekl Mauglí: „Jsme jedné krve, ty i já.“

Podobně by odpověď vědy na otázku odkud pocházíme jako lidstvo zněla, že jsme všichni děti Afriky z oblasti poblíže jižní části Velké příkopové propadliny.

Biolog by na tutéž otázku odpověděl, že pocházíme (jako všichni tvorové) z oceánu.

Kosmolog by na ještě obecnější úrovni asi řekl, že pocházíme z hvězd. Vodík v našem děle vznikl spolu s tímto vesmírem. Uhlík je vlastně popelem z jader vyhaslých hvězd, železo v naší krvi ukovaly výbuchy supernov. Nejen, že jsme z hvězdného prachu vznikli, v jistém smyslu jím stále jsme.

Na otázku po smyslu života by ale možná mnozí starověcí lidé odmítli vůbec odpovědět, nebo by se cítili i uraženi. Smysl je totiž všemu dáván z vnějšku, proto měli ve starověku smysl života (sloužit svému pánovi) jenom otroci, svobodní lidé jednali podle své vůle.

Svobodného člověka byste se měli správně ptát: Jaká je tvá vůle? (přání). Nevěřili byste jak těžké je najít na tuto otázku odpověď. Záleží totiž na tom, co je v nás, protože právě z toho můžeme odvodit odpověď na otázku: Kam směřujeme? Vidíte a najednou jste od všech těch kosmologií zpátky na začátku tam, kde Sókratés provedl onen velký obrat antické filosofie směrem k člověku i k jeho uznání vlastní nevědomosti.

Chtěl jsem na tomto článku ukázat, že věda dává na základní lidské otázky sice neúplné ale přesto použitelné odpovědi, zatímco náboženství dává na stejné otázky odpovědi unifikované a nepoužitelné.

Proč tomu tak je? Protože náboženství předstírají vědomost, jsou svými příběhy tvořeny a každou nesrovnalost mezi nimi a realitou považují za své ohrožení. Naproti tomu věda uznává svou nevědomost a proto své příběhy hledá. Je to doslova detektivní práce, protože postupuje metodou pracovních hypotéz, důkazů a srovnání.

Tuto metodu získala věda od své stvořitelky filosofie a ona „láska k moudrosti“ v základech všech skutečných věd stále je.

40 thoughts on “Kdo jsme? Odkud pocházíme a kam směřujeme?

  1. Pavel

    Pěkně podujatý článek. Vědci jsou fantastičtí, věřící pitomci. Víra se obává reality, asi tak jako autor článku víry. Na tomto blogu nejde o dialog, ale o těžkou podujatost kombinovanou s neznalostí a nenávistí, pěkně zabalenou do vědeckého hávu. Ale proč to řešit? Jsme přece nuly na výletě, máme sice svůj příběh, ale ten nedává smysl, a i kdyby dával, tak je to na pytel. Tak proč se přít. Bůh je mrtev, ať žijí ateisté, pardon, ale i ti zemřou, tak proč vůbec žít? Zdarec hoši, sejdeme se v nicotě, dušičky jsou na obzoru.

  2. Antitheista

    Ale noták Pavlíku Pavle, to přece není zase takto jednoduché, jednak rozdělujeme druhy víry (důvěra v někoho, koho známe, víra v podložené poznaty, víra spekulativní = pomluvy, stereotypy, tmářství, náboženství,…) a jednak to že není smysl život předem určen (nějaký vyšší smysl, nemyslím biologický a evoluční, což je vlastně předání genů do další generace), jen znamená, že smysl si vybíráme sami, žádný předem není, smysl nám dá jen to, co sami chceme dělat (a dobré je, když chceme dělat něco, co neubližuje druhým, ale pomáhá jim to)

  3. Petr Tomek Post author

    @Pavel: Nějak v tom komentáři nenacházím podklad pro to první tvrzení a vlastně ani pro ta další. K neznalosti se hlásím, proto hledám poznání, nenávist se mnou asi zrovna necloumá, tedy myslím, že bych si toho asi všiml, Bůh není mrtev, protože nikdy nežil. Proč žít když zemřeme? A proč rozsvěcet, když budeme muset zhasnout, proč spát, když se budeme muset probudit, proč číst knížku, když má konec? Není to nějaká divná logika?

  4. Vitalino

    Naprosty souhlas a vyborny clanek! Driv jsem byl verici, ale misto toho, abych nasel boha, jsem nasel cestu ateisty a pak vas blog. :-)Zbavit se nabozenstvi, je jako postoupit v zivote na dalsi level.

  5. Pavel Sycha

    Jako když pejsek a kočička vařili dort… Nahňácejme tam cokoliv, nakonec z toho stejně vyjde že věda je smysluplná a věří jen pakosti:)))

  6. Tvoj Oponent

    Nemôžem súhlasiť.
    Autor prehliada , že Biblia nie je vedecká literatúra. Kým veda rieši otázka typu „ako?“, viera odpovedá na otázky „prečo?“
    Viera prekrýva vedu a v nástojení na pravde nástojí aj na poctivosti vedy. Takže hľadať rozpor medzi vedou a vierou je neúprimné. Nezrovnalosti nie sú ohrozením kresťanstva, ale výzvou na svedomitejšie bádanie. To odkrývanie rozporov je tiež fantastická detektívka.

  7. Petr Tomek Post author

    @TvojOponent: A proč bych měl přehlížet jen Bibli a ne třeba Védy, Avestu, Popol Vuh nebo I-ťing? Bible je stejně náboženská kniha jako jakákoli jiná. Tu pověru o tom, že věda odpovídá na to „Jak?“ a náboženství „Proč?“, jsem slyšel a četl už také nesčetněkrát. Není to pravda. Tam, kde otázka „Proč?“ dává smysl na ní věda odpovědi hledá a občas i dává. Tam kde otázka smysl nedává na ni odpovídá náboženství.

    Například na otázku „Proč se střídají roční doby?“, dokáže věda odpovědět celkem srozumitelně.

    Naproti tomu na otázku „Proč (ve smyslu za jakým účelem) vznikl tento svět?“, věda odpověď ani nehledá, protože takto formulovaná otázka předpokládá účel, jenže my nemáme důvod si myslet že nějaký účel vzniku světa byl.

  8. protestant

    Mnoho obecných plků, ale kam vy ateisté směřujete jsem se z článku nedozvěděl.

  9. protestant

    Ale o tom v článku není ani slovo.

  10. Colombo

    Popol Vuh je super, doporučuju. Zejména po nastudování historických reáliích je úžasné, jak se to přelívá z mytologie do mlhavé historie přes současníky píšící o španělské invazi.

  11. Petr Tomek Post author

    protestant: Mnoho obecných plků, ale kam vy ateisté směřujete jsem se z článku nedozvěděl.

    Petr Tomek: Ke hvězdám milý Protestante, tedy alespoň v to doufám. Samozřejmě že možná dříve umřeme, ale naše děti, nebo jejich děti by to mohly dokázat.Teď mi ale řekni, kam směruje tvůj život a kam směřuje život všech věřících? Stále věříš že je něco jako Pravda? Dobrá, já si myslím že něco co je takovou alternativou k pravdě, že se to musí psát s velkým písmenem už určitě pravda není. Uvěříš raději v lež, než abys přiznal, že není čemu věřit? Kam ale potom tvůj život směřuje?

  12. protestant

    Já někde někdy napsal pravda s velkým P kromě začátku věty? 🙂

  13. Hosamen

    protestant (31.10. 2013)
    Protestante, pravda je jen jedna a je prokazatelná. Pravdivost náboženství nikdo neprokázal, takže můžeš být klidný.

  14. protestant

    Petr Tomek: Ke hvězdám milý Protestante, tedy alespoň v to doufám.

    protestant:
    Jenže podle všeho celý vesmír se rozepne natolik, že vše zamrzne. Slávkova odpověď “ k smrti“ je asi správnější. Škoda, že jsi neměl odvahu tohle do článku napsat.

  15. Jardaqt

    protestant:
    Jenže podle všeho celý vesmír se rozepne natolik, že vše zamrzne. Slávkova odpověď “ k smrti“ je asi správnější. Škoda, že jsi neměl odvahu tohle do článku napsat.

    Ano. Vše. Včetně Boha, i těch, kdož sedí po jeho pravici…

  16. protestant

    Bůh přece vesmír stvořil. Není jeho součástí…. 🙂

  17. Jakub M.

    „Na otázku po smyslu života by ale možná mnozí starověcí lidé odmítli vůbec odpovědět, nebo by se cítili i uraženi. Smysl je totiž všemu dáván z vnějšku, proto měli ve starověku smysl života (sloužit svému pánovi) jenom otroci, svobodní lidé jednali podle své vůle.“

    To je tedy opravdu perla, minimálně v případě řeků.

    „Vědec by se asi zeptal, jak daleko má takové zobecnění sahat?“

    A proč by vůbec měl na tyto otázky odpovídat vědec, když jsou to dotazy především filosofické?

  18. Foxy

    protestant (02.11. 2013 | 15:32) napsal: Bůh přece vesmír stvořil. Není jeho součástí…. 🙂
    Jejdanánku, a jak jsi na tuto myšlenku přišel? Na základě čeho se tak domníváš? Máš pro toto své tvrzení nějaký důkaz?

  19. dogbert

    Foxy, idea Boha je tak opravdu v reálu postavena. Můžeš ji popírat, tedy tvrdit, že je to blbost, ale nemůžeš odmítat její existenci.

  20. Kojot

    Dobrý článek, skvělé postřehy, jen tvrzení v závěru „Smysl je totiž všemu dáván z vnějšku, proto měli ve starověku smysl života (sloužit svému pánovi) jenom otroci, svobodní lidé jednali podle své vůle.“ není pravdivé – starověcí lidé byli obvykle věřili v osud, který pro ně připravili bohové. Odtud popularita věštíren, mytologické postavy sudiček atd. Když člověk čte třeba Íliadu, je to z toho dost zřejmé – lidé nemají vůli, vůle se jim děje, vstupuje do nich z vůle toho kterého božstva. Antičtí lidé také nerozlišovali úmyslný a neúmyslný čin, úmysl byl něco, co člověku nepřináleželo. Představa času byla ve starověku obvykle cyklická.
    Naproti tomu v židovství bylo chápání vůle našemu pohledu mnohem bližší. Člověk se mohl vzepřít Bohu (a pak samozřejmě dostal přes čumák), židovské archaické právo zapsané v Tóře (jakkoli je z dnešního pohledu barbarské) rozlišuje mezi úmyslnými a neúmyslnými činy, celým Starým zákonem se vine střet mezi tímto a obecně starověkým druhem myšlení (zápas s cizími bohy, odmítání věštění a dalších magických praktik). Představa času byla lineární.
    Lze říci, že naše kultura je výslednicí antické racionality a židovské emocionality, respektive jejího důrazu na člověka jako entitu schopnou svobodného rozhodování.
    Trošku jsem to samozřejmě zjednodušil, oba základní rysy lze vystopovat v obou typech společnosti, šlo mi o převládající rysy.
    Tak či onak, buďme rádi jak za klasický antický starověk, tak za židovství, obojí nás významným způsobem obohatilo. A pochopitelně také: Ani jedno z toho si neidealizujme.

  21. Foxy

    dogbert (11.11. 2013 | 18:29) napsal: „Foxy, idea Boha je tak opravdu v reálu postavena. Můžeš ji popírat, tedy tvrdit, že je to blbost, ale nemůžeš odmítat její existenci“.

    Hmmmm….
    Nemůžu odmítat její existenci? A proč?
    Idea…..
    Samotná idea je méně než nic.
    Idea znamená, že to někoho napadlo, nic víc. Mě taky napadají všelijaké blbosti a nějakou tu ideu mohu spáchat na fleku natotata.

    Idea, pokud nemá zůstat pouhou součástí neuchopitelného „ideenfluchtu“, musí být následována konkrétním výrokem. V tomto případě BŮH EXISTUJE a oplývá takovými a makovými atributy či vlastnostmi.
    A v ten moment je logicky vznesen dotaz po důkazu tohoto tvrzení.

    Protože bez důkazu se jedná o pouhé bohapusté plácání.

    Věřícím by dle mého názoru ve vztahu k existenci boha/bohů/transcendentna slušelo častější používání slov jako „domnívám se“, „čistě na základě mé víry“ a podobně.
    Do té doby, než bude proveden nezávislý důkaz reálné existence boha, je kategorické tvrzení „Bůh existuje“ jen prázdným, bohapustým plácáním.

    Nebo snad ne? Vyveď mě z omylu…

  22. protestant

    Foxy (11.11. 2013 | 18:21) napsal:
    protestant (02.11. 2013 | 15:32) napsal: Bůh přece vesmír stvořil. Není jeho součástí…. 🙂
    Jejdanánku, a jak jsi na tuto myšlenku přišel? Na základě čeho se tak domníváš? Máš pro toto své tvrzení nějaký důkaz?

    protestant?
    Důkaz? Proč? Ty máš důkaz, že tomu tak není?

  23. Foxy

    protestant: Důkaz? Proč? Ty máš důkaz, že tomu tak není?

    A zas ta zvrácená logika…na všech diskusích je to stejné.
    Takže postoprvé:

    Ty tvrdíš BEZ JAKÉHOKOLIV DŮKAZU: Bůh (přece) vesmír stvořil.
    Ty tvrdíš, na tobě je důkazní břemeno.

    Já tvé tvrzení pouze ZPOCHYBŇUJI, nic víc.

    Ovšem do té doby, než poskytneš důkaz tvého tvrzení, před každé své kategorické tvrzení tohoto typu bys měl vložit slova: „Jak se (čistě na základě své osobní víry) domnívám,,,

    Hezký den!

  24. Colombo

    Kojot: Vážně? Co si pamatuju, tak řečtí hrdinové jsou často o tom, že se svému osudu vzepřeli. Ni?

  25. protestant

    Foxy (13.11. 2013 | 16:11) napsal:
    protestant: Důkaz? Proč? Ty máš důkaz, že tomu tak není?

    A zas ta zvrácená logika…na všech diskusích je to stejné.
    Takže postoprvé:

    Ty tvrdíš BEZ JAKÉHOKOLIV DŮKAZU: Bůh (přece) vesmír stvořil.
    Ty tvrdíš, na tobě je důkazní břemeno.

    Já tvé tvrzení pouze ZPOCHYBŇUJI, nic víc.

    Ovšem do té doby, než poskytneš důkaz tvého tvrzení, před každé své kategorické tvrzení tohoto typu bys měl vložit slova: „Jak se (čistě na základě své osobní víry) domnívám,,,

    Hezký den!

    protestant:
    Kdepak. Moje tvrzení je pouze reakcí na ateistické tvrzení, že to tak není. Bez toho bych o tom vůbec nepsal… 🙂

  26. protestant

    Archimedes (14.11. 2013 | 11:05) napsal:
    protestant (14.11. 2013 | 10:57) To se snad nikdy nikomu nestalo? 🙂

    protestant:
    Jedině snad tomu kdo by popíral že je věřící.

  27. DarthZira

    Protestante, sorry, ale jsi úplně mimo, existují nad milióny případů, kdy se někdo člověka, který nevěří v existenci boha (s malým b, ježto myslím jakéhokoli, nejen toho biblického, který se tak údajně jmenuje) snaží přesvědčit, že se mýlí, že bůh buď zcela konkrétní, definovaný určitým náboženstvím, a nebo prostě jenom „nějaký bůh“ či prostě „něco vyššího nad námi“ existuje a basta.
    Mimochodem, pořád si pleteš pojmy, ateista není člověk, který „věří v neexistenci boha“, ale člověk, který pouze nevěří v to, že něco podobného existuje – netvrdí, že to určitě neexistuje nebo že to rozhodně existovat nemůže, pouze má za to, že argumenty, které mu zatím byly předkládány ve prospěch jeho existence ho nepřesvědčily. Nic víc a nic méně. Už jsem to psala jednou – pro mě je bůh něco jako yetti nebo lochneska: někteří lidé tvrdí, že tohoto tvora viděli nebo že mají (častěje však že vědí o někom, kdo má) co já vím fotku nebo filmový záznam, na kterém je vidět, odlitek jeho stop, pár jeho chlupů nebo kus kůže. Já zatím všechny takové fotky a záznamy, které jsem viděla, bylo neostré rozmazané cosi, kde si při troše fantasie můžu představovat ledacos, a na vlastní oči jsem ani žádný ten odlitek stop nebo kus srsti neviděla, natož pak aby takovou věc prozkoumal nějaký přírodovědec a určil, že to patří vědě dosud neznámému živočišnému druhu. Takže z tohoto hlediska jsem i ve věci existence lochnesky nebo yettiho ateistka (nebo tedy přesněji alochneskistka a ayettistka 🙂 ), čímž ovšem nevylučuji, že se můžu mýlit a že třeba ještě za mého života se stane, že si lidi budou moci lochnesku nebo yettiho prohlédnout v nějaké zoologické zahradě. Až se tak stane, veřejně prohlásím, že jsem se mýlila a že yetti nebo lochneska nebyl výmysl pověrčivých hlupáků a lidí s příliš bujnou fantazií, ale skutečné existující zvíře. Takže až se mi zjeví bůh, přestanu být ateistkou – zatím se mi nezjevil, ergo buď neexistuje nebo je mu zcela fuk, jestli v něj věřím, takže vlastně mi ani k ničemu není, abych v něj věřila, ježto mi to nic pozitivního nepřinese.

  28. Hosamen

    DarthZira (14.11. 2013 | 12:31)
    Silný ateista věří v neexistenci boha je jich podle států 3-5%.
    Slabý ateista nevěří v existenci bohů.
    No to, že církve tvrdí, že existují jen silní ateisté a lidé, kteří věří v něco, není nic nového. Já jsem slabý ateista a věřím v prokazatelnost existujícího.

  29. protestant

    DarthZira (14.11. 2013 | 12:31) napsal:
    Protestante, sorry, ale jsi úplně mimo, existují nad milióny případů, kdy se někdo člověka, který nevěří v existenci boha (s malým b, ježto myslím jakéhokoli, nejen toho biblického, který se tak údajně jmenuje) snaží přesvědčit, že se mýlí, že bůh buď zcela konkrétní, definovaný určitým náboženstvím, a nebo prostě jenom „nějaký bůh“ či prostě „něco vyššího nad námi“ existuje a basta.
    Mimochodem, pořád si pleteš pojmy, ateista není člověk, který „věří v neexistenci boha“, ale člověk, který pouze nevěří v to, že něco podobného existuje – netvrdí, že to určitě neexistuje nebo že to rozhodně existovat nemůže, pouze má za to, že argumenty, které mu zatím byly předkládány ve prospěch jeho existence ho nepřesvědčily.

    protestant: Konkrétně kde si pletu pojmy?

  30. Arkande

    Kojote, Achilles věděl zcela přesně co se stane, měl na výběr dvě varianty:

    1.Bude průměrným vládcem a bude žít dlouhý, ale průměrný život.(Nepojede do Ilionu)

    2. Stane se velikým hrdinou.(pojede do Ilionu)

    Zbytek je už jen vata 🙂

  31. Foxy

    Nemohu být atheista, protože čaj piji velice rád.

    Pro Kojota:
    Dík za odkaz! Stáhl jsem si to i s tím Bělohradovým článkem, na který Pícha reaguje. Ale je to až na nějakou delší klidnou noční službu, tohle není na nějaké to halabalapřehledové rychločtení.
    Ale k závěrům: „Privátní náboženská zkušenost, ač není stejně jako (jakákoli jiná privátní) smyslová zkušenost veřejně testovatelná, může být zdrojem epistemického zdůvodnění. “
    Jestliže škrtnu slovo „náboženská“, pak takovou smyslovou zkušeností mohu mínit i mé úlety za hranu vědomí a slovy jen obtížně sdělitelné prožitky blízkosti smrti (NDE) a výstupu z vlastního těla (OBE). Mohu na základě toho zplodit svou (bádalíkovskou 🙂 ) teorii vědomí i teorii paměti, rozhodně bych si netroufnul považovat takovéto mé „epistemické zdůvodnění“ jako prokazatelný fakt s vahou nezpochybnitelného důkazu.
    Nesouhlasím proto s tím, že „umožňuje teistovi v polemice s ateistou celkem solidně přenést argumentační břemeno“.
    Stále se tu musí vyskytovat slova jako „domnívám se“ a podobná, protože ani sebesilnější osobní prožitek není konečným důkazem. Zkušenost mne naučila, že smyslový vjem, prožitek, o jehož reálnosti mohu být skálopevně přesvědčen, může mít k objektivní realitě zatraceně daleko.
    Ale o tomhle kdybych se začal hluboce rozepisovat, prokecal bych se snad až do středu zemského.
    Závěrečná věta, „Tvrdím, že jsme jako filozofové povinni brát vážně a argumentovat, když nám někdo upřímně řekne, že viděl boha, Elvise, Járu Cimrmana“, má v sobě neskonalý půvab. Ale tvrzením takového typu by se mohli (a měli) zabývat i specialisté zcela jiných oborů, než jen filosofie.

  32. dogbert

    Foxy, já já jen reagoval na konkrétní okamžik v diskusi. Bůh buď neexistuje, a tak nezmrzne, nebo existuje, a tak se ho mrznutí vesmíru netýká, protože stojí nad ním a jeho zákony.

  33. DarthZira

    Protestante, ustavičně nám podsouváš, že my věříme v to, že bůh (nebo teda Bůh, chceš-li) neexistuje, zatímco většina z nás, konkrétně třeba já a vím, že nejsem sama, pouze nevěříme v to, že existuje- důkazy, které zatím teisté a jiní věřící předkládali, nás prostě nepřesvědčily, tečka.

    A jinak debata se strhla ohledně Tvého prohlášení: „Ta úvaha je chybná, protože počítá s možností přesvědčování ateisty věřícím…“ – buď se tedy vyjadřuješ česky tak špatně, že Ti ani prase nerozumí, a nebo vysloveně vědomě lžeš, protože každý z nás zde přítomných ateistů (ať už „silných“ nebo „slabých“) zažil v životě nesčíslněkrát to, že se ho někdo snažil přesvědčovat o tom, že bůh (Bůh) existuje, případně dokonce že je v jeho vlastním zájmu, aby v něj začal věřit. A jestli nám teď začneš vykládat, že lidi, kteří něco podobného dělají, nejsou věřící, tak to tedy sorry, za prvé nám o sobě vehementně tvrdí, že v boha věří, a za druhé bych se docela pobavila, kdybys začal takového Hájka, Jakla, Jochovou, Semína, Ignáce Pospíšila – nebo teda abychom nebrali ty úplně nejobskurnější postavy, tak třeba Halíka nebo Grygara, přesvědčovat, že on ve skutečnosti v boha nevěří a není žádný věřící. Bych chtěla vidět jejich reakce, to by bylo lepší jak Silvestr s Felixem Holzmannem 😀

  34. Foxy

    Ad dogbert (14.11. 2013 | 19:40):
    Asi trefa mimo terč.
    Tvá odpověď nereaguje na mne, ale na soudiskutníka s nickem Jardaqt (02.11. 2013 | 13:35)
    – – -Bůh buď neexistuje, a tak nezmrzne, nebo existuje, a tak se ho mrznutí vesmíru netýká, protože stojí nad ním a jeho zákony- – –
    Je to krásné, ale jak jsi přišel na to, že bůh stojí nad vesmírem a jeho zákony? Na základě jakého pozorování jsi ty (nebo kdokoliv jiný) došel k tomuto závěru? Nebo je pro toto tvrzení nějaký jiný důkaz?
    Pro mne je to totiž představa absurdní, ale možná se mýlím…

    Každopádně hezký a příjemný večer, a ať je lépe!

Komentáře nejsou povoleny.