Irsko zrušilo svůj protirouhačský zákon

Autor | 01.02. 2020

Zatímco pražští zastupitelé před týdnem odhlasovali návrat symbolu nesnášenlivosti a netolerance zpět na Staroměstské náměstí, Irsko takřka ve stejnou dobu udělalo raketový skok ze středověku rovnou do 21. století a zrušilo svůj protirouhačský zákon. Irský protirouhačský zákon má poměrně spletitou historii. Kořeny má v irské ústavě z roku 1937, ve které stálo, že „publikování či projevy rouhavé, buřičské či neslušné povahy jsou kriminálním činem, který se trestá v souladu se zákonem.“ Zákon byl nakonec v roce 1999 zrušen, avšak irská perioda bez protirouhačského zákona trvala pouze 10 let. V roce 2009 byl totiž protirouhačský zákon v Irsku znovu zaveden, což z Irska učinilo první (a snad i poslední) a doposud stále jedinou západní zemi, která ve 21. století zavedla nový protirouhačský zákon. Tvůrci zákona se tehdy odvolávali právě na zmiňovanou irskou ústavu, ve které existovaly zmínky o rouhání a bylo tedy prý nutné takový zákon mít, aby bylo ústavě vyhověno.

Aby bylo možné tamní protirouhačský zákon definitivně zrušit, bylo v prvé řadě třeba, aby z irské ústavy vymizely zmínky o rouhání. A právě na toto téma se v říjnu 2018 konalo v Irsku referendum, ve kterém 64,85 % hlasujících hlasovalo pro odstranění zmínek o rouhání z irské ústavy. Právě referendum představovalo zlomový bod, který rozhodl o osudu irského protirouhačského zákona a nynější zrušení samotného zákona již tedy bylo pouhou formalitou.

“The Blasphemy (Abolition of Offences and Related Matters) Bill 2019”, jak se zákon o zrušení irského protirouhačského zákona jmenoval, byl poprvé v Dáil Éireann, dolní komoře irského parlamentu, představen 17. července 2019 a po klasickém legislativním procesu a několika čteních byl finálně schválem 11. prosince loňského roku. Irský prezident Michael Higgins jej následně podepsal 21. prosince a posledním krokem ke zrušení zákona bylo podepsání prováděcího předpisu ministrem spravedlnosti Charlesem Flanaganem 16. ledna 2020. Zákon nabyl účinnosti následujícím dnem.

Rouhání bylo ve zrušeném protirouhačském zákoně definováno jako „záležitost, která je hrubě hanlivá a urážlivá ve vztahu k záležitostem, které jsou považovány za posvátné jakýmkoliv náboženstvím, a tím způsobuje pobouření mezi značným množstvím věřících daného náboženství“, přičemž pokuta za rouhání mohla dosáhnout až do výše 25 000 euro.

Debaty o irském protirouhačském zákonu a o jeho případném zrušení nabraly na intenzitě během roku 2017, kdy byl na základě tohoto zákona policií vyšetřován britský komik a spisovatel Stephen Fry. Fry se měl rouhání dopustit tím, že v televizním pořadu The Meaning of Life na adresu potenciálního Stvořitele uvedl, že jej považuje za „hlupáka a poměrně jednoznačně maniaka, naprosto sobeckého a náladového maniaka, který vytvořil svět plný nespravedlnosti a nepřípustného utrpení“. Irská policie nakonec pro nedostatek důkazů případ odložila, nicméně pokud by byl Fry uznán vinným z rouhání, dle tehdejšího kurzu by mu hrozil trest v podobě pokuty ve výši 665 000 českých korun. O případu jsme tehdy informovali v článku „Britský spisovatel v televizi urazil Boha. Irská policie jej teď vyšetřuje kvůli podezření, že se rouhal“. Přečíst si také můžete náš článek o tom, co referendu z roku 2018 předcházelo.

Ačkoliv se tedy Irsko stalo další evropskou zemí, která zrušila svůj protirouhačský zákon, v řadě dalších západních zemích jsou tyto zákony stále platné a lidé jsou kvůli nich taháni po soudech. Připomeňme například případ španělského herce Willyho Toleda, který byl v roce 2018 ve Španělsku souzen za “urážku Boha a Panny Marie”.