Bezbožná vysílačka: S Miloslavem Špeciánem o cestě ke svědkům Jehovovým a zase od nich

Autor | 19.04. 2020

S ex-jehovistou Mílou jsme si povídali o tom, jak se člověku stane, že se dá ke svědkům Jehovovým a co se musí stát, aby se rozhodl takovou sektu opustit.

1. část: Cesta k jehovismu
2.část: Policajt v hlavě – největší překážka při odchodu od jehovistů.
3. část: Ohlédnutí za tou dobou a co si z toho člověk může odnést

23 thoughts on “Bezbožná vysílačka: S Miloslavem Špeciánem o cestě ke svědkům Jehovovým a zase od nich

  1. Jan Čáp

    Dobrý den,

    děkuji za velice působivý rozhovor s panem Špeciánem. Mí přátelé, kteří měli s jehovisty osobní zkušenost, tvrdí, že pro fungování celé sekty jsou klíčové finance. Pokud v Bezbožné vysílače povedete další rozhovor s odpadlíkem nebo odpadlicí, myslím, že tahle stránka fungování by lidi také velice zajímala.

    Jak svědci organizaci pomáhají, jak organizaci finančně podporují, co organizaci odkazují a taky jak dobré mají právníky, kteří jejich dědictví – prý k úžasu ostatních pozůstalých u nás vyřizují.

    Omlouvám se, že to zní jako když radím. Ale vzal mi ten rozhovor dech a tohle mi v něm scházelo. Děkuji!

  2. Russelova čajová konvice

    Takovéto sekty jsou nebezpečné, třeba odmítají krevní transfůzi, ale naštěstí alespoň nelezou do politiky.

  3. Jiří Brei

    Byl jsem Svědek Jehovův 10 let (viz moje zkušenost na straznavez.cz) a potkal jsem tam spoustu spokojených lidí, mezi něž jsem se tehdy počítal také. Je to jako s manželstvím – někomu se povede, odpovídá na jeho potřeby a je v něm šťastný, a jiný se v něm cítí jako v otroctví. Proč bych tomu, kdo je v manželství šťastný měl manželství vymlouvat? Asi se na Západě najde spousta lidí, kteří si myslí, že jen západní způsob života může přinést štěstí. To, jak dnes svět vypadá, je jedním z důsledků takové myšlení.

  4. SHSH

    Pokud jste se počítal mezi ty spokojené, pak je otázka, proč jste od Jehovistů utekl?

  5. toli

    @SH
    Jednoduše poznal že posmrtný život je fake. Existují lidé kteří to nepoznají nikdy,navíc svou roli ve spokojenosti hraje i fakt být součástí nějakého společenství lidí kteří spolu tráví svůj čas.Že je to společenství lidí postavené na chatrném základu je vedlejší.
    Pokud si dobře vzpomínám tak Jirkova manželka je u jehovistů stále.Asi není úplně blbá aby věřila těm kecům,ale uspokojuje jí sounáležitost členů.

  6. toli

    Proč mají třeba katolíci spoustu mimokostelních a mimomodlitebních aktivit pro děti,pro mládež,pro rodiny,pro otce,pro matky,pro seniory.Protože to posiluje vztahy uvnitř společenství,a stejně tak to dělají i jiné náboženské společnosti.

  7. Izák

    Toli napsal:
    “Jednoduše poznal že posmrtný život je fake”

    Jednak mluvíš za jiného účastníka, aniž bys byl tázán a jednak sebevědomě píšeš něco, co nemůžeš dokázat. Nikdo za svého života nemůže vědět, zda je posmrtný život fake nebo ne. Třeba existuje, třeba ne. Tohle neví nikdo. Jediné, co se dá s jistotou určit, že Ježíšův druhý příchod měl být ještě v té generaci, která ho poslouchala. Tehdejší křesťané tomu věřili a na avizovaný druhý příchod Krista se intenzivně připravovali. Byli k tomu vybízeni i kompletně všemi apoštoly. Jak Pavel, tak Jan, tak Petr, tak Jakub ve svých epištolách píšou, že již jen malý čas zbývá a brzy přijde Kristus. Ve Skutcích apoštolů je to samé. Měli společný majetek, intenzivně se modlili, příchod JK byl na spadnutí. Ale to se nestalo.

    Každopádně ani to, že Jouša nepřišel, nedokazuje, že bůh neexistuje. Dokazuje to jen to, že JK byl falešný prorok. A když nevyšla tak důležitá věc z bible, tak asi nevyjde ani to další z bible. Nepřišel JK, nebude ani poslední soud, křesťanství je tedy mylné náboženství. To se dá na základě četby bible odvodit. Ale nedá se odvodit, že posmrtný život je fake. Nedá se odvodit, že nějaký bůh neexistuje. Nedá se odvodit nic jiného, než jen že jeden segment z mnoha lidských teorií o původu a smyslu života – bible – je nepravdivý. Otázka boha a posmrtného života je ale pořád otevřená.

  8. Jiří Brei

    Pro SH: Já jsem neutekl, ale byl jsem vyloučen. Za rouhání proti Svatému duchu, když jsem si dovolil trvat na tom, co říká Bible a odmítl některé nauky, které Svědkové Jehovovi učí. V období sporu o tyto nauky jsem se samozřejmě již spokojený necítil. Bylo to období asi dvou let. Osm let jsem byl spokojený, takže jsem v plusu. Dnes jsem spokojený s tím, že věřím, že žádný Bůh není. Ale třeba se to zase změní. Život je jedno velké překvapení.

  9. Sam

    Jak už naznačil toli, tak kdo se chce stát např. katolíkem, tak musí být především hrozně společenský a ochotně se podřídit pravidlům církve. Musí se rád opičit po lidech ve farnosti. Jak moc věří např. v Boha, je až vedlejší.
    Může bejt v ČR mnoho lidí, kteří tráví pracovní týden s kolegama v nějaké firmě / továrně / škole / na úřadě a ve volným čase chtějí být akorát sami popř. se svojí rodinou…

  10. Izák

    Jiří Brei
    “Dnes jsem spokojený s tím, že věřím, že žádný Bůh není.”

    To myslíš vážně? Věřit, že bůh není? Jako fakt víra v neexistenci boha? Kroutím hlavou a nedovedu to pochopit. Já si taky myslím, že bůh spíše není, než že by byl, ale věřit v to nedovedu. Víra je vždycky akt chtění. Vědomý akt vůle. Jakože chceš. A něco pro to děláš a to něco (víru) aktivně děláš, ačkoli třeba evidence není v souladu s pozorovaným.

    Mám ateismus jako něco, co mi zbylo vylučovací metodou. Jako že to je nejpravděpodobnější možnost ze všech možností. Ale víra to není. Nedělám nic vědomě, že bych chtěl mít nevíru v boha. Třeba natruc nebo tak nějak. To teda ne. A ani bych neřekl, že by ateismus byl nějak komfortnější než náboženská víra. Dokonce bych řekl, že být věřícím má svoje bonusy. Máš smysl života, máš společenství věřících, kam se můžeš těšit chodit. Mně se líbila i ta hudba tam. Máš se ke komu modlit. Můžeš si vyprávět se svým neviditelným kamarádem, když je ti smutno, apod. Nemůžu říct, že by ateismus nabízel něco více než náboženství. Spíše je to naopak. Ateismus je prázdný, bezcílný a nemám chuť být ateistou. Kdyby to šlo, tak jím nejsem. Ale musím být ateistou, páč jsem přišel na to, že náboženství je fake. Bible je z většiny (nad 80% obsahu) fake. Zázraky neexistují a tzv. uzdravování je jen hromadná psychóza nebo autosugesce. A taky příroda, potravní řetězec a tisíc dalších věcí ukazuje na něco úplně jiného, než vyučuje náboženství. Takže mi nezbylo, než se náboženství vzdát. Ale že bych byl rád ateistou, tak to tedy ani omylem….

    Dovětek: A jiné náboženské směry vyhledávat nebudu, páč to stejně sesmolili jenom lidi, často pod vlivem nějakých psychotropních látek nebo pod vlivem svých psychóz apod. A tím si prasit hlavu nebudu. Takže: Pokud existuje nějaký bůh a chce mi něco sdělit, tak mě musí oslovit přímo a ne přes nějaké pomatené nebo zfetované pošťáky.

  11. Jiří Brei

    To, že Bůh je, vyloučit nemohu. Stejně jako třeba to, že nechal napsat Bibli. Já bych taky radši věřil v Boha. Ale nejsou pro něj objektivní ověřitelné důkazy. No a tak to, co mi zbývá (vyloučit ho nemohu a dokázat také ne), je věřit, že není. Zatím to vidím jako nutnost, kterou jsem si nevybral, ale která mi zbyla.

  12. Jiří Brei

    Třeba máš pravdu, ale je mi to jedno. Momentálně mi to tak vyhovuje (i když mít neviditelného kamaráda také není k zahození, ale co se dá dělat, když nejsou ty důkazy) a jsem s tím spokojený.

  13. Alibaba

    Izák: Nikdo za svého života nemůže vědět, zda je posmrtný život fake nebo ne. Třeba existuje, třeba ne. Tohle neví nikdo.
    Dobrá, a jak se to teda někdo dozvěděl, když to nikdo nemůže vědět?
    Kdopak takovýto fake/nefake vymyslel?
    Jinak termín “posmrtný život” je oxymóron. Takže to fake je, a s tím nic nenaděláte.
    Ateismus je prázdný, bezcílný a nemám chuť být ateistou. Kdyby to šlo, tak jím nejsem.
    A čím by jste ho chtěl naplnit? A proč by měl něčím naplňovat? Svůj život si musíte naplňovat sám…
    Ale musím být ateistou, páč jsem přišel na to, že náboženství je fake.
    Prd musíte, jen to na nás hrajete. 🙂
    Bible je z většiny (nad 80% obsahu) fake.
    A jak jste na to přišel? A proč tam zrovna není v těch 80% fake posmrtného života?

  14. toli

    @Alibaba
    Ateismus je prázdný, bezcílný a nemám chuť být ateistou. Kdyby to šlo, tak jím nejsem.
    A čím by jste ho chtěl naplnit? A proč by měl něčím naplňovat? Svůj život si musíte naplňovat sám…

    Izák nemůže naplnit svůj život tak jako většina lidí protože je to s.u.m.í.t.k.o. tedy do smrti svobodný gay,bez rodiny,bez dětí,bez vnoučat.
    Lidé jeho osudu a potřeby naplnit svůj život dělají charitu,starají se o druhé,potřebné.Tím si naplňují svůj život.Jenže on to neumí a proto si tady stěžuje na nereálnost pohádek o Bohu.

  15. SHSH

    Tohle je po delší době od Neprihlaseneho (nyní Izáka) náhodou docela hezký a hodnotný příspěvek.

    Spousta věřících se domnívá, že ateistická/agnostická pozice je vědomý vzdor jejich Bohu. Že tito lidé ve své pýše se nechtějí před jejich Bohem sklonit, nechtějí mu vzdát čest a slávu, pokleknout před ním nad kolena, uznat jej za svrchovaného a snad dokonce se chtějí i nad takového Boha vyvyšovat. Pobožný mozek si těžko představuje situaci, že ateistická pozice může být něco, co vyplynulo – jak Neprihlaseny napsal – z vylučovací metody. Je to podobné, jako například přístup k homeopatii. V tomto ohledu jsou stejně skeptičtí jak ateisté, tak i křesťané, byť každý z jiného důvodu – ateisté odkazují na četné metastudie, které neregistrují rozdíl vůči placebu a (mnozí) křesťané v tom zase vidí okulní pozadí (pro které žádné důkazy nemají, ale je to slučitelné s tím, čemu oni věří). Homeopaté argumentují tím, že ani jeden pohled není správný, protože oni na vlastní oči viděli stovky lidí, kterým ten předražený cukřík pomohl od jejich potíží a zároveň nepřisuzují homeopatickým přípravkům nějakou magickou/duchovní moc (dneska se to stejně všechno vyrábí průmyslově ve velkém).
    A podobně to mají ateisté i s náboženstvím. Mám doma takovou tlustou bichli, která se jmenuje encyklopedi bohů. Jenom když si tím člověk zalistuje, je mu jásná jedna věc – ty jednotlivé příběhy si natolik odporují, že není možné, aby všichni ti bohové tam mohli reálně existovat. Znamená to tedy, že lidé mají v tomto ohledu značnou fantazii a zároveň motivaci si takové příběhy vymýšlet a nejenom to – s těmito příběhy se natolik ztotožnit, že je považovat součást reality! Tohle se jen stěží dá zpochybnit a uznávájí to i sami křesťané – ti se ovšem od ateistů liší tím, že jsou přesvědčeni o tom, že (přesně) jeden tento příběh z encyklopedie bohů vymyšlen není a postava v něm popsaná je reálným tvůrcem našeho vesmíru a nás samotných. A přitom se ta jejich postava od těch ostatních bohů v základních atributech nějak zásadně neliší – je neviditelná (všichni bohové mají toto společné), sama o sobě nikdy nenapsala jedinou řádku textu – v tomto ohledu se žádný bůh bez lidské ruky neobejde (to je zvláštní, že – vytvořit Mléčnou dráhu – pohodička, napsat větu “Máma mele maso” – nemožné … dokonce i když byl Bůh v lidském těle tesaře z Nazaretu, tak se o to nepokoušel), dále – skutečné zázraky zcela ustaly s příchodem moderní společnosti – z mrtvých se už dneska nevstává, lidé se samovolně nevznášejí do oblak, amputované končetiny nedorůstají, atp. A tak jediným důkazem existence toho či onoho Boha jsou subjektivní zážitky věřících, které se ovšem od sebe dosti odlišují – jednomu se zjevuje panenka Mária, dalšího zase navštěvuje Duch při mluvení jazyky, jiný zase dostává zjevení ve formě procházky po Očistci, … a křesťané sami pak návzájem autenticitu těchto zážitků popírají, neboť jsou v rozporu s tím, jak oni sami rozumí Bibli (evangelikál zjevení panny Marie přisoudí buď sugesci nebo ďáblovi a podobně je okomentováno např. mluvení jazyky těmi, kteří věří na dočasnou platnost tohoto fenoménu).
    A pokud sám ateista neměl nějaký osobní nevysvětlitelný zážitek nadpřirozeného charakteru, nemá v ruce nic, čím by si mohl poctivě podepřít vysokou pravděpodobnost existence toho či onoho božstva. Tento úsudek lze tedy jen stěží nazvat pýchou. Vždyť to by pak z pyšnosti mohl být obviněn kdokoliv, kdo nevěří v účinnost homeopatie nebo spolehlivost horoskopů.

    Pak bych se ještě pozastavil u otázky psychického komfortu, který tu Neprihlaseny (a zároveň i Jirka Brei) zmínil. Jak řekl Rust ze seriálu True detective ve svém anti-natalistickém monologu: “Až příliš si uvědomujeme sami sebe.” A toto uvědomění (self-awareness) sebou přináší jisté zmatení. Ve výchozím stavu jsme nastaveni na sebezáchovu: klekněte si na postel, semkněte ruce za záda a padněte obličejem dolů – to, co se chvíli před tím, než dopadnete celou vahou na pelest stane s vašimi pažemi není předmětem vaší volní aktivity … až to natrénujete na měkké posteli, zkuste si to následně oproti betonové podlaze 🙂
    Jenže za opačný konec pomyslného provazu tahá náš vědomý rozum. Rozum, který chápe kauzalitu našeho bytí. A tato kauzalita sebou nese jistotu fyzického skonu. Podvědomně nikdo z nás (za normálních okolností) umřít nechce, ale zároveň víme, že je to kauzálně nevyhnutelné. S tímto paradoxem, který jsme si nevybrali, je pak třeba se nějak vypořádat, obzvláště, připočítáme-li si k tomu lidskou potřebu vidět ve věcech nějaký smysl. A tak, ač prakticky všichni uznavájí to, že smysl mají věci s omezenou platností (třeba dětské hračky, které dítě rozbije, dříve, než z nich vyroste) visí ve vzduchu nepříjemná otázka smyslu bez vědomého pozorovatele.
    Tento paradox se týká rovným dílem nás všech – věřících i nevěřících (pomíjím případy hluboké mentální retardace a pod.).
    Nicméně – každý z nás je jak se říká z trochu jiného těsta (https://www.youtube.com/watch?v=mkzhul9dsQM – mě osobně je blbě, jen když se na to z tepla domova dívám) a tak jsou na jedné straně osoby, kterým toto pnutí vcelku nic zásadního nedělá a na straně druhé jsou lidé, které tyto paradoxy vrhají do propasti velmi nepříjemných úzkostí. Mezi těmito krajními pozicemi je pak jistá škála.
    Jeden z možných způsobu odstranění tohoto pnutí je dobře znázorněn např. v šestém dílu ságy o kouzelníkovi Harrym Potterovi: https://www.youtube.com/watch?v=rmB8ALhdw9I
    Víra prostě funguje – to minimálně v této spojitosti uznává i ten nejzavilejší materialista. Pranic nevadí, že obsah té víry se míjí realitou – pokud je o tom člověk vnitřně přesvědčen, to úzkostné pnutí se mu srovná. Po téhle stránce není křesťanům, co vytknout – prostě jen využívají možností, které tu jsou a které jim pomáhají vypořádat se s nastoleným paradoxem bytí. Smutné ale je, jakou daň za to mnohdy tito věřící zaplatí – jaké všeliké zrůdnosti své vlastní historie/teologie jsou pak schopni obhajovat a ba i obdivovat, a to jen proto, aby se zuby-nehty mohli neochvějně držet té či oné interpretace svatých textů, které bezmezně propadli. Všechny idicie, které by pak mohli preferovanou teologii nějak nabourat, musí být dovedně imunizovany, jinak by věřící přišel o to vůbec nejdůležitější – o jistotu svého přesvědčení.

    Stejně tak, jako jsem zkoumal postoje věřících, zkoumal jsem i postoje ateistů (byť ne tolik důkladně, jako tomu bylo u křesťanů). A byl jsem nakonec docela překvapen – kolik se našlo lidí, které jsem “odjakživa” vnímal jako materialisty a pak jsem zjistil, že hledají životní inspiraci např. u propagátora ezo-nesmyslů Jaroslava Duška. Zdá se tedy, že naše psyché evolučně inklinuje k materialisticko-idealistickému vnímání světa, jen vzájemný poměr (potřeba) materialismu a idealismu se člověk od člověka liší. A není se tomu na jednu stranu co divit – idealismus bezpochyby skýtá fiolosofická východiska, která mohou “udělat život příjemnějším”, což docela obstojně ilustruje Neprihlaseneho upřimné doznání, že svoji ateistickou pozici považuje ze svého pohledu sice za intelektuálně poctivou, ale zdaleka již ne tak pohodlnou ve srovnání s např. nějakou formou liberálního křesťanství.

    Najděte si zde na OSACR článek, který se jmenuje “Filip Tvrdý si bere na paškál budhistické neurovědce”.

    Slávek Černý v diskuzi píše následující:

    Stando, díky za tip. Mě ten chlapík přijde sympatický a myslím, že jsi to zhodnotil perfektně sám: “Má trochu blízko k tomu buddhismu. Je to o soustředění se na přítomný okamžik. Má to něco do sebe, ale ve svých knihách do toho na některých místech míchá takové esoterické představy, které to činí méně důvěryhodné.”

    Řeč není o nikom jiném než o New Age guru – multimilionáři Ulrichovi Tollem, alias Eckhartem Tollem. Tak to vidíte: přímo člen redakce OSACR nerozporuje nějakému diskutérovi Standovi, že některé buddistické duchovní myšlenky z úst E. Tolleho mají něco do sebe. Čistokrevný materialista by to předpokládám nejspíš tomu Standovi “omlátil celé o hlavu”.

    Další příklady: R. Dawkins mluví o poezii přírody, D. Dennett obhajuje kompatibilismus a jeho kolega S. Harris ve své knize “Spiritualita bez náboženství” doporučuje čtenářům Dzogčhen. Něco mi říká, že krystalicky čistý materialismus by měl vypadat malinko jinak.

    Spekulativní hypotéza: máme jak konverze ateistů na křesťanství, tak i dekonverze křesťanů na ateismus. Někdy jsou tyto konverze/dekonverze i vícenásobné – jako by se dotyčný stále nevěděl rozhodnout, co je vlastně správně (ať už pro něj samotného nebo že se mu to v jeho očích zdá objektivně pravdivé i když mu tato pozice přináší jisté nepohodlí). Někdo se trápí v křesťanství a uleví se mu po dekonverzi, u někoho je to přesně naopak. Někdo se narodí do určitého věroučného systému a je v něm spokojený celý život. Podobně tak i něvěřící. Co, když je tohle dané a nejde to změnit? Nemyslím tím v kontextu svobodné vůle, ale spíše bych to přirovnal třeba k sexualitě – ta se odnaučit nebo přeučit nedá, byť se nám někteří pobožní snaží namluvit, že ano.

  16. SHSH

    Tím hodnotným příspěvkem jsem myslel post začínající větou: “Dnes jsem spokojený s tím, že věřím, že žádný Bůh není.”

    Ty další příspěvky už jsou zase jen tím obvyklým diskuzní blátem, plným urážek a stříkajících emocí.

  17. toli

    @SH
    Znamená to tedy, že lidé mají v tomto ohledu značnou fantazii a zároveň motivaci si takové příběhy vymýšlet a nejenom to – s těmito příběhy se natolik ztotožnit, že je považovat součást reality! Tohle se jen stěží dá zpochybnit a uznávájí to i sami křesťané

    Zapomněl jsi ještě na jeden nesporný aspekt náboženství.Náboženství je perpetum mobile na peníze a majetek,na jedné straně jsou vůdci,preláti kteří se bez skrupulí obohacují,pak jsou obyčejní kněží,pěšáci a nakonec ovce o jejichž peníze a majetek jde především.Do očí bijící je to obzvláště u různých amerických teleevangelistů,v Česku je to na stejném principu byť ne tak okaté.

  18. toli

    Bobku mě neřeš.Já jsem se svým životem zcela spokojený.To ty si tady stěžuješ že nemáš smysl života,že nechceš být ateistou,ale že musíš byt ateistou….ti říkám se prober. 🙂

  19. Alibaba

    Izák:Nikdo za svého života nemůže vědět, zda je posmrtný život fake nebo ne. Třeba existuje, třeba ne. Tohle neví nikdo.
    Jak se teda někdo dozvěděl o posmrtném životě , když to nikdo nemůže vědět?

    Ale to je fake pro tebe, bobku. Pro jiné lidi to nemusí být fake.
    Pro věřící je to blud, to máš pravdu.
    A nemáš důkaz neexistence boha ani neexistence posmrtného života.
    A ty máš nějaký důkaz? Kromě keců a pohádek od věřících.
    Jak se dokazuje neexistence neexistujícího?

  20. Alibaba

    Izák: Bobku, mně je jedno, co si myslíš. Jestli si myslíš, že jsem pobožný, tak si to klidně mysli.
    Já být ateistou nemusím, já jím jsem, respektive se jím stávám (v normálním životě, ne tady na serveru) v případě ataku nějakým náboženským pošukem, situací, aj. Mě nikdo a nic nenutí, takhle jsem to myslel.

  21. Alibaba

    toli:
    Izák nemůže naplnit svůj život tak jako většina lidí protože je to s.u.m.í.t.k.o. tedy do smrti svobodný gay,bez rodiny,bez dětí,bez vnoučat.

    Aha! Koukám, že pobral móresy od Multinicka. No nic, jsem zvědavej co odpoví.

  22. Karla Veselá

    to: Alibaba
    Ateismus je jako červená pilulka z matrixu. Nenabízí sice pohodlný omyl, ale nabízí pravdu a svobodu.

  23. Alibaba

    @Karla Veselá
    Já si myslím, že ateismuz nabízí jen svobodu. Ateismus pravdu nenabízí, nehledá, k tomu je věda.
    A o matrixu nic nevím, já jsem v něm nebyl a pilulku nepotřeboval, ale chápu z vyjádřeních věřících, že žijou v jiném vymyšleném světě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *