Řev víry – nakolik smí náboženství akusticky zasahovat do veřejného prostoru a do soukromí?

Autor | 14.10. 2021

Podnětem k tomuto krátkému zamyšlení se pro mě stalo rozhodnutí radnice Kolína nad Rýnem o povolení muezínům svolávat z minaretů na páteční modlitbu. Domnívám se že jde o poctivě odvedenou medvědí službu přinejmenším lidem v nejbližším okolí a vlastně i místním muslimům.

Hulákání, hlasitá hudba nebo vůbec působení hluku totiž nepatří mezi způsoby, jak si najít přátele. Nejde jen o to, že hluk zaplňuje veřejný prostor, ale vniká i do soukromí a doslova není, kam před ním utéct.

Lidovky: Kolín nad Rýnem povolí muezziny svolávající k modlitbám. Má to být znamení respektu

Představa že muslimové vyvolávání z minaretu potřebují, nebo že jde o nějakou tradici je naprosto nesmyslná. Především na většinu minaretů už žádní muezini ani nevyjdou. Vše obstarává audio záznam a silné reproduktory.

Je to stejně moderní technika, jakou by potřebovali třeba k radiovému vysílání na krátkou vzdálenost, jenže takové hlášení by bylo k okolí mnohonásobně ohleduplnější. Radnice Kolína nad Rýnem prostě vyjádřila „respekt“ k islámu a despekt ke všem ostatním obyvatelům.

Nejen muslimové

Bylo by pokrytecké se tvářit, že je nepříjemně přebuzená zvuková kulisa typická jen pro jedno náboženství. Také křesťané už přišli na to, že jejich malý kostelík dokáže z nahrávky a s pořádným zesilovačem zvonit víc než šílený zvoník v katedrále.

A lidem zvonění opravdu vadí.

Vadí v Lipnici, v Rajhradě i v mnoha dalších obcích.

Havlíčkobrodsý deník: Bít, či nebít? Lipnici rozděluje zvuk kostelního zvonu z reproduktoru

Citujme obyvatelku Rajhradu z článku na iDnes.cz: Stížnosti a spory. Lidem na Moravě vadí zvonění kostelních zvonů

„Jako tradičně jsem byla vzbuzena kostelovým zvonem, který zvonil v kuse sedm minut. Budí to i mé malé děti, které by běžně v šest ráno nevstávaly. Chápu, že již není noční klid, ale je to opravdu nepříjemné. Vadí mi i bimbání zvonů v noci,“ postěžovala si na webovém fóru starosty v Rajhradě obyvatelka ulice Odbojářů, která se podepsala pouze iniciálami J. D. „Nevidím důvod, proč kostel zvoní v noci. Ve Vranovicích bimbání zvonů v noci zrušili.“

Z technického pohledu přitom není už dávno vyzvánění z kostelů potřebné. Doba, kdy byly akustické signály nutné pro obecné povědomí o čase, jsou dávno pryč. Každý z nás (dokonce i malé děti) dnes nocí u sebe nějaké zařízení ukazující přesný čas.

Jistě by bylo nějak pochopitelné a v rámci soužití přijatelné vyzvánět o náboženských svátcích uznaných státem. Zvonit ale pravidelně, někdy dokonce každou čtvrthodinu, je ve světě, který pracuje na tři směny, ukázka bezohlednosti a arogance.

Soukromí náboženští výrobci hluku

Kromě “strojoven hluku” na kostelích mají náboženství také své potulné vyřvávače. Na pražských náměstích (především na Václavském a Staroměstském náměstí) se už dlouhou dobu objevuje člověk s přenosnou aparaturou, kterému je z jeho chraplajících reproduktorů sotva co rozumět, ale zato je to hlasité. Pokud přijdete trochu blíž, což většina lidí z pochopitelných důvodů nedělá, podaří se vám občas rozlišit sova “Ježíš Kristus”. Pravidelně způsobuje vyprázdnění náměstí v okruhu několika desítek metrů od svých reproduktorů a útěk turistů i místních do méně akusticky zamořených částí města.

Na pražských sídlištích se zas nepravidelně objevuje jakási křesťanská hudební skupina, která kromě rozdávání letáčků (na kterých se opět dozvíte, že vás Ježíš miluje) má k lítosti mnohých také snahu o hudební projev.

Někdy jsou tyto produkce předem nahlášené, jindy ne. Ani proti těm nehlášeným ale zpravidla nikdo nic nedělá. Pravděpodobně všichni předpokládají že se na tyto případy vztahuje

Zákon č. 84/1990 Sb.Zákon o právu shromažďovacím
§ 4 (1) Shromáždění musí být oznamována úřadu s výjimkou:
b) shromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání.

Ano, ale co na to běžné občanské soužití?

Pomyslný vrchol bezohlednosti ovšem obsadil kněz  Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku Libor Serafim Halík, který chodí pravidelně spíše hulákat než zpívat žalmy v Brně na Obilný trh přímo do oken porodnice, za nimiž leží rodičky. Údajně tím bojuje proti interrupcím. Nastávající tatínkové na to zpravidla mívají jiný názor.

Brněnský deník: Kněz i jeden z otců skončili na policii 

iDnes.cz/kraje: „Bránil jsem synův spánek,“ obhajuje se otec, který měl potyčku s knězem

 

Ve volbách 2021 do Poslanecké sněmovny ČR kandidoval Libor Halík za Volný blok. K jeho neúspěchu si asi můžeme všichni gratulovat.


 

*)Jde samozřejmě o viditelné zvýhodnění náboženství v zákonech.

18 thoughts on “Řev víry – nakolik smí náboženství akusticky zasahovat do veřejného prostoru a do soukromí?

  1. Hraničář

    Koukám, jakou krásnou mešitu mají v Kolíně. Můžeme se také těšit na nějakou podobnou moderní architekturu? Bude budoucí vláda schopnější stavět?

    Když jsem byl mladík, a to už je hodně dávno, ještě za socialismu, jezdíval jsem do Dolního Újezdu, kde je sociální domov III. řádu sv. Františka, v němž byly moje dvě tety a kde jsem měl známé i další jeptišky. V místním kostele neměli zvony. A tehdejší farář, mimochodem, už starší (starý) pán, si udělal elektrofonické. Sám si navinul elmag. cívky, sestrojil převody a kladívka poháněné motorkem a klepající do různě dlouhých ocelových tyček. A přes zesilovač posílal do reproduktoru na věži. Měl tak najednou bimbání “4 zvonů”. A “zvony” pak vyráběl i pro okolní farnosti, které také během válek přišly o zvony.
    Zvonily ale krátce, komunisté to zakázaly, že to není originální.
    Později, ve škole, náš učitel marxismu-leninismu horlil proti “rytmickým mším”., tedy, kdo nepamatujete, proti kytarové hudbě. Že prý to není důstojné těch obřadů.

  2. Karel 423

    Kostelní zvony prezentují církve jako „službu“ věřícím i nevěřícím, kulturní artefakt. Je to tak ve skutečnosti? Možná, že to tak někdo vnímá. Dle mého názoru to je ale další tlak na ovládnutí veřejného prostoru, další nevyžádaná reklama a masáž tupého davu. Nenápadná a o to zákeřnější. Každodenní, několikanásobné připomínání: „Jsme tady, jsme tady a nelze se nás jednoduše zbavit, cink, cink.“ Kdo má v této přetlačované navrch v mediích, v kultuře, v politice, někdy dokonce i ve sportu a v každodenním životě? Náboženství ovládne tolik prostoru, kolik mu ho ateisté vyklidí. Kostelní zvony a muezíni jsou služba církvím, nikoliv občanům.

  3. xjur

    Já bych raději stavby tohoto typu oželel.
    Propagace organizovaného náboženství = propagace hnutí omezující lidská práva a svobody. Právo svobodně myslet (bez diktátu dogmat) stavím nad právo někoho balamutit.

  4. Marek

    Celé to Karle je o zákonu. Církve si na veřejnosti smějí v rámci náboženské svobody tropit bengál, jakej je napadne. A jak moc toho využívají nebo zneužívají, to je asi na dlouhý povídání. U toho vyzvánění se spoléhají na tradici, a taky na to, že pokud to nepřeháněj, de facto nikdo to nevnímá rušivě. Do hlav jim nevidím, ale možná o tom ani spíš neuvažují, protože jim to přijde jako normálka. Osobně mi to bimbá do oken pravidelně, a jsem právě ten zvyklej, co je mu to jedno. Asi ale taky proto, že to s tou hlasitostí nepřehánějí. Jen, jak už jsem sem psal, jsem se byl párkrát podívat, kolik jich tam bude, a trousej se tam dalo by se říct v menším, než malým množství. V nízkých desítkách, když maj nějaký rošambo, jinak to skoro nestojí za řeč.
    Může to znít jako dvojí metr, ale kdyby mi místo nich měl do těch oken někdo vejskat v tý jejich islámohatmatilce, bylo by mi to skutečně nepříjemný. I tehdy, pokud bych se s tím setkal dál od těch oken. Už z principu, protože stačí to, co už tu je, a není potřeba vláčet sem cokoli dalšího. Mmch, jestli to toli čteš, a už jsi si přečet (já chci věřit, že tentokrát si něco i budeš pamatovat 🙂 ) to mý dnešní k tobě, tak si zkus tipnout, jestli voni ti mustafové náhodou taky nejsou ta “menšina”. Ale i kdyby nebyli, stejně je tu nechci. Sice se jich nebojím, ale borci, co tomu rozuměj, tak na to vynalezli bojící se slovo. Já to mám spíš tak, že i bez nich si tu umíme udělat každou chvíli nějaký hepíčko, a na bonus – jejich móresy zvědavej opravdu nejsem. Prej se tomu říká kulturní vzorce, ale asi bych to s eufemismy zas tolik nepřeháněl. Třeba když některej doma rozbije ženě hubu, tak se mi tomu nechce říkat, že jí domlouval.

  5. Hraničář

    Sice se nejedná o “řev”, ale logicky to patří sem:

    Počítá se s tím, že v budoucnosti bude narůstat počet kaplanů od mateřských škol až po univerzity, v hasičských záchranných sborech i v dalších oblastech života naší společnosti.

    Působení církví tedy bude v budoucnu vícebarevné. Určitě zůstanou a budou vznikat místní centra duchovního života jako farní společenství a sbory, kde duchovní bude i nadále nabízet církevní obřady. Bůh bude promlouvat přes církevní hudbu a architekturu. Bude vzrůstat i význam klášterů a řeholních komunit jako center spirituality, které nabízejí možnost ubytování v krásném harmonickém prostředí a v přírodě, kde se hosté ztiší, budou moci meditovat anebo se zúčastnit duchovních cvičení. Bude pokračovat i nadále misionářská práce, včetně tzv. dělnických kněží, kterou by měli církevní představitelé opět vzít v úvahu. A k tomu všemu se bude rozvíjet stále více kaplanská služba v kategoriální pastoraci různých křesťanských vyznáních, tedy „SPOLEČNĚ“.
    https://www.christnet.eu/clanky/6601/o_kaplanske_sluzbe.url

  6. Jardaqt

    Ono to je trochu složitější
    Je poněkud nevhodné srovnávat muezina s kostelními zvony. Ten první pouze svolává věřící k modlitbě. V Evropě mne to dost rozčiluje, ale spíše z podobného důvodu jako mne rozčilují pizzerie, kebabárny a asijská bistra. Že stejného důvodu by mi vadila hospoda se svíčkovou, nebo bufet s utopenci v malém městečku někde v Turecku. Nějak jsem během bejzovaní po světě přišel o ten úžasný pocit, jak je bezvadné mít ten svět doma.
    Ale ty zvony…
    S těmi je to trochu zamotané. Nějak se nám v Evropě přihodilo, že jim bylo přiděleno ještě pár dalších funkcí. Takže krom svolávání k modlitbě tady máme spoustu různých typů vyzvánění. A i když většina z nich se dnes většinou používá pouze mimořádně, zbývá nám ještě časomíra. Prostě nám tady zvoní každou celou, častěji půlky, někde se cinkají i čtvrtky. Často to ani nebývá z kostela, ale z jiné věže, kde jsou hodiny. (Ony tam třeba ani nejsou, nebo nebývalý, ale tu náboženskou část zvonění prostě převzala městská správa a zvonilo se z radnice, nebo z nějaké jiné věže.)
    A ještě mám pocit, ale nechci jej vydávat za ověřený fakt, že toho zbožného zvonění si dnes moc neužijeme. Nevím, jak to vypadá kolem katedrál, nebo v místech řekněme velmi nábožensky významných, ale v Čechách jsem nikdy nezažil nějaké vyzvánění, které by mi vadilo. Nějaké svolávání na malou nebo velkou mši, žádný velký kravál. A Velikonoce, nebo Vánoce přežiju. Holt si zabimbají. Prostě to patří k mému světu stejně jako vůně pohnojeného pole tam kde žiju dnes, nebo zvuky silnice a železnice tam kde jsem žil před lety.
    Nakonec, oni ti vyzvánějící jsou ochotni tolerovat to, že v jejich přítomnosti hraju naprosto bezbožné písně.
    A ono i to kvílení z minaretů je trochu složitější. Tady mi to vadí. Ale tam? Tam to patří. A že to tahá za uši? Netahá. To jen nám se přihodilo to, že jsme začali používat diatoniku a temperovanou chromatinu. Ale takový Tomáš Holub, kterému moc nešlo zazpívat vánoční koledu, je u oltáře schopen zamňoukat tak, že by kterýkoliv ajatolláh v úctě padl na kolena. To my máme blbou hudbu. Jen si neuvědomuje, o kolik možnosti jsme ochuzeni.
    (To byla trochu off topic poznámka, ale nějak vyplynula z toho, co ateistovi vadí. Nějak mne napadlo, že by ten článek napsal íránský ateista, kterému by vadily zvony a přibral k tomu muezina. Ale ty zvony jsou z podstaty falešnější.)

  7. toli

    @Hraničář
    Počítá se s tím, že v budoucnosti bude narůstat počet kaplanů od mateřských škol až po univerzity, v hasičských záchranných sborech i v dalších oblastech života naší společnosti.

    Tak ovcí rok od roku ubývá a kostely se stále staví a kaplani přibývají. Dost divná logika……

  8. Marek

    Napadla mě u těch zvonů jedna taková věc. Jsou lidi, kterým zvonění vadí. A my žijeme v prostředí, kde když někomu něco vadí proto, že to má jinak, je z něj hned utiskovaná menšina. A přijímaj se hned na to skvělý opatření. Když vadí otec a matka, udělaj z nich očíslovaný rodiče, a z mateřského mléka lidské. Když dostane trauma nějakej mustafa, přestane se Vánocům říkat Vánoce. Když někomu vadí…, ale dost, dva příklady stačí. Prostě, stejný práva přece musejí mít i ti, co neradi bimbot. Obzvlášť dekonvertity by to rovnou mohlo duševně ničit. Bimbání je proto nutno prohlásit za xenofobní, a musí začít být vystrnaďováno. Já bych to snad ani neměl říkat 🙂 , ale správně by se měly začít pořádat hrdý…

    Nic. Konec. Sice jsem si neodpustil zase rejpnout, ale nechci do všeho násilně vnášet jedno a to samé téma. Teď ani ne moc umělý odklon – off topic od všech témat, protože mě to docela zaujalo – vystrnadit. Použil jsem to slovo, a po tolika letech svého života mě poprvé cinklo, proč se to vlastně tak říká. První, co mě napadlo, že naši předkové neměli rádi strnady. Tak je vyháněli. No ale proč? To jsou strnadi takový mizerové? Snad ani ne. Nemělo by se pak spíš říkat třeba vysyslit? No, syslení je vlastně už obsazený. Tak třeba vyvlčit? Ti jsou ale taky obsazení, a ani jedni nejsou ptáci. Tak jsem si je prolustroval na netu, a je to jinak. Vysvětlení pochází od Jungmanna. Když přijde jeden takový čas, samečci strnadů se vyhánějí navzájem. Velmi nedemokraticky. To de facto sice dělají samečci všech živočichů, lidmi počínaje 🙂 , ale ujal se ten strnad. Asi je to ptačí přirovnávání docela populární, protože datlujeme, sýčkujeme čepejříme se, koukáme jak vejr, taky se rozletíme jak když střelí do vrabců. A chlapi rádi vopisujou od pávů, ale taky krocanů a tetřevů 🙂 . Náčelník se taky jmenuje Bystrý Sokol, a války rozdmychávají vojenští jestřábové. Fešná ženská se nese jak labuť, a asi by se toho našlo víc.

    Tak se prostě vystrnaďujeme, a vypadá to že naši fráteros se od bačování společnosti jen tak vystrnadit nechtěj nechat dát. Ani nechat vystrnadit bimbání 🙂

  9. toli

    @Marek
    Napadla mě u těch zvonů jedna taková věc. Jsou lidi, kterým zvonění vadí. A my žijeme v prostředí, kde když někomu něco vadí proto, že to má jinak, je z něj hned utiskovaná menšina. A přijímaj se hned na to skvělý opatření. Když vadí otec a matka, udělaj z nich očíslovaný rodiče, a z mateřského mléka lidské. Když dostane trauma nějakej mustafa, přestane se Vánocům říkat Vánoce. Když někomu vadí…, ale dost, dva příklady stačí.

    Představ si že zvuk zvonů svolává věřící do kostela na osmou ráno a přitom neznabozi si chtějí v nedli pospat…. V poledne mi zvony nevadí,ale ráno bych s chutí vraždil.

  10. toli

    Náboženství které nemá hierarchii . Je založeno na osobním Bohu ,osobním svědomí . Náboženství které je trnem v oku církvi i světským úřadům Proč asi ? Ve chvíli kdy má člověk vlastního vnitřního Boha ze kterého čerpá sílu tak takového člověka nejde ovládat, zotročit ani vytěžit..

    https://magazin.aktualne.cz/foto/posledni-duchoborci-ruska-sekta-na-gruzinsko-armenskych-hran/r~a84214b2365211ec8a900cc47ab5f122/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=VjkoUwuLtKQ-202111040503&dop_id=14097520

  11. Hraničář

    Ještě k těm zvonům. Před léty jsem četl o takovém sporu v městečku na zbožné(?) jižní Moravě. Stěžovatel žil vedle kostela, přišel z noční, lehl si, a na věži začaly odbíjet hodiny. Tak podal stížnost na hygienu, že překračují zvukovou normu. Což byla pravda. Jak to dopadlo nevím.
    Sám jsem se podílel na řešení stížnosti na hluk chladících kompresorů u jedné malé výrobny uzenin. Ony ty kompresory běžely docela potichu – na první poslech. Když jsem si ale představil, že tak běží celých 24 hod., dával jsem stěžovatelům za pravdu. Měli štěstí – hluk překračoval stanovenou normu v denní době o 1 decibel. Ovšem v noci to pak bylo 11 decib. Majitel byl rozumný, byla s ním možná dohoda. Přímo řekl, že kompresory zaizoluje, ale abych mu to dal úředně, aby si sousedé zase nenašli nějaký jiný důvod ke stížnostem. Ti si skutečně našli, ale ten jsem už odmítl.

    Ad: Toli:
    Před 14 dny jsem byl v Lužických horách s “kostelovým” zájezdem. Moc hezký kraj, doporučuji. S námi jela jedna paní která chválila nějakého místního faráře, že tam opravil už asi 20 kostelů. Že má na Moravě partu známých chlapů, asi 20, kteří přijedou a třebas týden makají, a tak postupně kostel spraví. A ona že jim na jedné faře vaří. V jedné vesnici nás s hrdostí upozorňovala ne skutečně pěkně vyhlížející kostel. To prý byla už ruina, stála jen čelní zeď, střecha i strop že byly propadlé, a ten kostel že celý dali dohromady. Ale, jak podotkla, nikdo tam do kostelů prakticky nechodí.
    Byli jsme navštívit jednu soukromou, uměleckou sklárnu v Kunraticích u Cvikova (50.7676342N, 14.6782447E). Tam nás provedli, ukázali jak pracují, mohli jsme si něco – pěkného a drahého – koupit. Ale proč to píšu: Vedle je kostel a ten si ten sklář pronajal jako výstavní síň. Tam tedy bylo co vidět. Také doporučuji. Přijel i místní farář, který ale bydlí jinde, a ten přiznal, že do kostela nikdo nechodí – jen turisté, kteří letos už na vstupném zaplatili na 300 000 Kč, takže tím si kostel vydělá na opravy. No a my že jsme tam letos měli třetí mši – že tam jednou byl Duka, pak papežský nuncius a teď my. Samozřejmě že všichni přišli kvůli tomu sklu a ne kvůli kostelu.
    Předtím jsme byli v Jablonném v Podještědí, ve známém kostele sv. Zdislavy. Ten je sice momentálně zavřený kvůli opravám, ale lze se objednat do souvisejícího kláštera, kde mají o Zdislavě a její době malou výstavu. Tam jsme v kapli také měli mši. Doprovázející jeptiška nám pak něco vyprávěla o Zdislavě i historii kostela, mě zaujalo povídání o jenom nástropním obraze, na němž je nějaký světec s dělovou koulí v ruce. A historie, tedy báje, je taková, že když na Moravu přitáhli Mongolové a chtěli dobýt jakési město, tak se na hradbách objevil ten mnich s dělovou koulí v ruce a jakože ji na ně hodí. A to se prý stalo 100 let před tím, než začala být děla používána. A tak se Mongolové vyděsili, utekli a město bylo zachráněno.
    Mně to připomnělo zásah P. Marie proti Mongolům útočícím na Hostýn, kdy se do nich Panenka pustila s hromy a blesky, takže utekli. Podle historiků ovšem jim právě přišla zpráva že zemřel velký chán a k volbě nového museli být přítomni všichni vyšší velitelé, tak se otočili a jeli na volby. Na štěstí pro Moravu se už nikdy nevrátili.

  12. Marek

    Panenka už toho Hraničáři odehnala, to bys neřek. Nakonec, celej českej lid taky kvůli tomu tak dlouho naléhal, že konečně zas museli dát Staromák do pořádku 🙂

    Ale pověz mi jednu věc. Když dáváš k dobrému ty své zážitky s kostelními zájezdy, tak zrovna tady jsi zmínil, že jste přijeli do toho opraveného kostela a měli tam mši. Jak jsi se jí účastnil? Ptám se, protože vystupuješ jako už odnaučenej. Byl jsi tedy na ní jako přihlížející? Nebudu samozřejmě odpovídat za tebe, ale představa, že bys tam klečel, kolektivně mumlal zaklínadla, a pak šel do fronty na oplatek, by mi přišla zvláštní. Nebo, když jsi šel dovnitř, poklek jsi a křižoval jsi se? Neptám se proto, abych do tebe rejpal. Říkal jsi, že jsi v tom byl dlouho, tak ti to (vidíš, jak předesílám?) třeba přijde tak nějak ze zvyku.
    Konec předesílání 🙂 , samozřejmě to může být jinak, a nic takového jsi tam nedělal. Myslím, že jsi zmínil, že jsou to dávní známí a přátelé, tak se s nimi stýkáš i tou spoluúčastí na podobných akcích. U toho mě zajímá, jak na tebe pohlížejí? Možná jsi o tom už psal a já jsem to přehlíd. Ale asi tě mnoho let znali jako jednoho z nich, pak jsi se ale jaksi vodštíp nebo co. I když v tom možná jakémsi přátelském duchu, ale nemají tě za toho odpadlíka? Za heretika ne směrem jinam, ale úplně pryč? Já neumím posoudit, jak se věřící dívají na řekněme dlouholetého svého souvěrce, kterej to pak zabalil. Záleží jistě na každém zvlášť, jak moc/málo to vnímá, ale víra je hodně emotivní záležitost, tak bych si i myslel, že někteří to můžou brát tak, jako byste byli “spolu”, a ty jsi jim “zahnul”. A pokud jsou to lidi ze tvého okolí, se kterými žiješ i mimokostelně, nedívají se někdy na tebe jakoby skrz prsty? Taky kvůli tomu, jak jim to “kazíš”?

  13. Marek

    Samozřejmě s tebou toli souhlasím. Zejména v neděli ráno by měl farář posílat věřícím bimbající smsky. To samé muezzin. Jestli ten vříská 5x denně, tak to musí bejt na prášky. Já jen tak přemýšlel, jak k tomu obecně lidi přistupují. Ale jinak je to o těch hlukových normách. Ty jsou nastavený. A dá se jen spekulovat, jestli na radnici nemají “stukače” – “bacha, přijdou měřit hlučnost, tak to ztlumte”, jestli zvony jdou ztlumit, jestli jsou naopak poctiví… Ale asi to někde neřeší ani ty normy, protože když to má někdo blízko, prostě jej to ruší. Obzvlášť v tu neděli ráno, protože kolem osmý ještě není co do toho hluku moc živo. Jenže s tím už jde těžko něco dělat.

  14. Hraničář

    Ad: Marek
    05.11. 2021

    No, asi takhle. Teď nejvíce jezdím s královéhradeckým biskupstvím. Nejsou to moji dávní přátelé, to byli jiní, z Prahy. V Hradci mají pracovnici, která organizuje akce pro seniory. Tyhle domácí výlety, zahraniční cesty, setkání seniorů, různé akce na prohloubení víry, duchovní setkávání a pod. Já s nimi prakticky jen jezdím na ty výlety, protože se dostanu na místa, kam žádná cestovka nejezdí a kam bych se sám nepodíval. Ale všeobecně vzato, organizují to poměrně draho. Zvláště ty zahraniční. To víš, kromě organizátorky jede zdarma také kněz, někdy i biskup, a nechtějí nocovat nějak skromně. No, věřící jsou rádi, mít sebou i Otce biskupa, to je přece terno. Teď např. nabízejí zájezd do Finska, na polární záři. Na 4 dny za skoro 40 000. Pravda, letadlem, ale i tak se mně zdá být mnoho. Tak jsem zvědav, zda kapacitu naplní. Prý se plní úspěšně.
    Co se týče těch mší. Já do kostela jdu, nebo ne. V tomto kostele jsem byl, protože v něm byla ta galerie skla. No a pokud jdu, tak si sedím v lavici a obřadů se nezúčastním. Už mě to nijak nebere, jak ještě před pár lety. Samozřejmě na mě vidí, že mezi ně nezapadám, ale neptají se. Organizátorka ví, že jsem odpadlík. Jedině před 2 roky v Rumunsku se mě několik lidí ptalo, proč nevěřím a vyměnili jsme pár názorů.
    Obecně, věřící, speciálně katolíci, nejsou trénováni, jako třebas Svědci, diskutovat o víře, o bibli a tak. Katolíci nejsou”pevni v kramflecích”. To potvrdí i Toli. Proto o víře mluví jen mezi sebou aby se vzájemně v ní utvrzovali.

    Mimochodem, mohu na sobě potvrdit, že tu víru nejvíce nahlodávají právě takové rozhovory s nevěřícími, s odpadlíky, četba protináboženských knih a pod. V tomhle směru mají páni teologové pravdu.

  15. toli

    @Marek
    Samozřejmě s tebou toli souhlasím. Zejména v neděli ráno by měl farář posílat věřícím bimbající smsky. To samé muezzin

    A teď si představ že se blíží advent což je čas rorátů (z latinského rorate (rosu dejte) Pro věřícího to je zkouška víry a bojové připravenosti. V 6 hodin ráno už musí sedět ve vymrzlém kostele a účastnit se mše. Naštěstí světský zákon pamatuje na rušení nočního klidu před 6 ranní a tak se to musí obejít bez zvonů….
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Ror%C3%A1ty

  16. Hraničář

    toli
    17.11. 2021
    Pohádka o Sv. Ludmile ………………….

    Velmi zajímavé, to jsem neznal.

Komentáře nejsou povoleny.