Čemu Češi věří? – Podivnější a zajímavější výzkum, než se na první pohled zdá.

Autor | 30.12. 2021

V tomto roce zadala kreacionistická skupina Maranatha, která se jinak zabývá spíše snahou o diskreditaci evoluční teorie, výzkum společnosti Stem/Mark a. s.

Celá prezentace výzkumu Čemu Češi věří.

Výsledky krátce po zveřejnění sdílel třeba Český rozhlas na svých stránkách. Podívejme se nejprve na kritické části, tedy na ty, které se rozcházejí s mezinárodními průzkumy (např. PEW, Eurobarometr…).

První údaj, který přímo udeří do očí, je procento lidí, kteří nevěří v žádnou vyšší moc. V případě Eurobarometru z roku 2005 to bylo 30 %. V případě výzkumů PEW nepřímo vychází 32 % obyvatel ČR, kteří vůbec nevěří v nadpřirozeno. A najednou tu máme údaj z výzkumu téměř o třetinu nižší. To je na zamyšlenou.

Logických vysvětlení může být více. První z nich je výběr vzorku, který nutně nemusela agentura Stem/Mark udělat špatně. Je totiž omezen od osmnácti let a to může procenty trochu zahýbat. Druhým může být nedostatečná randomizace vzorku. Což by ovšem mohl být i problém ostatních výzkumů, jen kdyby nevycházely tak stejně. (Výzkumy Stem/Mark obecně vycházejí s trochu vyšším procentem věřících, tento výzkum není výjimka.) No a konečně je tu ona zatracená volba otázek a jejich pořadí.

V tomto případě se zdá, že většinu škály zabíralo vlastně tvrzení “v Boha věřím”. Nicméně právě z tohoto pohledu vlastně nevyšel test nijak dobře ani pro víru v Boha. Dřívější údaj 66 % zcela nevěřících v Boha a odpovídajících 34 % věřících v Boha nám totiž vyjde, jen pokud do věřících započteme i odpověď “Někdy se mi zdá, že v Boha věřím, a někdy vůbec”. Ehm, no to není silná pozice.

Kreacionistickou organizaci samozřejmě zajímalo, nakolik lidé u nás rozumí evoluční teorii. No a zde, i kdybychom započítali nějaké zkreslení, je výsledek velmi tristní.

Když k tomu připočítáme to, že podstatná část věřících chápe svou víru politicky, vypadá to, že si zaděláváme na pořádný malér. Proč píši “politicky”?

Mezi dotazy najdeme i otázku:

Desatero a politika: Měli nebo neměli by čelní představitelé státu a významné osobnosti společenského života usilovat o to, aby byly v české společnosti více vyznávány hodnoty, které vycházejí z Desatera?

Věřící zcela samozřejmě předpokládají, že by politici měli více vycházet z Desatera, jenže tu máme několik problémů. V první řadě jsou hned první dvě přikázání vztahující se přímo k víře v jednoho židovsko-křesťanského Boha, což jde v sekulárním státě přímo proti logice ústavy a zákonů. Nemenší problém je pak výklad zdánlivě nekonfliktních přikázání, jako je přikázáním “nezabiješ”. Tím je totiž zdůvodňováno přijímání antiinterrupčních zákonů, které zabíjejí mladé ženy. (Způsobují, že se lékaři bojí pomoci ženám i v případech komplikovaných těhotenství, které je ohrožují na životě. Za připomínku v tomto kontextu stojí snaha protipotratových hnutí o úzakonění povinnosti re-transplantace mimoděložních těhotenství do dělohy. V případě schválení lékařům, kteří se o to nepokusí, hrozí postih za vraždu plodu – viz např. zákon v Ohiu. Absurdnost takového zákona začne bít do očí, jakmile se dozvíme, že retransplantace mimoděložního těhotenství je ve skutečnosti pro současnou medicínu nedosažitelná, a zákon by tak ukládal lékařům povinnost trápit ženu, která právě přichází o dost často chtěného potomka, na operačním stole déle, bez naděje na úspěch.)

Pro mě osobně je jedním z největších problémů víra v “boží mlýny” či “spravedlivý vesmír”, tedy víra, že se lidem jejich špatné skutky nějak vrátí (první řádka – Pokud budeme dělat špatné věci…).

 

Tahle víra na jednu stranu tlačí lidi k tomu neporušovat společenská pravidla, má tedy nějaký kladný přínos. Jenže má (stejně jako víra v karmu, která je jen její obměnou) zároveň svou temnou stránku. Vyplývá z ní totiž, že se dobrým lidem nedějí špatné věci. Takové myšlení vede k obviňování obětí i k sebeobviňování – “kdyby se o to sám/sama nějak nezasloužil/a, tak by se mu/jí to nestalo”.

Můžeme předpokládat, že vzhledem k formulaci otázky mohla část dotazovaných zahrnout do své odpovědi i reakci společnosti. Přesto je 75 % lidí více nebo méně se spoléhajících na to, že se spravedlnost nějak zařídí sama, velmi na pováženou.

Poslední, spíše takovou dodatkovou zajímavostí je spojení změny víry s pandemií. Tady spíše náboženští myslitelé doufali v nějaký vzestup religiozity. Zajímavý je už ten předpoklad, vlivem čeho by to mělo být? Vlivem strádání, sociální deprivace, vnuceného uskromnění, času na rozjímání?

Nebudu vás napínat. Efekt je vcelku neprůkazný. Spíše jako vtip působí zjištění, že zatím o jedno procento více lidí za danou dobu od náboženství odpadlo, než se k němu přiklonilo.

Mimochodem, povšimněte si rozdílu v počtech věřících a nevěřících u první jmenované otázky a v případě této, která se zabývá změnou víry v době pandemie. Zatímco v první otázce to vypadalo, že v Boha nevěří 58 % dotazovaných, a aspoň trochu, aspoň někdy věří 42 %, najednou tu máme 23 % věřících + 2 % nově věřících, a plných 64 % nevěřících a 3 % nově nevěřících. I kdybychom všech 8 % lidí, kteří si s touto otázkou nevědělo rady, připočítali k věřícím, stále zde máme 67 % víceméně nevěřících lidí. V čem to vězí? V první řadě v ukázkově manipulativním grafu i jeho interpretaci, v němž je dalších 8 % vpodstatě nevěřících lidí schováno mezi skupiny věřící a ty, kteří věří alespoň v nějakou vyšší moc (fialová barva: Mám pochybnosti a v Boha spíše nevěřím).

A interpretace?

V existenci Boha věří přibližně pětina dotazovaných respondentů.
Naopak čtvrtina lidí nevěří v Boha ani žádnou vyšší moc.
Ve vyšší moc věří 35 % dotázaných.

Říká infobrožurka k danému grafu. Takže skupina “I když mám pochybnosti, cítím, že v Boha věřím” je počítána do pětiny věřících (jinak by nám jich zbyla desetina), zatímco skupina “Mám pochybnosti, ale v Boha spíše nevěřím” mezi nevěřící v Boha počítána není. To bych jich totiž nebyla zhruba čtvrtina, ale zhruba třetina, jak ostatně vychází i v jiných průzkumech.

Volbou barev, umístěním skupiny víceméně nevěřících i následnou interpretací výsledku se zpracovatelé snaží navodit dojem, že je těch věřících přece jenom docela dost. Navíc ani těch dodatečných 8 % nevysvětlí celý rozdíl, stále se nám někde skrývá 1 %. To je pravděpodobně dáno formulací otázek. U podobného výzkumu totiž velmi záleží na tom, jak přesně se zeptáte.

Jo a k té manipulativnosti tohoto konkrétního grafu… všimli jste si, že kladné odpovědi jsou ve zveřejněných grafech napříč celou infobrožurkou kódovány zeleně, zatímco negativní odpovědi červeně. A že v otázkách na víru zásadně zelená barva kóduje věřící v Boha, zatímco červená osoby nevěřící (a nechodící na bohoslužby, a neduchovně založené, a ty, kteří se v době pandemie nezamýšleli nad duchovními otázkami, a ty, kteří uvěřili později a nebyli vzornými věřícími už od dětství…). To je asi všechno, co k nezávislosti výzkumu potřebujete vědět. Nutno ovšem ocenit, že v případě evoluční teorie se spletli, a ty, kteří ji chápou a uznávají, označili zeleně. Skoro bychom mohli zatleskat, kdyby interpretace výsledků ankety nedopadla tak, jak dopadla:

Názor na evoluční teorii: Považujete evoluční teorii za jediné vědecky obhajitelné vysvětlení vzniku života na Zemi do dnešní podoby?
Téměř 62 % lidí věří v evoluční teorii. Necelá pětina má určitě pochybnosti nebo této teorii vůbec nevěří.
V evoluční teorii věří častěji muži, mladí lidé do 29 let, vysokoškoláci.

  • Rozhodně ano, o evoluční teorii nemám žádné zásadní pochybnosti 26 %
  • Spíše ano, ale určitě pochybnosti mám 36 %
  • Spíše ne, mám větší pochybnosti 13 %
  • Rozhodně ne, evoluční teorii vůbec nevěřím 5 %
  • Nevím, nedokážu zhodnotit 20 %

Všímáte si použití námi tučně vyznačených slov?

11 thoughts on “Čemu Češi věří? – Podivnější a zajímavější výzkum, než se na první pohled zdá.

  1. Marek

    Jak měl pravit Goebbels (prý ne Churchill) – nevěřím žádným statistikám, které jsem sám nezfalšoval. Ono to sice platí, ale jen málokdy to dosahuje limitních hodnot 0 a 100. Naprosto objektivní statistika je nedosažitelná, jde jen o to, jak moc jsou eliminovány prvky, které ji deformují. A obráceně, cinknutý statistiky se vyrábějí na zakázku. Neposoudím, jakého charakteru je tahle. Je ale interpretovatelná (za což Petře dík 🙂 ), kdy se právě při její interpretaci ukáží její slabiny.

    Nejen my u nás, ale lidi obecně viditelně ty sklony k duchaření maj, viz “něcismus”. Taky se tomu, podobně jako u voleb, říká mlčící většina. Ve smyslu, že to jsou takoví, co hlasitě neřešej existenci ani naopak neexistenci starýho, a stejně tak je vyloženě nesžírá touha po fyzikálním/metafyzikálním “vědění, odkud jsme přišli a kam pudem”. Řekl bych, že se v tom u nich promítá právě jedna z velmi rozšířených lidských vlastností – alibismus, potažmo netečnost. Tzn. počkám si, jak to dopadne, nebudu u toho mít žádný ostřejší vymezování se (jeden nikdy neví, tak abych “pak” či dokonce ještě za života ev. z toho neměl nějaký opletačky). No a tato “většina” – de facto všichni mimo těch 23% tvrdě ne a 9% tvrdě ano v tom prvním grafu je ve své mase rozložená co do tý pochybnosti a důvěřivosti. Vytvářejí tím ovšem ve společnosti těm 9% skvělou neprůstřelnou vatu, zejména pak církevním potentátům, všichni pak brsní o tom agnosticismu a agnosticích, kteřížto že jsou vlastně jejich velmi potenciální kámoši.

    Co do toho požadování přesahu “hodnot” do společnosti a politiky, to je stará křesťanská píseň. Třeba to Desatero, co měl Mojžíš vyrejvat těch tuším 40 dní a nocí, a co původně bylo snad osmdesátero či kolik. Pak se teda smrsklo, ale pořád je to vymyšlený a přikázaný starým entitou (aha, tak to jsme klidní, že jo). A to je voda na křesťanský mlýn. Ani jeden z nich tam nebude prosazovat, že nějaký konkrétní hodnoty, ale naopak obecně takzvaně “vycházející z”.
    Vedle té samotné “povinnosti” věřit ve starýho taky pro absurditu samu toho “vycházení z” – to se jako bude vycházet i z toho “nevezmeš nadarmo”, jak se teď řeší vedle pod Zeptejte se ateisty? Jako, právě pro tu absurditu, když se to vezme kolem a kolem, tak ať jo. Ať se zrovna z toho vychází, protože 91% (s tolerancí řekněme bez části z těch 12%, co mají “pochybnost”) jej nejen nebere nadarmo – sice bere každou chvíli, protože to tak v obecný mluvě je, ale to nemá s tím prvoplánovým, věřením podloženým braním, nic společného – ale nebere vůbec. To se jim pak to nebraní vlastně splňuje i bez nějakýho prosazování…
    A ty ostatní položky toho Desatera? Ve článku pár příkladů o tom, kam co může dovést dogmatismus, je. A podle mě je to u těch nabádačů do značný míry taktika, protože když se (nedejbóže) nějaký politik někde chová slušně, hnedle mají milion poznatků, že to je právě to, za co kopou, a že se chová právě křesťansky. Jakmile se politik chová normálně (tzn. jako dobytek), naopak hudrují, že je to nekřesťanský a je ovládnutej satanášem. Taková samolibost se jinde jen tak nevidí.

    Na cosi jako “spravedlivý vesmír” věří i má lepší (vono to u nich už tak chodí) půle, ale ne ve smyslu toho alibistického – ono to nějak (nejlépe dobře) dopadne. Spíš, že se tam v časovém průběhu nějakým způsobem vykompenzovává tzv. dobro a tzv. zlo. Blíž to specifikovat moc neumí, a ani ji k tomu nenutím, protože ženský se po poptávání po logice uměj jako fakt hodně nekamarádit 🙂 (jsem si tím teď asi vykoledoval demokratický opovržení od nějakýho mítůčka, ale nejen od něj, páč ženský v tomhle držej pospolu 🙂 ). Tohle vesmírovaní samozřejmě funguje i u chlapů, ale skoro bych řekl, že o něco míň. Tak či onak to ale patří právě do toho něcismu, kde ten alibistický prvek většinou ani není vědomě přítomen. Ale na jednu stranu to je i dobře, protože to sice není tak vyhroceno, jako u nábožka (ten nekonečně miliard let dlouhý extrabrutální trest), ale funguje tam ten prvek pro jistotu nedělat extra binec, protože by se to pak nemuselo vyplatit. Nebo když se něco provede, tak se pak za to chvíli seká latina.

    Na covid už je přece takovejch opravdu fungujících modliteb (to vyjímečně starej nedodržel to nevměšování se), že by tam měl být přímo skokový nárůst. Hm. Spíš co do statistický chyby jsou tam ty procenta opravdu o ničem. Čímž ale autorovi nekazím práci, naopak jsem rád, že když rozbor, tak důslednej. Určitě je zajímavé, že covid někoho přiměl, a někoho zas odpřiměl. Ono to tak bývá, že velký vlom do života někomu tohle připrejskávání a vodprejskávání způsobí, ale viditelně to tu není žádná hitparáda.

    A u těch vytučněných věření a nevěření trochu té závěrečné otázce nerozumím. 64% bigošů má o evoluci jen povšechné školní znalosti, další toho znají víc, a ještě další o ní naopak neví nic (kde velká část budou právě věřící, kteří ji místo nevědění rovnou zamítají). A z nich pak jí příslušný procenta věří a nevěří? Posuzuju to podle sebe, tzn. evoluci beru jako právě tu teorii. Ale takovou, která je dle informací, které pro ni mám, pro mě dosti pravděpodobná, protože značná část z ní je empiricky doložena. V jakém smyslu je to slovo “věřit” použito? Já mám takovej pocit, že jste nám tam Petře nachystal nějakou rošťárnu! 🙂

  2. Jiri

    Dobry den, jsem jediný v české republice, kdo ma důkaz boží existence. Jak se píše v bibly dar proroctvi rozdává je bůh a ja Uhodl čtyři hlavní jackpoty společnosti Sazka.Poraďte kam se s těmito důkazy mám obrátit.Díky s pozdravem Jiří

  3. Sam

    Nechal jsem si poslat na email kompoletní výsledky průzkumu.
    Prý že je to “Největší průzkum znalostí a duchovního vývoje českého národa.” Ale respondentů bylo jenom 1 511.
    “Téměř polovina respondentů přejala víru od své rodiny.” Jo, to tak bude.
    “Otevřená diskuze na témata duchovního vyznání stále není běžná ani ve školství, ani při posezení s přáteli u piva.” Ano, taková diskuze není běžná. Protože skoro každýho křesťana lze zlikvidovat argumentama. Pouze zdatnej křesťan (Vácha, Halík…) možná bude umět něco jako “odvést diskuzi do mlhy”. Tato potom skončí nerozhodně.

  4. Sam

    Ačkoliv to není nikde přímo řečeno, tak Maranatha je organizace Adventistů sedmého dne. https://www.maranatha.cz/o-nas Viz Radim Passer.
    Je sranda, že v průzkumu se neptali lidí na to, ke které církvi popř. náboženské společnosti se hlásí. https://www.cemucesiveri.cz/
    Asi proto, že Adventisti by tam dopadli dost blbě. https://cs.wikipedia.org/wiki/Adventist%C3%A9_sedm%C3%A9ho_dne
    Adventisté mají cca 7551 členů v ČR, to je asi 0,0075% obyvatel ČR. To je méně, než Jehovisté, kteří mají údajně 15000 členů v ČR.

  5. Marek

    1500 respondentů v klidu stačí tam, kde je jednoznačně zodpověditelná otázka. Např. jste muž, žena? Třeba hned v prvním koláči tohoto článku jsou proto relevantní jen odpovědi ostře ano a ostře ne. To ostatní patří do obtížně tříditelného balíku nejednoznačnosti. Víra v cokoli metafyzického je silně emočně podbarvená, navíc co do intenzity velmi časově proměnlivá. A jaký je vlastně rozdíl mezi nejasně si myslím, a věřím? Proto je to osobní zařazení se do nějaké podkategorie velmi subjektivní a statisticky nepoctivé.
    To vše Same možná/asi víte. Osobně si ale myslím, že podobný je to i u toho uvádění ovlivnění/neovlivnění rodinou. Pokud by jen půlka uvěřila pod vlivem rodiny, tak ta celá druhá by pak naopak uvěřila z naprosto jiných důvodů. Sama od sebe, taky pod vlivem nějaký komunity apod. Jsem sice pohan, takže nemám k dispozici empatický náhled do jejich hlav, ale není to dost vysoký číslo? Ca milion lidí natvrdo uvádí tu víru. Takže půl milionu z nich k tomu přivedla rodina, a celej další půl milion si ji naopak našel sám? Osobně znám jednoho, co tomu naprosto propad, možná tak dva, který se posunuli do stavu “nebudu striktně říkat ne”. Jen podle mě to měřit samozřejmě nejde, taky se velmi výrazná většina k tomu moc nevyjadřuje. Nejdou do toho ostrého ne buď z nezájmu, nebo z alibismu (viz můj koment výše). Ale že by ca pět set tisíc lidí si to ostrý ano samo našlo? Pět set tisíc?

  6. Hraničář

    Sam
    02.01. 2022
    “Otevřená diskuze na témata duchovního vyznání stále není běžná ani ve školství, ani při posezení s přáteli u piva.” Ano, taková diskuze není běžná. Protože skoro každýho křesťana lze zlikvidovat argumentama. Pouze zdatnej křesťan (Vácha, Halík…) možná bude umět něco jako “odvést diskuzi do mlhy”. …………………………..

    Pro Pražáky i jiné zájemce:

    O stvoření člověka
    Tomáš Akvinský
    středa 12. ledna 2022 v 19.30 hod., foyer barokního refektáře (vstup Jilská 5)
    Tematický okruh (cyklus): Dominikánský knižní salón
    Bůh stvořil člověka jako svůj obraz, stvořil je jako muže a ženu. Požehnal jim slovy: „Ploďte a množte se, naplňte zemi a podmaňte si ji! Vládněte nade všemi živočichy.“ (srov. Gn 1, 27–28)
    Jak vznikl první člověk? Co si představit pod učiněním těla z bláta země? A pod utvořením ženy z mužova žebra? Co to znamená, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu? Spolu se svatým Tomášem se ohlédneme za ztraceným rájem a zkusíme alespoň částečně porozumět sami sobě.
    Viděl první člověk Boha? Měl vědění všeho? A vládu nade vším stvořením? Je člověk opravdu vrcholem tělesného světa? Nebo duchovní bytostí existující v těle? – Možná nám takovéto ohlížení za ztraceným rájem z pera člověka 13. století může připadat pošetilé. Ale třeba nám něco řekne o nás samých. O našem životě tady a teď, o vztahu k Bohu, k druhým lidem a ke světu. A o našem povolání, našem cíli…
    Traktát Teologické sumy o stvoření člověka (STh I, q. 90–102) nám představí Tomáš Machula.

  7. Karel 423

    „ Spolu se svatým Tomášem se ohlédneme za ztraceným rájem a zkusíme alespoň částečně porozumět sami sobě.“
    „Ale třeba nám něco řekne o nás samých. O našem životě tady a teď, o vztahu k Bohu, k druhým lidem a ke světu. A o našem povolání, našem cíli…“
    Z těchto vět vyvozuji, jaký cíl nabízená přednáška pravděpodobně sleduje a jaký bude mít asi pro posluchače přínos. Nedomnívám se, že Tomáš Akvinský může něco říci o člověku dnešní doby, o našem životě atd. Spíše lze z jeho myšlenek usuzovat o člověku jeho doby. O společenské vrstvě a v regionu kde se pohyboval. O vztahu některých tehdejších lidí k druhým, k bohu a k tehdejším představám o světě. Těžko může tato přednáška pomoci porozumět dnešním lidem, dnešní době i sobě samému. Spíše může vnést lidem s prostou myslí do hlav další zmatek. Není to skutečný cíl této přednášky? Třeba to tak není. Záleží na tom, které z myšlenek Tomáše Akvinského budou prezentovány a jak je přednášející využije/zneužije k splnění cíle přednášky.
    Asi na přednášku nepůjdu, i když bych se tam asi dozvěděl něco… o panu Tomáši Machulovi. Možná i to, čemu věří.

  8. Marek

    Tak nám naskočilo to sčítání lidu. Jak si každý může ověřit, organizovaná vírečka nám dál chřadne . https://www.czso.cz/csu/scitani2021/nabozenska-vira , i když míň, než jsem předpokládal. V minulých desetiletích to padalo v milionech, tentokrát to je nějakých 90 000, kdy ale naopak nehlásící se (věřící bez příslušnosti k nějaké víře) vzrostli o 260 000, což není málo. Hlásící se + nehlásící (1 374 285 + 960 201) dnes tvoří ca 22% populace. Což de facto odpovídá věřícím naostro + s pochybnostmi, kterých je v grafu 9% + 12% = 21%.

    Co ale stojí za pozornost a dělá v tom výrazný nepořádek
    Katolíků ubylo ca 340 000
    Husitů ubylo ca 7000
    Evangelíků ubylo ca 19 000
    Celkem ubylo – ca 366 000
    Ale pozor, pokles organizovaných věřících je jen těch ca 90 000.

    Jinými slovy, sice ubylo těch ca 366 000 “našich”. Ale celkový pokles je jen těch ca 90 000, takže přibylo ca 276 000 “jiných” hlásících se k něčemu jinému. Kam? Do který víry? Máme katolíky, husity a evangelíky, kterých ubylo. Pak pravoslavné, židy, muslimy, buddhisty, hinduisty…, na koho teda to zvýšení připadá? Že by u nás probíhala tichá islamizace? Pro mě osobně je to šokující, ale co jiného? Jestli ano, islám by se vyšvihnul na druhé místo. Nezdá se mi to. Ale admine, co kdybyste to některej zkusili rozebrat? Ty čísla prostě nepasují…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *