Čemu Češi věří? – Podivnější a zajímavější výzkum, než se na první pohled zdá.

Autor | 30.12. 2021

V tomto roce zadala kreacionistická skupina Maranatha, která se jinak zabývá spíše snahou o diskreditaci evoluční teorie, výzkum společnosti Stem/Mark a. s.

Celá prezentace výzkumu Čemu Češi věří.

Výsledky krátce po zveřejnění sdílel třeba Český rozhlas na svých stránkách. Podívejme se nejprve na kritické části, tedy na ty, které se rozcházejí s mezinárodními průzkumy (např. PEW, Eurobarometr…).

První údaj, který přímo udeří do očí, je procento lidí, kteří nevěří v žádnou vyšší moc. V případě Eurobarometru z roku 2005 to bylo 30 %. V případě výzkumů PEW nepřímo vychází 32 % obyvatel ČR, kteří vůbec nevěří v nadpřirozeno. A najednou tu máme údaj z výzkumu téměř o třetinu nižší. To je na zamyšlenou.

Logických vysvětlení může být více. První z nich je výběr vzorku, který nutně nemusela agentura Stem/Mark udělat špatně. Je totiž omezen od osmnácti let a to může procenty trochu zahýbat. Druhým může být nedostatečná randomizace vzorku. Což by ovšem mohl být i problém ostatních výzkumů, jen kdyby nevycházely tak stejně. (Výzkumy Stem/Mark obecně vycházejí s trochu vyšším procentem věřících, tento výzkum není výjimka.) No a konečně je tu ona zatracená volba otázek a jejich pořadí.

V tomto případě se zdá, že většinu škály zabíralo vlastně tvrzení “v Boha věřím”. Nicméně právě z tohoto pohledu vlastně nevyšel test nijak dobře ani pro víru v Boha. Dřívější údaj 66 % zcela nevěřících v Boha a odpovídajících 34 % věřících v Boha nám totiž vyjde, jen pokud do věřících započteme i odpověď “Někdy se mi zdá, že v Boha věřím, a někdy vůbec”. Ehm, no to není silná pozice.

Kreacionistickou organizaci samozřejmě zajímalo, nakolik lidé u nás rozumí evoluční teorii. No a zde, i kdybychom započítali nějaké zkreslení, je výsledek velmi tristní.

Když k tomu připočítáme to, že podstatná část věřících chápe svou víru politicky, vypadá to, že si zaděláváme na pořádný malér. Proč píši “politicky”?

Mezi dotazy najdeme i otázku:

Desatero a politika: Měli nebo neměli by čelní představitelé státu a významné osobnosti společenského života usilovat o to, aby byly v české společnosti více vyznávány hodnoty, které vycházejí z Desatera?

Věřící zcela samozřejmě předpokládají, že by politici měli více vycházet z Desatera, jenže tu máme několik problémů. V první řadě jsou hned první dvě přikázání vztahující se přímo k víře v jednoho židovsko-křesťanského Boha, což jde v sekulárním státě přímo proti logice ústavy a zákonů. Nemenší problém je pak výklad zdánlivě nekonfliktních přikázání, jako je přikázáním “nezabiješ”. Tím je totiž zdůvodňováno přijímání antiinterrupčních zákonů, které zabíjejí mladé ženy. (Způsobují, že se lékaři bojí pomoci ženám i v případech komplikovaných těhotenství, které je ohrožují na životě. Za připomínku v tomto kontextu stojí snaha protipotratových hnutí o úzakonění povinnosti re-transplantace mimoděložních těhotenství do dělohy. V případě schválení lékařům, kteří se o to nepokusí, hrozí postih za vraždu plodu – viz např. zákon v Ohiu. Absurdnost takového zákona začne bít do očí, jakmile se dozvíme, že retransplantace mimoděložního těhotenství je ve skutečnosti pro současnou medicínu nedosažitelná, a zákon by tak ukládal lékařům povinnost trápit ženu, která právě přichází o dost často chtěného potomka, na operačním stole déle, bez naděje na úspěch.)

Pro mě osobně je jedním z největších problémů víra v “boží mlýny” či “spravedlivý vesmír”, tedy víra, že se lidem jejich špatné skutky nějak vrátí (první řádka – Pokud budeme dělat špatné věci…).

 

Tahle víra na jednu stranu tlačí lidi k tomu neporušovat společenská pravidla, má tedy nějaký kladný přínos. Jenže má (stejně jako víra v karmu, která je jen její obměnou) zároveň svou temnou stránku. Vyplývá z ní totiž, že se dobrým lidem nedějí špatné věci. Takové myšlení vede k obviňování obětí i k sebeobviňování – “kdyby se o to sám/sama nějak nezasloužil/a, tak by se mu/jí to nestalo”.

Můžeme předpokládat, že vzhledem k formulaci otázky mohla část dotazovaných zahrnout do své odpovědi i reakci společnosti. Přesto je 75 % lidí více nebo méně se spoléhajících na to, že se spravedlnost nějak zařídí sama, velmi na pováženou.

Poslední, spíše takovou dodatkovou zajímavostí je spojení změny víry s pandemií. Tady spíše náboženští myslitelé doufali v nějaký vzestup religiozity. Zajímavý je už ten předpoklad, vlivem čeho by to mělo být? Vlivem strádání, sociální deprivace, vnuceného uskromnění, času na rozjímání?

Nebudu vás napínat. Efekt je vcelku neprůkazný. Spíše jako vtip působí zjištění, že zatím o jedno procento více lidí za danou dobu od náboženství odpadlo, než se k němu přiklonilo.

Mimochodem, povšimněte si rozdílu v počtech věřících a nevěřících u první jmenované otázky a v případě této, která se zabývá změnou víry v době pandemie. Zatímco v první otázce to vypadalo, že v Boha nevěří 58 % dotazovaných, a aspoň trochu, aspoň někdy věří 42 %, najednou tu máme 23 % věřících + 2 % nově věřících, a plných 64 % nevěřících a 3 % nově nevěřících. I kdybychom všech 8 % lidí, kteří si s touto otázkou nevědělo rady, připočítali k věřícím, stále zde máme 67 % víceméně nevěřících lidí. V čem to vězí? V první řadě v ukázkově manipulativním grafu i jeho interpretaci, v němž je dalších 8 % vpodstatě nevěřících lidí schováno mezi skupiny věřící a ty, kteří věří alespoň v nějakou vyšší moc (fialová barva: Mám pochybnosti a v Boha spíše nevěřím).

A interpretace?

V existenci Boha věří přibližně pětina dotazovaných respondentů.
Naopak čtvrtina lidí nevěří v Boha ani žádnou vyšší moc.
Ve vyšší moc věří 35 % dotázaných.

Říká infobrožurka k danému grafu. Takže skupina “I když mám pochybnosti, cítím, že v Boha věřím” je počítána do pětiny věřících (jinak by nám jich zbyla desetina), zatímco skupina “Mám pochybnosti, ale v Boha spíše nevěřím” mezi nevěřící v Boha počítána není. To bych jich totiž nebyla zhruba čtvrtina, ale zhruba třetina, jak ostatně vychází i v jiných průzkumech.

Volbou barev, umístěním skupiny víceméně nevěřících i následnou interpretací výsledku se zpracovatelé snaží navodit dojem, že je těch věřících přece jenom docela dost. Navíc ani těch dodatečných 8 % nevysvětlí celý rozdíl, stále se nám někde skrývá 1 %. To je pravděpodobně dáno formulací otázek. U podobného výzkumu totiž velmi záleží na tom, jak přesně se zeptáte.

Jo a k té manipulativnosti tohoto konkrétního grafu… všimli jste si, že kladné odpovědi jsou ve zveřejněných grafech napříč celou infobrožurkou kódovány zeleně, zatímco negativní odpovědi červeně. A že v otázkách na víru zásadně zelená barva kóduje věřící v Boha, zatímco červená osoby nevěřící (a nechodící na bohoslužby, a neduchovně založené, a ty, kteří se v době pandemie nezamýšleli nad duchovními otázkami, a ty, kteří uvěřili později a nebyli vzornými věřícími už od dětství…). To je asi všechno, co k nezávislosti výzkumu potřebujete vědět. Nutno ovšem ocenit, že v případě evoluční teorie se spletli, a ty, kteří ji chápou a uznávají, označili zeleně. Skoro bychom mohli zatleskat, kdyby interpretace výsledků ankety nedopadla tak, jak dopadla:

Názor na evoluční teorii: Považujete evoluční teorii za jediné vědecky obhajitelné vysvětlení vzniku života na Zemi do dnešní podoby?
Téměř 62 % lidí věří v evoluční teorii. Necelá pětina má určitě pochybnosti nebo této teorii vůbec nevěří.
V evoluční teorii věří častěji muži, mladí lidé do 29 let, vysokoškoláci.

  • Rozhodně ano, o evoluční teorii nemám žádné zásadní pochybnosti 26 %
  • Spíše ano, ale určitě pochybnosti mám 36 %
  • Spíše ne, mám větší pochybnosti 13 %
  • Rozhodně ne, evoluční teorii vůbec nevěřím 5 %
  • Nevím, nedokážu zhodnotit 20 %

Všímáte si použití námi tučně vyznačených slov?

36 thoughts on “Čemu Češi věří? – Podivnější a zajímavější výzkum, než se na první pohled zdá.

  1. Marek

    Jak měl pravit Goebbels (prý ne Churchill) – nevěřím žádným statistikám, které jsem sám nezfalšoval. Ono to sice platí, ale jen málokdy to dosahuje limitních hodnot 0 a 100. Naprosto objektivní statistika je nedosažitelná, jde jen o to, jak moc jsou eliminovány prvky, které ji deformují. A obráceně, cinknutý statistiky se vyrábějí na zakázku. Neposoudím, jakého charakteru je tahle. Je ale interpretovatelná (za což Petře dík 🙂 ), kdy se právě při její interpretaci ukáží její slabiny.

    Nejen my u nás, ale lidi obecně viditelně ty sklony k duchaření maj, viz “něcismus”. Taky se tomu, podobně jako u voleb, říká mlčící většina. Ve smyslu, že to jsou takoví, co hlasitě neřešej existenci ani naopak neexistenci starýho, a stejně tak je vyloženě nesžírá touha po fyzikálním/metafyzikálním “vědění, odkud jsme přišli a kam pudem”. Řekl bych, že se v tom u nich promítá právě jedna z velmi rozšířených lidských vlastností – alibismus, potažmo netečnost. Tzn. počkám si, jak to dopadne, nebudu u toho mít žádný ostřejší vymezování se (jeden nikdy neví, tak abych “pak” či dokonce ještě za života ev. z toho neměl nějaký opletačky). No a tato “většina” – de facto všichni mimo těch 23% tvrdě ne a 9% tvrdě ano v tom prvním grafu je ve své mase rozložená co do tý pochybnosti a důvěřivosti. Vytvářejí tím ovšem ve společnosti těm 9% skvělou neprůstřelnou vatu, zejména pak církevním potentátům, všichni pak brsní o tom agnosticismu a agnosticích, kteřížto že jsou vlastně jejich velmi potenciální kámoši.

    Co do toho požadování přesahu “hodnot” do společnosti a politiky, to je stará křesťanská píseň. Třeba to Desatero, co měl Mojžíš vyrejvat těch tuším 40 dní a nocí, a co původně bylo snad osmdesátero či kolik. Pak se teda smrsklo, ale pořád je to vymyšlený a přikázaný starým entitou (aha, tak to jsme klidní, že jo). A to je voda na křesťanský mlýn. Ani jeden z nich tam nebude prosazovat, že nějaký konkrétní hodnoty, ale naopak obecně takzvaně “vycházející z”.
    Vedle té samotné “povinnosti” věřit ve starýho taky pro absurditu samu toho “vycházení z” – to se jako bude vycházet i z toho “nevezmeš nadarmo”, jak se teď řeší vedle pod Zeptejte se ateisty? Jako, právě pro tu absurditu, když se to vezme kolem a kolem, tak ať jo. Ať se zrovna z toho vychází, protože 91% (s tolerancí řekněme bez části z těch 12%, co mají “pochybnost”) jej nejen nebere nadarmo – sice bere každou chvíli, protože to tak v obecný mluvě je, ale to nemá s tím prvoplánovým, věřením podloženým braním, nic společného – ale nebere vůbec. To se jim pak to nebraní vlastně splňuje i bez nějakýho prosazování…
    A ty ostatní položky toho Desatera? Ve článku pár příkladů o tom, kam co může dovést dogmatismus, je. A podle mě je to u těch nabádačů do značný míry taktika, protože když se (nedejbóže) nějaký politik někde chová slušně, hnedle mají milion poznatků, že to je právě to, za co kopou, a že se chová právě křesťansky. Jakmile se politik chová normálně (tzn. jako dobytek), naopak hudrují, že je to nekřesťanský a je ovládnutej satanášem. Taková samolibost se jinde jen tak nevidí.

    Na cosi jako “spravedlivý vesmír” věří i má lepší (vono to u nich už tak chodí) půle, ale ne ve smyslu toho alibistického – ono to nějak (nejlépe dobře) dopadne. Spíš, že se tam v časovém průběhu nějakým způsobem vykompenzovává tzv. dobro a tzv. zlo. Blíž to specifikovat moc neumí, a ani ji k tomu nenutím, protože ženský se po poptávání po logice uměj jako fakt hodně nekamarádit 🙂 (jsem si tím teď asi vykoledoval demokratický opovržení od nějakýho mítůčka, ale nejen od něj, páč ženský v tomhle držej pospolu 🙂 ). Tohle vesmírovaní samozřejmě funguje i u chlapů, ale skoro bych řekl, že o něco míň. Tak či onak to ale patří právě do toho něcismu, kde ten alibistický prvek většinou ani není vědomě přítomen. Ale na jednu stranu to je i dobře, protože to sice není tak vyhroceno, jako u nábožka (ten nekonečně miliard let dlouhý extrabrutální trest), ale funguje tam ten prvek pro jistotu nedělat extra binec, protože by se to pak nemuselo vyplatit. Nebo když se něco provede, tak se pak za to chvíli seká latina.

    Na covid už je přece takovejch opravdu fungujících modliteb (to vyjímečně starej nedodržel to nevměšování se), že by tam měl být přímo skokový nárůst. Hm. Spíš co do statistický chyby jsou tam ty procenta opravdu o ničem. Čímž ale autorovi nekazím práci, naopak jsem rád, že když rozbor, tak důslednej. Určitě je zajímavé, že covid někoho přiměl, a někoho zas odpřiměl. Ono to tak bývá, že velký vlom do života někomu tohle připrejskávání a vodprejskávání způsobí, ale viditelně to tu není žádná hitparáda.

    A u těch vytučněných věření a nevěření trochu té závěrečné otázce nerozumím. 64% bigošů má o evoluci jen povšechné školní znalosti, další toho znají víc, a ještě další o ní naopak neví nic (kde velká část budou právě věřící, kteří ji místo nevědění rovnou zamítají). A z nich pak jí příslušný procenta věří a nevěří? Posuzuju to podle sebe, tzn. evoluci beru jako právě tu teorii. Ale takovou, která je dle informací, které pro ni mám, pro mě dosti pravděpodobná, protože značná část z ní je empiricky doložena. V jakém smyslu je to slovo “věřit” použito? Já mám takovej pocit, že jste nám tam Petře nachystal nějakou rošťárnu! 🙂

  2. Jiri

    Dobry den, jsem jediný v české republice, kdo ma důkaz boží existence. Jak se píše v bibly dar proroctvi rozdává je bůh a ja Uhodl čtyři hlavní jackpoty společnosti Sazka.Poraďte kam se s těmito důkazy mám obrátit.Díky s pozdravem Jiří

  3. Sam

    Nechal jsem si poslat na email kompoletní výsledky průzkumu.
    Prý že je to “Největší průzkum znalostí a duchovního vývoje českého národa.” Ale respondentů bylo jenom 1 511.
    “Téměř polovina respondentů přejala víru od své rodiny.” Jo, to tak bude.
    “Otevřená diskuze na témata duchovního vyznání stále není běžná ani ve školství, ani při posezení s přáteli u piva.” Ano, taková diskuze není běžná. Protože skoro každýho křesťana lze zlikvidovat argumentama. Pouze zdatnej křesťan (Vácha, Halík…) možná bude umět něco jako “odvést diskuzi do mlhy”. Tato potom skončí nerozhodně.

  4. Sam

    Ačkoliv to není nikde přímo řečeno, tak Maranatha je organizace Adventistů sedmého dne. https://www.maranatha.cz/o-nas Viz Radim Passer.
    Je sranda, že v průzkumu se neptali lidí na to, ke které církvi popř. náboženské společnosti se hlásí. https://www.cemucesiveri.cz/
    Asi proto, že Adventisti by tam dopadli dost blbě. https://cs.wikipedia.org/wiki/Adventist%C3%A9_sedm%C3%A9ho_dne
    Adventisté mají cca 7551 členů v ČR, to je asi 0,0075% obyvatel ČR. To je méně, než Jehovisté, kteří mají údajně 15000 členů v ČR.

  5. Marek

    1500 respondentů v klidu stačí tam, kde je jednoznačně zodpověditelná otázka. Např. jste muž, žena? Třeba hned v prvním koláči tohoto článku jsou proto relevantní jen odpovědi ostře ano a ostře ne. To ostatní patří do obtížně tříditelného balíku nejednoznačnosti. Víra v cokoli metafyzického je silně emočně podbarvená, navíc co do intenzity velmi časově proměnlivá. A jaký je vlastně rozdíl mezi nejasně si myslím, a věřím? Proto je to osobní zařazení se do nějaké podkategorie velmi subjektivní a statisticky nepoctivé.
    To vše Same možná/asi víte. Osobně si ale myslím, že podobný je to i u toho uvádění ovlivnění/neovlivnění rodinou. Pokud by jen půlka uvěřila pod vlivem rodiny, tak ta celá druhá by pak naopak uvěřila z naprosto jiných důvodů. Sama od sebe, taky pod vlivem nějaký komunity apod. Jsem sice pohan, takže nemám k dispozici empatický náhled do jejich hlav, ale není to dost vysoký číslo? Ca milion lidí natvrdo uvádí tu víru. Takže půl milionu z nich k tomu přivedla rodina, a celej další půl milion si ji naopak našel sám? Osobně znám jednoho, co tomu naprosto propad, možná tak dva, který se posunuli do stavu “nebudu striktně říkat ne”. Jen podle mě to měřit samozřejmě nejde, taky se velmi výrazná většina k tomu moc nevyjadřuje. Nejdou do toho ostrého ne buď z nezájmu, nebo z alibismu (viz můj koment výše). Ale že by ca pět set tisíc lidí si to ostrý ano samo našlo? Pět set tisíc?

  6. Hraničář

    Sam
    02.01. 2022
    “Otevřená diskuze na témata duchovního vyznání stále není běžná ani ve školství, ani při posezení s přáteli u piva.” Ano, taková diskuze není běžná. Protože skoro každýho křesťana lze zlikvidovat argumentama. Pouze zdatnej křesťan (Vácha, Halík…) možná bude umět něco jako “odvést diskuzi do mlhy”. …………………………..

    Pro Pražáky i jiné zájemce:

    O stvoření člověka
    Tomáš Akvinský
    středa 12. ledna 2022 v 19.30 hod., foyer barokního refektáře (vstup Jilská 5)
    Tematický okruh (cyklus): Dominikánský knižní salón
    Bůh stvořil člověka jako svůj obraz, stvořil je jako muže a ženu. Požehnal jim slovy: „Ploďte a množte se, naplňte zemi a podmaňte si ji! Vládněte nade všemi živočichy.“ (srov. Gn 1, 27–28)
    Jak vznikl první člověk? Co si představit pod učiněním těla z bláta země? A pod utvořením ženy z mužova žebra? Co to znamená, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu? Spolu se svatým Tomášem se ohlédneme za ztraceným rájem a zkusíme alespoň částečně porozumět sami sobě.
    Viděl první člověk Boha? Měl vědění všeho? A vládu nade vším stvořením? Je člověk opravdu vrcholem tělesného světa? Nebo duchovní bytostí existující v těle? – Možná nám takovéto ohlížení za ztraceným rájem z pera člověka 13. století může připadat pošetilé. Ale třeba nám něco řekne o nás samých. O našem životě tady a teď, o vztahu k Bohu, k druhým lidem a ke světu. A o našem povolání, našem cíli…
    Traktát Teologické sumy o stvoření člověka (STh I, q. 90–102) nám představí Tomáš Machula.

  7. Karel 423

    „ Spolu se svatým Tomášem se ohlédneme za ztraceným rájem a zkusíme alespoň částečně porozumět sami sobě.“
    „Ale třeba nám něco řekne o nás samých. O našem životě tady a teď, o vztahu k Bohu, k druhým lidem a ke světu. A o našem povolání, našem cíli…“
    Z těchto vět vyvozuji, jaký cíl nabízená přednáška pravděpodobně sleduje a jaký bude mít asi pro posluchače přínos. Nedomnívám se, že Tomáš Akvinský může něco říci o člověku dnešní doby, o našem životě atd. Spíše lze z jeho myšlenek usuzovat o člověku jeho doby. O společenské vrstvě a v regionu kde se pohyboval. O vztahu některých tehdejších lidí k druhým, k bohu a k tehdejším představám o světě. Těžko může tato přednáška pomoci porozumět dnešním lidem, dnešní době i sobě samému. Spíše může vnést lidem s prostou myslí do hlav další zmatek. Není to skutečný cíl této přednášky? Třeba to tak není. Záleží na tom, které z myšlenek Tomáše Akvinského budou prezentovány a jak je přednášející využije/zneužije k splnění cíle přednášky.
    Asi na přednášku nepůjdu, i když bych se tam asi dozvěděl něco… o panu Tomáši Machulovi. Možná i to, čemu věří.

  8. Marek

    Tak nám naskočilo to sčítání lidu. Jak si každý může ověřit, organizovaná vírečka nám dál chřadne . https://www.czso.cz/csu/scitani2021/nabozenska-vira , i když míň, než jsem předpokládal. V minulých desetiletích to padalo v milionech, tentokrát to je nějakých 90 000, kdy ale naopak nehlásící se (věřící bez příslušnosti k nějaké víře) vzrostli o 260 000, což není málo. Hlásící se + nehlásící (1 374 285 + 960 201) dnes tvoří ca 22% populace. Což de facto odpovídá věřícím naostro + s pochybnostmi, kterých je v grafu 9% + 12% = 21%.

    Co ale stojí za pozornost a dělá v tom výrazný nepořádek
    Katolíků ubylo ca 340 000
    Husitů ubylo ca 7000
    Evangelíků ubylo ca 19 000
    Celkem ubylo – ca 366 000
    Ale pozor, pokles organizovaných věřících je jen těch ca 90 000.

    Jinými slovy, sice ubylo těch ca 366 000 “našich”. Ale celkový pokles je jen těch ca 90 000, takže přibylo ca 276 000 “jiných” hlásících se k něčemu jinému. Kam? Do který víry? Máme katolíky, husity a evangelíky, kterých ubylo. Pak pravoslavné, židy, muslimy, buddhisty, hinduisty…, na koho teda to zvýšení připadá? Že by u nás probíhala tichá islamizace? Pro mě osobně je to šokující, ale co jiného? Jestli ano, islám by se vyšvihnul na druhé místo. Nezdá se mi to. Ale admine, co kdybyste to některej zkusili rozebrat? Ty čísla prostě nepasují…

  9. toli

    @Marek
    V tvém výčtu argumentů není zapracován fakt že otázka na náboženskou víru nebyla povinná a tak odpovědělo jen 70 % tázaných.
    Ze 70% tázaných deklarovalo svou nevíru 48 %
    Tedy zbývá 22% teistů kteří deklarovali svou víru, ve zbývajících30% nevíme kolik je teistů ,agnostiků a ateistů

  10. Hraničář

    toli
    14.01. 2022
    Tady je totéž přímo z Christnetu
    https://www.christnet.eu/zpravy/30877/scitani_lidu_v_cesku_ubyva_vericich_kteri_se_hlasi_k_tradicnim_cirkvim.url

    https://apha.cz/novinky/arcibiskupstvi-prazske-dobre-hospodareni-pro-bozi-dilo/

    Dávno tomu, co jsem byl student. A chodíval za místním děkanem na faru a dělal lektora při mších. A také, jsa plný nářků o tom, jak komunisté sebrali církvi majetek, jsem se o tom s děkanem bavil. A co on? “Ještě že si páni ta pole sebrali. Co to bylo starostí je obdělávat, nebo propachtovat a pak vymáhat pachtovné. Teď mám klid.”

    Farnost měla výhodu, že kostel, spíše tedy zámecká kaple, byla součástí státního zámku a církev ji měla v bezplatném užívání.

    Sousední farnost na tom byla hůře. Měla veliký kostel, pro cca 3000 lidí, který kdysi v 17. stol. nechal vystavět místní kníže pán. Samozřejmě to byla státní kulturní památka, takže starostí správce bylo “vyleštit” příslušné kliky a vydyndat peníze na údržbu.

    V mé rodné obci, když zemřel děkan, a kněz dojížděl z vedlejší farnosti, udělal MNV na faře 2 třídy ZDŠ. Kostel sám už byl dost “opršelý” a tak se v r. 1967 MNV pustil do jeho opravy> Nepochybně ten podnět přišel od lidovců, kteří byli v MNV druhou politickou stranou vedle KSČ. Souhlasily i všechny organizace sdružené v NF. Na MNV byla ustavena Komise pro opravu historické památky, která sháněla státní dotace a organizovala brigády. Místní JZD dodalo ze svého lesa tyčovinu na stavbu lešení a dovezlo písek ze své pískovny. Zdarma. Brigádníci postavili lešení a otloukli starou omítku. Pak si udělali cvičení hasiči, tedy požárníci, a kostel opláchli. A pak se míchala malta a nahazovala nová omítka. Vše brigádnicky a zdarma. Platilo se jen za nezbytné úkony a suroviny a za občerstvení.

    V r. 1968 přišel na brigádu kněz, kterému byl vrácen státní souhlas. Jen s údivem hleděl na to lešení a opravovanou fasádu. Pak si vyřídil všechny nezbytné doklady a přišel do naší obce. MNV zase zrušilo ty školní třídy a uvedlo vše do původního stavu. Když se kněz usadil, přišli jej přivítat: Předseda MNV, předseda NF a ředitel školy.

    Tento kněz byl ze selské rodiny ze Slovácka a ten želel těch znárodněných rolí. I když by sám nebyl schopen ani vést tehdejší malou ekonomiku farnosti, to mu dělala vystudovaná ekonomka.

  11. Hraničář

    Marek
    13.01. 2022
    Jinými slovy, sice ubylo těch ca 366 000 “našich”. Ale celkový pokles je jen těch ca 90 000, takže přibylo ca 276 000 “jiných” hlásících se k něčemu jinému. Kam? Do který víry? ……………………..

    Já si myslím, že to spadá do kolonky “věřím v něco nad námi” a podobně.

    Už jsme se o tom bavili, že lidé prostě potřebují nějaké “duchovno”. Tenhle svět je pro ně nepřehledný, tvrdý, beznadějný. A tak se nějaké to “těšínské jablíčko” či “stébélko poslední záchrany” prostě hodí.

  12. Sam

    ———-Ale admine, co kdybyste to některej zkusili rozebrat? Ty čísla prostě nepasují…————
    Bude nutno nejprve počkat na zveřejnění kompletních výsledků sčítání lidu, kdovíkdy to bude.

  13. Karel 423

    Rozdělení obyvatel podle víry podle posledního sčítání čtu takto:
    Zvýšil se počet obyvatel, kteří uvedli svoji víru. Proto se statisticky zvýšil počet ateistů (více) i věřících (méně). Ubylo věřících “tradičních církví”. Nejsou ale podchyceny ostatní církve a sekty, kam také přecházejí někteří věřící. Nelze zjistit, kolik věřících náboženskou víru ztratilo a přešli k ateistům a kolik se jich dalo na “exotiku”. Nárůst budhismu i islámu bude pravděpodobně významný. Stejně tak nárůst sekt. Některé mohou být pouhým podnikatelským záměrem jejich guruů.

  14. Karel 423

    Ještě poznámka. Je zajímavé, že proti roku 2001 se snížil statisticky uváděný počet ateistů (6,04 mil. v roce 2001 proti 5,03 mil. v roce 2021). Někteří tedy v roce 2021 svůj ateismus neuvedli, nebo přešli k věřícím? Předpokládám, že více platí první tvrzení. Platí to, ale v menší míře, i u věřících. Jaké jsou příčiny poklesu statistického počtu ateistů a věřících v roce 2021 proti roku 2001? Jsou stejné u obou skupin či jak to vlastně je? Příčin je asi, jako obvykle, více. V roce 2001 byla větší ochota své přesvědčení uvádět, v roce 2011 byla nejmenší. V roce 2021 zase o trochu větší. Vypovídá to o něčem?

  15. Marek

    toli, těch 30%, kteří na otázku neodpověděli, sice samozřejmě pro exaktní popis celkového náboženského obrazu této společnosti chybí. Nemyslím si ale, že by jej to ovlivnilo nějakým zásadnějším způsobem. Osobně bych tu část do výsledků rozprostřel poměrným přidáním do každé kategorie resp. subkategorie, protože si nemyslím, že právě ti, co neodpověděli (či významná jejich část) jsou nějak věroučně specifičtí. Ve smyslu, že by neodpovídali “zejména katolíci”, “zejména muslimové” či “zejména ateisti”, což by pak mělo nějak výrazněji ty konečný čísla měnit. Jeto principiálně to samý, když se dělá objektivně, tzn. co do sběru dat skutečně poctivě rozložený nějaký – jakýkoli společenský výzkum na “pouhých” 1500 respondentech. Statistická chybovost na 70%ním vzorku je procentuálně velmi nízká, a ten zbytek stačí extrapolovat.
    To celý ovšem platí jen pro tu trojici “domácích” nábožek. Viz odstavec pro Hraničáře, náboženský stav a pořadí nábožek zásadněji ovlivní až podrobnější vyčíslení těch “jiných” 276 000 konkrétně věřících.
    Jako, myslím, že to bude dost překvápko. Máme sice ca tři čtvrtě milionu těch katolíků, ale zbylý dvě nábožka jsou co do svých počtů jen malý společky. Takže i kdyby rovnoměrně “přibylo” deset jinejch, těžce by těm dvěma konkurovaly. A deset jich asi přibude těžko, takže se nám za katolíky dostane na druhý místo (můj odhad) buď pravoslaví, nebo dokonce vymazlenej islámeček.

    Hraničáři, myslím, že to s tím přesunem do kategorie “něcistů” není úplně správně. Znovu se na ty čísla podívej Je tam ta kategorie – hlásící se k nějaký konkrétní víře. Jejich celkový počet klesl o těch nějakých 90 000. Ale v subkategoriích, tzn. katolíkům, evangelíkům a husitům to celkově spadlo o těch ca 366 000. Klidně se sice mohli přesunout zrovna do kategorie “něcistů”, ale to by pak z tý kategorie konkrétní víry se přesunul třeba právě k nim celej ten balík. Jistě vidíš, že to ale do sebe nepasuje, protože ta celková suma konkrétně věřících se zmenšila právě jen o těch 90 000. Jinými slovy, 366 000 – 90 000 = 276 000, což je počet takových konkrétně věřících, kteří nejsou katolíci, evangelíci a husiti. Jsou odněkud odjinud.
    Jaké je tedy vysvětlení tohoto jejich příbytku v kategorii konkrétně věřících? Bez bližšího info – na což správně poukazuje Sam – lze zatím jen nekonkrétně spekulovat na téma A) u předchozího sčítání se ke své “jiné” víře nehlásili, B) v posledním desetiletí buď s “jinou” vírou přišli, či už tu byli, ale přihlásili se k ní nebo ji přijali, a C) kombinace A) a B).

  16. toli

    @Marek
    toli, těch 30%, kteří na otázku neodpověděli, sice samozřejmě pro exaktní popis celkového náboženského obrazu této společnosti chybí. Nemyslím si ale, že by jej to ovlivnilo nějakým zásadnějším způsobem. Osobně bych tu část do výsledků rozprostřel poměrným přidáním do každé kategorie resp. subkategorie, protože si nemyslím, že právě ti, co neodpověděli (či významná jejich část) jsou nějak věroučně specifičtí.

    Pamatuji že tentokrát církev nabádala ovce ať tuto otázku raději ignorují a neodpovídají. Vzhledem k tomu že si v mezidobí dělali vlastní statistiku sčítáním při mších tak již preláti tušili jak to dopadne. Na druhou stranu nevěřím že by těch zmiňovaných 30% co neodpovědělo by byli právě teisté….

  17. Marek

    Tak jsi mě toli inspiroval. Totiž, ono mi hned přišlo divný, proč to není rozděleno i na ty menší partičky. Ale to jeden musí nejprve stáhnout si tu tabulku. Já byl dnes konečně tak pohotovej, že jsem si všim, že ČSÚ je tam má na stažení… Tak díky ní jsem pochopil, co to je těch 235.000 katolíků, co o nich píše ten christnet. Jsou to takoví, co se neuvedli jako ŘKC, ale jako obecně katolíci. Takže mám po spekulacích, protože to vyplňuje to prázdný místo.

    Ale jedné věci stejně nerozumím. Že se v 91. tam dalo přes 4 miliony lidí, to neberu, protože velká část to měla jako protest proti komančům. Ale mezi 2001 a 2011 se teda katolictvo smrsklo o 1,7 milionu, a mezi 2011 a 2021 skoro o nic (resp. o ca 100.000)? Sice nevím, jaký byl metodologický rozdíl sčítání 2011 a 2922, ale oni jsou zvyklí se ke svýmu nábožku hlásit, a když se jich jednou přihlásilo něco nad 1 mil a podruhý něco pod 1 mil, tak holt čísla jsou čísla, to se nedá nic dělat i když by byla jiná metodika. Na druhou stranu mi to ale nesedí generačně. V kategorii pod 30 tu religiozita klesá poměrně hodně (je to hluboko pod 10% a snižuje se to, kdežto 60+ se ještě před pár lety motalo kolem 20%), a i přesto by tím pádem museli mladí doplnit stavy, který padají odúmrtím. Nesmíme zapomenout, že ročně zemře přes 100.000 lidí, takže za 10 let je to přes milion, takže mladá generace by tím pádem musela stíhat doplňovat tu odcházející. To je prostě něco, co mi tam jde proti sobě.

    Ještě se znovu vrátím (kdysi se to tu už řešilo) k těm pravidelným návštěvníkům kostela každý týden. Pokud by se vůči těm 375.000, co se jimi na tom christnetu prsej, dalo, kolik je u nás kostelů a modliteben, ve kterých se pořádají pravidelně mše? Něco pod 4.000? To by pak znamenalo, že se v jednom každém z nich protočí na tý mši týdně ca 100 lidí. Aha, tak to jsme klidní…

  18. Sam

    ————————————————-
    https://www.czso.cz/documents/142154812/176236044/sldb2021_pv_obyvatelstvo_podle_cirkvi_a_kraju.xlsx
    Obyvatelstvo celkem 10 524 167
    z toho věřící – hlásící se k církvi, náboženské společnosti nebo směru 1 374 285
    v tom církev, náboženská společnost nebo směr:
    Církev římskokatolická 741 019
    katolická víra (katolík) 235 834
    křesťanství 71 089
    Pravoslavná církev v českých zemích 40 681
    Českobratrská církev evangelická 32 577
    protestantská/evangelická víra (protestant, evangelík) 27 149
    Církev československá husitská 23 610
    Jedi 21 023
    Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 13 298
    ————————————————————–
    No tak máme tu kategorii “katolická víra (katolík)” s 235 834 osobami. To není málo. Kdoví, kdo to je. Snad nějací pokřtění katolíci, kteří se ale ke své církvi zas až tak úplně nehlásí…

    A viz také: Katolická církev zveřejnila výsledek podzimní ankety mezi účastníky nedělních bohoslužeb. Podle ní na ně v Česku zavítá 375 tisíc lidí, pětinu z nich tvoří mladí lidé do 20 let.
    11.2.2020
    https://www.katyd.cz/clanky/nedelni-ucast-375-tisic-lidi.html

  19. toli

    @Marek

    Ale jedné věci stejně nerozumím. Že se v 91. tam dalo přes 4 miliony lidí, to neberu, protože velká část to měla jako protest proti komančům. Ale mezi 2001 a 2011 se teda katolictvo smrsklo o 1,7 milionu, a mezi 2011 a 2021 skoro o nic (resp. o ca 100.000)?

    No já si myslím že v roce 91 málokterý Čech věděl že křesťanství je totalita jak vyšitá,prosrě s tím neměli žádnou zkušenost. A ty kostelní sliby vypadají lákavě pro toho kdo o křesťanství nic neví. No a v roce 2001 už 1.7 milionu lidí přišlo o iluze o křesťanství a stali se z nich dekonvertité-

  20. toli

    @Sam
    No tak máme tu kategorii “katolická víra (katolík)”

    To jsou asi starokatolíci. Bývalí římští katolíci kteří neuznávají papežskou neomylnost, starokatolický kněz se může ženit,starokatolíci uznávají homosexuální manželství a naopak neuznávají dogmata vymyšlená po 10. století. Teologicky je starokatolictví totožné s anglikánstvím. Pokud věřící anglikán navštíví v Česku starokatolickou mši tak je mezi svými, a naopak. Starokatolík v Británii na anglikánské mši je rovněž mezi svými.
    No a pak tady máš ještě řeckou katolickou vírkev, která je podřízena katolickému papeži

  21. Marek

    Samozřejmě toli, že šéf ŘKC je od toho, aby z těch výsledků byl přepadlej. Ten nemůže jen konstatovat, že holt byznys jde dólu. Na druhou stranu v tom duchaření má víceméně pravdu. I v tom prvním koláči ze článku vidíš, že duchy do ničeho neplete jen 23%.. Podle mého ale Duka moc dobře ví, což jej náležitě sejří, že lidi se odkláněj ne ani tak od víry, jako od církví. Neboli, jestli jde tuto společnost co do nábožka nějak nazvat, tak ne ateistickou, ale antiklerikální.

    A ten šéf ČSÚ tam uvádí, že největší úbytek mají římští katolíci. To snad dá rozum, když je jich mnohonásobně nejvíc, vlastně jim ubylo ca 5x tolik bigošů, než jich vůbec mají ti evangelíci a husiti dohromady. Ten úbytek se přece musí měřit poměrově vůči předchozímu počtu. Tam to je tak, že ŘKC ubylo ca 32%, ale evangelíkům i husitům každýmu ca 37-38%. Obecně teda platí, že jim nezdrhaj od víry, ale od organizovaný víry. Pořád mi tam ale schází to, co už jsem psal v předchozím komentu, totiž to o tý generační výměně.

  22. Hraničář

    Marek
    21.01. 2022
    Na druhou stranu mi to ale nesedí generačně. V kategorii pod 30 tu religiozita klesá poměrně hodně (je to hluboko pod 10% a snižuje se to, kdežto 60+ se ještě před pár lety motalo kolem 20%), a i přesto by tím pádem museli mladí doplnit stavy, který padají odúmrtím. Nesmíme zapomenout, že ročně zemře přes 100.000 lidí, takže za 10 let je to přes milion, takže mladá generace by tím pádem musela stíhat doplňovat tu odcházející. To je prostě něco, co mi tam jde proti sobě. …………………………….

    Tak tady můžeš mít kousek odpovědi:

    https://www.ceskatelevize.cz/porady/1098528273-krestansky-magazin/421236100121010/

  23. Sam

    https://blog.aktualne.cz/blogy/dominik-duka.php?itemid=41789
    “Je sčítání lidu 2021 ohledně víry a církví sčítáním?”

    Některé názory na blogu Dominika Duky jsou zvláštní. Mnohá jeho tvrzení jsou zavádějící.

    “Je třeba také zdůraznit, že fenomén Církve je – jak po viditelné, tak neviditelné stránce – statistikou a jakýmkoliv sčítáním nepostižitelný. ”
    “Kolik je vlastně (římských) katolíků? Otázka, kterou si mnozí v těchto dnech pokládají. Dává o tom přehled sociologická sonda o dobrovolném přihlášení se k církvi? Odpověď hledejme spíše v dokumentech a matrikách.”

    Další najděte sami!

  24. toli

    @Marek
    Samozřejmě toli, že šéf ŘKC je od toho, aby z těch výsledků byl přepadlej.

    Víš on není přepadlý, on jen uvádí statistiku na “pravou míru”
    U katolických prelátů platí že se řídí matrikami, nikoliv statistikou. Pokud jsi pokřtěný tak máš smůlu. Ono totiž v katolické teologii platí že zasvěcení Bohu je trvalé a nezrušitelné. Jednou katolík navždy katolík. A je naprosto lhostejné že už nevěříš nebo jsi v případě křťění malého mimina nikdy nevěřil a tvé skutky již nejsou křesťanské ,pro církev dle jejich teologie a způsobu myšlení jsi stále jejich (zbloudilá ) ovce.

  25. Hraničář

    toli
    26.01. 2022
    ,pro církev dle jejich teologie a způsobu myšlení jsi stále jejich (zbloudilá ) ovce. …………………….

    No ale když je to vhodné, třebas v případě katolíka Hitlera, tak se tvrdí, že když se nechováš podle “slova Božího”, tak že už vlastně katolíkem nejsi! Že nestačí být pouze pokřtěný.

  26. Sam

    toli: ————U katolických prelátů platí že se řídí matrikami, nikoliv statistikou. Pokud jsi pokřtěný tak máš smůlu. Ono totiž v katolické teologii platí že zasvěcení Bohu je trvalé a nezrušitelné. Jednou katolík navždy katolík.——————
    Ať se preláti klidně řídí matrikami, ale k čemu jim to bude?? V ČR je sice údajně cca 4 miliony pokřtěných lidí, ale z toho cca 3 miliony moc peněz do kostelních kasiček nenasypou a svoje děti ke katolické víře taky nevychovají…
    (Moje matka je furt někde na úřadě asi vedená jako řidička, ale řidičský průkaz jí propadl asi před 35 lety a od té doby si za volant nesednula…)
    Je to srandovní nápad křtít cca půl roku (nebo méně) staré děti. V tomto věku si to nebudou ani pamatovat. Já si zhruba pamatuji, co jsem dělal ve školce. Ale do dvou let mi nic v hlavě nezůstalo.

  27. Sam

    Kdyby někdo chtěl.
    https://www.katyd.cz/clanky/upresnene-pocty-vericich.html
    ———-„Žijeme v zemi, o které se více než tři desítky let šíří, že jde o nejateističtější zemi světa. Zadívám-li se však na kolonku příslušnosti k církvím a náboženským společnostem, dočítám se, že za ateisty se prohlásilo pět set padesát pět obyvatel ČR,“ upozorňuje na jeden z údajů kardinál Dominik Duka————–
    🙂 🙂 🙂
    A pak tam milý pane Duko máme ještě kategorie:
    bez náboženské víry – 5 027 141 obyvatel
    neuvedeno – 3 162 540 obyvatel

    https://www.czso.cz/csu/scitani2021/nabozenska-vira

  28. toli

    @Sam
    Ať se preláti klidně řídí matrikami, ale k čemu jim to bude?? V ČR je sice údajně cca 4 miliony pokřtěných lidí, ale z toho cca 3 miliony moc peněz do kostelních kasiček nenasypou a svoje děti ke katolické víře taky nevychovají…

    K čemu jim to je ? No přeci k vytváření tlaku na stát, ovce je zároveň občan a tedy i volič . Když bude církev operovat vyššími počty tak bude mít silnější páku na stát.

  29. Pingback: Výsledky sčítání lidu 2021. Co si z toho můžeme odvodit? | Ateisté ČR

Komentáře nejsou povoleny.